Britská společnost Flexitricity, která provozuje na britském trhu agregátor flexibility, plánuje využít více než deset tisíc elektromobilů k vyrovnávání tamní soustavy. Pomůže jí k tomu partnerství se <a href="https://www.flexitricity.com/resources/press-release/evenergy-and-flexitricity-partnership-helps-suppliers-unlock-balancing-mechanism-smart-ev-charging/">společností ev.energy, která nabízí systém chytrého nabíjení pro elektromobily</a>.
Velká Británie patří v posledních letech k důležitým inovátorům v elektroenergetice. V Británii byly založeny společnosti jako limejump, která přinesla do energetiky big data přístup a machine learning a <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti-svet/shell-kupuje-britskeho-inovativniho-agregatora-limejump-rozsiruje-rady-sve-divize-new-energies">kterou převzala společnost Shell</a>, nebo Verv. Další inovativní společností, která o sobě dává vědět, je již zmiňovaná Flexitricity.
Flexitricity je provozovatelem jednoho z největších portfolií odezvy strany spotřeby (demand side response) ve Velké Británii, a proto má neustálý zájem své portfolio doplňovat o další výrobce nebo spotřebitele, u kterých lze spotřebu nebo výrobu elektřiny částečně regulovat nebo rozložit v čase.
Partnerství s ev.energy přinese Flexitricity možnost využít až 10 000 elektromobilů. Ty by mohly disponovat výkonem až 60 MW, se kterým bude moci Flexitricity nakládat na vyrovnávacím trhu.
Společnost ev.energy optimalizuje dobu nabíjení elektromobilů tím, že vybírá pro nabíjení nejvhodnější okamžik. Zákazník v aplikaci pouze uvede, kdy má zájem, aby jeho elektromobil byl plně nabitý. Nabíjecí čas jednotlivých zákazníků ev.energy se rozloží v čase, díky čemuž je společnost schopna optimalizovat zatížení sítě. Výhodou pro zákazníky je pak úspora na nákladech za elektřinu. Mimo to ev.energy nakupuje elektřinu pouze z obnovitelných zdrojů.
Trh s elektromobily nejen ve Velké Británii rychle roste. Podle informací webu <a href="https://www.argusmedia.com/en/news/2178726-flexitricity-to-pool-evs-in-uk-balancing-market">Argusmedia.com</a> byla čtvrtina registrovaných vozidel ve Spojeném království na elektrický pohon (včetně tzv. hybridních vozidel do zásuvky). Celkem pak bylo ve Spojeném království registrováno v loňském roce přes 108 tisíc elektromobilů, což je meziroční nárůst o 186 %.
Zdroj úvodní fotografie: Gridserve

Elektromobilita

Flexitricity plánuje do vyrovnávání britské soustavy zapojit přes deset tisíc elektromobilů

Objem obchodů s elektřinou na krátkodobých trzích v Česku byl loni opět rekordní. Celkem bylo zobchodováno 26,85 terawatthodiny (TWh) elektřiny, což bylo o 7,8 procenta více než v roce 2019. Vyplývá to z aktuálních dat Operátora trhu s elektřinou (OTE), který krátkodobý trh s energiemi organizuje. Zásadní vliv na tento nárůst měl podle společnosti objem obchodů na takzvaném vnitrodenním trhu s elektřinou, který byl loni čtyřikrát vyšší než předloni a dosáhl nového ročního maxima ve výši 4,44 TWh.
Firma uvedla, že celková hodnota odpovídá více než 40 procentům roční tuzemské čisté spotřeby elektřiny. Čistá (netto) spotřeba elektřiny nepočítá s elektřinou spotřebovanou při výrobě a se ztrátami v sítích a přečerpávacích vodních elektrárnách.
Prostřednictvím vnitrodenního trhu mohou obchodníci vyrovnávat svou obchodní pozici v době velmi blízké hodině dodávky, čímž tento trh doplňuje denní trh. Denní trh s elektřinou představuje platformu, prostřednictvím které mohou obchodníci podle potřeby řešit svůj přebytek nebo nedostatek elektřiny.
V roce 2020 bylo na platformě denního trhu zobchodováno 22,41 TWh elektřiny, meziročně o 5,8 procenta méně, uvedl OTE. Průměrná cena obchodů na denním trhu s elektřinou byla loni 33,62 eura (asi 880 Kč) za megawatthodinu. Proti roku 2019 tak byla o 16 procent nižší. Ke konci roku mělo přístup na krátkodobé trhy s elektřinou 120 účastníků trhu.
Na vnitrodenním trhu s plynem pak bylo podle OTE loni zobchodováno 4,31 TWh, o 7,7 procenta meziročně méně. Vedle vnitrodenního trhu s plynem organizuje operátor trhu také trh s flexibilitou. Ke konci loňského roku mělo přístup na krátkodobý trh s plynem 104 účastníků.
<blockquote>&#8222;V roce 2020 jsme úspěšně uvedli do provozu mobilní aplikaci pro obchodování na vnitrodenním trhu s plynem, která je dostupná pro operační systémy Android a iOS,&#8220; řekl vedoucí obchodního odboru OTE Jakub Šrom.</blockquote>
V letošním roce OTE plánuje spuštění mobilní aplikace také pro obchodování na vnitrodenním trhu s elektřinou.
OTE působí na trhu s elektřinou v ČR od roku 2001 a na trhu s plynem od roku 2010. Od roku 2002 organizuje obchodování na denním a později i na vnitrodenním a blokovém trhu s elektřinou a od roku 2010 také na denním a vnitrodenním trhu s plynem.
Jediným akcionářem a vykonavatelem vlastnických práv OTE je ministerstvo průmyslu a obchodu. Od roku 2013 OTE také vyplácí podporu obnovitelným zdrojům energie na základě cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ).

Trh s elektřinou

Objem obchodů s elektřinou na krátkodobých trzích byl loni rekordní

Německý trh na konci minulého týdne opět zažil den s převahou záporných cen elektrické energie. Na poklesu cen až několik desítek eur pod nulu se kromě nižší sváteční a víkendové poptávky podepsalo zejména větrné počasí, díky kterému větrné elektrárny dokázaly po většinu dne pokrývat přibližně dvě třetiny tamní spotřeby.
S koncem letošního roku dorazilo do střední Evropy větrné počasí, díky kterému se výroba elektřiny ve větrných elektrárnách dostala výrazně nad průměrné hodnoty. Výroba německých větrných elektráren byla vysoká celý uplynulý víkend, a to především v neděli, kdy v průběhu celého dne neklesla pod 30 GW a během odpoledních a večerních hodin přesahovala i 40 GW.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1609278900.json“}
Se silně větrným počasím často přichází i období záporných cen elektrické energie na denním trhu, kdy kromě vysoké výroby větrných elektráren běží i část konvenčních zdrojů. Přebytek výroby elektřiny se tak tradičně podepsal na spotových cenách, které v průběhu neděle klesaly až k -30 EUR/MWh. Vzhledem k tomu, že záporná cena byla zobchodována pro většinu nedělních hodin, se tak do záporu dostal i celodenní průměr, který činil -13,45 EUR/MWh.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1609278949.json“}
Krátká, několikahodinová období záporných cen nejsou v posledních letech žádnou výjimkou, avšak počet hodin se zápornou cenou v letošním roce výrazně vzrostl. <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/rok-2019-nemecku-rekordni-poctu-hodin-se-zapornou-cenou-elektriny" target="_blank" rel="noopener">Již loňský rok byl s 45% meziročním nárůstem na 211 hodin rekordním</a>. V letošním roce přitom ceny na denním trhu v Německu klesly pod nulu ve 298 případech, tedy o více než 40 % častěji než v roce 2019.
Jedním z faktorů tohoto nárůstu mohlo být i snížení poptávky po elektřině vlivem opatření pro omezení šíření koronaviru. Velký podíl však mělo i větrné počasí na začátku roku, jelikož přibližně třetina ze všech hodin se zápornou cenou v letošním roce byla dosažena během února, tedy před jarním poklesem poptávky.
V letošním roce se během celkem 8 dní ceny propadly tak výrazně, že byl záporný i jejich celodenní průměr. Tato situace obvykle nastává o víkendu, kdy klesá spotřeba elektřiny. V průběhu letošního dubna však <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/prumerna-cena-elektriny-dennim-trhu-pracovni-den-se-nemecku-vubec-poprve-historii-propadla-zaporu" target="_blank" rel="noopener">průměrná cena na denním trhu vůbec poprvé klesla do záporu i během pracovního dne</a>, jelikož se spolu setkala vysoká výroba z větrných i fotovoltaických elektráren.
K omezení počtu záporných hodin na německém trhu by mělo pomáhat i takzvané šestihodinové pravidlo, kdy provozovatelé obnovitelných zdrojů ztrácí nárok na provozní podporu při dosažení záporné ceny na denním trhu v šesti po sobě jdoucích hodinách. Toto pravidlo se nicméně vztahuje pouze na zdroje uvedené do provozu od roku 2016. <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-schvalilo-reformu-zakona-oze-zmeny-podpore-snaha-zapojeni-obci-zejmena-vyrazna-vlna-kritika" target="_blank" rel="noopener">S reformou zákona o obnovitelných zdrojích</a> by pro nové elektrárny mělo být toto období zkráceno na 4 hodiny.
Autor úvodní fotografie: Sandri Alexandra

Ceny elektřiny se v Německu kvůli silnému větru propadly do záporných hodnot

Podmořské kabelové vedení Nordlink, které propojilo elektrizační soustavy Norska a Německa, zahájilo v minulém týdnu komerční provoz. Ve stejné době se již po několikáté v poslední době v Evropě sešly nízká výroba z obnovitelných zdrojů s vyšší poptávkou. To vyhnalo ceny ve večerních hodinách ke 100 EUR/MWh, což v případě Norska znamenalo nejvyšší ceny od ledna 2019.
Nové podmořské kabelové vedení Nordlink, které v letošním roce propojilo přenosové soustavy Německa a Norska, bude po úplném dokončení disponovat přenosovou kapacitou 1,4 GW. Nordlink je jedním z projektů, které mají Německu pomoci v další integraci obnovitelných zdrojů, v tomto případě umožnit zemi vývoz v době přebytku elektřiny, a naopak dovoz v době nízké výroby z obnovitelných zdrojů.
Dlouho očekávané vedení o celkové délce 623 km zahájilo v minulém týdnu komerční provoz s omezenou přenosovou kapacitou okolo 700 MW. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/120920-norway-german-power-cable-start-lifts-nordic-prices" target="_blank" rel="noopener">Podle serveru S&amp;P Global</a> by toto omezení neměl trvat déle než 4 týdny. Podle samotných provozovatelů <a href="https://www.tennet.eu/news/detail/tennet-starts-trial-operation-of-nordlink/" target="_blank" rel="noopener">by po komplexních zkouškách mělo být vedení zcela dokončeno na jaře příštího roku</a>.
<blockquote>„Dnes jsme vůbec poprvé napřímo propojili trhy s elektřinou v Norsku a Německu,“ uvedl při příležitosti zahájení komerčního provozu Tim Meyerjürgens, provozní ředitel společnosti TenneT.</blockquote>
Vzhledem k omezením uvnitř německé přenosové soustavy v podobě nedostatečné přenosové kapacity v severojižním směru však není jisté, jak efektivně bude nové vedení využíváno. <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/nemecko-spusteni-noveho-vedeni-norska-garantuje-117-kapacity" target="_blank" rel="noopener">Podle norského provozovatele přenosové soustavy Statnett bude Německo v prvním roce provozu vedení garantovat pouze 11,7 % z jeho celkové přenosové kapacity</a>.
<h2>S propojením trhů ceny konvergují</h2>
Zahájení provozu nového vedení přišlo v době, kdy se podmínky pro výrobu elektrické energie z větrných elektráren již tři týdny, až na několik výjimek, držely v Německu pod normálovými hodnotami. Patrné je to především u větrných elektráren, které hrají hlavní roli v období, kdy výroba fotovoltaických elektráren klesá ke svému ročnímu minimu.
S novým přeshraničním vedením tak tato situace do velké míry ovlivnila i trh v Norsku, na kterém se ceny po většinu letošního roku držely na velmi nízkých úrovních vzhledem k příznivé hydrologické situaci, jelikož Norsko většinu elektrické energie vyrábí ve vodních elektrárnách.
<blockquote>„Nordlink přispěl velkou měrou, protože 720 MW teče z obchodní zóny NO2 (Kristiansand) do Německa,“ <a href="https://www.reuters.com/article/norway-power-prices/southern-norway-power-prices-hit-2-yr-high-on-new-germany-cable-idUSL8N2IO49K" target="_blank" rel="noopener">uvedl Ole Tom Djupskaas, analytik u společnosti Refinitiv</a>.</blockquote>
S růstem dostupné kapacity by se ceny v Německu a Skandinávii mělo přibližovat ještě více a po delší dobu v roce. Aktuální spotové ceny, které v posledních týdnech <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/ceny-elektriny-prudce-rostou-cr-nemecku-cena-pristi-rok-vzrostla-od-zacatku-listopadu-vice-nez-6-eur-mwh" target="_blank" rel="noopener">ve špičce atakují hranici 100 EUR/MWh</a>, však nejsou zcela běžné. Kromě velmi nízké výroby větrných elektráren v minulém týdnu přispěla i omezená dostupnost výkonu vodních a jaderných elektráren ve Francii z důvodu stávek zaměstatnců.
<blockquote>„Není to něco, co by mělo trvat dlouhodobě, ale myslím si, že takto silné propojení díky novému kabelu bylo pro účastníky trhu překvapením. Takže měl dopad na trh do značné míry,“ sdělil agentuře Reuters Tor Reier Lilleholt, vedoucí analýzy u Wattsight.
Úvodní fotografie: Výstavba podmořského kabelového vedení NordLink, zdroj: TenneT</blockquote>

Cena elektřiny na jihu Norska dosáhla po propojení s Německem dvouletého maxima

Souhra vyšší poptávky a nízké výroby obnovitelných zdrojů během středečního odpoledne vyhnala ceny elektrické energie na řadě evropských trhů na násobky jejich běžných hodnot. Zatímco již na denním trhu se některé hodiny obchodovaly za více než 100 EUR/MWh, během vnitrodenního obchodování přesáhly ceny v některých intervalech i 1000 EUR/MWh.
Začátek měsíce přinesl nejen podprůměrné teploty, ale rovněž i bezvětří s oblačností. Kombinace těchto dvou faktorů měla za následek růst cen elektřiny na krátkodobých trzích v mnoha evropských zemích, kde vyšší poptávku musely pokrývat takřka veškeré dostupné výrobní kapacity.
Očekávaná nízká výroba větrných a solárních elektráren byla patrná již z úterních výsledků denního trhu, kdy se jednotlivé hodiny pro středeční ranní a večerní špičku zobchodovaly v Německu, Francii a několika okolních zemích za více než 100 EUR/MWh.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1607019456.json“}
Ke slovu se tak v Německu dostaly ve větším i elektrárny spalující topný olej, které mezi 9. a 19. hodinou vyráběly stabilně přes 600 MW výkonu, přičemž v některých hodinách dodávaly do tamní soustavy i přes 900 MW výkonu.
<h2>Na vnitrodenním trhu šla cena k 1000 EUR/MWh</h2>
S příchodem středy následně došlo k revizi předpovědi výroby solárních elektráren, která byla nižší než v úterý. I tento faktor se pravděpodobně podepsal na vyšší poptávce po elektrické energii v Německu, kdy zatížení sítě v průběhu dne <a href="https://transparency.entsoe.eu/load-domain/r2/totalLoadR2/show?name=&amp;defaultValue=false&amp;viewType=GRAPH&amp;areaType=CTY&amp;atch=false&amp;dateTime.dateTime=02.12.2020+00:00|CET|DAY&amp;biddingZone.values=CTY|10Y1001A1001A83F!CTY|10Y1001A1001A83F&amp;dateTime.timezone=CET_CEST&amp;dateTime.timezone_input=CET+(UTC+1)+/+CEST+(UTC+2)#" target="_blank" rel="noopener">podle dat tamních provozovatelů soustavy</a> převýšilo předpověď z předcházejícího dne o 2 až 4 GW.
Vyšší rozdíl mezi předpokládanou výrobou a poptávkou tak vyhnal nahoru ceny na evropských vnitrodenních trzích. 17. a 18. hodina se v Německu, Francii a okolních zemích obchodovala v průměru nad 200 EUR/MWh, přičemž maximální cena dosáhla až nad 800 EUR/MWh. Vůbec nejvyšších cen však bylo <a href="https://www.epexspot.com/en/market-data" target="_blank" rel="noopener">podle dat burzy EPEX SPOT</a> dosaženo v Německu ve čtvrthodinách mezi 12:45 až 13:30, a to přes 1000 EUR/MWh.
Německo během středečního rána a odpoledne dováželo z okolních zemí až téměř 3 GW výkonu. Francie, která je při nízkých teplotách běžně dovozcem elektřiny vzhledem k rozšířenému elektrickému vytápění, naštěstí nemusela na dovoz po většinu dne spoléhat a do záporné bilance se tamní saldo dostalo až po 17. hodině.
<figure id="attachment_90412" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1600px;"><img class="size-full wp-image-90412" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Import_Export_Nemecko-2.12.2020.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Import_Export_Nemecko-2.12.2020.png 1600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Import_Export_Nemecko-2.12.2020-512x257.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Import_Export_Nemecko-2.12.2020-768x386.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Import_Export_Nemecko-2.12.2020-1024x515.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Import_Export_Nemecko-2.12.2020-725x364.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Import_Export_Nemecko-2.12.2020-800x402.png 800w" alt="Dovoz a vývoz elektřiny do sousedních zemí Německa dne 2.12.2020. Zdroj: agora-energiewende.de" width="1600" height="804" /><figcaption class="wp-caption-text">Dovoz a vývoz elektřiny do sousedních zemí Německa dne 2.12.2020. Zdroj: agora-energiewende.de</figcaption></figure>
Rozsáhlé bezvětří podobně potrápilo evropské trhy již v polovině září, kdy <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/cena-elektriny-se-nemeckem-trhu-utery-vysplhala-az-stonasobek-beznych-hodnot" target="_blank" rel="noopener">chyběl pouhý jeden cent, aby cena elektřiny na vnitrodenním trhu dosáhla stanoveného maxima 4000 EUR/MWh</a>.
Zdroj úvodní fotografie: Pixabay

Vysoká poptávka a nízká výroba OZE opět vyhnaly nahoru cenu elektřiny na evropských trzích

Německé energetické společnosti během zimních měsíců neočekávají nedostatek dodávek uhlí, jako tomu bylo například během léta a podzimu roku 2018, a to navzdory nízkým úrovním hladiny na řece Rýn, které v uplynulých dvou týdnech dodávky uhlí zpomalily.
<blockquote>„Evropští provozovatelé nákladních plavidel snižují objemy naloženého uhlí směřujícího do Německa o 25 % až 30 % v důsledku klesajících hladin řek, což zvyšuje sazby za přepravu a potenciálně limituje dodávky do vnitrozemských elektráren,“ <a href="https://www.montelnews.com/en/story/return-of-2018-german-winter-coal-squeeze-unlikely/1171864">uvedly</a> zdroje zpravodajské agentury Montel.</blockquote>
<h2>Pohled výrobců elektřiny</h2>
Společnost RWE, která v Německu provozuje černouhelné elektrárny Ibbenbueren (794 MW) a Westfalen (764 MW) a vlastní 783MW podíl v Grosskraftwerk v Mannheimu, zatím problémy s nedostatkem uhlí nehlásí.
<blockquote>„RWE dosud nebylo ovlivněno začínající nízkou úrovní hladiny na přepravní straně,“ prohlásil mluvčí společnosti Olaf Winter. „Kromě toho jsou skladiště u našich elektráren dobře zaplněna.“</blockquote>
V indikativním bodě řeky Rýn, lokalitě Kaub, má do 1. prosince poklesnout úroveň vodní hladiny na 83 cm, jak se odkazuje Montel na Elektronický informační systém vodních cest pro Německo (ELWIS).
Během podzimu 2018 <a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-bude-zime-ohrozeno-vyraznejsimi-cenovymi-spickami-vlivem-nizke-hladiny-ryna">klesla hladina řeky Rýn</a> ve zmíněném indikativním bodě rekordně nízko, až pod 30 cm, což jednak zapříčinilo zpožďování dodávek uhlí, pak ale také způsobilo problémy s chlazením některých uhelných a jaderných elektráren.
Riziko sucha a související možné omezení výkonu některých elektráren <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/sucho-muze-letos-opet-ovlivnit-vyrobu-evropskych-uhelnych-jadernych-elektraren">bylo hlášeno</a> také v první polovině letošního roku.
Daniel Muehlenfeld ze společnosti STEAG, stejně jako v případě RWE, uvádí, že zásoby uhlí jsou dostatečné a dodává, že většina elektráren může obdržet dodávky uhlí po železnici.
Dle analytiků totiž společnosti, které byly vysoce závislé na říčních dodávkách uhlí, vzhledem k opakujícímu se suchu, své dodavatelské cesty diverzifikovaly.
<blockquote>„Neustále kontrolujeme kontrakty s dodavateli, jak na vodních tocích, tak po železnici, s poskytovateli logistických služeb na dodávku paliva pro naše elektrárny, abychom jim zajistili přiměřenou flexibilitu s ohledem na měnící se tržní podmínky a počasí,“ objasňuje situaci společnost ENBW, která tak také neočekává nedostatek uhlí.</blockquote>
<h2>Pohled obchodníků</h2>
Obchodník působící ve Švýcarku potvrdil, že trh se nyní opravdu nízké hladiny řek neobává. Dodal ale, že se situace může změnit, pokud by Francie potřebovala importovat větší množství energie v důsledku chladnějšího počasí a s ohledem na tržní cenu elektřiny, která je aktuálně ve Francii vyšší. Cena dodávky pro další týden se v Německu pohybuje na EEX okolo 51,75 EUR/MWh, zatímco ve Francii okolo 58,25 EUR/MWh.
Úvodní fotografie: Přeprava uhlí na řece Rýn. Autor: Robbie Morrison

Německo

Německé společnosti neočekávají během letošní zimy nedostatek dodávek uhlí navzdory aktuálně nízké hladině Rýnu

Minulý týden uplynul rok od zapojení České republiky do evropského propojení vnitrodenních trhů s elektřinou. <a href="https://www.ote-cr.cz/cs/o-spolecnosti/zpravy_ote/rok-provozu-propojeneho-celoevropskeho-vnitrodenniho-trhu-s-elektrinou?set_language=cs" target="_blank" rel="noopener">Jak uvedl český operátor trhu s elektřinou OTE, a.s.</a>, aktivita na českém vnitrodenním trhu díky propojení prudce vzrostla a s ní i celkové zobchodované množství elektřiny.
<a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/cr-se-pripojila-k-evropskemu-vnitrodennimu-trhu-zobchodovana-mnozstvi-prudce-vzrostla" target="_blank" rel="noopener">Česká republika se do projektu nazvaného Single Intraday Coupling (SIDC) zapojila 19. listopadu 2019</a> a již první dny obchodování naznačily, že tento krok povede k růstu aktivity na trhu.
<blockquote>„Vývoj obchodování potvrzoval vzrůstající trend nastavený po připojení k propojenému evropskému trhu. Za první rok provozu bylo v rámci propojených trhů uzavřeno 1 278 844 obchodů s celkovým množstvím 4 440 GWh,“ uvedl minulý týden český operátor trhu s elektřinou.</blockquote>
Pro srovnání, za prvních šest měsíců loňského roku bylo na českém vnitrodenním trhu zobchodováno 317,4 GWh elektrické energie a za celý rok 2018 dokonce pouze  550,2 GWh. Připojení k evropskému vnitrodennímu trhu s elektřinou tak přineslo zhruba osminásobný nárůst zobchodovaného množství elektřiny.
<blockquote>„Operátor trhu si váží příležitosti, kterou mu tento celoevropský projekt přinesl. Doufáme, že i v dalším období naše obchodní platformy umožní více obchodních možností pro účastníky trhu, které přispějí k rozvoji krátkodobých trhů,“ dodal člen představenstva společnosti OTE, a.s., Igor Chemišinec.</blockquote>
Vnitrodenní trh poskytuje prostor pro obchodování v den dodávky elektřiny. Obchody jsou většinou uzavírány několik hodin dopředu, čímž si obchodníci upevňují svoji obchodní pozici. Obchody zde probíhají formou takzvaného průběžného obchodování.

První rok propojeného vnitrodenního trhu přinesl prudký nárůst zobchodovaného množství elektřiny

Evropská komise v pondělí oznámila, že zahájila hloubkové šetření ve věci připravovaného belgického kapacitního mechanismu. <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/belgicka-vlada-prijala-zakon-kapacitnim-trhu-ma-pomoci-vystavbou-36-gw-noveho-vykonu" target="_blank" rel="noopener">Uvedený kapacitní mechanismus má podpořit výstavbu elektráren spalujících zemní plyn o celkovém instalovaném výkonu 3,9 GW</a>, které mají nahradit výkon jaderných elektráren (celkem 5,9 GW), jejichž provoz má být do konce roku 2025 ukončen.
Evropská komise si <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_20_1719" target="_blank" rel="noopener">podle zveřejněné tiskové zprávy</a> není jistá potřebou připravovaného mechanismu a souladem s evropskými pravidly pro státní podporu. Navrhované opatření by dále dle Komise mohlo vést k diskriminaci určitých technologií, jako jsou například obnovitelné zdroje energie.
<blockquote>„Kapacitní mechanismy mají za úkol zajistit bezpečnost dodávek elektřiny. Pokud však nejsou nastaveny správně, mohou zapříčinit vyšší ceny elektřiny pro spotřebitele, poskytnout nepatřičné zvýhodnění určitých provozovatelů elektráren nebo bránit přeshraničním tokům elektřiny napříč EU. Nyní prověříme, zda je národní kapacitní mechanismus, který plánuje Belgie zavést, v souladu s pravidly EU pro státní podporu, abychom zajistili, že je nákladově efektivní a že nepovede k narušení hospodářské soutěže,“ uvedla Margrethe Vestagerová, komisařka pro hospodářskou soutěž.</blockquote>
<a href="https://www.montelnews.com/en/story/belgian-capacity-mechanism-may-lead-to-oversupply--ec/1150081" target="_blank" rel="noopener">Podle zahraničního serveru Montel</a> může zahájení hloubkového šetření znamenat pro Belgii nemalé problémy, jelikož může trvat až 18 měsíců. Belgie přitom vzhledem k plánovanému odstavení všech jaderných elektráren do konce roku 2025 plánuje vyhlášení první kapacitní aukce již v příštím roce.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600969582.json“}
<h2>Extrémně napnutý harmonogram</h2>
Belgická ministryně energetiky Marie-Christine Marghemová v úterý uvedla, že věří, že hloubkové šetření Evropské komise plánovanou první kapacitní aukci v příštím roce neohrozí.
<blockquote>„Evropská komise si je vědoma skutečnosti, že musí provést toto šetření v krátkém čase,“ řekla novinářům Marghemová na virtuální tiskové konferenci z Bruselu s odkazem na extrémně napnutý harmonogram pro zajištění bezpečnosti dodávek do roku 2025.</blockquote>
Ministryně dále zopakovala, že Belgie bude potřebovat elektrárny spalující zemní plyn jako náhradu za jádro, a to i v případě, že bude provoz některých jaderných reaktorů prodloužen za prozatím plánovaný termín ukončení v roce 2025.
Právní rámec pro připravovaný kapacitní mechanismus by měl dle ministryně být hotový do března příštího roku.

Komplikace pro Belgii: Evropská komise prověřuje připravovanou podporu pro plynové elektrárny

Poté, co letos na jaře ceny elektrické energie napříč trhy výrazně klesly s ohledem na propad spotřeby způsobený pandemií onemocnění COVID-19, se evropské trhy dočkaly i opačného extrému. Vlivem několika faktorů vystoupaly ceny na denních trzích pro několik hodin tohoto úterý do trojciferných hodnot, přičemž na vnitrodenních se pohybovaly i v řádu tisíců eur za MWh.
Navzdory stále trvající koronavirové pandemii se poptávka po elektřině v Evropě již částečně zotavila, jelikož vlády s ohledem na ekonomický dopad zatím neplánují zavádět rozsáhlá omezení. Aktuálně nad velkou částí Evropy panuje příjemné počasí v podobě babího léta, avšak zejména v jižní částech kontinentu vysoké teploty vedou ke zvýšené poptávce na provoz klimatizací.
Se zkracujícími se dny ve večerních hodinách rovněž rychle klesá výroba elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách, která tak musí nahrazena jinými zdroji. Se začátkem podzimu se sice zvyšuje výroba větrných elektráren, mohou však nastat období rozsáhlého bezvětří, jako se tomu stalo právě v úterý.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600281096.json“}
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600281241.json“}
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600281300.json“}
<h2>Souhra faktorů</h2>
Očekávaná vyšší poptávka, předpověď nízké výroby větrných elektráren napříč celou Evropou a nižší dostupnost konvenčních zdrojů, včetně jaderných elektráren ve Francii, vzhledem k plánovaným i neplánovaným odstávkám tak měly za následek prudký růst cen elektrické energie.
Na řadě evropských trhů, které jsou v rámci market couplingu navzájem propojeny v závislosti na dostupné přenosové kapacitě, se tak cena elektřiny na denním trhu v pondělní aukci přiblížila ve večerních hodinách 200 EUR/MWh. Pro úterní 20. hodinu se cena na bezmála všech propojených trzích od Francie až po Finsko vyšplhala na vůbec nejvyšší hodnotu dne 189,25 EUR/MWh. V poslední době se přitom spotové ceny v Německu, které je největším a zdaleka nejlikvidnějším evropským trhem s elektřinou, pohybovaly na úrovni 40 EUR/MWh.
<h2>Když tři cifry nestačí</h2>
Ačkoliv již na denním trhu, na kterém se obchoduje den před dodávkou, ceny vystoupaly relativně vysoko, další růst přišel v úterý na vnitrodenním trhu. Jelikož výkon dodávaný větrnými elektrárnami byl ještě o něco nižší, než kolik ukazovaly ranní předpovědi z pondělí, a zároveň podle analytiků došlo k několika neplánovaným odstávkám plynových elektráren, přesáhly ceny na vnitrodenním trhu v řadě zemí i 1000 EUR/MWh.
Nejvyšší vnitrodenní cena byla zaznamenána v Německu pro obchodní čtvrthodinu mezi 18:45 a 19:00, a to 3999,99 EUR/MWh. Jedná se tak o vůbec nejvyšší cenu od loňského července. Německo v dané hodině importovalo průměrně 4,5 GW výkonu z okolních zemí, v následující hodině čistý import dále vzrostl na průměrných 7 GW, čímž předčil i dovoz do Francie na úrovni 5,5 GW.

Úterní bezvětří přispělo k růstu ceny elektřiny v Německu na stonásobek běžných hodnot

Ministerstva odpovědná za energetický sektor Estonska, Litvy a Lotyšska <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Baltic-States-agree-to-block-nuclear-power-from-Be">dosáhla dohody o ukončení obchodování s elektřinou s Běloruskem</a> po spuštění Běloruské jaderné elektrárny a zavádí systém certifikátů, které dokládají původ elektřiny.
Státy rovněž zavádí jednotný tarif za využití přenosové infrastruktury, který zavedou, jakmile budou na konci prvního čtvrtletí příštího roku v Litvě a Lotyšsku přijaty požadované právní akty. Estonské zákony již nyní umožňují tarif zavést.
<figure id="attachment_83079" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-83079" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE.jpeg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE.jpeg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE-512x288.jpeg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE-725x407.jpeg 725w" alt="" width="730" height="410" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba JE Ostrovets (březen 2020); Zdroj: ASE</figcaption></figure>
<h2>Omezení obchodu v Rusko-Lotyšském směru</h2>
Estonský ministr hospodářství a infrastruktury, Taavi Aas, sdělil, že dohoda zlepší tržní pozici a perspektivu výrobců elektřiny z těchto tří pobaltských států.
Podle vyjádření ministra, dojde k omezení obchodu s elektřinou v Rusko-Lotyšském směru a chybějící elektřina bude kryta využitím „zbylých“ kapacit vnitřního trhu pobaltských států. Obchodování mezi ruským Kaliningradem a Lotyšskem bude pokračovat ve stávajících objemech.
<h2>Dohoda s platností minimálně do roku 2025</h2>
Očekává se, že dohoda sníží objem obchodování s elektřinou mezi pobaltskými státy a třetími stranami na polovinu.
Nová „trilaterální metodologie“ pro výpočet obchodních kapacit bude zaslána regulátorům energetického trhu v nejbližší době. Metodika bude následně k dispozici i ostatním účastníkům pobaltského trhu s elektřinou. Nová dohoda zůstane v platnosti až do synchronizace pobaltských energetických soustav koncem roku 2025.
<img class="size-full wp-image-12557" style="font-weight: bold; color: #666666; font-size: 0.8125rem; font-style: italic;" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2.jpg" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2.jpg 600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2-120x77.jpg 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2-512x326.jpg 512w" alt="" width="600" height="382" />Projekt VVER-1200 (AES-2006); Zdroj: Rosatom
<h2>Dva nové běloruské reaktory VVER-1200</h2>
Oddělení jaderné a radiační bezpečnosti běloruského ministerstva pro mimořádné události (Gosatomnadzor) vydalo minulý měsíc povolení k zavezení čerstvého paliva do aktivní zóny reaktoru prvního bloku budované Jaderné elektrárny Ostrovets (Astravec) v Hrodenské oblasti.
Elektrárna bude po dokončení výstavby disponovat dvěma reaktorovými bloky designu VVER-1200. První blok má být spuštěn letos, druhý blok v průběhu příštího roku. ASE, inženýrská divize ruské státní společnosti Rosatom je generálním konstruktérem a hlavním dodavatelem projektu první běloruské jaderné elektrárny.