Domů
Uhlí
Švédsko uzavře poslední uhelnou elektrárnu

Švédsko uzavře poslední uhelnou elektrárnu

Švédsko uzavře svou poslední uhelnou elektrárnu, a to s předstihem dvou let. Elektrárna Värtaverket provozovaná společností Stockholm Exergi poblíž Stockholmu bude nadobro uzavřena v souladu se švédskými plány na kompletní uhelný phase-out. Uzavření elektrárny s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla z roku 1989 oznámilo vedení společnosti minulý týden.

Švédsko se tak stane třetí evropskou zemí, která vyřazení všech uhelných zdrojů provede. Zpráva přišla ve stejný týden, kdy svou poslední uhelnou elektrárnu uzavřelo Rakousko. Od uhlí jako zdroje v elektrárnách už se kompletně odklonila i Belgie. Do roku 2025 plánuje uzavření i Francie, Slovensko, Portugalsko a Velká Británie. V témže roce plánuje uzavření i Itálie a Irsko.

Uzavření stockholmské elektrárny přišlo dříve než bylo plánováno. Rozhodnutí urychlila mírná zima, díky které poptávka po energiích nebyla příliš vysoká. V tiskovém prohlášení Stockholm Exergi uvedla, že jejím cílem je nyní, aby veškerá energie, kterou společnost produkuje, byla z obnovitelných zdrojů nebo zrecyklovaná.

Německo rovněž odhlásilo svůj odklon od uhlí, a to nejpozději do roku 2038. Plány jsou doprovázeny návrhy kompenzační legislativy, která má být součástí balíčku pro tzv. „coal exit“. Německo je přitom jednou z ekonomik nejvíce závislých na uhlí.

Oznámení cíle bylo kritizováno jak ze strany environmentalistů, tak i ze strany zastánců tradičních zdrojů. Pro jedny je rok 2038 příliš pozdní, pro druhé jde o nereálný cíl, vzhledem především k nutnosti zajistit dodávky energie v průběhu celého roku. Podobnou kritiku sklízí i další země Evropy, které odklon od uhlí plánují nebo již realizují.

Úvodní obrázek: Elektrárna Värtaverket, zdroj: EnergiWatch.dk 

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(25)
St
23. duben 2020, 09:00

Gratuluji Švédům k čistějšímu vzduchu. Ještě, aby ve zdraví přežili koronu.

astrablaster
23. duben 2020, 10:26

Blok KVV6 měl výkon 250 MW tepelných a 145 MW elektrických.

St
23. duben 2020, 10:57

Děkuji za upřesnění. Náhodou nevíte kolik by bylo potřeba v našich končinách solárních panelů, aby se zcela pokryl výkon té elektrárny? Pokud ano, předem moc děkuji.

Jan Veselý
23. duben 2020, 11:07

Výkon = 145 MW / ( 250 W / panel) = 580 tisíc panelů.

Emil
23. duben 2020, 11:27

145 MW je elektrický výkon, a to ještě pouze jmenovitý. Skutečný výkon je vždy nižší. Navíc je to spíš teplárna - 250MW. Takže 580 tisíc panelů by bylo zoufale málo i za ideálních podmínek.

Milan Vaněček
23. duben 2020, 11:30

Už je to trochu lepší, v současnosti lze koupit i špičkové panely 400 W pro standardní velikost 1.6 m2,

takže na výkon 154 MW potřebujete zhruba 362 tisíc panelů, což je plocha 0,58 km2.

Ve skutečnosti performance ratio není 1 ale 0,85, potřebujete uličky mezi panely, no tak je to o 15% panelů víc a plocha zhruba 1 km2. Raději zabrat plochy trojnásobek, po čase budete určitě chtít FVE zvětšit.

A kdyby jste to chtěl přepočítat na roční výrobu, nevím jaký měla tato uhelná elektrárna celoroční koeficient využití,

ale můžeme brát zhruba 5x větší než ta solární

takže zhruba 5 km2 FVE Vám tu uhelnou (počítejte plochu uhelné elektrárny plus část plochy uhelného dolu, jak velkou nevím) v celoročním průměru nahradí.

Nic nepředstavitelného, nic nerealizovatelného, vždy jde jen o srovnání peněz a negativních externalit.

Milan Vaněček
23. duben 2020, 11:35

malý překlep, má být "na výkon 145 MW", ne 154

Vše lze lehce spočítat když jste v obraze, nemusíte užívat pocitové výrazy jako "by bylo zoufale málo".

Tož tak.

Martin Hajek
23. duben 2020, 15:05

To vám řeknu naprosto přesně - nekonečně mnoho. Protože teplo a elektřinu potřebujete i například 20. prosince v 8 hodin večer, kdy Vám ty fotovoltaické panely nevyrobí vůbec nic.

St
23. duben 2020, 15:56

Děkuji za vysvětlení. Pokud budeme počítat ze zálohou. Jak by to prosím vypadalo?

Rád bych měl představu, že když se zavře taková uhelná elektrárna a teplárna, tak jakým způsobem se to vykompenzuje. Taky nikdo nepočítal s tepelným výkonem.

Tak se zeptám trošku jinak. Pokud by ta elektrárna měla být "ekologická" a spalovat biomasu. Kolik by potřebovala ha lesa?

Předem moc děkuji.

Karel Š
23. duben 2020, 16:56

to St 10:57

Při vší úctě Váš dotaz "kolik solárních panelů pokryje výkon této elektrárny" je podobný dotazu "kolik ryb nahradí jednoho koně" Energetičtí šmejdi a někteří zde přítomní komentátoři mají dokonale propracovanou technologii manipulace s čísly, které jsou ale zcela odtržené od technické reality.

V rychlosti naznačím o co jde: KVV6 je blokem s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla a je součástí energocentra Stockholm. Pokud ho tedy teoreticky chcete nahradit FVE musíte počítat výrobu elektřiny i tepla. Roční výroba byla 750 GWh elektřiny a 1700 GWh tepla. Klidně to sečtěte a otázka pak musí znít: kolik FV panelů mi zajistí roční dodávku v objemu 2450 GWh energie. Abych se vyhnul ataku p. Vaněčka vezmu jeho údaje (400 W panel, performance ratio 0,85, plocha panelu 1.6m2) - pro uvedenou roční výrobu 2450 GWh energie potřebujete cca 6,9 milionů těchto panelů, které Vám zaberou plochu cca 12 km2 (včetně uliček). Teprve toto množství panelů Vám zajistí identickou roční výrobu energií jako měl KVV6.

Zatím furt dobrý - jenže jak správně řekl p. Hájek - FVE dodává energii kdy chce ona (resp. kdy to slunce umožní), ale vy přeci potřebujete hlavně teplo když je Vám zima, asi nebudete čekat na slunce. Takže cely instalovaný výkon 2760 MW je na houby, když slunce nesvítí. A jsme u problému akumulace - přes den slunce svítí => energii uložím, v noci nesvítí => energii čerpám. Jedno jestli elektrickou, tepelnou nebo jinou. KVV6 měl tepelný výkon 250 MW. Pokud bych tento výkon měl dodávat 24 hodin denně (žádný přemrštěný požadavek s ohledem na velikost Stockholmu) a akumuloval bych např. do vody s tepelným spádem 50°C tak při potřebě 12 hodin čerpání (denně mezi 19 až 07 hod bude výkon FVE takřka s jistotou nula) potřebuji plavecký bazén 50x20m o hloubce 52m...To vše při nulových ztrátách, což je nesmysl a mluvím jenom o energii pro teplo. Bude Vám slunce svítit každý den, aby jste ten bazén znovu nabil???

Takže takhle je třeba se dívat řečí fyziky na náhradu uhelného bloku fotovoltaikou.

A ještě maličkost - gratulujete Švédům k čistému vzduchu. KVV6 je nahrazen biomasou a bioplynem. Ubezpečuji Vás, že např. u NOx a prachu není mezi biomasou a uhlím z pohledu znečištění ovzduší takřka žádný rozdíl.

Hezký den.

Jan Veselý
23. duben 2020, 17:35

Vážený Karle, dík za to přirovnání s těmi rybami, moc se mi líbí. Já si s St dělal legraci a někteří lidi to kupodivu berou vážně.

Jinak podotknu, že Švédsko cca 40% své elektřiny vyrábí ve vodních elektrárnám, takže má dostatek pružného výkonu a navíc sousedí s Norskem. Poslední roky přidávají ~2TWh/rok ve větrné energii, takže nedostatek elektřiny jim asi hned tak nehrozí.

A ještě dodám, že není prach jako prach. Popelovina z biomasy je použitelná jako minerální hnojivo, popelovina z uhlí je nebezpečný odpad.

Jaroslav Studnička
23. duben 2020, 18:33

No, popílek ze spalování uhlí a biomasy má velmi podobné složení a popílek z biomasy má také problém s některými toxickými kovy ve svém složení. Proto vesměs končí svou pouť podobně jako uhelný, tedy např. k zavážení, ve stavebnictví, do stavebních materiálů.

Karel Š
23. duben 2020, 18:38

p. Vesely s Vasim 2.odstavce z principu souhlasim, ale je to opet jen vytrzena elektrina z kontextu KVET.

Tezce ale nesouhlasim s 3.odstavcem ve smyslu, ze popeloviny z uhli jsou NO (nebezpecny odpad). To v zadnem pripade nejsou, naopak jsou casto dokonce v rezimu certifikovaneho vyrobku prodavany za kladne ceny dalsim zpracovatelum (stavebni hmoty apod). Jedinym problemem muze byt NH3 z metody SNCR - ale to je potencionalne identicky problem uhli i biomasy. SCR je v pohode.

Jan Veselý
23. duben 2020, 21:52

Pane Karle, popel z uhlí je použitelný jako přísada do stavebních hmot jen proto, že se po smíchání s cementem chemicky stabilizuje a nedochází k únikům těžkých kovů do životního prostředí. Protože je takto využíván, není klasifikován v katalogu odpadů jako N, to ovšem na faktu nic nemění. Buďme rádi, že tady nemusíme řešit problémy jako v USA, kde se tenhle "ostatní" odpad vyváží na skládky, aby se z nich působením vody následně do životního prostředí uvolňovaly jedy a otrávily se celé vodní toky.

Já ovšem řeším tu část popelovin, která skončí jako emise do ovzduší, tam to cementem nevyřešíte. A trvám na tom, že není prach jako prach.

Karel Š
24. duben 2020, 06:56

to veselý 17:35, 21:52

Pane Veselý, Ujasněte si, prosím, o čem se chcete bavit. Především to co je na konci spalování (ať už to uletí komínem nebo se sype z výsypky) nejsou popeloviny, ale popel (jemný a hrubý). Popeloviny jsou balastem v palivu a ne všechny se přemění na popílky.

Dále v příspěvku z 17:35 se bavíte o nebezpečném odpadu píšete doslova "popelovina z biomasy je použitelná jako minerální hnojivo". Obě tyto specifikace (NO a OO) platí pouze pro popílky, které se sypou z výsypek - trvám na svém textu z 18:38 - popílek z uhlí (a ani z biomasy) není v kategorii NO a běžně se prodává (celosvětově) za kladné ceny jako vstupní surovina pro další procesy - tedy nemůže být jakkoliv nebezpečný a to ani formou výluhu. Pokud uvádíte USA a otrávení celých vodní toků popílkem nebo výluhem z popílku ze spalování uhlí pak prosím relevantní odkaz.

V příspěvku z 21:52 najednou řešíte emise do ovzduší. Tam samozřejmě nevyřeším cementem popílek z uhlí, ale ani Vy nepoužijete popílek z biomasy jako minerální hnojivo (kromě spadu). Pokud se ale chcete bavit o emisích do ovzduší, pak nemůžete používat terminologii NO a OO a nemůžete diskutovat ani o vodném výluhu - nic takového u emisních popílků neexistuje. Ovšem v případě úletů s Vámi souhlasím, že není prach jako prach - můžeme se bavit o populistické rtuti u uhlí (a zde pozor - v žádném případě netvrdím, že tam není) ale v rámci objektivity by bylo velmi vhodné se bavit o PCDD tedy dioxinech u biomasy - klidně o 2 řády vyšší emisní koeficient než u uhlí.

kdo chce psa bít...

Hezký den

St
23. duben 2020, 19:12

Děkuji Vám pane Karle za vysvětlení. Nejsem bohužel tak technicky zdatný jak někteří zde píšící lidé. Proto se ptám. Pokud se ptám hloupě, tak se předem omlouvám.

Jen jsem chtěl vědět, co to pro ty Švédy znamená, když odstaví takovou elektrárnu, protože nepředpokládám, že ve jménu snižování CO2 přestanou svítit a topit.

Karel Š
23. duben 2020, 19:33

to St 19:12

odstavení této konkrétní elektrárny je podáno velmi populisticky. Vyměnili palivo (uhlí za biomasu a "biopalivo" - asi bioplyn). Kdyby ji úplně odstavili, pak by chybělo spíše to teplo než elektřina. Obě tato nová palivo "sklouznou" pod termín OZE. Souhlasím s názorem, že uhlí zvoní hrana, technické náhrady jsou, ale dotažené do konce to zatím zdaleka není. Takže je nutno to celé politicky popostrčit (dotace, hysterie kolem CO2, klamné a zavádějící informace - viz třeba, že popílek ze spalování uhlí je nebezpečný odpad) a vytvořit tu "správnou" náladu u obyvatelstva. No budiž - jen nevím, jestli na přelomu 19. a 20. století zvítězily spalovací motory a pára nad koňmi tím, že se prvně vystříleli koně a teprve potom se hledalo technické řešení. Myslím, že to tak nebylo...

Hezký den.

Jan Veselý
23. duben 2020, 21:59

Taky se nečekalo, až automobily technicky "dotažené do konce". A taky jsou Švédové v situaci, kdy oni už vědí, že tyhle "koně" už fakt nepotřebují.

Technického zdokonalování dosáhnete jedině implementací dotyčné technologie. Taky přitom zjistíte, co je opravdový problém (a jak je v reálu velký), co je problém líných techniků (my to vždycky dělali takhle) a co vlastně žádný problém není.

Martin Hajek
24. duben 2020, 11:28

Reakce na Karla Š. - Ne přešli na bionaftu. Kde jí berou, je lepší se neptat. Ale je to určitě zelené :-)

Opened in 2016, KVV8 (CHP unit 8) is a baseload plant and uses solid biomass fuel in the form of logging residues (GROT – branches and tops) as well as other residues from the forest and wood industry. The KVV6 (CHP unit 6) currently uses hard coal co-fired with crushed olive stone. This unit will be closed in the spring of 2020. The KVV1 (CHP unit 1) has been converted to bio-oil and renovated as part of ensuring electrical power in Stockholm. In addition, there are several hot water boilers and steam boilers for peak load and backup production while several heat pump systems provide district cooling during the summer.

Jan Veselý
24. duben 2020, 12:28

ad Hájek) Předpokládám, že tak hloupý nejste, že byste neznal rozdíl mezi bio-oil a bio-diesel. Takže PR realita?

A to, že to sloužit jako špičkový/záložní/nouzový zdroj pro Stockholm je úplně v pořádku.

Tím taky padá argument pana Karla s těmi prachovými emisemi, z oleje páleného v profi zařízení půjde úplné minimum.

Milan Vaněček
23. duben 2020, 17:57

Nějaký St tady vysloví zcela hloupou otázku (Švédové přece nesázejí v OZE na fotovoltaiku, ale na vodu a vítr).

A když mu tu hloupou otázku odpovím (aby si lidé uvědomili, že fotovoltaika v současnosti nejsou kW ale stovky MW na utility elektrárnu)

a aby viděli, že to není nic nerealizovatelného (samozřejmě lépe je to realizovat více na jihu než je Švédsko, třeba u nás či v Německu) tak se ozve pan Hájek se svým: "přesně-nekonečně mnoho".

to pak už se stává debata zcela zbytečnou, kdybych to měl vyjádřit ve světě živočichů, tak bych asi dost "diskutujících" zde urazil.

A vše je kvůli tomu, že fandové uhlí a jádra nedokáží přiznat, že když je počasí jako teď, fotovoltaika jede a vše válcuje a když zase začne říjnové počasí, tak nastoupí vítr. A v noci za bezvětři funguje voda, biomasa a bioplyn.

A když nic z toho, tak funguje plyn (a zase, máme ho obrovský přebytek, jako u ropy a můžeme i z vody dělat vodík).

Zkrátka, tam na západ od bývalé RVHP nejsou jen samí blbci, věda a inženýring je tam stále kvalitní. O politice nemluvím, to je zas něco jiného.

Karel Š
23. duben 2020, 18:41

... p. Vanecku krome standardniho chrleni siry a ohne pekelneho na kazdeho kdo se jen myšlenkou a fyzikalnimi zakony dotkne svatozare FVE by nebylo?

Hezky den.

St
23. duben 2020, 19:14

Opravdu nechápu co je na mé otázce hloupého. Chápu, že nemám takové technické vzdělání jako spousta kolegů tady. Možná někomu mé dotazy mohou připadat jako od někoho, kdo není dostatečně erudovaný a o to více děkuji zde přítomným lidem, že mi pomáhají rozšiřovat mé obzory.

Antonín Mikeš
23. duben 2020, 22:04

Vaše dotazy jsou naprosto v pořádku.

Odpovědi pana Vaněčka jsou velmi často silně agresivní, má tendence lidi nálepkovat, urážet, říkat ať si něco dohledají, ať se dovzdělají, sám data překrucuje, pokřivuje, používá logické klamy a používá pojmy obecně neukotvené, typicky "budoucí skutečnost" a podobně.

Na to si však zvyknete, co je poměrně nepříjemné, že pak musíte své každé tvrzení podepírat fakty s odkazy, čímž se on sám nezdržuje, protože považuje sám sebe za absolutní autoritu. Jak už zde mnoho diskutujících upozornilo, jeho chování naplňuje hned několik bodů ze seznamu způsobu chování takzvaného diskusního trolla.

Proto do místní diskuse přispívám jen sporadicky v případě, že vidím, že je třeba podpořit diskusi méně "pouze pro OZE a FV" zaujatým názorem.

St
25. duben 2020, 13:37

Děkuji Vám pane Mikeši. Jak za to, že jste se mě zastal, tak především za hodnotné a podstatné informace.

Přeji Vám hezký den a hlavně pevné zdraví.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se