Na Chomutovsku dnes oficiálně skončí provoz hnědouhelné elektrárny Prunéřov I. Za svou třiapadesátiletou existenci vyrobila tolik energie, kolik by stačilo v současnosti na více než dva roky v celé republice. Zaměstnanci přecházejí do dalších elektráren. Asi třetina ze 150 jich musí zůstat do úplného odstavení provozu a zabezpečení prostoru, řekl ČTK mluvčí skupiny ČEZ Ota Schnepp.
Elektrárny Prunéřov patří k největším producentům skleníkových plynů v Česku a na předních místech jsou i v produkci prachu a plynů způsobujících kyselé deště a rtuti. Ekologické organizace konec Prunéřova I vítají, podle nich by už teď bylo možné odstavit další zastarelé eletrárny.
Dohromady byly elektrárny Prunéřov I a II největším uhelným elektrárenským komplexem v ČR, jejich společný instalovaný výkon byl 1190 MW (tedy o málo více než polovina Temelína či Dukovan).
Elektrárna Prunéřov I do poslední chvíle zajišťovala dodávky tepla pro Chomutov, Jirkov a Klášterec nad Ohří, protože v sousední elektrárně se uskutečnila celozávodní odstávka. &#8222;Zjednodušeně řečeno odstavení elektrárny probíhá tak, že se postupně snižuje výkon jednotlivých výrobních bloků na nulu. Následně musí vše vychladnout, pak nastane vypouštění, vyčištění apod. tak, aby elektrárna byla zajištěna jak po ekologické, tak i protipožární a bezpečnostní stránce,&#8220; uvedl Schnepp. Všechny práce potrvají podle Schneppa minimálně půl roku.
V elektrárně pracovalo zhruba 150 kmenových zaměstnanců ČEZ. Někteří z nich přecházejí do sousední elektrárny Prunéřov II nebo do nedaleké elektrárny Tušimice, případně do provozů v jiných lokalitách. Další opustili ČEZ natrvalo, protože šli do důchodu. Někteří odešli i proto, že si mezitím sami našli práci jinde.
Zhruba třetina zaměstnanců zůstává ještě v elektrárně Prunéřov I právě kvůli dokončení odstavování provozu a demontážním pracím, jsou tam také jako údržba toho, co z provozní technologie zbude.
Elektrárna se bude likvidovat systematicky a to samé se týká i provozní technologie. &#8222;Tedy žádný nájezd bagrů a buldozerů, aby se vše srovnalo najednou se zemí. Prostě až bude známo, jaká plocha, kde, jak a pro co bude zapotřebí, tak bude docházet i k likvidaci jednotlivých staveb a zbytkové technologie,&#8220; uvedl mluvčí. Zbylí zaměstnanci se postupně rozptýlí po okolních elektrárnách, případě se přeškolí na provoz budoucího využití, které už bude podle Schneppa vysoce ekologické a bezemisní.
ČEZ chce lokalitu podnikatelsky využít. Jednou z variant je výstavba paroplynového cyklu, další je klasická plynová kotelna, solární park, bateriové úložiště pro skladování vyrobené elektřiny, velké zásobníky horké vody apod.
Odstavení elektrárny přivítali ekologové. Podle hnutí Arnika předloni Elektrárny Prunéřov vypustily 4,5 milionu tun skleníkových plynů, což bylo druhé největší množství po Elektrárnách Počerady.

Elektrárny v ČR

Na Chomutovsku končí provoz elektrárny Prunéřov I

Italský energetický gigant Enel pravděpodobně uzavře své uhelné elektrárny provozované kromě Evropy například také v Latinské Americe dříve, než původně plánoval. Do konce letošního roku by se společnost ráda dostala pod hranici 10 GW provozovaného instalovaného výkonu v uhelných zdrojích. Úplný odklon od uhlí prozatím Enel plánuje na rok 2030.
Enel je stále jedním z největších provozovatelů uhelných elektráren mezi evropskými energetickými společnostmi a v květnu se dostal do hledáčku <a href="https://oenergetice.cz/ropa/norsky-ropny-fond-spravuje-rekordnich-deset-bilionu-korun" target="_blank" rel="noopener">norského „ropného“ fondu</a> kvůli nedodržování nových environmentálních pokynů, které požadují, aby společnosti vlastnily méně než 10 GW instalovaného výkonu v uhelných elektrárnách.
Antonio Cammisecra, CEO společnosti Enel Green Power a ředitel pro globální výrobu elektřiny v Enel, <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/061220-enel-eyes-faster-coal-exit-as-worsening-economics-here-to-stay?fbclid=iwar1ke8h91to6xtrflfzgdrwoe66aq6tahunztp400kh3wceaizpkj5se9-e" target="_blank" rel="noopener">podle zahraničního serveru Platts v rozhovoru uvedl</a>, že Enel plánuje dosáhnout tohoto milníku do konce letošního roku a že pravděpodobně dojde k urychlení odklonu společnosti od výroby elektřiny z uhlí, který je prozatím stanoven na rok 2030.
<blockquote>„Uděláme to rychleji, než jsme očekávali ještě před rokem. Není pochyb o tom, že do roku 2025 dokončí Enel odklon od uhlí v Itálii a z velké části i v dalších zemích,“ uvedl Cammisecra.</blockquote>
<h2>Náhrada plynem a obnovitelnými zdroji</h2>
Podle Platts Enel aktuálně plánuje uzavřít svou poslední uhelnou elektrárnu v Chile, a to několik let před plánovaným termínem. Tím bude v Latinské Americe provozovat už jen jednu uhelnou elektrárnu v Kolumbii. V říjnu loňského roku společnost prodala svou poslední uhelnou elektrárnu v Rusku.
Zbytek z uhelné flotily Enelu, která činí zhruba 11 GW, se nachází v Evropě. Zatímco v Itálii plánuje Enel konvertovat minimálně čtyři ze zbývajících pěti uhelných elektráren na zemní plyn, ve Španělsku plánuje nahrazovat uhelné elektrárny hlavně obnovitelnými zdroji energie.
Uvedené kroky mají vést ke splnění cíle Enelu snížit emisní faktor produkované elektřiny o 70 % mezi lety 2017 a 2030 a eventuálně snížit emisní faktor na nulu do roku 2050. Na konci loňského roku činil emisní faktor elektřiny produkované portfoliem elektráren ve vlastnictví Enelu 296 kg CO2/MWh.
Cammisecra dodal, že Enel prozatím nerozhodl, jak přesně dojde k vyrovnání emisí CO2 z portfolia plynových elektráren, ale že více věří zalesnění než <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/technologie-zachytavani-co2-by-u-nekterych-elektraren-znacne-zhorsila-problemy-nedostatkem-vody" target="_blank" rel="noopener">technologiím pro zachytávání a uládání emisí CO2</a>.

Emise CO2

Italský Enel zvažuje rychlejší odklon od uhlí, nahradit jej mají plyn a OZE

Hnědouhelná Elektrárna Prunéřov I. na Chomutovsku, která byla postavena před 53 lety, k 30. červnu ukončí provoz. Všech 150 zaměstnanců přejde do elektrárny Prunéřov II, řekl dnes novinářům ředitel elektráren Prunéřov a Tušimice Otakar Tuček. Ekologické organizace konec tohoto provozu uvítaly, podle nich by už teď bylo možné odstavit další zastarelé eletrárny.
Elektrárny Prunéřov patří k největším producentům skleníkových plynů v Česku a na předních místech jsou i v produkci prachu a plynů způsobujících kyselé deště a rtuti. Elektrárny provozuje energetická společnost ČEZ.
V areálu elektrárny Prunéřov dnes zasedala uhelná komise státu, která podle ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO) do konce letošního roku stanoví postup útlumu těžby uhlí. Komise se podle jejího člena Jana Rovenského (za Greenpeace) shodla na tom, že hlavním kritériem při útlumu elektráren by měly být jejich emise skleníkových plynů na jednotku vyrobené energie.
Strategie firmy ČEZ je podle ředitele Daniela Beneše založena na postupném snižování emisí skleníkových plynů. &#8222;Budoucnost firmy je postavena na mixu jádra a obnovitelných zdrojů, doplněno o plynové teplárny,&#8220; uvedl Beneš. Lokalitu elektrárny Prunéřov I podle něj bude chtít ČEZ podnikatelsky využít. Jednou z variant je výstavba paroplynového cyklu, další je klasická plynová kotelna, solární park, bateriové úložiště pro skladování vyrobené elektřiny, velké zásobníky horké vody apod.
Výkon elektrárny byl 440 megawattů. Za dobu své existence vyrobila tolik energie, kolik by stačilo v současnosti na více než dva roky v celé České republice. Podle ekologického hnutí Arnika předloni Elektrárny Prunéřov vypustily 4,5 milionu tun skleníkových plynů, což bylo druhé největší množství po Elektrárnách Počerady.
Ekologické organizace Zelený kruh, hnutí Duha a Greenpeace oznámení o ukončení provozu elektrárny uvítaly. V tiskové zprávě dnes uvedly, že již nyní by bylo možné odstavit další zastaralé a plýtvavé elektrárny. Po Prunéřovu I. by to měly být podle nich zejména elektrárny Počerady či Chvaletice.
Před elektrárnou Prunéřov II na Chomutovsku se dnes sešli aktivisté, kteří žádají co nejrychlejší konec těžby a spalování uhlí. Dvacítka členů a příznivců několika hnutí bojujících za klima rozložila před vjezdem do areálu, kde komise zasedala, transparenty a k nim boty reprezentující lidi, kteří si přejí ukončení provozu hnědouhelných elektráren. Následně se vydali pochodem k elektrárně Prunéřov I, kde akci před 14:00 ukončili.

Uhlí

Elektrárna Prunéřov I. v červnu končí, komise zvažuje další útlum uhlí v ČR

Takzvaná uhelná komise, zabývající se útlumem těžby uhlí a skladbou zdrojů energie v zemi, dnes bude jednat v Prunéřově na Chomutovsku. Tamní uhelná elektrárna má ukončit provoz. Do Prunéřova se chystají aktivisté z několika ekologických organizací a hnutí, kteří budou demonstrovat za ukončení provozu všech uhelných elektráren.
Uhelná komise se sejde poprvé od poloviny ledna. Tehdy oznámila, že připraví scénáře rychlé, střední a pomalejší cesty útlumu využití uhlí. Podle tehdejších informací měla komise scénáře představit letos v září a vydat doporučení, kterým se následně má zabývat vláda. Rychlá cesta by znamenala útlum využití uhlí v letech 2030 až 2035, střední 2035 až 2045 a pomalejší 2045 až 2050.
Aktivisté z organizací Fridays For Future, Limity jsme my, Univerzity za klima a Extinction Rebellion budou dnes demonstrovat za zavření všech uhelných elektráren v České republice. Chystají pochod k elektrárně Prunéřov I.
Energetická firma ČEZ v květnu oznámila, že odstavila meziročně 500 megawattů (MW) uhelných bloků. Ještě letos má být odstaveno dalších 440 MW v Prunéřově, kde firma vypne starší z tamních provozů &#8211; zmíněnou elektrárnu Prunéřov I. Plány ČEZ počítají s tím, že společnost odstaví většinu svých uhelných zdrojů do roku 2040.

Zasedne takzvaná uhelná komise, aktivisté plánují demonstrace

Koronavirová pandemie nutí Polsko urychlit odchod z uhelného sektoru a země zvažuje, že v příštích měsících uzavře nejméně tři uhelné doly. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje. Polsko je největším těžařem černého uhlí v Evropské unii.
Polsko je jedinou členskou zemí EU, která odmítla slíbit, že se do roku 2050 stane klimaticky neutrální. Těžba uhlí má v Polsku dlouhou historii a je pilířem ekonomiky. V posledních letech však bylo odvětví často ve ztrátě a stát se je snaží finančně podpořit.
Mimo jiné vláda podle zdrojů uvažuje o uzavření dolu Wujek. Ten se zapsal do dějin protikomunistického odboje, když se v roce 1981 stal místem jednoho z nejkrvavějších protestů.
Ministerstvo státního majetku, které má dohled nad uhelným průmyslem, na žádost agentury Reuters o komentář nereagovalo.
V posledních pěti letech vláda sloučila několik dolů a také jich několik postupně uzavřela. Není však ochotná postupovat rychleji, protože se obává násilných protestů horníků, na které narazila v minulosti.
Podle zdrojů však nemoc covid-19 změnila strategické myšlení vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). Ta se nyní snaží využít peníze na podporu ekonomiky zasažené omezeními, která měla zabránit šíření nemoci. Z pohledu veřejných financí si tak vláda nyní nemůže dovolit další financování těžby uhlí, protože koronavirová pandemie bude stát obrovské množství peněz, uvedl vládní zdroj.
Zavření dolů se má dotknout nejméně dvou dolů ve vlastnictví PGG, největší uhelné společnosti v zemi. Další uzavřený důl by měl patřit státní společnosti Tauron. PGG má osm dolů a Tauron tři. Obě společnosti se k informacím odmítly vyjádřit.
Uzavření dolů způsobí zrušení tisíců pracovních míst. Pravděpodobně bude oznámeno až pro prezidentských volbách, které se konají v červnu, dodal jeden ze zdrojů.

Reuters: Polsko uvažuje o zavření tří dolů v příštích měsících

Dnešní zahájení provozu německé uhelné elektrárny Datteln 4 provázely hlasité, ale pokojné protesty zhruba pěti stovek ekologických aktivistů. Informovala o tom německá veřejnoprávní rozhlasová a televizní stanice WDR.
Datteln 4 je podle WDR nejvýkonnější a nejekologičtější německou elektrárnou využívající černé uhlí. &#8222;Spuštění elektrárny Datteln 4 je pro náš podnik důležitým milníkem,&#8220; uvedla společnost Uniper, která elektrárnu provozuje.
Německá spolková vláda začátkem roku schválila návrh zákona, který stanoví harmonogram útlumu uhelné energetiky. Využívat energii z uhlí by spolková republika měla zcela přestat nejpozději v roce 2038.
Spuštění elektrárny Datteln 4 se nicméně vláda ještě rozhodla umožnit, a to navzdory opačnému doporučení expertní uhelné komise. &#8222;Zdravíme zjevně nekompetentní vládu,&#8220; uvedla dnes podle agentury DPA Luisa Neubauerová z ekologického hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost). &#8222;Zastavíme tuto elektrárnu, vyhrajeme tento konflikt,&#8220; dodala.

Německo

Zahájení provozu nové německé uhelné elektrárny Datteln 4 provázely protesty

V pátek 5. června bude v Prunéřově na Chomutovsku jednat takzvaná uhelná komise, která má řešit útlum těžby uhlí, ale také celkový budoucí energetický mix ČR. Na dotaz ČTK to dnes sdělila mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová. Plénum komise se naposledy sešlo v polovině ledna, další plánovaná jednání byla kvůli epidemii covidu-19 odložena. V omezené formě fungovaly pouze pracovní skupiny komise. Energetická skupina ČEZ v červnu odstaví starší z prunéřovských uhelných elektráren &#8211; Prunéřov I o výkonu 440 megawattů (MW).
Uhelná komise byla zřízena loni. Má 19 členů, předsedají jí ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). První zásadní výstupy se podle dřívějšího vyjádření Brabce dají očekávat koncem letošního roku. Oborový web iUHLI.cz minulý týden <a target="_blank" href="https://iuhli.cz/cez-letos-odstavi-elektrarnu-prunerov-i/">napsal</a>, že na základě vyjádření řady členů komise lze očekávat, že kvůli pandemii se termín protáhne.
Plánované jednání komise vítá člen uhelné komise za asociaci ekologických organizací Zelený kruh Jiří Koželouh z Hnutí Duha. &#8222;Je nejvyšší čas, aby se práce komise restartovala, takže vítám jednání v Prunéřově. Místo je zvoleno dobře &#8211; ukazuje, že zastaralé uhelné elektrárny je možné bez problémů odstavit. Ale i po odstavení Prunéřova I bude obrovský převis vývozu elektřiny z ČR, skleníkových emisí oxidu uhličitého i škodlivé rtuti. Takže zcela logický další krok je odstavit i zastaralé elektrárny Počerady a Chvaletice. To koneckonců může uhelná komise vládě poradit jako jeden z bodů svého doporučení,&#8220; uvedl dnes.
Elektrárna Chvaletice patří do skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Mluvčí firmy Gabriela Sáričková Benešová v polovině dubna ČTK řekla, že společnost i během současné koronavirové krize pokračuje v ekologizaci elektrárny. &#8222;Soustředíme se na snižování skutečných škodlivin, tj. oxidů dusíku, oxidu siřičitého a tuhých znečišťujících látek, tak aby lidé na Pardubicku dýchali čistší vzduch,&#8220; uvedla.
Majitelem hnědouhelné elektrárny Počerady, která leží mezi městy Louny a Most je zatím ČEZ. Firma ale nevyužila opci, aby majitelem elektrárny, která svým instalovaným výkonem pět krát 200 MW patří k největším uhelným elektrárnám v zemi, zůstala. Také vlastníkem této elektrárny tak nejpozději od začátku roku 2024 bude skupina Sev.en Energy. Změnu majitele dlouhodobě kritizují ekologové, vadí jim zejména fakt, že Tykačova firma plánuje provozovat elektrárnu do budoucna déle než ČEZ.
Zástupci Sev.en Energy na březnovém setkání s novináři uvedli, že společnost chce zmodernizovat hnědouhelnou elektrárnu Počerady tak, aby mohla být v provozu i po roce 2028, kdy by měly začít platit další zpřísňující limity Evropské komise. Do elektrárny chce Tykačova firma investovat řádově miliardy korun.
Finanční ředitel ČEZ Martin Novák pak v nedávném rozhovoru s ČTK uvedl, že společnost meziročně odstavila 500 MW uhelných bloků &#8211; dva bloky v Ledvicích o výkonu 220 MW, blok elektrárny Dětmarovice s výkonem 200 MW a výrobní bloky ve Vítkovicích o výkonu téměř 80 MW. Nyní bude následovat 440 MW z odstavené elektrárny Prunéřov I. Navzdory pandemii koronaviru chce podle něj firma pokračovat ve svých plánech, které počítají s tím, že ČEZ do roku 2040 odstaví většinu svých uhelných zdrojů.
rdo rot

Další jednání uhelné komise bude 5. června v Prunéřově

Instalace technologie pro zachytávání a ukládání CO2 (Carbon Capture and Storage – CCS) založené na metodě aminové vypírky ve stávajících uhelných elektrárnách by u řady z nich zhoršila situaci s nedostatkem vody. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/050720-coal-fired-plants-could-see-water-shortages-if-they-add-carbon-capture-technology-study?fbclid=iwar1j7hvlvs2fkvp5crvhnx8somaiwyvfjojmga3m4oipxxy_1e4xbpzpdqu" target="_blank" rel="noopener">Upozornila na to nová studie výzkumníků z University of California</a>, která modelovala dopady využití této technologie na téměř 1 100 uhelných elektrárnách s instalovaným výkonem nad 100 MW uvedených do provozu po roce 2000.
Vědci uvedli, že uhelné kondenzační elektrárny již nyní využívají velké množství chladicí vody a řada z nich čelí v určitých částech roku jejímu nedostatku. Z uvažovaných uhelných elektráren zahrnutých ve studii se 43 % nachází v regionech, které čelí nedostatku vody alespoň jeden měsíc v roce a více než 30 % z nich je v regionech, kde nedostatek vody trvá pět a více měsíců.
Pokud by tyto zdroje byly osazeny technologií pro zachytávání CO2, která je v současné době nejrozšířenější a nejdostupnější, tedy technologií založenou na metodě aminové vypírky, došlo by u řady z nich k dalšímu zhoršení situace.
<figure id="attachment_83662" class="wp-caption aligncenter" style="width: 702px;"><img class="size-full wp-image-83662" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/zdroje-po-roce-2000.jpg" sizes="(max-width: 702px) 100vw, 702px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/zdroje-po-roce-2000.jpg 702w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/zdroje-po-roce-2000-512x430.jpg 512w" alt="Dodatečné měsíce nedostatku vody u uhelných elektráren, které by byly doplněny technologií pro zachytávání CO2 založených na metode aminové vypírky. Zdroj: University of California " width="702" height="590" /><figcaption class="wp-caption-text">Dodatečné měsíce nedostatku vody u uhelných elektráren, ve kterých by byla instalována technologie pro zachytávání CO2 založená na metodě aminové vypírky. Zdroj: University of California</figcaption></figure>
Vědci uvedli, že technologie CCS založená na metodě aminové vypírky zvyšuje spotřebu vody v uhelné elektrárně dvěma způsoby. Tím prvním je zvýšení vlastní spotřeby elektrické energie v důsledku využívání této technologie, které vede k potřebnému navýšení výroby elektřiny, a tedy vyšší spotřebě vody. Tím druhým je navýšení spotřeby vody v důsledku jejího využití v samotném procesu zachytávání emisí CO2.
Vědci dále upozornili, že kromě nejrozšířenější technologie založené na metodě aminové vypírky, existují i nové technologie, které by měly mít nižší energetické nároky a vést k nižší dodatečné spotřebě vody.
<blockquote>„Naše výsledky umožňují podrobnější pochopení problematiky spotřeby vody v uhelných elektrárnách s a bez technologie pro zachytávání uhlíku. Obě možnosti musí být pečlivě prozkoumány, přičemž volba technologie CCS je velmi důležitá. Věříme, že tato práce bude sloužit jako manuál pro politické činitele při rozšiřování implementace CCS ve světě,“ uvedli výzkumníci v tiskové zprávě.</blockquote>
<a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/iea-zduraznila-klicovou-roli-technologii-zachytavani-co2-pri-prechodu-k-cistsi-energetice" target="_blank" rel="noopener">Klíčovou roli technologií pro zachytávání CO2 při přechodu k čistší energetice zdůraznila nedávno například Mezinárodní energetická agentura (IEA).</a> Podle jejího ředitele Fatiha Birola je při zvážení rozsahu energetických a klimatických výzev důležitost zachytávání uhlíku nevyhnutelná.

Technologie pro zachytávání CO2 by u některých elektráren značně zhoršila problémy s nedostatkem vody

Spojené státy v posledních letech zažívají prudký rozvoj plynových a obnovitelných zdrojů, které nahrazují zejména staré uhelné elektrárny, jež jsou postupně vyřazovány. Plynové, větrné a solární elektrárny tak v loňském roce opět zajistily takřka veškerý nový výkon v tamních sítích.
Díky prudkému rozvoji těžby ropy a zemního plynu z nekonvenčních břidlicových ložisek získaly Spojené státy v posledních letech přístup k velkému množství zemního plynu, což výrazně stlačilo jeho cenu. Výstavba plynových elektráren tak zažívá zlatou éru, díky čemuž tyto zdroje v USA získaly primární postavení ve výrobě elektřiny.
V loňském roce tak <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=43415" target="_blank" rel="noopener">podle dat americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration</a> (EIA) v USA zahájily provoz nové plynové elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 8300 MW.
Podobně s ohledem o snahu přesunu k udržitelné výrobě elektřiny dochází k intenzivnímu rozvoji větrných a solárních elektráren, které rovněž vytlačují z trhu uhelné zdroje. V případě větrných elektráren došlo k nárůstu výkonu o 9100 MW, solárních elektráren bylo uvedeno do provozu 5300 MW.
<figure id="attachment_83203" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-83203" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/rust-instalovaneho-vykonu-v-USA-v-roce-2019.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/rust-instalovaneho-vykonu-v-USA-v-roce-2019.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/rust-instalovaneho-vykonu-v-USA-v-roce-2019-512x212.jpg 512w" alt="Růst instalovaného výkonu v jednotlivých regionech USA v roce 2019. Zdroj: EIA" width="725" height="300" /><figcaption class="wp-caption-text">Růst instalovaného výkonu v jednotlivých regionech USA v roce 2019. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Plynové, větrné a solární elektrárny jsou tak až na malé výjimky jedinými novými zdroji, které jsou ve Spojených státech stavěny. Z geografického pohledu jejich rozvoj nicméně neprobíhá rovnoměrně, kdy různé regiony rozvíjí různé typy zdrojů v závislosti na tamních podmínkách.
<h2>Jiný kraj, jiný mrav</h2>
V případě západní části USA dominují především fotovoltaické elektrárny, jejichž výstavbu táhne zejména slunná jižní Kalifornie. V případě středozápadu dominují díky větrnému počasí a rozlehlým planinám větrné elektrárny. Na severozápadě naopak dochází k výstavbě především plynových elektráren, spolu s menším počtem solárních zdrojů.
Výjimku tvoří jih USA, který nabízí jak vhodné klimatické, tak i geografické podmínky, a zároveň je centrem těžby zemního plynu. Zde tak dochází k relativně rovnoměrné výstavbě všech typů zdrojů.
<h2>Uhlí je mrtvé, ať žije plyn!</h2>
S proměnou zdrojové základny dochází i ke změnám v elektroenergetickém mixu jednotlivých regionů. Zatímco celková výroba elektřiny se v USA za poslední desetiletí nijak významně nezměnila, její struktura ano.
V roce 2010 bylo hlavním zdrojem elektrické energie v USA i jednotlivých regionech země, s výjimkou severovýchodu, uhlí. V loňském roce uhlí dominovalo už pouze na středozápadu, přičemž ve zbylých regionech bylo vytlačeno především levným plynem.
<figure id="attachment_83204" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-83204" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/vyvoj-vyroby-elektriny-v-regionech-USA-mezi-lety-2010-a-2019.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/vyvoj-vyroby-elektriny-v-regionech-USA-mezi-lety-2010-a-2019.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/vyvoj-vyroby-elektriny-v-regionech-USA-mezi-lety-2010-a-2019-512x212.jpg 512w" alt="Vývoj výroby elektrické energie v jednotlivých regionech USA mezi lety 2010 a 2019. Zdroj: EIA" width="725" height="300" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj výroby elektrické energie v jednotlivých regionech USA mezi lety 2010 a 2019. Zdroj: EIA</figcaption></figure>

Energetika v zahraničí

Růst nového elektrického výkonu v USA loni opět táhly větrné a plynové zdroje

Švédsko uzavře svou poslední uhelnou elektrárnu, a to s předstihem dvou let. Elektrárna Värtaverket provozovaná společností Stockholm Exergi poblíž Stockholmu bude nadobro uzavřena v souladu se švédskými plány na kompletní uhelný phase-out. Uzavření elektrárny s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla z roku 1989 oznámilo vedení společnosti minulý týden.
Švédsko se tak stane třetí evropskou zemí, která vyřazení všech uhelných zdrojů provede. Zpráva přišla ve stejný týden, kdy svou poslední uhelnou elektrárnu uzavřelo Rakousko. Od uhlí jako zdroje v elektrárnách už se kompletně odklonila i Belgie. Do roku 2025 plánuje uzavření i Francie, Slovensko, Portugalsko a Velká Británie. V témže roce plánuje uzavření i Itálie a Irsko.
Uzavření stockholmské elektrárny přišlo dříve než bylo plánováno. Rozhodnutí urychlila mírná zima, díky které poptávka po energiích nebyla příliš vysoká. V tiskovém prohlášení Stockholm Exergi uvedla, že jejím cílem je nyní, aby veškerá energie, kterou společnost produkuje, byla z obnovitelných zdrojů nebo zrecyklovaná.
Německo rovněž odhlásilo svůj odklon od uhlí, a to nejpozději do roku 2038. Plány jsou doprovázeny návrhy kompenzační legislativy, která má být součástí balíčku pro tzv. „coal exit“. Německo je přitom jednou z ekonomik nejvíce závislých na uhlí.
Oznámení cíle bylo kritizováno jak ze strany environmentalistů, tak i ze strany zastánců tradičních zdrojů. Pro jedny je rok 2038 příliš pozdní, pro druhé jde o nereálný cíl, vzhledem především k nutnosti zajistit dodávky energie v průběhu celého roku. Podobnou kritiku sklízí i další země Evropy, které odklon od uhlí plánují nebo již realizují.
Úvodní obrázek: Elektrárna Värtaverket, zdroj: EnergiWatch.dk