IEA: nastartovat ekonomiku je třeba přes investice do udržitelné energetiky

Investice do energetiky v krizi,kdy spotřeba energie spíše klesá a energie jsou levné a snadno dostupné celosvětově výhodné nejsou. To by musely být investice s rychlou dobou návratnosti a to nejsou OZE jak doporučuje IEA. K krizi nelze investovat do velkých investičních celků, protože trvá poměrně dlouho příprava staveb. Nejlepší se debyrokratizovat a dát lidem a firmám svobodu,nezvyšovat daně, aby si svoje peníze mohli investovat dle svého uvážení to pak vede k ziskům a to je cesta z krize.

Němci nastartovali svou ekonomiku před pár lety skokovým navýšením minimální mzdy na cca 45 tis. CZK/měsíc. Úžasně to zafungovalo. Od té doby paní Merkelová přidávala každý rok do doby svého znovuzvolení do průměrné měsíční mzdy 20 tis. CZK/měsíc. Když to funguje perfektně u němců, proč to nevyzkoušet u nás? Masa lidí utratí peníze doma, horních 10 tisíc je ulije nebo utratí v zahraničí. Až to naši ekonomové pochopí, tak se budeme mít dobře. Éra Václava Klauze a jím propagované nutnosti vytvoření bohaté skupiny horních 10-ti tisíc by měla skončit. Pro začátek bych zkusil minimální mzdu v České republice 50 tis. CZK/měsíc. Asi to nebude jak v Německu, ale začneme se jim přibližovat.

Myslím Vám u těch měsíčních zvýšení ujela nula.

Skokové zvýšení minimální mzdy na úroveň Německa by asi položilo ekonomiku, na to má špatnou strukturu a je řízená, pořád, podle Washingtonského konsenzu. Ale co by se dalo je zkusit spočítat minimální průměrnou mzdu v EU a tuto pak přepočíst podle výkonnosti ekonomiky a podle toho stanovit minimální zde.

Další věc je že tu nemáme Rýnský kapitalismus, ale mix udělaný z Reganovského a místní kreativity. Máme obrovské zdanění práce, které na jednu korunu zvýšení mzdy vygeneruje obrovské vícenáklady pro firmu. Přitom z toho nejsou odpovídající služby státu. Dnes vyšel článek o dni daňové svobody, letos připadá na 176. den, maximální počet dní za roboty, který se kdy udál, byl jen kolem 160 a vedlo to k nepokojům, takže se to pak patentem císaře snížilo, myslím že horní limit byl nějakých 150. Ve vrcholném středověku a předbělohorské době to bylo ale jen asi do 30 dní ročně... (Just let that sink)

Další věc je u nás problém s pohledem na nezaměstnanost, aby se mohla ekonomika podruhé transformovat, tak by se musela na nějakou dobu akceptovat vyšší nezaměstnanost, jenže toho se tu všichni (a mnoho lidí zcela oprávněně) bojí. Proto se zde stal akceptovaný model levné pracovní síly.

S tím je zase, na daňový systém napojená, další záležitost, vysoké zdanění práce brzdí vznik a budování nových firem, které by nakonec mohly přinést i vyšší mzdy a změnu ekonomiky. Vysoká daňová zátěž brzdí růst těch firem, znesnadňují jim nabírání a propouštění...

Další problém je v nastavení školství.

Další problém je v sociálním zabezpečení a přidružených systémech, před nějakou dobou tu jeden diskutující ten český systém nazval příliš sociálním a příliš asociálním zároveň a je to tak, na jedné straně milion dávek, na druhé straně třeba osobní bankrot tak přísný že to nemá v EU obdoby. Pak se hrajeme na socialismus ve zdravotnictví, kdy není možné platit jenom rozdílovou sumu mezi standardním zákrokem a lepším zákrokem, ale je to buď plně hrazené, nebo plně placené...

Ne, systém je tu tak mizerný že skokové zvýšení ničemu nepomůže, peníze prostě někde zmizí, ekonomiku to položí a nakonec budeme tam, kde jsme. První se musí zacpat ty největší díry a problémy, pak to bude fungovat teprve. Začal bych asi od problému s dluhy, exekucemi atd. Už jenom to zlepší situaci celkem dost.

Mě se osobně dost líbil návrh Paula Hawkena v knize Natural capitalism. Vychází z úvahy, že daně něčeho dotyčnou věc zdražují a tím automaticky snižují poptávku po ní v ekonomice. Daň z příjmu fyzických osob je okolo 150 miliard. To o 150 miliard zdražuje práci, přitom MY, stát, chceme, aby lidi pracovali. Proto by se mi líbila myšlenka se na tuhle daň úplně vykašlat a nahradit jí třeba drsným zdaněním negativních externalit. Třeba zdanění emisí skleníkových plynů 1000 Kč/t CO2ekv. vydělá okolo 130 miliard Kč/rok. Přidalo by se další zdanění emisí škodlivin a hotovo.

Vedlejším efektem by bylo i, alespoň částečné, narovnání podmínek mezi zaměstnanci a OSVČ.

Ono se poslední roky v ČR dělo něco podobného, Růst ekonomiky ČR byl hodně povzbuzen zvýšením mezd státních zaměstnanců, na což musel reagovat i soukromý sektor. A lidem dost narostly mzdy. Pomohla samozřejmě i prakticky plná zaměstnanost.

Přesně tak.

Zelené investice jako cesta z krize.

Španělská vláda nedávno schválila nový klimatický zákon, který má zemi pomoci oživit ekonomiku po koronavirové krizi. Počítá s transformací energetiky směrem k stoprocentnímu zásobování obnovitelnými zdroji, ekologizací dopravy i posílením ekologické výchovy.

V novém klimatickém zákoně si španělská vláda určila také cíle už pro rok 2030: snížit celkovou spotřebu energie o pětatřicet procent a zdvojnásobit podíl obnovitelných zdrojů na dvaačtyřicet procent.

Španělsko se rovněž oficiálně přihlásilo k evropskému cíli dosažení uhlíkové neutrality do poloviny století, přičemž ve stejné době chce používat elektřinu pouze z obnovitelných zdrojů.

Součástí nového klimatického zákona je i vzdělávání. Španělsko od nového školního roku zavádí jako součást povinného školního rozvrhu nový předmět, kterým se stane ekologická výchova se speciálních důrazem na klimatickou krizi.

Každoročně by v důsledku ekologické transformace mělo v zemi vznikat až tři sta padesát tisíc nových pracovních míst. Podle Riberové představuje nový klimatický program cestu z ekonomické krize způsobené koronavirem. Španělsko patří k zemím, které jsou pandemií zasaženy nejvíce.

„Nemůžeme se vracet zpátky. V době, kdy se vzpamatováváme z dopadů nemoci Covid-19 se energetická transformace stane hlavní hnací silou obnovy ekonomiky a zaměstnanosti. A to v krátkodobém i dlouhodobém výhledu,“ uvedla Riberová pro španělská média.