Domů
Větrné elektrárny
Evropský větrný průmysl se stává nekonkurenceschopným
Větrné elektrárny. Zdroj: Pixabay
Zdroj: Pixabay

Evropský větrný průmysl se stává nekonkurenceschopným

Evropské odvětví větrných elektráren ztrácí podle odborníků konkurenceschopnost vůči ostatním regionům světa, zejména kvůli rostoucím nákladům a slábnoucí veřejné podpoře. To může ohrozit cíle Evropské unie v oblasti obnovitelných zdrojů energie.

"Evropa již není konkurenceschopná. … Pracovní podmínky, platy, náklady na elektřinu, všechny tyto aspekty neodpovídají tomu, co jsme ochotni nakonec za výrobek zaplatit," řekl během konference WindEurope 2024 Andreas Evertz, generální ředitel společnosti Flender, německého dodavatele komponentů pro větrnou energetiku.

Evropská unie usiluje o ochranu svého průmyslu, například skrze Akt o průmyslu pro čisté nulové emise (Net-Zero Industry Act - NZIA). V rámci NZIA si EU stanovila do roku 2030 cíl alespoň 40 % očekávané rostoucí poptávky po technologiích pro dekarbonizaci energetiky pokrývat dodavateli z EU.

EU ale "neřeší ekonomickou stránku věci" a mnoho společností v odvětví větrné energetiky hledá kvůli lepší konkurenceschopnosti komponenty v Asii, uvedl Evertz.

USA a Čína jsou atraktivnější

S tím souhlasí i Tony Adam, vedoucí globálního oddělení pro veřejné záležitosti výrobce větrných turbín Nordex. Jako příklad uvedl atraktivnější regiony, jako jsou USA nebo Čína, kde se průmyslu dostává velmi silné veřejné podpory.

EU si stanovila závazný cíl, aby do roku 2030 pocházelo nejméně 43 % celkové hrubé spotřeby energie z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To znamená téměř zdvojnásobení stávajícího podílu OZE.

Ztráta konkurenceschopnosti evropského větrného průmyslu by mohla ohrozit klimatické cíle EU tím, že zvýší zranitelnost dodavatelských řetězců vůči geopolitickým událostem narušujícím dovoz. Dále by mohla zpomalit hospodářský růst Evropy a ohrozit investice do nových zdrojů.

Asijské dotace

Asijské země jsou proslulé svým příznivým postojem k významnému dotování vlastního průmyslu. Příkladem z odvětví větrných elektráren mohou být skleněná vlákna, která se používají v lopatkách větrných elektráren. Asie subvencuje výrobu skleněných vláken již desítky let a Evropa se s tím doposud nedokázala vyrovnat.

Podle Petry Inghelbrechtové ze společnosti Owens Corning Fiberglass se v posledních dvou až třech letech podpora asijských zemí výrazně zvýšila a hrozí "vymazání" evropských trhů. Inghelbrechtová toto počínání dokonce označila jako “nekalou konkurenci” a volá po narovnání podmínek.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(31)
Baton David
24. březen 2024, 09:17

výstižnější nadpis: evropský průmysl se díky zelené ideologii stává nekonkurenceschopným

Milan Vaněček
24. březen 2024, 09:45

Tohle je ještě výstižnější, cituji irozhlas.cz/komentare/energetici-slavi-zisky-spotrebitele-placou_2403240629_cen

"ČEZ je úspěšný a to se týká i dalších energických firem s menším podílem na trhu, ať se jmenují EPH, Sev.en, Innogy nebo E.ON"

"Spotřebitele však musí v této souvislosti frustrovat údaje Eurostatu o inflaci v energetickém sektoru, tedy u dodávek elektřiny, plynu, tepla a pohonných hmot. Od předkrizového roku 2019 vzrostly ceny v celé Evropě o 40 procent, ovšem v Česku o 75 procent. To je nejhorší bilance po Estonsku. Jako kdyby dodavatelé energií nebyli tak schopnými podnikateli, ale pouze uměli šikovně zvyšovat tarify."

A co se týče konkurence(ne)schopnosti evropského průmyslu větrných elektráren, ten ještě se zatím trochu drží, mnohem horší je to s výrobou fotovoltaických článků.

Zatímco v Číně již řada podniků vyrábí ročně nad 50 GWp panelů (každý z nich, někteří vyrobí letos i nad 100 GWp), v EU nejsou schopni podpořit třeba Meyer Burger, který vyrábí ty nejúčinnější panely, aby zůstal v EU a zvýšil výrobu na 3 GWp za rok.

EU se propadá do bezvýznamnosti, je zcela nekompetentní, jen některé firmy si "hodují" a ničí vše ostatní.

Jan Stehlik
24. březen 2024, 10:10

Kapitalismus je o masové spotřebě . To vyžaduje láci , aby i spodní část společnosti spotřebovávala . Láce vytvoříte jedině když si majitelé zboží konkurují . A to se zde nějak poslední desetiletí nedaří . Naše elity mají vize exportu a zboží s vysokou spotřebou . To ale není cesta pro běžný plebs . Spíše zase jen pro velkokapitál a horních pár procent co na tom profitují . Jak se říká ryba smrdí od hlavy a jaké parametry nastavíte , takové výsledky vypadnou. Sice všude slyšíte , že každý má začít od sebe , ale mužete se točit jak křeček v kole a stejně se neposunete.

Karásek
24. březen 2024, 12:13

Daleko horší je to s konkurenceschopností jádra a to v porovnání s ostatními zdroji. Tam ani nikdo nepředstírá, že jsou konkurenceschopné.

Petr Hariprasad Hajič
24. březen 2024, 17:31

Ano. Jaderná energie je velmi drahá a cena pořád roste. Je to celkem samozřejmé. Tak, jak roste poznání, tak se zvyšují požadavky na bezpečnost a ty jsou v takhle rizikovém provozu extrémní. Dřív stačilo systémy zdvojovat, v současnosti jsou kritické systémy už často ztrojené, atd... Nenapomáhá ani cena paliva, která také pořád roste.

Emil
24. březen 2024, 18:54

Ztrojení kritických bezpečnostních systémů je standard snad už padesát let a cena paliva se projevuje v ceně elektřiny v jednotkách Eur za MWh. Ještě nějaké další výmysly?

Milan Vaněček
24. březen 2024, 19:23

Ztrojení zabezpečovacích systémů pro případ havarie, je už jako nedostatečné zvyšováno přidáváním dalších...

Asi nejdražší je systém pasivního zabezpečení, který umožňuje až po 3 dny zabránit takové havarii jako nastala ve Fukušimě po ztrátě přívodu elektřiny ke chlazení (odstaveného) reaktoru

Ale co je taky nové po Fukušimě (kdy došlo, stejně jako v USA (3 mile island) k protavení reaktorové nádoby) je jímka pod reaktorem k zachycení roztaveného jaderného paliva, aby nedošlo k jeho úniku a zamoření podzemních vod, jako ve Fukušimě.

Že cena jaderného paliva stále roste je také známý fakt.

Ivan Novák
24. březen 2024, 19:47

V TMI se nádoba reaktoru neprotavila, ztuhlo to uvnitř ní po včasném obnovení doplňování vody.

Emil
24. březen 2024, 19:54

1) Jak jste přišel na to, že "Asi nejdražší je systém pasivního zabezpečení"? Žádám doložit odkazem na zdroj tohoto tvrzení.

2) "Že cena jaderného paliva stále roste je také známý fakt" - opět žádám doložit na konkrétních číslech.

3) V Three Mile Island k žádnému protavení reaktorové nádoby nedošlo, už si zase vymýšlíte. Došlo k roztavení cca poloviny aktivní zóny a poškození pokrytí 90 % palivových proutků, ale integrita tlakové nádoby porušena nebyla, viz např. zde: en. wikipedia. org/wiki/Three_Mile_Island_accident

Vašimi vlastními slovy: "proč pořád diskutujete to, co nedokážete posoudit a čemu nerozumíte?"

Mex
24. březen 2024, 22:26

Trend je 4-násobné zabezpečení u kritických systémů.

Aby se jedna instance mohla za chodu opravovat, upgradovat atd. A nemuselo se přitom celé zařízení vypínat, protože stále je ve funkci to minimálně 3-násobné jištění.

Emil
24. březen 2024, 22:53

Ten "trend" se už projevil kde konkrétně?

Mex
25. březen 2024, 14:55

Třeba v Temelíně, kde aktuálně řeší jak dál s historickou řídicí elektronikou?

Emil
25. březen 2024, 15:09

Temelín i Dukovany mají třídivizní bezpečnostní systémy.

Mex
25. březen 2024, 17:22

Emil:

Použít N+1 instancí (kde N už je dostatečné z hlediska bezpečnosti) není nic nového ani převratného.

Dokud jsem ještě dělal v oblasti, kde bylo nutné mít vysokou spolehlivost a dostupnost, tak jsme něco podobného používali už před mnoha lety. Tam tedy v případě problému šlo jen o dost velké peníze a možná trochu o zdraví, takže stačily 2 systémy. Ale zcela běžně se k nim přidával třetí právě proto, že na něm se daly testovat nové postupy a verze. A při přechodu na něco nového se to nainstalovalo na ten 3., prověřilo se chování na něm, ten se pak začlenil do provozu, odebral se jeden z těch zbylých dvou a tak to pokračovalo. Nic převratného.

Nedávno proběhla přednáška člověka, co řeší starou elektroniku v Temelíně. Bylo to myslím v rámci nějakých Fyzikálních čtvrtku na ČVUT, nebo jak se to jmenuje. Mám pocit, že tam o tom právě taky mluvil, že používají 4. instanci, aby mohli dělat změny za chodu a stále bylo 3-násobné jištění. Krk za to nedám, ale myslím, že se nepletu a bylo to i v téhle přednášce. Je to ale dlouhé, tak to kvůli tomu znovu probírat nebudu.

Vím, že máte potřebu v každé debatě vždy "zvítězit". Já zas takovou potřebu nemám, tak to celkem v klidu nechám plavat. Já to do toho Temelína ani jinam instalovat nepojedu.

Emil
25. březen 2024, 18:56

1) Netvrdil jsem že N+1 instancí je něco nového nebo převratného. Ptal jsem se kde se ten trend už projevil, ale na to jste mi odpovědět schopen nebyl, v Temelíně to není.

2) Pokud tím "člověkem, co řeší starou elektroniku v Temelíně" myslíte Herberta Waageho, tak ten v té přednášce říká, že "Temelín i Dukovany mají bezpečnostní systémy na třech divizích", pusťte si to znovu. A to samozřejmě mluví jen o SKŘ, což je jen jedna část bezpečnostních systémů. Pokud někde mají čtyřdivizní systém, tak to tu elektrárnu neprodražuje ale naopak ho mají kvůli úspoře nákladů, aby kvůli úpravám nemuseli blok odstavovat.

3) Nemám potřebu v každé debatě vždy "zvítězit", mám potřebu aby se v každé debatě nepsaly nesmysly, což je tu bohužel spíš pravidlem než výjimkou.

Mex
25. březen 2024, 19:33

Emil:

Ač bych tomu sám nevěřil, tak jste mě přinutil tu přednášku skutečně znovu otevřít.

https://www.youtube.com/watch?v=e90Q328jVmA , čas 8:46.

Volná citace: dneska jsou systémy 3-divizní, pro nové bloky se dělají 4-divizní.

Psal jsem, že trend je 4-násobné instance. Ano, zde je to potvrzeno.

Psal jsem, že je to proto, aby se při pokusech a výměnách nemusel odstavovat blok. Ano, zde potvrzeno.

Přesto máte potřebu (jako obvykle) do toho rýt a vše zpochybňovat.

Mex
25. březen 2024, 19:40

Emil:

Napsal jsem odpověď, ale byl v ní link a asi kvůli tomu to čeká na schválení. Což možná bude trvat dlouho. Tak ještě jednou bez linku.

Ač bych tomu sám nevěřil, tak jste mě přinutil tu přednášku skutečně znovu otevřít.

Přednáška na tom ČVUT, čas 8:46.

Volná citace: dneska jsou systémy 3-divizní, pro nové bloky se dělají 4-divizní.

Psal jsem, že trend je 4-násobné instance. Ano, zde je to potvrzeno.

Psal jsem, že je to proto, aby se při pokusech a výměnách nemusel odstavovat blok. Ano, zde potvrzeno.

Přesto máte potřebu (jako obvykle) do toho rýt a vše zpochybňovat.

Emil
25. březen 2024, 20:08

Já do ničeho nemám potřebu "rýt", já jsem se vás pouze zeptal, kde se ten "trend" už konkrétně projevil, a vaše odpověď nebyla pravdivá, jak teď ostatně sám potvrzujete. Navíc jste původně ani nepsal, že mluvíte konkrétně jen o SKŘ.

Mex
25. březen 2024, 22:51

Emil:

Tak přece zrovna vám nemusím říkat, co znamená slovo "trend". Že je to směr, kterým se nějaká situace vyvíjí nebo ke kterému vývoj situace směřuje. Takže pokud už vám v té přednášce najdu přesný čas, kdy tam borec vykládá o tom, že pro nové bloky to bude ve verzi čtyř instancí, tak jak víc už by mělo to vyjádření vypadat abyste byl spokojený?

Emil
25. březen 2024, 23:22

Já nepotřebuju ani vysvětlovat co je trend ani hledat v přednášce žádný přesný čas, pouze jsem se vás zeptal, kde se ten trend už projevil, a vy jste tvrdil, že "třeba v Temelíně, kde aktuálně řeší jak dál s historickou řídicí elektronikou". S tímto vyjádřením jsem se logicky nespokojil, když není pravdivé. Jestliže však už další nepravdivá vyjádření nemáte a toto jsme si vysvětlili, tak už samozřejmě "do toho rýt a vše zpochybňovat" nebudu. Zvlášť pokud "to celkem v klidu necháte plavat", jak tvrdíte, i když to tak zatím vůbec nevypadá.

richie
24. březen 2024, 22:27

Karásek 24. březen 2024, 12:13

Daleko horší je to s konkurenceschopností jádra a to v porovnání s ostatními zdroji. Tam ani nikdo nepředstírá, že jsou konkurenceschopné.

po vsetkych tych vysvetlovaniach (minimalne posledny rok) to uz je prejav mentalnej nedostatocnosti .. alebo vedomy a cieleny trolling ..

kazdopadne celkom mimo realitu

Oldřich Vašíček
25. březen 2024, 12:04

Tak proč ty větrné turbíny a FV panely nevyrábí pomocí té levné energie z těch FVE a VE? Máme ji tu nainstalovánu v obrovském množství a další se plánuje, tak proč jsme nekonkurenceschopní, když tu musíme mít jednu z nejlevnějších energií?

To nechápu.

richie
25. březen 2024, 15:55

Karásek 24. březen 2024, 12:13

Daleko horší je to s konkurenceschopností jádra a to v porovnání s ostatními zdroji. Tam ani nikdo nepředstírá, že jsou konkurenceschopné.

ani nemusi nic predstierat, od jadrovej su totiz lacnejsie uz len fosilne zdroje .. a tie nahodne zdroje su drahsie nasobne ..

jiri sekerac
24. březen 2024, 13:05

soucasna novinarina se podoba cim dal vic te normalizacni, hloupe kecy bez podstaty. V dotacnim kralovstvi jen tezko muze nekdo uverit pohadkam o jeste vetsich dotacich. Dotace samozrejme v Cine maji, ale putuji predevsim do rozvoje a ne do kapes kamaradu, lobovanym odvetvim a platbam asocialum, aby byli jeste vetsimi asocialy. Neni to o dotacich, je to o produktivite

Richard Vacek
24. březen 2024, 13:48

A z čeho Čína všechno dotuje? Musí mít přece produkt, který nedotuje a který přináší takové zisky, že je z nich možné dotovat větrníky, fotovoltaické komponenty, baterie, elektromobily, jízdní kola, elektroniku, ... .

Vždyť ty nízké "dotované" ceny nejsou jenom pro export, ale i na vnitřním trhu má Čína vše levnější.

Milan Vaněček
24. březen 2024, 16:45

Tak zrovna ty fotovoltaické komponenty přinášejí Číně obrovské zisky.O jaderných komponentách to říci nemohu.

Základ je levná energie v Číně, zanedbatelná inflace, tedy i levné peníze na investice,

obrovský vnitřní trh i export, pragmatická kapitalistická ekonomika.

Už to není o levných mzdách, jako je to stále v ČR.

EU všechno dotuje, reguluje, zakazuje, řídí (a když vidíte ty "odborníky" v Bruselu, tak výsledky tomu odpovídají)

Vítězslav Novák
25. březen 2024, 12:48

Jaderné komponenty přinášejí zisky Rusku, resp. Rosatomu, protože Rosatom je vyváží. Čína staví a potřebuje JE tak rychle, že je sama nestíhá, takže je nucena jaderné komponenty nakupovat, třeba v Rusku - samozřejmě, že nákup jí zisky nepřináší.

Pepa Kalivoda
25. březen 2024, 16:35

Zato v Cine se nic nedotuje, nereguluju, nezakazuje a neridi :)

robert
24. březen 2024, 17:04

Přesně to si říkáme.ale dotace můžou souviset i s chudobou velké části společnosti

Petr Hariprasad Hajič
24. březen 2024, 17:27

Závisí to na tom, jak jsou používané a do čeho jdou. Můžu vás ale ubezpečit, že skutečná cesta k chudobě vede přes korupci. To spolehlivě rozleptá každou ekonomiku.

jiri sekerac
24. březen 2024, 18:19

v korupci jsme taky na dobre ceste za chudobou, ostatne ta sama je zavisla na dotacich a viditelnych netrestech. Jsem zvedavy na Argentinu, tam ted maji ultrakapitalistickeho prezidenta, funkcni ekonomiku, ale zavislou na socialistickem statnim schodkovem hospodareni. Uvidime za dva roky, az brekot postizenych utichne

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se