Domů
Větrné elektrárny
Nový instalovaný výkon větrných elektráren v Evropě byl loni nejnižší od roku 2011

Nový instalovaný výkon větrných elektráren v Evropě byl loni nejnižší od roku 2011

Přírůstek instalovaného výkonu v Evropě byl loni nejnižší od roku 2011, když bylo zprovozněno 11,7 GW nového instalovaného výkonu. Výhled je nicméně příznivější, jelikož loňský rok byl rekordním v oblasti finálních investičních rozhodnutí v objemu 16,7 GW.

V Evropě bylo v loňském roce podle dat evropské asociace WindEurope zprovozněno 11,7 GW nového instalovaného výkonu větrných elektráren, z čehož 10,1 GW připadalo na státy Evropské unie. Ve srovnání s rekordním rokem 2017 se jedná o 32% pokles. Zároveň je to nejnižší hodnota od roku 2011.

Čistý přírůstek instalovaného výkonu větrných elektráren dosáhl loni 11,3 GW, jelikož bylo z provozu vyřazeno 0,4 GW větrných elektráren.

Nový instalovaný výkon větrných elektráren v Evropě s rozdělením na pevninské (onshore) a přímořské (offshore) instalace. Zdroj: WindEurope

 

Tahounem celého sektoru bylo tradičně Německo, které stálo za 29 % nového instalovaného výkonu větrných elektráren v Evropě. Meziročně bylo však v Německu instalováno o 49 % méně nového výkonu větrných elektráren.

Kromě Německa zažilo velký propad v nových instalacích také Spojené království.

Nový instalovaný výkon větrných elektráren v Evropě podle zemí. Zdroj: WindEurope

 

Celkově bylo v Evropě ke konci roku 2018 v provozu 189 GW instalovaného výkonu větrných elektráren, z čehož 170 GW tvořily onshore větrné elektrárny a 19 GW offshore větrné elektrárny.

Větrné elektrárny tak tvořily 18,4 % celkového instalovaného výkonu elektráren v Evropské unii a očekává se, že během roku 2019 předstihnou elektrárny spalující zemní plyn a stanou se zdrojem s největším celkovým instalovaným výkonem.

Vývoj instalovaného výkonu v Evropské unii. Zdroj: WindEurope

 

S celkovou výrobou 362 TWh pokryly v roce 2018 v Evropské unii větrné elektrárny zhruba 14 % spotřeby elektřiny.

Nejvyšší podíl větrných elektráren na spotřebě elektřiny mělo Dánsko (41 %), následované Irskem (28 %), Portugalskem (24 %) a Německem (21 %).

Rekordní rok z pohledu finálních investičních rozhodnutí

Ačkoliv byl v loňském roce zaznamenán výrazný propad v oblasti nového instalovaného výkonu větrných elektráren, jednalo se o velmi úspěšný rok z pohledu finálních investičních rozhodnutí.

Podle asociace WindEurope dostaly zelenou projekty s celkovým instalovaným výkonem 16,7 GW, z čehož 4,2 GW tvořily offshore instalace a 12,5 GW onshore instalace.

V roce 2017 získaly finální investiční rozhodnutí projekty s celkovým instalovaným výkonem 11,5 GW.

Celý report Wind energy in Europe 2018 je k dispozici zde.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(8)
Petr
22. únor 2019, 09:41

Tak nevím k čemu potom v Německu, Švédsku a Británii pak slouží ta složitá státní dotační regulace, když nejsou schopni udržovat průmyslovou efektivitu, a ta výstavba jim rok od roku tak příšerně poskakuje.

Martin Hajek
22. únor 2019, 10:21

Jak jsem psal už před časem, žádný strom neroste do nebe a platí to i pro větrníky. Posledním významným trhem, který hodlá něco dělat, je Španělsko, jinak bude výstavba větrníků na pevnině v nejlepším případě stagnovat. Ani na moři ovšem nejde v blízké budoucnosti čekat žádné zázraky. I globálně se tempo výstavba větrníků prakticky zastavilo a stagnace trvá už několik let.

Milan Vaněček
22. únor 2019, 10:56

Až podíl větrníků na výrobě elektřiny v zemích EU přesáhne 40% jako v Dánsku tak můžeme říkat že už se trh nasytil. To bude až tak za 20 let. Přední výrobci větrných elektráren z Evropy můžou zůstat klidní, business jede a celosvětově pojede ještě dlouho. Není zde důvod (jako byl u jádra) aby se to zastavilo.

Martin Hajek
22. únor 2019, 11:18

Ale já jsem netvrdil, že se trh nasytil, ale prostě se větrníky moc nestaví a stavět hned tak nebudou. V Německu a Francii se již několik let nedaří připravovat dostatek projektů na souši a v Británii se výstavba na souši prakticky zastavila, Polsko stavět na souši nechce vůbec. Uvidíme, jak to bude ve Španělsku, kde byla zmrazená podpora, tak možná v mezičase jsou nějaké projekty připravené. No a mořské VtE to prostě nevytrhnou, tam jsou zase omezující kapacity výrobců.

Martin Hajek
22. únor 2019, 10:23

V článku také chybí poměrně zajímavá informace z reportu, a sice že ve 12 zemích EU se loni nepostavila jediná vrtule (ČR mezi ně nepatří, u nás se pár vrtulí postavilo).

Loudil
22. únor 2019, 10:41

Neřekl bych, že se tempo stavby větrníků zastavilo. Loni Čína + 20 GW, Evropa + 11 GW, USA 3 GW , Indie 2 GW , je to zpomalení , protože jen Čína držela nějaký ten svůj "standart", ostatní opravdu zpomalili.

Pavel
23. duben 2019, 08:58

V Evropě roste instalovaný výkon VE, zvláště na severním pobřeží. Přitom ve střední Evropě (ČR) narůstá sucho, od jihu a jihovýchodu fouká častěji než dříve. Vím, podíl větrníky odebrané energie z ovzduší je nepatrný zlomek celkové energie větru, ale již delší dobu se zamýšlím nad tím, zda právě tento úbytek energie severozápadního proudění není příčinou růstu teploty a narůstání sucha u nás. Zamýšlel se někdo nad touto spojitostí?

Jan Veselý
23. duben 2019, 11:56

Tenhle hoax jsem osobně probíral se dvěma opravdovými meteorology a oba se tomu vysmáli. Je to nesmysl.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se