11. červenec 2016
Načítání...
Nový instalovaný výkon větrných elektráren v Evropě byl loni nejnižší od roku 2011
Zdroj: Unsplash
Přírůstek instalovaného výkonu v Evropě byl loni nejnižší od roku 2011, když bylo zprovozněno 11,7 GW nového instalovaného výkonu. Výhled je nicméně příznivější, jelikož loňský rok byl rekordním v oblasti finálních investičních rozhodnutí v objemu 16,7 GW.
V Evropě bylo v loňském roce podle dat evropské asociace WindEurope zprovozněno 11,7 GW nového instalovaného výkonu větrných elektráren, z čehož 10,1 GW připadalo na státy Evropské unie. Ve srovnání s rekordním rokem 2017 se jedná o 32% pokles. Zároveň je to nejnižší hodnota od roku 2011.
Čistý přírůstek instalovaného výkonu větrných elektráren dosáhl loni 11,3 GW, jelikož bylo z provozu vyřazeno 0,4 GW větrných elektráren.
Tahounem celého sektoru bylo tradičně Německo, které stálo za 29 % nového instalovaného výkonu větrných elektráren v Evropě. Meziročně bylo však v Německu instalováno o 49 % méně nového výkonu větrných elektráren.
Kromě Německa zažilo velký propad v nových instalacích také Spojené království.
Celkově bylo v Evropě ke konci roku 2018 v provozu 189 GW instalovaného výkonu větrných elektráren, z čehož 170 GW tvořily onshore větrné elektrárny a 19 GW offshore větrné elektrárny.
Větrné elektrárny tak tvořily 18,4 % celkového instalovaného výkonu elektráren v Evropské unii a očekává se, že během roku 2019 předstihnou elektrárny spalující zemní plyn a stanou se zdrojem s největším celkovým instalovaným výkonem.
S celkovou výrobou 362 TWh pokryly v roce 2018 v Evropské unii větrné elektrárny zhruba 14 % spotřeby elektřiny.
Nejvyšší podíl větrných elektráren na spotřebě elektřiny mělo Dánsko (41 %), následované Irskem (28 %), Portugalskem (24 %) a Německem (21 %).
Rekordní rok z pohledu finálních investičních rozhodnutí
Ačkoliv byl v loňském roce zaznamenán výrazný propad v oblasti nového instalovaného výkonu větrných elektráren, jednalo se o velmi úspěšný rok z pohledu finálních investičních rozhodnutí.
Podle asociace WindEurope dostaly zelenou projekty s celkovým instalovaným výkonem 16,7 GW, z čehož 4,2 GW tvořily offshore instalace a 12,5 GW onshore instalace.
V roce 2017 získaly finální investiční rozhodnutí projekty s celkovým instalovaným výkonem 11,5 GW.
Celý report Wind energy in Europe 2018 je k dispozici zde.
Sdílejte článek prostřednictvím:
Mohlo by vás zajímat
1. únor 2018
3. červenec 2020
10. květen 2022
18. říjen 2024
22. srpen 2025
4. září 2025
4. září 2025
Komentáře (8)
Petr22. únor 2019, 09:41
Tak nevím k čemu potom v Německu, Švédsku a Británii pak slouží ta složitá státní dotační regulace, když nejsou schopni udržovat průmyslovou efektivitu, a ta výstavba jim rok od roku tak příšerně poskakuje.
Martin Hajek22. únor 2019, 10:21
Jak jsem psal už před časem, žádný strom neroste do nebe a platí to i pro větrníky. Posledním významným trhem, který hodlá něco dělat, je Španělsko, jinak bude výstavba větrníků na pevnině v nejlepším případě stagnovat. Ani na moři ovšem nejde v blízké budoucnosti čekat žádné zázraky. I globálně se tempo výstavba větrníků prakticky zastavilo a stagnace trvá už několik let.
Milan Vaněček22. únor 2019, 10:56
Odpověď na: Martin Hajek, 22. únor 2019, 10:21
Až podíl větrníků na výrobě elektřiny v zemích EU přesáhne 40% jako v Dánsku tak můžeme říkat že už se trh nasytil. To bude až tak za 20 let. Přední výrobci větrných elektráren z Evropy můžou zůstat klidní, business jede a celosvětově pojede ještě dlouho. Není zde důvod (jako byl u jádra) aby se to zastavilo.
Martin Hajek22. únor 2019, 11:18
Odpověď na: Milan Vaněček, 22. únor 2019, 10:56
Ale já jsem netvrdil, že se trh nasytil, ale prostě se větrníky moc nestaví a stavět hned tak nebudou. V Německu a Francii se již několik let nedaří připravovat dostatek projektů na souši a v Británii se výstavba na souši prakticky zastavila, Polsko stavět na souši nechce vůbec. Uvidíme, jak to bude ve Španělsku, kde byla zmrazená podpora, tak možná v mezičase jsou nějaké projekty připravené. No a mořské VtE to prostě nevytrhnou, tam jsou zase omezující kapacity výrobců.
Martin Hajek22. únor 2019, 10:23
V článku také chybí poměrně zajímavá informace z reportu, a sice že ve 12 zemích EU se loni nepostavila jediná vrtule (ČR mezi ně nepatří, u nás se pár vrtulí postavilo).
Loudil22. únor 2019, 10:41
Neřekl bych, že se tempo stavby větrníků zastavilo. Loni Čína + 20 GW, Evropa + 11 GW, USA 3 GW , Indie 2 GW , je to zpomalení , protože jen Čína držela nějaký ten svůj "standart", ostatní opravdu zpomalili.
Pavel23. duben 2019, 08:58
V Evropě roste instalovaný výkon VE, zvláště na severním pobřeží. Přitom ve střední Evropě (ČR) narůstá sucho, od jihu a jihovýchodu fouká častěji než dříve. Vím, podíl větrníky odebrané energie z ovzduší je nepatrný zlomek celkové energie větru, ale již delší dobu se zamýšlím nad tím, zda právě tento úbytek energie severozápadního proudění není příčinou růstu teploty a narůstání sucha u nás. Zamýšlel se někdo nad touto spojitostí?
Jan Veselý23. duben 2019, 11:56
Odpověď na: Pavel, 23. duben 2019, 08:58
Tenhle hoax jsem osobně probíral se dvěma opravdovými meteorology a oba se tomu vysmáli. Je to nesmysl.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.