27. květen 2017
Index domácností (Vše)
1595Kč/měsíc
-1,54%Elektřina - CZ (Cal26)
94,71EUR/MWh
+0,7%Zemní plyn - CZ (Cal26)
34,54EUR/MWh
+0,33%Ropa - Brent (Nov25)
68,52USD/Barel
+1,6%Ropa - WTI (Oct25)
64,52USD/Barel
+1,93%Emisní povolenky (Dec25)
77,57EUR/t
+1,07%Zemní Plyn - TTF (Oct25)
32,42EUR/MWh
+0,83%Uhlí API2 - ARA (Cal26)
103,2USD/t
+1,51%Index domácností (Vše)
1595Kč/měsíc
-1,54%Elektřina - CZ (Cal26)
94,71EUR/MWh
+0,7%Zemní plyn - CZ (Cal26)
34,54EUR/MWh
+0,33%Ropa - Brent (Nov25)
68,52USD/Barel
+1,6%Ropa - WTI (Oct25)
64,52USD/Barel
+1,93%Emisní povolenky (Dec25)
77,57EUR/t
+1,07%Zemní Plyn - TTF (Oct25)
32,42EUR/MWh
+0,83%Uhlí API2 - ARA (Cal26)
103,2USD/t
+1,51%Aktuální výroba v ČR
Načítání...
WindEurope čeká v EU další silný růst investic do větrné energetiky
Zdroj: Unsplash
Investice do větrné energie v Evropě by se měly v příštích třech letech dál zvyšovat na nové rekordy a v roce 2021 přesáhnout 100 miliard eur (2,6 bilionu Kč). Vyplývá to z průzkumu odvětvové organizace WindEurope, o kterém informovala agentura Bloomberg. Loni investice činily 65 miliard eur.
Částka zahrnuje investice do nových elektráren, ale také refinanční transakce, fúze a akvizice na úrovni projektů i firem, transakce na veřejném trhu a získání soukromého kapitálu. Větrná energie je podle toho největší investiční příležitostí v energetickém sektoru a loni se na všech investicích podílela 60 procenty.
Výsledkem nových investic v příštích třech letech bude zvýšení instalovaného výkonu větrných elektráren o 53 gigawattů. Současný instalovaný výkon větrných elektráren činí zhruba 190 gigawattů.
Investice do nových elektráren na pevnině loni činily 16,4 miliardy eur a na celkových investicích do nových zdrojů výroby elektřiny v Evropě se tyto investice podílely téměř 40 procenty. Severní a západní Evropa se na rozhodnutích o nových finančních investicích podílely loni 35 procenty, dodala WindEurope.
Sdílejte článek prostřednictvím:
Mohlo by vás zajímat
1. září 2017
1. únor 2018
19. duben 2018
22. únor 2019
27. říjen 2019
3. červenec 2020
9. listopad 2020
Komentáře (3)
hariprasad19. duben 2019, 22:16
Na jednu stranu je to dobrá zpráva, na druhou, čím více intermitentních zdrojů bude, tím více budeme potřebovat zvládnout ukládání energie ve velkém a její opětovné uvolnění v případě potřeby. Takže, pokud se v jednom článku i současně nedočtu, že se plánují i další přiměřené investice do bateriových úložišť a systémů P2G2P, tak jsem trochu v rozpacích. Jak případné přebytky chceme efektivně řešit?
Carlos19. duben 2019, 23:36
Odpověď na: hariprasad, 19. duben 2019, 22:16
Záleží na tolika faktorech, zejména na tom jak dlouhá akumulace to má být. Jestli se bavíme o akumulaci na hodiny, dny, týdny, nebo měsíce. Pokud loni šla asi třetina do severní a západní Evropy, pak dvě třetiny bude jih, a východ a Balkán, tedy místa kde se to zatím asi moc nedělo a kde je doposud nenasycený potenciál, to je dobře.
Při akumulaci na měsíce se vyplatí postavit P2G jednotky a pak to krmit do sítě. Při akumulaci na dny až týdny se hodí zase přečerpávačky, například velká mezi Lipnem a Dunajem by zvládala s relativně malým objemem vody provoz na týden či více dle kolísání hladiny v Lipnu, na den jsou tu menší PVE, daly by se udělat třeba po vytěžení lomů Bílina, ČSA a Jiří/Družba.
hariprasad21. duben 2019, 15:54
Odpověď na: Carlos, 19. duben 2019, 23:36
Proč nepočítáte s bateriovými úložišti? Pro krátkodobé uskladnění v řádu hodin až dní mi přijdou nejefektivnější a pravděpodobně i nejrychleji a jednoduše postavitelné se snadnou údržbou. Stát to můž prakticky kdekoli, kde je kus rovného místa a připojitelný bod do sítě s dostatečnou výkonnostní rezervou (standardně kdekoli, kde možnost napojení na páteřní napětí VN 22kV).
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.