Podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny ve Spojeném království se ve druhém čtvrtletí vyšplhal na 44,6 %. V meziročním srovnání se jedná o  9% nárůst, za kterým stojí také snížená výroba z důvodu pandemie koronaviru a nízké poptávky. Spojené království disponuje téměř 50 GW instalovaného výkonu v OZE, přičemž nové instalace táhnou zejména offshore větrné elektrárny.
Výroba elektřiny z OZE ve druhém čtvrtletí ve Spojeném království, <a href="https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/920621/Renewables_September_2020.pdf">podle dat Ministerstva pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii</a>, dosáhla 30,1 TWh. Podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě dosáhl 44,6 %, což je rekordní hodnota za období duben – červen. Ve srovnání s druhým čtvrtletím loňského roku se pak jedná o 9% nárůst. Svoji roli sehrála i celkově nižší výroba elektřiny z důvodu pandemie koronaviru.
<blockquote>„Výroba offshore větrných elektráren meziročně vzrostla o 31 % na 7,8 TWh. Oproti rekordní výrobě v předchozím čtvrtletí ale jde o pokles o 45 %. Důvodem byl prudký návrat průměrné rychlosti větru zpět na typické sezónní úrovně,“ uvedlo Ministerstvo pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii.</blockquote>
Rekordní podíl nízkoemisních zdrojů včetně těch obnovitelných Spojené království zaznamenalo již v minulém čtvrtletí tohoto roku. <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/spojene-kralovstvi-podil-bezuhlikovych-zdroju-vyrobe-elektriny-dosahl-q1-rekordnich-62">Tehdy dosáhl celkový podíl 62,1 %</a>, započteny v této hodnotě byly ovšem i jaderné elektrárny s 15,1 %.
<h2>40 GW offshore větrných elektráren do 2030</h2>
Na konci druhého čtvrtletí celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů ve Spojeném království činil 48,5 GW. Ve srovnání s loňskem to představuje nárůst o 5,4 %. Většinu tohoto nárůstu země dosáhla díky offshore větrným elektrárnám. <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/potencial-novych-offshore-vetrnych-elektraren-ve-spojenem-kralovstvi-presahl-50-gw">Ty nyní disponují 11,2 GW instalovaného výkonu</a>, přičemž vládní cíl počítá s 40 GW do roku 2030.
<blockquote>„Přírůstky větrných elektráren na moři zahrnují poslední turbíny budované v Hornsea One a další výkon zprovozněný v East Anglia One, s 1 218 MW, respektive 680 MW,“ dodalo ministerstvo.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: National Grid

Obnovitelné zdroje

Spojené království: Podíl OZE na výrobě elektřiny v Q2 dosáhl 44,6 %

Spojené království se po posledním kole udělování práv k využití vhodných lokalit pro výstavbu offshore větrných elektráren posunulo blíže ke splnění svého ambiciózního cíle pro rok 2030, kterým je 40 GW instalovaného výkonu v těchto zdrojích. Ke konci roku 2019 dosahoval instalovaný výkon britských offshore větrných elektráren 10 GW. 
<a href="https://www.greentechmedia.com/articles/read/uk-offshore-wind-pipeline-passes-50gw?" target="_blank" rel="noopener">Zahraniční server Greentech Media informoval</a> o překonání 50GW hranice celkového výkonu potenciálních nových offshore větrných elektráren při pobřeží Spojeného království.
Aby Spojené království dosáhlo svého ambiciózního cíle pro rok 2030 v podobě 40 GW instalovaného výkonu offshore větrných elektráren, musí být tento potenciál využitý alespoň z 60 %, jelikož aktuální instalovaný výkon v těchto zdrojích činí zhruba 10 GW.
<h2>Klíčový prvek dekarbonizace britské energetiky</h2>
Offshore větrné elektrárny by měly být jedním z klíčových prvků dekarbonizace britské energetiky. V loňském roce, <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/instalovany-vykon-evropskych-vetrnych-elektraren-prekrocil-loni-hranici-200-gw" target="_blank" rel="noopener">kdy Spojené království dominovalo mezi evropskými státy ve statistice nového výkonu větrných elektráren</a>, pokryly zhruba 10 % britské spotřeby elektřiny. Dalších 12 % pokryly větrné elektrárny instalované na pevnině, jejichž aktuální instalovaný výkon činí zhruba 14 GW.
<figure id="attachment_81286" class="wp-caption alignnone" style="width: 834px;"><img class="wp-image-81286 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/nový-výkon-VTE.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/nový-výkon-VTE.jpg 834w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/nový-výkon-VTE-512x339.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/nový-výkon-VTE-768x508.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/nový-výkon-VTE-725x480.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/nový-výkon-VTE-800x529.jpg 800w" alt="Nový instalovaný výkon v onshore a offshore větrných elektráren v Evropě v roce 2019. Zdroj: WindEurope" width="834" height="552" /><figcaption class="wp-caption-text">Nový instalovaný výkon onshore a offshore větrných elektráren v Evropě v roce 2019. Zdroj: WindEurope</figcaption></figure>
Vzhledem k omezenému potenciálu offshore větrných elektráren prověřuje Spojené království další možnosti výroby elektřiny na moři, a to zejména potenciál přílivových elektráren a plovoucích offshore větrných elektráren.
Podle zahraničního serveru Greentech Media pracuje v současné době britská vláda na podpoře přípravy a uvádění na trh u těchto projektů s cílem maximalizovat snižování nákladů a potenciál jejich rozvoje.

Větrné elektrárny

Potenciál nových offshore větrných elektráren ve Spojeném království přesáhl 50 GW

Na začátku září v Německu proběhlo již páté letošní kolo samostatných aukcí na podporu větrných a solárních elektráren. Ani zatím poslední kolo nepřineslo žádná překvapení, větrné elektrárny trápí nedostatek projektů, v případě solárních elektráren ani silná konkurence nedokázala stlačit průměrnou cenu, která se letos stabilně drží nad 50 EUR/MWh. Kromě běžných aukcí proběhla i jediná letošní inovativní aukce, kterou ovládly zejména solární elektrárny kombinované s akumulací.
V září v Německu <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20200930_Gemeinsame_SolarWind.html?nn=265778" target="_blank" rel="noopener">proběhly další aukce na podporu výstavby obnovitelných zdrojů</a>, přičemž letošní novinkou bylo i samostatné inovativní kolo, ve kterém se o podporu ucházely především zdroje kombinující výrobu s akumulací.
V případě aukce pro podporu onshore větrných elektráren již tradičně chyběl dostatečný objem projektů, a tudíž veškeré přihlášené projekty, které nebyly vyřazeny z formálních nedostatků, v aukci uspěly. V aukci německý síťový regulátor Bundesnetzagentur nabídl k soutěžení celkem 367 MW. Do aukce developeři však přihlásili projekty o výkonu pouze 310 MW.
V aukci si podporu nakonec zajistily zdroje o souhrnném výkonu 284 MW, jelikož 26 MW musel regulátor vyřadit. Výše vysoutěžených cen se pohybovala mezi 61,7 a 62 EUR/MWh, což je nejvyšší možná nabídka, kterou mohou developeři podat. Vážený průměr poté dosáhl 62 EUR/MWh, jelikož absolutní většina projektů si vysoutěžila právě nejvyšší možnou cenu.
Nyní se tak zdá, že developeři již konečně vsází na skutečnost, že se aukce nezaplní, jelikož v předcházejících kolech byly průměrné ceny vždy několik desítek centů až jedno euro pod maximem, tedy ne všichni šli do aukce s maximální možnou nabídkou.
<h2>Solární elektrárny nedostatek konkurence netrápí, ceny však neklesají</h2>
Na rozdíl od větrných elektráren aukce pro solární elektrárny nedostatek projektů netrápí, konkurence byla i v posledním kole dostatečná. Do aukce developeři přihlásili projekty o celkovém výkonu 675 MW, její objem však činil pouze 257 MW.
U aukci tak uspělo 75 projektů o výkonu 258 MW. Vysoutěžené ceny se pohybovaly mezi 48 a 53,9 EUR/MWh, jejich vážený průměr dosáhl 52,2 EUR/MWh. Ceny jsou tak na stále srovnatelné úrovni, jako ve všech letošních <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/cervencova-aukce-oze-nemecku-neprinesla-zadna-prekvapeni-ceny-se-stale-drzi-stejne-urovni" target="_blank" rel="noopener">předcházejících kolech</a>, ve kterých byly dosaženy průměrné ceny mezi 50,1 a 52,7 EUR/MWh.
<h2>Inovativní aukce otevřela cestu akumulaci</h2>
Letošní novinkou je takzvaná inovativní aukce, která nabízí jiné podmínky, než běžné samostatné aukce. Na rozdíl od běžných aukcí se nesoutěží výkupní cena, ale pevný bonus, který výrobci dostanou k tržní ceně. Stejně tak nebudou mít žádný nárok na podporu v hodinách se zápornou cenou.
V současné době již existuje podobné pravidlo pro podporované obnovitelné zdroje uvedené do provozu od roku 2016, nicméně aby ztratily nárok na podporu, záporná cena musí být na denním trhu dosažena minimálně v 6 navazujících hodinách.
Aukce se mohly účastnit jak jednotlivé zdroje, tak kombinované zdroje. V tomto případě se jedná o kombinaci několika různých elektráren či akumulace, které dodávají elektřinu do sítě skrz společnou přípojku.
Do této aukce o objemu 650 MW bylo podáno 133 nabídek o celkovém výkonu 1095 MW, přičemž 50 z nich byly samostatné solárních elektrárny (310 MW) a 83 kombinované zdroje (785 MW). Z aukce musel regulátor vyřadit 14 projektů o výkonu 71 MW.
V inovativní aukce nakonec uspělo 73 projektů o výkonu 677 MW. 384 MW připadlo 28 kombinovaným zdrojům, 27 z nich tvořila kombinace solární elektrárny s akumulací a 1 kombinace větrné elektrárny s akumulací.
V případě samostatných elektráren byla vysoutěžena podpora mezi 9,6 a 30 EUR/MWh, vážený průměr činil 26,5 EUR/MWh. U kombinovaných zdrojů, které tvořily většinu úspěšných projektů, výše vysoutěžené podpory dosahovala od 19,4 do 55,2 EUR/MWh, její vážený průměr dosáhl 45 EUR/MWh. Tyto částky tedy zdroje dostanou jako fixní bonus k tržní ceně, tedy hodnoty nelze přímo srovnávat s výkupními cenami, které jsou soutěžené v běžných aukcích.

Německo

Větrné elektrárny si v září v Německu vysoutěžily nejvyšší možnou cenu, novinkou byla inovativní aukce

Společnost Vattenfall <a href="https://group.vattenfall.com/press-and-media/news--press-releases/pressreleases/2020/wooden-tower-set-to-reduce-carbon-dioxide-footprint-from-future-wind-turbines">oznámila, že bude spolupracovat se švédskou společnostní Modvion</a> na využívání dřevěných věží pro své pevninské větrné elektrárny. Podle Vattenfallu má tato spolupráce potenciál snížit emise skleníkových plynů způsobených výstavbou o 25 %. Vattenfall chce v rámci spolupráce posoudit dřevěnou věž vyvinutou Modvionem pro potenciální využití pro budoucí větrné farmy.
Společnosti Vattenfall a Modvion společně podepsaly prohlášení o záměru vytvořit projekt rozvoje podnikání pro ohodnocení technologie výstavby a možné komerční využití dodávek dřevěných věží pro budoucí větrné projekty Vattenfallu. Portfolio Vattenfallu má potenciál přibližně 5 GW v projektech již realizovaných, v přípravě nebo výstavbě.
<blockquote>„Během svého životního cyklu mají větrné turbíny Vattenfallu už nyní velmi nízké úrovně klima ovlivňujících emisí. Chceme ale tyto úrovně ještě dál snížit. Vidíme, že dřevěné věže mohou být součástí našeho řešení pro snižování naší uhlíkové stopy, což může doplňovat úsilí, které již provádíme například při výrobě oceli nezávislé na fosilních zdrojích.“ – Daniel Gustafsson, vedoucí vývoje pevninských větrných turbín ve Švédsku</blockquote>
Přibližně čtvrtina dopadů na klima způsobených výstavbou větrných turbín souvisí se samotnou věží, ty jsou nejčastěji zhotoveny z oceli a občas betonu. I v budoucnosti se ocel bude využívat v mnoha částech větrných turbín, dřevěné věže by ale mohly být důležitým doplňkem. Používáním dřeva jako konstrukčního materiálu pro věže je možné zásadně snížit výrobní emise skleníkových plynů, zároveň také dojde k uchování uhlíku absorbovaném ve dřevě. Jako zdroj surovin se navíc má využívat certifikovaných udržitelných dřevních surovin, které zajistí opětovnou výsadbu nových stromů.
<h2>První dřevěnou věž Modvion instaloval na konci letošního dubna</h2>
Modvion <a href="http://www.modvion.com/wp-content/uploads/2020/04/200429-The-first-wooden-wind-power-tower-has-been-erected-in-Sweden_ENG.pdf">postavil svou první dřevěnou věž  poblíž švédského města Gothenburg</a>. Samotná věž je 30 metrů vysoká a má být určena primárně pro výzkum. Komerční využití svých dřevěných věží očekává Modvion již v roce 2022. Společnost již uzavřela prohlášení o záměru se společnostmi Varberg Energi a Rabbalshede Kraft. Podle Modvionu má Vartberg Energi zájem o 110 metrů vysoku věž, Rabbalshede Kraft projevila zájem o 10 věží o výšce minimálně 150 metrů.
<figure id="attachment_88064" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-88064" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/modvion-dřevěná-věž-vnitřek2-512x341.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/modvion-dřevěná-věž-vnitřek2-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/modvion-dřevěná-věž-vnitřek2-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/modvion-dřevěná-věž-vnitřek2-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/modvion-dřevěná-věž-vnitřek2.jpg 800w" alt="" width="512" height="341" /><figcaption class="wp-caption-text">Pohled do vnitřku dřevěné věže. Zdroj: <a href="https://www.dropbox.com/sh/ch98uan4x5t1l6i/AAC2tp3-xe-DmrHx1Rn4ohwka?dl=0">Modvion</a></figcaption></figure>
<blockquote>„Vattenfall má solidní zkušenosti s výstavbou větrných elektráren. Spoluprací s ním můžeme urychlit vývoj další generace větrných farem. S věžemi vyrobenými ze dřeva se větrná energie může potenciálně stát úplně klimaticky neutrální.“ – Otto Lundman, výkonný ředitel Modvionu
„Vidíme velké benefity ve výstavbě dřevěných věží, ne jen pouze pro klima, ale rovněž pro snižování nákladů pro novou, obnovitelnou výrobu elektrické energie. Jsme odhodláni zajistit, aby život bez fosilních zdrojů byl možný během jedné generace, a toto může být zásadním krokem kupředu.“ – Daniel Gustafsson</blockquote>
Zdroj úvodního obrázku: <a href="http://www.modvion.com/wp-content/uploads/2020/06/20200603_144737-1200x1600.jpg">Modvion</a>

Větrná elektrárna ze dřeva? Švédové otestují nový koncept

Ropná společnost bp hodlá dle svého dřívějšího vyjádření dosáhnout do roku 2030 instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích energie (OZE) ve výši 50 GW. Podle Deva Sanyala, výkonného ředitele zodpovědného za alternativní zdroje energie, připravuje aktuálně společnost projekty o celkovém instalovaném výkonu kolem 20 GW, z čehož více než 80 % tvoří solární elektrárny. 
Sanyal v úterní online prezentaci podle zahraničního serveru Platts uvedl, že z uvedených zhruba 20 GW výkonu je 9 GW v USA a 7 GW v Evropě. Nejvíce zastoupenou technologií jsou solární elektrárny (83 %), následované větrnými elektrárnami (15 %) a zdroji využívajícími bioenergii (2 %). Sanyal uvedl, že zacílení na solární elektrárny plyne z relativně rychlé doby realizace projektů.
<blockquote>„Můžeme se posunout od konceptu k výstavbě během 18 měsíců až dvou let, což nám umožní rychle zvyšovat objem připravovaných projektů v příštích pěti letech,“ uvedl podle Platts Sanyal.</blockquote>
Mezi připravované projekty patří například 300MW solární elektrárna Bighorn v Coloradu, která bude dodávat elektřinu do ocelárny Evraz, nebo 260MW solární elektrárna Impact v Texasu, jejíž produkci bude 100% odebírat bp.
<blockquote>„Kromě solárních elektrárny zahrnuje naše portfolio připravovaných projektů také offshore vítr, <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/ropne-spolecnosti-bp-equinor-budou-spolecne-budovat-offshore-vetrne-parky-u-pobrezi-usa" target="_blank" rel="noopener">včetně našeho nedávno oznámeného strategického partnerství s Equinorem v USA s počátečním instalovaným výkonem 4,4 GW</a>,“ dodal Sanyal.</blockquote>
Kromě již identifikovaných projektů vyhodnocuje bp aktuálně další projekty s celkovým instalovaným výkonem 21 GW, které jsou většinou v rané fázi. 
Podle nové strategie bp zveřejněné začátkem srpna plánuje společnost mimo jiné desetinásobný růst ročních investic do nízkouhlíkových řešení na zhruba 5 mld. USD/rok a cíl zvýšení instalovaného výkonu vlastních obnovitelných zdrojů z 2,5 GW v roce 2019 na zhruba 50 GW v roce 2030.

Ropný gigant bp se v první fázi rozvoje OZE bude zaměřovat zejména na solární elektrárny

Podle nové studie by britské vodíkové hospodářství ve spojení s offshore větrnou energií zemi mohlo přinést 320 miliard GBP a 120 000 pracovních míst do roku 2050. Jak soukromý, tak veřejný sektor však musejí začít jednat. 
<h2>Řešení ekonomických a klimatických výzev</h2>
<a href="https://renewablesnow.com/news/uk-economy-can-get-gbp-320bn-boost-by-future-offshore-wind-to-hydrogen-industry-712941/?fbclid=IwAR24vbocenLqOsxbuio3alUp6QfB5i1uwicDq23qVlLDJ4vEUeCJMyNPn5g">Hrubá přidaná hodnota vodíkového hospodářství ve Spojeném království (UK) by mohla v roce 2050 dosahovat 160 až 320 miliard liber (zhruba 4,6 až 9,1 bilionu korun).</a> Rozvoj sektoru by zároveň vedl k vytvoření více než 120 000 nových pracovních míst, která by nahradila ty stávající v britském ropném a plynárenském průmyslu. Tvrdí to nová zpráva s názvem The Offshore Wind and Hydrogen: Solving the Integration Challenge Report. Tu v úterý 8. září vydalo fórum <a href="https://www.owic.org.uk/">Offshore Wind Industry Council (OWIC)</a> společně s inovačním a výzkumným centrem <a href="https://ore.catapult.org.uk/">Offshore Renewable Energy (ORE) Catapult</a>.
Zpráva se zaměřuje na vodík zejména s ohledem na vyrovnávání výkyvů v dodávkách energie během postupného zvyšování podílu větrné energie v energetickém mixu UK. Zároveň zdůrazňuje jeho významnou roli při plnění národních klimatických cílů a dosažení uhlíkové neutrality.
<h2>Výhody Spojeného království pro růst sektoru</h2>
Spojené království má podle zprávy vynikající podmínky pro rozvoj udržitelného vodíkového hospodářství a rozšiřování výroby a distribuce bezemisního <a href="https://oenergetice.cz/technologie/bnef-cisty-vodik-by-mohl-snizit-globalni-emise-sklenikovych-plynu-34/">zeleného vodíku</a> vyrobeného elektrolýzou vody. To může vést ke snížení jeho tržní ceny do roku 2050, a to zejména ve srovnání s modrým vodíkem vyrobeným z metanu za použití <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/carbon-capture-and-storage-technologie-uskladnovani-co2">technologií pro záchyt oxidu uhličitého (CCS)</a>.
Studie považuje za relativní výhody UK především kapacitu instalovaného výkonu větrných elektráren, silnou průmyslovou základnu a znalostní bázi vycházející z výzkumu britských univerzit, které se řadí k nejlepším na světě.
Aby se dala příznivá výchozí pozice UK zúročit, musí však veřejný sektor začít podnikat rázné kroky pro podporu nabídky a poptávky v nově vznikajícím odvětví. Stimulace vodíkového sektoru vyžaduje koordinovaný a komplexní přístup vlády a koherentní národní strategii, stejně jako příslušné regulace a legislativu, cílený výzkum a vývoj, a výstavbu potřebné infrastruktury.
<blockquote>„Vítr z offshore větrných elektráren je na správné cestě k tomu, aby se stal páteří naší elektrické přenosové soustavy, a jeho role nabude na ještě větším významu v momentě, kdy se stane hlavní zdrojem energie pro nízkonákladovou výrobu obnovitelného vodíku ve velkém. Spojené království potřebuje začít realizovat plnohodnotné průkopnické projekty co nejdříve, aby upevnilo naši pozici světového lídra v tomto velice zajímavém spojení inovativních technologií,“ prohlásil Benj Sykes, předseda průmyslu v OWIC.</blockquote>
Celá studie je k dispozici <a href="https://s3-eu-west-1.amazonaws.com/media.newore.catapult/app/uploads/2020/09/07105124/Solving-the-Integration-Challenge-ORE-Catapult.pdf">zde</a>.

Studie: Větrná energie a vodík jako slibné řešení britské energetické transformace

Z celkového nového globálního instalovaného výkonu, který podle výzkumníků z BloombergNEF dosáhl loni 265 GW, představovaly 45 % solární elektrárny, které tak v tomto ohledu předčily všechny zbylé typy elektráren. Jak však upozorňuje BNEF, i přes prudký růst instalovaného výkonu solárních elektráren v posledních 10 letech se tyto zdroje podílejí na globální výrobě elektřiny stále pouze z 2,7 %.
<a href="https://about.bnef.com/blog/solar-and-wind-reach-67-of-new-power-capacity-added-globally-in-2019-while-fossil-fuels-slide-to-25/" target="_blank" rel="noopener">Zahraniční server BNEF uvedl</a>, že globální instalovaný výkon solárních elektráren vzrostl z 43,7 GW v roce 2010 na 651 GW v roce 2019 a z pohledu globálního instalovaného výkonu se tak solární elektrárny dostaly na pomyslné čtvrté místo před větrné elektrárny (644 GW). Největším zdrojem z pohledu instalovaného výkonu zůstávají s velkým náskokem uhelné elektrárny (2 089 GW), následované plynovými (1 812 GW) a vodními elektrárnami (1 160 GW).
Z pohledu výroby elektřiny je podíl solárních elektráren v globálním měřítku významně nižší vzhledem k nízké dosahované době využití instalovaného výkonu. Podle BNEF byl podíl solárních elektráren na globální výrobě elektřiny v roce 2019 zhruba 2,7 %, před deseti lety dosahoval 0,16 %.
<h2>Výroba elektřiny z uhlí vzrostla od roku 2010 o 17 %</h2>
Rok 2019 dále znamenal podle BNEF první meziroční pokles v globální výrobě elektřiny z uhelných elektráren od roku 2015, když ve srovnání s rokem 2018 klesla o 3 % na 9 200 TWh. Ve srovnání s rokem 2010 se nicméně jedná o 17% nárůst.
Podle databáze BNEF bylo od roku 2010 odstaveno 113 GW uhelného výkonu, proti tomu bylo však do provozu uvedeno 691 GW nových uhelných zdrojů. Loni bylo do provozu uvedeno 39 GW nových uhelných elektráren, což je více než dvojnásobek ve srovnání s rokem 2018.
<blockquote>„Bohatší země rychle odstavují staré a často neúčinné uhelné elektrárny, jelikož nemohou konkurovat novým plynovým elektrárnám a obnovitelným zdrojům. Nicméně v méně rozvinutých zemích, zejména v jižní a jihovýchodní Asii, jsou stále nové a více účinné uhelné elektrárny připojované k síti – často s finanční podporou čínských a japonských poskytovatelů financování,“ uvedl Ethan Zindler z BNEF.</blockquote>
BNEF odhaduje, že globální emise CO2 v sektoru výroby elektřiny poklesly loni meziročně o 1,5 %, kdy znatelný pokles v USA a Evropě byl do velké míry vyrovnán nárůstem v Číně, jejíž podíl na globálních emisích CO2 v tomto sektoru činil 37 %. Podíl USA činil 14 % a podíl EU zhruba 6 %.

Solární a větrné elektrárny tvořily v roce 2019 dvě třetiny nového instalovaného výkonu

V pondělí 7. září začala v Marseille letošní konference o plovoucích větrných elektrárnách (FOWT). Na konferenci, na které se setkali experti a zákonodárci nejen z Evropy, se hovořilo rovněž o velkém potenciálu odvětví. <a href="https://windeurope.org/newsroom/news/floating-offshore-wind-is-gearing-up-for-take-off/">Podle WindEurope by do roku 2022 mohlo být instalováno 330 MW v plovoucích turbínác</a>h, do roku 2030 potom až 7 GW.
Podle výkonného ředitele WindEurope, Gilese Dicksona, už technologie plovoucích větrných elektráren není nevýznamnou. Odvětví během posledních pár let vyspělo a dosáhlo významného snížení nákladů. Další zlevnění se nyní mají odvíjet od rozsahu instalací. Díky většímu počtu instalací by podle WindEurope mohla cena klesnout na hranici 40 – 60 EUR/MWh.
<blockquote>„Doba demonstračních projektů skončila. Odvětví plovoucích elektráren je nyní připraveno pro větší nasazení. Příspěvky, které jednotlivé státy provedly v rámci svých klimatických plánů, ukazují, že zájem o plovoucí elektrárny je vysoký. Jednotlivé národní klimatické a energetické plány nabízejí přehledné prostředí pro budoucí projekty a budou spouští pro nové investice. Odvětví je připraveno na zvýšení odbytu.“ – Giles Dickson, výkonný ředitel WindEurope</blockquote>
<h2>Evropa musí využít pozice průkopníka</h2>
S 30MW projektem Hywind ve Skotsku a 24MW Windfloat Atlantic v portugalsku je Evropa globálním lídrem v instalacích plovoucích větrných elektráren. Alespoň 7 států má konkrétní plány na instalaci plovoucích elektráren během následující dekády. Nové projekty jsou plánované ve Francii, Spojeném království, Norsku, Portugalsku, Španělsku, Itálii a Švédsku. Další rozvoj instalací bude zásadní pro využití potenciálu pro snížení nákladů. 
Evropa chce, aby přímořské větrné elektrárny pokrývaly 25 % výroby elektřiny do roku 2050. WindEurope analyzovala potenciál plovoucích elektráren v Severním moři, Atlantiku a Středozemním moři a vypočítala, že během následujících 2 let by bylo možné instalovat až 330 MW v plovoucích turbínách. Do roku 2030 by tento výkon mohl narůst na 7 GW.
Aby bylo dosaženo cílů EU, v roce 2050 by celkový výkon plovoucich elektráren mohl nárůst na 150 GW, což by znamenalo, že celá třetina všech přímořských větrných elektráren by byla plovoucí.
Dnešních 62 MW v Evropě stále představuje malý podíl na všech přímořských instalacích. Plovoucí elektrárny ale zvyšují potenciál pro výrobu elektrické energie z přímořských větrných parků. Zatímco turbíny ukotvené u dna jsou omezeny na pobřeží s malou hlobkou a vhodným dnem, plovoucí elektrárny mají zdánlivě neomezený potenciál pro růst. Rychle rostoucí zájem vlád po celém světě představuje obrovský potenciál pro evropský větrný průmysl.
<blockquote>„V dekarbonizujícím se světě jsou plovoucí přímořské větrné elektrárny podstatným zdrojem pro výrobu velkého množství zelené energie. Evropa musí využít své výhody průkopníka. Byli jsme průkopníky přímořských větrných turbín ukotvených u dna, a nyní jsme lídrem i v těch plovoucích. Následující měsíce budou zásadní pro přímořské elektrárny. Evropské fondy na obnovu ekonomik a fondy na zelené technologie by mohly pomoci vybudovat silné odvětví plovoucích větrných elektráren.“ – Giles Dickson
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://ramboll.com/media/rgr/ramboll-selected-to-provide-support-for-us-largest-offshore-wind-project">Ramboll</a></blockquote>

Evropa by do roku 2030 mohla dosáhnout 7 GW v plovoucích větrných elektrárnách

Britská ropná společnost bp a norský Equinor vytvořili strategické partnerství, jehož cílem je výstavba offshore větrných parků při americkém pobřeží. Kromě vytvoření partnerství společnosti oznámily, že bp zaplatí Equionoru za 50% podíl ve dvou započatých projektech 1,1 mld. USD.
Uvedené dva projekty zahrnují budoucí offshore větrný park Empire Wind, jehož instalovaný výkon by měl po dokončení obou naplánovaných fází činit 2 GW, a park Beacon Wind, který by po dokončení měl mít celkový instalovaný výkon 2,4 GW. U obou parků se počítá s instalací větrných turbín s výkonem přesahujícím 10 MW.
<blockquote>„Jedná se o důležitý počáteční krok k naplnění naší nové strategie a zároveň ústřední bod v cestě k vytvoření integrované energetické společnosti. Offshore vítr globálně roste o zhruba 20 % ročně a je považován za klíčový prvek při naplnění světových potřeb ve snižování emisí,“ <a href="https://www.bp.com/en/global/corporate/news-and-insights/press-releases/bp-and-equinor-form-strategic-partnership-to-develop-offshore-wind-energy-in-us.html" target="_blank" rel="noopener">uvedl výkonný ředitel bp Bernard Looney</a>.</blockquote>
Dohoda přichází měsíc poté, co bp zveřejnilo novou strategii, jejíž součástí je mimo jiné desetinásobný růst ročních investic do nízkouhlíkových řešení na zhruba 5 mld. USD/rok a cíl zvýšení instalovaného výkonu vlastních obnovitelných zdrojů z 2,5 GW v roce 2019 na zhruba 50 GW v roce 2030.
Equinor nedávno oznámil, že plánuje navýšit své platné cíle pro růst instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích, které nyní činí 4 až 6 GW do roku 2026 a 12 až 16 GW do roku 2035.
<blockquote>„Skrze toto partnerství budou Equinor a bp posuzovat budoucí společné příležitosti ve Spojených státech jak v oblasti offshore větrných elektráren upevněných ke dnu, tak v oblasti plovoucích offshore větrných elektráren a využijí relevantní zkušenosti pro budoucí společný růst,“ <a href="https://www.equinor.com/en/news/2020-09-offshore-wind.html" target="_blank" rel="noopener">dodal Equinor ve své tiskové zprávě</a>.</blockquote>

Ropné společnosti bp a Equinor budou společně budovat offshore větrné parky u pobřeží USA

Německo <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/090220-germany-plans-to-tender-40-gw-wind-solar-by-2025">plánuje</a> dle nového draftu novely zákona o obnovitelných zdrojích (EEG 2021) mezi lety 2021 až 2025 vypsat aukce na 40 GW instalovaného výkonu v solárních a větrných elektrárnách, jakožto součást snahy o dosažení svého cíle pro rok 2030, kdy mají obnovitelné zdroje energie pokrývat 65 % hrubé spotřeby elektrické energie v zemi.
Návrh z 25. srpna letošního roku je aktuálně konzultován mezi ministerstvy, přičemž vláda by měla o konečné podobě rozhodnout na konci září.
<h2>Onshore vítr</h2>
Stěžejní roli mají i nadále hrát, alespoň dle draftu zákona, onshore větrné elektrárny, u kterých se plánuje vypsání aukcí do konce roku 2025 na 16,7 GW instalovaného výkonu celkem, se zvláštním zaměřením na jih Německa.
Loni byl přitom <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/bdew-vykon-obnovitelnych-zdroju-nemecku-musi-rocne-rust-temer-9-gw-aby-zeme-dosahla-cilu-rok-2030">navýšen</a> výkon onshore větrných elektráren o pouhý 1 GW. Pro letošní rok se očekává navýšení o 1,3 GW a při pohledu na výsledky aukcí, které se nedaří zaplňovat, nelze aktuálně očekávat výrazné zlepšení ani v následujících letech.
<h2>Soláry</h2>
U solárních elektráren se předpokládá s vypsáním aukcí na celkem 10,7 GW, z toho 2 GW mají být pro velké střešní projekty. Pro období mezi 2020-2025 předpokládají analytici z Platts růst instalovaného výkonu solárních elektráren na úrovni 4 GW/rok, německá vláda 4,6 GW/rok.
Menší instalace se o podporu v aukcích ucházet nemusí a dle tamní legislativy mají zaručenou výkupní cenu. V letošním roce <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-pokrocilo-diskuzi-ohledne-pravidel-solarni-vetrne-elektrarny">byl zrušen limit</a>, kdy při pokoření hranice celkového instalovaného výkonu 52 GW v solárech nebude dalším malým elektrárnám již přiznán nárok na provozní podporu v podobě výkupní ceny.
<h2>Offshore vítr</h2>
U offshore větrných elektráren má být vypsáno v aukcích 9 GW, přičemž detailní podmínky aukcí budou stanoveny v jiném samostatném zákoně. Oborové asociace v letošním roce <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/vystavba-offshore-vetrnych-elektraren-nemecku-se-zastavuje-varuji-oborove-asociace/">upozorňovaly</a>, že se výstavba offshore větrných elektráren v Německu zastavuje a změny, zejména pak z hlediska ekonomické podpory, by byly velmi vítané.
<h2>EEG 2021</h2>
Čísla jsou založena na odhadované poptávce po elektrické energii v roce 2030 na úrovni okolo 580 TWh. Pro obnovitelné zdroje by to znamenalo, aby byl splněn cíl 65 %, vyrobit 377 TWh. Spolkový svaz energetiky a vodohospodářství (BDEW) ale například počítá s růstem spotřeby elektřiny a odhaduje nutnou výrobu OZE, aby byl cíl splněn, na úrovni 389 TWh (v loňském roce byla výroba OZE cca 240 TWh a podíl na spotřebě elektřiny překročil 40 %).
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1599130774.json“}
<blockquote>“Jsou tu jasná rizika, že Německo nesplní 65% cíl OZE v případě vyšší (než očekávané vládou) penetrace elektromobilů, vodíku a tepelných čerpadel, které zvedají poptávku po elektrické energii,” komentuje situaci analytička z Platts Sabrina Kernbichlerová a upozorňuje na fakt, že předpoklad 580 TWh poptávky pro rok 2030 je pod 5letým průměrem z let 2015-2019.</blockquote>
Celkově návrh cílí na 100 GW instalovaného výkonu v solárních elektrárnách (oproti současným 52 gigawattům ) a 71 GW v onshore větrných elektrárnách (oproti současným 54 gigawattům). U offshore větru se již cíl pro rok 2030 zvedl o 5 GW na 20 GW.
Na konci roku 2025 by se dle analytiků z Platts měl instalovaný výkon větrných elektráren pohybovat celkově okolo 76 GW, oproti současným cca 62 GW.