Evropská komise ve čtvrtek <a href="https://www.montelnews.com/en/story/ec-unveils-plan-to-build-300-gw-of-offshore-wind-by-2050/1169123">představila</a> plán na zvýšení instalovaného výkonu offshore větrných elektráren na 300 GW do roku 2050 a plán na vytvoření společných nabídkových zón. <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/komisarka-eu-energetiku-abychom-dosahli-klimaticke-neutrality-roku-2050-potrebujeme-rozvoj-offshore-zdroju">Dříve v letošním roce</a> hledala Komise v konzultačním procesu způsoby, jak nastartovat a urychlit výstavbu offshore zdrojů, především pak větrných elektráren.
<h2>Rozvoj offshore zdrojů</h2>
Aby EU splnila vytyčený cíl pro rok 2050, kterým je klimatická neutralita, odhadovalo se, že bude potřebovat v offshore větrných elektrárnách od 240 GW do 450 GW. Instalovaný výkon v roce 2019 přitom činil okolo 20 GW.
<blockquote>„Abychom dosáhli klimatické neutrality do roku 2050, potřebujeme zvýšit offshore produkci EU dvacetinásobně.  To znamená ulehčit výstavbu velkých offshore větrných parků postavených šetrným způsobem vůči životnímu prostředí,“ pronesla tehdy komisařka Kadri Simsonová.</blockquote>
Nyní Komise přichází s konkrétní hodnotou plánovaného instalovaného výkonu offshore větrných elektráren, a to s 300 GW do roku 2050.
Dokument také počítá s tím, že rozvoj offshore větrných elektráren napomůže a urychlí rozvoj <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie/">vodíkového hospodářství</a>, od kterého si Komise hodně slibuje.
<blockquote>„Míříme vysoko, protože existuje jak urgence, tak i potenciál pro rozvoj offshore obnovitelných zdrojů,“ uvedl Frant Timmermans, místopředseda Evropské komise pro Zelenou dohodu pro Evropu, s odkazem na vodík. „Je nanejvýš důležité stanovit náš strategický rámec nyní.“</blockquote>
Offshore strategie Komise cílí kromě větrných elektráren na vybudovaní dalších energetických zdrojů. Plánem je 40 GW ve zdrojích, jako jsou např. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/evropa-stale-lidrem-ve-vyuziti-energie-oceanu-k-udrzeni-pozice-vsak-treba-podpora">přílivové elektrárny</a> a další.
Dle Timmermanse si plány Komise vyžádají přibližně 3 % námořního prostoru EU a náklady okolo 800 miliard EUR.
<h2>Společná nabídková zóna</h2>
Aby se urychlila výstavba offshore zdrojů, tak navrhuje Komise vytvoření společných nabídkových zón na moři, kde by také platila společná pravidla pro připojení zdrojů. U těchto zón by bylo pravděpodobné, že by výrobci dostali za vyrobenou elektrickou energii nižší cenu, než by dostali na trhu, ke kterému jsou zdroje připojeny.  Dle odhadů může jít o pokles tržeb pro výrobce až o 11 %.
Dle Kadri Simsonové se teď Komise zaměří na nejlepší možný způsob, jak ztráty výrobcům kompenzovat.

Větrné elektrárny

EU odhalila plán růstu instalovaného výkonu v offshore zdrojích. Náklady mají dosáhnout 800 mld. eur

Offshore větrné elektrárny by v budoucnu měly být jedním z pilířů evropské energetiky. Potenciál konvenčně ukotvených turbín může sice v některých oblastech omezit hloubka moře, tuto překážku by však měly odstranit plovoucí větrné turbíny. Společnost MHI Vestas usadila na plovoucí platformu svou 9,5MW turbínu, čímž se z ní stala vůbec největší plovoucí turbína na světě. Spolu s dalšími pěti turbínami bude tvořit nejvýkonnější plovoucí větrný park na světě.
Evropa v současné době zastává vedoucí pozici v oblasti offshore větrné energetiky, kterou řada zemí plánuje intenzivně rozvíjet i do budoucna. Turbíny umístěné na moři nenaráží na odpor obyvatel, jako tomu bývá v některých případech u pozemních instalací, lze je stavět větší a výkonnější, jelikož nenaráží na problémy s jejich dopravou a zároveň mohou profitovat z obvykle stabilnějšího a silnějšího větru než na pevnině.
Ne všechny pobřežní oblasti jsou pro jejich instalaci vhodné, kdy hlavní překážkou může být přílišná hloubka moře. Tuto překážku nicméně mohou odstranit větrné turbíny na plovoucích platformách, které jsou k mořskému dnu pouze ukotveny lanem. Zároveň mohou být snadněji smontovány a usazeny v přístavu a následně odtaženy na místo, kde budou vyrábět elektřinu.
V Evropě vyrábí elektřinu <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/evrope-bude-vybudovana-druha-plovouci-vetrna-elektrarna-celkovy-potencial-kontinentu-se-odhaduje-tisice-gw" target="_blank" rel="noopener">již několik plovoucích větrných parků</a>, přičemž <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/prvni-ctvrtleti-provozu-plovouci-vetrne-farmy-hywind-predcilo-ocekavani" target="_blank" rel="noopener">první zkušenosti z jejich provozu jsou zatím pozitivní</a>. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/francie-podpori-vystavbu-ctyr-plovoucich-vetrnych-elektraren-ziskala-souhlas-evropske-komise" target="_blank" rel="noopener">Další jsou přitom v plánu</a>. Podobně jako u běžně kotvených turbín se dodavatelé snaží navyšovat jejich výkon, což má pomoci snížit náklady na elektřinu, kterou dodávají.
<h1>Nový rekordman na světě</h1>
Výrobce offshore větrných turbín MHI Vestas Offshore Wind nyní usadil na plovoucí platformu svou turbínu V164, která disponuje instalovaným výkonem 9,5 MW. <a href="https://mhivestasoffshore.com/first-ever-v164-9-5-mw-turbine-installed-on-a-floating-wind-project/" target="_blank" rel="noopener">To z ní podle společnosti v současné době činní vůbec největší a nejvýkonnější plovoucí turbínu na světě</a>.
Tato turbína je první z pěti, které spolu s jednou další 2MW turbínou budou následně tvořit plovoucí offshore větrný park Kincardine, jenž se bude nacházet přibližně 15 km od pobřeží Skotska. Hloubka moře se v této oblasti pohybuje okolo 60 až 80 metrů, což není vhodné pro instalaci konvenčních turbín, které jsou napevno kotveny k mořskému dnu. Tato první turbína by podle společnosti měla dorazit na místo budoucího parku v průběhu letošního prosince.
Zdroj úvodní fotografie: MHI Vestas Offshore Wind

Největší a nejvýkonnější plovoucí větrná turbína je na moři

Dle americké státní agentury Energy Information Administration (EIA) přibude letos rekordní nový výkon ve větrných elektrárnách v USA. Současný rekord 13,2 GW má hravě překonat letošní očekávaný přírůstek 23,5 GW. Lvím podílem se na novém instalovaném výkonu budou opět podílet americké státy Texas, Iowa a Oklahoma.
EIA <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=45856#">publikovala výsledky</a> z tamního větrného průmyslu. Dle sběru dat americké agentury od developerů větrných parků by letošní rok mohl přinést více než 23 GW nového instalovaného výkonu. Dosavadní rekord o hodnotě 13,2 GW byl z roku 2012.
Letošní rok přitom nezačal nejlépe. Dle předběžných výsledků <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/produkce-uhli-usa-ma-byt-letos-nejnizsi-od-roku-1965-vyznamne-klesnout-ma-take-vyvoz">instituce EIA</a> bylo za prvních 8 měsíců letošního roku uvedeno v <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/energeticti-odbornici-spojene-staty-pod-bidenem-zezelenaji/">USA</a> do provozu 5 GW výkonu ve větrných zdrojích. To by znamenalo 18,5 GW  nového výkonu za poslední čtyři měsíce, což naznačují současné developerské časové plány.
Na první pohled se může proporce výkonu uvedeného do provozu zdát zvláštní, ale jedná se o dlouhodobý trend. Už 5 GW z prvních osmi měsíců představuje druhé nejvyšší číslo, hned po roce 2009.
Jeden z hlavních důvodů silného přírůstku nového větrného výkonu je expirace současného daňového zvýhodnění, které se snižuje.
<h2>Texas pokračuje v dominanci</h2>
Co se týká umístění <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/vetrna-energetika-roce-2020-dosahla-rekordniho-rustu-navzdory-epidemii-koronaviru/">rekordního větrného výkonu</a>, nejedná se o žádné překvapení. Absolutně nejvíc nové výstavby je v americkém státě Texas. Na dalších dvou místech jsou Iowa a Oklahoma, které se na druhém a třetím místě pohybují i v celkovém instalovaném větrném výkonu.
Přidání rekordního instalovaného výkonu zvýší podíl větru v americkém elektroenergetickém mixu z 7,4 % (2019) na 8,8 % (2020), čímž si vítr pojistí dominanci mezi obnovitelnými zdroji. Dle predikce EIA by se podíl v mixu měl dále zvýšit na 10,3 % ke konci příštího roku.
Zdroj úvodní fotografie: WindEurope

Letošní rok bude pravděpodobně rekordní pro americký větrný průmysl

Podle <a href="https://www.powerengineeringint.com/renewables/wind-power-market-set-for-record-growth-despite-covid-19/?fbclid=IwAR0RCDz59G5b4jpra6-YIFWoKjqx3Xydrh6K8J9tieKJFMBooWOesnR5_18">nejnovějšího tržního výhledu zveřejněného společností GWEC Market Intelligence</a> se očekává, že rok 2020 bude rekordní navzdory epidemii koronaviru. V roce 2020 bude nainstalováno 71,3 GW instalovaného výkonu větrných elektráren. Nárůst je oproti prognózám vlivu koronaviru pouze o 6 % nižší.
Podle <a href="https://gwec.net/">Global Wind Energy Council (GWEC)</a> se jedná o významný nárůst oproti původním předpovědím. V důsledku epidemie koronaviru se očekávalo snížení nového instalovaného výkonu až o 20 %  Tento vývoj dokazuje odolnost odvětví <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/vetrne-elektrarny-princip-cinnosti-zakladni-rozdeleni">větrné energetiky</a> po celém světě.
<blockquote>„Zatímco epidemie koronaviru zasáhla všechna průmyslová odvětví, větrná energetika nadále rostla a vzkvétala. To není žádným překvapením vzhledem k nákladové konkurenceschopnosti větrné energetiky. Fosilní paliva čelí výkyvům trhu a vyžadují finanční injekce, zatímco větrné elektrárny po celém světě stále vyrábí a poskytují cenově dostupnou elektrickou energii,“ uvedl Ben Backwell, generální ředitel GWEC.</blockquote>
Mezi lety 2020 a 2024 bude kumulativní světový trh s onshore větrnou energetikou růst ročním tempem 8,5 %. Celkově má za toto období vzniknout 348 GW instalovaného výkonu větrných elektráren. Tím do roku 2024 naroste celkový instalovaný výkon na téměř 1000 GW.
Zatímco některé termíny dokončení projektů byly kvůli epidemii koronaviru posunuty do roku 2021, očekává se, že příští rok bude pro onshore větrnou energetiku rekordním. V roce 2021 se předpokládá přírůstek instalovaného výkonu ve výši 78 GW. Více než 50 % nového instalovaného výkonu v letech 2020 až 2024 bude vybudováno v Číně a Spojených státech amerických.
<blockquote>„V příštích pěti letech jsme zvýšili nebo udrželi naše předpovědi pro onshore větrné elektrárny v oblastech jako je Latinská Amerika, Severní Amerika, Afrika a Střední východ, s pouze mírným poklesem v asijsko-pacifické oblasti a Evropě. Tato snížení však nemusí být nutně přímým dopadem epidemie koronaviru. Může to být také příznakem již existujících regulačních problémů, jako jsou zdlouhavé povolovací postupy, které zpomalují instalace. Zejména offshore větrná energetika prokázala svojí odolnost překročením naších předepidemických předpovědí pro rok 2020 a v příštím desetiletí bude důležitým zdrojem růstu,“ řekl Feng Zhao, strategický ředitel GWEC.</blockquote>
<figure id="attachment_50920" style="width: 1920px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920.jpg"><img class="size-full wp-image-50920" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920.jpg" alt="větrná turbína" width="1920" height="1367" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920.jpg 1920w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920-512x365.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920-768x547.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920-1024x729.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920-725x516.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920-800x570.jpg 800w" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: Pixabay</figcaption></figure>
<blockquote>„Během posledních několika týdnů jsme viděli řadu závazků uhlíkové neutrality od hlavních ekonomik, jako je Čína, Japonsko a Jižní Korea. Jelikož větrná energetika je klíčovou technologií pro dekarbonizaci, tyto cíle zvýší prognózu větrné energetiky v příštích několika desetiletích,“ dodává Zhao.
„Čína, největší světový trh s větrnou energetikou a největší producent emisí oxidu uhličitého, se zavázala, že do roku 2060 bude uhlíkově neutrální. Abychom měli šanci dosáhnout tohoto cíle, musíme v Číně ročně instalovat 50 GW instalovaného výkonu do roku 2025 a od roku 2026 poté 60 GW ročně. Je zásadní, aby vlády upevnily cíle v oblasti uhlíkové neutrality hmatatelnými opatřeními k podpoře růstu větrné energetiky a dalších obnovitelných zdrojů na úrovních potřebných k dosažení těchto cílů,“ uzavírá Zhao.</blockquote>
<h2>Offshore větrné elektrárny mají nakročeno na další rekordní rok</h2>
<figure id="attachment_56595" style="width: 1199px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Middelgrunden_wind_farm_2009-07-01_edit_filtered.jpg"><img class="size-full wp-image-56595" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Middelgrunden_wind_farm_2009-07-01_edit_filtered.jpg" alt="" width="1199" height="873" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Middelgrunden_wind_farm_2009-07-01_edit_filtered.jpg 1199w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Middelgrunden_wind_farm_2009-07-01_edit_filtered-512x373.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Middelgrunden_wind_farm_2009-07-01_edit_filtered-768x559.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Middelgrunden_wind_farm_2009-07-01_edit_filtered-1024x746.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Middelgrunden_wind_farm_2009-07-01_edit_filtered-725x528.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Middelgrunden_wind_farm_2009-07-01_edit_filtered-800x582.jpg 800w" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Autor: Kim Hansen, Wikimedia Commons</figcaption></figure>
Offshore větrná energetika byla do značné míry chráněna před dopady epidemie koronaviru. GWEC Market Intelligence zvýšila prognózu pro offshore větrnou energetiku o 5 % na 6,5 GW nového instalovaného výkonu v roce 2020.
To znamená další rekordní rok pro toto odvětví, kde největší množství instalací je v Číně. Až do roku 2024 se očekává nový instalovaný výkon ve výši 48 GW, přičemž mezi roky 2025 a 2030 se předpokládá přírůstek instalovaného výkonu ve výši až 157 GWe.
<blockquote>„Díky lokální povaze dodavatelských řetězců pro větrnou energetiku a tvorbě dalších projektů, toto odvětví nadále generuje finance pro místní investice a tisíce pracovních míst na podporu hospodářského oživení. Aby však bylo možné plně využít potenciál větrné energetiky k podpoře hospodářského oživení, musí vlády zajistit, aby energetické trhy a politici umožňovali pokračující náběh investic do větrných a jiných obnovitelných zdrojů. Zároveň musí odratit od investic do drahých fosilních paliv“, dodal Ben Backwell.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: Dong Energy

Obnovitelné zdroje

Větrná energetika v roce 2020 dosáhla rekordního růstu navzdory epidemii koronaviru

Evropská unie zvažuje do roku 2050 bezprecedentní navýšení instalovaného výkonu offshore větrných elektráren. Vše za účelem dosáhnout klimatické neutrality do poloviny tohoto století.
Pro Unii je větrná energetika jedním z klíčových prostředků pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Již nyní je kolem 42 % celosvětového výkonu offshore větrných elektráren (VTE) instalováno právě v přímořských oblastech unijních států.
Dle návrhu, o kterém <a href="https://www.reuters.com/article/us-eu-energy-offshore/eu-eyes-huge-increase-in-offshore-wind-energy-to-meet-climate-goals-draft-idUSKBN27M1IX" target="_blank" rel="noopener">informovala agentura Reuters</a> a který má být zveřejněn 18. listopadu, plánuje Evropská unie pod vedením Ursuly von der Leyenové zpětinásobit instalovaný výkon offshore VTE do roku 2030. Do roku 2050 by se pak jejich výkon měl oproti současnému stavu zvýšit až 25krát. To odpovídá hodnotě 300 GW (oproti současným 12GW).
Dle návrhu má být v budoucnu více investováno také do zařízení využívajících obnovitelnou energii vln a přílivu.
<blockquote>„Nárůst do roku 2050 na 300 GW instalovaného výkonu offshore větrných elektráren a na 60 GW energie oceánu znamená pro odvětví obnovitelných zdrojů masivní nárůst za období kratší než 30 let, a navíc tempem, které v minulosti nemělo obdobu při rozvoji jakýkoliv jiných energetických technologií,“ uvádí návrh, ke kterému získala přístup agentura Reuters.</blockquote>
Splnění těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši 789 miliard eur. Mimo velkého množství finančních prostředků bude navíc třeba revize stávajících politik EU v oblasti obnovitelných zdrojů. V současnosti jsou totiž nastavené tak, že by na jejich základě bylo do roku 2050 přidáno pouze přibližně 90 GW instalovaného výkonu offshore větrných zdrojů.
<blockquote>„Energie z větrných elektráren na moři je levná, ale vyžaduje obrovské počáteční investice,“ tvrdí Giles Dickson, generální ředitel průmyslové skupiny WindEurope, a poukazuje na potřebu politik, které zajistí projektům stabilní příjem .</blockquote>
Investiční nároky by, dle návrhu, mohly pokrýt záruky nebo dlouhodobé dohody o nákupu elektřiny (tzv. Power Purchase Agreements – PPA) . Jako další vhodný zdroj financí pak dokument uvádí <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/lidri-eu-se-dohodli-podobe-fondu-obnovy-unijnim-rozpoctu-eurosposlanci-nim-ovsem-nesouhlasi/" target="_blank" rel="noopener">unijní fond obnovy</a>, který skýtá prostředky o velikosti 750 miliard eur. Prostředky z fondu obnovy, známého také jako <a href="https://ec.europa.eu/info/live-work-travel-eu/health/coronavirus-response/recovery-plan-europe/pillars-next-generation-eu_cs" target="_blank" rel="noopener">Next Generation EU</a>, mají řešit hospodářské a sociální dopady pandemie a pomoci i ekologické a digitální transformaci.
Zdroj obrázku: ramboll.com

Evropská unie oznámí plány na zpětinásobení výkonu offshore větrných zdrojů do roku 2030

Podíl výroby obnovitelných zdrojů energie (OZE) na výrobě elektřiny v Německu za rok 2020 aktuálně převyšuje 50 %. Německo by tak tento milník mohlo překonat i ve statistikách za celý rok. K situaci přispěla pandemie onemocnění COVID-19, příznivé podmínky pro výrobu OZE i jejich nadále rostoucí instalovaný výkon.
Podíl výroby obnovitelných zdrojů energie (OZE) na výrobě elektřiny v Německu za dosavadní období roku 2020 dosahuje <a href="https://energy-charts.info/charts/renewable_share/chart.htm?l=en&amp;c=DE">dle údajů Fraunhoferova institutu</a> 52,5 %. To je o 6,3 procentního bodu více než podíl výroby OZE v roce 2019.
<figure id="attachment_89234" class="wp-caption aligncenter" style="width: 2766px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/RES_Share_Germany.png"><img class="size-full wp-image-89234" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/RES_Share_Germany.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/RES_Share_Germany.png 2766w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/RES_Share_Germany-512x320.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/RES_Share_Germany-768x480.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/RES_Share_Germany-1024x640.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/RES_Share_Germany-725x453.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/RES_Share_Germany-800x500.png 800w" alt="" width="2766" height="1729" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Podíl OZE na výrobě elektřiny v Německu v jednotlivých letech. Zdroj: energy-charts.de</figcaption></figure>
Nárůst podílu výroby „čisté“ nebo „zelené“ elektřiny podpořila v letošním roce řada faktorů. Instalovaný výkon pevninských větrných elektráren v Německu se mezi lednem a srpnem letošního roku <a href="https://www.argusmedia.com/en/news/2153186-german-renewables-on-track-to-reach-50pc-this-year">dle údajů agentury Argus</a> zvýšil o 870 MW, a na konci srpna tak dosahoval přibližně 55 GW. Přírůstek instalovaného výkonu offshore větrných elektráren je letos předpokládán ve výši 1,5 GW. Instalovaný výkon fotovoltaických elektráren dosahoval na konci srpna celkem 52,39 GW, což je o 2,46 GW více než na konci loňského roku.
Příznivé byly i podmínky pro výrobu OZE. Solární elektrárny zaznamenaly rekordní výrobu, když již v průběhu října překonaly svoji loňskou výrobu o zhruba 1 TWh a celkově <a href="https://www.eon.de/de/eonerleben/oekostrom-rekord-so-viele-erneuerbare-wie-noch-nie.html">vyrobily rekordních 43 TWh elektřiny</a>. Pozadu nezůstala ani výroba z větru, která <a href="https://energy-charts.info/charts/energy/chart.htm?l=en&amp;c=DE&amp;interval=year&amp;year=-1">aktuálně dosahuje více než 108 TWh</a>. Orkán Kirsten, který se Evropou prohnal na konci srpna měl za následek rekordních 61 GW výkonu dodaného z větrných a solárních elektráren do německé přenosové soustavy.
<figure id="attachment_58707" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1680px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg"><img class="size-full wp-image-58707" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg 1680w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-512x340.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-768x510.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-1024x680.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-725x481.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-800x531.jpg 800w" alt="" width="1680" height="1115" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova</figcaption></figure>
K nárůstu podílu OZE přispěl i <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/spotreba-elektriny-nemecku-francii-italii-zrejme-dosahla-sveho-dna-dale-klesa-uk-spanelsku/">pokles spotřeby elektřiny</a> mezi březnem a červnem způsobený omezeními zaměřenými na zastavení šíření koronaviru a fakt, že dodávky výkonu z OZE do elektrizační soustavy jsou vlivem jejich nízkých mezních nákladů, a tedy i pozice v <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Merit_order">merit order</a> upřednostňovány.
<h2>Únor jako rekordní měsíc</h2>
Únor 2020 vytvořil nový rekord v oblasti dodávek „zelené“ elektřiny, když za jeho 29 dní bylo vyrobeno <a href="https://www.eon.de/de/eonerleben/oekostrom-rekord-so-viele-erneuerbare-wie-noch-nie.html">celkem 26,7 TWh elektřiny z OZE</a>. Více než v kterémkoliv jiném měsíci. Únor překonal dosavadní rekord z března 2019 s 24,4 TWh, i přesto, že tento měsíc měl k dobru další 2 dny.
Hlavním důvodem vysoké výroby OZE byly především příhodné větrné podmínky. Větrné elektrárny na moři i na pevnině, podpořené hurikánem Sabine, vyprodukovaly jen v únoru více než 20,3 TWh elektřiny a dodaly tak přibližně 76 % „zelené“ elektřiny vyrobené v únoru.
Zdroj úvodní fotografie: National Grid

Podíl OZE na výrobě elektřiny v Německu letos přesahuje 50 %. Solární elektrárny dosáhly nového rekordu

V Německu na začátku měsíce proběhlo další kolo aukcí na podporu výstavby větrných a solárních elektráren. Ani tentokrát aukce nepřinesla žádná překvapení, ceny se drží stále na srovnatelné úrovni. V případě větrných elektráren opět chyběl dostatek projektů, a aukce se tak nezaplnila.
I v říjnu se v Německu uskutečnila další kola samostatných aukcí pro větrné a solární elektrárny, v tomto roce již šestá v pořadí. Oproti <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/vetrne-elektrarny-si-zari-nemecku-vysoutezily-nejvyssi-moznou-cenu-novinkou-byla-inovativni-aukce" target="_blank" rel="noopener">minulému kolu, které proběhlo v září</a>, byl soutěžený objem v případě větrných elektráren více než dvojnásobný, naopak v případě solárních elektráren téměř třetinový.
Stejně jako <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/DE/Sachgebiete/ElektrizitaetundGas/Unternehmen_Institutionen/Ausschreibungen/Wind_Onshore/BeendeteAusschreibungen/BeendeteAusschreibungen_node.html" target="_blank" rel="noopener">ve všech předchozích kolech z letošního roku</a> se ani tentokrát nepodařilo aukci pro větrné elektrárny zaplnit, přesto se objem přihlášených projektů přiblížil celkovému objemu aukce o hodnotě 825,5 MW. Ačkoliv se aukce nezaplnila, vážený průměr cen byl nižší než maximální možná nabídková cena, jak tomu bylo v minulém kole. Do aukce <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20201026_ErgebnisseAusschreibungen.html?nn=265778" target="_blank" rel="noopener">podle údajů zveřejněných německým síťovým regulátorem Bundesnetzagentur</a> developeři přihlásili projekty o celkovém výkonu 769 MW, avšak ne všechny nabídky byly úspěšné, jelikož byl naplněn limit v oblastech se síťovými omezeními.
V aukci nakonec uspěly projekty o celkovém výkonu 658,7 MW, vysoutěžené ceny se pohybovaly mezi 56 a 62 EUR/MWh, jejich vážený průměr dosáhl 61,1 EUR/MWh. Jako obvykle aukci dominovaly projekty na větrném severu Německa, přičemž elektrárny ve spolkových zemích Šlesvicko-Holštýnsko a Dolní Sasko, ležících u pobřeží Severního moře, tvořily více než polovinu úspěšných projektů.
<h2>Ceny stagnují navzdory silné konkurenci</h2>
V případě aukcí pro solární elektrárny nejsou žádné obavy o nedostatku projektů na místě, jelikož konkurence je stabilně na velmi vysoké úrovni. Jinak tomu nebylo ani v posledním kole, do kterého developeři přihlásili projekty o celkovém výkonu 393,3 MW, tedy čtyřnásobek jejího objemu, jenž činil 96,4 MW.
V aukci uspělo 30 projektů o celkovém výkonu 103,1 MW, všech 7 úspěšných nabídek na elektrárny na zemědělské půdě či zatravněných plochách pocházelo z Bavorska. Vysoutěžené ceny se pohybovaly mezi 49,8 a 53,6 EUR/MWh, jejich vážený průměr dosáhl 52,3 EUR/MWh, tedy téměř totožné hodnoty jako v minulém kole.
Další aukce pro OZE v Německu proběhne 1. listopadu, přičemž se bude jednat o společné kolo jak pro větrné, tak pro solární elektrárny. Předchozí zkušenosti nicméně ukazují, že <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/spolecnym-aukcim-nemecku-stale-dominuji-vyhradne-solarni-elektrarny-vyjimkou-nebylo-dubnove-kolo" target="_blank" rel="noopener">developeři větrných elektráren své projekty do společných aukcí již ani nepřihlašují</a>.
Zdroj úvodního obrázku: pixabay.com

Říjnová aukce na podporu OZE v Německu přinesla ceny na úrovni předchozích kol

Podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny ve Spojeném království se ve druhém čtvrtletí vyšplhal na 44,6 %. V meziročním srovnání se jedná o  9% nárůst, za kterým stojí také snížená výroba z důvodu pandemie koronaviru a nízké poptávky. Spojené království disponuje téměř 50 GW instalovaného výkonu v OZE, přičemž nové instalace táhnou zejména offshore větrné elektrárny.
Výroba elektřiny z OZE ve druhém čtvrtletí ve Spojeném království, <a href="https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/920621/Renewables_September_2020.pdf">podle dat Ministerstva pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii</a>, dosáhla 30,1 TWh. Podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě dosáhl 44,6 %, což je rekordní hodnota za období duben – červen. Ve srovnání s druhým čtvrtletím loňského roku se pak jedná o 9% nárůst. Svoji roli sehrála i celkově nižší výroba elektřiny z důvodu pandemie koronaviru.
<blockquote>„Výroba offshore větrných elektráren meziročně vzrostla o 31 % na 7,8 TWh. Oproti rekordní výrobě v předchozím čtvrtletí ale jde o pokles o 45 %. Důvodem byl prudký návrat průměrné rychlosti větru zpět na typické sezónní úrovně,“ uvedlo Ministerstvo pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii.</blockquote>
Rekordní podíl nízkoemisních zdrojů včetně těch obnovitelných Spojené království zaznamenalo již v minulém čtvrtletí tohoto roku. <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/spojene-kralovstvi-podil-bezuhlikovych-zdroju-vyrobe-elektriny-dosahl-q1-rekordnich-62">Tehdy dosáhl celkový podíl 62,1 %</a>, započteny v této hodnotě byly ovšem i jaderné elektrárny s 15,1 %.
<h2>40 GW offshore větrných elektráren do 2030</h2>
Na konci druhého čtvrtletí celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů ve Spojeném království činil 48,5 GW. Ve srovnání s loňskem to představuje nárůst o 5,4 %. Většinu tohoto nárůstu země dosáhla díky offshore větrným elektrárnám. <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/potencial-novych-offshore-vetrnych-elektraren-ve-spojenem-kralovstvi-presahl-50-gw">Ty nyní disponují 11,2 GW instalovaného výkonu</a>, přičemž vládní cíl počítá s 40 GW do roku 2030.
<blockquote>„Přírůstky větrných elektráren na moři zahrnují poslední turbíny budované v Hornsea One a další výkon zprovozněný v East Anglia One, s 1 218 MW, respektive 680 MW,“ dodalo ministerstvo.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: National Grid

Spojené království: Podíl OZE na výrobě elektřiny v Q2 dosáhl 44,6 %

Spojené království se po posledním kole udělování práv k využití vhodných lokalit pro výstavbu offshore větrných elektráren posunulo blíže ke splnění svého ambiciózního cíle pro rok 2030, kterým je 40 GW instalovaného výkonu v těchto zdrojích. Ke konci roku 2019 dosahoval instalovaný výkon britských offshore větrných elektráren 10 GW. 
<a href="https://www.greentechmedia.com/articles/read/uk-offshore-wind-pipeline-passes-50gw?" target="_blank" rel="noopener">Zahraniční server Greentech Media informoval</a> o překonání 50GW hranice celkového výkonu potenciálních nových offshore větrných elektráren při pobřeží Spojeného království.
Aby Spojené království dosáhlo svého ambiciózního cíle pro rok 2030 v podobě 40 GW instalovaného výkonu offshore větrných elektráren, musí být tento potenciál využitý alespoň z 60 %, jelikož aktuální instalovaný výkon v těchto zdrojích činí zhruba 10 GW.
<h2>Klíčový prvek dekarbonizace britské energetiky</h2>
Offshore větrné elektrárny by měly být jedním z klíčových prvků dekarbonizace britské energetiky. V loňském roce, <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/instalovany-vykon-evropskych-vetrnych-elektraren-prekrocil-loni-hranici-200-gw" target="_blank" rel="noopener">kdy Spojené království dominovalo mezi evropskými státy ve statistice nového výkonu větrných elektráren</a>, pokryly zhruba 10 % britské spotřeby elektřiny. Dalších 12 % pokryly větrné elektrárny instalované na pevnině, jejichž aktuální instalovaný výkon činí zhruba 14 GW.
<figure id="attachment_81286" class="wp-caption alignnone" style="width: 834px;"><img class="wp-image-81286 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/nový-výkon-VTE.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/nový-výkon-VTE.jpg 834w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/nový-výkon-VTE-512x339.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/nový-výkon-VTE-768x508.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/nový-výkon-VTE-725x480.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/nový-výkon-VTE-800x529.jpg 800w" alt="Nový instalovaný výkon v onshore a offshore větrných elektráren v Evropě v roce 2019. Zdroj: WindEurope" width="834" height="552" /><figcaption class="wp-caption-text">Nový instalovaný výkon onshore a offshore větrných elektráren v Evropě v roce 2019. Zdroj: WindEurope</figcaption></figure>
Vzhledem k omezenému potenciálu offshore větrných elektráren prověřuje Spojené království další možnosti výroby elektřiny na moři, a to zejména potenciál přílivových elektráren a plovoucích offshore větrných elektráren.
Podle zahraničního serveru Greentech Media pracuje v současné době britská vláda na podpoře přípravy a uvádění na trh u těchto projektů s cílem maximalizovat snižování nákladů a potenciál jejich rozvoje.

Potenciál nových offshore větrných elektráren ve Spojeném království přesáhl 50 GW

Na začátku září v Německu proběhlo již páté letošní kolo samostatných aukcí na podporu větrných a solárních elektráren. Ani zatím poslední kolo nepřineslo žádná překvapení, větrné elektrárny trápí nedostatek projektů, v případě solárních elektráren ani silná konkurence nedokázala stlačit průměrnou cenu, která se letos stabilně drží nad 50 EUR/MWh. Kromě běžných aukcí proběhla i jediná letošní inovativní aukce, kterou ovládly zejména solární elektrárny kombinované s akumulací.
V září v Německu <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20200930_Gemeinsame_SolarWind.html?nn=265778" target="_blank" rel="noopener">proběhly další aukce na podporu výstavby obnovitelných zdrojů</a>, přičemž letošní novinkou bylo i samostatné inovativní kolo, ve kterém se o podporu ucházely především zdroje kombinující výrobu s akumulací.
V případě aukce pro podporu onshore větrných elektráren již tradičně chyběl dostatečný objem projektů, a tudíž veškeré přihlášené projekty, které nebyly vyřazeny z formálních nedostatků, v aukci uspěly. V aukci německý síťový regulátor Bundesnetzagentur nabídl k soutěžení celkem 367 MW. Do aukce developeři však přihlásili projekty o výkonu pouze 310 MW.
V aukci si podporu nakonec zajistily zdroje o souhrnném výkonu 284 MW, jelikož 26 MW musel regulátor vyřadit. Výše vysoutěžených cen se pohybovala mezi 61,7 a 62 EUR/MWh, což je nejvyšší možná nabídka, kterou mohou developeři podat. Vážený průměr poté dosáhl 62 EUR/MWh, jelikož absolutní většina projektů si vysoutěžila právě nejvyšší možnou cenu.
Nyní se tak zdá, že developeři již konečně vsází na skutečnost, že se aukce nezaplní, jelikož v předcházejících kolech byly průměrné ceny vždy několik desítek centů až jedno euro pod maximem, tedy ne všichni šli do aukce s maximální možnou nabídkou.
<h2>Solární elektrárny nedostatek konkurence netrápí, ceny však neklesají</h2>
Na rozdíl od větrných elektráren aukce pro solární elektrárny nedostatek projektů netrápí, konkurence byla i v posledním kole dostatečná. Do aukce developeři přihlásili projekty o celkovém výkonu 675 MW, její objem však činil pouze 257 MW.
U aukci tak uspělo 75 projektů o výkonu 258 MW. Vysoutěžené ceny se pohybovaly mezi 48 a 53,9 EUR/MWh, jejich vážený průměr dosáhl 52,2 EUR/MWh. Ceny jsou tak na stále srovnatelné úrovni, jako ve všech letošních <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/cervencova-aukce-oze-nemecku-neprinesla-zadna-prekvapeni-ceny-se-stale-drzi-stejne-urovni" target="_blank" rel="noopener">předcházejících kolech</a>, ve kterých byly dosaženy průměrné ceny mezi 50,1 a 52,7 EUR/MWh.
<h2>Inovativní aukce otevřela cestu akumulaci</h2>
Letošní novinkou je takzvaná inovativní aukce, která nabízí jiné podmínky, než běžné samostatné aukce. Na rozdíl od běžných aukcí se nesoutěží výkupní cena, ale pevný bonus, který výrobci dostanou k tržní ceně. Stejně tak nebudou mít žádný nárok na podporu v hodinách se zápornou cenou.
V současné době již existuje podobné pravidlo pro podporované obnovitelné zdroje uvedené do provozu od roku 2016, nicméně aby ztratily nárok na podporu, záporná cena musí být na denním trhu dosažena minimálně v 6 navazujících hodinách.
Aukce se mohly účastnit jak jednotlivé zdroje, tak kombinované zdroje. V tomto případě se jedná o kombinaci několika různých elektráren či akumulace, které dodávají elektřinu do sítě skrz společnou přípojku.
Do této aukce o objemu 650 MW bylo podáno 133 nabídek o celkovém výkonu 1095 MW, přičemž 50 z nich byly samostatné solárních elektrárny (310 MW) a 83 kombinované zdroje (785 MW). Z aukce musel regulátor vyřadit 14 projektů o výkonu 71 MW.
V inovativní aukce nakonec uspělo 73 projektů o výkonu 677 MW. 384 MW připadlo 28 kombinovaným zdrojům, 27 z nich tvořila kombinace solární elektrárny s akumulací a 1 kombinace větrné elektrárny s akumulací.
V případě samostatných elektráren byla vysoutěžena podpora mezi 9,6 a 30 EUR/MWh, vážený průměr činil 26,5 EUR/MWh. U kombinovaných zdrojů, které tvořily většinu úspěšných projektů, výše vysoutěžené podpory dosahovala od 19,4 do 55,2 EUR/MWh, její vážený průměr dosáhl 45 EUR/MWh. Tyto částky tedy zdroje dostanou jako fixní bonus k tržní ceně, tedy hodnoty nelze přímo srovnávat s výkupními cenami, které jsou soutěžené v běžných aukcích.