Studie: Větrné zdroje mohou do 2040 pokrýt třetinu spotřeby elektřiny v ČR
Větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 procent dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR (AV ČR) pro Českou společnost pro větrnou energii (ČSVE) a Komoru obnovitelných zdrojů energie, která byla dnes představena na tiskové konferencí. Skutečný rozvoj podle těchto organizací závisí na přístupu státu.
„Podmínky pro větrné elektrárny máme velmi podobné, jako jsou v jižní polovině Německa, když porovnáme větrnost i charakter krajiny. Přesto u nás nevyužíváme větrné elektrárny ani z desetiny jako tam,“ řekl dnes David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, který studii zpracoval.
Mezi hlavní závěry studie podle něj patří to, že s ohledem na další požadavky ochrany přírody a nejrůznější jiná omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze očekávat, že větrné elektrárny mohou v roce 2040 zajišťovat ročně mezi šesti a 19 terawatthodinami (TWh) elektřiny, tedy asi mezi deseti až 31 procenty současné spotřeby ČR.
Předseda ČSVE Michal Janeček uvedl, že skutečný rozvoj větrné energetiky v ČR závisí na přístupu státu. „Největší překážkou rozvoje větrné energetiky v Česku je její nepodpora ze strany státu. Obnovitelné zdroje jsou stále považovány za jakýsi doplněk, hobby, jehož rozvoj po nás chce Brusel. To je zásadní nepochopení, vítr a slunce dnes vyrábějí nejlevnější elektřinu ze všech nově budovaných zdrojů. Jsou naše domácí, proto je chceme,“ podotkl.
Asociace dále uvedly, že ze zkušeností firem, které větrné elektrárny připravují, se negativní přístup ministerstev promítá do rozhodování na všech nižších úrovních. „Je to začarovaný kruh – premiér nebo ministr řekne, že tu moc nefouká, hejtmanství je paušálně na svém území odmítne a starostové, kteří jinak nejsou zpravidla proti, nemají zájem o konflikt,“ řekla dnes Michaela Lužová z firmy W.E.B, která v Česku projekty větrných elektráren spolu s partnery připravuje a několik větrných elektráren i provozuje.
Řečníci připomněli, že roční spotřeba elektřiny ČR v roce 2019 činila 61,1 TWh, z čehož bylo ve větrných elektrárnách vyrobeno 0,7 TWh, což odpovídá necelému jednomu procentu spotřeby. „V zemích Evropské unie zajistily větrné elektrárny loni v průměru 15 procent spotřeby. Vnitrozemské Rakousko pokrývá větrnými elektrárnami 13 procent spotřeby, nejvyšší podíl větrné elektřiny v síti má Dánsko (48 procent) následované Irskem (33 procent) a Portugalskem (27 procent),“ uvedli.
Dodali, že český energeticko-klimatický plán, který v lednu přijala vláda, předpokládá do roku 2030 nárůst instalovaného výkonu větrných elektráren o 600 megawattů (MW), což by v přepočtu na dnešní spotřebu elektřiny v ČR znamenalo nárůst na přibližně 2,9 procenta spotřebované elektřiny.
V pondělí byl Světový den větru. Poprvé byl pořádán v roce 2009 z iniciativy Evropského sdružení pro větrnou energii (EWEA) a Světové rady pro větrnou energii (GWEC). Členem EWEA je i ČSVE.
Mohlo by vás zajímat:
Jen bych si dovolil uvést pár čísel. Celkový instalovaný výkon větrníků v Bavorsku a Badensku-Wurttembersku, což jsou skutečně země reliéfem a podmínkami srovnatelné s ČR, je 4100 MW. Přepočteno na plochu je to 38,6 kW na km2. Přepočet na území ČR dává 3 GW. Čili očekávaná hodnota výroby elektřiny z větru v ČR je při dolní hranici té studie Ústavu fyziky atmosféry (pokud tedy nechceme být výrazně lepší, než je dnes Bavorsko, což opravdu nevím, jak by se podařilo). K tomu podotýkám, že v Bavorsku se již rozvoj větrné energetiky v podstatě zastavil, protože si ho občané nepřejí a v Badensku Wurttembersku je minimální. V obou zemích lidé pochopili, že nechtějí mít průmyslovou krajinu, kde za každým rohem čouhá větrník, a to se bavíme o zelenou propagandou zcela zmasírovaných Němcích. Oněch 31 % spotřeby z větru je totiž naprosté sci-fi právě i v tom zeleném, pokrokovém a bohatém Bavorsku.
P.S. Pokud bychom do výpočtu přidali v článku zmiňované Rakousko, tak to má instalovaný výkon ve větru 3 GW, což dává 36 kW/km2, tedy horší než jižní Německo. Přepočtený výkon pro ČR podle Rakouska by pak byl2,8 GW, za všechny tři země pak 2,9 GW.
Bezva komentáře, s doložitelnými daty jasným výpočtem a odvozeným závěrem. Za mě plný počet bodů.
Jenom mě děsí, že akademie věd se propůjčí k takové dezinformací a vydává to za studii.
Zadání znělo jasně. Kdo nemyslí "ekologicky" myslí proti nám. Kdo nestraší atomem a suchem nedostane grant.
Tak nějak. Raději JE než si hyzdit naši krásnou krajinu ohyzdnými větrníky, které navíc zabíjí ptáky a hmyz.
"Reálně" za naprosto nereálného předpokladu "při silné společenské podpoře pro využití energie z větru". Navíc je porovnáváno s čistou spotřebou elektřiny, tj. např. bez ztrát v elektrizační soustavě a spotřebě elektřiny v přečerpávacích elektrárnách.
V konzervativním scénáři, tj. "při mírné společenské podpoře pro využití energie z větru je odhadovaná výroba energie z VtE v roce 2040 cca 6,2 TWh", to je asi 8,4% současné hrubé spotřeby elektřiny.
Já myslím, že těch 6 TWh může být do roku 2040 reálných, pokud tedy obětujeme naši krajinu na oltáře zelného snění. Ale je potřeba si uvědomit, že to je výroba jedné uhelné elektrárny (např. Počerad), takže to rozhodně neřeší odklon od uhlí.
To souhlasím, ale oni považují za reálný "Optimistický scénář: při silné společenské podpoře pro využití energie z větru je odhadovaná výroba energie z VtE v roce 2040 cca 18,8 TWh ročně (1400 VtE, výkon 7 GW)."
O druhém scénáři tisková zpráva taktně mlčí: "Konzervativní scénář: při mírné společenské podpoře pro využití energie z větru je odhadovaná výroba energie z VtE v roce 2040 cca 6,2 TWh ročně (800 VtE, výkon 2,5 GW)."
www. komoraoze. cz/?fullpage=1&clanek=172
Je tam ještě trochu nafouknuté to roční využití instalovaného výkonu, ale co jiného čekat. Každá liška svůj ocas chválí :-). Nicméně označit scénář rozvoje větrné energetiky podle Bavorska nebo Rakouska víceméně za velmi pesimistický, to už chce opravdu hodně zelený mozek.
V této souvislosti je docela vtipné, že v předchozí verzi studie z roku 2015 stálo doslova toto:
"Optimistický realizovatelný scénář, který předpokládá celkově vstřícný postoj k VTE a cílenou snahu o odstraňování bariér jejich výstavby podobně, jako se tomu děje v sousedním Německu."
Z pochopitelných důvodů musela být zmínka o Německu ze studie vypuštěna, ta se zpětně neukázala jako úplně šťasná, ale odhad instalovaného výkonu byl přesto navýšen z 5,8 GW na současných 7 GW :-).
No, ten vývoj je zajímavý...
Aktualizovaný odhad realizovatelného potenciálu
větrné energie z perspektivy roku 2012 od Akademie věd uvažuje pro optimistický scénář počet 2736, instalovaný výkon 5972 MWe a výrobu 14723 GWh s roční využitelností 28%.
V roce 2015 pod hlavičkou Komory OZE došlo k aktualizaci studie na počet 1933, instalovaný výkon 5800 MWe a výrobu 18290 GWh s roční využitelností 36%.
A letos to vypadá počet 1400, instalovaný výkon 7000 MWe a výrobu 18800 GWh s roční využitelností 31%.
Využitelnost v roce 2018 byla 21,7%.
Uvidíme, jaká bude realita.
Ty studie Davida Hansliana jsou konzistentní a stejné dva scénáře předkládá už řadu let. Jak už zde však zmínili Martin Hájek a Emil, tak v principu reálně je ten realistický scénář optimistickým, který je dosažitelný jen v případě, že se obyvatelé smíří s dost vysokou industrializací přírodních míst. Scénář uváděný jako optimistický je pak ve skutečnosti totálně nereálný. Další věcí je ekonomika a hlavně dopady toho, že v regionu je počasí velmi často podobné a naše větrníky budou těžko konkurovat německým na severu u moře. Stejnou studii jsem využil i při rozboru možnosti větrných zdrojů před třemi lety: https://www.osel.cz/9535-vetrne-elektrarny-vcera-dnes-a-zitra.html .
"Řečníci připomněli, že roční spotřeba elektřiny ČR v roce 2019 činila 61,1 TWh, z čehož bylo ve větrných elektrárnách vyrobeno 0,7 TWh, což odpovídá necelému jednomu procentu spotřeby."
Tak nevím, jestli je to překlep, nebo chtěli řečníci podfouknout výrobu našich větrníků, aby to vypadalo...
ale 0,7TWh/61,1TWh*100% = 1,15%
což odpovídá více než jednomu procentu.
Myslím že řečníci hlavně chtěli přifouknout potenciál větrné energetiky poměřováním s čistou místo hrubé spotřeby v ČR, tady jim to ale uteklo a uvedli správný podíl tak, jak se běžně uvádí.
Vážený pane kolego, hovoříte o čisté spotřebě nikoliv hrubé a ta je okolo 72 - 74 TWh, jinými slovy to se musí vyrobit aby se pak spotřebovalo, to co píšete...
tedy ten podíl je ještě nižší...
hezký večer vám všem...
Dva klauni si zde v diskusi pohazují s oblíbeným míčkem "to néééjde". Přitom jeden zapoměl, že Krušné hory (dobrá lokalita pro VtE neleží v Bavorsku ale v Sasku a ČR). A máme i jiné dobré lokality...
Druhý zase básní o hrubé spotřebě elektřiny, jako kdyby VtE či FVE nějakou elektřinu sama spotřebovávala aby mohla vyrábět a jako kdyby nevyráběly blízko místa spotřeby.
No a takových "to néééjde" je u nás v ministerských funkcích většina.
Jediné co jde a o co jde je bilionový (tisíc miliard) jaderný tunel s novou Dukovanskou elektrárnou. Ano, to jde, na tom mohou určití jednotlivci a skupiny opravdu hodně vydělat (ale spotřebitelé na té nejdražší - tj nové jaderné v EU - elektřině prodělají).
Pane Vaněčku, stačí se podívat na výroční zprávu ERÚ.
V roce 2018 to bylo kolem 1,5%. Sice to je málo, ale je.
Do hrubé spotřeby nepatří jen technologická vlastní spotřeba elektřiny, ale i veškeré ztráty v elektrizační soustavě, spotřeba přečerpávacích elektráren a akumulace obecně, které dohromady tvoří necelých 8% hrubé spotřeby, a které nezmizí ani hypotetickým vyšším podílem elektřiny z větru, u té akumulace naopak zákonitě vzroste.
Tradiční hnojometná palba trolla Vaněčka nestojí za komentář.
Pane Emile, moc jste mne potěšil poslední větou, škoda, že to na tento server asi nepatří..
ale ono je to asi více jak 8 %, 8% je ztráta jen v sítích a trafech + krádeže...
Větrná energetika znamená devastaci krajiny co se možností týče, pak v roce 2008 bylo uváděno výroba na úrovni JETE , při totálním zdevastování prakticky každého zákonem nechráněného kopce v ČR dnes po 12 letech je potenciál díky lepším VTE větší. Možná by se mohla vytáhnout Praha a Petřín a všechny kopce okolo "zalesnit" větrnou energetikou. Ono se to totiž pěkně kecá když ve zničené krajině má pak žít někdo jiný....
Jo jinak je to také samozřejmě "velmi levné" cca 4kč kWh při započtení všech nákladů = 150 eur / MWh při současném kurzu. Navíc u nás většinu roku nefouká takže některé dny by většinu el. energie zajišťovaly VTE, výroba by přesáhla spotřebu, ale většinou by jejich výkon byl pod 1/10 spotřeby takže z hlediska řešení energetiky státu prakticky nepoužitelný nahodilý zdroj, který sice šetří palivo pro konvenční elektrárny, ale nedá se na tom stavět. Něco jiného jsou VTE v moři nebo na pobřeží - ty totiž stabilní jsou.
Josef. Těžko říci, jestli to vůbec nějaké palivo ušetří. V současné době je to uděláno tak, že se, především uhelné zdroje, provozují ve sníženém výkonu pod svým výrobním optimem. To mimo jiné znamená, že spotřebovávají o něco více paliva na vyrobenou jednotku elektrické energie. je to proto, aby při výpadku dodávek z OZE mohly tepelky relativně rychle tento výpadek nahradit. To ušetřené palivo je spíše chiméra.
Takže bez OZE by tepelky jely neustále na stejný optimální výkon??
A kam by ukládaly energii například večer, když všichni vypnou klimatizace a jdou spát??
V zimě, když přestane foukat vítr, a klesnou tepelné ztráty budov, to také tepelky jedou na optimální výkon?
Zajímal by mě důvod, proč tepelkám klesne účinnost, když jedou na méně "plynu". To se jim jako zchládne pára?
Turbíny jsou dimenzované na určitý průtok média, při větším seškrcení znatelně ztrácí účinnost. Letecké plynové turbíny kvůli tomu mají variabilní statorové lopatky, ale velké parní turbíny ne.
Pane Vaněčku, asi Vám uniklo, že vítr fouká většinou od západu, takže svahy Krušných hor směrem do ČR jsou na rozdíl od Saska závětrné. Na hřebeni Krušných hor těch větrníků naštěstí moc nepostavíte, protože tam téměř nejsou elektrická vedení, kam by se ten výkon dal dodat, zato je tam tetřívek. No a kdyby to náhodou nestačilo, tak tam nedostanete tu vrtuli.
Klauny bych rozhodně nenazýval někoho kdo kdo nechce zohyzdit větrníky naše krásné hory. Navíc i kdyby jsme měli tolik větrných elektráren, kolik by jste si přál. Kolik by bylo potřeba záloh pro případ, když nebude foukat tak jak má. A pro přenosovou soustavu tolik větrníků by byla jen třešnička na dortu. Viďte. A stavět větrníky u fabrik či měst nápad hodný génia.
To je teda nesmysl. Škoda, že chybí odkaz na tu studii, kde to bude černé na bílém.
Ta zpráva Ústavu fyziky atmosféry Akademie Věd ČR z letoška je velmi rozumným a objektivním popisem současné situace VtE v Evropské unii i především v ČR. Doporučuji přečíst, alespoň zběžně.
Ty zdejší komentáře pak vypovídají především o autorech komentářů.
Třeba o Vás. Vaše oblíbené To nééjdéé, ve vztahu k JE je tady v diskuzích už legendární. Hlavně, že kritizujte ostatní.
Možná bych to ani nenazýval studií, ale spíše mokrým snem pánů Hansliana, Janečka a dalších, kteří jsou v první řadě podnikateli v sektoru výroby elektrické energie z větru.
Ti samí se v roce 2012, když vešlo ve známost, že podpora pro VTE bude od roku 2014 ukončena, zaklínali tím, že je nezbytné ji ještě rok nebo dva udržet a potom už budou VTE plně tržně konkurence schopné. Šest let poté se ti samí zase sápou po dotacích a zaklínají se, mimo jiné, neuvěřitelnou lácí výroby z větru. Mě to nějak neštymuje, když je výroba tak laciná, měli by podnikatelé směřovat své investice do technologií ukládání energie a pak by s ní mohli normálně dál podnikat bez netržních berliček dotací a předností výkupu a umístění na trhu.
Měl jsem možnost vidět dřívější studii využití Krušných hor, byla vážně od magora, počítala s 660 kusy větráků. Znamenala by zastavění každého volného místa bez ohledu na jakoukoli ochranu přírody.
Tady jde vidět k čemu vede eko fanatismus. Bude to šíleně drahé, zničí to přírodu, ale je to "eko". A to se dnes počítá.
To si pletete s průmyslovým zemědělstvím. Pokud byste to s ochranou přírody a krajiny myslel až TAK VÁŽNĚ, tak byste už dávno spáchal atentát na Babiše a jeho chemičky vyhodil do luftu.
Ale spíše bych se vsadil, že to je ve vašem případě obvyklé "přání otcem myšlenky" a "kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde", ve zkratce "necu, ne a ne a ne".
Nechte si ty řeči o atentátu. Váš a Vaněčka taky nikdo nezabil. Proč jít kvůli vám do krimu. To je lepší občas odpovědět na vaše trrolování, aby vás nějaký nezasvěcený čtenář náhodou nepovažoval za "odborníky". A co se týče
neekologicky hospodařících zemědělců, nikdo se jich tu nezastává. To jenom Vy je využíváte k odvedení pozornosti. Tenhle portál se jmenuje Oenergetice a né Ozemědělství.
Ano toto by měl být portál o energetice, a taky to je. Ale k serioznímu příspěvku o energetice navíc k dvěma klaunům vystartovala řada trollů a trolíků, se snahou budit dojem že v ČR nikdo větrné elektrárny nechce. Přitom jediný stoprocentně potvrzený fakt týkající se energetiky v ČR je ten, že žádná obec v ČR nechce mít na svém katastru úložiště jaderného odpadu z jaderných elektráren.
O větrné energetice, která v našem regionu (Německo, Rakousko, ČR a Polsko) dává nyní již více TWh než jádro, seriozní diskuse v ČR ještě nezačala.
Jenomže průmyslové zemědělství je aktuálně pro krajinu o několik řádů horší problém než celá energetika, kde stejně největší prasárnou je pořád pálení uhlí a pálení ropy.
Nějaké vrtule? Nenechte se vysmát.
Pane Veselý, ten dopad do životního prostředí je vždy třeba poměřovat vyrobenou energií. V tomto ukazateli větrníky žádná velká výhra nejsou a není to jen o přeměně rázu krajiny na průmyslovou. Ty větrníky mají masivní základy, které nevratně vybetonujete navždy. Musí se k nim udělat velmi pevné příjezdové cesty - ničení orné nebo lesní půdy a v těsné blízkosti větrníku ještě potřebujete "zplanýrované" montážní místo. Když to sečtete, tak množství nevratně zničené půdy kvůli jednomu větrníku není vůbec malé. A ten větrník pak téměř nic nevyrobí, takže v tomto ukazateli je daleko horší sázet větrníky než těžit i povrchově uhlí. Zničený rozsah krajiny je u větrníků větší. Jenom tu zatím ty lány větrníků nemáme, tak se můžeme dál opájet romantickými představami.
Pane Veselý a co pěstování řepky a kukuřice pro účely OZE. To je košer? Osobně mi to pro krajinu přijde ve svém důsledku mnohem horší než to Vámi zmiňované uhlí. Pokud se budeme bavit o těžbě hnědého uhlí tak krajina se dá zrekultivovat. Ale pokud si chemikáliemi otrávíte spodní vodu, tak ta dost dobře nejde vyčistit. Tím nechci říci, že pálit uhlí a ropu pro energetické účely je správné.
ad Hájek) Prodáváte jen snůšku nesmyslů. Plocha tubusu je na zemi okolo 20 m2, manipulační plochu ani příjezdovou komunikaci nikdo ani nebetonuje, ani neasfaltuje. Maximálně se to vysype makadamem. Ale, když jeden větrník "skoro nic nevyrobí", darujte na charitu třeba částku odpovídající ceně elektřiny z roční produkce jedné takové vrtule, teda pokud máte někde bokem něco okolo 10 milionů Kč.
ad st) Pěstování řepky kvůli MEŘO už dávno bylo (v EU) odepsáno jako neúspěšný experiment, který nevedl k cíli. U nás se drží kvůli ekonomickým zájmům jednoho vysoce postaveného oligarchy. Stejný názor mám i na kukuřici kvůli lihu na pálení v motorech. Kukuřice je taky názornou ukázkou toho, co kritizuju. Jak někde vidím, ty idioty agronomy, kteří dovolili vysadit kukuřici někde ve svahu, otevírá se mi kudla v kapse. To je dokonalý návod jak docílit půdní eroze, bahnotoků a lokálních záplav.
Pane Hájek to neznáte údaje za rok 2019 či 2020??? To plyne z Vašeho názoru, že říkáte, cituji: "Pane Veselý, ten dopad do životního prostředí je vždy třeba poměřovat vyrobenou energií. V tomto ukazateli větrníky žádná velká výhra nejsou"
Vždyť v našem regionu (Německo, Rakousko, Polsko, ČR) větrné elektrárny vyrábí VÍCE TWh než elektrárny jaderné.
A to je zde jedna anomálie: ČR.
Pane Veselý, ty základy jsou podstatně větší, než je plocha vlastního tubusu větrníku, jinak by se ten větrník snadno vyvrátil, zkuste se někdy na ten větrník podívat, když ho budou někde stavět, jaký rozsah ten základ má, ať máte trochu představu. Nikdo netvrdil, že se přístupové cesty a montážní místo vybetonují. Vysypou se štěrkem nebo makadamem, ale na tom místě už nic nevyroste. Půda je pryč, je to poušť bez vegetace. Pokud máte např. kilometrovou cestu k větrníku širokou 3 metry, tak je to 3000 m2 pryč. Abyste nahradil výrobu jedené uhelné elektrárny, tak těch větrníků potřebujete cca 900, to máme 2,7 km2 nevratně zničené půdy jen na příjezdové cesty.
Videí, jak vypadají základy větrné elektrárny, je na youtube spousta. Třeba tady jsou základy běžné 3 MW turbíny: www. youtube. com/watch?v=Wr3O0D1TJn8
20 m2 opravdu pobavilo, díky...
Super video, technicky zajímavé myslím jak pro větro-hujery tak pro větro-skeptiky.
Takže pro doplnění: Jo někteří z Nás to s ochranou přírody opravdu myslí TAK VÁŽNĚ.
Tak doporučuji začít s 100x, 1000x nebo 10 000x horšími věcmi. Jestli máte ptáčky rád, tak nejdříve doporučuji začít s bojem proti:
- ničení habitatů
- nedozírným lánům
- lovcům a pytlákům
- pesticidům
- kočkám domácím
- uhelným elektrárnám
- proskleným budovám
- automobilům
- drátům vysokého napětí
- ...
To vše je pro ptáky (a hmyz) MNOHEM horší než nějaké vrtule.
Patřím mezi přispěvateli spolku ČSOP a tam se všechny vámi zmíněné body řeší. Tady je to, ale jen nástroj na odvádění pozornosti pro lidi, kteří nesnesou, když má někdo jiný názor.
Chtěl jsem napsat : Patřím mezi přispěvatele ...
Bez průmyslového zemědělství byste pomřeli hlady. Bez masivního dodávání energie do půdy toho příliš nesklidíte získáte pouze zlomek procenta energie slunečního záření, bez průmyslového zemědělství by tak polovina lidí zemřela hlady. Čím více vypěstujete na 1 m2 půdy tím ekologičtější to je, protože jiný m2 půdy se pro zemědělství využívat nemusí.
To jsou nesmysly. Půda se v (nejen) ČR nesmyslně přehnojuje, přehání se to s pesticidy, nevrací se do ní biomasa, udusává se těžkou technikou, plodiny se pěstují na nevhodných místech, ...
Nic z toho nevede k vyšším výnosům, jenom to vede k plýtvání penězi a energií, ničení podzemních i povrchových vod, zabíjení ptáků, savců, jiných obratlovců a hmyzu v pravdě průmyslovém měřítku, lokálním záplavám kvůli každé trochu větší bouřce, suchu, ...
BTW. Bez elektřiny byste pošel taky, to ovšem neznamená, že se mají výrobcům tolerovat takové prasárny jako se tolerují průmyslovému zemědělství.
Vašemu komentáři chybí už jen trochu čísel, aneb jak je to doopravdy.
Copak Babiš vymyslel OZE? To že určité %paliv musí být "eko". ON určitě ne. TO že mistrně využívá situace je věc druhá.
Největším problémem výstavby VTE u nás je to, že nejsou stanovena žádná pevná pravidla. Větrná lobby se jim brání a místo toho, aby jim to pomohlo, to způsobuje tento stav, kdy se obce brání stavbám, protože je to všechno naprosto "plovoucí" ať už jde o odstup od obydlí, nebo stavby ve chráněných krajinných oblastech, nebo na pozemcích určených k funkci lesa atd.atd. Na to všechno Stavební úřady vydají vyjímku a nic neřeší.
Máte pravdu v tom, že největší škůdci krajiny jsou zemědělci. V jednom kilogramu půdy na mé zahrádce je cca 9 miliard mikroorganizmů. Na poli intenzivního zemědělce asi tisíckrát méně, tedy jen 9 milionů. Logaritmický růst např. bakterií v optimálním médiu je obrovský. Při generační době 15-30 minut může z jedné buňky teoreticky za 24 hodin vzniknout 4722 triliónů buněk (wikipedie). Na pole před 50-ti lety padaly z nebe živiny (hmyz). Vývoj například mšice je hodně podobný bakterii. Moucha je na tom také podobně. Dnes místo hmyzu a bakterií, které ve finále tvoří humus, padají na pole mikroplasty v množství více než 100 kusů/den/metr čtvereční. Možná jsem první na zeměkouli, kdo se zamýšlí nad tím, zda mikroplasty v atmosféře a na povrchu úplně všeho na Zemi nemají zásadní vliv na globální oteplování. Nechtělo by to vypsat nějaký grant?
Chtělo. Jenže to není tak zajímavé a hlavně výdělečné jako jiné "bohulibé" činnosti.
Jistě se všichni shodneme, že spalovat fosilní paliva není to pravé ořechové. Jako přirozené se jeví to v našich podmínkách nahradit JE. Jenže to by bylo moc jednoduché, snadné, efektivní a nenapakovali by se při tom ti správní lidé. Takže prohlásíme JE za nebezpečné a drahé a budeme podporovat OZE. Že je to mnohdy proti přírodě, už spoustu lidí nezajímá. Bohužel.
Já bych dělal obojí, každý zdroj má své přednosti a nedostatky.
Souhlasím že JE jsou zbytečně démonizované. Úložiště jaderného odpadu totiž bude třeba tak jako tak kvůli zdravotnickým a průmyslovým zářičům(tvoří skoro polovinu veškerého jaderného odpadu), a všechny novější elektrárny ve Francii i Německu jsou přizpůsobené na load-following. K této stabilní spolehlivé elektřině můžem klidně přidávat nějaké ty OZE, časem se uvidí jestli můžou někdy být konečným řešením, nebo budou jen určitým podílem elektrického mixu.
Tak nějak. Chce to mít co nejlepší energetický mix, tak aby se jednotlivé zdroje podporovali. Třeba mi přijde rozumné dávat solární panely na střechy budov a jimi pohánět klimatizace. Nebo biolíh v Brazílii kde maji6 několik úrod do roka. Ne všechno co dobře funguje někde ve světě musí zákonitě a automaticky fungovat u nás.
Vliv větrných elektráren na ptáky v severním Německu popisuje studie Progress z let 2012 až 2014. Dostupná v němčině zde: http://bioconsult-sh.de/site/assets/files/1561/1561-1.pdf - přes 300 stran v němčině.
V oblasti projektu je za rok na WEA zabito asi 7 865 kání lesních, 10370 holubů hřivnáčů, 11843 kachen divokých, 11197 racků. (tabulka 3.12 na straně 99). 7865 kání lesních by odpovídalo 14% párů severoněmecké populace (Gedeon et al. 2014), za předpokladu, že se oběti vztahují výlučně na hnízdící dospělé ptáky. Populace se však skládá z nepřesně vyčíslitelného podílu nezralých ptáků, nehnízdících a protahujících ptáků. Za předpokladu, že nehnízdící ptáci tvoří 50% obětí, znamená to, že se 7% hnízdní populace každoročně srazí s WEA.
Co dodat?
Co dodat? Že větrníky jsou ekologické a friendly k přírodě. Velmi Vám děkuji za to info. SNAD si to někteří pečlivě prostudují než začnou šířit bludy.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se