Vláda Spojeného království odsouhlasila nový offshore větrný park o instalovaném výkonu 1,8 GW. Projekt vybuduje společnost Vattenfall. Na schválení čekají další obří offshore větrné projekty o celkovém instalovaném výkonu 4,2 GW.
Jak informoval zpravodajský portál <a href="https://www.theguardian.com/environment/2020/jul/02/uk-gives-go-ahead-to-giant-windfarm-project-off-norfolk-coast-vanguard">The Guardian</a>, stavba dvou obrovských offshore větrných parků je nyní připravena k zahájení. Větrný park pod názvem Norfolk Vanguard se nalézá u Norfolkského pobřeží. Projekt má naplánovaný instalovaný výkon 1,8 GW. Stavbu větrného parku Norfolk Vanguard si vezme na starost energetický gigant Vattenfall.
<blockquote>„Dekarbonizace našich ekonomik začíná jedním z nejpodstatnějších zdrojů – elektřinou,“ prohlásil k udělení povolení senior viceprezident pro větrný průmysl společnosti Vattenfall pan Gunnar Groebler.</blockquote>
Větrný park Norfolk Vanguard by mohl zásobit čistou elektřinou až 2 milióny domácností a spolu s dalším připravovaným projektem Hornsea 3 až dvojnásobek.
Oba projekty pomůžou Spojenému království udržet si výsadní pozici na trhu s offshore větrnou elektřinou. Zároveň by projekty měly přinést tisíce nových pracovních míst a celkově tak pomoci ekonomice země.
<h2>Další projekty čekají</h2>
Ve hře jsou i další <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nejvetsi-offshore-vetrna-elektrarna-svete-dostala-zelenou-provozu-ma-byt-3-let">offshore větrné projekty</a>. Kromě pozitivního sdělení na adresu projektu Hornsea 3, kde by definitivní vyjádření mělo padnout do konce září, je zde další projekt Vattenfallu s názvem Norfolk Boreas, který by se nalézal v podobné oblasti jako již zmíněný projekt Norfolk Vanguard.
Rozhodnutí ohledně Boreas větrného parku bylo před několika týdny odloženo do konce října. Větrný park by také měl mít instalovaný výkon 1,8 GW.
Autor úvodní fotografie: Kim Hansen

Větrné elektrárny

Obří 1,8GW offshore větrný park ve Spojeném království dostal zelenou

Větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 procent dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to <a href="http://www.komoraoze.cz/download/pdf/1.pdf">ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR</a> (AV ČR) pro Českou společnost pro větrnou energii (ČSVE) a Komoru obnovitelných zdrojů energie, která byla dnes představena na tiskové konferencí. Skutečný rozvoj podle těchto organizací závisí na přístupu státu.
<blockquote>„Podmínky pro větrné elektrárny máme velmi podobné, jako jsou v jižní polovině Německa, když porovnáme větrnost i charakter krajiny. Přesto u nás nevyužíváme větrné elektrárny ani z desetiny jako tam,“ řekl dnes David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, který studii zpracoval.</blockquote>
Mezi hlavní závěry studie podle něj patří to, že s ohledem na další požadavky ochrany přírody a nejrůznější jiná omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze očekávat, že větrné elektrárny mohou v roce 2040 zajišťovat ročně mezi šesti a 19 terawatthodinami (TWh) elektřiny, tedy asi mezi deseti až 31 procenty současné spotřeby ČR.
Předseda ČSVE Michal Janeček uvedl, že skutečný rozvoj větrné energetiky v ČR závisí na přístupu státu. „Největší překážkou rozvoje větrné energetiky v Česku je její nepodpora ze strany státu. Obnovitelné zdroje jsou stále považovány za jakýsi doplněk, hobby, jehož rozvoj po nás chce Brusel. To je zásadní nepochopení, vítr a slunce dnes vyrábějí nejlevnější elektřinu ze všech nově budovaných zdrojů. Jsou naše domácí, proto je chceme,“ podotkl.
Asociace dále uvedly, že ze zkušeností firem, které větrné elektrárny připravují, se negativní přístup ministerstev promítá do rozhodování na všech nižších úrovních. „Je to začarovaný kruh – premiér nebo ministr řekne, že tu moc nefouká, hejtmanství je paušálně na svém území odmítne a starostové, kteří jinak nejsou zpravidla proti, nemají zájem o konflikt,“ řekla dnes Michaela Lužová z firmy W.E.B, která v Česku projekty větrných elektráren spolu s partnery připravuje a několik větrných elektráren i provozuje.
Řečníci připomněli, že roční spotřeba elektřiny ČR v roce 2019 činila 61,1 TWh, z čehož bylo ve větrných elektrárnách vyrobeno 0,7 TWh, což odpovídá necelému jednomu procentu spotřeby. „V zemích Evropské unie zajistily větrné elektrárny loni v průměru 15 procent spotřeby. Vnitrozemské Rakousko pokrývá větrnými elektrárnami 13 procent spotřeby, nejvyšší podíl větrné elektřiny v síti má Dánsko (48 procent) následované Irskem (33 procent) a Portugalskem (27 procent),“ uvedli.
Dodali, že český energeticko-klimatický plán, který v lednu přijala vláda, předpokládá do roku 2030 nárůst instalovaného výkonu větrných elektráren o 600 megawattů (MW), což by v přepočtu na dnešní spotřebu elektřiny v ČR znamenalo nárůst na přibližně 2,9 procenta spotřebované elektřiny.
V pondělí byl Světový den větru. Poprvé byl pořádán v roce 2009 z iniciativy Evropského sdružení pro větrnou energii (EWEA) a Světové rady pro větrnou energii (GWEC). Členem EWEA je i ČSVE.

Studie: Větrné zdroje mohou do 2040 pokrýt třetinu spotřeby elektřiny v ČR

Vattenfall učinil konečné investiční rozhodnutí ohledně stavby největší offshore větrné elektrárny. Ta bude mít instalovaný výkon 1 500 MW a bude v provozu v roce 2023.
Společnost <a href="https://group.vattenfall.com/press-and-media/news--press-releases/newsroom/2020/vattenfall-gives-green-light-to-worlds-largest-offshore-wind-project">Vattenfall</a> potvrdila svůj záměr o vybudování největší offshore větrné farmy na světě u pobřeží Nizozemska. Projekt byl původně rozdělen do dvou tendrů, které oba Vattenfall vyhrál v letech 2018 a 2019 jakožto projekty bez státní podpory. Ve výsledku společnost oba projekty sloučila do jednoho, aby se optimalizovaly procesy.
Offshore větrný park nesoucí název Hollandse Kust Zuid 1-4 bude mít celkový instalovaný výkon 1 500 MW. S pracemi na moři se má začít příští rok a zcela v provozu má elektrárna být v roce 2023. Tím se stane Hollandse Kust Zuid 1-4 největší <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-cili-40-gw-vykonu-offshore-vetrnych-elektrarnach-roku-2040">offshore větrnou farmou</a> na světě.
<blockquote>„Hollandse Kust Zuid projekt zdůrazňuje náš závazek dodávat do Nizozemska a Evropy bezuhlíkovou elektřinu. Investiční rozhodnutí navíc ukazuje, že naše odhodlání naplnit náš cíl ohledně umožnění života bez fosilních paliv během jedné generace je pevný i tváří  v tvář pandemii COVID-19,“ sdělil generální ředitel společnosti Vattenfall Magnus Hall.</blockquote>
<h2>Benefit pro vládu i kraj</h2>
Výstavba gigantické větrné elektrárny bude reprezentovat třetinu celkového instalovaného offshore větrného výkonu Nizozemska, což velice pomůže vládě k naplnění environmentálních cílů.
Kromě environmentálních cílů by stavba a provoz elektrárny dle Vattenfallu měly pomoci místnímu podnikání a zajistit dlouhodobá pracovní místa.
Turbíny pro větrnou farmu zajistí Siemens Gamesa. Větrný park bude mít 140 turbín o výkonu 11 MW. Park se bude skládat ze čtyř oblastí a mezi turbínami by se mělo dát proplout.
Autor úvodní fotografie: Kim Hansen

Největší offshore větrná elektrárna na světě dostala zelenou. V provozu má být do 3 let

<a href="https://www.iea.org/articles/the-covid-19-crisis-is-undermining-efforts-to-invest-in-a-secure-and-sustainable-electricity-sector?fbclid=IwAR1gsXVCI3DXTm2oDJWJqWSHuR3EjOvcOtNJA2lCOAhja48AS6nAFEZs-5c">Srovnávací analýza IEA</a> týkající se investic a financování napříč celým energetickým sektorem ukázala, že zvyšující se rizikovost investic dále umocňuje výzvu v oblasti bezpečnosti a udržitelnosti. Podle nového reportu agentury se celosvětově investice do elektroenergetiky během letošního roku propadnou takřka o 80 miliard dolarů, což by znamenalo rekordní pokles o 10 % a pokles na úroveň, která byla k vidění před deseti lety.
Omezení investic v průběhu letošního roku se liší v závislosti na zemi a technologii, ale v zásadě vzešlo ze dvou důvodů. Prvním je ten, že mnoho společností v energetickém sektoru bylo zasaženo propadem výnosů v důsledku nižší poptávky, poklesu cen komodit a v některých případech také nárůstem nezaplacených či odložených plateb.
Druhým důvodem je přizpůsobení se průmyslu na omezení související s COVID-19, omezení mobility a narušení dodavatelských řetězců. Z tohoto důvodu bylo mnoho projektů nutně posunuto do budoucnosti a související investice tak byly odloženy.
<h2>Odhadovaný propad investic do fosilních i obnovitelných zdrojů</h2>
IEA očekává, že se investice do elektráren na fosilní paliva v roce 2020 propadnou o 15 % na 111 miliard dolarů. Přitom podotýká, že investice do uhelných elektráren již v posledních několika letech prudce klesaly a trend tak v letošním roce pokračuje. Přestože se ale objem investic zmenšuje, tak instalovaný výkon uhelných elektráren celosvětově roste. Přírůstek výrobních kapacit, které jsou v Asii uváděny do provozu, totiž převažuje nad výkonem odstavených elektráren.
Pokles výnosů také zvýšil rizikovost investic do nových plynových elektráren, a to zvláště v oblasti Středního východu a severní Afriky.
Kapitálové výdaje na obnovitelné zdroje energie, které představují z pohledu objemu investic největší sektor, se dle prognózy IEA propadnou v letošním roce o 10 % na 281 miliard dolarů. Investice do obnovitelných zdrojů energie obstály, vzhledem k podpůrné politice jednotlivých států, lépe ve srovnání s jinými technologiemi. Přesto i zde je očekáván pokles, a to především v počtu instalací fotovoltaických elektráren domácnostmi a malými až středními podniky.
Finální investiční rozhodnutí pro nové projekty využívající energii slunce a větru, které by následně dodávaly elektrickou energii do sítě, se v prvním kvartále letošního roku dostaly na úroveň z roku 2017 a zůstaly výrazně pod úrovní, která je nezbytná pro splnění mezinárodních cílů v oblasti klimatu.

Obnovitelné zdroje

COVID-19 podrývá podle Mezinárodní energetické agentury úsilí investovat do bezpečné a udržitelné energetiky

Mezinárodní energetická agentura (IEA) odhaduje v letošním roce nižší instalace solárních a větrných elektráren. Kvůli pandemii koronaviru snížila agentura svoji prognózu o 26 GW na 143 GW. Přesně polovinu snížení představují nové instalace v Evropě. Jedná se o první meziroční pokles nových instalací po 20 letech. Během příštího roku by se pak měly nové instalace vrátit na úroveň roku loňského.
IEA v návaznosti na situaci okolo koronaviru <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/052020-global-wind-solar-growth-to-slow-2020-on-corona-crisis-to-143-gw-iea">aktualizovala svůj výhled nových instalací obnovitelných zdrojů</a> na letošní rok na 143 GW instalovaného výkonu. Pokles oproti výhledu z loňského října v solárních elektrárnách činí zhruba 16 GW, další 10GW pokles předpokládá agentura u větrných elektráren. Aktualizovaný výhled předpovídá první meziroční pokles nově instalovaného výkonu po dvaceti letech.
Největší revizi směrem dolů agentura provedla u evropských obnovitelných zdrojů.  Současná prognóza činí 22 GW oproti 35 GW z předchozího výhledu a představují tak polovinu celého snížení.
Oproti únoru svůj výhled v minulém týdnu snížila i S&amp;P Global Platts Analytics, a to o dalších 12 GW na přibližně 160 GW.
<blockquote>„Nejistoty ohledně výrobních a dodavatelských řetězců způsobily zpoždění, ale zdá se, že jen omezeně,“ uvedl Bruno Brunetti z Platts Analytics.</blockquote>
<h2>Od příštího roku mají instalace opět růst</h2>
Příští rok <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/poptavka-energii-by-roce-2020-mohla-podle-iea-klesnout-6">IEA předpokládá</a>, že se přírůstky nových instalací obnovitelných zdrojů energie vrátí na úroveň dosaženou v roce 2019.
Kombinovaný růst za roky 2020 a 2021 je o 10 % nižší, než agentura předpovídala před propuknutím koronaviru. Zasaženými trhy jsou téměř všechny s výjimkou USA, kde investoři spěchají s dokončováním projektů dříve, než vyprší daňové úlevy.
<blockquote>„Ještě předtím, než došlo k pandemii COVID-19, potřeboval svět výrazně urychlit zavádění obnovitelných zdrojů, aby měl šanci splnit své energetické a klimatické cíle. Vlády nesmějí ztratit ze zřetele zásadní úkol, a sice urychlit přechod k čisté energetice, a vystoupit tak z krize na bezpečnou a udržitelnou cestu,“ uvedl Fatih Birol, výkonný ředitel IEA.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: National Grid

IEA: Světové instalace solárních a větrných elektráren letos kvůli koronaviru po 20 letech poklesnou

Výrobce větrných turbín, společnost Vestas, zaznamenala v loňském roce rekordní instalace svých větrných elektráren. Jako první na světě dánský výrobce překonal hranici 10 GW za rok s úhrnnými instalacemi ve výši 11,3 GW. Dařilo se i dalším velkým společnostem, první pětka největších větrných výrobců disponuje téměř 70% podílem na trhu.
Dánský výrobce větrných elektráren Vestas se stal první společností na světě, která za jediný rok nainstalovala více než 10 GW výkonu. Konkrétně bylo v roce 2019, <a href="https://www.woodmac.com/press-releases/vestas-breaks-annual-wind-turbine-installation-record/">podle dat Wood Mackenzie</a>, v pětatřiceti zemích světa nainstalováno 11,3 GW větrných turbín tohoto výrobce. Oproti roku 2018 si Vestas polepšil o 1,5 GW. Instalace společnosti táhla zejména Amerika s více než 50% podílem, díky instalacím v USA, Mexiku a Argentině.
Na druhé místo se vloni vyšplhala společnost Siemens Gamesa Renewable Energy (SGRE), která ovládla <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/prvni-cast-projektu-plovouci-offshore-vetrne-elektrarny-windfloat-atlantic-byla-pripojena-k-siti">offshore větrný trh</a> ve Spojeném království s 1,9 GW. Více než 1 GW onshore elektráren instalovala v USA a Španělsku.
General Electric (GE) obsadilo pomyslnou třetí příčku s instalacemi ve výši 8,7 GW, což představuje 60% nárůst oproti roku 2018.
<blockquote>„Pětice největších výrobců turbín, Vestas, SGRE, GE, Goldwind a Envision, zvýšila svůj společný tržní podíl o 10 % za dva roky a disponuje 68 % globálního trhu,“ řekl Shashi Barla, hlavní analytik Wood Mackenzie.</blockquote>
<h2>Čínští výrobci hrají na domácím poli</h2>
Tři největší čínští větrní výrobci – Goldwind, Envision a MingYang – zaznamenali v roce 2019 své nejvyšší dosavadní instalace. Společnost MingYang, zdvojnásobila instalace v Číně na 4,4 GW. Navzdory tomu, že se mezi 15 největších výrobců na světě řadí osm čínských výrobců, exportovala Čína pouze 0,6 GW větrných turbín.
<blockquote>„Výrobci větrných turbín vystavení globálním dodavatelským centrům zahrnujícím Čínu, Indii a Španělsko v roce 2020 pocítí negativní dopady. A to především kvůli opatřením proti šíření koronaviru, která v těchto zemích znemožňují výrobu,“ dodal Barla.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: MHI Vestas

Vestas jako první na světě dodal přes 10 GW větrných turbín za rok

Instalovaný výkon nově zprovozněných větrných elektráren v Evropě bude podle asociace WindEurope letos o 30 % nižší, než se původně očekávalo. Důvodem pro snížení odhadu nového výkonu na 12 GW jsou zejména opatření zavedená v souvislosti s koronavirem. 
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/051120-interview-europes-2020-wind-additions-seen-30-below-forecast-windeurope?fbclid=iwar2aubxd6qava-mxagcpchl5lmhnvvkpawbzp8ohf7ibbdz--ewqgoz8cls" target="_blank" rel="noopener">Výkonný ředitel asociace WindEurope Giles Dickson řekl v pondělním rozhovoru pro S&amp;P Global Platts</a>, že evropské projekty čelí zpoždění poté, co 19 ze zhruba 150 výrobních závodů napříč Evropou muselo alespoň na nějaký čas omezit výrobu.
<blockquote>„Očekáváme, že letos bude nainstalováno nejméně 12 GW nového větrného výkonu,“ řekl Dickson.</blockquote>
Dickson dále uvedl, že nejistota vyvolaná koronavirovou krizí způsobila, že průměrné náklady na financování u projektů financovaných ze 70 % úvěrem a z 30 % z vlastních zdrojů vzrostly o 1 %.
<h2>Vyhlídky pro offshore vítr</h2>
CEO WindEurope v rozhovoru poznamenal, že velcí evropští hráči ze sektoru těžby ropy a plynu, Shell a Equinor, se stále více poohlížejí po investicích v sektoru offshore větrných elektráren.
<blockquote>„Mohou nabídnout přirozené odborné znalosti z prací na moři plynoucí z jejich stávajících průzkumných činností na moři, často tam mají aktiva. Uzavřené ropné vrty se mohou stát rozvodnami,“ dodal Dickson.</blockquote>
Podle Dicksona bude v současné dekádě narůstat počet přeshraničních offshore větrných projektů, na kterých budou spolupracovat Dánsko, Německo a NIzozemsko, přičemž německý ministr hospodářství Peter Altmaier označil spolupráci v Severním moři za jednu z oblastí, na kterou se chce Německo zaměřit při svém předsednictví v Radě EU.
<h2>Pokoření 200GW hranice</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/instalovany-vykon-evropskych-vetrnych-elektraren-prekrocil-loni-hranici-200-gw" target="_blank" rel="noopener">Instalovaný výkon evropských větrných elektráren dosáhl podle asociace WindEurope loni hodnoty 205 GW</a>. Z uvedené hodnoty připadá 192 GW na státy Evropské unie (včetně Spojeného království), v které měly loni větrné elektrárny 15% podíl na celkové spotřebě elektrické energie.
Loni bylo v Evropě zprovozněno 15,4 GW nového výkonu větrných elektráren. Tři čtvrtiny z uvedené hodnoty tvořily onshore větrné elektrárny, jednu čtvrtinu poté offshore instalace. Lídrem bylo Spojené království s 2,4 GW nového výkonu, následované Španělskem s 2,3 GW a Německem s 2,2 GW.

WindEurope: Nový výkon ve VTE v Evropě bude letos o 30 % nižší, než se očekávalo

Velké solární a onshore větrné elektrárny jsou nyní podle výzkumníků z BloombergNEF (BNEF) nejlevnějším novým zdrojem elektřiny pro více než dvě třetiny světové populace. Významný pokles nákladů na dodanou elektřinu nadále pokračuje u bateriových úložišť.
Uvedené dvě třetiny světové populace představují 71 % globálně generovaného hrubého domácího produktu a 85 % globální výroby energie.
<a href="https://about.bnef.com/blog/scale-up-of-solar-and-wind-puts-existing-coal-gas-at-risk/" target="_blank" rel="noopener">Analýza výzkumníků z BNEF ukázala</a>, že globální vážený průměr měrných výrobních nákladů na výrobu elektřiny (Levelized Cost of Electricity – LCOE) pro velké onshore větrné parky poklesl za posledního půl roku o 9 %, u velkých solárních elektráren o 4 %.
<blockquote>„Onshore vítr zaznamenal nejvýznamnější pokles ceny od roku 2015. Je to dáno zejména zvětšováním velikosti turbín, které mají nyní v průměru výkon 4,1 MW a jejichž cena se u nedávno financovaných projektů pohybovala kolem 0,7 mil. USD/MW,“ uvedl BNEF.</blockquote>
Na největším světovém trhu pro solární elektrárny, v Číně, poklesly průměrné LCOE pro nové solární elektrárny na 38 USD/MWh, což znamená 9% pokles ve srovnání s druhým pololetím 2019.
<blockquote>„Globálně předpokládáme, že nejlevnější fotovoltaické projekty financované za posledních šest měsíců budou schopny dosáhnout LCOE mezi 23 a 29 USD/MWh, při uvažování konkurenceschopné návratnosti vlastního kapitálu pro investory. Tyto projekty se nacházejí v Austrálii, Číně, Chile a Spojených arabských emirátech, kde se mohou měřit se stávající flotilou elektráren spalujících fosilní paliva,“ dodal BNEF.</blockquote>
Vedoucí studie Tifenn Brandily uvedl, že provedená analýza dále ukázala, že aukce na podporu pro nové větrné a solární elektrárny vedly investory ke snižování ceny elektřiny zvětšováním velikosti jednotlivých projektů a také portfolia jejich projektů.
<figure id="attachment_83508" class="wp-caption aligncenter" style="width: 647px;"><img class="size-full wp-image-83508" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/nejlevnější-velké-zdroje-elektřiny.jpg" sizes="(max-width: 647px) 100vw, 647px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/nejlevnější-velké-zdroje-elektřiny.jpg 647w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/nejlevnější-velké-zdroje-elektřiny-512x264.jpg 512w" alt="Nejlevnější velké zdroje elektřiny ve vybraných zemích. Uvedené LCOE nezahrnují podporu ani daňové úlevy. Zdroj: BNEF" width="647" height="334" /><figcaption class="wp-caption-text">Nejlevnější nově budované velké zdroje elektřiny ve vybraných zemích (uvedené hodnoty LCOE (USD/MWh) nezahrnují dotace ani daňové úlevy). Zdroj: BNEF</figcaption></figure>
BNEF předpokládá, že průměrný instalovaný výkon onshore větrných parků vzrostl z 32 MW v roce 2016 na 73 MW. U solárních elektráren vzrostl průměrný instalovaný výkon za stejné období o třetinu na 27 MW.
<blockquote>„Při současných trendech by LCOE ve své třídě nejlepších solárních a větrných projektů mohly do roku 2030 klesnout pod 20 USD/MWh. Před 10 lety byly náklady na elektřinu ze solárů výrazně nad 300 USD/MWh, zatímco větrné elektrárny byly nad 100 USD/MWh,“ dodal Brandily.</blockquote>
<figure id="attachment_83509" class="wp-caption aligncenter" style="width: 454px;"><img class="size-full wp-image-83509" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/lcoe-globální-benchmark.jpg" alt="Vývoj globálních LCOE benchmarků (globální vážený průměr) za posledních 10 let. LCOE pro bateriové systémy reprezentují systémy s možnou dodávkou jmenovitého výkonu po dobu 4 hodin.Zdroj: BNEF" width="454" height="392" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj globálních LCOE benchmarků (globální vážené průměry LCOE) pro větrné elektrárny, solární elektrárny a bateriové systémy. V případě bateriových úložišť se jedná o systémy s možnou dodávkou jmenovitého výkonu po dobu 4 hodin. Zdroj: BNEF</figcaption></figure>
Dalším příkladem toho, jak růst velikosti projektů vede k poklesu nákladů, jsou podle BNEF bateriová úložiště. Průměrná kapacita bateriových systémů se dnes podle BNEF pohybuje kolem 30 MWh, což je zhruba čtyřnásobná hodnota ve srovnání s první polovinou roku 2016. Průměrné LCOE systémů schopných dodávat jmenovitý výkon po dobu 4 hodin klesl od roku 2018 na polovinu a nyní se pohybuje kolem 150 USD/MWh.
Analýza BNEF je založena na informacích z projektů, které vstupují do fáze výstavby, a cenových nabídek dodavatelů. Databáze obsahuje téměř 7000 projektů a 25 různých technologií, včetně různých typů uhelných, plynových a jaderných zdrojů, ze 47 zemí světa.
LCOE představují kompletní náklady na vyprodukovanou megawatthodinu elektřiny, tedy samotné investiční náklady, náklady na financování projektu, palivové náklady a dále veškeré náklady na provoz a údržbu.

BNEF: Velké solární a větrné parky jsou pro dvě třetiny populace nejlevnějším zdrojem elektřiny

Společnost ScottishPower dokončila instalaci poslední větrné turbíny offshore projektu East Anglia ONE. Celkem 102 turbín s výkonem 714 MW leží 43 km od pobřeží Suffolku ve Spojeném království. V rámci dalších tří fází projektu East Anglia je plánováno až s 3,1 GW nového instalovaného výkonu.
Skotská společnost ScottishPower ve spolupráci s Macquarie’s Green Investment Group <a href="https://www.scottishpower.com/news/pages/turbine_installation_complete_on_east_anglia_one_offshore_windfarm.aspx">na konci dubna úspěšně nainstalovala poslední turbínu projektu East Anglia ONE</a>. Tento offshore větrný projekt u pobřeží Anglie disponuje 102 turbínami Siemens Gamesa SWT-7.0-154. Celkový výkon offshore větrné elektrárny tak činí 714 MW.
<blockquote>„Úspěšná instalace všech turbín je pro projekt East Anglia ONE obrovským úspěchem. Přibližuje nás o další krok blíž k dokončení, kdy bude větrná elektrárna vyrábět čistou a obnovitelnou energii. Tu Spojené království potřebuje k dekarbonizaci a splnění svého závazku dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality. Tento projekt je důkazem úlohy, kterou East Anglia hraje na poli offshore větrné energetiky. Přináší také hmatatelné výhody pro obyvatele, podniky a komunity,“ uvedl Charlie Jordan, projektový ředitel East Anglia ONE ve společnosti ScottishPower Renewables.</blockquote>
Výstavba elektrárny započala v červnu loňského roku a společnosti ji tak zvládly za devět měsíců. Všechny součásti elektrárny byly dopředu smontovány a přivezeny z přístavu Peel Ports v Great Yarmouth, do kterého společnost <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/scottishpower-se-zbavuje-konvencnich-aktiv-elektrinu-bude-dodavat-vetrnych-elektraren">ScottishPower Renewables investovala 5 milionů liber</a>. Gondola jednotlivých elektráren je umístěna ve výšce 90 metrů a lopatky mají délku 75 metrů.
<blockquote>„Díky spolupráci, našim zkušenostem v offshore větrné energetice a využití rozsáhlých zkušeností britského dodavatelského řetězce jsme byli schopni bezpečně dokončit instalaci a zajistit, že East Anglia ONE bude dodávat spolehlivou a čistou energii pro příští generace,“ uvedl Andrew Elmes, ze společnosti Siemens Gamesa.</blockquote>
<h2>Dosáhne East Anglia výkonu 3,8 GW?</h2>
Pro ScottishPower je East Anglia ONE první fází <a href="https://www.scottishpowerrenewables.com/pages/east_anglia.aspx">projektu East Anglia</a>, který má naplánovány i další fáze:
<ul>
<li>East Anglia ONE North – 67 turbín (s instalovaným výkonem až 800 MW)</li>
<li>East Anglia TWO – 75 turbín (s instalovaným výkonem až 900 MW)</li>
<li>East Anglia THREE  (s instalovaným výkonem až 1400 MW)</li>
</ul>
Zdroj úvodní fotografie: ScottishPower

ScottishPower dokončila stavbu 714MW větrného projektu East Anglia ONE za 9 měsíců

Spojené státy v posledních letech zažívají prudký rozvoj plynových a obnovitelných zdrojů, které nahrazují zejména staré uhelné elektrárny, jež jsou postupně vyřazovány. Plynové, větrné a solární elektrárny tak v loňském roce opět zajistily takřka veškerý nový výkon v tamních sítích.
Díky prudkému rozvoji těžby ropy a zemního plynu z nekonvenčních břidlicových ložisek získaly Spojené státy v posledních letech přístup k velkému množství zemního plynu, což výrazně stlačilo jeho cenu. Výstavba plynových elektráren tak zažívá zlatou éru, díky čemuž tyto zdroje v USA získaly primární postavení ve výrobě elektřiny.
V loňském roce tak <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=43415" target="_blank" rel="noopener">podle dat americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration</a> (EIA) v USA zahájily provoz nové plynové elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 8300 MW.
Podobně s ohledem o snahu přesunu k udržitelné výrobě elektřiny dochází k intenzivnímu rozvoji větrných a solárních elektráren, které rovněž vytlačují z trhu uhelné zdroje. V případě větrných elektráren došlo k nárůstu výkonu o 9100 MW, solárních elektráren bylo uvedeno do provozu 5300 MW.
<figure id="attachment_83203" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-83203" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/rust-instalovaneho-vykonu-v-USA-v-roce-2019.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/rust-instalovaneho-vykonu-v-USA-v-roce-2019.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/rust-instalovaneho-vykonu-v-USA-v-roce-2019-512x212.jpg 512w" alt="Růst instalovaného výkonu v jednotlivých regionech USA v roce 2019. Zdroj: EIA" width="725" height="300" /><figcaption class="wp-caption-text">Růst instalovaného výkonu v jednotlivých regionech USA v roce 2019. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Plynové, větrné a solární elektrárny jsou tak až na malé výjimky jedinými novými zdroji, které jsou ve Spojených státech stavěny. Z geografického pohledu jejich rozvoj nicméně neprobíhá rovnoměrně, kdy různé regiony rozvíjí různé typy zdrojů v závislosti na tamních podmínkách.
<h2>Jiný kraj, jiný mrav</h2>
V případě západní části USA dominují především fotovoltaické elektrárny, jejichž výstavbu táhne zejména slunná jižní Kalifornie. V případě středozápadu dominují díky větrnému počasí a rozlehlým planinám větrné elektrárny. Na severozápadě naopak dochází k výstavbě především plynových elektráren, spolu s menším počtem solárních zdrojů.
Výjimku tvoří jih USA, který nabízí jak vhodné klimatické, tak i geografické podmínky, a zároveň je centrem těžby zemního plynu. Zde tak dochází k relativně rovnoměrné výstavbě všech typů zdrojů.
<h2>Uhlí je mrtvé, ať žije plyn!</h2>
S proměnou zdrojové základny dochází i ke změnám v elektroenergetickém mixu jednotlivých regionů. Zatímco celková výroba elektřiny se v USA za poslední desetiletí nijak významně nezměnila, její struktura ano.
V roce 2010 bylo hlavním zdrojem elektrické energie v USA i jednotlivých regionech země, s výjimkou severovýchodu, uhlí. V loňském roce uhlí dominovalo už pouze na středozápadu, přičemž ve zbylých regionech bylo vytlačeno především levným plynem.
<figure id="attachment_83204" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-83204" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/vyvoj-vyroby-elektriny-v-regionech-USA-mezi-lety-2010-a-2019.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/vyvoj-vyroby-elektriny-v-regionech-USA-mezi-lety-2010-a-2019.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/vyvoj-vyroby-elektriny-v-regionech-USA-mezi-lety-2010-a-2019-512x212.jpg 512w" alt="Vývoj výroby elektrické energie v jednotlivých regionech USA mezi lety 2010 a 2019. Zdroj: EIA" width="725" height="300" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj výroby elektrické energie v jednotlivých regionech USA mezi lety 2010 a 2019. Zdroj: EIA</figcaption></figure>