Na začátku září v Německu proběhlo již páté letošní kolo samostatných aukcí na podporu větrných a solárních elektráren. Ani zatím poslední kolo nepřineslo žádná překvapení, větrné elektrárny trápí nedostatek projektů, v případě solárních elektráren ani silná konkurence nedokázala stlačit průměrnou cenu, která se letos stabilně drží nad 50 EUR/MWh. Kromě běžných aukcí proběhla i jediná letošní inovativní aukce, kterou ovládly zejména solární elektrárny kombinované s akumulací.
V září v Německu <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20200930_Gemeinsame_SolarWind.html?nn=265778" target="_blank" rel="noopener">proběhly další aukce na podporu výstavby obnovitelných zdrojů</a>, přičemž letošní novinkou bylo i samostatné inovativní kolo, ve kterém se o podporu ucházely především zdroje kombinující výrobu s akumulací.
V případě aukce pro podporu onshore větrných elektráren již tradičně chyběl dostatečný objem projektů, a tudíž veškeré přihlášené projekty, které nebyly vyřazeny z formálních nedostatků, v aukci uspěly. V aukci německý síťový regulátor Bundesnetzagentur nabídl k soutěžení celkem 367 MW. Do aukce developeři však přihlásili projekty o výkonu pouze 310 MW.
V aukci si podporu nakonec zajistily zdroje o souhrnném výkonu 284 MW, jelikož 26 MW musel regulátor vyřadit. Výše vysoutěžených cen se pohybovala mezi 61,7 a 62 EUR/MWh, což je nejvyšší možná nabídka, kterou mohou developeři podat. Vážený průměr poté dosáhl 62 EUR/MWh, jelikož absolutní většina projektů si vysoutěžila právě nejvyšší možnou cenu.
Nyní se tak zdá, že developeři již konečně vsází na skutečnost, že se aukce nezaplní, jelikož v předcházejících kolech byly průměrné ceny vždy několik desítek centů až jedno euro pod maximem, tedy ne všichni šli do aukce s maximální možnou nabídkou.
<h2>Solární elektrárny nedostatek konkurence netrápí, ceny však neklesají</h2>
Na rozdíl od větrných elektráren aukce pro solární elektrárny nedostatek projektů netrápí, konkurence byla i v posledním kole dostatečná. Do aukce developeři přihlásili projekty o celkovém výkonu 675 MW, její objem však činil pouze 257 MW.
U aukci tak uspělo 75 projektů o výkonu 258 MW. Vysoutěžené ceny se pohybovaly mezi 48 a 53,9 EUR/MWh, jejich vážený průměr dosáhl 52,2 EUR/MWh. Ceny jsou tak na stále srovnatelné úrovni, jako ve všech letošních <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/cervencova-aukce-oze-nemecku-neprinesla-zadna-prekvapeni-ceny-se-stale-drzi-stejne-urovni" target="_blank" rel="noopener">předcházejících kolech</a>, ve kterých byly dosaženy průměrné ceny mezi 50,1 a 52,7 EUR/MWh.
<h2>Inovativní aukce otevřela cestu akumulaci</h2>
Letošní novinkou je takzvaná inovativní aukce, která nabízí jiné podmínky, než běžné samostatné aukce. Na rozdíl od běžných aukcí se nesoutěží výkupní cena, ale pevný bonus, který výrobci dostanou k tržní ceně. Stejně tak nebudou mít žádný nárok na podporu v hodinách se zápornou cenou.
V současné době již existuje podobné pravidlo pro podporované obnovitelné zdroje uvedené do provozu od roku 2016, nicméně aby ztratily nárok na podporu, záporná cena musí být na denním trhu dosažena minimálně v 6 navazujících hodinách.
Aukce se mohly účastnit jak jednotlivé zdroje, tak kombinované zdroje. V tomto případě se jedná o kombinaci několika různých elektráren či akumulace, které dodávají elektřinu do sítě skrz společnou přípojku.
Do této aukce o objemu 650 MW bylo podáno 133 nabídek o celkovém výkonu 1095 MW, přičemž 50 z nich byly samostatné solárních elektrárny (310 MW) a 83 kombinované zdroje (785 MW). Z aukce musel regulátor vyřadit 14 projektů o výkonu 71 MW.
V inovativní aukce nakonec uspělo 73 projektů o výkonu 677 MW. 384 MW připadlo 28 kombinovaným zdrojům, 27 z nich tvořila kombinace solární elektrárny s akumulací a 1 kombinace větrné elektrárny s akumulací.
V případě samostatných elektráren byla vysoutěžena podpora mezi 9,6 a 30 EUR/MWh, vážený průměr činil 26,5 EUR/MWh. U kombinovaných zdrojů, které tvořily většinu úspěšných projektů, výše vysoutěžené podpory dosahovala od 19,4 do 55,2 EUR/MWh, její vážený průměr dosáhl 45 EUR/MWh. Tyto částky tedy zdroje dostanou jako fixní bonus k tržní ceně, tedy hodnoty nelze přímo srovnávat s výkupními cenami, které jsou soutěžené v běžných aukcích.

Německo

Větrné elektrárny si v září v Německu vysoutěžily nejvyšší možnou cenu, novinkou byla inovativní aukce

Společnost Vattenfall <a href="https://group.vattenfall.com/press-and-media/news--press-releases/pressreleases/2020/wooden-tower-set-to-reduce-carbon-dioxide-footprint-from-future-wind-turbines">oznámila, že bude spolupracovat se švédskou společnostní Modvion</a> na využívání dřevěných věží pro své pevninské větrné elektrárny. Podle Vattenfallu má tato spolupráce potenciál snížit emise skleníkových plynů způsobených výstavbou o 25 %. Vattenfall chce v rámci spolupráce posoudit dřevěnou věž vyvinutou Modvionem pro potenciální využití pro budoucí větrné farmy.
Společnosti Vattenfall a Modvion společně podepsaly prohlášení o záměru vytvořit projekt rozvoje podnikání pro ohodnocení technologie výstavby a možné komerční využití dodávek dřevěných věží pro budoucí větrné projekty Vattenfallu. Portfolio Vattenfallu má potenciál přibližně 5 GW v projektech již realizovaných, v přípravě nebo výstavbě.
<blockquote>„Během svého životního cyklu mají větrné turbíny Vattenfallu už nyní velmi nízké úrovně klima ovlivňujících emisí. Chceme ale tyto úrovně ještě dál snížit. Vidíme, že dřevěné věže mohou být součástí našeho řešení pro snižování naší uhlíkové stopy, což může doplňovat úsilí, které již provádíme například při výrobě oceli nezávislé na fosilních zdrojích.“ – Daniel Gustafsson, vedoucí vývoje pevninských větrných turbín ve Švédsku</blockquote>
Přibližně čtvrtina dopadů na klima způsobených výstavbou větrných turbín souvisí se samotnou věží, ty jsou nejčastěji zhotoveny z oceli a občas betonu. I v budoucnosti se ocel bude využívat v mnoha částech větrných turbín, dřevěné věže by ale mohly být důležitým doplňkem. Používáním dřeva jako konstrukčního materiálu pro věže je možné zásadně snížit výrobní emise skleníkových plynů, zároveň také dojde k uchování uhlíku absorbovaném ve dřevě. Jako zdroj surovin se navíc má využívat certifikovaných udržitelných dřevních surovin, které zajistí opětovnou výsadbu nových stromů.
<h2>První dřevěnou věž Modvion instaloval na konci letošního dubna</h2>
Modvion <a href="http://www.modvion.com/wp-content/uploads/2020/04/200429-The-first-wooden-wind-power-tower-has-been-erected-in-Sweden_ENG.pdf">postavil svou první dřevěnou věž  poblíž švédského města Gothenburg</a>. Samotná věž je 30 metrů vysoká a má být určena primárně pro výzkum. Komerční využití svých dřevěných věží očekává Modvion již v roce 2022. Společnost již uzavřela prohlášení o záměru se společnostmi Varberg Energi a Rabbalshede Kraft. Podle Modvionu má Vartberg Energi zájem o 110 metrů vysoku věž, Rabbalshede Kraft projevila zájem o 10 věží o výšce minimálně 150 metrů.
<figure id="attachment_88064" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-88064" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/modvion-dřevěná-věž-vnitřek2-512x341.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/modvion-dřevěná-věž-vnitřek2-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/modvion-dřevěná-věž-vnitřek2-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/modvion-dřevěná-věž-vnitřek2-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/modvion-dřevěná-věž-vnitřek2.jpg 800w" alt="" width="512" height="341" /><figcaption class="wp-caption-text">Pohled do vnitřku dřevěné věže. Zdroj: <a href="https://www.dropbox.com/sh/ch98uan4x5t1l6i/AAC2tp3-xe-DmrHx1Rn4ohwka?dl=0">Modvion</a></figcaption></figure>
<blockquote>„Vattenfall má solidní zkušenosti s výstavbou větrných elektráren. Spoluprací s ním můžeme urychlit vývoj další generace větrných farem. S věžemi vyrobenými ze dřeva se větrná energie může potenciálně stát úplně klimaticky neutrální.“ – Otto Lundman, výkonný ředitel Modvionu
„Vidíme velké benefity ve výstavbě dřevěných věží, ne jen pouze pro klima, ale rovněž pro snižování nákladů pro novou, obnovitelnou výrobu elektrické energie. Jsme odhodláni zajistit, aby život bez fosilních zdrojů byl možný během jedné generace, a toto může být zásadním krokem kupředu.“ – Daniel Gustafsson</blockquote>
Zdroj úvodního obrázku: <a href="http://www.modvion.com/wp-content/uploads/2020/06/20200603_144737-1200x1600.jpg">Modvion</a>

Větrné elektrárny

Větrná elektrárna ze dřeva? Švédové otestují nový koncept

Irská vláda schválila začátkem září výsledky první aukce na elektřinu z obnovitelných zdrojů energie (OZE), ve které proti sobě soutěžily solární i onshore větrné elektrárny. Z pohledu instalovaného výkonu ovládly aukci solární projekty s celkovým výkonem úspěšných nabídek ve výši 796 MW, celkový výkon úspěšných onshore větrných elektráren činil 479 MW. 
<a href="http://www.eirgridgroup.com/site-files/library/EirGrid/RESS-1-Final-Auction-Results-(R1FAR).pdf" target="_blank" rel="noopener">Podle zveřejněných výsledků</a> první irské aukce na elektřinu z OZE je předpokládaná roční výroba elektřiny z úspěšných projektů 2 237 GWh, z čehož 1 470 GWh činí výroba onshore větrných elektráren a 767 GWh výroba solárních elektráren.
<a href="https://www.gov.ie/en/press-release/08388-solar-wind-and-community-energy-projects-set-to-deliver-14bn-in-investment-and-1000-jobs-after-government-approves-renewable-energy-auction-results/" target="_blank" rel="noopener">Uvedený objem představuje dle irské vlády zhruba 10 % z potřebného množství elektřiny z OZE</a>, které povede ke splnění cíle v této oblasti, kterým je 70 % elektřiny z OZE do roku 2030. Aby vláda podpořila dosažení uvedeného cíle, plánuje do roku 2025 vypsat minimálně další čtyři aukce.
V proběhlé první aukci uspělo celkem 82 projektů – 63 solárních a 19 onshore větrných elektráren. Celkem by mělo být instalováno přibližně 160 nových větrných turbín a zhruba 1 750 hektarů solárních panelů.
Irská vláda dále uvedla, že schválené projekty přinesou investice v objemu 1,4 miliardy eur a vytvoří 1000 pracovních míst, čímž podpoří zotavení irské ekonomiky.
<h2>O 40 % vyšší cena pro FVE než v Německu</h2>
Zajímavostí první irské aukce na elektřinu z OZE je dosažená vážená průměrná cena, která činí 74,08 EUR/MWh za všechny projekty a 72,92 EUR/MWh za úspěšné projekty solárních elektráren. Zejména u solárních elektráren se jedná o poměrně vysokou cenu, která je například o téměř 40 % vyšší než <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/cervnova-aukce-vitr-se-nemecku-opet-nezaplnila-cena-u-solaru-vzrostla-navzdory-vysoke-konkurenci" target="_blank" rel="noopener">vážená průměrná cena v posledním aukčním kole pro solární elektrárny v Německu</a>.
I přes poměrně vysokou dosaženou průměrnou cenu se dle irské vlády jedná o úspěch, který znamená významný pokles nákladů ve srovnání s předchozími schématy podpory. Aktuální schéma podpory je navíc formou tzv. rozdílových smluv (Contracts for Difference – CfD) zajišťujících dosažení pevně stanovené ceny za vyrobenou elektřinu po celou dobu nároku na podporu. V období nižších tržních cen, než je vysoutěžená cena, obdrží výrobce bonus k tržní ceně elektřiny. Naopak v období vyšších cen bude rozdíl výrobce hradit. V období záporných cen elektřiny nebude výrobci hrazen žádný bonus.

Obnovitelné zdroje

První irská aukce na elektřinu z OZE přinesla průměrnou cenu 74 EUR/MWh

Poté, co letos na jaře ceny elektrické energie napříč trhy výrazně klesly s ohledem na propad spotřeby způsobený pandemií onemocnění COVID-19, se evropské trhy dočkaly i opačného extrému. Vlivem několika faktorů vystoupaly ceny na denních trzích pro několik hodin tohoto úterý do trojciferných hodnot, přičemž na vnitrodenních se pohybovaly i v řádu tisíců eur za MWh.
Navzdory stále trvající koronavirové pandemii se poptávka po elektřině v Evropě již částečně zotavila, jelikož vlády s ohledem na ekonomický dopad zatím neplánují zavádět rozsáhlá omezení. Aktuálně nad velkou částí Evropy panuje příjemné počasí v podobě babího léta, avšak zejména v jižní částech kontinentu vysoké teploty vedou ke zvýšené poptávce na provoz klimatizací.
Se zkracujícími se dny ve večerních hodinách rovněž rychle klesá výroba elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách, která tak musí nahrazena jinými zdroji. Se začátkem podzimu se sice zvyšuje výroba větrných elektráren, mohou však nastat období rozsáhlého bezvětří, jako se tomu stalo právě v úterý.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600281096.json“}
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600281241.json“}
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600281300.json“}
<h2>Souhra faktorů</h2>
Očekávaná vyšší poptávka, předpověď nízké výroby větrných elektráren napříč celou Evropou a nižší dostupnost konvenčních zdrojů, včetně jaderných elektráren ve Francii, vzhledem k plánovaným i neplánovaným odstávkám tak měly za následek prudký růst cen elektrické energie.
Na řadě evropských trhů, které jsou v rámci market couplingu navzájem propojeny v závislosti na dostupné přenosové kapacitě, se tak cena elektřiny na denním trhu v pondělní aukci přiblížila ve večerních hodinách 200 EUR/MWh. Pro úterní 20. hodinu se cena na bezmála všech propojených trzích od Francie až po Finsko vyšplhala na vůbec nejvyšší hodnotu dne 189,25 EUR/MWh. V poslední době se přitom spotové ceny v Německu, které je největším a zdaleka nejlikvidnějším evropským trhem s elektřinou, pohybovaly na úrovni 40 EUR/MWh.
<h2>Když tři cifry nestačí</h2>
Ačkoliv již na denním trhu, na kterém se obchoduje den před dodávkou, ceny vystoupaly relativně vysoko, další růst přišel v úterý na vnitrodenním trhu. Jelikož výkon dodávaný větrnými elektrárnami byl ještě o něco nižší, než kolik ukazovaly ranní předpovědi z pondělí, a zároveň podle analytiků došlo k několika neplánovaným odstávkám plynových elektráren, přesáhly ceny na vnitrodenním trhu v řadě zemí i 1000 EUR/MWh.
Nejvyšší vnitrodenní cena byla zaznamenána v Německu pro obchodní čtvrthodinu mezi 18:45 a 19:00, a to 3999,99 EUR/MWh. Jedná se tak o vůbec nejvyšší cenu od loňského července. Německo v dané hodině importovalo průměrně 4,5 GW výkonu z okolních zemí, v následující hodině čistý import dále vzrostl na průměrných 7 GW, čímž předčil i dovoz do Francie na úrovni 5,5 GW.

Trh s elektřinou

Úterní bezvětří přispělo k růstu ceny elektřiny v Německu na stonásobek běžných hodnot

Z celkového nového globálního instalovaného výkonu, který podle výzkumníků z BloombergNEF dosáhl loni 265 GW, představovaly 45 % solární elektrárny, které tak v tomto ohledu předčily všechny zbylé typy elektráren. Jak však upozorňuje BNEF, i přes prudký růst instalovaného výkonu solárních elektráren v posledních 10 letech se tyto zdroje podílejí na globální výrobě elektřiny stále pouze z 2,7 %.
<a href="https://about.bnef.com/blog/solar-and-wind-reach-67-of-new-power-capacity-added-globally-in-2019-while-fossil-fuels-slide-to-25/" target="_blank" rel="noopener">Zahraniční server BNEF uvedl</a>, že globální instalovaný výkon solárních elektráren vzrostl z 43,7 GW v roce 2010 na 651 GW v roce 2019 a z pohledu globálního instalovaného výkonu se tak solární elektrárny dostaly na pomyslné čtvrté místo před větrné elektrárny (644 GW). Největším zdrojem z pohledu instalovaného výkonu zůstávají s velkým náskokem uhelné elektrárny (2 089 GW), následované plynovými (1 812 GW) a vodními elektrárnami (1 160 GW).
Z pohledu výroby elektřiny je podíl solárních elektráren v globálním měřítku významně nižší vzhledem k nízké dosahované době využití instalovaného výkonu. Podle BNEF byl podíl solárních elektráren na globální výrobě elektřiny v roce 2019 zhruba 2,7 %, před deseti lety dosahoval 0,16 %.
<h2>Výroba elektřiny z uhlí vzrostla od roku 2010 o 17 %</h2>
Rok 2019 dále znamenal podle BNEF první meziroční pokles v globální výrobě elektřiny z uhelných elektráren od roku 2015, když ve srovnání s rokem 2018 klesla o 3 % na 9 200 TWh. Ve srovnání s rokem 2010 se nicméně jedná o 17% nárůst.
Podle databáze BNEF bylo od roku 2010 odstaveno 113 GW uhelného výkonu, proti tomu bylo však do provozu uvedeno 691 GW nových uhelných zdrojů. Loni bylo do provozu uvedeno 39 GW nových uhelných elektráren, což je více než dvojnásobek ve srovnání s rokem 2018.
<blockquote>„Bohatší země rychle odstavují staré a často neúčinné uhelné elektrárny, jelikož nemohou konkurovat novým plynovým elektrárnám a obnovitelným zdrojům. Nicméně v méně rozvinutých zemích, zejména v jižní a jihovýchodní Asii, jsou stále nové a více účinné uhelné elektrárny připojované k síti – často s finanční podporou čínských a japonských poskytovatelů financování,“ uvedl Ethan Zindler z BNEF.</blockquote>
BNEF odhaduje, že globální emise CO2 v sektoru výroby elektřiny poklesly loni meziročně o 1,5 %, kdy znatelný pokles v USA a Evropě byl do velké míry vyrovnán nárůstem v Číně, jejíž podíl na globálních emisích CO2 v tomto sektoru činil 37 %. Podíl USA činil 14 % a podíl EU zhruba 6 %.

Solární a větrné elektrárny tvořily v roce 2019 dvě třetiny nového instalovaného výkonu

V pondělí 7. září začala v Marseille letošní konference o plovoucích větrných elektrárnách (FOWT). Na konferenci, na které se setkali experti a zákonodárci nejen z Evropy, se hovořilo rovněž o velkém potenciálu odvětví. <a href="https://windeurope.org/newsroom/news/floating-offshore-wind-is-gearing-up-for-take-off/">Podle WindEurope by do roku 2022 mohlo být instalováno 330 MW v plovoucích turbínác</a>h, do roku 2030 potom až 7 GW.
Podle výkonného ředitele WindEurope, Gilese Dicksona, už technologie plovoucích větrných elektráren není nevýznamnou. Odvětví během posledních pár let vyspělo a dosáhlo významného snížení nákladů. Další zlevnění se nyní mají odvíjet od rozsahu instalací. Díky většímu počtu instalací by podle WindEurope mohla cena klesnout na hranici 40 – 60 EUR/MWh.
<blockquote>„Doba demonstračních projektů skončila. Odvětví plovoucích elektráren je nyní připraveno pro větší nasazení. Příspěvky, které jednotlivé státy provedly v rámci svých klimatických plánů, ukazují, že zájem o plovoucí elektrárny je vysoký. Jednotlivé národní klimatické a energetické plány nabízejí přehledné prostředí pro budoucí projekty a budou spouští pro nové investice. Odvětví je připraveno na zvýšení odbytu.“ – Giles Dickson, výkonný ředitel WindEurope</blockquote>
<h2>Evropa musí využít pozice průkopníka</h2>
S 30MW projektem Hywind ve Skotsku a 24MW Windfloat Atlantic v portugalsku je Evropa globálním lídrem v instalacích plovoucích větrných elektráren. Alespoň 7 států má konkrétní plány na instalaci plovoucích elektráren během následující dekády. Nové projekty jsou plánované ve Francii, Spojeném království, Norsku, Portugalsku, Španělsku, Itálii a Švédsku. Další rozvoj instalací bude zásadní pro využití potenciálu pro snížení nákladů. 
Evropa chce, aby přímořské větrné elektrárny pokrývaly 25 % výroby elektřiny do roku 2050. WindEurope analyzovala potenciál plovoucích elektráren v Severním moři, Atlantiku a Středozemním moři a vypočítala, že během následujících 2 let by bylo možné instalovat až 330 MW v plovoucích turbínách. Do roku 2030 by tento výkon mohl narůst na 7 GW.
Aby bylo dosaženo cílů EU, v roce 2050 by celkový výkon plovoucich elektráren mohl nárůst na 150 GW, což by znamenalo, že celá třetina všech přímořských větrných elektráren by byla plovoucí.
Dnešních 62 MW v Evropě stále představuje malý podíl na všech přímořských instalacích. Plovoucí elektrárny ale zvyšují potenciál pro výrobu elektrické energie z přímořských větrných parků. Zatímco turbíny ukotvené u dna jsou omezeny na pobřeží s malou hlobkou a vhodným dnem, plovoucí elektrárny mají zdánlivě neomezený potenciál pro růst. Rychle rostoucí zájem vlád po celém světě představuje obrovský potenciál pro evropský větrný průmysl.
<blockquote>„V dekarbonizujícím se světě jsou plovoucí přímořské větrné elektrárny podstatným zdrojem pro výrobu velkého množství zelené energie. Evropa musí využít své výhody průkopníka. Byli jsme průkopníky přímořských větrných turbín ukotvených u dna, a nyní jsme lídrem i v těch plovoucích. Následující měsíce budou zásadní pro přímořské elektrárny. Evropské fondy na obnovu ekonomik a fondy na zelené technologie by mohly pomoci vybudovat silné odvětví plovoucích větrných elektráren.“ – Giles Dickson
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://ramboll.com/media/rgr/ramboll-selected-to-provide-support-for-us-largest-offshore-wind-project">Ramboll</a></blockquote>

Evropa by do roku 2030 mohla dosáhnout 7 GW v plovoucích větrných elektrárnách

Britská ropná společnost bp a norský Equinor vytvořili strategické partnerství, jehož cílem je výstavba offshore větrných parků při americkém pobřeží. Kromě vytvoření partnerství společnosti oznámily, že bp zaplatí Equionoru za 50% podíl ve dvou započatých projektech 1,1 mld. USD.
Uvedené dva projekty zahrnují budoucí offshore větrný park Empire Wind, jehož instalovaný výkon by měl po dokončení obou naplánovaných fází činit 2 GW, a park Beacon Wind, který by po dokončení měl mít celkový instalovaný výkon 2,4 GW. U obou parků se počítá s instalací větrných turbín s výkonem přesahujícím 10 MW.
<blockquote>„Jedná se o důležitý počáteční krok k naplnění naší nové strategie a zároveň ústřední bod v cestě k vytvoření integrované energetické společnosti. Offshore vítr globálně roste o zhruba 20 % ročně a je považován za klíčový prvek při naplnění světových potřeb ve snižování emisí,“ <a href="https://www.bp.com/en/global/corporate/news-and-insights/press-releases/bp-and-equinor-form-strategic-partnership-to-develop-offshore-wind-energy-in-us.html" target="_blank" rel="noopener">uvedl výkonný ředitel bp Bernard Looney</a>.</blockquote>
Dohoda přichází měsíc poté, co bp zveřejnilo novou strategii, jejíž součástí je mimo jiné desetinásobný růst ročních investic do nízkouhlíkových řešení na zhruba 5 mld. USD/rok a cíl zvýšení instalovaného výkonu vlastních obnovitelných zdrojů z 2,5 GW v roce 2019 na zhruba 50 GW v roce 2030.
Equinor nedávno oznámil, že plánuje navýšit své platné cíle pro růst instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích, které nyní činí 4 až 6 GW do roku 2026 a 12 až 16 GW do roku 2035.
<blockquote>„Skrze toto partnerství budou Equinor a bp posuzovat budoucí společné příležitosti ve Spojených státech jak v oblasti offshore větrných elektráren upevněných ke dnu, tak v oblasti plovoucích offshore větrných elektráren a využijí relevantní zkušenosti pro budoucí společný růst,“ <a href="https://www.equinor.com/en/news/2020-09-offshore-wind.html" target="_blank" rel="noopener">dodal Equinor ve své tiskové zprávě</a>.</blockquote>

Ropné společnosti bp a Equinor budou společně budovat offshore větrné parky u pobřeží USA

Německo <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/090220-germany-plans-to-tender-40-gw-wind-solar-by-2025">plánuje</a> dle nového draftu novely zákona o obnovitelných zdrojích (EEG 2021) mezi lety 2021 až 2025 vypsat aukce na 40 GW instalovaného výkonu v solárních a větrných elektrárnách, jakožto součást snahy o dosažení svého cíle pro rok 2030, kdy mají obnovitelné zdroje energie pokrývat 65 % hrubé spotřeby elektrické energie v zemi.
Návrh z 25. srpna letošního roku je aktuálně konzultován mezi ministerstvy, přičemž vláda by měla o konečné podobě rozhodnout na konci září.
<h2>Onshore vítr</h2>
Stěžejní roli mají i nadále hrát, alespoň dle draftu zákona, onshore větrné elektrárny, u kterých se plánuje vypsání aukcí do konce roku 2025 na 16,7 GW instalovaného výkonu celkem, se zvláštním zaměřením na jih Německa.
Loni byl přitom <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/bdew-vykon-obnovitelnych-zdroju-nemecku-musi-rocne-rust-temer-9-gw-aby-zeme-dosahla-cilu-rok-2030">navýšen</a> výkon onshore větrných elektráren o pouhý 1 GW. Pro letošní rok se očekává navýšení o 1,3 GW a při pohledu na výsledky aukcí, které se nedaří zaplňovat, nelze aktuálně očekávat výrazné zlepšení ani v následujících letech.
<h2>Soláry</h2>
U solárních elektráren se předpokládá s vypsáním aukcí na celkem 10,7 GW, z toho 2 GW mají být pro velké střešní projekty. Pro období mezi 2020-2025 předpokládají analytici z Platts růst instalovaného výkonu solárních elektráren na úrovni 4 GW/rok, německá vláda 4,6 GW/rok.
Menší instalace se o podporu v aukcích ucházet nemusí a dle tamní legislativy mají zaručenou výkupní cenu. V letošním roce <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-pokrocilo-diskuzi-ohledne-pravidel-solarni-vetrne-elektrarny">byl zrušen limit</a>, kdy při pokoření hranice celkového instalovaného výkonu 52 GW v solárech nebude dalším malým elektrárnám již přiznán nárok na provozní podporu v podobě výkupní ceny.
<h2>Offshore vítr</h2>
U offshore větrných elektráren má být vypsáno v aukcích 9 GW, přičemž detailní podmínky aukcí budou stanoveny v jiném samostatném zákoně. Oborové asociace v letošním roce <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/vystavba-offshore-vetrnych-elektraren-nemecku-se-zastavuje-varuji-oborove-asociace/">upozorňovaly</a>, že se výstavba offshore větrných elektráren v Německu zastavuje a změny, zejména pak z hlediska ekonomické podpory, by byly velmi vítané.
<h2>EEG 2021</h2>
Čísla jsou založena na odhadované poptávce po elektrické energii v roce 2030 na úrovni okolo 580 TWh. Pro obnovitelné zdroje by to znamenalo, aby byl splněn cíl 65 %, vyrobit 377 TWh. Spolkový svaz energetiky a vodohospodářství (BDEW) ale například počítá s růstem spotřeby elektřiny a odhaduje nutnou výrobu OZE, aby byl cíl splněn, na úrovni 389 TWh (v loňském roce byla výroba OZE cca 240 TWh a podíl na spotřebě elektřiny překročil 40 %).
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1599130774.json“}
<blockquote>“Jsou tu jasná rizika, že Německo nesplní 65% cíl OZE v případě vyšší (než očekávané vládou) penetrace elektromobilů, vodíku a tepelných čerpadel, které zvedají poptávku po elektrické energii,” komentuje situaci analytička z Platts Sabrina Kernbichlerová a upozorňuje na fakt, že předpoklad 580 TWh poptávky pro rok 2030 je pod 5letým průměrem z let 2015-2019.</blockquote>
Celkově návrh cílí na 100 GW instalovaného výkonu v solárních elektrárnách (oproti současným 52 gigawattům ) a 71 GW v onshore větrných elektrárnách (oproti současným 54 gigawattům). U offshore větru se již cíl pro rok 2030 zvedl o 5 GW na 20 GW.
Na konci roku 2025 by se dle analytiků z Platts měl instalovaný výkon větrných elektráren pohybovat celkově okolo 76 GW, oproti současným cca 62 GW.

Německo plánuje do konce roku 2025 vypsat aukce na 40 GW ve větrných a solárních elektrárnách

Německo v posledních letech intenzivně buduje obnovitelné zdroje, do cíle má však země ještě stále kus cesty. Pro dosažení vytyčeného cíle pro rok 2030 bude muset země podle tamního svazu energetiky v tempu výstavby solárních a větrných elektráren ještě přidat. Sektor onshore větrné energetiky přitom v posledních měsících nemá v Německu na růžích ustláno.
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v Německu stabilně roste a v loňském roce dosáhla dokonce zhruba 240 TWh. Podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě elektřiny tak v zemi loni přesáhl 40 %. Německo si pro rok 2030 vytyčilo ambiciózní cíl, a to dosáhnout podílu OZE na spotřebě elektřiny 65 %. To si ovšem vyžádá intenzivní výstavbu dalších větrných a solárních elektráren.
Zatímco německá vláda počítá pro současnou dekádu spíše se stabilní spotřebou elektřiny, podle německého Spolkového svazu energetiky a vodohospodářství (BDEW) spotřeba poroste s ohledem na rozvoj elektromobility a využívání vodíku. Pro dosažení cíle pro rok 2030 by tak roční výroba elektřiny z OZE musela podle svazu vzrůst na 389 TWh, tedy o přibližně 60 % vůči loňské hodnotě. Taková výroba by si vyžádala instalovaný výkon obnovitelných zdrojů v rozmezí od 215 do 237 GW.
Pro další rozvoj obnovitelných zdrojů tak bude klíčová plánovaná reforma zákona o obnovitelných zdrojích (EEG), která je plánovaná na letošní podzim. Svaz podle serveru S&amp;P Platts <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/082520-germany-needs-annual-87-gw-solar-wind-growth-to-reach-2030-target-bdew" target="_blank" rel="noopener">volá po tom, aby obsahovala plán rozvoje pro jednotlivé technologie</a>. Kromě výstavby nových zdrojů bude rovněž nutné vyřešit případné kroky pro zachování stávajících zdrojů, kterým během následujícího desetiletí postupně vyprší podpora, přičemž se jedná o zdroje o celkovém instalovaném výkonu 35 GW.
<h2>Výstavba nových zdrojů bude muset zrychlit</h2>
Podle svazu by Německo mělo každoročně navýšit výkon onshore větrných elektráren o 3,7 GW, v případě fotovoltaických by měl růst dosáhnout alespoň 5 GW. V případě větrných elektráren se sice růst mezi lety 2014 a 2017 pohyboval v průměru přes 4 GW, v roce 2018 nicméně značně zpomalil a loni se dokonce propadl na pouhý 1 GW.
<a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/vykon-vetrnych-elektraren-nemecku-roste-pomalu-i-letos-zlepseni-obzoru-zatim-neni" target="_blank" rel="noopener">Situace se zřejmě nijak zásadně nezlepší ani letos, jelikož německá vláda očekává roční přírůstek o 1,3 GW</a>. S výrazným zlepšením však nezle počítat ani v nejbližších letech <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/posledni-letosni-aukce-vetrne-elektrarny-nemecku-se-jako-jedina-zaplnila-ceny-jsou-vsak-stale-u-maxima" target="_blank" rel="noopener">z důvodu slabých aukcí, které se nedaří zaplňovat</a>. V loňském roce se vysoutěžilo pouze 1,8 z nabízených 3,6 GW výkonu, letos je tomu podobně s 1,3 GW z nabízených 2,3 GW. <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/uprava-legislativy-ma-nemecku-pomoci-opet-nastartovat-vystavbu-vetrnych-elektraren" target="_blank" rel="noopener">Situaci by nicméně měla změnit úprava legislativy, která má zemi pomoci výstavbu opět nastartovat</a>.
Na poli solární energetiky je stav výrazně lepší. Roční přírůstek výkonu v roce 2018 totiž s dalším poklesem cen solárních panelů zrychlil. Zatímco mezi lety 2014 a 2017 se pohyboval mezi 1,2 až 1,6 GW, v roce 2018 se zdvojnásobil na 3 GW a loni ještě zvýšil na 4 GW. Podobně je tomu i v aukcích, kdy objem přihlášených projektů značně převyšuje nabízený výkon. Letos se tak vysoutěžilo maximum, tj. bezmála 700 MW.
V případě fotovoltaických elektráren nicméně probíhá rovněž výstavba menších instalací, které se nemusí o podporu ucházet v aukcích a mají na základě německé legislativy zaručenou výkupní cenu. Jejich další rozvoj však byl ohrožen dosažením 52GW hranice celkového instalovaného výkonu solárních elektráren v zemi, kdy by další malé instalace již neměly na podporu nárok. Vzhledem k významu těchto zdrojů pro německou Energiewende <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-pokrocilo-diskuzi-ohledne-pravidel-solarni-vetrne-elektrarny" target="_blank" rel="noopener">se však vláda letos dohodla na zrušení tohoto limitu</a>. Dále se také začínají objevovat velké projekty, které by se měly bez zaručené výkupní ceny obejít.

BDEW: Výkon obnovitelných zdrojů v Německu musí ročně růst o téměř 9 GW, aby země dosáhla cílů pro rok 2030

Podle výzkumné firmy Wood Mackenzie se očekává, že <a href="https://www.powerengineeringint.com/renewables/strategic-development/japan-will-overshoot-2030-renewables-target-says-wood-mackenzie/?fbclid=IwAR3v3C3ZsjucQTegLvKHgGdzVELvrlGdfY5W3slB2mC8wwiQ-42yU9hBAbg">Japonsko do roku 2030 překročí své cíle v oblasti obnovitelných zdrojů</a>. Obnovitelné zdroje by měly v energetickém mixu Japonska tvořit 27 %. Plán pro rok 2030 ovšem počítal s 22 až 24 %. Překročení cíle bude dáno mohutnými investicemi, které mají překročit 100 miliard dolarů (2,2 bilonů korun).
Japonsko usilovalo dle svého <a href="https://www.enecho.meti.go.jp/en/category/others/basic_plan/5th/pdf/strategic_energy_plan.pdf">5. strategického energetického plánu</a> o to, aby v roce 2030 tvořily obnovitelné zdroje 22 až 24 % výroby elektrické energie. V loňském roce obnovitelné zdroje tvořily 19 %, z toho na větrné a solární elektrárny připadalo 8 %.
<blockquote>„Odhadujeme přes 100 miliard dolarů (2,2 bilionů korun) investic do solární a větrné energetiky mezi lety 2020 a 2030. To je významný nárůst v sektoru obnovitelných zdrojů. Ještě před nedávnými oznámeními mělo Japonsko jasnou cestu ke splnění svého cíle v oblasti obnovitelných zdrojů do roku 2030. Nižší očekávaná poptávka spolu s klesajícími náklady na obnovitelné zdroje urychlí odklon Japonska od fosilních paliv,“ uvedl Alex Whitworth, ředitel výzkumu ve Wood Mackenzie.</blockquote>
V příštím desetiletí se očekává, že náklady na výrobu elektřiny z větrných a solárních zdrojů klesnou v Japonsku o více než 30 %, což dále zvýší jejich konkurenceschopnost vůči fosilním palivům. To povede k velkým investičním příležitostem v oblasti obnovitelných zdrojů, i když se úroveň dotací sníží.
Vysoké ceny elektrické energie a vládní dotace pomohly Japonsku stát se jedním z lídrů v oblasti využívání solární energie. V současné době je nainstalováno více než 45 GW v solárních elektrárnách. Do roku 2030 se očekává nárůst instalovaného elektrického výkonu na 8 GW v offshore větrných elektrárnách.
<blockquote>„Uhelné zdroje, které v současné době dodávají asi třetinu elektrické energie, budou i po roce 2030 nejlevnější variantou pro dodávky elektrické energie. Další desetiletí bude obdobím kompromisů mezi růstem obnovitelných zdrojů pro dosažení cílů ochrany životního prostředí a udržení cen za elektrickou energii pro koncového zákazníka. Naštěstí se náklady na dodávku elektrické energie v Japonsku letos snížily o více než 15 % v důsledku pandemie COVID-19 a poklesu ceny ropy. To je pro Japonsko přínosem a mělo by to pomoci zemi více než zdvojnásobit podíl větrné a solární energie v elektroenergetickém mixu na 18 % do roku 2030, aniž by se vyvíjel tlak na účty za spotřebu elektrické energie,“ uvedl Alex Whitworth. 
</blockquote>
<h2>Vodík na vzestupu</h2>
Obavy o energetickou bezpečnost a závazek k nižším emisím oxidu uhličitého přiměly Japonsko, aby se stalo jednou z prvních zemí na světě, které ohlásily svou vodíkovou strategii.
V současné době je Japonsko šestým největším trhem s vodíkem na světě. Očekává se, že poptávka letos dosáhne 4,02 milionů tun, přičemž téměř 90 % poptávky pochází z rafinérií. Z důvodu kvality ovzduší používají rafinerie vodík k odstranění síry a dalších nečistot z benzínu a nafty. Vodík v současné době pochází z fosilních paliv a jeho výroba tak není bezemisní.
Sektor mobility však tvoří hlavní část cílů v oblasti vodíku. Japonsko plánuje do roku 2025 provozovat 200 000 vozidel s <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/palivove-clanky-princip-funkce-a-deleni">vodíkovými palivovými články</a>. Do roku 2030 se má počet vozidel zvýšit na 800 000. V současné době je v Japonsku v provozu 4000 vozidel.
Průmysl a mobilita budou nejrychleji rostoucími trhy s vodíkem v Japonsku. Zásadní je vývoj konkurenčních možností dodávek a vybudování spolehlivé infrastruktury pro transit vodíku.
<h2>Austrálie jako zdroj zeleného vodíku</h2>
Austrálie je připravena těžit z japonských vodíkových ambicí. To je dáno zejména obrovským potenciálem Austrálie v oblasti obnovitelných zdrojů, klesajícími náklady, zdokonalením <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/power-to-gas-budoucnost-akumulace-elektriny/">technologie elektrolýzy</a> a postupů v <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/carbon-capture-and-storage-technologie-uskladnovani-co2">zachytávání a ukládání oxidu uhličitého</a>. Je pravděpodobné, že se stane klíčovým partnerem s rozvinutými obchodními vztahy a logistickými cestami, které se postupně vyvíjí.
<blockquote>„Vozidla na vodíkové palivové články jsou o 30 % dražší než elektromobily. Bez rychlého poklesu nákladů a pokračující vládní podpory při zavádění odpovídající infrastruktury se zdá, že dosažení cíle pro Japonsko bude náročné. Náklady jsou největší výzvou. Zelený vodík v současné době stojí až čtyřikrát více než fosilní palivo. Zaměření na zavádění vodíku má ale smysl, protože Japonsko má jen velmi málo dalších možností snížit emise oxidu uhličitého. Japonsko si klade za cíl snížit do roku 2030 cenu zeleného vodíku na 3 dolary/kg. To by vyžadovalo, aby poklesly i ceny za vyrobenou elektrickou energii z obnovitelných zdrojů. Cílová hodnota je pod 50 dolary/MWh. To je snížení o dalších 37 % oproti současné prognóze pro větrné a solární elektrárny. V důsledku toho očekáváme, že Japonsko využije všech možností nákupu vodíku, včetně dovozu,“ uvedl Prakash Sharma, ředitel výzkumu ve Wood Mackenzie.</blockquote>