Komentář Radima Dohnala, občanského akcionáře ČEZ. Jedním z nápadů, jak zajistit levnější elektřinu pro domácnosti a průmysl v ČR je myšlenka Andreje Babiše zestátnit ČEZ. Pojďme si projít v čem je tento nápad neefektivní, nereálný a pozdní. Neefektivní (pro stát) je, či by byl, v tom smyslu, že takový krok by stál 200 mld Kč za pořízení 30% akcií ČEZ. Protože stát by si na takový krok mohl jedině půjčit, došlo by k navýšení státního dluhu ČR o 6 až 7%. Pokud někdo porovnává těchto 200 mld Kč s náklady stát

Zajistil by nápad Andreje Babiše na zestátnění ČEZ levnou elektřinu? Ne

Změna zákona v Polsku může přinést prudký rozvoj pevninských větrných elektráren

Německo nabídne letos v aukcích podporu pro rekordní objem pevninských větrných elektráren

V Horní Řasnice v referendu odmítli větrné elektrárny, projekt tím ale nekončí

Lidé v Pteníně na Plzeňsku se vyslovili proti stavbě větrných elektráren

Větrný park u Frýdlantu může mít vliv na životní prostředí, čeká ho EIA

Poslední týden roku 2022 byl pro Evropu z pohledu výroby větrných elektráren druhým nejsilnějším v historii

Náklady výstavby větrných turbín rostou, Francie proto umožní novým parkům prodávat za tržní ceny

Větrné počasí v Německu srazilo spotové ceny elektřiny do záporných hodnot

Ani snížení objemu na polovinu nepomohlo Německu zaplnit aukci pro větrné elektrárny

Aurora: Uvolnění pravidel pro výstavbu onshore větrných elektráren v Polsku by navýšilo jejich potenciál o 27 GW

Nesmyly:
Reálná data nahrazování zdrojů v Německu od roku 2005:
V roce 2005 byla v Německu instalovaná kapacita "stabilních" zdrojů:
JE = 21 GW
hnědé uhlí = 22 GW
černé uhlí = 30 GW
plyn = 20 GW
V roce 2022 byla v Německu instalovaná kapacita "stabilních" zdrojů:
JE = 4 GW (odstaveno 17 GW)
hnědé uhlí = 22 GW (odstaveno 3 GW)
černé uhlí = 30 GW (odstaveno 11 GW)
plyn = 20 GW (přidáno 12 GW = plynové elektrárny budou postupně spalovat H2)
Od roku 2005 klesl instalovaný výkon "stabilních" zdrojů o 19 GW.

Belgický reaktor Tihange 2 byl po 40 letech provozu trvale odstaven

A co podle vás funguje, Jimi? To odstavování elektráren, o kterých je řeč? Ve skutečnosti se v Německu žádné odstavování elektráren nekoná, souhrnný instalovaný výkon stabilních zdrojů je v Německu za posledních 20 let víceméně pořád stejný (snížil se o 6 %). 
Vedle toho si Němci vybudovali druhou energetiku do dobrého počasí. Nic víc se nestalo.

Mělo to být asi 6500 GWh, ale ani tak to číselně neodpovídá. Muselo by jít o trvalý výkon 742 MW, což určitě MO3 mít nebudou.

Třetí blok slovenské jaderné elektrárny Mochovce začal poprvé dodávat elektřinu

A přesto, světe div se, to funguje. A uvidíte, že to bude fungovat i nadále.
Tyhle hlasy že to nemůže fungovat se totiž objevují pravidelně od roku 2009.

Keď čítam komentáre, tak zisťujem, že viacerí komentujúci majú medzery o trhu s elektrinou na Slovensku. Skutočne Slovenské elektrárne predali pred pár rokmi celú svoju produkciu na niekoľko rokov dopredu nejakému fondu. (SE vyrábajú viac ako 60% potreby SR). Manažéri si povyplácali odmeny. Vie sa o tom, len konkrétnejšie skutočnosti o obchode sa nehovoria. Za všetko hovorí vyjadrenie nového ministra hospodárstva Hirmana, že to bolo zlé manažérske rozhodnutie. Koľko elektriny vyrobí 3. blok JE Mochovce v tomto roku je ľahké približne spočítať. Začal dodávať elektrinu do siete 1.2. na 20% nominálnom výkone a bude mať ešte prestávky. Takže ak v tomto roku vyrobí  a dodá do siete 4 TWh, tak si môžeme gratulovať.
Pokiaľ ide o obchodovanie s elektrinou špatne sú na tom zraniteľný odberatelia, malé podniky (ročná spotreba do 30 MWh), kde URSO zvolilo najhorší regulačný rámec pre výpočet koncovej ceny elektriny. Obdobie za ktorý sa vypočíta základ pre výpočet koncovej ceny, ktorým je aritmetický priemer denných cien na PXE SK BL CAL 23 najskôr posunuli z obdobia 1.1. až 30.6. na obdobie od 1.4. do 30.9., neskôr ho zužovali až na obdobie 08 a 09., teda kedy boli ceny najvyššie. Regulované ceny za dodávku elektriny z roka na rok vzrástli až 8 násobne. Podobne dopadli odberatelia s vyššou ročnou spotrebou zhruba do 100 MWh. 
Mnohí veľkoodberatelia s ročnou spotrebou ako 500 MWh mali možnosť získať produkt, kde základom pre výpočet koncovej ceny je súčet zobchodovaných denných cien na OKTETE. V januári 2023 to bolo 145,90 €/MWh, viď https://okte.sk/sk/kratkodoby-trh/zverejnenie-udajov-dt/celkove-vysledky-dt/#date=2023-01-02&amp;page=1
Pokiaľ ide o dodávateľov najmä tzv. alternatívny uzavreli s odberateľom zmluvu o dodávke elektriny, ale ju nenakupovali, nakupovali ju až v aktuálnom roku vyskladaním nákupu elektriny v mesiacoch, alebo štvrťrokov. Dúfam, že si spomeniete na dodávateľov, ktorí ešte v roku 2021 vyhlásili bankrot.

TREINEE PRO CHEMICKÝ REŽIM (POČERADY) M/Ž

Specialista přípravář investic (M/Ž)

Vedoucí oddělení Rozvoj efektivity prodeje (M/Ž)

Projektant elektro (M/Ž)

Specialista/ka oddělení Rozvoj a připojování k PS

ANALÝZA. Evropská komise chystá návrh reformy trhu s elektřinou. Výsledkem bude nejspíš vládami řízený systém státních pobídek a cenových stropů. Pokud se systém nepodaří dobře nastavit, hrozí nedostatek energie a cenové výkyvy.

Evropa hasí průšvih. Drahota a nedostatek elektřiny by Unii mohly zničit

První dodavatel energií oznámil, že sníží ceny plynu a elektřiny pod strop stanovený vládou. Klesnou víc než milionu stálých klientů E.ON. Nový ceník začne podle vedení společnosti platit v polovině února.

První dodavatel energií oznámil snížení cen pod vládní strop. Ostatní čekají na vhodné podmínky

Praha - Vysoké odvody polostátní energetické společnosti ČEZ státu, které letos překonají 100 miliard korun, pokryjí podle analytiků podstatnou část nákladů na řešení energetické...

Analytici: Odvody ČEZ pokryjí podstatnou část nákladů na energetickou krizi

Z aktuálního ceníku pro elektromobil Škoda Enyaq zmizela možnost připlatit si za tepelné čerpadlo. Bez něj vytápění spotřebuje více elektřiny.

Enyaq přišel o tepelné čerpadlo, koncernu došly čipy. Situace potrvá měsíce

Snaha rozdělit polostátní energetický kolos ČEZ na čistě státní a soukromou či polosoukromou část oslaví letos na jaře už pět let. S prvním pokusem přišla vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) v roce 2017, s druhým vláda Andreje Babiše (ANO) o rok pozd