Nebojme se kupovat vodík ze zemí, kde je levnější, a stát se dovozcem elektřiny, říká německý vědec
Německo nedávno odpojilo poslední jadernou elektrárnu a v Evropě je jedním z propagátorů vodíkové ekonomiky. Ta má být postavena na výrobě zeleného vodíku hydrolýzou vody s využitím elektřiny z obnovitelných zdrojů a má pomoci dosáhnout snížení emisí oxidu uhličitého.
Vodík se dá využívat jako palivo, třeba i pro letecký průmysl, v ocelářství nebo v chemickém průmyslu. A může fungovat i jako zásobník energie pro období, kdy obnovitelné zdroje nejednou naplno. Výroba takové elektřiny je nicméně poměrně neefektivní.
Podle Maria Ragwitze, ředitele Fraunhoferova výzkumného ústavu pro energetické infrastruktury a geotermální systémy, je nutné počítat se solidaritou v rámci Evropy a nebát se stát se z exportéra dovozcem elektřiny, jak se to událo v Německu. Česko s vodíkem do budoucna počítá, ale musí svou vodíkovou strategii zohlednit minimálně ve třech dokumentech. Jedná se o Státní energetickou koncepci, Národní klimaticko-energetický plán a Vodíkovou strategii. Tyto dokumenty mohou dohromady vytvořit podmínky a motivaci pro investory do vodíkové ekonomiky.
Viděla jsem vás v Praze koncem března diskutovat o vodíku. Událo se od té doby něco zásadního pro přechod k vodíkové ekonomice?
Změny probíhají pořád, ale k žádným technologickým průlomům v mezičase nedošlo. Je dobré, že máme plán aukcí dotací na obnovitelný vodík (první se má konat v prosinci, pozn. aut.), které poskytnou zájemcům na trhu příležitost zajistit finanční podporu pro své projekty v oblasti obnovitelného vodíku. Vytváří se tím určitá dynamika pro odběratele a exportní země na vodíkových trzích. V Evropě je navíc zjevná silná vůle vybudovat páteřní vodíkovou infrastrukturu. Možná bych zmínil i posun, který přinášejí akty v přenesené odpovědnosti o obnovitelném vodíku, respektive nastavení definice „zeleného vodíku“.
To je věc pro Česko poměrně citlivá, protože bychom rádi vyráběli zelený vodík s pomocí elektřiny z jádra, což nejspíše nebude možné. Německo se také nachází v přechodné fázi mezi jadernou a vodíkovou ekonomikou. Máte pro české obavy pochopení?
Já myslím, že pro nás přechodné období skončilo. Už nemáme žádné jaderné elektrárny v provozu, poslední byla vypnuta 15. dubna, takže od té doby žádnou nevyužíváme. A proto ani nemáme zájem na tom, aby se jaderná energie podílela na výrobě „zeleného vodíku“. Jiné země, jako je třeba Francie, na tom ale zájem mají.
Německo bude teď po určitý čas využívat více uhlí. Chápu, že investice do jaderné energetiky představují signál pro trh a podporu něčeho, co si dlouhodobě nepřejete, ale jaké řešení byste doporučil Česku?
Myslím, že nejsilnější nástroj pro Evropu je posílit celý trh, mít pevné vazby mezi jednotlivými zeměmi a maximalizovat výhody, které to přináší. V rámci celého systému máme určitou flexibilitu, potenciál pro rozvoj obnovitelných zdrojů. I Česko má podle mě solidní možnosti, co se týče solární energie, v určitých regionech i větrné energie. Čili každý stát by měl maximalizovat své domácí zdroje a dílem i zelený vodík dovážet. V Evropě je řada potenciálních exportérů, třeba Portugalsko a Dánsko. Tyto země mají štěstí, že budou nejspíše schopny vyrábět velmi levně a ve velkém objemu. Ostatně i Německo bude muset vedle využití vlastních obnovitelných zdrojů zelený vodík dovážet. Z vývozce elektřiny se staneme dovozcem, protože Dánsko, Norsko, Švédsko nebo jižní Evropa mají prostě větší potenciál.
Jak moc vodíku budete dovážet?
Podle odhadů ministerstva se nejčerstvější scénář celkové poptávky po elektřině pohybuje mezi 1800 a 2000 terawatthodinami. Vodík by měl pokrýt něco mezi 500 až 700 TWh, takže řekněme čtvrtinu až třetinu energetické poptávky. Dovoz vodíku bude tvořit podle většiny studií zhruba dvě třetiny z celkové poptávky po vodíku.
Důraz na dovoz bude patrně i případ Česka. Ostatně platí, že i kdybychom využili potenciál svých obnovitelných zdrojů, tak výrobní cena „našeho“ vodíku bude převyšovat náklady na dovezený vodík. Nebudeme tak schopni vyrobit konkurenceschopný zelený vodík, pokud to správně chápu…
Přesně tak. Tak fungují konkurenční trhy a všichni z toho budeme profitovat. My dostaneme vodík levněji, protože se někde levněji vyrobí, a podobně z toho budou těžit jeho exportéři.
Budeme muset věřit v solidaritu celé Evropy, že se vodík nakonec dostane tam, kde bude třeba. Politická vůle je podle vás ve všech zemích?
Například v Německu si čím dál více uvědomujeme, že budeme potřebovat vodík jako hlavní energetický vektor, abychom dekarbonizovali průmysl a dopravu a částečně jej využili pro výrobu tepla. Také ve Francii vidím podobnou vůli. Příkladem je i Nizozemsko, kde je opravdu silná motivace vodík dovážet i vyrábět v rámci offshorových větrných elektráren. Vidím také nové ambice plánu REPowerEU, kde je nový cíl 20 milionů tun obnovitelného vodíku do roku 2030, přičemž polovina z vlastní produkce. To je velká známka ochoty pro rychlý rozvoj vodíkové ekonomiky.
Je také jednou z priorit podporovat země mimo EU, které mají optimální podmínky a obrovský potenciál pracovat třeba se solární energií, ale chybí jim kapacity fotovoltaických či větrných elektráren? Jak moc se na to EU zaměřuje?
Určitě je to jedna z hlavních strategií a priorit, které Evropská unie podporuje. Teď třeba pracujeme na vodíkové strategii pro Spojené arabské emiráty. Pracujeme se Saúdskou Arábií na jejich exportních plánech, jedná se o několik gigawatt elektrolyzérů. Vidíme, že země severní Afriky, zejména Maroko, mají velkou vůli exportovat zelený vodík. Velmi rychle navyšují kapacitu obnovitelných zdrojů. Saúdská Arábie aktuálně instaluje šest gigawattů obnovitelných zdrojů. (Jedná se například o projekt společnosti Neom, komplex s plánovanou kapacitou 2,2 GW bude podle webu Hytep využívat až čtyři GW solární a větrné energie a vyrábět 600 tun vodíku denně pro výrobu čpavku, pozn. aut.) Pro Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty se bude jednat o kombinaci obnovitelného a modrého vodíku (šedý či hnědý vodík vyrobený s pomocí fosilních paliv, který prošel procesem dekarbonizace, tedy především metodami zachycování a využití uhlíku, pozn. aut.).
Když se podíváme zpět do Evropy. Které z kroků vyžadují největší investice?
Největší investici asi představují elektrolyzéry. Zároveň využití vodíku v průmyslových zařízeních, jako například v ocelářství, je podmíněno kompletní transformací oceláren. A výrazné investice si vyžádá také síť, v Evropě asi 50 miliard eur v následující dekádě.
S jakými pobídkami se počítá?
Aktuálně se o tom diskutuje, velmi důležitou pobídkou budou CfD, tedy „carbon contracts for difference“ (rozdílová smlouva, která má dorovnat rozdíl mezi nabídkou a poptávkou, pozn. aut.) a z dlouhodobého hlediska by měl podpořit využití vodíku v průmyslu také Evropský systém pro obchodování s emisemi.
Přepravovat vodík je daleko složitější než zemní plyn. Je opravdu možné využít vedle nové sítě i existující plynovody? Vodík je může narušovat čili bude nutná investice do jejich „posílení“?
Jde o takzvané křehnutí, kdy se vodík dostává do oceli a nějakým způsobem ji činí měně stabilní. Řada výzkumných projektů se tomu věnuje a zatím první výsledky ukazují, že většina těchto ocelových potrubí by měla obstát. Ale stále se pracuje na detailním posouzení různých typů oceli a dlouhodobé stability. Zatím to vypadá dobře.
Existuje pilotní projekt, který byste mohl zmínit?
V Evropě vidíme první středně velké projekty na elektrolyzéry. Ale není jeden velký „maják“, který bychom mohli ukazovat jako důkaz, že to celé bude fungovat. Je tu nadějný projekt GET H2 Nukleus, který spojuje různé firmy a měl by fungovat v následujících čtyřech, pěti letech. Ocelářská společnost ThyssenKrupp instaluje první vodíkovou ocelárnu, kde by polovina produkce měla být na bázi zeleného vodíku.
Převzato z internetového portálu EkoNews.cz, webu o byznyse a udržitelnosti.
Mohlo by vás zajímat:
odbornik typu: Dejte mi penize, ja to udelam. Mozna.
Všichni lidé, co básní podobné nesmysly by se měli nechat vyšetřit o odborníka řešící vážné duševní poruchy. Nebo alternativně je posadit do školních lavic, aby si zopákli základy fyziky, matematiky a případně trochu z ekonomie. Bludy o ekonomickém zeleném vodíku píší buď blázni a nebo podplacení gauneři.
Ekonomika zeleného vodíku je zcela mimo realitu, kterou poskytují fosilní paliva - zemní plyn či případně je daleko efektivnější zbudovat jaderný zdroj s PVO jako akumulátorem, prostě klasika ověřená 200 letým vývojem energetiky. Vyrábět ze zeleného vodíku zpět elektřinu je možné, pokud se smíříme, že 1 kWh elektřiny bude za nějakých 20 - 25 Kč, tedy 1000 euro za MWh. Pak ale naše západní civilizace zbankrotuje k radosti zbytku světa...
Naštěstí tady máme státy, kde ještě funguje rozum. S nimi se budeme moci srovnávat a u nich uvidíme, co naši nekompetentní politici dělají jinak.
O efektivnosti energetického zdroje rozhoduje ERoEI a je smutné, že se evropští politici uchylují ke zdrojům, které nejsou schopny zajistit fungování vyspělé společnosti.
To myslíš toho pána v rozhovoru Prof. Dr. Mario Ragwitz, který má doktorát z fyziky?
Jinak vodíková energetika se začíná rozjíždět po celém světě:
9.6. jihokorejské ministerstvo obchodu, průmyslu a energetiky zahájilo 9. června nabídkové řízení na výrobu vodíkové energie o celkovém objemu 1300 GWh.
Japonsko plánuje investice do vodíku ve výši 150 miliard dolarů
Firma H2C aktuálně staví v Austrálii výrobního zařízení na solární pohon ve státě Queensland, které vyrábět 1350 tun zeleného vodíku za rok.
Atd. atd
1 kg vodíku = 33 kWh
500-700 TWh = cca 20 mld. kg vodíku
Objem vodíku při typickém tlaku při řepravě 250 bar = 0,045 m3/kg
Objem převáženého množství vodíku tedy = necelých 500 mld. m3
Celkový převážený objem (vodík + nádrže + technologie okolo) = 1 bln. m3
Typický moderní supertanker = 300 000 m3
Množství plaveb potřebných za 1 rok = 3+ miliony = cca 10 tisíc denně.
Tak hodně štěstí s dovozem přeji :-)
Dovazet chteji pouze 2/3 z toho mnozstvi, cili 333TWh, coz je 10 mld kg, coz je 224 mld m3.
Zdvojnasobeni objemu kvuli nadrzim atd je nadnesene (jiz nyni ten supertanker ma nejake nadrze, i kdyz ne tak bytelne jako pro vodik), pocitejme pouze 50% navic = 336mld m3.
Kapacita supertankeru je 320 tisic m3, cili jeden milion za rok - 2900 denne.
Navic vodik je mozne prepravovat az pod 700 bar tlakem, to snizi objem na tretinu, coz by bylo 970 supertankeru denne.
Nyni cely svet obsluhuje necelych 9000 tankeru na ropu a dalsi tisice lodi na plyn a uhli.
Zvýšení tlaku z 250 na 700 bar nesníží objem na třetinu ale na cca 45 %, existují na to jednoduché kalkulačky.
Dost pochybuji, že je reálné při takovém tlaku kapacitu tankerů ještě zvětšovat, spíš naopak bude menší. Pokud vím, když už chce někdo přepravovat vodík tankery, uvažuje o zkapalněném vodíku, což má zase úplně jiné problémy.
Emil:
"Construction of the world’s largest liquid hydrogen (LH2) storage tank is almost complete at launch pad 39B at NASA Kennedy Space Center (KSC) in Florida. With a usable capacity of 4,732 m3"
Takže v největší nádrži na světě je 4732 m3 zkapalněného vodíku, tedy 340 tisíc kg, což je nicotných 11 GWh (asi 1,5 hodiny průměrné spotřeby ČR) a to ještě počítám s energií a ne výrobou elektřiny za cenu dalších ztrát.
Zdvojnásobení objemu je naprosto reálné. To není barel ropy, ale nádoba na vysoce těkavý vodík, která není rozhodně krychlová, to je další nevyužitý objem navíc a psal jsem i technologie okolo, jen udržení vodíku při kryogenních teplotách po dobu týdnů není nic jednoduchého.
700 bar nádrž pro tisíce m3 vodíku? A mohl bych ji vidět? V autech je na pár kilo vodíku a je to ta nejdražší část kvůli kompozitním materiálům, dovedete si představit něco podobného udělat u nádrže s rozměry ve vyšších desítkách metrů? Ty šílené nároky na stabilitu za takového tlaku a teplot (+rozdílů teplot)? A udělat jich tisíce a za rozumnou cenu? Už se těším až bude první takový na světě a obávám se, že moje odhady jsou ještě optimistické.
9000 tankerů je pro celý svět, Evropa má 1/20 obyvatel. A 9000 tankerů při průměrné jedné cestě 9 dnů je 1000 "vyložení nákladu" denně. A vy chcete i s těmi vašemi výpočty toto číslo zdvojnásobit a koncentrovat jen do Evropy? Vždyť to musí být i za daleko za hranicí jakýchkoli možností všech přístavů, nehledě na nevyřešenou otázku následné přepravy.
Plácáte nesmysly. Plyny a také vodík se přepravují buď v kryogenních nádržích nebo v tlakových. Je nesmysl kombinace obojího, nic by se tím nezískalo.
Vodík ve vodíkovém autě není v kryogenní nádrži, ale v tlakové a má v klidu teplotu stejnou jako je v okolí.
Kryogenní nádrže na kapalný dusík mají například na kožním na vypalování bradavic dusík je tam za atmosférického tlaku aby do něj mohl lékař namočit špejli s vatou.
No, imho, se domnívám že je dost velký rozdíl mezi kapalným dusíkem a kapalným vodíkem. Už jenom kvůli požadovaným teplotám (-196 °C N2 a -253 °C H2). Dále, unikající dusík nezpůsobí prakticky nic, na rozdíl od unikajícího vodíku (vybuchuje už od 4 objemových %). Jo a poznámka na závěr. Pokud chcete tankovat vodík (v případě plnění na 700 bar), je nutno snížit teplotu plněného vodíku až na -40°C.
Hezké úvahy, myslím že z toho plyne, že čistý vodík se nejspíš převážet nebude, ale maximálně ho někde nechají posílat trubkami.
Na druhou stranu existují technologie na výrobu amoniaku (přímo), ale i jiných sloučenin jako methylu nebo methanu (z vodíku), a tam ta doprava bude s ohledem na objem přepravy vs kapacita přepraveného H2 někde jinde. Jasně je na to potřeba nějaká další energie, ale myslím, že to bude někde jinde než ten vodík tlačit na 700 bar nebo nedejbože zkapalňovat.
Ono se sice stále mluví o vodíku a každý si při tom představí ten čístý H2, ale často se tím myslí jen to, co se tou elektrolýzou vyrobí (energetický nosič), nikoliv to, jak to bude ve finále uchováno, přepravováno a skladováno nebo dokonce co ve finále v tom potrubí k firmám poteče...
Tady se zabývají celkovou účinností, pokud by měl být amoniak použitý jako energetický nosič:
- zpětná výroba čistého vodíku pro palivové články v dopravě: “net efficiency for worst and best case scenario … is between 11% and 19%.”
- kombinovaná výroba elektřiny a tepla: “net combined heat and power (CHP) efficiency … was 25−39% … Thus, starting with one MWh renewable energy input, the net energy delivered to the grid or a distributed site for the best case scenario would be 214 kWh in the form of electricity and 179 kWh low grade heat.”
- výroba elektřiny ve turbínách s otevřeným a kombinovaným cyklem: “24 to 31% (electric) of the input renewable energy depending on the hydrogen production system used.”
ammoniaenergy. org/articles/round-trip-efficiency-of-ammonia-as-a-renewable-energy-transportation-media/
Díky za zajímavé zdroje i když nevím, zda nejsou už trochu zataralé, protože jsou z roku 2017 tzn. skoro 6 let a to je v této oblasti už docela dlouho.
Je tam porovnání, že amonik je lepší než methanol a existuje již technologie, kterou to lze realizovat. Jsou tam i nějaké porovnání vůči těm kompresím H2, ale moc jsem z toho nepochopil závěr, alias chtělo by to zdrojový článek, který je ale pod přístupem :/.
Ale zvažovat roudtrip EE -> H2 -> NH3 -> H2 -> EE mi přijde jako dobré sci-fi a té účinnosti 11-19% se pak nelze divit, když jen roudtrip z vodíkem EE-> H2 -> EE má účinnost 30 - 40 % :)
Myslím že s roudtripem EE -> NH3 -> EE by měli jiné výsledky. Navíc se NH3 pro některé účely hodí mnohem víc než H2 např. pro účely výroby hnojiv.
Roundtrip EE -> NH3 -> EE je právě ta výroba elektřiny v turbínách s otevřeným a kombinovaným cyklem: 24 - 31% Obávám se že od roku 2017 k žádnému zásadnímu pokroku v účinnosti nedošlo.
Našel jsem moc pěkný článeček pro inspiraci:
www.researchgate .net/publication/341732909_Energy_and_Economic_Costs_of_Chemical_Storage
Je trochu nového data 2020. A porovná právě roudtripy přes různá média.
Nelépe tam vychází CH4 (26%) roudtrip, ale oproti methanolu CH3OH (25%) roudtrip a Amoniaku NH3 (24%) jsou ty výsledky relativně porovnatelné.
Roudtrip pro čistý H2 je tam uvažován 17% což je tedy tragedie, ale je to o tom ukládání, kde uvažuje ztráty na zkapalění a úniky 47%. Přímý roudtrip bez skladování je samozřejmě jiný level.
Můžeme tam poměrně dobře polemizovat nad různými efektivitami (ztrátami, které kde vznikají) např EE->CH3 uvažuje 55% a jiné zdroje mluví o 60% stejně tak NH3 -> EE uvažuje 46%, ale Emilem zmíněný článek uvažuje 55-60% (v paroplynu), to by celkem slušně zamíchalo výsledkem někam k 32-35,5%. Nicméně to samé nejspíš platí i pro ostatní média CH4, CH3OH, H2 takže tak.
Vodíkové hospodářství je nefunkční energetický blud a řeči o tom jak bude levný jsou podvod.
Pokud němci splní své budovatelské plány, tak 6 měsíců se bude muset řešit co s přebytky. Dojde na noc k naplnění všech přečerpávaček, baterek a bojlery budou ohřáté.
Potom je možné vyrábět vodík z přebytků a je jedno, že výroba nebude mít velkou účinnost.
Ale dovážet vodík někde z tramtárie smysl nedává vůbec.
proč by to nedávalo smysl: V Saudské Arábii, Portugalsku, Španělsku už dnes vyrábějí velké FVE elektřinu za ceny 10-15€/MWh. Současné terminály na LPG, budou v budoucnu místo zemního plynu dodávat H2.
U toho kdo, nevidí rozdíl mezi LPG a LNG, těžko čekat chápání rozdílů mezi přepravou LNG a H2...
Když stojí FVE v Portugalsku a Španělsku už dnes 10-15€/MWh, tak proč je nyní v době, kdy svítí nejvíce cena elektřiny v rozmezí 60-100€/MWh. Pokud se podíváte na electricity maps, tak zhruba 20% elektřiny ve Španělsku dělá plyn, v Portugalsku je to ještě více.
Protože nestojí "už dnes" 10-15 €/MWh, přes PPA kontrakty se tam "už dnes" prodává okolo 40 €/MWh: pv-magazine.com/2023/06/13/ppa-prices-falling-across-europe-says-pexapark
Emile, PPA smlouvy se uzavírají aktuálně za 40 €/MWh, ale to je cena, která je navýšena o další položky zisk, dlouhodobost kontraktu (i tak si o této ceně si jakákoli nová jaderka nechat jen zdát) já ale psal o velkých FVE, které dodávají do sítě, ty se staví za daleko nižší ceny, V Saudské Arábii je rekord 10 €/MWh, ve Španělsku a Portugalsku jsou to FVE za 12-15 €/MWh. Za cenu 40-45 €/MWh se staví opravdu velké FVE v Německu.
Takže 40 EUR/MWh, ne 10-15 €/MWh jak tady píše hlpb.
@blaha
1) SAE !=EU
2) Kolik bude stát zbytek elektřiny, kterou budu muset nějak dodat když zrovna nesvítí/nefouká v našich podmínkách ?
Aha, takže podle vás když bude někdo stavět fotovoltaiku pro výrobu vodíku, tak tu cenu navyšovat "o další položky zisk, dlouhodobost kontraktu" nebude. :-D
Nevím proč do toho motáte novou jaderku, ta s tím vůbec nesouvisí. Hodnota elektřiny z nové jaderky je taky úplně jiná než hodnota z občasného zdroje, obzvlášť v případě použití v elektrolyzéru, který potřebuje podstatně vyšší využití než co mu může fotovoltaika poskytnout.
Co je kde jaký rekord je úplně irelevantní, zvlášť když u toho není uvedeno, za jakých speciálních podmínek a přímých či nepřímých podpůrných prostředků bylo toho rekordu dosaženo.
Myslím, že zatím stačí tato jednoduchá úvaha: vodík má nahražovat zemní plyn a uhlí, které jsme potřebovali doposud (v celém světě), až někdy za 30 či spíše více let. Ale i to obrovské množství fosilních paliv co dopravujeme, jsme také museli dopravovat a zvládli jsme to.
Teď ale bude potřeba nahradit jen malou část toho uhlí a plynu, většinu ho nahradí obnovitelné zdroje energie, je potřeba náhrada jen v době když v zimě nefouká dost.
Ve většině obydleného světa je ale i v zimním období slunce více než u nás, tak zde i v zimě slunce pomůže. No a voda a biopaliva pomohou vždy.
Čili nároky na dopravu vodíku budou mnohem menší než současné existující dopravní nároky na fosilní paliva.
MNOHEM MENŠÍ než nyní bude dopravované množství (i když to bude obtížnější).
Mnohem menší... přemýšlejte.
"Teď ale bude potřeba nahradit jen malou část toho uhlí a plynu, většinu ho nahradí obnovitelné zdroje energie, je potřeba náhrada jen v době když v zimě nefouká dost."
Máte tu větu obrácené, uhlí nahrazuje OZE:
Britain fires up coal plant as solar panels suffer in hot weather
finance. yahoo.com/news/britain-fires-coal-plant-weather-185612922.html
Jen malé rýpnutí, tomu nešlo odolat :-)
Pane Vaněčku: Mnohem menší v jakých jednotkách? V kg nebo m3?
Protože ostatní jednotky (Wh) nemají moc smysl, protože nakonec jde vždy o to, co uveze ten náklaďák/loď.
A o kolik menší? Mě podle účinností a hustoty spíš vychází, že naopak těch m3 bude více. Můžete svou myšlenku nějak vysvětlit/podpořit čísly/výpočty (a ne jen hesly). Děkuji.
Jednotky budou stejné jako v současnosti pro plyn, zkapalněný plyn či kapalinu (při normální teplotě). Jen toho množství z principu (neustálý růst OZE ve světě a nahrazování fosilu) bude nakonec řádově menší, bude to ale technicky obtížnější, jako každá nová věc.
Doprava elektřiny vyrobené z lokálních zdrojů (OZE) musí být z logiky věci nakonec to nejvýhodnější, nejúspornější řešení. Lepší než obrovská fyzická doprava plynu, ropy a uhlí.
Uhlí doplňuje (ne nahrazuje) FVE a VtE, bude to ještě 10 či 20 let trvat, nebuďte netrpělivý,
doufám že netrpíte klimatickou úzkostí. (taky jsem si musel rýpnout).
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se