GASCADE otevírá dveře vodíkové éře: První plnění vodíkovodu Flow zahájeno
Společnost GASCADE Gastransport GmbH úspěšně zahájila první plnění plynovodu v rámci programu Flow – making H2 happen. Vodíkovod umožní přepravu vodíku vyrobeného z obnovitelné energie na severu do průmyslových oblastí na jihu Německa, informuje v tiskové zprávě společnost GASCADE.
Projekt Flow – making hydrogen happen je zaměřen na vybudování výkonné vodíkové přepravní sítě, která má být uvedena do provozu v roce 2025. S plánovanou kapacitou až 20 GW umožní efektivní transport energie vyrobené z obnovitelných zdrojů v severním Meklenbursku-Předním Pomořansku směrem na jih Německa, kde je poptávka po vodíku nejvyšší.
Severní Německo je ideální lokalitou pro produkci zeleného vodíku, protože disponuje rozsáhlými větrnými elektrárnami jak na pevnině, tak na moři (onshore a offshore). Projekt navazuje na výrobnu obnovitelného vodíku HH2E v Lubminu, který se nachází na německém pobřeží Baltského moře na severovýchodě země, je v současné době ve výstavbě. Vyrobený vodík bude přepravován stávajícími plynovody, které budou postupně přizpůsobeny na vodíkovou přepravu, a bude zásobovat průmyslové oblasti například v Hesensku a Bádensku-Württembersku.
Zdroj: GASCADE: projekty na přepravu vodíku
Do konce roku 2025 bude přeměněno přibližně 400 km plynovodu s průměrem 1,4 metru, čímž vznikne klíčová severojižní vodíková magistrála. Tento průlomový projekt nejenže připravuje infrastrukturu pro budoucí přepravu vodíku, ale také podtrhuje strategickou roli společnosti GASCADE v transformaci energetiky a přechodu na udržitelná řešení.
„Touto konverzí GASCADE nejen prokazuje své technologické znalosti a inovativní know-how, ale také vysílá silný signál pro vodíkovou ekonomiku. Jsme hrdí na to, že nyní zahajujeme zprovoznění prvních velkých vodíkových potrubí v Německu. To poskytuje jistotu plánování pro nárůst trhu hodnotového řetězce po celém světě,“ říká generální ředitel Christoph von dem Bussche.
Evropský rozměr projektu a propojení na ČR
Projekt kromě zásobování domácího trhu počítá také s napojením na sousední země, jako jsou Česká republika, Polsko, Rakousko a Francie. Jde o klíčový krok v rozvoji evropské vodíkové infrastruktury, který umožní efektivní využití přebytků obnovitelné energie a významně přispěje k dekarbonizaci průmyslu nejen v Německu, ale i v celé Evropě. Zároveň podpoří rozvoj integrovaného evropského trhu s vodíkem.
Díky svému strategickému významu pro Evropskou unii získal projekt status Project of Common Interest (PCI). Na jeho realizaci se podílí společnosti ONTRAS Gastransport GmbH a terranets bw GmbH, které ve spolupráci s GASCADE pracují na rychlém a efektivním zavedení vodíkové přepravní infrastruktury.
Status PCI získal i navazující český projekt Czech-German Hydrogen Interconnector (CGHI), který propojuje severní Německo, Baltské moře, Českou republiku a jižní Německo. Cílem je spojit oblasti s vysokým potenciálem výroby zeleného vodíku, zejména severní Německo a Baltské státy, s průmyslovými regiony s očekávanou vysokou poptávkou po vodíku (jižní Německo a severní Čechy). Projekt, který odstartovaly společnosti GASCADE, NET4GAS a OGE v roce 2022, má délku 772 km a plánovanou kapacitu 144 GWh/den s cílem zahájit provoz do roku 2030.
CGHI přímo navazuje na Flow, protože využívá stávající plynovody, přizpůsobené na vodíkovou přepravu, a propojuje Českou republiku se širší evropskou vodíkovou sítí. Společně tyto projekty tvoří budoucí strategickou osu pro transport vodíku ze severu na jih Evropy.
Mohlo by vás zajímat:
Efektivní transport z vysoce neefektivní výroby H2. Jinak řečeno, zase se vyhodí peníze do kapes nějakých chytráků co to dotačně vycucnou...
Ukládání FVE - energie do H2 je ukázkou neekonomického myšlení dnešních zelených pseudomarxistů...
Ono to s tou neefektivitou není zas tak jak uvádíte, odvolání na článek 14.3. na těchto stránkách. A teď si vezmeme ještě využití O2 jako vedlejšího produktu při této elektrolýze. Např. při spalovacím procesu náhradou za vzduch.
ad Miloslav Černý 16. březen 2025, 11:57
"Ono to s tou neefektivitou není zas tak jak uvádíte, odvolání na článek 14.3. na těchto stránkách."
tak zatial to je len dalsi PR clanok o uzasnej technologii aku svet nevidel (akych uz bolo vela) .. az ukazu aspon pilotnu prevadzku, potom o tom mozeme hovorit .. teda zatial je to skutocne velmi neefektivne ..
" A teď si vezmeme ještě využití O2 jako vedlejšího produktu při této elektrolýze. Např. při spalovacím procesu náhradou za vzduch."
az to budu schopny zachytavat a skladovat .. teda zatial tiez len vzdusne zamky ..
zatial cokolvek co "smrdi" zelenim vodikom, je bude predrazene a realne nepouzitelne, alebo len dalsi pokus o pumpovanie grantov ci dotacii ..
"A teď si vezmeme ještě využití O2 jako vedlejšího produktu při této elektrolýze. Např. při spalovacím procesu náhradou za vzduch."
Opět vlhký sen bez technického základu. Toto už se několikrát zkoušelo. Zapomínáte na to, že se Vám bez toho dusíku (inertu) změní teploty hoření, meze výbušnosti paliva, rychlost reakce v primární zóně hořáku, atd. To znamená předělat celý spalovací proces vč. nutnosti recyklů spalin, změny teplosměnných ploch (první ohříváky to "dostanou" s plnou parádou). S čistým kyslíkem mám zkušenosti a bezpečnostní výstroj musí být na úplně jiné úrovni. Stačí jedna nedopatřením špatně odmaštěná armatura a celé zařízení vybuchne!
Já jsem to neuvedl s tím O2 jako možnou okamžitou realizaci. Uvádíte slabé místa, což je správné, není to však nic nerealizovatelné se současnými znalostmi. Smyslu plné projekty takhle začínají. Zatím toho vodíku není na zbýt, aby se s tím někdo musel vážněji začít zabývat.
A jakou "výhodu" má využití čistého kyslíku ve spalovacím procesu, kromě toho, že potřebujete další kompresory, nádrže, ap. , takže to bude podstatně dražší?
K příspěvku Zdeňka připomenu, že v čistém kyslíku hoří a shoří skoro vše. Třeba i železo a ocel.
Jsou specifické oblasti, kde se dá kyslík využít, ale ne v běžném spalovacím procesu místo vzduchu.
Výhoda spalování jenom s O2 v energetické účinnosti je zřejmá, Hořáky by se musely upravit a teplota a nežádoucí vysoká teplota regulovat vodní párou přímo v procesu spalování, což není žádnou novinkou.
Na energetickou účinnost nemá "spalování jenom s O2" žádný vliv.
Nevím o tom, že by výroba vodíku byla nějak extra neefektvní. Moderní PEM elektrolyzéry poskytují účinnost někde mezi 90-95%. Když to srovnám například s účinností výroby pohonných hmot (nafta benzín), která je někde kolem 75% energie v palivu obsažené (při těžbě a výrobě se spotřebuje asi 2,5-3kWh energie), vychází mi to dost dobře.
Dejte odkaz na elektrolyzér s účinností 90-95%. Takový totiž neznám ani laboratorní, natožpak v běžném provozu.
Běžné elektrolyzéry mají účinnost něco nad 50% (teoreticky 70%).
Ve výzkumu jsou citát: "elektrolyzér dosahuje účinnosti 70 až 85 procent proti běžným 55 až 65 procentům"
Zdroj: oenergetice.cz/vodik/brnensky-start-up-predstavil-prototyp-generatoru-vodiku-s-vyssi-ucinnosti
Zatím dosaženo nejvyšší elektrické účinnosti 84%, ale to je vysokoteplotní elektrolýza, kde část energie je dodávána ve formě tepla (teplota 850°C). To by bylo realizovatelné např. u vysokoteplotních jaderných reaktorů. Pilotní projekt využíval teplo z ocelářské pece.
Podobný experimentální elektrolyzér máme (měli jsme) i u nás v Řeži. Doporučuji přečíst, je tam i závislost spotřeby elektřiny na teplotě při elektrolýze.
ad Petr Hariprasad Hajič 17. březen 2025, 03:11
"..Nevím o tom, že by výroba vodíku byla nějak extra neefektvní. Moderní PEM elektrolyzéry poskytují účinnost někde mezi 90-95%...
tak je najvyssi cas sa dovzdelat .. toto sme tu riesili uz pred troma rokmi... teoreticka maximalna ucinnost elektrolizy je niekde okolo 85% .. co sa tyka relanych vysledkov komercne dostupnych (nie laboratornych, ktore nevedia replikovat vo velkom) tak tam sa ucinnost pohybuje o dost nizsie (typicky ~68%):
Interviews with experts on water electrolysis have revealed that by 2030, electrolyzers should achieve an efficiency between 70% and 71%, excluding external compression, purification and hydrogen storage.
tie cisla na reklamnych letakoch (90%+) su podobne ako cisla pre kondenzacne kotle (ucinnost 100%+) ci tepelne cerpadla (300%+) - kde je sa vyuziva (ale do bilancie ucinnosti premeny paliva/EE nekalkuluje) externe dodane teplo, ktore tuto "ucinnost" zlepsuje .. tu by boli vo vyhode jadrove elektrarne, ktore okrem stabilnej dodavky EE mozu vyuzivat aj odpadove teplo a dosahovat tak velmi slusnu celkovu ucinnost a nasledne cenu vysledneho vodika (ak by islo o to) ...... ale toto neviete zabezpecit nahodnymi zdojmi EE (stabilita dodavky EE ani ziadne zbytkove teplo)
a to este neriesime naklady/energiu potrebnu na pripravu vody vhodnej pre elektrolyzer, ci naklady na upravu vysledneho vodika (cistenie, susenie, kompresia a pripadny transport ci nebodaj skladovanie)
porovnanie ucinnosti vyroby pohonnych hmot, je uz len odvedenie pozornosti mimo temu, alebo co by bolo (z pohladu korektnej argumentacie) este horsie - klamliva analogia ..
vzhladom na tu pritomny schvalovaci proces, v case pisania mojho prispevku este nebol "viditelny " prispevok Bob 17. březen 2025, 10:38
To vám vychází "dost dobře" proto, že ta vaše čísla neodpovídají skutečnosti a navíc srovnáváte hrušky a jablka. V jednom případě máte na vstupu primární energii a v druhém meziprodukt (elektřinu).
Zajímavé na tom projektu jsou dva aspekty. Za prvé rychlost, s jakou se podařilo projekt uskutečnit například oproti výstavbě silové VVN, ZVN elektrické sítě v SJ směru v Německu a za druhé, startovací kapacita, která je poměrně slušná 150GWh/den.
ad Petr Hariprasad Hajič 17. březen 2025, 03:06
Zajímavé na tom projektu jsou dva aspekty. Za prvé rychlost, s jakou se podařilo projekt uskutečnit například oproti výstavbě silové VVN, ZVN elektrické sítě v SJ směru v Německu a za druhé, startovací kapacita, která je poměrně slušná 150GWh/den.
ano - silne mi to pripomina ak v nasom kraji za velke peniaze "postavili" vela km cyklociest - len namalovali ciary na existujuce chodniky a cesty, ale cena bola a ko takmer za cele cestne teleso .. ale bolo to expresne rychlo a s velkym poctom km ;) .. a realny prinos? velmi maly ..
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se