COP 28 v Dubaji: Globální revize Pařížské smlouvy a mnohem více

Konec roku 2023, rekordně nejteplejšího v historii měření, bude v tomto ohledu patřit Konferenci OSN o změně klimatu s pořadovou číslovkou 28 (dále COP 28). Setkání představitelů bezmála 200 zemí budou letos hostit Spojené arabské emiráty (SAE) v Dubaji. Samotná konference bude zahájena 30. listopadu a bude probíhat do 12. prosince. Tak jako každý rok lze očekávat směrodatné výstupy, které budou cílit na zúčastněné strany, aby napomohly zmírnění klimatické změny.

COP 28 stojí v půli cesty ušlé od zřejmě nejzásadnější klimatické konference poslední doby, a to sice pařížské s jejími cíli z roku 2015. Státy se v rámci smlouvy zavázaly mimo jiné ke snížení emisí o 50 % do roku 2030 či udržení nárůstu globální teploty pod 2 °C oproti předindustriálním hodnotám, v lepším případě omezit nárůst na 1,5° C.

COP 28 představuje završení první globální revize plnění cílů, kterou označuje jako „global stocktake“. Dále lze očekávat, že bude pozornost věnována financování rozvojových zemí (především dořešení otázky Loss and Damage Fund), otázce postupného ukončení fosilních paliv či budoucnosti uhlovodíků. Tento článek si dává za úkol některé z hlavních bodů v krátkosti představit, zvláště pak ty spojené s energetickým sektorem.

„Global stocktake (GST)“

GST je proces, který má za úkol přezkoumat kritéria Pařížské dohody, ve které je také právně zakotven. Předmětem zkoumání je kýžený pokrok ve snižování emisí, a tedy v dosažení klimatického cíle. V neposlední řadě GST posuzuje a hodnotí, jakým způsobem strany cíle dosahují, včetně budovaných kapacit, financování či technologií.

Proces odstartoval v roce 2021, v následujícím roce pokračoval sběr dat a konečně letošní rok a konference tyto snahy završí. Závěrečná zpráva z COP 28 poté naváže novým cyklem, který bude spočívat ve dvouleté implementaci zjištěných nedostatků prostřednictvím tzv. vnitrostátně stanovených příspěvků (NDCs).

Nicméně nezávisle na finálním sdělení konference je již teď známo, že svět je daleko za plněním svých závazků. Více informací je k dohledání v Emissions Gap Report.

Otázka konce fosilních paliv?

Snižování emisí musí být zásluhou ropného a plynového průmyslu nebo lépe řečeno, nebude možné bez jejich signifikantního přičinění. Pravděpodobně se nedá očekávat úplné vyřazení fosilních paliv, nicméně počínání těchto společností musí být podloženo jasnou klimatickou strategií a výsledky, ne pouhými vágními sliby.

Tyto fráze jsou omílané stále dokola, nicméně dle IEA je to právě méně než polovina celosvětové produkce, která má oznámené plány na snížení emisí ze své činnosti. COP 28 proto musí tlačit na konkrétní závazky pro transformaci celého průmyslu, který má technologie i finanční prostředky k tomu, aby ji provedl.

Oproti tomu pak stojí za zmínku uniklé dokumenty, získané nezávislými novináři v Centru pro zpravodajství o klimatu spolupracujícími s BBC. Dle jejich tvrzení SAE údajně plánovaly využít svoje pořadatelství COP 28 k uzavírání ropných a plynových dohod. SAE jsou jedním z největších světových producentů ropy a zemního plynu. Dalším paradoxem poté je osoba předsedy letošní konference, Sultana Al Jabera, který je současně generálním ředitelem ropné společnosti ADNOC.

Budoucnost uhlovodíků

Mnohem pravděpodobněji než zmínky o „fossil phase out“ budou závěry konference obsahovat ty o „future of hydrocarbons“. Dá se očekávat, že na programu jednání bude technologie zachytávání, využívání a ukládání uhlíku (CCUS).

Mnozí aktéři ji považují za klíčový článek energetické transformace, jiní v ní naopak vidí pouze ospravedlnění dalšího využívání fosilních paliv. Zatímco Evropská unie má v této technologii strategickou vizi, neziskové organizace jako Greepeace ji označují jako podvod a součást lobbismu. Není proto lepší platformy k diskuzi nežli shromáždění Spojených národů.

Bude COP 28 úspěšnější než loňská konference v Egyptě

Závěrem snad jen několik otázek do pléna:

• Jakou podobu bude mít závěrečné komuniké, na jehož podobě se musí jednomyslně shodnout všech 197 zúčastněných stran?
• Bude letošní výstup úspěšnějším a zásadnějším řešením než loňská konference konaná v Egyptě, která byla a je předmětem kritiky pro svoji neúčinnost?
• Jaký je skutečný vztah fosilního lobby a kýžených cílů?
• Jaký vliv bude hrát současné dění ve světě? Respektive dokážou světoví aktéři oddělit své geopolitické ambice od globálních klimatických potřeb?

První odpovědi se svět dozví po skončení konference, další odpovědi budou potřebovat čas, zvláště na otázky střednědobého a dlouhodobého charakteru.