Teplárenské společnosti v ČR loni investovaly do snížení emisí další 1,5 miliardy korun. Celkem si modernizace teplárenství vyžádala od roku 2013 investice přes 25 miliard korun. ČTK to dnes řekl mluvčí Teplárenského sdružení ČR Pavel Kaufmann. Emise oxidu siřičitého a prachu z tepláren díky tomu klesly mezi lety 2013 a 2019 téměř o dvě třetiny a emise oxidů dusíku o více než dvě pětiny, uvedl.
<blockquote>&#8222;Modernizace tepláren bude pokračovat až do konce příštího roku, kdy končí přechodné období pro některé střední a menší teplárny. Rozhodujícím zdrojem znečištění prachem jsou v České republice ale dávno lokální topeniště. Jejich provozovatelé na rozdíl od tepláren neplatí ani za emise znečišťujících látek ani za emise oxidu uhličitého,&#8220; řekl předseda výkonné rady sdružení Tomáš Drápela.</blockquote>
Jiří Koželouh z ekologické Hnutí Duha ČTK řekl, že čísla hovoří jasně &#8211; teplárny snížily emise znečišťující látek dost výrazně. &#8222;Stále však výroba tepla vypouští neudržitelné množství skleníkového oxidu uhličitého a je silně závislá na hnědém uhlí, které bude dražší a dražší. Proto je potřeba, aby sektor prošel daleko větší transformací. Už nejde o nové filtry nebo jen změnu paliva. Je potřeba zásadně snížit plýtvání na úrovni budov a rozvodů a také do systémů centrálního zásobování teplem zapojit moderní technologie jako tepelná čepadla a podobně,&#8220; uvedl.
Teplárenské sdružení tvrdí, že podíl tepláren na celkových emisích je nyní marginální. Dominantním původcem jemných prachových částic jsou u nás lokální topeniště, tedy domovní kotle, kamna a jiné zdroje spalující pevná paliva, tj. uhlí nebo dřevo, uvedlo. &#8222;V roce 2018 vypustily domácnosti z lokálních topenišť téměř 74 procent emisí jemného prachu, tedy dvacetkrát více než celý sektor veřejné energetiky a výroby tepla, který se na nich podílel 3,7 procenta. Podíl domácích topenišť na emisích rakovinotvorného benzo(a)pyrenu činil dokonce 98,8 procenta,&#8220; uvedl ředitel sdružení Martin Hájek.
Podle Koželouha je mimo jiné potřeba zvýšit energetické daně na fosilní paliva v menších kotelnách a lokálních kotlech. &#8222;Ty nyní mají neférovou výhodu proti teplárnám, jenž musí platit čím dál dražší emisní povolenky,&#8220; dodal. Cena emisních povolenek, které platí uhelné elektrárny, průmyslové podniky či teplárny za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry, vystoupila podle <a target="_blank" href="https://www.theice.com/products/197/EUA-Futures/data?marketId=5474736&amp;span=1">dat</a> burzy Intercontinental Exchange (ICE), která ceny sleduje, na začátku letošního roku dosud nejvýše &#8211; nad 35 eur (asi 915 Kč) za tunu CO2.
Teplárenské sdružení ČR bylo založeno v roce 1991, jeho členové zásobují teplem dálkově 1,1 milionu domácností, v nichž žije téměř tři miliony obyvatel. Teplo dodávají i průmyslovým podnikům, školám, nemocnicím nebo úřadům. Celkovým obratem svých členů sdružení nedisponuje. Jednou z největších teplárenských společností v Česku je Pražská teplárenská. Předloni jí meziročně stoupl čistý zisk o 3,3 procenta na 580 milionů korun. Výnosy firmy pak proti roku 2018 vzrostly o 4,8 procenta na 5,3 miliardy korun.

Snížení emisí tepláren v ČR v letech 2013 až 2019
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">Emise (v tunách za rok)</td>
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">Snížení emisí za období 2013 až 2019</td>
<td valign="middle"></td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">2013</td>
<td valign="middle">2019</td>
<td valign="middle">tun za rok</td>
<td valign="middle">v procentech</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Oxidy dusíku</td>
<td valign="middle">20.059</td>
<td valign="middle">11.426</td>
<td valign="middle">&#8211; 8633</td>
<td valign="middle">&#8211; 43,0</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Oxid siřičitý</td>
<td valign="middle">41.278</td>
<td valign="middle">14.733</td>
<td valign="middle">&#8211; 26.545</td>
<td valign="middle">&#8211; 64,3</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Prach</td>
<td valign="middle">1089</td>
<td valign="middle">417</td>
<td valign="middle">&#8211; 672</td>
<td valign="middle">&#8211; 61,7</td>
</tr>
</table>
Zdroj: Teplárenské sdružení ČR

rdo mal

Teplárenství

Teplárny loni investovaly v ČR do snížení emisí další 1,5 mld. Kč

Nový prezident USA Joe Biden dnes nařídil jen několik hodin po vstupu do funkce návrat Spojených států k pařížské klimatické dohodě z roku 2015. Z té USA vyvedl bývalý prezident Donald Trump, který ji považoval za ekonomicky nevýhodnou. Biden přijal první den ve funkci také řadu dalších rozhodnutí, jejichž cílem je zvrátit některé ze zásadních kroků předchozí administrativy. Nařídil například návrat do Světové zdravotnické organizace (WHO), ukončil zákaz cest do USA pro cestující z řady převážně muslimských zemí, pozastavil výstavbu zdi na hranicích s Mexikem, nebo zrušil povolení pro kontroverzní ropovod Keystone XL.
<blockquote>&#8222;Budeme bojovat s klimatickými změnami tak, jak jsme s nimi dosud nebojovali,&#8220; prohlásil Biden v Oválné pracovně Bílého domu.</blockquote>
Okamžitý návrat k pařížské dohodě byl jedním ze stěžejních předvolebních slibů nového prezidenta, který učinil z boje proti klimatickým změnám jeden ze stěžejních cílů své nastupující administrativy. Trump byl naopak zastáncem využívání fosilních paliv a tvrdil, že pařížská dohoda diktuje Spojeným státům nevýhodné podmínky oproti jiným velmocím a poškozuje tak americkou ekonomiku. Podle agentury AP bude trvat 30 dní, než se USA k dohodě znovu formálně opět připojí.
Biden svými příkazy také pozastavil prodej koncesí na těžbu zemního plynu a ropy v Arktické národní přírodní rezervaci na Aljašce a stáhl povolení pro výstavbu ropovodu Keystone XL. Zavedl rovněž nové požadavky pro federální úřady, které budou nově muset posuzovat dopad svých rozhodnutí na klimatické změny.
Rozsáhlé jsou Bidenovy první kroky v oblasti imigrační politiky, které podle AP představují otočení o 180 stupňů oproti kurzu jeho předchůdce. Nový prezident již dříve představil návrh nového přistěhovaleckého zákona, který bude počítat s rychlejším získáním amerického občanství, a jehož by mohlo využít až 11 milionů lidí.
Sérií exekutivních rozhodnutí pak ukončil zákaz cestování do USA z některých převážně muslimských zemí, zastavil výstavbu zdi na hranicích s Mexikem a zrušil plán na vyloučení osob bez povolení k pobytu ze sčítání obyvatelstva, podle nějž se rozpočítává počet křesel ve Sněmovně reprezentantů pro jednotlivé státy.
Svému kabinetu také nařídil, aby pracoval na zachování imigračního programu DACA, jež chrání před deportací mladé přistěhovalce, kteří přicestovali do země jako děti bez potřebných dokumentů. Trump usiloval o jeho zrušení od roku 2017.
Prezident přijal rovněž řadu opatření, která se týkají boje s pandemií covidu-19. Nařídil povinné nošení roušek a dodržování doporučovaných rozestupů ve všech federálních budovách, na všech územích vlastněných federální vládou a také všem zaměstnancům federální vlády. USA se pod jeho taktovkou mají navrátit do WHO, z níž Trump loni zemi vyvedl poté, co organizaci obvinil z opožděné reakce v začátcích šíření koronaviru a z přílišné náklonnosti vůči Číně.
Biden také požádal zdravotnické úřady, aby prodloužily zákaz vyhoštění pro osoby, které kvůli ekonomické krizi způsobené koronavirem nejsou schopny platit nájem nebo splácet hypotéku. Po ministerstvu školství pak chce, aby nadále nevynucovalo splácení studentských dluhů.
Nová hlava státu přitom obecně nařídila federálním agenturám, aby přestaly přijímat veškerá rozhodnutí, dokud jeho administrativa nebude mít čas navrhované regulace posoudit.

Energetika v zahraničí

Biden nařídil návrat USA k pařížské klimatické dohodě

Konzultační společnost McKinsey zveřejnila zprávu <a href="https://www.mckinsey.com/industries/oil-and-gas/our-insights/global-energy-perspective-2021">Global Energy Perspective 2021</a>, která zkoumá, jakým způsobem by se mohl vyvíjet globální energetický sektor. McKinsey na svých webových stránkách představila hlavní závěry zprávy. Mnoho z nich se odvíjí právě od referenčního scénáře, který mimo jiné reflektuje očekávaný vývoj, pokud nedojde ke změnám oproti aktuálně nastaveným trendům a politikám. 
Zveřejněný energetický výhled Global Energy Perspective 2021 společnosti <a href="https://oenergetice.cz/uhli/studie-investice-do-odklonu-od-uhli-v-cesku-se-v-budoucnu-vrati">McKinsey</a> možný vývoj transformace energetického sektoru zkoumá prostřednictvím čtyř scénářů. V návaznosti na předchozí analýzy a vzhledem k aktuálním datům spojeným s vývojem pandemie McKinsey pro účely této zprávy využívala základního scénáře, který se nazývá „Virus pod kontrolou; vrací se růst“ (angl. „Virus Contained; growth returns“). Z toho se odvíjí veškeré predikce konzultantské společnosti v předložené zprávě.
<h2>Dlouhodobý dopad pandemie bude mírný</h2>
Podle predikcí McKinsey se globální poptávka po energii vrátí na úroveň před vypuknutím pandemie koronaviru, tedy na úroveň z roku 2019, během jednoho až čtyř let v závislosti na použitých scénářích. Zároveň se ale už nedostane zpět do předešlého růstového trendu. Poptávka po elektřině a plynu se na původní úroveň vrátí rychleji než ropa. Uhlí se na původní poptávku již nevrátí.
Poptávka po elektřině bude významně růst. Podle zprávy se mezi lety 2020 až 2050 zdvojnásobí. Podíl elektřiny na energetickém mixu se do 30 let zvýší na 30 %. Důvodem bude elektrifikace a rozvoj využívání <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/zeleny-vodik-se-stane-konkurenceschopnym-az-naklady-vyrobu-klesnou-vice-nez-polovinu">zeleného vodíku</a>. V roce 2035 se bude dle referenčního scénáře vyrábět 50 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Podle McKinsey budou v novém energetickém systému hrát významnou roli <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/ve-velke-britanii-vznikne-zatim-nejvetsi-bateriove-uloziste-bateriemi-od-tesly">baterie</a>, ale i plynové zdroje, které budou pokrývat období, kdy budou obnovitelné zdroje vyrábět méně.
<figure id="attachment_91911" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="wp-image-91911 size-medium" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/elektřina-McKinsey-1-512x497.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/elektřina-McKinsey-1-512x497.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/elektřina-McKinsey-1.png 662w" alt="" width="512" height="497" /><figcaption class="wp-caption-text">Elektroenergetický mix v referenčním scénáři McKinsey v letech 2020 a 2050. Zdroj: McKinsey Global Energy Perspective 2021</figcaption></figure>
<h2>Pokud chceme snížit emise, musíme udělat více</h2>
Dochází postupně k poklesu poptávky po fosilních palivech. K vrcholu poptávky po uhlí již došlo, v případě ropy ho McKinsey očekává na konci současné dekády a v případě zemního plynu na konci 30. let. Nicméně fosilní paliva mají v referenčním scénáři energetického výhledu v roce 2050 stále své místo – tvoří více než polovinu globální poptávky po energii. A to především díky růstu poptávky v letectví a chemickém průmyslu.
V referenčním scénáři nebude omezení globálního oteplování pod 1,5 °C dosaženo. <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/platts-globalni-emise-co2-energetiky-roce-2021-porostou-i-pres-rust-oze">Emise</a> naopak zůstanou poměrně vysoké a podle McKinsey budou na úrovni oteplení o 3,5 °C. Dle predikcí emise CO2 spojené s energetikou zůstanou na stejné hodnotě až do roku 2030 a poté začnou mírně klesat.
<figure id="attachment_91909" class="wp-caption aligncenter" style="width: 860px;"><img class="size-full wp-image-91909" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey.png 860w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey-512x291.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey-768x437.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey-725x412.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey-800x455.png 800w" alt="" width="860" height="489" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj emisí v energetice do roku 2050 v referenčním scénáři McKinsey. Zdroj: McKinsey Global Energy Perspective 2021</figcaption></figure>
Autor úvodní fotografie: Andrew Imanaka

Elektřina

McKinsey: Globální poptávka po elektřině se do roku 2050 zdvojnásobí

Provoz zpracovatelského závodu v uranovém dole Ranger byl na začátku ledna ukončen poté, co zpracoval zbylé zásoby uranové rudy. Důl bude nyní procházet komplikovaným sanačním procesem, technologie bude ekologicky rozebrána.
Důl Ranger nyní spravuje společnost Energy Resources of Australia (ERA). Veškerá provozovaná zařízení byla na začátku ledna <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Processing-ends-at-Ranger-mine?fbclid=IwAR1a7xag2aDYTKKFKKykJdF-PZ8zedy1onTpi0dK5veel8XqHIsihxN6WbE">odstavena</a> v souladu s požadavky legislativy a dozorného orgánu. Důl, který leží v Severním teritoriu v Austrálii, byl nejdéle kontinuálně provozovaným uranovým dolem. Společnost ERA patří mezi největší zaměstnavatele oblastí Severního teritoria a Alligator River.
Uranový důl Ranger byl významným dodavatelem uranu na globální trh. V roce <a href="https://www.energyres.com.au/operations/stockpile-processing/">2012</a> byla v dole Ranger ukončena těžba rudy a od té doby závod zpracovával zbylé zásoby uranové rudy. Za poslední čtvrtletí roku 2020 bylo vyrobeno 390 tun sloučeniny U3O8 (žlutý koláč). Celoroční produkce byla 1 574 tun, přičemž se jednalo o maximum, které bylo možné zpracovat, dodala společnost ERA.
<figure id="attachment_91719" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="wp-image-91719 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Ranger-mine-and-processing-plant-ERA.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Ranger-mine-and-processing-plant-ERA.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Ranger-mine-and-processing-plant-ERA-512x289.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Ranger-mine-and-processing-plant-ERA-725x409.jpg 725w" alt="Uranový důl Ranger se zpracovacím závodem v popředí" width="730" height="412" /><figcaption class="wp-caption-text">Uranový důl Ranger se zpracovacím závodem v popředí Zdroj: ERA</figcaption></figure>
Těžba uranové rudy v dole Ranger, vzdáleném 260 km od města Darwin, probíhala po dobu <a href="https://www.energyres.com.au/operations/stockpile-processing/">35 let</a>. Celková plocha dolu je přitom 79 km2. Během provozu dolu bylo vyprodukováno více jak 132 000 tun U3O8. V roce 2018, kdy důl dodával 3 % celosvětové spotřeby uranu, se dostal mezi 10 největších uranových dolů na světě.
Uzavření dolu bylo naplánováno jak z legislativních aspektů, tak také samotným Severním teritoriem. Činnosti v dole jsou totiž řízeny těžební správou spadající pod Severní teritorium, podle smlouvy platné od roku 2018. Nyní však tato smlouva vypršela.
Vlastníci pozemků v roce 2015 informovali společnost ERA o ukončení jejich podpory prodloužení těžby v lokalitě Ranger. Začátkem stejného roku se společnost ERA rozhodla zrušit přípravy závěrečné studie proveditelnosti v hlubinné těžební jámě číslo 3 dolu Ranger. ERA nyní bude <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Processing-ends-at-Ranger-mine?fbclid=IwAR1a7xag2aDYTKKFKKykJdF-PZ8zedy1onTpi0dK5veel8XqHIsihxN6WbE">zasypávat 2200 metrů dlouhý úsek v hloubce 400 až 500 metrů</a>, který byl vydolován z důvodu provádění studií na těžební jámě číslo 3. Předpokládá se, že práce budou trvat přibližně půl roku.
Těžba uranu významně přetváří okolní prostředí, proto je kladen velký důraz na následnou sanaci prostředí. Ta v lokalitě Ranger <a href="https://www.environment.gov.au/science/supervising-scientist/ranger-mine/closure-rehabilitation">již probíhá</a>, zatímco rozebírání a ekologická likvidace zpracovatelského závodu bude naplánována co nejdříve. Celá sanace má být hotova do roku <a href="https://www.environment.gov.au/science/supervising-scientist/ranger-mine/closure-rehabilitation">2026</a>.
<figure id="attachment_91720" class="wp-caption aligncenter" style="width: 559px;"><img class="wp-image-91720 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/jabiluka-aerial-view-grid.jpg" sizes="(max-width: 559px) 100vw, 559px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/jabiluka-aerial-view-grid.jpg 559w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/jabiluka-aerial-view-grid-512x317.jpg 512w" alt="Sanace prostředí a vegetace dolu Jabiluka mezi léty 2006 a 2018" width="559" height="346" /><figcaption class="wp-caption-text">Sanace prostředí a vegetace dolu Jabiluka mezi léty 2006 a 2018 Zdroj: environment.gov.au</figcaption></figure>
Zdroj úvodního obrázku: Cameco

Jaderné elektrárny

V australském uranovém dole Ranger byl ukončen provoz zpracovatelského závodu

Portugalsko zahájilo 1. ledna 2021 své předsednictví v Radě EU. Jako velkou prioritu pak vnímá jednání o Evropském klimatickém zákoně, včetně schválení navrhovaného cíle pro snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030, jak v minulém týdnu informoval server <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/deal-on-european-climate-law-is-big-priority-for-portugal-at-eu-helm/" target="_blank" rel="noopener">Euractiv</a>.
Dohody na konečném znění přímo závazného nařízení o <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/frans-timmermans-ma-za-ukol-prijmout-evropskou-klimatickou-ustavu">Evropském klimatickém zákoně</a>, který bude implementovat zásady uvedené v Zelené dohodě pro Evropu, chce portugalské předsednictví dokončit do konce června. Zákon bude důležitý pro závazné stanovení klimatických cílů pro roky 2030 a 2050 – tedy dosažení uhlíkové neutrality.
<blockquote>„Jsem si jistý, že během našeho předsednictví bude zákon schválen. Je to naše velká priorita na tento semestr, “ uvedl portugalský ministr životního prostředí a klimatu João Pedro Matos Fernandes, který ve čtvrtek 7. ledna informoval novináře.</blockquote>
Fernandes zároveň uvedl, že si je vědom nejednoduchosti nadcházejících jednání vzhledem k rozdílům mezi zeměmi v oblasti energetického mixu. Dodal také, že nelze očekávat, že všechny země Evropské unie budou do roku 2050 uhlíkově neutrální. Většina států by však měla k uhlíkové neutralitě alespoň směřovat, aby jí dosáhly v roce 2050, případně i dříve. U jednoho či dvou států pak lze očekávat, že neutrality v tomto roce nedosáhnou.
Dle portugalského předsednictví by jednání o konečném znění nařízení neměla být příliš složitá, vzhledem k tomu, že se vedoucí představitelé států v rámci Rady již dohodli na snížení o<a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/zvyseni-cile-snizeni-emisi-2030-lze-ocekavat-brzy-navod-dosazeni-az-pulce-roku-2021"> alespoň 55 %</a> do roku 2030. Předtím než se 55% cíl dostane do znění Klimatického zákona, a stane se tak právně závazným, bude třeba přesvědčit Evropský parlament. Ten přitom už nyní volá po navýšení cíle na 60 %.
Vyjednávání v rámci evropského předsednictví o podobě Klimatického zákona by měla začít již v březnu. Po jeho přijetí započnou práce na novém klimatickém legislativním balíčku. Ten bude obsahovat, mimo jiné, revizi EU ETS či nařízení o sdíleném úsilí. S jasně definovanými a závaznými cíli pro roky 2030 a 2050 by měly být, dle vyjádření Fernandese, revizní procesy jednodušší. <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/navrh-narizeni-klimatu-environmentalisty-zklamal-polska-pge-ma-za-nerealny">První verze nařízení</a> byla Evropskou komisí publikována v březnu minulého roku.
Úvodní obrázek: Álvaro Millán

Legislativa EU

Portugalské předsednictví: Evropský klimatický zákon je na dohled

<a href="https://www.euractiv.com/section/emissions-trading-scheme/news/eu-price-on-pollution-hits-record-high-in-early-2021/">Ceny emisních povolenek v systému EU ETS v prvních obchodních dnech roku 2021 vzrostly</a> na rekordní úrovně. Ceny emisních povolenek jsou mimo jiné podpořeny očekáváními ohledně opatření, která mají dovést Evropskou unii ke splnění <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/zastupci-statu-eu-schvalili-navyseni-cile-snizeni-emisi-sklenikovych-plynu-roku-2030">nově nastaveného emisního cíle pro rok 2030</a>.
Závěrná cena futures kontraktu na povolenku CO₂ s dodávkou v prosinci 2021 dosáhla ve čtvrtek na 34,76 EUR/t CO₂. Ceny povolenek CO₂ tak začátkem roku dosahují nejvyšších hodnot od spuštění systému EU ETS v roce 2005.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1610106512.json“}
Chladné počasí, které v tomto týdnu panovalo napříč Evropou, podpořilo růst cen povolenek, jelikož chladné počasí zvyšuje poptávku po elektrické a tepelné energii, čímž se zvyšuje poptávka po emisních povolenkách. Cena emisních povolenek byla rovněž podpořena <a href="https://www.montelnews.com/fr/story/co2-set-to-test-higher-levels-on-auction-delay/1169595">odkladem začátku aukcí emisních povolenek v letošním roce</a>.
<h2>Nový emisní cíl EU</h2>
Cena povolenky CO₂ má dle analytiků dlouhodobě vzrůstající tendenci v důsledku zpřísňování politiky EU v oblasti změny klimatu. Cena od prosince loňského roku, kdy představitelé EU odsouhlasili nový emisní cíl pro rok 2030, vzrostla o více než 10 %.
Očekává se, že balíček opatření vedoucí ke splnění nového emisního cíle EU pro rok 2030, kterým je 55% snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990, bude zveřejněn Komisí v červnu letošního roku.
<h2>4. fáze systému EU ETS</h2>
Jak jsme <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/evropsky-system-obchodovani-co2-vstoupi-pocatkem-roku-2021-sve-4-faze">informovali</a>, systém EU ETS vstoupil začátkem roku 2021 do své 4. fáze, která potrvá až do konce roku 2030.
<blockquote>„Vyšší cíle v oblasti snižování emisí znamenají nižší nabídku povolenek v EU ETS, což by jinak mohlo znamenat vyšší cenu uhlíku,“ komentoval v říjnu 2020 dění Jeff Berman, analytik Plattsu.</blockquote>
Počátkem 4. fáze vzrostla hodnota takzvaného lineárního redukčního faktoru (LFR), která udává snižovaní stropu celkových emisní v systému, a to z 1,74 % ročně na 2,2 % ročně.
Aktuálně platná hodnota LFR je ovšem nastavená na starý emisní cíl (40 % snížení emisí skleníkových plynu). Cena povolenek CO₂ tedy bude záviset i na tom, od kdy nabyde samotné předpokládané zvýšení LFR platnosti.
Otázkou je také budoucí nastavení rezervy tržní stability, do které se od roku 2019 do roku 2023 přesouvá 24 % z přebytku povolenek na trhu, pokud je přebytek vyšší než 833 miliónů. Po roce 2023 má množství přesouvaných povolenek klesnout na 12 %. Ve hře je tedy prodloužení 24% hodnoty na další roky.
<h2>Odhad analytiků</h2>
<blockquote>„Dojdeme do bodu, kdy se prostě trh bude muset posunout do vyšších cenových hladin, jelikož zde nebude dostatečná nabídka, aby uspokojila poptávku,“ uvedl Tom Lord ze společnosti Redshaw Advisors.</blockquote>
Analytici Refinitivu revidovali svůj odhad pro cenu povolenky CO₂ do roku 2030 vzhledem k novému emisnímu cíli, a to z 23 EUR/t CO₂ na 89 EUR/t CO₂.
<blockquote>„Je to obrovský nárůst. U ETS opravdu zaleží na ambicích,“ uvedla analytička Ingvild Sorhusová.</blockquote>
Zdroj: www.ecologic.eu

Emise CO2

Ceny emisních povolenek se začátkem roku 2021 dostaly na rekordní úroveň

Čína spustí 1. února 2021 svůj národní systém pro obchodování s emisemi CO2, který by jí měl pomoci k <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/cinska-cesta-k-uhlikove-neutralite-nejvetsi-vyzvou-bude-prumysl-vytapeni" target="_blank" rel="noopener">dosažení uhlíkové neutrality do roku 2060</a>. Zpočátku budou v systému zahrnuty pouze elektrárny s roční produkcí emisí CO2 vyšší než 26 tis. tun nebo s roční spotřebou uhlí vyšší než 10 tis. tun. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/010621-china-to-launch-national-carbon-emissions-trading-scheme-on-feb-1" target="_blank" rel="noopener">Podle informací zveřejněných zahraničním serverem Platts by se mělo jednat o zhruba 2 200 elektráren</a>. 
Jak připomněl zahraniční server Platts, Čína od roku 2011 zaváděla pilotní systémy pro obchodování s emisemi CO2 v devíti městech a v roce 2017 začala s vývojem národního systému.
Ten má vstoupit v platnost 1. února 2021 a zpočátku má zahrnovat pouze elektrárny s roční produkcí emisí CO2 vyšší než 26 tis. tun nebo s roční spotřebou uhlí nad 10 tis. tun. Zařízení zařazená do národního schématu budou následně vyřazena z regionálních systémů pro obchodování s emisemi.
<blockquote>„Elektrárny, obzvláště pak ty uhelné, jsou klíčovými zařízeními, jejichž emise budou kontrolovány a zdroje z trhu očekávají, že průmysl, včetně cementárenského, ocelářského, rafinérského, petrochemického a papírenského, stejně jako letecká doprava, budou postupně do systému začleněny poté, co bude úspěšně spuštěn,“ uvedl zahraniční server Platts.</blockquote>
Ministerstvo životního prostředí má fungovat jako národní regulátor a dohled nad národním systémem pro obchodování s emisemi. Environmentální autority v jednotlivých provinciích mají podle zveřejněných informací řídit alokaci emisních povolenek, provádět kontrolu množství vypouštěných emisí a činit další administrativní úkony.
Zpráva o spuštění národního systému pro obchodování s emisemi v Číně přichází v době, kdy cena emisních povolenek v evropském systému EU ETS přokonává historická maxima. Například cena futures kontraktu s dodávkou v prosinci letošního roku ve čtvrtek přesáhla hodnotu 34 EUR/t CO2. <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/ceny-emisnich-povolenek-v-eu-jsou-po-dohode-ze-summitu-na-rekordu" target="_blank" rel="noopener">Již prosincové hodnoty nad 31 EUR/t CO2 přitom znamenaly nejvyšší hodnoty od spuštění systému EU ETS v roce 2005</a>.
Zdroj úvodní fotografie: Pixabay

Čína spustí od února národní systém pro obchodování s emisemi CO2

Žádost o výjimku ohledně emisí rtuti pro hnědouhelnou elektrárnu Počerady je podle ekologů v rozporu se zákonem. Není podle nich jasné, zda by elektrárna začala v budoucnu limity plnit, provozovatel také tají část podkladů. Elektrárna patřící do skupiny Sev.en Energy by díky výjimce mohla vypouštět čtyřnásobné množství rtuti proti limitům na ochranu zdraví, což je podle ekologů příliš. Zástupci organizací Frank Bold, Hnutí Duha a Greenpeace to uvedli na dnešní tiskové konferenci. Dnes se koná také jednání s účastníky řízení o udělení výjimky, o které rozhoduje Krajský úřad Ústeckého kraje. Evropská směrnice zpřísňující limity začne platit letos v srpnu.
Mluvčí Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová v prosinci ČTK řekla, že elektrárna po modernizaci vyhoví většině nových požadavků kromě emisí rtuti. Tam by podle ní byly náklady na úpravy zařízení neúměrně vysoké proti přínosům. Proto chce výjimku, o kterou požádal už předchozí majitel elektrárny, společnost ČEZ.
S tím nesouhlasí Laura Otýpková z právnické organizace Frank Bold. &#8222;Když se podíváme na případ elektrárny Počerady, tak ta nesplňuje výjimku, že by náklady byly nepřiměřené přínosům pro životní prostředí. Protože ten emisní limit, který požaduje, je čtyřnásobný proti emisnímu limitu, který stanoví evropské právo,&#8220; řekla.
Pokud by elektrárna výjimku dostala, mohla by vypouštět až 28 mikrogramů rtuti na metr krychlový. Otýpková upozornila, že metodický pokyn ministerstva životního prostředí doporučuje, aby výše výjimky pro rtuť počítala maximálně s 20 mikrogramy na metr krychlový.
<blockquote>&#8222;Zároveň je v rozporu s metodickým pokynem, že provozovatel odmítá říct, co s elektrárnou bude po skončení výjimky. Takže reálně hrozí, že po skončení výjimky, čtyřleté, bude žádat o další navazující výjimku,&#8220; řekla Otýpková.</blockquote>
Jako problematické vidí i to, že provozovatel část podkladů tají s odkazem na obchodní tajemství. &#8222;Přitom se jedná o podklady, které v podobných řízeních o výjimkách jsou účastníkům běžně poskytovány,&#8220; dodala.
Elektrárna Počerady je ve skupině Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače od sklonku loňského roku. Stalo se tak o tři roky dříve proti původnímu plánu. ČEZ a Sev.en Energy loni uvedly, že se na urychlení prodeje dohodly s ohledem na nové emisní normy Evropské unie.
Změnu majitele dlouhodobě kritizují ekologové, hlavně kvůli tomu, že Tykačova firma chce provozovat elektrárnu déle než ČEZ. Zástupci Sev.en Energy loni oznámili, že společnost chce zmodernizovat elektrárnu tak, aby mohla být v provozu i po roce 2028, kdy by měly začít platit další, ještě více zpřísňující limity Evropské komise.
Hnutí Arnika loni oznámilo, že Počerady byly předloni po elektrárně Chvaletice ze skupiny Sev.en Energy druhým nejhorším českým zdrojem vypouštěné rtuti do ovzduší, vody a půdy. Počerady jsou také s Prunéřovem a Tušimicemi ze skupiny ČEZ největším českým zdrojem skleníkových plynů. Hnutí čerpalo informace z dat Integrovaného registru znečišťování.

Energetika v ČR

Ekologové: Žádost o výjimku pro Počerady je v rozporu se zákonem

Podle <a href="https://www.pwc.co.uk/services/sustainability-climate-change/insights/net-zero-economy-index.html?fbclid=IwAR39w_xI7WPyFc5K5V6EzPR_hvxPDyxWdMBS8ydMk6lRrGSh_5FA7Sa64u0">studie od poradenské společnosti PwC</a> snižuje Spojené království od roku 2000 uhlíkovou náročnost svojí ekonomiky nejrychleji ze skupiny zemí tzv. G20, do které jsou řazeny nejvyspělejší státy světa. V průměru poklesla uhlíková náročnost Spojeného království mezi lety 2000 a 2019 každoročně o 3,7 %. 
Spojené království je na pomyslné špici žebříčku <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/velka-britanie-lidrem-dekarbonizace-staty-g20">již nejméně od roku 2017</a>, kdy dosáhla průměrná míra dekarbonizace taktéž 3,7 %. Podle aktualizovaného žebříčku z loňského roku má navíc nezanedbatelný náskok – v pořadí druhá Čína zaostává v poklesu uhlíkové náročnosti o 0,8 %.
Snížení uhlíkové náročnosti je ve Spojeném království přičítáno odklonu od fosilních paliv, zejména snížení závislosti na spalování uhlí v energetice, které postupně nahradil zemní plyn a obnovitelné zdroje.
K omezení spalování uhlí pomohlo Spojenému království zavedení uhlíkové daně, která v letech nízkých cen emisních povolenek snižovala marži uhelných elektráren. Obdobný efekt vidíme v Evropské unii i nyní, kdy se již emisní povolenky obchodují za cenu převyšující 30 EUR/t, což provozovatelům uhelných elektráren snižuje výnosy.
<figure id="attachment_91483" class="wp-caption alignleft" style="width: 865px;"><img class="size-full wp-image-91483" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-21.57.38.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-21.57.38.png 865w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-21.57.38-512x424.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-21.57.38-768x636.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-21.57.38-725x600.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-21.57.38-800x662.png 800w" alt="Průměrná míra dekarbonizace jednotlivých států G20" width="865" height="716" /><figcaption class="wp-caption-text">Průměrná míra dekarbonizace jednotlivých států G20, zdroj: PWC UK</figcaption></figure>
Meziročně nejvíce svoji ekonomiku dekarbonizovalo v roce 2019 Německo, které dosáhlo snížení uhlíkové náročnosti o 6,6 %.
<h2>Míra dekarbonizace je naprosto nedostačující, tvrdí studie</h2>
Podle závěrů studie ovšem snižování uhlíkové náročnosti zdaleka nestačí. Studie totiž tvrdí, že pokud má být dosaženo cíle zvýšení teploty o nejvýše 1,5 °C oproti době před průmyslovou revolucí do roku 2050, pak je nezbytné dosáhnout snížení uhlíkové náročnosti v průměru každoročně o 11,7 %.
Meziročně přitom poklesla uhlíková náročnost ve světě v roce 2019 pouze o 2,4 %, průměrně od roku 2000 o 1,5 % ročně.  Údaje uvedené ve studii tak jasně naznačují, že pokud má být dosaženo cílů vyplývajících z Pařížské dohody, je nutné tempo dekarbonizace podstatně zrychlit, a to až pětinásobně.
<figure id="attachment_91484" class="wp-caption alignleft" style="width: 860px;"><img class="size-full wp-image-91484" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-22.17.44.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-22.17.44.png 860w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-22.17.44-512x349.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-22.17.44-768x523.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-22.17.44-725x494.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-22.17.44-800x545.png 800w" alt="Potřebná míra dekarbonizace k dosažení klimatických cílů" width="860" height="586" /><figcaption class="wp-caption-text">Potřebná míra dekarbonizace k dosažení klimatických cílů</figcaption></figure>
&nbsp;

Uhlíkovou náročnost snižuje dlouhodobě nejrychleji Spojené království. Je ovšem potřeba zrychlit až pětinásobně

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Canada-launches-strategy-to-become-global-hydrogen?fbclid=IwAR012eJQOaxFn3dBT8xbf-6F87gaUoFvF24rKM-q9xAEVm4jtzzhQ_tQveg" target="_blank" rel="noopener">Kanadská vláda zahájila strategii</a>, která považuje nízkouhlíkové a vodíkové palivové technologie s nulovými emisemi za klíčovou součást cesty k čistým nulovým emisím uhlíku do roku 2050. Strategie je podpořena federální investicí ve výši 1,5 miliardy kanadských dolarů (25 miliard korun) do fondu Low-carbon and Zero-emissions Fuels. Fond má cíl zvýšit produkci a využívání nízkouhlíkových paliv včetně vodíku.
Kanadská vodíková strategie je navržena tak, aby podnítila investice a partnerství za účelem zajistit Kanadě globální postavení jako dodavetele vodíku a zvýšit domací produkci.
<blockquote>„Nastal čas na vodík. Ekonomické a environmentální příležitosti pro naše pracovníky a komunity jsou skutečné. Přišel globální impuls a Kanada jej využije,“ uvedl Seamus O’Regan, ministr pro přírodní zdroje.</blockquote>
Kanada je v současné době jedním z deseti největších světových producentů vodíku. Produkuje odhadem 3 miliony tun vodíku ročně a země hodlá těžit z rostoucí celosvětové poptávky po vodíku. Hodnota trhu s vodíkem by měla dosáhnout do roku 2050 přibližně 12 bilionů kanadských dolarů (200 bilionů korun). Strategie bude rovněž doplněna o <a href="https://www.canada.ca/en/environment-climate-change/services/managing-pollution/energy-production/fuel-regulations/clean-fuel-standard.html">Clean Fuel Standard</a>, který dále podpoří investice a růst v kanadském odvětví paliv tím, že bude stimulovat vývoj a přijetí čistých paliv.
<h2>Jádro a obnovitelné zdroje jako hlavní zdroje pro výrobu vodíku</h2>
Očekává se, že výroba vodíku v Kanadě bude založena na kombinaci několika cest. Existuje synergie mezi výrobou vodíku z elektrické energie z jádra a obnovitelných zdrojů.
Nová vodíková strategie je vyvrcholením tříletého výzkumu a analýz se vstupem od 1 500 předních odborníků a zúčastněných stran, včetně pracovníků, průmyslu, nížších správních úrovní a akademické obce. Bude podporovat nedávno ohlášený kanadský vládní plán v oblasti klimatu <a href="https://www.canada.ca/en/environment-climate-change/news/2020/12/a-healthy-environment-and-a-healthy-economy.html">A Healthy Environment and a Healthy Economy</a>.
Autor úvodní fotografie: Joseph Brent (flickr)