Cena za vypouštění emisí CO2 do ovzduší, která je v Evropské unii reprezentována cenou emisní povolenky, se musí až ztrojnásobit, aby byl efektivně nastartován rozvoj vodíku. Jedině tak bude, dle BNP Paribas, v souladu s nedávno zveřejněnou strategií pro zelený vodík možné dosáhnout unijního cíle klimatické neutrality do roku 2050.
Banka ve své<a href="https://docfinder.bnpparibas-am.com/api/files/FB39FAB1-A279-41CC-9CDD-4D22827359B0" target="_blank" rel="noopener"> říjnové studii</a> , o které <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2020-10-02/carbon-price-needs-to-triple-to-spur-green-eu-hydrogen-growth?cmpid=BBD100220_GREENDAILY&amp;utm_medium=email&amp;utm_source=newsletter&amp;utm_term=201002&amp;utm_campaign=greendaily&amp;fbclid=IwAR2p0PklKsPHbBim2WVzLoFPz1ZuxRXT6Qr5-qgBlc2a52D0k7gKa1qafsA" target="_blank" rel="noopener">informovala</a> mimo jiné agentura Bloomberg, shrnuje, že pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050 bude zelený vodík klíčový. Podporuje tak <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/QANDA_20_1257" target="_blank" rel="noopener">unijní vodíkovou strategii</a>, která stanovuje, že vodík bude využíván ve všech sektorech ekonomiky, tedy jako palivo i jako prostředek pro ukládání energie.
Studie BNP Paribas Asset Management pak upozorňuje na to, že aby byla tato ambiciózní strategie naplněna, bude muset cena emisí uhlíku na evropském trhu strmě stoupat. Stejně tak bude nutné, aby cena vodíkových technologií i samotného vodíku klesly.
<h3>Cena EUA ideálně na 79 eurech</h3>
Jako podstatnou podmínku nastartování vodíkové ekonomiky dále BNP Paribas zmiňuje zvyšování ceny emisní povolenky v rámci systému EU ETS. Ta v Evropské unii fakticky reprezentuje cenu za znečišťování emisemi skleníkových plynů.
Dle studie bude třeba, aby se cena povolenky vyšplhala na ceny okolo 79 euro za tunu emisí skleníkových plynů (konkrétně studie zmiňuje rozpětí 79 až 103 eur v roce 2030). To znamená nárůst o přibližně 50 euro oproti současnému stavu. Tak bude, dle banky, ideálně zajištěn rozvoj zeleného vodíku.
<h3>Na barvě záleží</h3>
BNP Paribas zároveň zdůrazňuje, že podporován by měl být <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/cena-zeleneho-vodiku-by-mela-dalsich-dekadach-znatelne-poklesnout" target="_blank" rel="noopener">zelený vodík</a>, nikoli šedý.
<blockquote>„EU ETS bude moci hrát svoji roli při zajišťování čistých nulových emisí do roku 2050 pouze tehdy, pokud do roku 2030 umožní zelenému vodíku vytlačit šedý vodík jako výchozí surovinu,“ uvedl Mark Lewis, manažer pro oblast pro udržitelnost v BNP Paribas Asset Management.</blockquote>
Banka předpovídá, že aby Evropská komise zajistila alespoň částečnou realizaci svojí strategie, bude se snažit o co nejvýhodnější podmínky pro podporu zeleného vodíku. To by, dle studie, reálně mělo vést k navýšení ceny povolenky systému EU ETS na minimálně 42 až 55 eur v nadcházejících letech.
Zdroj úvodního obrázku: Martin Abegglen, Flickr.com

Rychlé zprávy

Studie: Ceny uhlíku se musí ztrojnásobit, aby pomohly nastartování vodíku v EU

Pozornost se po hlasování Evropského parlamentu, který odhlasoval dokonce ambicióznější cíl pro rok 2030 ve snížení množství skleníkových plynů vypouštěných do ovzduší oproti roku 1990, než jak jej <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/novy-klimaticky-plan-eu-by-si-vyzadal-transformaci-energetickeho-systemu/">navrhovala Komise</a> (o 55 % ), a to o <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/eu-parliament-votes-for-60-carbon-emissions-cut-by-2030/">60 %</a>, obrací na Radu ministrů. Ta rozhodne o konečné podobě nových klimatických cílů.
<h2>Nový cíl pro rok 2030</h2>
<blockquote>„Jsme přesvědčeni, že nás Rada přivede zpět k “čistému“ 55% cíli. A jsem si jistý, že do toho půjdeme a podpoří jej většina,“ uvedl ještě před říjnovým summitem německý europoslanec Peter Liese po hlasování v Evropském parlamentu.</blockquote>
Podle Lieseho, který odhlasování 60% cíle kritizoval, je většina členských států EU pro 55% snížení emisí skleníkových plynů, a to i bez podpory Německa, které se dle jeho slov „drží při zemi“, jelikož aktuálně předsedá Radě.
Představitelé Komise se také, již při prezentaci svého návrhu, nechali slyšet, že si uvědomují, že bude obtížné, aby všechny členské státy EU schválily snížení emisí o 55 %, ale že přesto věří v jeho schválení.
<h2>Podpora nového emisního cíle</h2>
Jedenáct členských státu z celkových dvaceti sedmi vyjádřilo před summitem Rady ministrů svou podporu novému emisnímu cíli o hodnotě alespoň 55 % do roku 2030 <a href="https://www.euractiv.com/wp-content/uploads/sites/2/2020/10/Joint-statement-EU-2030-target.pdf">ve společném prohlášení</a>.
<h2>Prosincový summit</h2>
15. října 2020 se lídři EU domluvili, že o nových klimatických cílech chtějí rozhodnout na summitu konaném 10. prosince 2020, aby bylo dostatek času pro sjednocení postoje EU v boji proti klimatickým změnám a vyjasnění některých souvisejících otázek.
Mezi ty se řadí například způsob rozdělení nového emisní cíle mezi jednotlivé  členské státy.
<blockquote>„Nejsme si jisti, ani přibližně, jaké by byly náklady jednotlivých států,“ uvedl zastupitel státu, který 55% cíl zatím nepodpořil a dále podotkl, že při dostatečné finanční podpoře států s vyšší uhlíkovou náročností, která by jim napomohla splnit cíle „nebudou stát v cestě konsensu.“</blockquote>
Na summitu nicméně všichni představitelé členských států <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/vsichni-predstavitele-clenskych-zemi-eu-vcetne-cr-podporili-vyssi-emisni-cil/">vyjádřili</a>, včetně ČR, svou podporu 55 % cíli – za určitých podmínek.
<h2>Klimatická neutralita</h2>
Na nynějším summitu bylo <a href="https://www.euractiv.com/section/climate-environment/news/eu-leaders-to-decide-tougher-climate-goal-in-december/">potvrzeno</a>, že klimatická neutralita EU do konce roku 2050 má být kolektivní, nikoli individuální, jak odhlasoval Evropský parlament. To byl například také požadavek ČR.
<blockquote>„Každá země má jiný energetický mix a to musíme vzít v potaz. Takže pokud se dohodneme na 55% snížení v průměru, tak s tím nemá Česká republika žádný problém. Některé státy by mohly [emise] snížit více. Ale my, Česká republika, toho nedosáhneme,“ uvedl český premiér Andrej Babiš.</blockquote>
Z ČR rovněž zaznělo, že by se 55% cil mohl podpořit za předpokladu, že Komise nebude blokovat vládní plány na podporu výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech.
Zdroj úvodní fotografie: Yanni Koutsomitis, Flickr.com

Evropská Unie

Lídři EU mají rozhodnout o zpřísnění klimatických cílů v prosinci, ČR může hlasovat pro

Uvažované datum konce využívání uhlí v Česku v roce 2038 je příliš pozdní z hlediska ochrany klimatu i ekonomických vyhlídek uhelného průmyslu. Na dnešní on-line tiskové konferenci to uvedli zástupci ekologických organizací Greenpeace a Hnutí Duha. Sdělili, že prosazují postupné odstavení uhelných elektráren v ČR už do roku 2030. Podle kritéria emisní intenzity, které zkoumá množství emisí oxidu uhličitého (CO2) na jednotku vyrobené energie, by jako první měla být odstavena hnědouhelná elektrárna Počerady, tvrdí.
Pořadí postupného odstavování uhelných elektráren, které dnes Greenpeace a Hnutí Duha představily, neodráží podle nich přání ekologických organizací, ale vychází ze zmiňovaného kritéria, které pro zavírání elektráren schválila uhelná komise na svém zasedání 5. června v Prunéřově. Ukazatel pracuje s údaji za roky 2017 až 2019. Na emisní intenzitu má vliv zejména účinnost využívání paliva a také to, jestli a jaká část tepla vznikajícího při výrobě elektřiny je využita, uvedly organizace.
<blockquote>&#8222;Vytvořili jsme seznam uhelných elektráren s pořadím odstavování, jehož oficiálnímu vytvoření v uhelné komisi dosud bránili zástupci uhelných firem spolu s ministry. Nejde o naši představu, ale o exaktní aplikaci kritéria emisní intenzity, schváleného uhelnou komisí s využitím oficiálních údajů provozovatelů elektráren,&#8220; uvedl dnes Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí Duha a člen uhelné komise za asociaci ekologických organizací Zelený kruh.</blockquote>
Přesné termíny, kdy by měly být elektrárny odstaveny proto podle něj tabulka neuvádí. &#8222;Jako první by se zavírala elektrárna Počerady, které má velmi malou účinnost a nevyužívá teplo vznikající při výrobě elektřiny,&#8220; uvedl dnes Koželouh. Elektrárna má podle výpočtu ekologických organizací emisní intenzitu nejvyšší, když vypustí 1,033 tuny CO2 na megawatthodinu (MWh). Jejím majitelem je aktuálně ČEZ, nejpozději od začátku roku 2024 bude ale vlastníkem skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače.
Následuje hnědouhelná elektrárna Mělník s emisní intenzitou 1,031 tuny CO2 na MWh a černouhelná elektrárna Dětmarovice s emisní intenzitou 1,021 tuny CO2 na MWh. Naopak nejnižší emisní intenzitu má elektrárna Mělník II, a to 0,786 tuny CO2 na MWh, uvedly organizace. Také všechny tyto zdroje provozuje skupina ČEZ.
V úterý ráno se uskuteční další jednání takzvané uhelné komise, která má řešit útlum těžby uhlí, ale také celkový budoucí energetický mix ČR. Podle několika zdrojů ČTK měla komise už stanovit datum konce využívání uhlí v Česku, a to na rok 2038, podobně jako již učinilo Německo. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) dnes ale na twitteru <a target="_blank" href="https://twitter.com/RibraRichard/status/1318101083420381189">uvedl</a>, že komise v úterý o termínu konce uhlí v ČR nerozhodne.
<blockquote>&#8222;Dlouhodobě prosazuji, aby se práce komise zbytečně neprotahovala, ale rozhodovat o tak zásadní otázce na základě prezentace se dvanácti slajdy rozeslané den před jednáním by bylo šílené. Doufám, že pan Brabec bude reagovat stejně rozumně i ve chvíli, kdy dojde na lámání chleba. Ministr životní prostředí by měl být v ochraně klimatu aspoň o trochu ambicióznější, než ministr průmyslu, který prosazuje konec uhlí v roce 2038,&#8220; řekl dnes člen uhelné komise za Greenpeace Jan Rovenský.</blockquote>
Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Předsedají jí Brabec a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Českého báňského úřadu Martin Štemberka nebo předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička

Emisní intenzita uhelných elektráren v ČR
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">uhelná elektrárna</td>
<td valign="middle">provozovatel</td>
<td valign="middle">emisní intenzita 2017 až 2019 (tuny CO2/MWh)</td>
<td valign="middle">instalovaný výkon (v megawattech)</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Počerady</td>
<td valign="middle">ČEZ (do budoucna Sev.en Energy)</td>
<td valign="middle">1,033</td>
<td valign="middle">1000</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Mělník III</td>
<td valign="middle">ČEZ</td>
<td valign="middle">1,031</td>
<td valign="middle">500</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Dětmarovice</td>
<td valign="middle">ČEZ</td>
<td valign="middle">1,021</td>
<td valign="middle">800</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Tisová II</td>
<td valign="middle">Sokolovská uhelná</td>
<td valign="middle">0,958</td>
<td valign="middle">100</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Chvaletice</td>
<td valign="middle">Sev.en Energy</td>
<td valign="middle">0,938</td>
<td valign="middle">820</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ledvice 4</td>
<td valign="middle">ČEZ</td>
<td valign="middle">0,932</td>
<td valign="middle">110</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Prunéřov II</td>
<td valign="middle">ČEZ</td>
<td valign="middle">0,918</td>
<td valign="middle">750</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Tušimice II</td>
<td valign="middle">ČEZ</td>
<td valign="middle">0,902</td>
<td valign="middle">800</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ledvice 6</td>
<td valign="middle">ČEZ</td>
<td valign="middle">0,847</td>
<td valign="middle">660</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Kladno</td>
<td valign="middle">Sev.en Energy</td>
<td valign="middle">0,802</td>
<td valign="middle">470</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Mělník II</td>
<td valign="middle">ČEZ</td>
<td valign="middle">0,786</td>
<td valign="middle">220</td>
</tr>
</table>
Zdroj: Ekologické organizace na základě údajů společností

rdo mal

Uhlí

Ekologové: Útlum uhlí v r. 2038 je pozdě, první odstavit Počerady

Takzvaná uhelná komise v úterý nerozhodne o termínu ukončení využívání uhlí v České republice. Na <a target="_blank" href="https://twitter.com/RibraRichard/status/1318101083420381189">twitteru</a> to dnes uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Komise, která se má zabývat útlumem těžby uhlí a také celkovým budoucím energetickým mixem ČR, dostane podklady, hlasovat bude na jednom z dalších jednání. Podle několika zdrojů ČTK přitom měla už na úterním zasedání stanovit datum konce využívání uhlí v Česku, a to na rok 2038, podobně jako již učinilo Německo.
<blockquote>&#8222;Uhelná komise zítra (v úterý) o termínu konce uhlí v České republice nerozhodne. Na tom jsme s (ministrem průmyslu) Karlem Havlíčkem (za ANO) dohodnuti. Komise dostane podklady, na základě kterých se bude o termínu hlasovat na jednom z dalších jednání. Nechceme rozhodovat pod časovým tlakem,&#8220; poznamenal Brabec.</blockquote>
Havlíček ČTK v pátek napsal, že komise pracuje se scénáři konce využívání uhlí v letech 2038, 2033 a 2043. Podle Hospodářských novin minulý týden Havlíček uvedl, že nejvíc reálný je rok 2038, definitivní rozhodnutí ale ještě nepadlo. V červnu po zasedání komise v Prunéřově na Chomutovsku ministr uvedl, že postup útlumu těžby uhlí bude stanoven do konce letošního roku. Dřívější odklon od uhlí prosazují ekologové.
V návaznosti na informaci o možném ukončení využívání uhlí v roce 2038 od neděle před budouvou ministerstva životního prostředí protestovali aktivisté z hnutí Fridays for Future (FFF), Limity jsme my a Extinction Rebellion. Před úřadem přenocovali. Mluvčí FFF Petr Doubravský ČTK řekl, že pohnutkou k protestu byly mimo jiné obavy ze zneužití nouzového stavu k prosazení pozdějšího termínu. Možné hlasování považovali za uspěchané, bez dostatečných podkladů. Po Brabcově oznámení, že se v úterý nerozhodne, aktivisté komorní protest ukončili.
<figure id="attachement_10774" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Bílina-800x501.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Bílina-800x501.jpg" alt="Bílina" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Vicepremiér Havlíček také nedávno ve svém pořadu na kanále YouTube připustil, že i po rozhodnutí uhelné komise o jízdním řádu a datu odklonu od uhlí v ČR může nastat situace, která proces urychlí, a to vzhledem k rostoucí ceně emisních povolenek. Platí je uhelné elektrárny či průmyslové podniky za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry. Před několika lety byla jejich cena téměř na nule.
Z loňských dat Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) vyplývá, že uhelné elektrárny už nemá deset evropských států, další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují. Podle IETA už uhelné zdroje z evropských států neprovozuje Belgie, Estonsko, Island, Kypr, Litva, Lotyško, Lucembursko, Malta, Švýcarsko a Norsko. Dalších 12 států plánuje podle organizace odklon od uhlí v příštích letech &#8211; do 2022 Švédsko a Francie, do roku 2025 Irsko, Itálie, Rakousko a Británie, do roku 2029 Nizozemsko, do roku 2030 Dánsko, Finsko, Portugalsko a Španělsko a do roku 2038 Německo. Polsko ukončí těžbu uhlí v roce 2049, dohodla se letos v září tamní vláda s odbory.
Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Předsedají jí Brabec a Havlíček. Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Českého báňského úřadu Martin Štemberka nebo vedoucí energetického programu ekologického Hnutí Duha Jiří Koželouh.

Brabec: Uhelná komise v úterý o datu ukončení využívání uhlí v ČR nerozhodne

Analytici a investoři tvrdí, že v příštích několika letech bude v evropském systému obchodování s emisemi (EU ETS) dominovat spekulativní obchodování s tím, jak význam hedgingu bude v důsledku postupného odstavování uhelných elektráren v celé EU klesat. <a href="https://www.montelnews.com/de/story/speculative-trading-to-dominate-eu-ets--analysts/1157563">Informaci uvedla agentura Montel</a>.
<blockquote>„Ve „starém“ ETS dominoval hedging energetických společností, spekulace začaly hrát hlavní roli až od roku 2018,“ řekl ve středu konferenci Carbon Forward Michael Pahle, vedoucí výzkumný pracovník Postupimského institutu.</blockquote>
S odstavováním uhelných elektráren v Evropě bude klesat objem vypouštěných emisí, a tedy i potřeba nákupu emisních povolenek (EUA) v energetickém průmyslu. Elektrárny na zemní plyn, které nyní ty uhelné ve výrobě elektřiny nahrazuj vypouští na jednotku vyrobené energie zhruba polovinu oxidu uhličitého.
Podle Pahleho se však pravděpodobně sníží i zajišťování se na forwardových trzích s EUA, protože plynové elektrárny, jako tzv. závěrné elektrárny, budou stále častěji určovat ceny na trhu s elektřinou, a tudíž i cena elektřiny bude odrážet jejich mezní náklady, včetně nákladů na emisní povolenky.
<h2>Spekulanti – pro EU ETS požehnání ale i prokletí</h2>
Posun ve prospěch spekulantů je pro trh požehnáním i prokletím, dodává Pahle. Aktivita spekulantů urychlila přijetí nové cenové rovnováhy na trhu v roce 2018, ale také zvyšuje volatilitu cen na trhu a potenciálně jej destabilizuje.
Někteří investoři nicméně tvrdí, že volatilita na trhu znamená nové příležitosti k řízení rizik.
<blockquote>„Trh je likvidnější, obchoduje se s větším objemem a opce jsou častěji používány jako nástroj pro řízení rizik. Volatilita na trhu s uhlíkem byla vždy vysoká. S pohybem cen v posledních dvou nebo třech letech začali účastníci využívat opce jako způsob, jak lépe řídit cenové riziko. Je to známka maturace trhu,“ uvedla Nima Neelakandan, vedoucí environmentálních produktů ve společnosti Morgan Stanley.</blockquote>
<h2>Rostoucí role průmyslu</h2>
S postupnou dekarbonizací energetiky bude v obchodování na EU ETS růst vliv průmyslu. Pro mnoho průmyslových podniků současné ceny povolenek stále ještě neznamenají dostatečnou pobídku k dekarbonizaci. Trh stále čeká na dosažení této mezní hodnoty, uvedl Casey Dwyer, analytik společnosti Andurand Capital.
Průmyslové podniky budou podle Ariela Pereze, vedoucího environmentálních produktů společnosti Hartree Partners, vyžadovat ceny přesahující 50 EUR/t, než se pro ně snižování emisí stane alternativou. Emisní povolenky se přitom v současné době obchodují za ceny okolo 26 EUR/t.
<blockquote>„Jen málo průmyslových odvětví dokáže krátkodobě snížit emise za ceny pod 50 EUR/t,“ uvedl Perez.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: Unsplash.com

Emise CO2

Podíl spekulativního obchodování v rámci evropského systému obchodování s povolenkami poroste

Evropský parlament <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/eu-parliament-votes-for-60-carbon-emissions-cut-by-2030/">hlasoval</a> 6. října letošního roku o aktualizaci klimatického cíle EU pro rok 2030 a podpořil snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990 o 60 %, oproti aktuálně platným 40 %.
Zákonodárci na shromáždění EU odhlasovali navrhovanou změnu klimatického cíle pro rok 2030. Pro snížení emisí o 60 % bylo 352 poslanců, proti 326 a 18 se zdrželo hlasování.
Pro přijetí velice ambiciózního cíle <a href="https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/PV-9-2020-10-06-RCV_FR.pdf">hlasovali</a> také čeští poslanci – Mikuláš Peksa, Marcel Kolaja, Markéta Gregorová, Stanislav Polčák a Tomáš Zdechovský. Hlasování se zdržel Luděk Neidermayer. Ostatní čeští europoslanci byli proti návrhu.
<a href="https://www.lidovky.cz/byznys/energetika/snizeni-emisi-o-55-procent-do-roku-2030-je-pro-cesko-nerealne-rekl-ministr-havlicek.A200916_125043_energetika_lijk">Podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka</a> je ovšem už snížení emisí o 55 % oproti roku 1990 tak, jak jej <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/novy-klimaticky-plan-eu-by-si-vyzadal-transformaci-energetickeho-systemu/">v minulém měsíci představila Evropská komise</a>, pro Českou republiku nereálné.
Text bude předán ke konečnému schválení Radě ministrů, kde se scházejí ministři vlád všech zemí EU. Cílem EU je uzavřít jednaní do konce letošního roku.
Hlasování Parlamentu se uskutečnilo v rámci širšího hlasování o Klimatickém zákoně, jehož cílem je zakotvit do legislativy cíl EU být do roku 2050 klimaticky neutrální.
<h2>Rozporuplné reakce</h2>
<blockquote>„Můj pozměňovací návrh se nyní stává oficiálním stanoviskem Parlamentu,“ komentoval Pascal Canfin, francouzský europoslanec. „Jsme více než kdy jindy v čele s klimatickými ambicemi.“</blockquote>
Pravicové křídlo Evropského parlamentu po hlasování ovšem nejásalo a podotýkalo, že 60% cíl bude pro evropský průmysl příliš nákladný na realizaci.
Peter Liese, německý europoslanec, uvedl, že 60% cíl je „přehnaně ambiciózní“ a vyzval členské státy EU, aby podpořily 55% cíl navrhovaný Evropskou komisí, jelikož návrh Komise je „ambiciózní a realistický.“
<blockquote> „Lituji, že většina v Evropském parlamentu nepodpořila návrh Klimatického zákona od Evropské komise, ale hlasovala pro nadměrně ambiciózních 60 %,“ napsal Liese na Twitteru.</blockquote>
Poslanci hlasující proti zvýšení cíle na 60 % mimo jiné uvádějí, že takovéto snížení emisí skleníkových plynů by rovněž znamenalo ohrožení pracovních míst.
<blockquote>Aktivisté v oblasti životního prostředí naopak krok Evropského parlamentu přivítali. „Je potřeba ocenit přístup Evropského parlamentu pro zaujetí mnohem progresivnějšího postoje, než který představoval 55% návrh Komise,” uvedla WWF.</blockquote>
I přes ocenění práce Evropského parlamentu ovšem podotýkají, že ani 60% cíl není v souladu s Pařížskou dohodou a žádají alespoň 65% snížení emisí oproti roku 1990 do roku 2030.
Poslanci také odhlasovali, že každý členský stát EU dosáhne klimatické neutrality do konce roku 2050 individuálně. Alternativou bylo, že některým členským státům by bylo umožněno cíl splnit později, pokud by jej jiné státy splnily brzy.

Evropský parlament odhlasoval snížení emisí skleníkových plynů o 60 % do roku 2030

Evropská komise představila strategii nazvanou „Renovační vlna“, jejímž cílem je, aby evropské budovy, na které nyní připadá 40 % spotřeby energie v EU, snížily do roku 2030 spotřebu energie o 14 %, spotřebu energie na vytápění a chlazení o 18 % a emise skleníkových plynů o 60 %. Aby se tak stalo, je <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/IP_20_1835" target="_blank" rel="noopener">dle tiskové zprávy Evropské komise</a> nutné v příštích letech zdvojnásobit tempo renovací budov a zajistit, aby renovace vedly k vyšší energetické účinnosti a účinnějšímu využívání zdrojů.
Stanovený cíl snížení emisí skleníkových plynů z budov o 60 % je dle Komise nezbytný k dosažení <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/komise-zvyseni-unijnich-energeticko-klimatickych-cilu-nutnosti" target="_blank" rel="noopener">navrhovaného přísnějšího cíle pro snížení celkových emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990</a>. O finální hodnotě tohoto cíle probíhá aktuálně debata na úrovni Evropského parlamentu a členských států EU, přičemž europoslanci požadují ještě ambicióznější cíl v podobě 60% snížení emisí.
Podle Evropské komise je pro dosažení uvedených cílů pro spotřebu energie a emise skleníkových plynů z budov nutné, aby došlo ke zdvojnásobení současného tempa renovací budov a k zajištění toho, aby renovace vedly k vyšší energetické účinnosti a účinnějšímu využívání zdrojů.
Do roku 2030 by dle Komise mohlo být zrenovováno 35 milionů budov a v důsledku toho vytvořeno až 160 000 nových „zelených“ pracovních míst ve stavebnictví.
<blockquote>„Na budovy připadá přibližně 40 % spotřeby energie v EU a 36 % emisí skleníkových plynů. Avšak pouze 1 % budov každoročně projde energeticky účinnou renovací, takže účinná opatření mají zásadní význam pro to, aby byla Evropa do roku 2050 klimaticky neutrální,“ uvedla Komise.</blockquote>
<h2>Snížení závislosti na dovozu fosilních paliv</h2>
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/101420-ec-wants-eu-buildings-energy-use-cut-14-by-2030-through-renovation" target="_blank" rel="noopener">Jak připomněl zahraniční server Platts</a>, fosilní paliva představovala v roce 2017 zhruba 77 % energie spotřebované na vytápění budov a tato oblast bude tudíž nejvíce ovlivněna představenými plány Komise.
<blockquote>„Modernizace systémů využití energie v budovách je klíčem k jejich dekarbonizaci, využití potenciálu obnovitelných zdrojů a snížení závislosti EU na dovážených fosilních palivech,“ dodala Komise.</blockquote>
EK dále uvedla, že posoudí možnost zpřísnění evropského cíle z roku 2018 pro podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie v oblasti vytápění a chlazení. Tento nezávazný cíl po členských státech požaduje, aby podíl OZE v sektoru vytápění a chlazení stoupal mezi lety 2020 a 2030 v průměru o 1,3 % ročně. Vyloučen dále není ani požadavek na určité minimální množství podílu energie z OZE v budovách či podpora využití dekarbonizovaných plynů.
Autor úvodní fotografie: Cjp24

Úspory energie

EU chce do roku 2030 zrenovovat 35 mil. budov. Plán má vést k 60% poklesu emisí CO2 v tomto sektoru

Nedávno oznámený čínský závazek dosáhnout vrcholu emisí CO2 do roku 2030 a následně klimatické neutrality do roku 2060 překvapil celý svět. <a href="https://about.bnef.com/blog/chinas-long-road-to-carbon-neutrality-will-reshape-world-economy/" target="_blank" rel="noopener">Jak však upozornil zahraniční portál BloombergNEF (BNEF)</a>, největšího globálního emitenta CO2 čeká velmi složitá cesta, která bude mít významný dopad na globální ekonomiku.
Závazek Číny, <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/cina-chce-byt-roku-2060-klimaticky-neutralni-vrcholu-emisi-ma-dosahnout-roce-2030" target="_blank" rel="noopener">který prozatím postrádá konkrétní obrysy</a>, uvítala také Evropská komise. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová jej označila za „důležitý krok v globálním boji proti klimatické změně“ a druhým dechem dodala, že je nutné udělat ještě mnoho práce.
Na možnosti a výzvy dekarbonizace čínského národního hospodářství se blíže podívali výzkumníci z BNEF, kteří za nejvíce problémové oblasti označili průmysl a teplárenství. O poznání jednodušší bude dle BNEF dekarbonizace sektoru výroby elektřiny a sektoru dopravy, kde již existuje řada dostupných technologií pro dosažení uhlíkové neutrality.
<blockquote>„Čína je největším světovým emitentem CO2 s 28,6% podílem na globálních emisích v roce 2018. Její primární zdroje emisí jsou výroba elektřiny a tepla, průmysl a doprava. Čínské uhlíkové emise z průmyslu dosáhly svého vrcholu v roce 2012 a od té doby klesají díky kombinaci recyklace, energetické účinnosti a přechodu z uhlí na plyn,“ uvedl BNEF.</blockquote>
BNEF dodal, že k dosažení uhlíkové neutrality bude muset Čína na jedné straně urychlit rozvoj existujících technologií, jako jsou elektromobily či solární panely, a na straně druhé se bude muset zaměřit na rozvoj nových technologií pro bezemisní produkci vodíku či zachytávání, ukládání a využívání emisí CO2.
<h2>První krok na dlouhé cestě</h2>
Oznámení cíle dosažení uhlíkové neutrality je prvním krokem na dlouhé cestě, která Čínu čeká. Jak již bylo uvedeno výše, závazek Číny prozatím postrádá konkrétnější obrysy. Prozatím například není jasné, jak bude Čína zacházet s tzv. vyrovnáním emisí CO2, jak bude zahrnuto zemědělství nebo zda některé sektory obdrží výjimku.
Jako další státy, které se vydaly na cestu k dosažení uhlíkové neutrality, bude i Čína muset stanovit dílčí cíle a milníky. Podle BNEF by tyto dílčí cíle měly být v optimálním případě rozděleny na sektorové cíle tak, aby mohla být navržena a následně aplikována konkrétní opatření.
Zdroj úvodní fotografie: PixaBay.com

Čínská cesta k uhlíkové neutralitě: Největší výzvou bude průmysl a vytápění

Důsledky plánovaného rozšíření polského dolu Turów na obce na německé i české straně hranice by mohly být horší, než se dosud čekalo. Vyplývá to z nového vědeckého <a target="_blank" href="https://www.greenpeace.de/presse/presseerklaerungen/geplante-erweiterung-des-polnischen-tagebaus-turow-unvereinbar-mit">posudku</a>, který dne jeho autor představil v Žitavě (Zittau). Části saského městu hrozí pokles terénu až o metr, <a target="_blank" href="https://www.saechsische.de/zittau/turow-studie-auswirkungen-auf-deutsche-seite-gefahr-umwelt-grundwasserabsenkung-bodenabsenkung-laerm-5294475-plus.html">informoval</a> server listu Sächsische Zeitung.
Turów leží v jihozápadním cípu Polska v těsné blízkosti českých a německých hranic. Důl zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, chce v povrchovém dole těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních, Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu.
Obyvatelé obcí z příhraničí se dlouhodobě obávají ztráty pitné vody, ale také hluku a prachu nebo propadů půdy. Polská strana ale zásadnější vliv dolu na české i německé území odmítá. Česko na konci září podalo k Evropské komisi kvůli rozšiřování dolu podnět. Ministerstva životního prostředí a zahraničí jsou přesvědčená, že Polsko v souvislosti s plánovaným rozšířením dolu nesplnilo povinnosti vyplývající mimo jiné ze Smlouvy o EU.
Na německé straně je dolu nejblíže historické město Žitava. Právě zde dnes představil svou studii uznávaný německý hydrolog Ralf Krupp. Podle listu Sächsische Zeitung si ji u něj objednala česká skupina Frank Bold Society a německá pobočka organizace Greenpeace.
Žitavu a její okolí podle studie těžba v dole Turów zvlášť zasáhne. Kromě poklesu hladiny podzemních vod, který pocítí desítky tisíc lidí, bude podle ní problémem především pokles úrovně terénu. Ve východní části Žitavy, která leží přímo u polské hranice, by pokles mohl činit až metr. V historickém centru saského města pak mezi 36 a 72 centimetry. Podle studie tak není možné vyloučit, že na budovách vzniknou vážné škody.
Studie německého hydrologa kritizuje také plány polské společnosti PGE na budoucí zatopení dolu. Zatímco podle PGE to bude trvat 35 až 37 let, Krupp odhaduje, že zatopení dolu potrvá téměř 150 let. V nejhorším případě by podle hydrologa mohlo dojít i k průlomu Lužické Nisy do oblasti těžby. Už předtím se kyselé důlní vody projeví podle studie na kvalitě vody v toku, který pramení v Česku a až k ústí do Baltu tvoří německo-polskou hranici.
Žitavský starosta Thomas Zenker dnes uvedl, že nechal Kruppovu studii prověřit nezávislými odborníky, kteří proti ní nevznesli žádné námitky. &#8222;Mám proto o budoucnost Žitavy velké obavy,&#8220; řekl. Vyzval, aby se Německo připojilo k českému podnětu u Evropské komise.
Zástupce německé pobočky organizace Greenpeace stanici Radio Dresden dnes řekl, že se chystá žaloba na Turów k Soudnímu dvoru EU. &#8222;Rozšíření dolu je přilitím oleje do ohně klimatické krize,&#8220; uvedl Carsten Schmid.

Studie: Důsledky těžby v dole Turów můžou být horší, než se čeká

Dánská vláda v konsenzu s ostatními opozičními stranami navrhla přísnější právní podmínky pro dřevěnou biomasu, používanou pro výrobu tepla a elektřiny v Dánsku. <a href="https://www.euractiv.com/section/biomass/news/denmark-proposes-pathway-for-sustainable-biomass/">Informaci přinesl server Euractiv</a>.
Navrhovaná dohoda má zajistit, aby byla biomasa produkována udržitelně a zajišťovala dočasný odklon od uhlí a s ohledem na dopad na životní prostředí byla v dlouhodobém horizontu nahrazena jinými alternativními zdroji.
<blockquote>“V dlouhodobém horizontu musíme využívat mnohem méně biomasy. Nicméně v mnoha případech ještě nyní nemáme jinou alternativu jak nahradit uhlí, které musí být odstaveno co nejdříve.” Dan Jorgensen, dánský ministr životního prostředí</blockquote>
Již Nizozemsko <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/the-dutch-have-decided-burning-biomass-is-not-sustainable/">přišlo letos</a> s prohlášením, že spalování biomasy není udržitelné a vhodné z pohledu životního prostředí a že je potřeba pro ni co nejrychleji najít jiné alternativy. Shodují se tak s Dány, kteří uznávají, že dovážení biomasy je možné pouze jako dočasné řešení a sami chtějí, aby byla biomasa v co největší míře nahrazena geotermálními a tepelnými čerpadly.
Energie z biomasy se v Evropské unii podíl na energii, která je vyprodukována obnovitelnými zdroji, <a href="https://ec.europa.eu/jrc/en/publication/brochures-leaflets/brief-biomass-energy-european-union">téměř 60 %</a> . V samotném Dánsku je to v současnosti největší zdroj obnovitelné energie.
Současný návrh nejedná o plošném zákazu dovozu biomasy, nýbrž zohledňuje, že biomasa se dá získat různými způsoby, které mají rozdílnou uhlíkovou stopu. Zdůrazňuje také, že ne veškerá biomasa je uhlíkově neutrální.
Nový návrh má nahradit prozatímní dobrovolnou dohodu a zajistit legální těžbu biomasy s opětovnou výsadbou stromů a to i s ohledem na biologickou rozmanitost. V tomto Dánsko předbíhá EU, kde se již také diskutuje, že cca 30 % lesů by mělo být chráněno proti přílišnému kácení, tak aby byla zachována jejich kontinuální schopnost vázat uhlík.
Do budoucna plánuje Dánsko aplikovat přísná nařízení o udržitelnosti i na dováženou biomasu, která se podílí více než z poloviny na dánské spotřebě biomasy. Američtí dodavatelé (například US  Industrual Pellet Association) prohlašují, že tyto požadavky budou schopni dodržet. Kdy přesně plánuje Dánsko odklon od biomasy, alespoň té dovážené, je ovšem stále nejasné.
Zdroj úvodní fotografie: Pixabay