Třetí největší řetězec supermarketů ve Spojeném království ASDA začne využívat vodíkové technologie pro svoji manipulační techniku. Tento záměr stvrdil navázáním partnerství s americkým dodavatelem vodíkových technologií Plug Power. Ten si tím upevňuje svoji stále významnější pozici na evropském trhu.
<h2>Expanze Plug Power do Evropy</h2>
<a href="https://www.energylivenews.com/2020/08/04/asda-partners-with-plug-power-for-hydrogen-fuel-cell-tech/">ASDA a obchodní společnost Plug Power 3. srpna 2020 informovaly o uzavření partnerství </a>s cílem dekarbonizace flotily vysokozdvižných vozíků, kterou třetí největší britský řetězec supermarketů využívá. Komplexní technologické řešení od Plug Power, jež je předmětem dohody o objednávce mezi oběma stranami, zahrnuje nákup palivových článků, vodíkové plnící stanice, vodík a servis. První pobočka ASDA, ve které se vodík začne v logistice využívat, se nachází na severozápadě Anglie ve městě Skelmersdale.
Pro americkou dodavatelskou společnost Plug Power navázání spolupráce s řetězcem supermarketů představuje zásadní milník ve vstupu na evropský trh. Jedná se o první plošné nasazení vodíkových palivočlánkových technologií v segmentu manipulační techniky ve Spojeném království.
<blockquote>„Každá nová příležitost rozšířit zavedení vodíkových palivových článků je důležitým krokem pro vybudování vodíkového hospodářství. Jsme obzvláště nadšení, když navážeme partnerství s organizací jako ASDA, která má významnou tradici a vynikající reputaci,“ řekl Andy Marsh, výkonný ředitel Plug Power.
„Díky důrazu na to, aby se stala šetrnější k životnímu prostředí, pro nás ASDA představuje ideálního partnera, a věříme, že toto nasazení je pouze počátkem naší dlouhotrvající a plodné spolupráce,“ dodal.</blockquote>
<h2>Čistota a efektivita vodíkových vysokozdvihů</h2>
Řetězec ASDA, jehož nadřazenou společností je americký gigant Walmart, chce řešení od Plug Power využít k <a href="https://www.energylivenews.com/2020/02/04/asda-to-halve-scope-1-2-emissions-by-2025/">redukci emisí</a>. Předpokládá se, že uvedení <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/japonsku-testuji-moznosti-nizkouhlikoveho-vodikoveho-cyklu/">vodíkových vysokozdvižných vozíků</a> do provozu sníží uhlíkovou stopu supermarketu ve Skelmersdale až o 80 %.
Čistota ovzduší však není jedinou přidanou hodnotou, kterou technologie nabízí. Vodík má v segmentu logistiky značnou výhodu z hlediska praktičnosti a samotného provozu. Plnění vodíkových vysokozdvižných vozíků totiž trvá zhruba 90 vteřin.
ASDA v této vlastnosti vidí potenciál zejména s ohledem na skutečnost, že dobíjení a výměna olověných baterií, které řetězec v současnosti využívá, trvá podstatně déle. Například samotná výměna olověné baterie zabere bezmála 15 minut.
<blockquote>„ASDA je odhodlána být nejdůvěryhodnějším světovým obchodním řetězcem a udržitelnost je toho podstatnou součástí. Viděli jsme z první ruky, jaký rozdíl přineslo nasazení palivových článků v naší partnerské společnosti. Jsou zde dobré důvody, proč se Walmart, který je po desetiletí lídrem v inovacích v dodavatelských řetězcích, rozhodl vybudovat největší flotilu elektrických vozidel na bázi vodíku a palivových článků na světě,“ řekl Darren Pettener, generální manažer distribučního centra pobočky ASDA ve Skelmersdalu.</blockquote>

Čistá mobilita

Vysokozdvižné vozíky britských supermarketů pojedou na vodík

Největší britská elektrárna Drax spadající pod skupinu <a href="https://www.drax.com/investors/half-year-results-for-the-six-months-ended-30-june-2020/">Drax Group</a> <a href="https://www.montelnews.com/en/story/drax-hikes-biomass-generation-16-in-h1/1135025?fbclid=IwAR1yITSiuzieTRMTnxV6IPgdr9jzcsy4j5Xv4T_vImQ3h9E4gG8r2CizZQw">navýšila</a> během prvního pololetí letošního roku o 16 % výrobu elektrické energie z biomasy. Díky silné regionální poptávce po elektrické energii z OZE, do kterých spadá taktéž biomasa, a blížícímu se uzavření zbývajících uhelných bloků elektrárny Drax činila výroba 7,4 TWh.
Skupina Drax vlastní kromě elektrárny v North Yorkshire o celkovém instalovaném výkon 3,9 GW, ve které byly 4 ze 6 bloků, každý o výkonu 645 MW, přebudovány na spalování biomasy, také peletárny ve Spojených státech s produkcí až 1,5 milionu tun pelet ročně. Za první pololetí letošního roku skupina reportovala meziroční nárůst výsledku hospodaření před zdaněním, odpisy a úroky o 30 % na 179 milionů liber.
Hodnota EBITDA, dle prohlášení společnosti, reflektuje vysokou úroveň výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, podpůrných služeb, obnovení kapacitních plateb, nebo např. velmi dobrý výkon, co se týče výroby pelet. Tyto faktory kompenzovaly dopad COVID-19, který byl vyčíslen na cca 44 milióno liber.
<h2>Dovoz biomasy</h2>
<blockquote>„Plánujeme dovážet 80 % biomasy (která se spaluje) z našich vlastní zdrojů, výrazný nárůst oproti současným 20 %, které si aktuálně zajišťujeme sami,“ <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/111919-uks-drax-seeks-to-boost-biomass-self-supply-to-8-million-mt">pronesl</a> na konci loňského roku výkonný ředitel společnosti Will Gardiner s odkazem na expanzi společnosti v produkci pelet.</blockquote>
Právě spalování biomasy, která je dovážena na velké vzdálenosti, byť částečně z vlastních zdrojů společnosti ze Severní Ameriky, <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nejvetsi-britska-elektrarna-drax-planuje-ukoncit-spalovani-uhli-jiz-pristim-roce/">je trnem v oku některým ekologickým organizacím</a> a bývá častým terčem kritiky.
Během prvního pololetí letošního roku vyrobila společnost 0,75 milionu tun pelet, což značí 15% meziroční nárůst, přičemž výrobní náklady společnosti klesly ze 170 USD/t na 154 USD/t.
<blockquote>“Předpokládáme, že se světová poptávka po dřevěných peletách zvýší v tomto desetiletí přibližně o 60 %, včetně požadavků (elektrárny) Drax, jelikož ostatní země mají dekarbonizační plány, které uznávají výhody výroby energie spalováním udržitelné biomasy,” uvedla společnost.</blockquote>
Skupina Drax se proto chce více zaměřit na vlastní produkci dřevěných pelet, jelikož globálně – vůči prognózám společnosti, jsou výrobní kapacity nedostatečné. Skupina proto plánuje rozšířit svou produkci pelet tak, aby činila 5 milionů tun ročně do roku 2027.
<blockquote>“V důsledku očekáváme, že světový trh s biomasou zůstane strukturálně krátký,” prohlásila společnost s tím, že zkoumá možnosti, jak uspokojit poptávka po biomase také na jiných trzích mimo Spojené království, jako je EU, USA, nebo Asie.</blockquote>

Obnovitelné zdroje

Britská elektrárna Drax navýšila výrobu elektřiny z biomasy v prvním pololetí meziročně o 16 %

Největší německá banka Deutsche Bank ukončí nejpozději do roku 2025 všechny globální obchodní aktivity v oblasti těžby uhlí. Již v roce 2016 Deutsche Bank ukončila financování nových uhelných elektráren nebo rozvoj stávajících uhelných zdrojů.
<a href="https://www.db.com/newsroom_news/2020/deutsche-bank-to-end-global-business-activities-in-coal-mining-by-2025-en-11650.htm" target="_blank" rel="noopener">Deutsche Bank v pondělí informovala</a> o přijetí nové politiky pro oblast fosilních paliv, která zpřísňuje podmínky financování pro uhelné, ropné a plynárenské projekty.
<blockquote>„Znamená to, že Deutsche Bank ukončí své globální obchodní aktivity v oblasti těžby uhlí nejpozději do roku 2025, aby pomohla s transformací směrem k udržitelnému hospodářství. Tato politika pokrývá jak financování, tak transakce na kapitálových trzích,“ uvedla banka.</blockquote>
Banka nyní plánuje provést do konce letošního roku kontrolu svých stávajících obchodních aktivit v Evropě a Spojených státech, při které se zaměří na plány na diverzifikaci u svých klientů. Podobná kontrola u klientů v Asii začne v roce 2022.
<a href="https://www.montelnews.com/en/story/deutsche-bank-to-end-coal-mine-financing-by-2025/1134578" target="_blank" rel="noopener">Jak uvedl zahraniční server Montel</a>, Deutsche Bank již od roku 2016 nefinancuje projekty nových uhelných elektráren nebo rozvoj stávajících uhelných zdrojů. Podobným směrem jako Deutsche Bank se vydala také francouzská banka BNP Paribas, která přestala poskytovat financování společnostem budujícím nebo plánujícím budovat nové uhelné elektrárny.
BNP Paribas navíc po svých klientech aktivních v oblasti výroby elektřiny z uhlí nebo těžby uhlí požaduje, aby předložily plán na odklon od uhlí do roku 2030 (pro společnosti z EU či OECD) nebo do roku 2040 (pro společnosti ze zbylých zemí světa).

Uhlí

Deutsche Bank přestane do roku 2025 poskytovat financování v oblasti těžby uhlí

Loni založený spolek Klimatická žaloba v <a href="https://www.facebook.com/klimatickakoalice/posts/3422348254482231?comment_id=3426815230702200&amp;reply_comment_id=3426849954032061" target="_blank" rel="noopener">tiskové zprávě</a> vydané v minulém týdnu oznámil, že hodlá po vzoru zahraničních klimatických žalob žalovat českou vládu. Ta podle členů spolku nekoná dost v problematice změny klimatu.
Spolek se ke kroku rozhodl z důvodu „nedostatku jiných účinných způsobů nápravy“. V případě úspěchu by soud měl státu nařídit, aby v problematice změn klimatu činil více. Žaloba má být podána již tento podzim, a sice k Městskému soudu v Praze.
<h2>Zvyšující se teplota a nečinnost státu</h2>
Spolek argumentuje tím, že podle <a href="https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_20191209_Zprava-o-zivotnim-prostredi-2018/$FILE/Zprava_o_zp-2018.pdf" target="_blank" rel="noopener">Zprávy o životním prostředí za rok 2018</a> má ČR v rámci EU nadprůměrné emise skleníkových plynů na obyvatele – celkově o celých 47 %. Dle zprávy byl rovněž rok 2018  pro ČR teplotně mimořádně nadnormální – průměrná roční teplota vzduchu 9,6 °C byla o 1,7 °C vyšší než normál 1981–2010. Česko také trpělo výrazným suchem a značným poklesem zásob vody v půdě.
Členové spolku připomínají, že ČR se v rámci Pařížské dohody zavázala společně s celou EU o snížení emisí o alespoň 40 % do roku 2030 (ve srovnání s rokem 1990). V tomto ohledu však prozatím nic nečiní. Dle spolku vláda rovněž porušuje článek 7 české ústavy, dle kterého má stát dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.
<h2>Rozporuplné reakce</h2>
Tisková zpráva spolku vyvolala rozporuplné reakce. Dle některých není úkolem soudu, aby státu nařizoval, jak má vykonávat svoje politiky. Dle právničky Hany Müllerové z Ústavu státu a práva Akademie věd je naopak právo obrátit se na soud v případě ochrany práva jedním ze základních atributů právního státu. U soudu se pak, jak vedoucí Oddělení veřejného práva připomíná, mohou občané bránit i v případě nezákonné nečinnosti státu. Soud může rozhodovat i o tom, zda vláda porušila práva jednotlivců vyplývající z mezinárodních smluv.
Právnička také upozorňuje, že takovéto rozhodování není v rozporu s principem dělby státní moci, jak někteří v souvislosti s tiskovou zprávou upozorňovali. Například v nizozemském případu Urgenda soud určil, že má vláda zvýšit svůj cíl pro snížení emisí, nenařídil jí ale, jakým způsobem toho má konkrétně docílit. To už by v rozporu s principem dělby moci bylo.
<h2>V zahraničí klimatické žaloby nejsou ničím novým</h2>
Klimatické žaloby již v současnosti nejsou v zahraničí nic nového. Nejvíce pozornosti přitáhl již zmiňovaný nizozemský případ <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/nadace-zivotniho-prostredi-zazalovala-nizozemskou-vladu-za-neplneni-klimatickych-cilu-koncept" target="_blank" rel="noopener">Urgenda</a>, který skončil úspěchem žalobce a vydáním rozsudku Nejvyššího soudu, ze kterého vyplývá povinnost nizozemské vlády přijmout dodatečná opatření v oblasti ochrany klimatu. Konkrétně soud rozhodl, že stát musí do konce tohoto desetiletí snížit emise o 25 %, a zvednout tak svůj původní plán o celých 8 %.
Žalobě čelilo například i <a href="https://oenergetice.cz/ropa/norsko-celi-zalobe-kvuli-otevreni-novych-ropnych-poli" target="_blank" rel="noopener">Norsko</a>, tématikou klimatu se zabýval i <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/rakousky-soud-judikoval-verejny-zajem-ochrane-klimatu" target="_blank" rel="noopener">rakouský správní soud</a>, a to v případu ohledně dostavby vídeňského letiště. Rakouský soud přitom přímo judikoval veřejný zájem na ochraně klimatu.

Životní prostředí

Chystá se první česká žaloba na stát kvůli ochraně klimatu

Počátkem roku 2021 by měly být vyhlášeny první výzvy v Modernizačním fondu, který cílí na snížení emisí a podporu obnovitelných zdrojů energie. První termíny pro podání žádostí budou na podzim. V další dekádě do fondu z prodeje emisních povolenek půjde, podle jejich ceny, asi 120 miliard korun. Na dnešním webináři to řekl vedoucí oddělení obchodování s emisemi na ministerstvu životního prostředí (MŽP) Jan Tůma. Fond stanovila loni přijatá novela o podmínkách obchodování s emisními povolenkami. Čítá devět programů.
<blockquote>&#8222;Předpokládáme, že na podzim budeme na vládu předkládat obecnou programovou dokumentaci,&#8220; uvedl Tůma.</blockquote>
Zahrne informace o nastavení, způsobilých subjektech a další pravidla ohledně výzev a poskytování podpory. Podle Tůmy se na programech shodli členové Výboru pro modernizační fond. Poradní orgán MŽP tvoří zástupci MŽP, Státního fondu životního prostředí, ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva financí. Tůma dodal, že řada věcí, včetně intenzity podpory v programech, dosud není jasná.
K rozdělení peněz řekl, že maximálně 30 procent fondu půjde na neprioritní investice &#8211; tedy zařízení, která i po realizaci projektu počítají se spalováním fosilních paliv, třeba zemního plynu. Z novely zákona pak podle Tůmy vyplývá, že část povolenek, které měly být původně určeny pro bezplatnou alokaci výrobcům elektřiny v systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), je třeba přednostně nabídnout právě těmto subjektům. &#8222;Tak aby oni mohli implementovat svoje projekty. Pokud tak neučiní, nebo pokud předloží výrobci elektřiny méně projektů, než kolik činí přednostně určený objem pro tento sektor, tak samozřejmě tyto prostředky budou nabídnuty všem způsobilým žadatelům,&#8220; dodal Tůma. Přednostní přístup by výrobci elektřiny měli mít k 65 až 70 procentům peněz fondu.
První z programů je modernizace soustav zásobování tepelnou energií. &#8222;Je to oblast teplárenství, která se nyní potýká s vysokou cenou povolenky. Je třeba stimulovat investice do tohoto sektoru, tak aby subjekty, které obchodují v teplárenství, měly přístup k investicím, které jim pomůžou k nízkouhlíkové transformaci,&#8220; popsal Tůma. Podpoří hlavně rekonstrukci a náhradu zdrojů, nikoliv stavbu nových. Čistším palivem může být podle Tůmy zemní plyn či komunální odpad. Nelze podpořit projekt, který prodlouží životnost zařízení na spalování fosilních paliv. Fond však může přispět na rekonstrukci sítí zásobování tepla.
Dále jde o podporu nespalovacích, obnovitelných zdrojů elektřiny. Projekty s technologií akumulace pak budou podle Tůmy zvýhodněny při hodnocení projektu. Výběr bude skrze soutěžní nabídkové řízení. &#8222;Klíčovým parametrem pro výběr projektů bude nákladová efektivnost a fakt, jestli je projekt realizován na území uhelného regionu v ČR,&#8220; dodal Tůma.
Další program cílí na zlepšení energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu v systému EU ETS. Půjde například o elektrifikaci výroby či využití odpadního tepla z energeticky nároční výroby či vodíkové aplikace. Čtvrtý, obdobný program cílí na sektor mimo EU ETS.
Pátý bod nastoupí po vyčerpání operačních programů a pomůže rozvoji infrastruktury pro alternativní dopravu. Fond dále cílí i na zateplování a energetické hospodářství ve veřejných budovách či komunitní energetiku. Poslední program je pro modernizaci veřejného osvětlení s pomocí instalace inteligentních prvků.
Fond bude financován z výnosů dražeb emisních povolenek v EU, vyhrazena pro něj budou dvě procenta celkového počtu povolenek pro období 2021-2030.

Modernizační fond má 9 programů, intenzita podpory se dosud řeší

Představitelé EU <a href="https://www.consilium.europa.eu/cs/meetings/european-council/2020/07/17-21/">podpořili</a> fond obnovy ve výši 750 miliard EUR pod názvem „<a href="https://ec.europa.eu/info/live-work-travel-eu/health/coronavirus-response/recovery-plan-europe/pillars-next-generation-eu_cs">Next Generation EU</a>“, který se má využít během následujících třech let, a dosáhli dohody o dlouhodobém rozpočtu EU  (víceletý finanční rámec – dále VFR) pro období 2021-2027 ve výši 1 074,3 miliard EUR. Na projekty v oblasti klimatu má putovat 30 % z celkových výdajů z VFR a nástroje Next Generation EU.
<h2>Next Generation EU</h2>
Vedoucí představitelé EU zachovali celkovou hodnotu fondu pro podporu oživení tak, jak jej navrhla Evropská komise v květnu letošního roku.
Z balíčku Next Generation EU o objemu 750 miliard EUR <a href="https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/eu-recovery-plan/">by mělo být</a> 390 miliard EUR rozděleno členským státům ve formě grantů a 360 miliard EUR ve formě půjček.
Znatelně se ovšem zvýšil objem prostředků přidělených nástroji na podporu oživení a odolnosti (Recovery and Resilience Facility – dále RRF, programů v rámci fondu obnovy je celkem 7), a to z původního návrhu Komise o objemu 560 miliard na 672,5 miliard EUR.
<blockquote>„Cíle oživení lze shrnout třemi slovy: prvním je konvergence, druhým odolnost a třetím transformace. Konkrétně jde o nápravu škod způsobených krizí COVID-19, reformu našich ekonomik a transformaci našich společností,“ pronesl předseda Evropské rady Charles Michel.</blockquote>
<h2>Nutnost národních plánů pro přístup k prostředkům fondu</h2>
Členské státy EU budou mít přístup k těmto penězům po předložení národních plánů na podporu oživení a odolnosti Evropské komisi. To znamená, že zatím nelze říci, kolik prostředků bude vynaloženo na projekty související s energetikou a dekarbonizací.
Nicméně Komise musí plány posoudit a rozhodnout, zda jsou v souladu s cílem EU být do roku 2050 klimaticky neutrální. Tento cíl pak znamená nutnou dekarbonizaci energetického odvětví a výrazné investice do nízkouhlíkových technologií.
V potaz musí být také brán závazný cíl EU v podobě snížení vypuštěného množství emisí do roku 2030 oproti roku 1990 o 40 % a možné zvýšení cíle na 50 % nebo 55 %, které plánuje Komise navrhnout v září letošního roku.
<h2>Dlouhodobý rozpočet EU</h2>
V návrhu Komise k dlouhodobému rozpočtu EU pro období 2021-2027 udělali lídři EU několik škrtů, těm se nevyhnul <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/072120-eu-leaders-back-billions-for-climate-energy-projects-to-2027?fbclid=iwar0b-6j9udf0pmlwurm1fjhelozrqktnlwisqx62rcmxqlbhgeh0nr_0jyq">ani navrhovaný rozpočet Nástroje pro propojení Evropy</a>. Z navrhovaných 8,7 miliard EUR poklesl objem financí přidělených „Connecting Europe Facility“ (dále CEF) na 5,18 miliard EUR.
Pro období 2014-2020 byl rozpočet CEF 5,35 miliard EUR, včetně grantů ve výši 4,6 miliard EUR. CEF zahrnuje projekty energetické infrastruktury EU společného zájmu.
Evropská komise plánuje v prosinci letošního roku navrhnout regulatorní změny v TEN-E (Trans-European Networks – Energy, transevropské energetické sítě), přičemž se nevylučuje možné začlenění vodíku, nízkouhlíkového plynu a technologie „<a href="https://oenergetice.cz/elektrina/power-to-gas-budoucnost-akumulace-elektriny">power-to-gas</a>“ tak, aby se související projekty mohly stát předmětem společného zájmu.
Rovněž byl snížen rozpočet Horizon Europe, a to ze 100 miliard EUR na 75,9 miliard EUR. Ten mimo jiné zahrnuje výzkum v oblasti klimatu, energetiky a mobility.
<h2>Europoslanci odmítli podpořit fond obnovy</h2>
Názory vedoucích představitelů EU na fond obnovy a dlouhodobý rozpočet EU nejsou závazné a musí být nejprve zakotveny v legislativě, aby nabyly účinnosti. Europoslanci aktuálně v rezoluci <a href="https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/evropsky-parlament-rezoluce-fond-obnovy-ekonomika-unie_2007231942_onz">odmítli podpořit fond obnovy</a>.

Evropská Unie

Lídři EU se dohodli na podobě fondu obnovy a unijním rozpočtu, eurosposlanci s ním ovšem nesouhlasí

Evropská komise <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/072220-ec-seeks-views-on-how-to-trigger-eu-offshore-energy-supply-boom?fbclid=iwar1m9pvkthshjndmsbcaq7wfn-eq1xldnfxhad2yna2a29jpqmb4vy6yynm">hledá v konzultační procesu</a> možné způsoby toho, jak nastartovat a urychlit výstavbu offshore energetických zdrojů v EU, především pak větrných elektráren, v rámci úsilí o klimatickou neutralitu do roku 2050.
<h2>Velké plány pro větrné zdroje energie</h2>
Odhaduje se, že by EU mohla potřebovat v offshore větrných elektrárnách instalovaný výkon v rozmezí od 240 do 450 GW, aby vytyčený cíl pro rok 2050 splnila. V roce 2019 přitom instalovaný výkon činil okolo 20 GW.
<blockquote>„Abychom dosáhli klimatické neutrality do roku 2050, potřebujeme zvýšit offshore produkci EU dvacetinásobně.  To znamená ulehčit výstavbu velkých offshore větrných parků postavených šetrným způsobem vůči životnímu prostředí,“ pronesla komisařka Kadri Simsonová.</blockquote>
Existují již ale <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/masivni-vyuzivani-vetrnych-turbin-muze-podporit-zmeny-mikroklimatu-zpusobit-rust-teploty">studie, které varují před masivním využíváním větrných turbín</a> a poukazují na jejích možný dopad na mikroklima.
<h2>Stagnující Neměcko</h2>
V roce 2019 vzrostl instalovaný výkon onshore větrných elektráren v Německu <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/instalovany-vykon-onshore-vetrnych-elektraren-nemecku-vzrostl-loni-nejmene-od-roku-2000/">nejméně od roku 2000</a> (o 981 MW) a Německo se zpomalující výstavbou na pevnině snaží přesunout své úsilí na moře. V letošním roce vládní koalice přišla s návrhem zákona, který by měl zemi v příštích 20 letech zajistit <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-cili-40-gw-vykonu-offshore-vetrnych-elektrarnach-roku-2040">až 40 GW instalovaného výkonu v offshore větrných elektrárnách</a>.
V Německu bylo ale v prvním pololetí tohoto roku postaveno pouze 32 offshore větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 219 MW a zdá se tak, že výstavba těchto zdrojů stagnuje. Na to také <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/vystavba-offshore-vetrnych-elektraren-nemecku-se-zastavuje-varuji-oborove-asociace/">upozorňují oborové asociace</a>.
Evropská komise se mimo offshore větrných elektráren zajímá také o potenciál offshore solárních elektráren, <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/evropa-stale-lidrem-ve-vyuziti-energie-oceanu-k-udrzeni-pozice-vsak-treba-podpora/">přílivových elektráren a využití energie oceánu</a>.
<h2>Budoucí strategie Komise</h2>
Výsledky konzultačního procesu se promítnou do strategie Komise. Ta si dává za cíl, jak již bylo zmíněno, nastartování a urychlení rozvoje velkých projektů zaměřených na udržitelnou offshore energii.
Pomoc by tomu mělo také nabídnutí „záruk a příležitostí“ potenciálním investorům, jak stojí v konzultačním dokumentu. To by zahrnovalo rozvoj přenosové soustavy, úpravy tržního systému a legislativy související s OZE.
<blockquote>„Zejména bude zapotřebí rozsáhlého rozvoje přenosové soustavy, offshore i onshore, aby byl zajištěn přenos velkého množství energie na břeh a následně pak, aby byla tato energie přenesena do vnitrozemských měst a velkých míst spotřeby,“ prohlásila Komise.</blockquote>
Právě <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/iea-upozornuje-ze-investice-rozvoje-elektrickych-siti-flexibility-skladovani-energie-nemusi-byt-dostatecne">rozvoj přenosové soustavy</a>, především pak na pevnině, může být problematický. Jako příklad lze opět uvést Německo, které sice <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-rozvoj-prenosove-soustavy-oblasti-severniho-more-probiha-nad-ocekavani-dobre">úspěšně rozvíjí přenosovou soustavu v oblasti Severního moře</a>, ale ne už tak část pevninskou. Ta je z důvodu <a href="https://oenergetice.cz/rozhovory/peter-hoffmann-tennet-rychlost-rozvoje-nemecke-soustavy-muze-byt-hrozbou-energiewende">protestů obyvatel proti výstavbě vedení a „slabé vůli“ vlád jednotlivých spolkových zemí k vydávání povolení</a> velmi pozvolná. Opomíjet ovšem nelze ani související náklady vynaložené na stabilizaci soustavy, které, jak se dá předpokládat, by dále narostly.
<h2>Plán na snížení emisí do roku 2030</h2>
Komise plánuje přednést návrh na zvýšení závazného cíle pro rok 2030 na snížení emisí CO2 oproti roku 1990 ze 40 % na 50 %, nebo 55 %, během září letošního roku. Offshore zdroje energie by měly, dle vyjádření Komise, ke splnění cíle pro rok 2030 napomoct.
Komise také plánuje navrhnout změny legislativy týkající se energetiky a klimatu během příštího léta tak, aby byly sladěny s navrhovaným zvýšením závazného cíle.

Větrné elektrárny

Komisařka EU pro energetiku: Abychom dosáhli klimatické neutrality do roku 2050, potřebujeme rozvoj offshore zdrojů

Členka německé strany Zelených oživuje diskuze a kritiku návrhu taxonomie EU. Kritizuje výběr „neobjektivní“ instituce pro zpracování otázky jádra a označuje jadernou energetiku za absolutně neudržitelnou technologii, která by neměla být dle taxonomie financována.
<h2>Otázka jádra a plynu</h2>
Členové Evropské unie se dlouho nemohli shodnout na jednotné taxonomii – pravidla pro udržitelné (ekologické) investice od roku 2021 – pro celou EU. Nakonec se podařilo dosáhnout dohody v prosinci minulého roku, ovšem ne všechny otázky byly zodpovězeny a vyřešeny. Problém se týkal především zemního plynu a <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/vlada-schvalila-model-financovani-noveho-jaderneho-bloku/">jaderné energetiky,</a> která má prozatím status „přechodové technologie“.
Jak informoval zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/eu-commission-criticised-for-its-reporting-on-nuclear-energys-sustainability/">EURACTIV</a>, diskuze se opět rozebíhají. Členka německé politické strany Zelených Sylvia Kotting-Uhlová poslala kritický dopis jak předsedkyni <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/report-evropske-komise-zduraznuje-turbulentni-podminky-behem-q1-rekordni-podil-oze-energetickem-mixu-eu/">Evropské komise</a> Ursule von der Leyenové, tak ministrům německé vlády.
Kotting-Uhlová mimo jiné kritizuje rozhodnutí Komise o výběru svého <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/jrc-posoudi-zda-by-jadro-melo-byt-povazovano-za-zelenou-technologii-ramci-udrzitelneho-financovani-eu">Společného výzkumného střediska</a> (JRC) pro vytvoření studie ohledně problematického jádra. Vědecká subdivize JRC vznikla z programu Euratom a jeho výzkum je údajně doteď spolufinancován touto institucí.
Fakt, že studie je delegována JRC, je dle Kotting-Uhlové „absurdní“, protože její členové jsou předpojatí a „nejsou v pozici udělat objektivní rozhodnutí“.
<h2>Verdikt se odsunul</h2>
Vědecká studie problematiky jádra je podmínkou těžce vydobytého prosincového kompromisu. Na setkání se zvláště Francie a Spojené království přimlouvaly, aby se jaderná energetika klasifikovala jako environmentálně přívětivá, aby si zajistily stálý přísun financí do tohoto sektoru.
I odborná skupina expertů, která vytvořila návrh evropské taxonomie, se k tématu nevyhranila. Ale ve svém výsledném reportu sdělila, že není pochybností, že by jaderná energetika přinesla podstatný přínos pro snížení skleníkových emisí.
<blockquote>„Nikdo nemůže ignorovat fakt, že spalování paliva, ale i jeho přepracování, vytváří desítky tisíc tun radioaktivního odpadu po celé Evropě, které musí být následně uloženo na nezvládnutelně dlouhou dobu,“ napsala ve svém kritickém dopisu paní Kotting-Uhlová.</blockquote>
V dopise se dále vyjadřuje, že je nepředstavitelné klasifikovat jadernou energetiku jako udržitelnou investici v rámci taxonomie. Pokud by dle členky německé strany Zelených jaderná energetika prošla nejvyšším pravidlem známým jako princip „nedělá významné poškození“ pro ochranu klimatu, pak je tento princip očividně nevhodným kritériem.
Autor úvodní fotografie: Markus Distelrath

Jaderné elektrárny

Evropská komise je kritizována za možné označení jaderné energetiky jako udržitelné technologie

Portugalská energetická společnost EDP oznámila uzavření své uhelné elektrárny Sines. Odklon země od uhlí tak bude reálně uspíšen, a to o dva roky. Původně byl uhelný phase-out v Portugalsku naplánován na rok 2023, nyní k němu dojde již v roce 2021.
Rozhodnutí je součástí dekarbonizační strategie nejdůležitější portugalské energetické společnosti. EDP (Energias de Portugal) je aktivní na celém Pyrenejském poloostrově – plánuje rovněž uzavření dalšího bloku spalujícího uhlí ve Španělsku.
Dle <a href="https://www.edp.com/en/news/2020/07/13/edp-anticipates-closure-coal-plants-portugal-and-spain" target="_blank" rel="noopener">oficiálního vyjádření</a> společnosti je postupné uzavírání uhelných elektráren důsledkem obměny energetického mixu, ve kterém je stále jednodušší navyšovat podíl obnovitelných zdrojů. To je důsledkem i postupného snižování cen technologií obnovitelných zdrojů a naopak navyšování nákladů na provoz uhelných zdrojů. To je hnáno především zvyšováním cen emisních povolenek, změnou daňového prostředí a vyšší konkurenceschopností zemního plynu.
<blockquote>„V loňském roce jsme byli svědky nevyhnutelného zhoršení vyhlídek, co se týče ziskovosti uhelných elektráren. Rozhodnutí uzavírat postupně uhelné elektrárny na Pyrenejském poloostrově je přirozeným důsledkem energetické transformace, která je v souladu s evropským cílem být uhlíkově neutrální, a politické vůle stanovovat lhůty pro odklon od uhlí,“ řekl Miguel Stilwell d’Andrade, výkonný ředitel EDP.</blockquote>
Sines je v současnosti největší (1180 MW) portugalskou tepelnou elektrárnou využívající uhlí. Uzavřena bude po 35 letech provozu. Původním plánem Portugalska bylo uskutečnit phase-out do roku 2030, ten byl posléze posunut na rok 2023, než bylo stanoveno, že k němu dojde již příští rok. V Portugalsku se obnovitelným zdrojům mimořádně daří. Cena v aukcích postupně <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/novy-svetovy-rekord-portugalsku-padla-rekordne-nizka-cena-solarni-elektrarnu" target="_blank" rel="noopener">klesá </a>a zemi se již dlouhodobě <a href="https://oenergetice.cz/uhli/vyroba-elektriny-portugalsku-se-dubnu-obesla-bez-uhelnych-elektraren/" target="_blank" rel="noopener">daří vyrábět většinu elektřiny z OZE</a>. Země má potenciál jak v solárních, tak i větrných a vodních zdrojích.
Odklon od uhlí <a href="https://oenergetice.cz/uhli/svedsko-uzavre-posledni-uhelnou-elektrarnu/" target="_blank" rel="noopener">plánuje již většina zemí</a> Evropské unie. Mezi ty, které již oznámily i konkrétní datum, patří například Francie, Slovensko, Německo či Spojené království. Například Rakousko, Švédsko či Belgie již poslední uhelné elektrárny uzavřely. Poslední jmenovaná země tak přitom učinila již v roce 2016.
Úvodní fotografie: Uhelná elektrárna Sines, jež byla uvedena do provozu v roce 1985, zdroj: flickr

Portugalsko plánuje odklon od uhlí o dva roky dříve, než bylo dříve plánováno

Projekt zachycování a skladování uhlíku Northern Lights může obdržet až 2,1 miliard euro státní podpory, což by pokrylo 80 % nákladů na výstavbu a desetiletý provoz. Potenciálně by mohlo být zachycováno kolem 800 tisíc tun CO2 ročně. Dalším krokem je schválení investice norskou vládou a parlamentem, přičemž zahájení provozu je předpokládáno v letech 2023 až 2024.
<a href="https://www.eftasurv.int/newsroom/updates/esa-approves-norwegian-full-scale-carbon-capture-and-storage-eu21bn-aid-meet">Minulý pátek oznámila agentura ESA</a>, že schválila státní podporu až do výše 2,1 miliardy euro pro projekt zachycování a skladování uhlíku (CCS) <a href="https://oenergetice.cz/technologie/nejvetsi-preshranicni-projekt-zachycovani-ukladani-uhliku-se-nadale-rozviji">Northern Lights konsorcia společností Equinor, Shell a Total</a>. Jedná se o nejvyšší povolenou podporu v historii.
Celkové náklady na výstavbu a desetiletý provoz jsou odhadnuty na necelých 2,6 miliard euro. Norsko by tak pokrylo až 80 % nákladů. Povolení ESA je důležitým předpokladem pro schválení projektu norskou vládou a parlamentem. Zprovoznění je pak <a href="https://ccsnorway.com/timeline/">plánováno na roky 2023 až 2024</a>.
<blockquote> „Tento projekt CCS je průlomem k řešení změny klimatu – problému, který se týká nás všech. Ochrana životního prostředí je jádrem evropské agendy a ESA s potěšením spolupracuje s Norskem a Evropskou komisí při hledání způsobů jak tento cíl podpořit,“ prohlásil Bente Angell-Hansen, prezident ESA.</blockquote>
Zachycování uhlíku by mělo probíhat na dvou lokacích, ve spalovně odpadu v Oslu a cementárně v Breviku. Na každé je v plánu zachytit přibližně 400 tisíc tun CO2 ročně. Zkapalněný plyn poté bude loďmi převezen z východního pobřeží Norska na západní. Tam bude z pobřeží pumpován potrubím do 110 kilometrů vzdáleného úložiště nacházejícího se 3 kilometry pod mořským dnem.
Dle norské agentury pro ropný průmysl (Oljedirektoratet) má pak právě oblast kontinentálního šelfu velký potenciál pro skladování CO2. Využití by tak našly zejména podzemní prostory, ze kterých byla vytěžena ropa a zemní plyn.
<figure id="attachment_86034" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="aligncenter wp-image-86034 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/northern-lights-ccs.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/northern-lights-ccs-512x397.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/northern-lights-ccs-768x596.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/northern-lights-ccs-725x563.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/northern-lights-ccs-800x621.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/northern-lights-ccs.jpg 1000w" alt="" width="1000" height="776" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma projektu Northern Lights (Zdroj: CCS Norway)</figcaption></figure>
<h2>Skladování CO2 se zatím nevyplatí</h2>
Jedná se o jeden z prvních velkoobjemových projektů CCS v Evropě a půjde tak o zásadní zkoušku této technologie. V současné době se cena za uskladnění CO2 pohybuje kolem 100 euro za tunu, což je několikanásobně více než 30 euro za tunu CO2, kterých letos <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/ceny-emisnich-povolenek-v-eu-se-dostaly-nejvyse-za-14-let/">dosáhla cena evropských emisních povolenek</a>. Zatím se tedy vyplatí zaplatit za vypouštění emisí spíše než za jejich eliminaci. Skladování CO2 je přitom předpokladem pro výrobu „modrého vodíku“, s jehož <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie">využitím počítá i strategie EU pro vodík</a>.
Agentura ESA (EFTA Surveillance Authority) monitoruje a dohlíží na dodržování pravidel vnitřního trhu Evropského hospodářského prostoru ve státech EFTA, tj. Norsku, Islandu a Lichtenštejnsku. Její pravidla ohledně státní podpory ochrany životního prostředí a energetiky pak umožňují pokrytí až 100 % nákladů projektů CCS.
Úvodní fotografie: Cementárna v Breviku. Zdroj: CCS Norway