Rozmach uhelných elektráren v Číně ohrožuje naplnění cílů pařížské klimatické dohody z roku 2015. Tvrdí to dnes zveřejněná <a target="_blank" href="https://endcoal.org/wp-content/uploads/2019/11/Out-of-Step-English-final.pdf">studie</a> založená na datech americké nevládní ekologické organizace Global Energy Monitor. Čína podle autorů nyní staví nebo se chystá uvést do provozu uhelné bloky o téměř stejném výkonu, jaký mají všechny aktivní uhelné elektrárny v Evropské unii.
Rok 2018 byl po desetiletích prvním, v němž došlo ve zbytku světa k úbytku elektrické energie pocházející z uhlí. Za 18 měsíců od začátku roku 2018 zmenšily dohromady všechny státy kromě Číny výkon uhelných elektráren o 8,1 GW. Ve stejném období však Čína svůj instalovaný výkon zvýšila o 42,9 GW.
Výstavba uhelných bloků přitom v zemi roste stále větším tempem. Za současným rozmachem stojí krátké období mezi zářím 2014 a březnem 2016. Centrální vláda sice tehdy přestala povolovat výstavbu nových uhelných elektráren, tuto pravomoc ale propůjčila místním úřadům. Ty následně odsouhlasily vznik mnoha bloků, pomocí nichž chtějí dosáhnout energetických cílů stanovených pro jednotlivé provincie. Dnes tak v zemi vznikají, nebo se chystají vstoupit do provozu, uhelné elektrárny o celkovém výkonu dalších 147,7 GW.
Čína přitom již dnes dosahuje stropu pro uhelnou energii, který stanovila centrální vláda. Od roku 2015 běží většina stávajících zařízení asi na 50 procent svého výkonu. Místní energetické a uhelné zájmové skupiny proto vzhledem k chystanému vzniku dalších elektráren tlačí na Peking, aby strop v příštích obdobích zvýšil. Výstavba nových uhelných elektráren je však podle odborníků z mnoha důvodů zřejmě promrhanou investicí.
<figure id="attachement_39657" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Rozestavena-uhelna-elektrarna-Yunus-Emre_2-725x543.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Rozestavena-uhelna-elektrarna-Yunus-Emre_2-725x543.jpg" alt="Rozestavěná uhelná elektrárna Yunus Emre" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Podle autorů studie by přílišný důraz Číny na uhelnou energii mohl mít především dalekosáhlé dopady na boj s klimatickou změnou. Peking se v pařížské klimatické dohodě zavázal, že do roku 2030 dosáhne vrcholu produkce skleníkových plynů. Podle autorů studie by měla Čína omezit výkon svých uhelných elektráren o 40 procent, aby bylo možné do roku 2030 udržet růst světové průměrné teploty do dvou stupňů Celsia oproti období před průmyslovou revolucí.
V současné době ovšem Čína svoje uhelné kapacity naopak velice rychle buduje. Pokud by v tom pokračovala stejným způsobem do roku 2035, vyráběla by sama třikrát více elektrické energie spalováním uhlí, než je celosvětový limit, jež za účelem dosažení cílů klimatické dohody stanovil Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC).
Autoři studie tvrdí, že osud pařížské klimatické dohody tak nyní víceméně záleží na Pekingu. Centrální vláda může uhelný rozmach podpořit, nebo naopak může přijmout opatření, která povedou k zastavení stávajících projektů a k postupnému uzavírání již fungujících elektráren. Zároveň má možnost svojí politikou firmy a provincie motivovat k tomu, aby volily čistší zdroje energie. Pokud tak neučiní, cíle dohody se podle studie zřejmě naplnit nepodaří.

Uhlí

Studie: Uhelné elektrárny v Číně ohrožují klimatickou dohodu

Od pondělí mohou Spojené státy americké oficiálně zahájit proces výstupu z Pařížské klimatické dohody z roku 2015. Podmínky dohody stanoví, že země, které dohodu přijaly, nesmí ze smlouvy vystoupit ve lhůtě tří let od jejího přijetí. USA tedy mohly poprvé formálně zažádat o přerušení své účasti na mezinárodním klimatickém paktu 4. listopadu 2019.
Spojené státy americké se v dohodě zavázaly k 26-28% snížení svých emisí skleníkových plynů do roku 2025 ve srovnání s úrovní v roce 2005. Vystoupení z dohody bylo jedním z nejhlasitějších slibů Donalda Trumpa při jeho prezidentské kampani v roce 2016.
V případě oficiálního zahájení výstupu však v souladu s pravidly dohody platí, že výpovědní lhůta činí jeden rok. Pokud by tedy Trump zahájil výstup okamžitě, k samotnému vystoupení by s největší pravděpodobností došlo až několik dní po nové prezidentské volbě, která se uskuteční na podzim 2020.
Očekává se tedy, že znovupřistoupení k dohodě bude ožehavým tématem nadcházejících prezidentských voleb. Nový prezident může znovu do dohody vstoupit za pouhých 30 dní od zahájení formálních kroků.
Dokud nedojde k dokončení procesu výstupu, Spojené státy budou pokračovat ve vyjednávání pravidel pro tzv. „Paris Agreement Rule Book“ – soubor opatření technického charakteru k provádění dohody.
Vyjednávání týkající se těchto pravidel mělo proběhnout na plánovaném zasedání stran Rámcové dohody o změně klimatu, které se mělo konat v prosinci v Chile. Jihoamerický stát ale překvapivě konání konference na svém území před několika dny odřekl, což opodstatnil současnou politickou nestabilitou země. O konání konference se následně přihlásilo Španělsko. COP25 se tak bude konat 2. – 13. prosince v Madridu.
Prozatím ale Bílý dům nezahájil žádné formální kroky vedoucí k výstupu z dohody (informace k pondělnímu odpoledni). Americká exekutiva odmítla situaci komentovat.
Aktualizace k úternímu večeru: Trumpova exekutiva formálně podala žádost o výstup z Pařížské dohody. Ministr zahraničí Mike Pompeo krok oznámil na svém účtu na síti  <a class="css-1g7m0tk" title="" href="https://twitter.com/SecPompeo/status/1191455541052289024" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Twitter.</a> Spojené státy jsou tak prakticky jedinou zemí na světě, která nejspíš nebude stranou úmluvy.

Emise CO2

Spojené státy vystupují z Pařížské dohody

Evropská investiční banka (EIB) provedla s 25 tisíci občany členských zemí EU, USA a Číny <a href="https://www.eib.org/en/surveys/index.htm">veřejný průzkum</a> týkající se změny klimatu. Dle výsledků mají občané těchto zemí podobné postoje k tématům týkajícím se klimatu. 
Evropská investiční banka (EIB) ve spolupráci s výzkumnou společností YouGov provedla <a href="https://www.eib.org/en/press/all/2019-101-eib-climate-survey-eu-us-and-china">veřejný průzkum</a> s 25 tisíci občany členských zemí EU, USA a Číny týkající se změny klimatu. Dle výsledků průzkumu mají občané těchto zemí podobné postoje k tématům týkajícím se klimatu.
<blockquote>„Strategická vize Evropy o prosperující, konkurenceschopné a klimaticky-neutrální ekonomice do roku 2050 naznačuje, že klimatické neutrality může být dosaženo prostřednictvím významných investic. Klimatický průzkum EIB ukazuje, že jednotliví občané vítají vůdčí roli mezinárodních institucí v boji proti změně klimatu. … Jako <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eib-nechce-financovat-projekty-zavisle-na-fosilnich-palivech/">klimatická banka EU</a> se EIB těší na posilování podpory implementace Pařížské dohody s globálními partnery,“ uvedla Emma Navarrová, viceprezidentka EIB pro oblast financování klimatu a životního prostředí.</blockquote>
<h2>Většina lidí se klimatické změny obává</h2>
Při srovnání občanů EU, <a href="https://oenergetice.cz/plyn/vyroba-elektriny-plynu-usa-stale-roste-cervenci-dosahla-noveho-rekordu/">USA</a> a Číny se Evropané mnohem více obávají negativních dopadů klimatické změny. 78 % Evropanů říká, že jsou znepokojení nebo mají obavy z klimatické změny. V Číně to bylo 65 % dotazovaných a 63 % v USA.
<figure id="attachment_74821" class="wp-caption aligncenter" style="width: 965px;"><img class="size-full wp-image-74821" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/EIB-obavy-z-klimatické-změny.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/EIB-obavy-z-klimatické-změny.png 965w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/EIB-obavy-z-klimatické-změny-512x282.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/EIB-obavy-z-klimatické-změny-768x423.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/EIB-obavy-z-klimatické-změny-725x399.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/EIB-obavy-z-klimatické-změny-800x440.png 800w" alt="" width="965" height="531" /><figcaption class="wp-caption-text">Procento respondentů, kteří řekli, že jsou znepokojení, nebo se obávají klimatické změny. Zdroj: EIB</figcaption></figure>
Největší podíl lidí, kteří si myslí, že klimatická změna je způsobena (především) lidskou činností, se nachází v jižní Evropě.
<figure id="attachment_74823" class="wp-caption aligncenter" style="width: 961px;"><img class="size-full wp-image-74823" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/EIB-lidské-aktivity.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/EIB-lidské-aktivity.png 961w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/EIB-lidské-aktivity-512x284.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/EIB-lidské-aktivity-768x426.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/EIB-lidské-aktivity-725x402.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/EIB-lidské-aktivity-800x444.png 800w" alt="" width="961" height="533" /><figcaption class="wp-caption-text">Procento respondentů, podle kterých je klimatická změna způsobena (především) lidskou činností. Zdroj: EIB</figcaption></figure>
<h2>V EU klimatickou změnu zpochybňuje jen 1 % lidí</h2>
Podobně je zde pouze velmi malé procento skeptických obyvatel EU, Číny a USA, kteří si nejsou jisti, že <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/experti-konference-o-klimatu-cop24-prinesla-pravidla-ne-reseni/">klimatická změna</a> probíhá, nebo ji úplně zpochybňují. Konkrétně v případě EU si 6 % není jistých a 1 % existenci klimatické změny zpochybňuje.
<figure id="attachment_74826" class="wp-caption aligncenter" style="width: 957px;"><img class="size-full wp-image-74826" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/EIB-zpochybnění-klimatické-změny.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/EIB-zpochybnění-klimatické-změny.png 957w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/EIB-zpochybnění-klimatické-změny-512x284.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/EIB-zpochybnění-klimatické-změny-768x426.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/EIB-zpochybnění-klimatické-změny-725x402.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/EIB-zpochybnění-klimatické-změny-800x444.png 800w" alt="" width="957" height="531" /><figcaption class="wp-caption-text">Procento respondentů, kteří řekli, že si nejsou jistí, nebo zpochybňují existenci klimatické změny. Zdroj: EIB</figcaption></figure>
<h2>Vlády za boj proti změně klimatu nenesou primární zodpovědnost</h2>
Podle většiny respondentů by občané a mezinárodní organizace jako OSN, <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/svetova-banka-shcvalila-pujcku-rozvoj-bateriovych-ulozist-cine/">Světová banka</a>, či EIB měli stát v čele boje proti změně klimatu. Menší důraz je kladen na zodpovědnost místních a národních vlád, společností a korporací.
<figure id="attachment_74828" class="wp-caption aligncenter" style="width: 963px;"><img class="size-full wp-image-74828" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/EIB-zodpovědnost.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/EIB-zodpovědnost.png 963w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/EIB-zodpovědnost-512x310.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/EIB-zodpovědnost-768x465.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/EIB-zodpovědnost-235x141.png 235w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/EIB-zodpovědnost-725x439.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/EIB-zodpovědnost-800x484.png 800w" alt="" width="963" height="583" /><figcaption class="wp-caption-text">Tři nejčastější entity, které respondenti identifikovali, že mají mít nejdůležitější roli v boji proti změně klimatu. Zdroj: EIB</figcaption></figure>

Životní prostředí

EIB: Klimatickou změnu zpochybňuje velmi malá část obyvatel EU

Hlavní představitelé členských států nedosáhli ve čtvrtek v Bruselu dohody o dosažení cíle klimatické neutrality v roce 2050. Znění rezoluce, které obsahovalo zmínky o cíli pro tento rok, bylo vetováno především Polskem, podpořeným Českou republikou a Maďarskem.
Závěry summitu tedy nakonec vyzývají Evropskou komisi a Radu pouze k zajištění přechodu na klimaticky neutrální EU v souladu s Pařížskou dohodou, přičemž má být zajištěna konkurenceschopnost, spravedlivost a sociální vyváženost. Rezoluce rovněž stanovuje, že členské státy mají právo zvolit si svůj energetický mix. Zmínka o cíli a tedy jeho fixace na rok 2050 byla vypuštěna. Většina zemí EU přitom toto znění podpořila – mezi ně se zařadili například Litva, Lotyšsko, Slovinsko, Malta či Kypr.
Polský předseda vlády Mateusz Morawiecki prohlásil, že přijetí cíle se Polsko rozhodlo zablokovat z důvodu ochrany zájmů polských podniků a občanů. Pozici Polska sdílelo i Česko a Maďarsko. Všechny tři země jsou tradičně velmi závislé na fosilních zdrojích a mají energeticky náročnou ekonomiku sestávající z velké části z tradičních průmyslových odvětví. Polsko zdůraznilo, že potřebuje jasné finanční záruky, které zajistí přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku. V současnosti dle premiéra Morawieckiho není na stole žádný konkrétní finanční nástroj, kterým by bylo možné modernizaci podpořit.
<h2>Co bude následovat</h2>
Finsko, které bude nyní předsednickou zemí Rady a které vyhlásilo dosažení uhlíkové neutrality už v roce 2035, povede další rozhovory se zástupci členských států o problémech, které byly na čtvrtečním summitu vyzdviženy, na podzim tohoto roku. Na dlouhodobém klimatickém cíli by se státy měly dohodnout na začátku roku 2020.
Nepřijetí dlouhodobější strategie na čtvrtečním summitu znamená, že EU nevystoupí na zářijovém klimatickém meetingu v New Yorku s žádnou konkrétnější vizí ohledně dosažení cílů Pařížské dohody. To samozřejmě nevysílá dobrý signál k ostatním signatářům klimatické úmluvy.
To ve svém otevřeném dopise zaslaném Donaldu Tuskovi minulý měsíc zmiňuje i generální tajemník OSN António Guterres. Předsedovi Evropské rady v něm kladl na srdce, že EU by nadále měla světu demonstrovat, že je lídrem v oblasti klimatických politik.

Evropská Unie

Polsko s podporou Česka zablokovalo přijetí cílů pro klimatickou neutralitu v roce 2050

Dle studie Global Carbon Budget dojde letos k nárůstu globálních emisí CO2 z fosilních paliv o 2,7 %. Důvodem je vyšší míra využívání uhlí v ekonomicky rostoucí Číně a Indii, ale také rostoucí odvětví dopravy. Přestože obnovitelné zdroje energie zažívají rychlý rozvoj, stále to nestačí k vyrovnání zvýšeného využití fosilních paliv.
Minulý týden byla vydána každoroční <a href="http://www.globalcarbonproject.org/carbonbudget/18/publications.htm">zpráva Global Carbon Budget</a>, na které se podílí celkem 76 odborníků z 57 světových institucí. Hlavním závěrem zprávy, představené na setkání COP24 v polských Katovicích, je varování vědců před rostoucím trendem emisí CO2. Dle výpočtů by totiž měly v letošním roce opět vzrůst globální emise CO2 z fosilních paliv přibližně o 2,7 % (konkrétně v intervalu 1,8 % až 3,7 %) ve srovnání s rokem minulým a dosáhnout hodnoty 37,1 miliardy tun vypuštěného CO2.
<blockquote>
„Opět pozorujeme silný nárůst globálních emisí CO2. Emise musí dosáhnout vrcholu a rychle začít klesat, aby vyřešily klimatické změny. S letošním nárůstem to však nevypadá, že by vrchol byl v dohledu,“ uvedla profesorka Corinne Le Quéré, vedoucí výzkumu.
</blockquote>
Po letech 2014-2016, kdy globální emise CO2 stagnovaly, se tak rok 2018 zařadí po bok roku 2017, kdy globální emise CO2 vzrostly o 1,6 % (<a href="http://oenergetice.cz/emise-co2/globalni-emise-co2-fosilnich-paliv-letech-stagnace-opet-rostou/">loňský Global Carbon Budget předpovídal nárůst ve výši 2 %</a>).
<blockquote>
&#8222;Růst emisí v roce 2017 šlo považovat za jednorázový, ale tempo růstu v roce 2018 je dokonce ještě vyšší a začíná být jasné, že svět doposud selhává v povinnosti řídit kurz odpovídající cílům stanoveným v Pařížské dohodě z roku 2015,&#8220; uvedl Glen Peters, ředitel výzkumu v CICERO.
</blockquote>
Emise CO2 z fosilních paliv tvoří zhruba 90 % celkových emisí CO2 a nezahrnují emise spojené například s odlesňováním.
<h2>Čína emisím CO2 dominuje</h2>
Největším světovým emitentem CO2 je Čína s 27% podílem a odhadovaným meziročním nárůstem o 4,7 % (konkrétně v intervalu 2 % až 7,4 %), a to zejména kvůli ekonomickému rozvoji a rostoucí spotřebě energie. Spolu s Indií vykazují tyto státy také rychlý nárůst výkonu v OZE, což je ovšem dáno nižší základnou těchto zdrojů.
Pomyslná druhá příčka patří USA s 15% podílem, které také <a href="http://oenergetice.cz/emise-co2/emise-sklenikovych-plynu-usa-loni-poklesly-diky-uzavirani-uhelnych-elektraren/">po několika letech zaznamenaly růst</a>, a to ve výši 2,5 % (konkrétně v intervalu 0,5 % až 4,5 %), což bylo dáno nejen chladnou zimou a teplým létem a tudíž vyšší poptávce po energii, ale také vyšším využíváním automobilové dopravy.
<blockquote>
„Ujedeme více mil ve větších autech, což vyrovná zlepšení v palivové účinnosti automobilů,“ uvedl Rob Jackson ze Standford University.
</blockquote>
Třetím největším emitentem CO2 jsou státy Evropské unie s podílem 10 %. V EU je odhadováno, že na rozdíl od prvních dvou příček emise CO2 klesnou, a to o 0,7 %. Česká republika patří mezi 19 států, kterým <a href="http://oenergetice.cz/energetika-v-cr/zprava-zivotnim-prostredi-cr-emise-klesaji-kvalita-ovzdusi-se-nezlepsuje/">se podařilo snížit emise CO2</a> i přes růst ekonomiky.

Světové emise CO2 se nedaří snižovat. Letos porostou rychleji než vloni

<a href="https://www.euractiv.com/section/climate-environment/news/most-important-years-in-history-major-un-report-sounds-last-minute-climate-alarm/">Mezivládní panel pro změnu klimatu </a>(IPCC) vydal novou zprávu. Podle ní bude mít závažné a nenávratné dopady již oteplení o 1,5 ºC do roku 2100. Dosažení tohoto limitu by se přitom podle zprávy dalo zabránit pouze zásadní globální transformací během následujících 30 let.  
Podle nové zprávy Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC) bude mít devastující dopady již oteplení o 1,5 ºC do roku 2100. Podle vědců je jednoznačně nutné dostat emise uhlíku na „čistou nulu“ během nadcházejících tří dekád, aby bylo dosaženo omezení zvýšení teploty. To by ovšem znamenalo nutnost obrovské a okamžité transformace, které vlády nejsou příliš nakloněné.
<blockquote>
„Několik dalších let bude pravděpodobně nejdůležitějších v naší historii.“ 
Debra Roberts, spolupředsedkyně výzkumu dopadů globálního oteplování IPCC    
</blockquote>
Podle zprávy IPCC odpovídá rozdíl mezi omezením zvýšení teploty o 1,5 ºC a <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/can-zeme-eu-nemaji-dostatecne-ambiciozni-cile-aby-nedoslo-k-narustu-teploty-2-c/">2 ºC</a> vyhnutí se možné ztrátě 70 – 90 % korálů do roku 2100 a úplné ztrátě útesů. Malé ostrovní státy byly během vyjednávání <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/parizska-klimaticka-dohoda-vstoupi-platnost/">Pařížské klimatické dohody</a> součástí koalice, která zvažovala kromě cíle 2 ºC také cíl 1,5 ºC. Vydaná zpráva IPCC je odpovědí právě na tento duální cíl. Věda totiž doposud jasně nedefinovala, co by se při překročení obou těchto limitů stalo a ani to, jak se limitu 1,5 ºC vyhnout.
<h2>Kompletní přeměna světa</h2>
Zpráva popisuje nutnou kompletní transformaci světa. Podle ní bude 70 – 85 % elektřiny vyráběno z obnovitelných zdrojů energie. Jaderné elektrárny budou využívány více. Plyn, jež se bude využívat společně s technologiemi zachycování uhlíku, bude prudce klesat a nakonec bude vyrábět pouze 8 % elektřiny. Uhelné elektrárny pak nebudou využívány vůbec. <a href="http://oenergetice.cz/cista-mobilita/lide-nejsou-ochotni-si-za-elektormobily-pripltatit-vyrobci-museji-prodavat-se-ztratou/">Elektromobily</a> budou v dopravě dominantní a 35 – 65 % veškeré dopravy bude nízkouhlíkové nebo úplně bez emisí.
Podle twitterového příspěvku současného generálního tajemníka OSN, <a href="https://twitter.com/antonioguterres/status/1049104058022318080">Antónia Guterrese</a>, je dosažení omezení zvýšení teploty o 1,5 ºC tak, jak je popisuje zpráva IPCC, nemožné. Přesto by ale měly být podniknuty „okamžité a společné kroky“. Aby bylo této přeměny dosaženo, tak by svět musel <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-9-miliard-na-boj-proti-zmenam-klimatu/">investovat</a> každý rok téměř bilión dolarů až do roku 2050.
<blockquote>
„Omezení zvýšení teploty o 1,5 ºC je možné v mezích chemických a fyzikálních zákonů, ale její realizace by vyžadovalo bezprecedentní změny.“ 
Jim Skea, spolupředseda IPCC
</blockquote>
Autoři zprávy jsou o reálnosti vyhlídek do budoucna nekonkrétní. Aby bylo omezeno zvýšení teploty o 1,5 ºC, tak je nutné omezit emise CO2 o 45 % do roku 2030 oproti roku 2010 a do roku 2050 je omezit téměř na nulu. V současnosti ovšem <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2018-06-13/global-emissions-hit-record-with-paris-deal-targets-in-limbo">emise rostou a neklesají</a>. V roce 2017 vzrostly o 1,6 %.

Zpráva IPCC: Je nutné zabránit zvýšení teploty už o 1,5 ºC do roku 2100

V pondělí 8. října se v  Informačním centru OSN v Praze konala prezentace Zvláštní zprávy IPCC ke globálnímu oteplení o 1,5 °C, která představila závěry této zprávy vydané Mezivládním panelem pro změny klimatu (IPCC), která byla publikována stejný den těsně po půlnoci středoevropského času. Studie po vyhodnocení řady modelů především konstatuje, že při současném nastavení politik nelze udržet globální zvýšení teploty pod 1,5 °C, jak vyžaduje Pařížská dohoda.
Zpracování <a href="http://www.ipcc.ch/report/sr15/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">zvláštní zprávy</a> hodnotící možnost dosažení cíle stanoveného Pařížskou dohodou (tedy maximální globální oteplení o 2 °C a snaha o dosažení 1,5 °C) zadali panelu IPCC zástupci států při zasedání v Paříži na konci roku 2015. Vrcholný poradní orgán OSN ve věcech změny klimatu nyní zprávu dokončil, na konečných pracích na reportu pracovali i čeští zástupci, v čele s Radimem Tolaszem z Českého hydrometeorologického úřadu, který na prezentaci v českém centru OSN vystoupil. K reportu se dále vyjádřili také Vít Hladík z České geologické služby a Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu Ministerstva životního prostředí.
<h2>Převratné novinky?</h2>
Zpráva se soustředí na analýzu dopadů zvýšení teploty o 1,5 °C a srovnává je s dopady při zvýšení o 2 °C. Rovněž předkládá možné scénáře snižování emisí skleníkových plynů tak, aby se zvýšení teploty přes tyto dvě hranice nedostalo, a konstatuje, že 1,5 °C je stále scénářem reálným, ne však při současném nastavení redukčních cílů a předpokládaném růstu emisí.
Radim Tolasz, který se účastnil jednání o závěrečné podobě zprávy v Jižní Koreji, na setkání shrnul obsah nového reportu. Ten v první části sumarizuje současnou situaci (např. že rychlost oteplení je v současnosti asi 0,2 °C/10 let), ve druhé nastiňuje další vývoj změny klimatu.
<figure id="attachment_56003" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-56003 size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/IMG_4303-1024x710.jpg" alt="" width="1024" height="710" /><figcaption class="wp-caption-text">Radim Tolasz představil v Informačním centru OSN různé modely, které zpráva IPCC uvažuje.</figcaption></figure>
Další část zvláštní zprávy hodnotí, že pro udržení oteplení pod 1,5 °C oproti preindustriální době je třeba dosáhnout v roce 2030 snížení emisí o 35 % oproti roku 2010 a do roku 2050 musí svět dosáhnout stavu, kdy stejné množství emisí, které je produkováno, je zároveň různými způsoby pohlcováno (tzv. &#8222;net zero emissions&#8220;). Pro udržení oteplení pod 2 °C se emise musí do roku 2030 snížit o 20 % a stav net zero emissons musí být dosažen okolo roku 2075. Oba scénáře předpokládají zavádění opatření, která odebírají CO2 z atmosféry &#8211; tedy CCS technologií.
Poslední čtvrtá část zprávy vyhodnocuje aktuální NDC (national determined contributions), tedy závazky států nahlášené po podepsání Pařížské dohody ohledně snižování emisí. Ty v současnosti stále vedou k navyšování emisí a pravděpodobněji dosažení oteplení o 2 °C, dle některých i více.
<h3>CDR technologie a odpověď Evropské unie</h3>
Vít Hladík se v rámci ČGS věnuje výzkumu technologií na odstraňování uhlíku (CDR &#8211; carbon dioxide removal). Jako nejnadějnější technologie, které jsou v současnosti již ve vyšším stádiu vývoje, jmenoval především se zemědělstvím spojené technologie: zalesňování a změny v užívání půdy a BCCS (produkce bioenergie s <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/nejvetsi-system-zachytavani-co2-ze-spalin-uhelne-elektrarny-uveden-provozu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">CCS</a> pilotní evropský projekt byl spuštěn na elektrárně <a href="http://oenergetice.cz/emise-co2/vyroba-elektriny-se-zapornymi-emisemi-anglii-spousti-pilotni-projekt-zachytavani-emisi-uhliku/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Drax ve Velké Británii</a>). Hladík dále rovněž zmínil technologie na ukládání uhlíku do půdy, podporované zvětrávání či tzv. hnojení oceánů. Promluvil rovněž o technologii Direct Air Capture, která je v Evropě zkoušena pouze ve Švýcarsku, bohužel je ale v současnosti spojena s vysokými náklady (asi 600 USD na tunu zachyceného CO2).
Pavel Zámyslický připomněl, že zpráva přišla v pravý čas &#8211; v prosinci se v polských Katovicích uskuteční další setkání stran Rámcové úmluvy o změně klimatu (na té v roce 2015 byla přijata Pařížská dohoda), která má za cíl přijmout konkrétní pravidla pro plnění cílů dohody z roku 2015. Zpráva byla rovněž zveřejněna den před důležitým jednáním rady ministrů států EU v Lucembursku, kde se schvalovala evropská pozice pro katovickou konferenci. Dle některých zpráv bylo rovněž možné, že se některé státy EU budou na tomto meetingu snažit o stanovení vyšších redukčních cílů pro Evropskou unii. Ty ale nakonec změněny nebyly, celounijní cíle tak zůstávají na hodnotách 40% snížení emisí skleníkových plynů v roce 2030 (ve srovnání s rokem 1990), 32% cíl pro obnovitelné zdroje a 32,5% pro energetickou efektivitu.

IPCC: Snížení emisí dle Pařížské dohody při současném směřování nedosáhneme

Australský ministr zdrojů Matt Canavan se nechal slyšet, že pařížská dohoda vlastně Austrálii nezavazuje k žádným konkrétním závazkům. Země tak podle něj může budovat nové uhelné elektrárny.
<a href="https://www.theguardian.com/australia-news/2018/sep/07/paris-climate-deal-doesnt-stop-us-building-new-coal-plants-canavan-says">Podle názoru Canavana</a>, vyjádřeném v rádiovém pořadu Alana Jonese, nepotřebuje Austrálie odstupovat od pařížské dohody, protože všechny závazky, které z ní pramení, jsou nezávazné. Země tedy může pokračovat ve výstavbě uhelných bloků. Canavan ve vysílání prohlásil, že nikdy nebyl v Paříži a že rád přenechal Elysejský palác jiným.
Minulý australský premiér Tony Abbott v roce 2015 podepsal připojení Austrálie k závěrům Pařížské smlouvy. Podpisem se zavazoval ke snížení emisí o 26 % do roku 2030. Canavan nyní tvrdí, že Pařížská dohoda je třístránkový dokument, který dovoluje Austrálii stavět uhelné zdroje. Dle svých slov se raději než na cíle pro rok 2030 soustředí na řešení energetické krize, která v zemi panuje již v současnosti.
<blockquote>
„Musíme postavit uhelné elektrárny. Není tam (v Pařížské smlouvě) nic, co by nám bránilo ve výstavě nových zdrojů, včetně uhelných.“ ministr nerostných zdrojů Canavan
</blockquote>
Diskuse na toto téma vznikly v souvislosti s tím, že ministryně zahraničí Marise Payne hodlá tento týden podepsat deklaraci na fóru Tichomořských ostrovů, kde se mimo jiné uvádí, že podepsané státy musí splnit své závazky uvedené v Pařížské dohodě.  Již v minulosti se současný ministr financí Josh Frydenberg <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-svet/australsky-ministr-energetiky-privital-vystavbu-novych-uhelnych-zdroju/">nechal slyšet</a>, že by přivítal výstavbu nových uhelných bloků.

Elektrárny ve světě

Austrálie: Pařížská dohoda nám nebrání v budování uhelných elektráren

Žádný ze států Evropské unie nedělá dost pro splnění cílů stanovených v Pařížské dohodě, jak vyplývá z <a href="http://www.caneurope.org/docman/climate-energy-targets/3357-off-target-ranking-of-eu-countries-ambition-and-progress-in-fighting-climate-change/file" target="_blank" rel="noopener noreferrer">nové studie</a> organizace Climate Action Network Europe (CAN). Ta ohodnotila a seřadila státy EU podle toho, jaká opatření byly schopny zavést a jak ambiciózní tyto jsou. Středo- a východoevropské státy jsou pozadu, Česká republika a Slovinsko patří ovšem mezi progresivnější země této skupiny.
Studie hodnotila to, jak si evropské státy stojí z hlediska snahy o zavádění ambicióznějších opatření na ochranu klimatu na území celé Unie a jak pokročily ve snižování emisí, zlepšování energetické účinnosti a přechodu na obnovitelné zdroje energie. Celkově evropské státy zaostávají ve snaze o dosažení cílů Pařížské dohody (tedy nezvýšit průměrnou globální teplotu v tomto století o více než 2 stupně Celsia).
<h2 style="text-align: left">Vede Švédsko, Dánsko a Německo zaostávají</h2>
V celkovém hodnocení si nejlépe vedou Švédsko, následované Portugalskem, Francií, Nizozemskem a Lucemburskem. Stejně tak je to opět Švédsko, Lucembursko a Francie, které vedou žebříček ve snaze o prosazování ambicióznějších cílů na celoevropské úrovni. Naproti tomu Belgie, Dánsko, Německo a Spojené království spadly z vedoucích pozic žebříčku. Podle CAN nedostatečně prosazují ambicióznější cíle a začínají zaostávat v přijímání účinnějších opatření, navzdory jejich velmi dobré ekonomické situaci.
<figure id="attachment_52901" style="width: 541px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-52901" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/06/Snímek-obrazovky-2018-06-23-v-16.03.36-512x358.png" alt="" width="541" height="378" /><figcaption class="wp-caption-text">Žádný stát EU neplní nutná opatření nutná k dosažení cíle Pařížské dohody dostatečně. Některé státy si cíle navíc stanovily poměrně nízko a i když je plní, nejsou tyto celkově dostatečné.</figcaption></figure>
Studie rovněž vyhodnotila, které státy zaznamenávají nejvyšší pokrok v dosažení cílů pro rok 2020. Jsou to především Řecko, Rumunsko a Chorvatsko. CAN ale upozorňuje na to, že státy jsou často velmi progresivní pouze díky faktu, že si cíle nastavily poměrně snadno dosažitelné.
<h2 style="text-align: left">Česko nejlepší z nejhorších</h2>
Většina států střední a východní Evropy se dle agentury CAN nesnaží o prosazování ambicióznějších cílů a opatření. Ačkoliv některé země si v konečném pořadí nestojí zle, často je to díky nízko nastaveným cílům a nebo nízké spotřebě elektřiny. Česko společně se Slovinskem byly ohodnoceny pozitivněji než ostatní země regionu. Mezi státy s nejhorším hodnocením CAN se zařadilo Estonsko, Polsko a možná překvapivě i Irsko, a to především kvůli jejich dlouhotrvajícímu negativnímu postoji vůči klimatickým politikám EU.
CAN pracuje s pěti indikátory hodnocení přístupu ke klimatické politice (viz tabulka níže) a poskytuje doporučení jednotlivým hodnoceným státům. Česká republika by měla urychlit vyřazení uhlí a zavést opatření k omezování emisí z dopravy a zemědělství, stejně tak jako zavést lepší opatření pro zavádění obnovitelných zdrojů energie a silněji propagovat klimatické cíle obecně.
<img class=" wp-image-52902 aligncenter" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/06/Snímek-obrazovky-2018-06-23-v-16.03.18-401x512.png" alt="" width="449" height="573" />
Zdroj dat a grafu: <a href="http://www.caneurope.org/docman/climate-energy-targets/3357-off-target-ranking-of-eu-countries-ambition-and-progress-in-fighting-climate-change/file" target="_blank" rel="noopener noreferrer">CAN</a>

CAE: Evropské státy jsou pozadu s plněním cílů stanovených Pařížskou dohodou

Podle hlavní evropské koalice neziskových organizací zabývající se klimatickou změnou Climate Action Network (CAN) většina členských zemí EU nemá nastavené dostatečně ambiciózní závazky snižovat emise. Stávající cíle podle CAN nepovedou k dosažení cíle Pařížské dohody. Informoval o tom server <a href="https://www.euractiv.com/section/climate-environment/news/eu-countries-off-target-on-carbon-emissions-report/">Euractiv</a>. 
Vnitrostátně stanovené příspěvky členských států EU „nejsou ani trochu blízko“ k omezení globálního nárůstu teploty „výrazně pod 2 °C“. Hlavním cílem <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/parizska-dohoda-ma-definitivne-zelenou-bude-nasledovat/">Pařížské dohody</a> je přitom přiblížit se k 1,5 °C. Tyto závěry vyplývají z hodnocení publikovaného Climate Action Network.
Zpráva CAN hodnotí členské země do tří hlavních skupin, na „dobré“, „špatné“ a „ošklivé“. Mezi „dobré“ patří Švédsko, Portugalsko, Francie, Nizozemsko a Lucembursko. Tyto země mají nejvyšší skóre, protože mají ambiciózní klimatické politiky a zároveň jsou aktivní v debatě o budoucích cílech EU. „Špatnými“ členskými státy jsou Belgie, Dánsko, <a href="http://oenergetice.cz/nemecko/altmaier-odstaveni-jadernych-elektraren-budeme-potrebovat-pauzu-zamyslenou/">Německo</a> a Velká Británie. O těchto zemích CAN hovoří jako o bývalých lídrech aktivit v klimatické oblasti, kteří nyní „cílí nízko i přes jejich relativní bohatství“.
<blockquote>
„Zatímco všechny země EU podepsaly Pařížskou dohodu, většina jich selhává v doručení skutečných výsledků.“ 
Wendel Trio, ředitel CAN Europe 
</blockquote>
Většina zemí střední a východní Evropy pak spadá do kategorie „oškliví“. Tyto země jsou obecně považovány za zaostávající. A to i přesto, že mají méně výkonné ekonomiky a také nižší nastavené cíle.
<figure id="attachment_52751" style="width: 752px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-52751" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/06/zeme-EU-snizovani-emisi.png" alt="" width="752" height="516" /><figcaption class="wp-caption-text">Hodnocení plnění klimatických cílů, včetně snižování emisí, členskými zeměmi EU dle CAN.</figcaption></figure>
<h2>Plnění jednotlivými zeměmi</h2>
Podle koalice CAN ale žádná země <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-9-miliard-na-boj-proti-zmenam-klimatu/">EU</a> nepodává dostatečné výsledky z pohledu ambicióznosti a zároveň reálných pokroků snižování emisí.
<blockquote>
 „Dnes je již zřejmé, že Německo se přesunulo z pozice světového šampiona v klimatické oblasti do týmu z třetí divize.“ 
Prof. Dr. Herman E. Ott, člen rady German League for Nature, Animal and Environment Protection
</blockquote>
CAN jako krok správným směrem hodnotil například záměr České republiky snížit spotřebu hnědého uhlí o 73 % do roku 2040. A to i přesto, že země momentálně nemá žádný jasný plán jak spotřebu uhlí snížit.
Dále kupříkladu Chorvatsko, Rumunsko a Řecko své stanovené cíle pro rok 2020 v klimatické oblasti a energetice překonaly s velkou rezervou. Podle CAN tomu tak ale bylo pouze díky tomu, že jejich cíle byly velmi nízké a tedy snadno dosažitelné. Výkony jednotlivých zemí je tedy nutné hodnotit v kontextu.