Německo minulý týden ve čtvrtek předložilo Evropské unii svůj energeticko-klimatický plán, šest měsíců po uplynutí lhůty pro jeho podání. Aktuálně tak chybí pouze plán Irska. Plány mají být základem pro rozhodnutí o výši cíle na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 na úrovni EU. Současný 40% cíl by mohl být navýšen na 50-55 %.
Německý <a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Downloads/I/integrierter-nationaler-energie-klimaplan.pdf?__blob=publicationFile&amp;v=6">třísetstránkový klimaticko-energetický plán do roku 2030</a>, který ve středu přijala německá vláda, obsahuje národní cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 % ve srovnání s rokem 1990.
Opatření, která mají přispět k dosažení tohoto cíle, jsou, mimo jiné, zavedení zpoplatnění uhlíku pro dopravu a budovy a další dílčí cíle:
<ul>
<li>zvýšení energetické účinnosti snížením spotřeby primární energie o 30 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 2008</li>
<li>nebo rozšíření podílu obnovitelné energie na hrubé konečné spotřebě energie na 30 % v roce 2030.</li>
</ul>
Plán potvrzuje závazek Německa potvrzený na podzim 2019 na summitu OSN o ochraně klimatu – usilovat o dosažení neutrality z pohledu vypouštěných skleníkových plynů do roku 2050.
<blockquote>„Jsem rád, že kancléřka a moji kolegové ve Spolkovém kabinetu dnes schválili Národní energeticko-klimatický plán a že nyní můžeme tento dokument předat Evropské komisi. Přispíváme tím k větší transparentnosti a porovnatelnosti energetické a klimatické politiky v EU a společně s našimi evropskými partnery můžeme dosáhnout energetických cílů EU do roku 2030,“ uvedl německý ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier.</blockquote>
<h2>Pochyby o dosažení německého cíle</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/se-soucasnymi-opatrenimi-nedosahne-nemecko-sveho-klimatickeho-cile-rok-2030-uvadi-vladou-zadane-studie">Dvě nezávisle vypracované studie zpochybnily</a>, zda německá opatření skutečně povedou ke splnění cíle. Dle studie zadané ministerstvem životního prostředí (BMU) bude dosaženo pravděpodobně pouze 51% snížení emisí, a stanovený cíl tak bude překročen o zhruba 70 milionů tun. Jako důvod studie uvádí zejména nedostatečné snížení skleníkových plynů v odvětví dopravy a vytápění. Studie očekává, že snížení emisí v sektoru energetiky a průmyslu bude do značné míry v souladu s vládními plány.
Druhá studie zadaná paralelně ministerstvem hospodářství a energetiky (BMWi) vypracovaná poradenskou firmou Prognos přinesla mírně optimističtější, ale v konečném důsledku podobné výsledky, přičemž rozdíly vyplývají zejména z odlišných předpokladů, například předpokladu o počtu elektromobilů na německých silnicích v roce 2030.
<figure id="attachment_75771" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1300px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/15004369686_541f477630_k-e1568495029314.jpg"><img class="size-full wp-image-75771" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/15004369686_541f477630_k-e1568495029314.jpg" alt="Berlín, Německo doprava, emise. Zdroj: Flickr, Kubilay Yu" width="1300" height="866" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: Flickr, Kubilay Yu</figcaption></figure>
<h2>Navýšení cíle EU na 50 nebo 55 %?</h2>
Současný cíl EU ve snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030  je nastaven na 40 % oproti hodnotám z roku 1990. Zvýšení cíle na alespoň 50 %, ideálně na 55 % je nedílnou součástí tzv. Green Deal neboli „zelené dohody“, kterou Evropská komise vedená Ursulou von der Leyenovou <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje">představila na konci loňského roku</a>.
Výkonná komise EU plánuje ambicióznější cíl navrhnout v září. Jako základ pro rozhodnutí o konečné výši cíle budou použity klimatické plány předložené jednotlivými členským zeměmi, aby bylo vyhodnoceno co by bylo realistické. Očekává se, že Komise navrhne emisní cíl ve výši 55 %, musí se však dohodnout s představiteli členských zemí.
Jytte Gutelandová, zástupkyně sociálních demokratů, která vede jednání o klimatickém zákoně za poslance Evropského parlamentu, <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropsky-parlament-navrhne-navyseni-cile-snizeni-emisi-roku-2030-65">navrhla zvýšení cíle dokonce na 65 %</a>. Poslankyně navýšení odůvodnila tím, že odpovídá tomu, co je <a href="https://www.unenvironment.org/resources/emissions-gap-report-2019">dle OSN</a> třeba k dosažení 1,5°C cíle Pařížské dohody.
Návrh na 65% cíl má však jen malou šanci si najít podporu v celém zákonodárném sboru Evropské unie, což je podmínkou pro následné navržení navýšení cíle. Evropská lidová strana (EPP), největší politické seskupení v Evropském parlamentu, s největší pravděpodobností podpoří 50% cíl, ale nikoli cíl vyšší.
Několik členských zemí včetně České republiky uvedlo, že cokoli nad současným 40% cílem není dosažitelné. Německá Unie (CDU/CSU), součást vládnoucí německé koalice, podmiňuje navýšení klimatického cíle EU <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-vladnouci-strana-podminuje-prijeti-prisnejsiho-klimatickeho-cile-vyssim-prispevkem-jednotlivych-zemi-eu">změnou klíče pro rozdělení zátěže na jednotlivé země EU</a>. Navýšení cíle EU na 55 % by znamenalo, že Německo by muselo emise skleníkových plynů snížit o 68 %, jelikož cíle jednotlivých členských zemí jsou spojeny s jejich ekonomickou silou.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg"><img class="size-full wp-image-80951" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg 1318w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-768x513.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-1024x684.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-800x534.jpg 800w" alt="Emise CO2" width="1318" height="880" /></a>
<h2>NECP jako nástroj EU pro plánování a transparentnost klimaticko-energetických cílů</h2>
Pro splnění cíle EU v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030, musí členské státy EU vypracovat desetileté národní energeticko-klimatické plány (NECP) na období od roku 2021 do roku 2030 a předložit je Evropské komisi. Předložené plány <a href="https://ec.europa.eu/energy/topics/energy-strategy/national-energy-climate-plans_cs">zveřejňuje Komise na svých stránkách</a>.
Tyto plány nastiňují, jak jednotlivé členské státy plánují dosáhnout svých národních cílů v oblastech:
<ul>
<li>energetické účinnosti</li>
<li>obnovitelných zdrojů energie</li>
<li>skleníkových plynů</li>
<li>snižování emisí</li>
<li>propojení</li>
<li>výzkumu a inovace.</li>
</ul>
NECP tak představuje plánovací a monitorovací nástroj na úrovni EU a podává Evropské komisi zprávy o příspěvcích jednotlivých členských států k energetickým cílům EU do roku 2030.
S podáním německého plánu tak jedinou zemí, která svůj plán prozatím nepředložila, zůstává Irsko.
Zdroj úvodní fotografie: TenneT

Evropská Unie

Německo předložilo Evropské komisi svůj dlouho očekávaný klimatický plán

Současná situace způsobená pandemií onemocnění COVID-19 má za následek značný pokles globální poptávky po energetických komoditách, což se podepisuje na jejich ceně, jež padá na historická minima. Podle Francie by EU měla využít veškerá možná opatření, aby zamezila extrémně nízkým nákladům na využívání fosilních paliv, které by mohly ohrozit dosažení klimatických cílů.
Tlak na snižování emisí a vyšší ambice v oblasti klimatické politiky v Evropské unii v posledních letech sílí, přičemž podle současných plánů by unie měla do 30 let dosáhnout uhlíkové neutrality. Současné rekordně nízké ceny fosilních paliv vyvolané globálním poklesem poptávky z důvodu šířícího se koronaviru však snižování jejich využívání příliš nenahrávají.
Před včerejší videokonferencí, na které se sešli ministři energetiky jednotlivých členských zemí, zaslala Francie účastníkům podle agentury Reuters dokument, ve kterém vyzývá EU, aby využila daně či jiné zpoplatnění, včetně současného systému pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), aby <a href="https://af.reuters.com/article/commoditiesNews/idAFL5N2CG55B" target="_blank" rel="noopener">zabránila „extrémně nízkým cenám“ fosilních paliv ohrozit klimatické ambice</a>.
<blockquote>„Cena fosilní energie by měla odpovídat jejímu skutečnému dopadu na životní prostředí,“ stálo podle agentury v dokumentu.</blockquote>
Některé členské země, včetně Nizozemska a Rakouska, podle zdrojů oslovených agenturou záměr Francie podpořily. Jiné země, jako například Polsko, podpořily jiné části návrhu, včetně urychleného zavedení uhlíkových cel na dovoz do unie.
<h2>Zelená dohoda jako motor pro obnovu</h2>
Evropská komise sice plánuje revizi zpoplatnění emisí a současného systému ETS v příštím roce, Francie nicméně žádá, aby EU činila kroky bezodkladně. S možnou ekonomickou recesí by opět mohlo dojít k přebytku emisních povolenek, přičemž pokles jejich ceny by opět byl demotivační pro další významné snižování emisí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová včera uvedla, že její plán na dekarbonizaci Evropy v rámci Zelené dohody by měl sloužit jako „motor pro obnovu“ evropské ekonomiky.

Emise CO2

Francie žádá EU, aby zamezila extrémně nízkým cenám fosilních paliv

Podle společnosti PGE by se polské energetické společnosti na cestě k dosažení klimaticko-energetických cílů bez podpory EU nestaly „zelenými“, ale <a href="https://biznesalert.com/poland-pge-eu-coal-energy-usa-nuclear/">zbankrotovaly</a> by. Dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů alespoň o 50 % pak podle společnosti <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/030520-increased-2030-climate-goal-impossible-for-poland-pge">není možné</a> kvůli technickým, ekonomickým a sociálním překážkám. 
Podle polské státní společnosti Polska Grupa Energetyczna (PGE) budou náklady snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 pro celý polský energetický sektor činit 68,5 miliard euro (přibližně 1,87 bilionu korun). Částka mimo jiné zahrnuje investice nutné k nahrazení bloků spalujících uhlí. Pro společnosti s vysokým podílem fosilních paliv ve jejich portfoliu je zde ale riziko, že by zbankrotovaly, pokud by EU neposkytla dostatečně vysokou podporu.
Podle společnosti PGE by ovšem implementace cílů s vyššími ambicemi neměla vést k tomu, aby firmy krachovaly. Jednotlivé členské státy by si dle vyjádření firmy měly samy stanovovat průběžné klimatické cíle. Klimatická legislativa ovšem obsahuje pravomoci Komise, která bude každých pět let posuzovat opatření jednotlivých států k dosažení klimatických cílů.
<h2>Rok 2030 znamená v energetice zítra</h2>
Dosažení čistých nulových emisí do roku 2050 by pak vyžadovalo významné investice. Pro polský elektroenergetický sektor tyto investice PGE odhaduje na 179 – 206 miliard eur (přibližně 4,9 – 5,6 bilionů korun). Nejzranitelnější regiony a sektory by neměly obrovské výzvě čelit samy.
V návrhu <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/navrh-narizeni-klimatu-environmentalisty-zklamal-polska-pge-ma-za-nerealny">klimatické legislativy</a>, který <a href="https://ec.europa.eu/info/files/commission-proposal-regulation-european-climate-law_en">předložila</a> Evropská komise, podle PGE chybí důležité detaily týkající se plánů, jak sdílet investiční náklady napříč EU v souladu s principem solidarity. Největší obavy pak pro PGE představují návrhy radikálně zvýšit cíl pro rok 2030. To by znamenalo polský elektroenergetický sektor změnit prakticky „ze dne na den“.
<blockquote>„Dostupné analýzy ukazují, že zvýšení klimatického cíle do roku 2030 si vyžádá urychlený odklon od uhlí a masivní nahrazování současných výrobních kapacit v polské energetice, především kvůli zvýšené ceně CO2. To pro nás z technického, ekonomického a sociálního hlediska není reálné. Pokud zohledníme délku investičního procesu v našem sektoru, rok 2030 je zítra.“ 
Wojciech Dabrowski, výkonný ředitel PGE</blockquote>
Podle největší polské opoziční strany je ovšem dosažení čistých nulových emisí v Polsku v roce 2050 <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/polsko-by-podle-opozice-mohlo-roku-2050-dosahnout-kimaticke-neutrality">reálné</a>. V roce 2019 se v Polsku z uhlí vyrobilo téměř 80 % elektřiny.  Sama společnost PGE vyrobila z uhlí 88 % elektřiny. Oznámila sice investiční strategie v oblasti obnovitelných zdrojů, nicméně stále staví nové uhelné elektrárny. Momentálně staví blok s instalovaným výkonem 490 MW v elektrárně <a href="https://oenergetice.cz/uhli/polsko-tvrdi-ze-potrebuje-dul-turow-pro-postupnou-premenu-energetiky">Turow</a>.

Energetika v zahraničí

Polská PGE: Bez podpory EU některé energetické firmy nezezelenají, ale zbanktrotují

Současná situace způsobená pandemií onemocnění COVID-19 má neblahý vliv na chod a rozpočet firem a domácností v mnoha zemích světa. Podle Německé obchodní a průmyslové komory <a href="https://www.dihk.de/resource/blob/20566/28de06d3dd39946f61b0679deb4f97ff/corona-und-energie-data.pdf" target="_blank" rel="noopener">by tamní vláda měla odložit zavedení systému</a>, který by měl rozšířit zpoplatnění emisí CO2 do sektorů dopravy a vytápění, aby ulevila společnostem v době, kdy se musí vypořádat s obtížnou ekonomickou situací.
Německu se v posledních letech dařilo relativně stabilně navyšovat podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny, což spolu s prudkým růstem cen emisních povolenek v roce 2018 a s ním spojeným poklesem výroby elektřiny z černého uhlí pomohlo snížit emise v sektoru elektroenergetiky. V ostatních sektorech nicméně emise spíše stagnují, což zemi brání v dosažení stanovených emisních cílů.
Německá vláda se tak rozhodla přistoupit k zavedení vlastního systému pro zpoplatnění emisí v sektorech vytápění a dopravy, které v současné době nejsou až na výjimky pokryty evropským systémem pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS).
Podle zákona, <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/nemecko-bundesrat-schvalil-zakon-zavedeni-vlastniho-systemu-obchodovani-co2" target="_blank" rel="noopener">který na konci minulého roku schválila Německá spolková rada</a>, by nový systém měl být zaveden od roku 2021. přičemž z počáteční ceny 10 eur za tunu CO2 by poplatek měl do roku 2025 postupně vzrůst na 25 eur za tunu.
<h2>Další opatření není potřeba zavádět nyní</h2>
Současná pandemie onemocnění COVID-19 a s ním spojená opatření pro zamezení jeho šíření vedou v Evropě k poklesu poptávky po elektřině, omezení průmyslové aktivity a nižší intenzitě dopravy.
Podle Německé obchodní a průmyslové komory by tak letošní pokles německých emisí způsobený mimo jiné těmito faktory mohl být dostačující pro dosažení stanového cíle pro rok 2020 v podobě snížení emisí o 40 % ve srovnání s rokem 1990, a není tedy nutné rychle zavádět další opatření.
Komora tak navrhuje, aby Německo ulevilo v současné tíživé situaci firmám a rozšíření zpoplatnění emisí na další sektory odložilo o 2 roky.

Německo

Německá komora žádá kvůli koronaviru odložení širšího zpoplatnění emisí CO2

Kombinace vlivu Brexitu a nižší poptávky po energii spojené s pandemií koronaviru by měla umožnit EU jako celku i mnoha členským státům dosáhnout svých cílů do roku 2020 v oblasti obnovitelných zdrojů. <a href="https://www.icis.com/explore/resources/news/2020/03/25/10486635/eu-to-reach-2020-renewables-goals-on-coronavirus-brexit?fbclid=IwAR29glEnZiRrPWgt8Lo48t08xOkyWcCSMFPf7RnPD63ZPQv01_c_EEktEyA">Uvádí to server ICIS</a> na základě svého modelu.
Konečný dopad pandemie koronaviru na spotřebu energie v EU zůstává nejasný, protože bude záviset na míře omezení zavedených v každé zemi a na tom, po jak dlouho budou tato opatření v platnosti. Již nyní je vak zřejmé, že pokud nebude zaveden žádný normalizační přepočet, přispěje tato skutečnost výraznou měrou k dosažení cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie (OZE) pro EU jako celek , ale i v případě některých členských států.
Analýza ICIS vyčísluje potenciální dopad vlivu omezení v souvislosti s infekčním onemocněním Covid-19 na 10% pokles spotřeby energie v Evropě mezi březnem a červnem. Výsledky tohoto scénáře pro EU jako celek ukazují nárůst podílu obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě elektřiny (tzv. RES-E) ve výši 2,4 %, jelikož pokles spotřeby elektřiny je mnohem větší než pokles výroby obnovitelných zdrojů.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Res-E_ICIS.jpg"><img class="aligncenter wp-image-82471 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Res-E_ICIS.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Res-E_ICIS.jpg 1330w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Res-E_ICIS-512x273.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Res-E_ICIS-768x409.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Res-E_ICIS-1024x546.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Res-E_ICIS-725x386.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Res-E_ICIS-800x426.jpg 800w" alt="" width="1330" height="709" /></a>
Zatímco Eurostat, oficiálním statistický úřad EU, normalizuje například variabilitu větru a vodních toků, aby snížil dopad atypických let na výsledky, podobný mechanismus pro poptávku neexistuje.
Ačkoliv závazné cíle EU v oblasti OZE jsou stanoveny v jejich podílu na hrubé konečné spotřebě energie, tedy nejen na spotřebované elektřině, ale i jejich podílu například na vytápění nebo dopravě, je i podíl RES-E indikátorem vývoje podílu OZE na celkové spotřebě.
Výsledkem bude, že nižší úroveň spotřeby povede k vyššímu podílu OZE na spotřebě EU v oficiálních statistikách pro rok 2020.
<h2>K dosažení cíle přispěje i Brexit</h2>
Vyhlídky, že EU dosáhne závazného cíle, se od února zvýšily v důsledku vystoupení Spojeného království z EU a rozhodnutí nezměnit 20% cíl podílu OZE na hrubé konečné spotřebě energie.
Spojené království bylo čtvrtým nejhorším členským státem EU v podílu OZE na hrubé konečné spotřebě, když v roce 2018 zaostalo za svým cílem o 4 procentní body. Bez Spojeného království dosáhla v roce 2018 EU jako celek 18,9% podílu OZE na hrubé konečné spotřebě energie, což je o 0,9 procentního bodu více než se Spojeným královstvím.
<h2>Cíle v oblasti OZE pro rok 2020. ČR má splněno již od roku 2013</h2>
EU jako celek má pro rok 2020 stanoven závazný cíl 20% podílu energie z OZE na hrubé konečné spotřebě energie, jak je stanoveno ve směrnici o energii z obnovitelných zdrojů z roku 2009. Každý členský stát má dále stanoven svůj individuální závazný cíl. Pro ČR byl tento cíl stanoven na 13 %, překonán byl již v roce 2013, kdy podle Eurostatu dosáhla ČR 13,9% podílu OZE na hrubé konečné spotřebě energie. <a href="https://www.mpo.cz/assets/cz/energetika/statistika/obnovitelne-zdroje-energie/2019/12/Podil-OZE-na-hrube-konecne-spotrebe-energie-2010-2018_1.pdf">V roce 2018 to bylo potom 15,2 %</a>.
Na dosažení cílů nemá skutečný přírůstek instalovaného výkonu OZE, který bude zpomalen dopadem koronaviru, přímý vliv. To tak bude znamenat, že pokud nebude zaveden žádný normalizační přepočet, několik členských států se díky poklesu spotřeby vyhne možným pokutám uloženým Evropským soudním dvorem.

EU díky koronaviru a Brexitu pravděpodobně dosáhne cíle podílu OZE pro rok 2020

Evropská komise zahájila proces vypracování hodnocení dopadů plánovaného zvýšení cílů na snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030. Podle serveru <a style="font-weight: bold;" href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/eu-cost-benefit-study-seen-backing-55-emissions-cut-by-2030/">Euractiv</a> je ze zveřejněného dokumentu a z předchozích zkušeností patrné, že Komise míří k vyšším ambicím, tedy k navýšení cíle snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. 
Podle <a href="https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12265-2030-Climate-Target-Plan">zveřejněného dokumentu</a> globální oteplování již dosáhlo 1 °C a svět momentálně není na cestě naplnit Pařížskou dohodu. „Vedení EU je tak v roce 2020 nutné více než kdy dříve“, aby bylo oteplování udrženo pod 2 °C. Komise proto navrhla zpřísnění cíle pro snižování emisí skleníkových plynů (GHG) do roku 2030 na 50 až 55 % ve srovnání s úrovní v roce 1990. Evropská komise v minulém týdnu zahájila proces vypracování hodnocení přínosů a nákladů plánovaného zvýšení cílů na snižování emisí do roku <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/se-soucasnymi-opatrenimi-nedosahne-nemecko-sveho-klimatickeho-cile-rok-2030-uvadi-vladou-zadane-studie">2030</a>.
Návrh hodnocení dopadů je teprve v počáteční fázi, nicméně podle serveru Euractiv již nyní naznačuje, jakým směrem se Evropská komise chce ubírat. Cílem hodnocení dopadů je identifikace a zhodnocení přínosů a nákladů existujících možností.
Podle Komise by zvýšení ambice v oblasti snižování emisí vedlo k lepšímu rozložení nákladů v čase a vedlo by k postupnému každoročnímu snižování a distribuci nutného úsilí mezi dneškem a plánovanou <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/ekologove-uvitali-dohodu-eu-o-uhlikove-neutralite-do-roku-2050">klimatickou neutralitou</a> v roce 2050. Naopak neaktivita, nebo zpoždění konání by vyžadovalo tvrdší přizpůsobování se po roce 2030, přestože z krátkodobého hlediska by se jednalo o hospodárnější přístup.
<h2>Někteří si myslí, že hodnocení dopadů má předem definovaný výsledek</h2>
Podle některých politických analytiků je zpráva ze strany Komise jasná. Komise se snaží připravit si prostor pro obhajobu vyššího cíle do roku 2030. Podle Brooka Rileyho, ředitele záležitostí EU v Rockwool Group, výrobci izolace budov, je důležité, do jaké míry jsou výsledky hodnocení dopadů předem politicky stanoveny. Riley se v e-mailové komunikaci s portálem Euractiv vyjádřil, že přestože to nikdo neuzná, tak je poměrně jisté, že cílem hodnocení dopadů je obhájit cíl 55 %.
<blockquote>„Pokud chce Komise dosáhnout 55 %, tak potřebují model, který neprůstřelně objasní vyšší cíl. Když budou schopni říct, podívejte, naše zhodnocení pravděpodobných dopadů na klima, zdravotní náklady atd. říkají, že bychom měli cílit na 60 %. Nicméně, to by vyžadovalo vyšší investice, takže ano, pojďme dosáhnout kompromisu na 55 %. To se stalo v roce 2013, kdy Barrosova Komise poprvé vyhodnocovala cíle pro rok 2030.“ 
Brook Riley, ředitel záležitostí EU v Rockwool Group, výrobci izolace budov</blockquote>
<h2>Dodrží Komise svůj ambiciózní časový plán?</h2>
Současný politický a ekonomický kontext ovládaný pandemií <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/polsko-pozaduje-zruseni-systemu-eu-ets-kvuli-skodam-zpusobenym-koronavirem">koronaviru</a> ovšem tvoří významný rozdíl. Komise očekává, že se unijní ekonomika dostane do recese. Objevuje se tedy možnost, že klimatické politiky budou odsunuty do pozadí.
Vzhledem k přetrvávajícím nejistotám Komise s největší pravděpodobností nebude schopná garantovat dodržení oznámeného časového harmonogramu. Nicméně zveřejnění sdělení Komise s hodnocením dopadů plánovaného zvýšení cílů na snižování emisí do roku 2030 je plánováno na třetí kvartál roku 2020. Komise tedy prozatím plánuje pokračovat se svým cílem přijmout vyšší cíl pro rok 2030 ještě v letošním roce.

Životní prostředí

Euractiv: Komise míří k navýšení cíle snížení emisí skleníkových plynů na 55 %

Současná opatření zavedená Německem v oblasti klimatu jsou nedostatečná k dosažení cílů snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030. Uvádí to dvě nezávislé studie zadané ministerstvem životního prostředí a ministerstvem hospodářství a energetiky. Očekávané zpřísnění klimatických cílů EU pro rok 2030 navíc tlak na Německo dále zvyšuje.
Opatření německého klimatického balíčku, <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-vlada-se-dohodla-podobe-klimatickeho-balicku-zavede-vlastni-system-obchodovani-co2">jehož podoba byla odsouhlasena loni v září</a>, jsou nedostatečná k dosažení cílů země v oblasti klimatu do roku 2030.
I přes politicky urychlené uzavírání uhelných elektráren, zavedení systému obchodování s emisemi v oblasti dopravy a budov a řadě dalších opatření nebude dosaženo cíle pro rok 2030, snížit emise skleníkových plynů (GHG) o 55 % oproti hodnotám roku 1990, a vypustit tak maximálně 543 mil. tun ekvivalentu CO2 (CO2e) do ovzduší. V roce 2018 přitom Německo vypustilo 858 mil. t CO2e.
Dle studie zadané ministerstvem životního prostředí (BMU) bude dosaženo pravděpodobně pouze 51% snížení emisí, a stanovený cíl tak bude překročen o zhruba 70 milionů tun. Jako důvod studie uvádí zejména nedostatečné snížení GHG v odvětví dopravy a vytápění. Studie očekává, že snížení emisí v sektoru energetiky a průmyslu bude do značné míry v souladu s vládními plány.
<figure id="attachment_81809" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1200px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Nemecko-emise-GHG.jpg"><img class="size-full wp-image-81809" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Nemecko-emise-GHG.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Nemecko-emise-GHG.jpg 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Nemecko-emise-GHG-512x410.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Nemecko-emise-GHG-768x616.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Nemecko-emise-GHG-1024x821.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Nemecko-emise-GHG-725x581.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Nemecko-emise-GHG-800x641.jpg 800w" alt="" width="1200" height="962" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj emisí skleníkových plynů v Německu dle sektorů. Zdroj: Umweltbundesamt</figcaption></figure>
<blockquote>„Na základě stávajícího akčního programu v oblasti klimatu nebude dosaženo cílů v oblasti klimatu pro roky 2020 a 2030,“ uvádí analýza provedená pod záštitou Institutu pro aplikovanou ekologii (Öko-Institut).</blockquote>
Druhá studie zadaná paralelně ministerstvem hospodářství a energetiky (BMWi) vypracovaná poradenskou firmou Prognos přinesla mírně optimističtější, ale v konečném důsledku podobné výsledky, přičemž rozdíly vyplývají zejména z odlišných předpokladů, například předpokladu o počtu elektromobilů na německých silnicích v roce 2030.
<h2>Problematickými jsou zejména sektory dopravy a vytápění</h2>
<figure id="attachment_75771" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1300px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/15004369686_541f477630_k-e1568495029314.jpg"><img class="size-full wp-image-75771" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/15004369686_541f477630_k-e1568495029314.jpg" alt="Berlín, Německo doprava, emise. Zdroj: Flickr, Kubilay Yu" width="1300" height="866" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: Flickr, Kubilay Yu</figcaption></figure>
I studie zadaná BMWi identifikuje jako problematické sektory dopravy a vytápění. Podle studie BMU budou emise GHG z vytápění v roce 2030 o 17 mil. tun CO2e vyšší, než se plánovalo, a emise GHG z dopravy dokonce o 33 milionů tun CO2e , přičemž produkce GHG z osobních a nákladních automobilů, letadel a dalších vozidel klesne o méně než polovinu, než by bylo třeba.
Pomalé snižování emisí v sektoru budov a vytápění lze do značné míry přičíst skutečným překážkám, jako je nedostatek kvalifikovaných řemeslníků potřebných k výstavbě nových a energeticky úspornějších budov. Nedostatky v odvětví dopravy jsou naproti tomu často spojeny s více politickými důvody, vzhledem k tomu, že automobilový průmysl je jedním z největších zaměstnavatelů v zemi a je hluboce zakořeněn v regionálních ekonomických strukturách.
<h2>Ministryně životního prostředí zůstává i přes výsledky studií pozitivní</h2>
Environmentální nevládní organizace uvedly, že nedosažení emisních cílů nejsou překvapením vzhledem k nedostatečné činnosti vlády. „Šokující věc těchto dokumentů o selhání opatření v oblasti klimatu je, že byly zcela předvídatelné,“ řekl Tobias Austrup, odborník na klima skupiny Greenpeace.
Ministryně životního prostředí Svenja Schulzová a ministr dopravy Andreas Scheuer připustili, že je zapotřebí dalšího úsilí. Rozhodnutí EU zintenzivnit klimatické ambice do roku 2030 očekávané letos v létě a problém Německa v rozvoji obnovitelných zdrojů energie navíc dál zvyšuje tlak na německou vládu.
I přes negativní závěr analýzy Schulzová uvedla, že vládní přístup lze stále považovat za úspěch.
<blockquote>„Klimatický balíček nás posouvá o velký krok kupředu. Myslím, že je to povzbudivé. Přináší mnohem více, než v co mnozí věří. Ale upřímně to také znamená to, že jsou zapotřebí další opatření, pro zajištění chybějících procentních bodů,“ uvedla Schulzová.</blockquote>

Rychlé zprávy

Se současnými opatřeními nedosáhne Německo svého klimatického cíle pro rok 2030. Uvádí vládou zadané studie

Německý Bundesrat předminulý týden schválil zákon, který od roku 2021 zavede v zemi vlastní systém obchodování s emisemi. Systém zpoplatní emise CO2 pro společnosti působící v odvětví vytápění a dopravy a dále společnosti obchodující s palivy. Stejně jako v rámci evropského systému obchodování s emisemi (EU ETS) bude po emitentech požadován nákup adekvátního počtu povolenek. Odsouhlaseny byly i emisní cíle pro jednotlivá odvětví a navýšení daně pro leteckou přepravu. Zbylá <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-vlada-se-dohodla-podobe-klimatickeho-balicku-zavede-vlastni-system-obchodovani-co2/">opatření německého klimatického balíčku</a> na svoji implementaci do legislativy zatím čekají.
V roce zavedení systému bude <a href="https://www.bundesregierung.de/breg-de/themen/klimaschutz/co2-bepreisung-1673008">cena emitované tuny CO2 dosahovat 10 eur</a>, což je méně než polovina současné ceny evropských emisních povolenek (EUA) s dodávkou v prosinci 2021, která cena se aktuálně <a href="https://www.eex.com/en/market-data/environmental-markets/derivatives-market/european-emission-allowances-futures">pohybuje těsně nad hranicí 25 EUR/t CO2</a>.
Do roku 2025 se však cena v německém systému zvýší na 35 EUR/t CO2 a od roku 2026 bude cena tvořena tržně s omezením minimální a maximální ceny. Celkové množství povolenek, které budou vydávány, pak bude splňovat požadavky německých a evropských cílů v oblasti klimatu.
<h2>Stanoveny byly i  emisní cíle pro jednotlivá odvětví</h2>
Německá spolková rada (Bundesrat) zároveň schválila nový zákon o ochraně klimatu, který stanoví cíl do roku 2030 snížit emise CO2 o 55% oproti úrovni z roku 1990 a zároveň přidělí cíle každému sektoru.
V odvětví energetiky tak mají emise CO2 klesnout z 280 milionů tun v roce 2020 na 175 milionů tun v roce 2030 a v odvětví průmyslu potom ze 186 milionů tun na 140 milionů tun.
Odvětví dopravy má za cíl snížit emise ze 150 na 95 milionů tun, odvětví budov ze 118 na 70 milionů tun a zemědělství ze 70 na 58 milionů tun.
Bundesrat také odsouhlasil plány na zvýšení daně z letového provozu. Protože zákony byly již přijaty Německým spolkovým sněmem (Bundestag), vstoupí zákony v platnost po podpisu německého prezidenta a jejich zveřejnění v právním věstníku.
<h2>Další opatření na svou implementaci do legislativy ještě čekají</h2>
Ostatní části <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-vlada-se-dohodla-podobe-klimatickeho-balicku-zavede-vlastni-system-obchodovani-co2/">klimatického balíčku vlády kancléřky Angely Merkelové</a>, o kterých bylo rozhodnuto v září, na svou implementaci do legislativy čekají.
Bundesrat vyzval ke zřízení tzv. Mediačního výboru s Bundestagem, který by projednával plánované daňové změny, jako jsou ty, které podporují modernizaci budov, zvyšují příspěvek na dojíždění a snižují DPH na vlakovou přepravu.

Německo: Bundesrat schválil zákon pro zavedení vlastního systému obchodování s CO2

Ursula von der Leyenová, nová předsedkyně Evropské komise, považuje za jeden z hlavních cílů Evropské unie dosažení klimatické neutrality. Uvedla to při příležitosti představení jednotlivých komisařů na společném úterním setkání. „Evropský zelený úděl“ (European Green Deal) bude v centru jejího zájmu při vykonávání pozice nejvyšší představitelky Unie.
Von der Leyenová jmenovala Franse Timmermanse, který byl rovněž žhavým kandidátem na hlavu nejdůležitějšího evropského výkonného orgánu, výkonným místopředsedou pro Evropský zelený úděl. Funkci bude vykonávat společně s funkcí komisaře pro boj proti změně klimatu. Úzkou spolupráci by podle nové předsedkyně Komise měl navázat s novou estonskou komisařkou pro energetiku, Kadri Simson, která ve funkci nahrazuje Maroše Ševčoviče.
<blockquote>„Ti, kteří budou rychle jednat a jednat jako první, budou ti, kteří nejlépe využijí příležitostí, které ekologická transformace ekonomiky nabízí. Chci, aby Evropa byla průkopníkem – aby byla exportérem znalostí, technologií a nejlepších praktik,“ uvedla von der Leyenová při představování Timmermanse jako svého místopředsedy.</blockquote>
<h2>První „evropský klimatický zákon“</h2>
Von der Leyenová, která byla zvolena i díky jejím <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/nova-predsedkyne-komise-slibuje-navyseni-cilu-snizovani-emisi-sklenikovych-plynu/" target="_blank" rel="noopener">ambiciózním plánům</a> týkajících se změny klimatu, bude po Timmermansovi požadovat vypracování plánu týkajícího se zvýšení cíle snižování emisí pro rok 2030 ze 40 na alespoň 50 %, ale ideálně až na 55 %.
Úkolem nového komisaře bude také vytvoření “prvního evropského klimatického zákona”, který by měl obsahovat cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Tento cíl by ale musel být odsouhlasen jednohlasně, <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/polsko-podporou-ceska-zablokovalo-prijeti-cilu-klimatickou-neutralitu-roce-2050/" target="_blank" rel="noopener">pozice České republiky, Estonska, Maďarska a Polska</a> je přitom v současnosti poměrně pevná.
Von der Leyenová nabízí některým zemím východní části Unie čerpání z fondu Spravedlivé transformace (<a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/claude-turmes-we-won-the-energy-transition-fund/" target="_blank" rel="noopener">Just Transition Fund</a>), velké množství prostředků bude moci Polsko a další země, včetně Česka, čerpat I z nově založeného Modernizačního fondu, který bude dotován výnosy z emisních povolenek.

Frans Timmermans má za úkol přijmout evropskou "klimatickou ústavu"

Německá Unie (CDU/CSU), součást vládnoucí německé koalice, označila efektivní zpoplatnění emisí CO2 jako středobod své politiky na ochranu klimatu. Určuje tak směr jednání před setkáním klimatického kabinetu, který má za dva týdny schválit usnesení o ochraně klimatu.
Efektivní zpoplatnění oxidu uhličitého (CO2) označila CDU/CSU jako svůj nový nejdůležitější cíl v dokumentu zabývajícím se klimapolitikou Německa. O dokumentu nesoucím název „Dobré klima. Silné Německo“ diskutoval výkonný výbor strany tento týden na svém zasedání v Postupimi.
V dokumentu stojí, že současná cena CO2 dostatečně neodráží jeho škodlivé účinky na klima. V oblasti průmyslu a výroby energie poskytuje evropský systém pro obchodování s emisemi (EU ETS) „efektivní cenu CO2“. Stávající daně a odvody ze zdrojů energie také představují určitou formu zpoplatnění. Oblasti jako doprava nebo lokální vytápění však vyžadují dle dokumentu změnu, aby efektivně reflektovala škodlivost emitovaného CO2.
<blockquote>„Chceme je [daně a dovody] dále rozvíjet, ještě více se zaměřit na dosažení našich cílů v oblasti klimatu a zároveň zachovat konkurenceschopnost Německa a jeho sociální rovnováhu. Ceny musí sdělovat pravdu o škodlivosti CO2 pro klima. Je zřejmé, že v budoucnu budeme potřebovat efektivní stanovení cen CO2, které může být zpočátku pouze na vnitrostátní úrovni.“ uvádí dokument.</blockquote>
Dokument vyzdvihuje koncept stanovování cen ve formě obchodování s certifikáty z toho důvodu, že účinně omezuje množství emitovaného CO2, umožňuje dosáhnout klimatických cílů tržními metodami a podporuje inovace.
Výkonný výbor CDU/CSU v dokumentu spojuje různé úvahy, které již byly rozvinuty v samostatných dokumentech strany. Úvahy směřují k vytvoření vnitrostátního systému obchodování s emisemi pro odvětví dopravy a stavebnictví, na které se nevztahuje EU ETS.
<h2>Klimatický kabinet schválí usnesení o ochraně klimatu 20. září</h2>
V posledních týdnech byly zváženy i další modely jako například daň z CO2 uvalená na prodej fosilních paliv. Frakce CDU/CSU tak předurčuje směr, kterým se budou ubírat jednání klimatického kabinetu, který se setká 20. září pod vedením kancléřky Angely Merkelové, aby schválil usnesení o ochraně klimatu.
Vedoucí parlamentní skupiny ve své zprávě zdůrazňuje, že plánovaná opatření musí být sociálně vyvážená. Neměla by se týkat určitých skupin, jako jsou obyvatelé venkovských oblastí. Ceny energie musí zůstat „dostupné a mezinárodně konkurenceschopné“.
Kromě toho musí být zajištěna bezpečnost dodávek, jinak by nebyla možná úspěšná ochrana klimatu. Strana upozorňuje zejména na možný negativní vliv na německý průmysl.
<blockquote>„Pokud bychom měli přesunout náš průmysl do jiných zemí, kde by byl zpravidla provozován škodlivěji pro životní prostředí, byla by to katastrofa pro naše pracovní místa i pro klima,“ uvádí dokument.</blockquote>
Úvodní fotografie: Německá uhelná elektrárna Jänschwalde. Zdroj: Vattenfall