Rumunsko bojuje s termínem odevzdání Národního plánu v oblasti energetiky a změny klimatu

Rumunsko nestihne přepracovat Národní plán v oblasti energetiky a změny klimatu (National Integrated Energy and Climate Change Plan) v avizovaném termínu stanoveném nařízením o správě Energetické unie, tedy dříve než do 30. června 2024. Evropská komise poskytla Rumunsku v prosinci loňského roku zpětnou vazbu, kde státu vytkla nedostatečně ambiciózní cíle například v oblasti implementace obnovitelných zdrojů energie.

Rumunské ministerstvo pro energetiku sice původně plánovalo odevzdat přepracovanou verzi národního plánu do konce dubna. To se však velmi pravděpodobně nestane, uvedl server Euractiv s odkazem na prohlášení Eleny Popescuové, generální ředitelky divize energetiky a životního prostředí rumunského ministerstva energetiky.

„Pokud se odkážeme na cíl v oblasti obnovitelných zdrojů, který je nejvíce diskutovaný, zde v PNIESC je to 36,2 % a my se ho snažíme zvýšit touto přestavbou, kterou provádíme na základě konzultací a doporučení Komise. Ve vší upřímnosti vám říkám, že je nepravděpodobné, že dosáhneme 41 %, jak to vyplývá z tolik diskutovaného vzorce připojeného ke směrnici. Pro proces dekarbonizačního přechodu využijeme zdroje, které má Rumunsko k dispozici, protože jsme zemí s vyváženým potenciálem v energetickém mixu, a také směřujeme k dekarbonizaci,“ uvedla k diskutabilnímu procentu plánovaných obnovitelných zdrojů  Popescuová.

Výtky Evropské komise

Rumunsko ve svém původním návrhu uvedlo, že disponuje potenciálem stát se významným aktérem při dosahování cílů Evropské unie v oblasti energetické účinnosti. Co se konkrétností týče, Rumunsko cílilo na snížení spotřeby primární energie o 5 % a konečné spotřeby o 2 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 2019. Evropská komise zhodnotila úroveň ambicí jako velmi nízkou. Jako odhodlanější závazek k udržitelné budoucnosti se jeví dlouhodobý cíl, který stanovil snížení primární energie o 52 % a konečné spotřeby o dalších 59 % do roku 2050.

V rámci investičních nákladů plán uvedl, že k dosažení cílů rumunské energetické strategie bude potřeba 127 miliard EUR. Návrh tedy sice obsahoval částečné posouzení investičních potřeb, nicméně využití zdrojů financování na úrovni EU jako například Modernizačního fondu nebylo specifikováno. Dle Evropské komise tak plán nebyl způsobilý k přilákání dalších investic do přechodu na čistou energii.

Jedna z dalších výtek se týkala zohlednění energetické chudoby. Návrh sice poskytl některé informace o počtu domácností ohrožených energetickou chudobou (konkrétně 15,2 % obyvatel není v roce 2022 schopno udržovat své domovy v přiměřené teplotě), opomněl však konkrétnější opatření a časové rámce k vyřešení této problematiky.

V neposlední řadě Komise doporučila zkvalitnění environmentálních cílů, jako dopady přijímaných politik na ovzduší (například k předpokládanému nárustu bioenergie) nebo konkretizace dodržení závazku nulového zatížení půdy. Lepší integraci by si zasloužil i návrh sociálně spravedlivé energetické transformace, především co se uhelných regionů týče.