Společnost GE Renewable Energy podepsala dohodu se společností Veolia o <a href="https://www.ge.com/news/reports/concrete-benefits-recycling-old-wind-turbine-blades-could-help-cement-industry-cut-co2" target="_blank" rel="noopener">recyklaci lopatek svých onshore větrných turbín ve Spojených státech</a>. Tato smlouva o recyklaci je první svého druhu v rámci amerického průmyslu s větrnými turbínami a přemění lopatky na suroviny použité při výrobě cementu. Očekává se, že díky této dohodě budou recyklovány tisíce lopatek.
Tato dohoda je výhodná pro všechny tři zúčastněné strany. Pro společnost GE, která je výrobcem některých z největších větrných lopatek na světě. Pro Veolii, <a href="https://www.veolia.com/en/news/united-states-veolia-makes-cement-and-gives-second-life-ge-renewable-energys-wind-turbine" target="_blank" rel="noopener">která zpracuje lopatky tak, aby byly použitelné pro cementárenský průmysl</a>. A v neposlední řadě také pro samotný cementárenský průmysl, který chce dekarbonizovat své provozy.
Partneři si kladou za cíl použít namleté lopatky k nahrazení surovin, jako je uhlí, písek a jíl, v zařízeních na výrobu cementu v USA.  Očekává se, že v průměru bude téměř 90 % materiálu lopatek znovu použito jako použitelný materiál pro výrobu cementu. Projekt tak pomůže snížit emise CO2 z výroby cementu o 27 %. Toto řešení, které zvyšuje ekologické výhody větrného průmyslu, lze navíc jednoduše škálovat.
<blockquote>„Udržitelné odstraňování kompozitů, jako jsou lopatky větrných turbín, bylo výzvou nejen pro průmysl větrných turbín, ale také pro letecký, námořní, automobilový a stavební průmysl“, uvedla Anne McEntee, generální ředitelka v oblasti digitálních služeb v GE Renewable Energy.</blockquote>
Aby se z lopatek stala surovina, použije Veolia řešení, které se v Evropě již osvědčilo. Po vyjmutí z větrných turbín budou lopatky, převážně složené ze skleněných vláken, rozdrceny v závodě Veolie v Missouri. Výsledný materiál bude poté použit v pecích k nahrazení uhlí, písku a jílu potřebného k výrobě cementu. Více než 90 % turbín bude znovu použito – 65 % jako surovina v cementárnách a 28 % na energii potřebnou pro chemickou reakci v peci.
<blockquote>„Přidáním lopatek větrných turbín, které jsou primárně vyrobeny ze skleněných vláken, nahradíme suroviny pro výrobu cementu. Snížíme množství uhlí, písku a minerálů, které jsou potřebné k výrobě cementu, což nakonec vede k zelenějšímu cementu, který lze použít pro různé výrobky,“ řekl Bob Cappadona, provozní ředitel divize Environmental Solutions and Services ve společnosti Veolia.</blockquote>
<figure id="attachment_90685" class="wp-caption aligncenter" style="width: 384px;"><img class="size-medium wp-image-90685" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Veloia-choppedblades-384x512.jpg" sizes="(max-width: 384px) 100vw, 384px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Veloia-choppedblades-384x512.jpg 384w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Veloia-choppedblades-768x1024.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Veloia-choppedblades-725x967.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Veloia-choppedblades.jpg 800w" alt="" width="384" height="512" /><figcaption class="wp-caption-text">Veolia: Výrobci cementu mohou míchat drcené lopatky s jiným materiálem a dávat směs do pece.</figcaption></figure>
<h2>Analýza dopadů na životní prostředí</h2>
Podle konzultační společnosti Quantis USA bude mít recyklace lopatek prostřednictvím zpracování v cementářské peci za následek 27% snížení emisí CO2 a 13% snížení spotřeby vody.
Jediná lopatka větrné turbíny o hmotnosti 6,3 tun recyklovaná tímto procesem umožňuje cementářské peci vyhnout se spotřebě téměř 4,5 tun uhlí, 2,4 tuny oxidu křemičitého, 1,7 tuny vápence a téměř tuny dalších surovin. Výsledný cement má stejné vlastnosti jako cement vyráběný tradičními způsoby, který splňuje všechny příslušné normy ASTM (American Society for Testing and Materials).
Zdroj úvodní fotografie: GE Renewable Energy

Větrné elektrárny

Co s dožitými větrnými turbínami? V USA z nich budou vyrábět "zelený" cement

Světový instalovaný výkon větrných elektráren v loňském roce vzrostl o více než 60 GW na 651 GW. Nejvíce pevninských elektráren vyrostlo v Číně a v USA. Rostoucí podíl zaznamenávají také instalace offshore větrných elektráren. Předpověď GWEC na rok 2020 činí dokonce 76 GW nového výkonu, ovšem bez zahrnutí dopadů onemocnění COVID-19.
Instalovaný výkon větrných elektráren (pevninských i těch na moři) minulý rok zaznamenal, <a href="https://gwec.net/gwec-over-60gw-of-wind-energy-capacity-installed-in-2019-the-second-biggest-year-in-history/">dle dat Global Wind Energy Council (GWEC)</a>, přírůstek 60,4 GW. Oproti roku 2018 to činí 19% nárůst. Celkem bylo ke konci roku ve větrných elektrárnách instalováno 651 GW, což je v meziročním srovnání o 10 % více.
Hlavním podkladovým tahounem nových instalací v roce 2019 byly tržní mechanismy. Konkrétně více než 40 GW bylo vysoutěženo v rámci aukcí, což představuje dvojnásobnou hodnotu ve srovnání s rokem 2018.
<blockquote>„Odvětví větrné energetiky pokračuje v neustálém růstu poté, co se jednoznačně etablovalo jako nákladově konkurenceschopný zdroj energie na celém světě,“ uvedl Ben Backwell, generální ředitel GWEC.</blockquote>
Většina větrných elektráren byla instalována na již rozvinutých trzích, přičemž pět největších trhů Čína, USA, <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/iea-instalovany-vykon-offshore-vetrnych-elektraren-eu-by-mohl-roku-2040-vzrust-180-gw">Velká Británie</a>, Indie a Španělsko představovalo 70 % nového instalovaného výkonu.
Globálním lídrem GWEC označuje asijsko-pacifický region, který instaloval 28,1 GW nového instalovaného výkonu. Rozvíjející se trhy v Africe, <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/vetrna-energetika-v-saudske-arabii-na-vzestupu-mozny-rust-az-o-6-gwe">na Středním východě</a>, v Latinské Americe a v jihovýchodní Asii vykázaly v roce 2019 mírný růst s kombinovanými instalacemi 4,5 GW výkonu.
<blockquote>„Větrná energetika roste díky novým inovacím v obchodních modelech a technologiích. V roce 2019 jsme byli svědky toho, jak stále více zemí přecházelo z feed-in tarifů na tržní mechanismy a pokračoval růst na firemních PPA,“ řekl Feng Zhao, ředitel strategie GWEC.</blockquote>
Pokud jde o větrnou energii na moři, <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/svetove-instalace-offshore-vetrnych-elektraren-loni-zaznamenaly-35-narust">loňský rok byl v tomto odvětví rokem rekordním s instalovaným výkonem 6,1 GW</a>. Představuje tak celosvětově 10 % celkového instalovaného výkonu větrných elektráren.
<h2>355 GW větrných elektráren v příštích pěti letech</h2>
Zpráva GWEC předpovídá, že růst instalovaného výkonu bude pokračovat i v příštích příštích pěti letech. Do roku 2024 by mělo být zprovozněno více než 355 GW výkonu větrných elektráren, což by znamenalo průměrně 71 GW ročně. Zároveň by do této doby by měl podíl větrných elektráren na moři rozšířit na 20 procent.
<blockquote>„Stále ještě nejsme tam, kde musíme být, když jde o globální energetický přechod a plnění našich cílů v oblasti klimatu. Máme-li mít šanci dosáhnout cílů Pařížské dohody, musíme v příštím desetiletí instalovat ročně nejméně 100 GW ve větrných elektrárnách,“ dodal Backwell.</blockquote>
Tato prognóza bude, podle GWEC, nepochybně ovlivněna probíhající pandemií onemocnění COVID-19 v důsledku narušení globálních dodavatelských řetězců a průběhu projektů v roce 2020. Z tohoto důvodu plánuje GWEC zveřejnit v druhé polovině roku aktualizovaný výhled na období 2020-2024.

Světový instalovaný výkon větrných elektráren loni vzrostl o 60 GW

Nový report od Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii (<a href="https://www.irena.org/">IRENA</a>) uvádí, že elektřina generovaná z onshore větrných parků a z fotovoltaiky bude od příštího roku levnější než elektřina z nových zdrojů spalujících fosilní paliva.
Cena za vyrobenou jednotku elektřiny z obnovitelných zdrojů celosvětově klesá. <a href="https://www.irena.org/newsroom/pressreleases/2019/May/Falling-Renewable-Power-Costs-Open-Door-to-Greater-Climate-Ambition" target="_blank" rel="noopener">Dle agentury IRENA je evidentní pokles cen</a> způsobený zvýšenou produkcí technologií využívajících obnovitelné zdroje energie a technologickými zlepšeními.
Studie uvádí, že nově budované onshore větrné parky a fotovoltaické elektrárny budou od roku 2020 konstantně nabízet nižší cenu elektřiny než nové fosilní zdroje, které nebudou finančně podporovány.
Vážená průměrná cena elektřiny celosvětově klesla v loňském roce u systémů CSP (koncentračních solárních elektráren) meziročně o 26 %, u zdrojů spalujících biomasu o 14 %, u fotovoltaických elektráren a onshore větrných parků o 13 % a u offshore větrných parků o 1 %.
Ceny za vyrobenou kWh se již v některých zemích pohybují u FVE v rozmezí 0.03-0.04 USD/kWh. Nejnižší ceny jsou dosahovány v místech s vysokým osvitem a poptávkou po elektřině, konkrétně tedy například v Chile, Mexiku, Peru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech.
Studie dále uvádí, že přes 75 % onshore větrných projektů a 80 % velkých fotovoltaických instalací, které mají být uvedeny do provozu příští rok, počítá s nižšími náklady na vyrobenou kWh než nejlevnější nové uhelné bloky a paroplynové zdroje.

Elektrárny ve světě

IRENA: Větrné a fotovoltaické elektrárny budou od roku 2020 levnějšími zdroji elektřiny než fosilní zdroje

Společnost GE, která v listopadu loňského roku dokončila akvizici francouzského Alstomu, nadále posiluje svou pozici v evropské energetice. Největší zájem má GE na rozšiřování svých aktivit v oblasti offshore větrných parků v Německu, svůj zájem také zaměřuje na balkánské onshore instalace.
<h2>Velké německé offshore větrné plány</h2>
GE, v současnosti světová trojka ve výrobě větrných turbín za dánským Vestasem a čínskou společností Goldwind, považuje evropský trh s obnovitelnými zdroji za velice zajímavý pro svůj budoucí růst.
Vzhledem k tomu, že se již technicky podařilo zvládnout přenos elektřiny z desítek kilometrů vzdálených offshore větrných parků na německou pevninu, nic nebrání uskutečnění ambiciózního plánu v oblasti větrné energetiky. Německo totiž chystá vybudovat offshore větrné parky o výkonu 6,5 GW do roku 2020 a snahou GE je podílet se na realizaci tohoto plánu.
<blockquote>
&#8222;Německá energetika je pro nás zásadní trh, který má velký podíl na celkových tržbách. Obzvlášť německý offshore větrný průmysl se pro nás stal velmi důležitým,&#8220; prohlásil Carlos Haertel šéf GE Germany &amp; Austria.
</blockquote>
Podle vyjádření Haertela německá snaha o dekarbonizaci země také znamená, že na trhu už není místo pro klasické konvenční zdroje elektřiny.
<h2>Z moře na pevninu pomocí HVDC</h2>
Klíčovým projektem je pro GE v současnosti dokončení projektu DolWin3, k jehož realizaci se dostal právě díky akvizici Alstomu. Jedná se o projekt na vytvoření přenosové kapacity 900 MW využívající technologii <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/hvdc-stejnosmerny-prenos-elektricke-energie/" target="_blank">HVDC</a>, která umožní vyvedení výkonu z větrného parku DolWin na pevninu.
Projekt má být dokončen v průběhu roku 2017 a má sloužit jako referenční pro podobné zakázky v Severním moři.

&nbsp;
<h2>Pozornost GE míří také na Balkán</h2>
Zajímavou destinací pro růst větrného průmyslu vidí GE také na Balkáně. Země usilující o vstup do EU potřebují ve svém energetickém mixu navýšit podíl obnovitelných zdrojů a proto jsou tyto zdroje podporované. Jednou z nejdostupnějších alternativ pro tyto země je výstavba nových onshore větrných elektráren.
GE také sleduje situaci ohledně větrné energetiky v Polsku a Rumunsku, kde však dochází k útlumu podpory a budoucí rozvoj větrné energetiky je velmi nejistý.
Zdroj titulního obrázku: http://www.ge-energyforourfuture.com/