Co s dožitými větrnými turbínami? V USA z nich budou vyrábět "zelený" cement
Společnost GE Renewable Energy podepsala dohodu se společností Veolia o recyklaci lopatek svých onshore větrných turbín ve Spojených státech. Tato smlouva o recyklaci je první svého druhu v rámci amerického průmyslu s větrnými turbínami a přemění lopatky na suroviny použité při výrobě cementu. Očekává se, že díky této dohodě budou recyklovány tisíce lopatek.
Tato dohoda je výhodná pro všechny tři zúčastněné strany. Pro společnost GE, která je výrobcem některých z největších větrných lopatek na světě. Pro Veolii, která zpracuje lopatky tak, aby byly použitelné pro cementárenský průmysl. A v neposlední řadě také pro samotný cementárenský průmysl, který chce dekarbonizovat své provozy.
Partneři si kladou za cíl použít namleté lopatky k nahrazení surovin, jako je uhlí, písek a jíl, v zařízeních na výrobu cementu v USA. Očekává se, že v průměru bude téměř 90 % materiálu lopatek znovu použito jako použitelný materiál pro výrobu cementu. Projekt tak pomůže snížit emise CO2 z výroby cementu o 27 %. Toto řešení, které zvyšuje ekologické výhody větrného průmyslu, lze navíc jednoduše škálovat.
„Udržitelné odstraňování kompozitů, jako jsou lopatky větrných turbín, bylo výzvou nejen pro průmysl větrných turbín, ale také pro letecký, námořní, automobilový a stavební průmysl“, uvedla Anne McEntee, generální ředitelka v oblasti digitálních služeb v GE Renewable Energy.
Aby se z lopatek stala surovina, použije Veolia řešení, které se v Evropě již osvědčilo. Po vyjmutí z větrných turbín budou lopatky, převážně složené ze skleněných vláken, rozdrceny v závodě Veolie v Missouri. Výsledný materiál bude poté použit v pecích k nahrazení uhlí, písku a jílu potřebného k výrobě cementu. Více než 90 % turbín bude znovu použito – 65 % jako surovina v cementárnách a 28 % na energii potřebnou pro chemickou reakci v peci.
„Přidáním lopatek větrných turbín, které jsou primárně vyrobeny ze skleněných vláken, nahradíme suroviny pro výrobu cementu. Snížíme množství uhlí, písku a minerálů, které jsou potřebné k výrobě cementu, což nakonec vede k zelenějšímu cementu, který lze použít pro různé výrobky,“ řekl Bob Cappadona, provozní ředitel divize Environmental Solutions and Services ve společnosti Veolia.
Analýza dopadů na životní prostředí
Podle konzultační společnosti Quantis USA bude mít recyklace lopatek prostřednictvím zpracování v cementářské peci za následek 27% snížení emisí CO2 a 13% snížení spotřeby vody.
Jediná lopatka větrné turbíny o hmotnosti 6,3 tun recyklovaná tímto procesem umožňuje cementářské peci vyhnout se spotřebě téměř 4,5 tun uhlí, 2,4 tuny oxidu křemičitého, 1,7 tuny vápence a téměř tuny dalších surovin. Výsledný cement má stejné vlastnosti jako cement vyráběný tradičními způsoby, který splňuje všechny příslušné normy ASTM (American Society for Testing and Materials).
Zdroj úvodní fotografie: GE Renewable Energy
Mohlo by vás zajímat:
Samozřejmě, tak to musí být. Nové obnovitelné zdroje energie MUSÍ být recyklovatelné.
Teď ještě aby si to uvědomil i jaderný průmysl a místo skládkování jaderného odpadu začal vymýšlet a realizovat recyklaci jaderného odpadu
ano, vid. MOX palivo
Prima, tak už nebudeme budovat trvalá úložiště jaderného odpadu. To si ty obce, které se tomu brání, oddychnou. ????
Ještě, aby těm obcím dali pokoj oze tuneláři, kteří devastují a zabírají půdu svým bioplynovými, slunečními o větrnými parodiemi na elektrárny, vaněčku.
To máte těžké. Radioaktivní materiály se používají i ve zdravotnictví, i v technice. A i tyto je potřeba nějak bezpečně uložit. A nebylo by nic překvapivého, kdyby taková skládka radioaktivních materiálů se pro naše potomky stala zajímavém zdrojem surovin, tak jak se to stalo už s mnohými skládkami našich předků, které znovu zpracováváme.
Vyhledejte si "Radiační neštěstí v Goianii" a uvidíte, že jaderné úložiště potřebuje nejen kvůli elektrárnám.
Pane Vaněčku jaderný průmysl si uvědomuje lecos, jenže ono na JE potřebujte polickou podporu a když se dotují jedny zdroje tak ,že mohou prodávat el. energii za 0 a ještě jsou ziskové pak na takové trhu se lze těžko prosadit. V každém případě jsou například malé modulární reaktory které jsou vyrobené tak, že mohou spalovat vyhořelé palivo z našich WWER - tedy prakticky tepelná energie z odpadu a to v množství že by to mohlo vytápět všechny všechny bytové domy v ČR napojené na CZT. Produkce odpadu nulová, zátěž pro životní prostředí prakticky nulová - reaktor potřebuje minimální prostor.
Je to jedna z možností jak zajistit přechod na nové zdroje, ale na zavedení této technologie chybí politická vůle, protože je to proti zelené ideologii. Jinak této energií můžete říkat energie vyrobená z ničeho jsou i jiné způsoby jak lze vyrábět velké množství energie aniž by to mělo jakýkoli praktický dopad na zhoršení životního prostředí a přesto je tako energie reálně dostupná a i když jsou ty technologie známé nedělá se to, většinou z neznalosti a nebo to není politicky pohodlné viz JE. I když tento způsob výroby energie není univerzální tj. nemůže takto vyrobená energie být v ekonomice dominantní ( když nebudou WWER nebude časem ani odpad a nebude palivo pro MMR). Má reálně větší reálný potenciál než FV panely nebo VTE.
Všechny bytové domy v ČR z důvodu energetických úspor ke kterým jsme se zavázali nebudou z důvodu tepla potřebovat žádné modulární reaktory. Protože holt budou energeticky pasivní. To Vámi zmíněné CZT je pomalu vymírající dinosaurus. Pokud byste měl pochybnosti je možno studovat platné stavební předpisy.
I když budou za 100 let ty domy pasivní pak když přijdou mrazy a budou potřebovat tolik el. energie že to rozvrátí síť. Navíc ty domy jsou opravené a příštích 30 let se jejich spotřeba tepla nebude příliš snižovat
Spalování pneumatik v cementarnach EU kosoctverci zakazali a v USA povoli spalovani epoxidovych vrtulí, což je ještě větší lejno na spálení. Recykloval bych tyto vrtule jejich instalací do zadnice bezmozků, co nám přes EU vnutili greendeal. Predem ale znich udělat fackovaci panaky....
Základní princip nakládání s odpady:
1) Prevence vzniku, pokud to nejde, pak
2) Materiálové využití, pokud to nejde, pak
3) Energetické využití, pokud to nejde, pak
4) Chemické a fyzikální úpravy, aby se snížila nebo eliminovala toxicita a skládkování.
Vzhledem k tomu, že pneumatiky mohou být a jsou materiálově využívány, nemá smysl je spalovat. Křiklouni ať si křičí.
Pneu jsou v cechach využívány k likvidaci starých hal požárem. Technologie jsou, ale žádný ekokomous na ně nedal peníze, protože první je krást z dotací a emisnich povolenek.
Zakazal bych nerecyklovatelne lopatky vte. Povolit jen lopatky co se dají recyklovat. Ekokomousi...
Nadáváním, nálepkováním, demagogií a celkovou ubohostí argumentů se těm bolševikům dost blížíte.
Ještě Vám tam pane Veselý chybí kompostování to není materiálové využití, ale někdy je to dobrý způsob jak využít odpad. Co se týče pneumatik, pak kamarád z nich vyráběl naftu už před 15 lety.
(to víte studenti nemají peníze, ale jezdit se musí..)
Možná, že tato staro-moderní technologie ještě přijde na přetřes, ale máte pravdu jejich pálení není z tohoto pohledu žádoucí, protože se ušetří ta nafta a cementárna může pálit něco z čeho se nafta vyrobit nedá. Nedávno tady byla diskuse na téma spalovna Brno x přivaděč tepla z Dukovan , když si uvědomíme že 70% energie v komunálním odpadu tvoří plasty, které jde "recyklovat" na ropné produkty pak je tedy otázkou jestli je tak skvělé stavě všude spalovny a dovážet ropu podle mého názoru je jednoznačnou chybou, že nejsou prosazovány tyto technologie recyklace, protože z finančního hlediska jsou mnohem levnější než spalovna, takže lidé ve výsledku zaplatí za likvidaci odpadu méně než při spalování a z hlediska životního prostředí je to také lepší. Špatný příklad recyklace je výroba výrobků o které nikdo nestojí tj. recyklace pro recyklaci nebo kompostování odpadu v takovém množství, že už není zájem o vyrobenou zeminu. Dříve když se na vesnicích chovaly domácí zvířata v každém domě pak prakticky všechen biologický odpad buď sežrala zvířata a nebo skončil na hnojišti, dnes díky dotacím do zemědělství se domácí chov zvířat už ekonomicky nevyplatí....
Jaká je výtěžnost toho procesu, cena za litr nafty a vložená energie na litr nafty? Víte aby to nebylo tak jako s první generací biopaliv kde byl problém s energetickou bilancí. Pokud to bude mít oboje hodně pozitivní, tak je trochu zvláštní že se to nedělá, ale je možné že tu je nějaká issue na straně Vašeho přítele, nebo ve škálovatelnosti procesu.
Pokud chcete Vy, nebo Váš přítel aby se to začalo používat, tak nestačí sedět tu, ale budete muset jej přesvědčit aby s tím šel ven, navrhl to tak aby to nebyl ekonomický propadák a pak sháněl investory, když ne v ČR, tak ve světě, takovéto technologie by se poměrně dost firem v Evropě mohlo chytit. Jenže pokud si to nechává pro sebe, tak se nic moc nezmění.
Přivaděče z JE a další centralizace energetiky je přesně to co se nepotřebuje, naopak potřebujeme aby se na tom podílelo co nejvíce na sobě nezávislých subjektů, v případě centrálního vytápění pak přednostně městských. Je dost škoda že se stalo to co se stalo, energetika by co do využití paliv byla pravděpodobně po velkou část 20. století efektivnější kdyby většina výroby elektřiny zůstala městům.
Kompostu nebo digestátu není dost, problém je v něčem jiném, to jak je postsocialistické zemědělství nastavené a jaká je struktura hospodařících a vlastníků, takže se hospodaří povětšinou na cizím, lidi ani neví kde pořádně ty kousky a podíly na pozemcích mají a tak tam hospodaří někdo bez zájmu co s tou půdou bude, když ji zničí a neobnoví, není to jeho problém, nezůstane s úhorem, půjde někam jinam, nebo firmu prodá, pošle do likvidace, whatever. Nemusí přemýšlet dlouhodobě co s tím.
Podívejte se, výroba nafty z pneumatik není žádná převratná technologie a to že něco jde ještě neznamená že to někdo chce dělat komerčně ono totiž je něco jiného udělat si 1000l nafty za rok bez jakékoli snahy o ekologii a spálit to ve starém autě na kterém už nezáleží a něco jiného je mít vše podle předpisů, výtěžnost neznám, ale nafta se vyráběla i ze starého rostlinného oleje. Nebo jste si udělal předehřívač nafty nejdříve elektrický s termostatem a před ním byl ještě jeden z motoru ,takže ten elektrický se po ohřátí odpojil a pak jste mohl jezdit na směsku benzínu rostlinného oleje a Meřa, nafty z těch gum , LTO, starého transformátorového oleje nebo i lihu. Poměr se měnil podle venkovních teplot a podle možností co kdo měl. Já jsem to tedy nevyráběl, ona je to z ekologického hlediska prasárna a také to ničí motory, takže se to hodí tak do auta , které od Vás půjde na vrakoviště.
Milý pane, mezi spalování pneumatik a listů vrtulí je zásadní rozdíl, spočívající v několika rovinách. Pneumatiky obsahují většinou ocelový kord, který se do cementářské pece opravdu nehodí, protože by se nespálil či roztavil, na rozdíl od uhlíkové či skleněné matrice. Cementářské pece pracují za vyšší teploty v rozmezí 1300°C až 1450°C, což je mnohem více, než při spalování ve spalovnách, kde je ještě třeba pneumatiky mechanicky předpřipravit.
Cementářské pece se běžně používají na spalování různých odpadů, samozřejmě bez chloru či fluoru.
Když nazýváte příznivce větrné energie, která je v současnosti nejlevnějším a nejčistším zdrojem elektřiny, bezmozky, tak musím doplnit, že jádro má k tomuto označení mnohem blíže, mimo jiné také pro svou historickou, ale i současnou spojitost s válkou.
"Když nazýváte příznivce větrné energie, která je v současnosti nejlevnějším a nejčistším zdrojem elektřiny".
Proč tedy potřebují dotace, když jsou nejlevnější?
„Udržitelné odstraňování kompozitů, jako jsou lopatky větrných turbín, bylo výzvou nejen pro průmysl větrných turbín, ale také pro letecký, námořní, automobilový a stavební průmysl“
Tak to vypadá, že to až tak velká výzva nebyla, když stačí to nastříhat na kousky a hodit do pece. Takhle umírá další "obrovský a neřešitelný" problém, které tady chodí nafukovat pan Hájek. Teď se ještě střepat fosilních zdrojů pojivové pryskyřice z oněch lopatek.
Další na řadě je kobalt v Li-ion článcích, i tam to vypadá, že kobalt nebude problém.
Hodit do pece, prohnat kominem a zasvinit životní prostředí. Strcte si hlavu ke kominu, kde spaluji tento sajrajt a pak si zaplatte pohreb.
Bla, bla, bla a sprosťárna.
Když se pálí při správné teplotě...
Palte si to doma v kotli, soudruhu. A platte za znečištění životního prostředí.
Zlato ze švestek ... Jó,to je jiná :-)
Tak, tak, veselý je na dotace na oze nesmysly odporník.
Nevím pánové kde jste vzali, že se ty lopatky budou pálit. V Nizozemsku funguje obdobné zařízení a namleté lopatky slouží jako substitut portlandského slínku, tedy jako cement. Takže downcycling, ale pořád recyklace.
Tady píší nahoře drceny lopatky a pak náhrada uhlí. Četl jste vůbec článek?
Mletí a příměs je drahá hračka, kterou ať zaplatí soudruzi větrníci a bez dotací, naopak by měli platit emisní povolenky za výrobu a likvidaci.
PetrV funguje akorát jako křikloun a žvanil. A ten článek zřejmě pořádně nečetl, cituji z něj:
"Očekává se, že v průměru bude téměř 90 % materiálu lopatek znovu použito jako použitelný materiál pro výrobu cementu."
To je anorganika, a těch 10% zbývajících to je organika (resin) která se spálí.
To je ekonomické řešení, američané v NREL představili i řešení, (ale asi drahé, zatím spíše laboratorní), na recyklaci 100% všeho.
To je obrovský úspěch cirkulární obnovitelné čisté výroby elektřiny. VtE a FVE bez recyklace nejsou řešení. Proto byl kladen takový důraz na recyklaci u OZE.
Tak ať si to soudruzi zaplatí ze svého nakradeneho pres emisní povolenky.
Přidává se to do pece, při výrobě cementu jsou teploty, kdy shoří i vytvrzený epoxid. Nutno hlídat chemické složení skla, např. bor by vedl ke křehnuti betonu. Druhý takový verk má Holcim někde u Brém.
Sklolaminát je tradiční materiál, že se dají jeho štěpiny přidávat do cementářské vsázky, se ví přes 20 let. Bude v tom nějaký háček, hádám ekonomický, jinak by to s ním dávno dělali všichni.
Pardon, polemika níže.
Zatím byl levnější popílek a křemičitý úlet. To ale s odstavením HU skončí... No a pak samozřejmě receptury se nezmění hned... Stačí se podívat, jak "rychle" se mění normy z důvodu recyklovaného betonu.
Lopatky turbín jsou ještě pohoda, je to dobře definovaný materiál. Proti tomu psychu s recyklací komunálního odpadu je to úplná selanka. Celé je to jen o tom řešit problém ne pomocí PR a právníků, ale pomocí inženýrů (© Hunter Lovins).
Kolik otáček vydrží lopatka? VtE lopatka snad cca 3 000 000 za životnost, ale lopatka parní turbíny vydrží min. 15 miliard otáček, tj. 5 000 x více!!! VtE IN/P=20 000 000Kč/MWe, JE pouze 10x více, ale životnost lopatek 5 000 x více!!! Co zde srovnáváte? Kolik cementu vyrobíme z likvidace VtE???????
Tato technologie je komerčně dostupná od roku 2010, tak nevím, proč se zde vytahuje americké prvenství (a nebo vlastně vím...).
Americké prvenství se zde vytahuje proto, že "Tato smlouva o recyklaci je první svého druhu v rámci amerického průmyslu s větrnými turbínami" - máte to napsané v článku. Dosud se v Americe lopatky většinou jen odvezly na skládku, nebo se rovnou zahrabávaly do země:
www. bloomberg. com/news/features/2020-02-05/wind-turbine-blades-can-t-be-recycled-so-they-re-piling-up-in-landfills?fbclid=IwAR39tbd5d-lHiSKSMjHQTngls6OB8a224ZfnlVixzDwlRmZvCy1-1sc-PJY
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se