<p>Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny <a href="https://www.entsoe.eu/Pages/default.aspx" target="_blank">ENTSO-E</a> (z angl. European Network of Transmission System Operators for Electricity) je asociací sdružující evropské provozovatele elektroenergetických přenosových soustav.</p>
<p>Mezinárodní uskupení sdružující 41 provozovatelů přenosových soustav 34 evropských zemí působí v Evropě formálně od 1. července 2009, kdy nahradilo původní asociaci ETSO, založenou v roce 1999 v reakci na vznik vnitřního trhu s elektrickou energií v rámci EU, a další původní evropské energetické asociace.</p>
<p>Mezi hlavní cíle ENTSO-E patří v současné době integrace obnovitelných zdrojů energie do energetických mixů členských zemí a podpora formování vnitřního evropského energetického trhu, který je kritický pro naplnění cílů EU, jakými jsou dostupnost, udržitelnost a bezpečnost dodávek elektrické energie.</p>
<h2>Historie ENTSO-E</h2>
<p>Historie přenosu elektrické energie mezi jednotlivými evropskými zeměmi sahá do 20. let minulého století. Výraznější snahy o vytvoření mezinárodních organizací zabývajících se přenosem a obchodem s elektrickou energií se však objevily především v období po 2. světové válce.</p>
<p>Vznik prapůvodního předchůdce současné podoby asociace ENTSO-E se datuje do roku 1951, kdy 8 evropských zemí (Belgie, západní Německo, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko a Švýcarsko) zformovalo Unii pro koordinaci produkce a přenosu elektřiny (UCPTE).</p>
<figure id="attachment_6201" style="width: 400px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/UCTPE_1951.png"><img class="wp-image-6201" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/UCTPE_1951.png" alt="UCTPE_1951" width="400" height="423" /></a><figcaption class="wp-caption-text">8 zakládajících zemí uskupení UCTPE. Zdroj: entsoe.eu</figcaption></figure>
<p>Hlavní rolí UCPTE bylo zajištění efektivního využívání elektrické energie skrz propojení jednotlivých přenosových soustav. Jednou z příčin vedoucí k vytvoření této unie byla nutnost obnovy válkou poznamenaného evropského průmyslu. Jedním z největších úspěchů UCPTE bylo omezení nadvýroby elektrické energie za pomocí optimalizace provozu elektráren a mezinárodního obchodu s elektřinou.</p>
<h3>Rok 1999 – vznik ETSO</h3>
<p>Devadesátá léta minulého století přinesla období rozvoje evropského energetického trhu. Za tímto účelem organizace UCPTE v roce 1999 upouští od sektoru výroby elektrické energie a zaměřila svou pozornost na přenos. Takto přechází do podoby UCTE, která bude sdružovat evropské provozovatele přenosových soustav dalších 10 let, než bude nahrazena uskupením ENTSO-E.</p>
<p>UCTE se ve stejném roce společně s dalšími obdobnými evropskými sdruženími jako ATSOI (Irsko), NORDEL (severní Evropa) či UKTSOA (Spojené království) podílí na vzniku ETSO. Hlavními aktivitami ETSO je rozvoj ekonomických a právních aspektů nutných pro mezinárodní přenos a obchod s elektrickou energií, zatímco UCTE se soustředí především na technické záležitosti, jakými je například tvorba mezinárodních norem.</p>
<h3>Nástup ENTSO-E</h3>
<p>Na počátku 21. století je již jasné, že pro dosažení cílů EU a dalších evropských zemí v oblasti energetiky je nutná užší spolupráce a koordinace nejen mezi provozovateli přenosových soustav, ale také mezi výrobci elektřiny, zákonodárci jednotlivých zemí, regulátory trhu či výzkumnými institucemi.</p>
<p>Na konferenci pořádané v červnu roku 2008 v Praze zástupci 36 provozovatelů přenosových soustav podepsali deklaraci vedoucí k založení nové asociace, ENTSO-E. Samotná asociace vznikla 19. prosince téhož roku, přičemž pravomoci svých předchůdců přebírá 1. července 2009.</p>
<h2>Současnost ENTSO-E</h2>
<p>V současné době je ENTSO-E jedním z největších světových energetických celků. 41 členů této organizace zabezpečuje pomocí více než 300 tisíc kilometrů přenosových vedení dodávky elektrické energie pro 575 milionů obyvatel Evropy.</p>
<p>V roce 2014 dosáhla výroba elektrické energie v zemích ENTSO-E hodnoty 3310 TWh, celková spotřeba činila 3210 TWh. Instalovaný výkon všech elektráren v rámci této soustavy dosáhl v minulém roce 1023 GW, nejvyšší zatížení přesáhlo hodnotu 500 GW.</p>
<figure id="attachment_6202" style="width: 630px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/ENTSO-E-propojeni.png"><img class="wp-image-6202 size-full" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/ENTSO-E-propojeni.png" alt="ENTSO-E propojeni" width="630" height="709" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Soustava ENTSO-E a její propojení s okolními nečlenskými státy. Zdroj: entsoe.eu</figcaption></figure>
<p>350 km přeshraničních přenosových vedení zajišťuje přetoky elektrické energie jak mezi zeměmi ENTSO-E, tak do zemí vně této soustavy. V roce 2014 dosáhla výměna elektrické energie mezi členskými zeměmi hodnoty 424 TWh, mezi okolními zeměmi a soustavou proteklo celkově 41 TWh.</p>
<p>V posledních letech mají přeshraniční toky elektřiny rostoucí tendenci, jedním z důvodů je každoroční nárůst podílu instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů v soustavách jednotlivých zemí. Především německé větrné elektrárny způsobují masivní <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/analyza-enormnich-pretoku-vykonu-z-nemecka-na-prelomu-roku-20142015/" target="_blank">přetoky výkonu</a> přes přenosové soustavy okolních států.</p>
<figure id="attachment_6203" style="width: 450px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/pretoky-energie-2010-2014.png"><img class="wp-image-6203" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/pretoky-energie-2010-2014.png" alt="pretoky energie 2010-2014" width="450" height="167" /></a><figcaption class="wp-caption-text">5letý vývoj přeshraničních roků elektrické energie. Zdroj dat: entsoe.eu</figcaption></figure>
<p>Výměna elektrické energie zemí soustavy ENTSO-E probíhá s Albánií, Běloruskem, Moldavskem, Marokem, Ruskem, Ukrajinou a Tureckem.</p>
<p><em>Zdroj úvodní fotografie: entsoe.eu</em></p>


Elektřina

Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E)

<p>Společnost ČEPS, a.s. je výhradním provozovatelem přenosové soustavy (PPS) v České republice. Jako PPS vykonává svou funkci na základě licence na přenos elektřiny, který probíhá na napěťových hladinách 110 kV, 220 kV a 400 kV, udělené <a title="Energetický regulační úřad" href="http://oenergetice.cz/urady-instituce/energeticky-regulacni-urad/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Energetickým regulačním úřadem </a>dle <a title="Energetický zákon" href="http://oenergetice.cz/energeticka-legislativa-cr/energeticky-zakon/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Energetického zákona</a>. Celkově ČEPS, a.s. obhospodařuje 41 rozvoden se 71 transformátory a elektrická vedení o celkové délce 5 503 km (3 510 km na napěťové hladině 400 kV , 1 909 km na napěťové hladině 220 kV a 84 km na napěťové hladině 110 kV).</p>
<h2>Vznik společnosti</h2>
<p>Společnost ČEPS, a.s. vznikla v rámci liberalizace trhu s elektřinou v České republice, při které byla oddělena výroba, přenos a distribuce elektrické energie. Stalo se tak v roce 1998, kdy byla na základě rozhodnutí valné hromady ČEZ, a.s. vyčleněna Divize přenosové soustavy, která posléze zahájila činnost pod současným názvem ČEPS, a.s. Jediným akcionářem je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Hlavní sídlo a dispečink je v Praze 10 a záložní dispečink v Ostravě.</p>
<h2>Činnosti</h2>
<p>Hlavní činností společnosti ČEPS, a.s. je zajištění spolehlivého provozu a rozvoje přenosové soustavy. Jako PPS zajišťuje přenos elektrické energie z místa výroby do místa spotřeby. Dále je zodpovědná za udržení vyrovnané bilance výroby a spotřeby elektřiny, jež musí být v každém časovém okamžiku dosaženo vzhledem k omezené možnosti <a title="Technologický plán akumulace energie" href="http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/technologicky-plan-v-oblasti-akumulace-energie/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">akumulace elektrické energie</a> ve větším objemu.</p>
<p>Jednotlivé činnosti ČEPS, a.s. lze rozdělit do následujících kategorií:</p>
<ul>
<li>systémové služby</li>
<li>přenosové služby</li>
<li>podpůrné služby</li>
<li>dispečerské řízení</li>
<li>zahraniční spolupráce</li>
<li>technická infrastruktura</li>
</ul>
<h3>Systémové služby</h3>
<p>Systémové služby (SyS) slouží k zajištění kvality a spolehlivosti dodávky elektrické energie. Současně jsou využívány k plnění mezinárodních závazků. Kvalita elektrické energie je definována v <a href="http://www.ceps.cz/CZE/Data/Legislativa/Kodex/Stranky/default.aspx" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Kodexu PS</a> a jedná se zejména o udržení frekvence a napětí ve vymezeném pásmu. Spolehlivost (nepřerušenost) dodávky je určena průměrným počtem a trváním výpadků dodávky v jednotlivých předacích místech.</p>
<p>Mezi systémové služby patří:</p>
<ul>
<li><strong>Udržování kvality elektřiny</strong> &#8211; čehož je dosaženo využitím těchto technicko-organizačních prostředků:
<ul>
<li>udržování souhrnné výkonové zálohy pro primární regulaci frekvence</li>
<li>sekundární regulace frekvence a činného výkonu</li>
<li>sekundární regulace napětí</li>
<li>terciární regulace napětí</li>
<li>zajištění kvality napěťové &#8222;sinusovky&#8220;</li>
<li>zajištění stability přenosu</li>
</ul>
</li>
<li><strong>Udržování výkonové rovnováhy v reálném čase </strong>&#8211; jíž je dosaženo využitím následujících technicko-organizačních prostředků:
<ul>
<li>sekundární regulace frekvence a činného výkonu</li>
<li>terciární regulace výkonu</li>
<li>využití dispečerské zálohy</li>
</ul>
</li>
<li><strong>Obnovení provozu</strong> &#8211; zde jsou hlavními prostředky plán obnovy a podpůrné služby start ze tmy a ostrovní provoz</li>
<li><strong>Dispečerské řízení</strong> &#8211; tato služba zahrnuje:
<ul>
<li>zajišťování bezpečnosti provozu prostřednictvím plánu obrany a provozních instrukcí</li>
<li>řízení toků činných výkonů (propustnosti sítě) pomocí zapojení sítě, redispečinku nebo protiobchodu.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h3>Přenosové služby</h3>
<p>Přenosové služby spočívají v zajištění přenosu elektrické energie od výrobců ke spotřebitelům. Dále probíhá řízení toků elektřiny v přenosové soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi propojenými soustavami okolních států. To vše ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav.</p>
<p>Přenosové služby lze rozdělit na vnitrostátní a přeshraniční.</p>
<p><strong>Vnitrostátní přenos</strong> spočívá v přenosu smluvně sjednaného množství elektřiny ve stanovené kvalitě přenosovou soustavou do místa odběru. Vnitrostátní přenos zahrnuje:</p>
<ol>
<li>rezervaci kapacity přenosových zařízení</li>
<li>vlastní použití sítě</li>
</ol>
<p><strong>Přeshraniční přenos </strong>využívá přeshraničních propojení pro mezinárodní obchod s elektřinou a pro řízení přetížení propojených elektrizačních soustav. PS České republiky má přeshraniční propojení s pěti přenosovými soustavami &#8211; dvěma německými (50Hertz, TenneT), polskou (PSE), slovenskou (SEPS) a rakouskou (APG). Vzhledem k převisu poptávky nad reálnými přeshraničními přenosovými možnostmi vznikají tzv. úzká místa. Právo k využití volných obchodovatelných přenosových kapacit těchto úzkých míst je přidělováno v ročních, měsíčních a denních aukcích. V případě vnitrodenní kapacity je aplikováno pravidlo &#8222;First Come First Served&#8220;.</p>
<h3>Podpůrné služby</h3>
<p>Prostřednictvím podpůrných služeb (PpS) jsou zajišťovány systémové služby. Pomocí PpS je možno korigovat rozdíly mezi výrobou a spotřebou elektřiny, a to změnami spotřeby nebo výkonů zdrojů. Definovány jsou jako činnosti fyzických nebo právnických osob pro zajištění provozování elektrizační soustavy a pro zajištění kvality a spolehlivosti dodávky elektrické energie. Každý subjekt připojený do elektrizační soustavy má přitom právo, nikoliv povinnost, při splnění technických a obchodních podmínek stanovených PPS tyto služby nabízet. V současné době je dle <a href="http://www.ceps.cz/CZE/Cinnosti/Podpurne-sluzby/Stranky/Poskytovatele-PpS.aspx" target="_blank" rel="noopener noreferrer">seznamu uveřejněného na webu ČEPSu</a> v ČR 20 poskytovatelů PpS. Ceny se vytvářejí na základě tržního principu.</p>
<p>PpS jsou detailně definovány a popsány ve zmíněném Kodexu PS. Obecně je lze rozdělit do tří kategorií:</p>
<ol>
<li>PpS nakupované na volném trhu nebo prostřednictvím výběrových řízení:
<ul>
<li>primární regulace frekvence bloku (PR)</li>
<li>sekundární regulace výkonu bloku (SR)</li>
<li>minutová záloha 5minutová (MZ5)</li>
<li>minutová záloha 15minutová (MZ15)</li>
<li>minutová záloha 30minutová (MZ30)</li>
<li>snížení výkonu (SV30)</li>
</ul>
</li>
<li>PpS nakupované prostřednictvím přímé smlouvy s poskytovatelem PpS:
<ul>
<li>sekundární regulace napětí/jalového výkonu (SRUQ)</li>
<li>schopnost startu ze tmy (BS)</li>
<li>schopnost ostrovního provozu (OP)</li>
</ul>
</li>
<li>Výpomoc ze synchronně pracujících soustav:
<ul>
<li>havarijní smlouvy</li>
<li>operativní dodávka elektřiny z/do zahraničí (EregZ)</li>
</ul>
</li>
</ol>
<p>Dalším důležitým pojmem spojeným s PpS je <strong>regulační energie</strong>. Ta může být jak kladná, tak záporná, a vzniká buď aktivací některé z PpS nebo ji může ČEPS, a.s. nakoupit na vyrovnávacím trhu (provozuje <a href="http://www.ote-cr.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">operátor trhu s elektřinou a plynem OTE, a.s.</a>), kde je jediným nakupujícím. V roce 2014 bylo na vyrovnávacím trhu zobchodováno 21 861,4 MWh kladné regulační energie a 44 594,7 MWh záporné regulační energie celkem za 53,44 mil. Kč.</p>
<h3> Dispečerské řízení</h3>
<p>Dispečerské řízení probíhá v technickém dispečinku ČEPS, a.s. a přispívá k naplnění hlavní činnosti PPS &#8211; zajištění spolehlivého a bezpečného provozu elektrizační soustavy České republiky.</p>
<p>Dispečerské řízení lze rozdělit do tří oblastí:</p>
<ol>
<li><a href="http://www.ceps.cz/CZE/Cinnosti/Dispecerske_rizeni/Priprava_provozu/Stranky/default.aspx" target="_blank" rel="noopener noreferrer">příprava provozu elektrizační soustavy</a></li>
<li>operativní řízení provozu elektrizační soustavy &#8211; s prostředky jako:
<ul>
<li><strong>dispečerské pokyny</strong> &#8211; provozní instrukce a pokyny dispečera</li>
<li><strong>technické prostředky</strong> &#8211; dispečerský řídící systém, telekomunikace s řízenými a spolupracujícími objekty, řídící systémy rozvoden, atp.</li>
<li><strong>obchodní postupy</strong> &#8211; aktivace PpS na základě uzavřených služeb, nákupy regulační energie na vyrovnávacím trhu nebo ze zahraničí, přerozdělení výkonu mezi elektrárnami (tzv. redispečink)</li>
</ul>
</li>
<li>hodnocení provozu elektrizační soustavy &#8211; v rámci hodnocení provozu jsou vyhodnocovány zejména tyto veličiny:
<ul>
<li>frekvence</li>
<li>ACE (Area Control Error)</li>
<li>výroba</li>
<li>saldo přenosové soustavy a saldo ČR</li>
<li>zatížení</li>
<li>plánované a neplánované přenosy</li>
<li>výkon z aktivace PpS</li>
</ul>
</li>
</ol>
<p>Mezi hlavní úkoly dispečerského řízení patří:</p>
<ul>
<li>manipulace v PS, spolupráce s výrobci elektřiny a s dispečinky distribučních soustav, spolupráce s okolními PPS v rámci synchronně propojeného systému kontinentální Evropy a realizace sjednaných kontraktů na přenos elektřiny</li>
<li>udržování trvalé rovnováhy mezi výrobou a spotřebou elektřiny při respektování sjednaných přeshraničních přenosů</li>
<li>zajišťování spolehlivého přenosu elektřiny s definovanými kvalitativními parametry</li>
<li>předcházená a řešení  a analýzy poruchových a havarijních stavů v přenosové soustavě</li>
</ul>
<h3>Zahraniční spolupráce</h3>
<p>ČEPS je členem evropského sdružení <a href="https://www.entsoe.eu/Pages/default.aspx" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ENTSO-E</a> (European Network of Transmission System Operators for Electricity). Na bilaterální úrovni poté spolupracuje především s PPS sousedních zemí. Zástupci ČEPS, a.s. dále působí v pracovních skupinách a týmech řady mezinárodních organizací a uskupení, jako:</p>
<ul>
<li><a href="http://www.ceps.cz/CZE/Cinnosti/Zahranicni-spoluprace/Stranky/CEE_TSO.aspx" target="_blank" rel="noopener noreferrer">CEE TSO</a></li>
<li><a href="http://www.ceps.cz/CZE/Cinnosti/Zahranicni-spoluprace/Stranky/EURELECTRIC.aspx" target="_blank" rel="noopener noreferrer">EURELECTRIC</a></li>
<li><a href="http://www.ceps.cz/CZE/Cinnosti/Zahranicni-spoluprace/Stranky/CIGRE.aspx" target="_blank" rel="noopener noreferrer">CIGRE</a></li>
<li><a href="http://www.ceps.cz/CZE/Cinnosti/Zahranicni-spoluprace/Stranky/WEC.aspx" target="_blank" rel="noopener noreferrer">WEC</a></li>
</ul>
<h3>Technická infrastruktura</h3>
<p>ČEPS, a.s. se v rámci zajištění bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy České republiky zabývá také údržbou a rozvojem přenosové soustavy. Na následujícím obrázku je zobrazeno schéma rozvodné sítě České republiky.</p>
<p><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/Mapa_siti_CZ.png"><img class=" size-full wp-image-741 aligncenter" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/Mapa_siti_CZ.png" alt="Mapa_siti_CZ" width="2112" height="1560" /></a></p>
<p>&nbsp;</p>
<h6 style="text-align: center"> Zdroj: ČEPS, a.s.</h6>
<p>&nbsp;</p>
<p>Jak je již uvedeno výše, ČEPS, a.s. provozuje elektrická vedení na třech napěťových úrovních &#8211; 110 kV, 220 kV a 400 kV. Podrobný <a href="http://www.ceps.cz/CZE/Cinnosti/Technicka-infrastruktura/Stranky/Udaje-o-PS.aspx" target="_blank" rel="noopener noreferrer">seznam provozovaného zařízení </a>je uveden na webu společnosti.</p>
<p>ČEPS, a.s. má Energetickým zákonem stanovenou povinnost zpracovat desetiletý investiční plán rozvoje PS. Ten musí být veřejně dostupný na webu společnosti. <a href="http://www.ceps.cz/CZE/Cinnosti/Technicka-infrastruktura/Stranky/Rozvoj-PS.aspx" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Aktuální plán</a> byl zpracován k 30. 9. 2013 a čítá celkem 35 projektů. Ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo k plánu v souladu s § 17 odst. (7) písm. j) kladné stanovisko. Následně byl plán rozvoje schválen také Energetickým regulačním úřadem.</p>


ČEPS, a.s. - profil společnosti a činnosti

<p>Probíhající transformaci německého energetického sektoru <a title="Co je Energiewende a jaké jsou její cíle?" href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/energiewende-a-jeji-cile/">Energiewende</a> jsme Vám představili již dříve. Z této &#8222;zelené&#8220; politiky vyplývá samozřejmě spoustu pozitivních dopadů především v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, na druhé straně je zde ovšem podstatný nedostatek, který od samého počátku doprovází tento koncept. Nedostatek, který ovlivňuje nejen samotné Německo, ale především také okolní státy včetně České republiky. Tím nedostatkem je nedostatečná přenosová kapacita vedení vysokého a velmi vysokého napětí, která by byla schopna přenést &#8222;zelenou&#8220; elektřinu vyrobenou na serveru Německa do těžiště spotřeby elektřiny, kterým je jižní Německo. Důsledkem je tok elektřiny přes přenosové soustavy okolních států, který často ohrožuje bezpečnost dodávek v dané zemi.</p>
<h2>Přetoky z Německa ohrožují dodávky elektřiny v ČR</h2>
<p>Jak vyplývá z <a href="http://www.ceps.cz/CZE/Media/Tiskove-zpravy/Stranky/pretoky_4_2_15.aspx">prohlášení českého operátora přenosové soustavy ČEPS, a.s.</a> ze 3. 2. 2015, česká elektroenergetická přenosová soustava se v poslední době opakovaně potýkala s přetoky elektřiny z Německa. Tedy elektřiny vyrobené především ve zmíněných větrných parcích instalovaných na severu Německa. Dispečeři ČEPS museli následně přijmout řadu bezpečnostních opatření, aby zabránili ohrožení dodávek elektřiny v České republice, a to si vyžádalo náklady v řádech desítek milionů korun. Konkrétní hodnota výkonu, tekoucího přes českou přenosovou soustavu dosahovala 3 400 MW, což je téměř šestina celkového instalovaného výkonu zdrojů v ČR.</p>
<p>Jak se takovým situacím vyvarovat? Společnost ČEPS se snaží vzniklou situaci řešit dlouhodobým opatřením &#8211; instalací transformátorů s řízeným posuvem fáze (tzv. <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/transformator-zakladni-vlastnosti-a-deleni/" target="_blank">PST transformátorům</a>), které zabrání přebytečnému výkonu ze severu Německa téci přes území ČR. První takový transformátor má být instalován v letech 2015 &#8211; 2016 v Hradci u Kadaně. Celková výše investice se má pohybovat kolem 2,5 mld. korun.</p>
<h2>Výsledky výstavby přenosové sítě jsou nedostatečné</h2>
<p>Němečtí operátoři přenosových soustav (<a href="http://www.50hertz.com/de/">50Hertz</a>, <a href="http://www.amprion.net/">Amprion</a>, <a href="http://www.tennet.eu/nl/home.html">TenneT</a> a <a href="http://www.transnetbw.de/en">TransnetBW</a>) jsou si samozřejmě vzniklé situace vědomi a snaží se veřejnost, něměckou i evropskou, společně s příslušnými zákonodárnými a dalšími odpovědnými orgány uklidňovat vydáváním ambiciozních prohlášení, schvalováním podpůrné legislativy nebo prezentací úspěchů dosažených v oblasti &#8222;zelené&#8220; energetiky. V oblasti legislativy, která má za cíl podpořit výstavbu nových vedení, jde o dva důležité zákony</p>
<ol>
<li><strong>zákon EnLAG</strong> &#8211; z roku 2009 měl identifikovat koridory pro výstavbu elektrických přenosových sítí. Je v něm obsaženo 24 prioritních projektů s celkovou délkou veden 1883 km.</li>
<li><strong>zákon NABEG</strong> &#8211; z roku 2012 má za úkol urychlit výstavbu plánovaných projektů.</li>
</ol>
<p>I přes smělé plány vytyčené v prvním jmenovaném zákonu a přes podporu těchto projektů zákonem NABEG je ovšem realita taková, že ke konci roku 2014 bylo z potřebných 1883 km vystavěno pouze 463 km nových vedení. Realizace tedy očividně nejde podle představ a to samé lze říci o instalování nových intermitentních zdrojů, jejichž instalovaný výkon roste tempem výrazně rychlejším, než se kterým se původně počítalo.</p>
<h2>Průběh výstavby energetické infrastruktury</h2>
<p>Jak vlastně celý proces výstavby nových přenosových kapacit v Německu probíhá. O tom pojednává dokument vydaný německým energetickým regulátorem <a href="http://www.bundesnetzagentur.de/cln_1421/DE/Home/home_node.html">Bundesnetzagentur</a> s názvem &#8222;<em>Grid Expansion in Germany &#8211; What you need to know</em>&#8220; vydaný za účelem informování široké veřejnosti o základních krocích při plánování a realizování projektů a také o příležitostech pro veřejnost zůčastňovat se důležitých plánovacích a schvalovacích řízení.</p>
<p>Kromě obecných informací o transformaci energetického sektoru, vyznačující se odstavováním jaderných elektráren a nahrazování těchto zdrojů základního zatížení intermitentními obnovitelnými zdroji energie, je ve studii představeno tzv. pět kroků realizace projektu výstavby nového přenosového vedení:</p>
<ol>
<li><strong>Rámec možného vývoje</strong> (Scenario Framework)</li>
<li><strong>Plán rozvoje sítí a zpráva týkající se životního přístředí</strong> (Network Development Plan and Environmental Report)</li>
<li><strong>Federální plán potřeb</strong> (Federal Requirements Plan)</li>
<li><strong>Federální plánování/regionální plánování</strong> (Federal Sector Planning/Regional Planning)</li>
<li><strong>Schvalovací řízení</strong> (Planning Approval Procedure)</li>
</ol>
<p>Rámec možného vývoje je zpracováván každý rok všemi čtyřmi zmíněnými provozovateli přenosové soustavy (PPS). Je v něm představen pravděpodobný vývoj výroby a spotřeby elektřiny v následujících deseti letech.</p>
<p>V druhém kroku vypracují PPS na základě Rámce možného vývoje Plán rozvoje sítí a plán na rozvoj &#8222;offshore&#8220; sítí. Energetický regulátor Bundesnetzagentur poté vypracuje posouzení vlivu na životní prostředí.</p>
<p>Tyto dva dokumenty tvoří základ pro sepsání Federálního plánu potřeb, který stanovuje důležitost a prioritu navržených projektů s cílem uspokojení požadavků na dodávky energie.</p>
<p>Dalším krokem je federální a regionální plánování projektů, při kterém Bundesnetzagentur rozhoduje o vhodnosti koridorů pro výstavbu nových vedení. Posledním krokem je poté samotné schvalovací řízení.</p>
<p>Celý proces je tedy poměrně jasně definován. Dosažené hodnoty stanovených cílů ovšem jasně ukazují, že pokud chce Německo ve své energetické politice pokračovat bez ohrožování bezpečnosti dodávek elektřiny v okolních státech včetně ČR, bude zapotřebí přidat. V opačném případě se můžeme v blízké budoucnosti ocitnout tváří v tvář často skloňovanému termínu &#8211; blackoutu.</p>
<h2>Vedení na trase Redwitz &#8211; Altfeld</h2>
<p>Pozitivní zprávou od našich západních sousedů v oblasti výstavby přenosové sítě  je <a title="Výstavba přenosové sítě v SRN (Altenfeld – Redwitz)" href="http://oenergetice.cz/elektrina/vystavba-prenosove-site-v-srn-altenfeld-redwitz/">výstavba přenosového vedení mezi Redwitzem a Altfeldem</a>, která byla odstartována 19. 2. 2015. Stavba vedení, které má téměř 31 km a skládá se z 83 stožárů vysokého napětí, má být dokončena do konce roku 2015. Toto vedení má sloužit k rozvedení elektrického výkonu, který je produkován na severu Německa a za pomoci současných přenosových kapacit ho není v období vyšší produkce možné přenést do místa spotřeby na jihu země.</p>
<p>Problém potřeby dodávky elektrické energie v průmyslovém Bavorsku bude ještě větší ve chvíli, kdy bude odstavena jaderná elektrárna Grafenrheinfeld. V tu chvíli se předpokládá, že změny v tocích proudů s původem v produkci intermitentních zdrojů, nastanou větší problémy, které budou vyžadovat častější regulaci přenosu provozovatele přenosové soustavy. To samozřejmě znamená i vyšší náklady na provoz.</p>
