Otázka bezpečnosti dodávek a zajištění dostatku výkonu v zimním období je s postupným růstem výkonu instalovaného v intermitentních obnovitelných zdrojích se současným úbytkem konvenčních kapacit stále aktuálnější. Podle provozovatele švédské přenosové soustavy by tyto faktory spolu se síťovými omezeními mohly ztížit dovoz elektrické energie do země v období špičkové poptávky.
Švédsko by v letošním roce mělo zprovoznit větrné zdroje o výkonu zhruba 2,9 GW. Podle tamního provozovatele přenosové soustavy (PPS) Svenska kraftnaet je nicméně jimi dodávaný výkon obvykle nízký v období extrémních mrazů, kdy stoupá poptávka po elektřině.
Švédsko by přitom podle provozovatele soustavy mohlo i během normální zimy potřebovat dovážet až 1,6 GW výkonu během odběrové špičky. Ta se v průběhu poslední zimy vyšplhala až na 25,5 GW.
Podobně jako v případně Německa se většina výkonu ve větrných elektrárnách nachází na severu Švédska, centrum poptávky je však na jihu. Poslední report společnosti Svenska kraftnaet podle agentury Reuters ukazuje, že by se zalidněný jih mohl během špičkové poptávky ocitnout v deficitu až 9,2 GW. Maximální přenosová kapacita mezi severem a jihem přitom dosahuje pouze 6,3 až 7,3 GW.
„Nicméně analýzy společnosti Svenska kraftnaet ukazují, že možnosti dovozu za účelem vypořádat se s takovým deficitem mohou být omezené, pokud stejné povětrností podmínky i teploty budou převládat rovněž v sousedních zemích, či pokud budou možnosti dovozu snížené síťovými omezeními či z jiných důvodů,“ uvedl švédský provozovatel soustavy.
Provozovatel švédské soustavy dále uvedl, že neregistruje žádný zásadní pokrok v oblasti navyšování podílu řiditelných zdrojů či flexibility na straně poptávky, která by mohla omezit potřeby dovozu elektřiny ze zahraničí.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.