Stav přenosové soustavy v Německu ohrožuje ČR
Probíhající transformaci německého energetického sektoru Energiewende jsme Vám představili již dříve. Z této „zelené“ politiky vyplývá samozřejmě spoustu pozitivních dopadů především v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, na druhé straně je zde ovšem podstatný nedostatek, který od samého počátku doprovází tento koncept. Nedostatek, který ovlivňuje nejen samotné Německo, ale především také okolní státy včetně České republiky. Tím nedostatkem je nedostatečná přenosová kapacita vedení vysokého a velmi vysokého napětí, která by byla schopna přenést „zelenou“ elektřinu vyrobenou na serveru Německa do těžiště spotřeby elektřiny, kterým je jižní Německo. Důsledkem je tok elektřiny přes přenosové soustavy okolních států, který často ohrožuje bezpečnost dodávek v dané zemi.
Přetoky z Německa ohrožují dodávky elektřiny v ČR
Jak vyplývá z prohlášení českého operátora přenosové soustavy ČEPS, a.s. ze 3. 2. 2015, česká elektroenergetická přenosová soustava se v poslední době opakovaně potýkala s přetoky elektřiny z Německa. Tedy elektřiny vyrobené především ve zmíněných větrných parcích instalovaných na severu Německa. Dispečeři ČEPS museli následně přijmout řadu bezpečnostních opatření, aby zabránili ohrožení dodávek elektřiny v České republice, a to si vyžádalo náklady v řádech desítek milionů korun. Konkrétní hodnota výkonu, tekoucího přes českou přenosovou soustavu dosahovala 3 400 MW, což je téměř šestina celkového instalovaného výkonu zdrojů v ČR.
Jak se takovým situacím vyvarovat? Společnost ČEPS se snaží vzniklou situaci řešit dlouhodobým opatřením – instalací transformátorů s řízeným posuvem fáze (tzv. PST transformátorům), které zabrání přebytečnému výkonu ze severu Německa téci přes území ČR. První takový transformátor má být instalován v letech 2015 – 2016 v Hradci u Kadaně. Celková výše investice se má pohybovat kolem 2,5 mld. korun.
Výsledky výstavby přenosové sítě jsou nedostatečné
Němečtí operátoři přenosových soustav (50Hertz, Amprion, TenneT a TransnetBW) jsou si samozřejmě vzniklé situace vědomi a snaží se veřejnost, něměckou i evropskou, společně s příslušnými zákonodárnými a dalšími odpovědnými orgány uklidňovat vydáváním ambiciozních prohlášení, schvalováním podpůrné legislativy nebo prezentací úspěchů dosažených v oblasti „zelené“ energetiky. V oblasti legislativy, která má za cíl podpořit výstavbu nových vedení, jde o dva důležité zákony
- zákon EnLAG – z roku 2009 měl identifikovat koridory pro výstavbu elektrických přenosových sítí. Je v něm obsaženo 24 prioritních projektů s celkovou délkou veden 1883 km.
- zákon NABEG – z roku 2012 má za úkol urychlit výstavbu plánovaných projektů.
I přes smělé plány vytyčené v prvním jmenovaném zákonu a přes podporu těchto projektů zákonem NABEG je ovšem realita taková, že ke konci roku 2014 bylo z potřebných 1883 km vystavěno pouze 463 km nových vedení. Realizace tedy očividně nejde podle představ a to samé lze říci o instalování nových intermitentních zdrojů, jejichž instalovaný výkon roste tempem výrazně rychlejším, než se kterým se původně počítalo.
Průběh výstavby energetické infrastruktury
Jak vlastně celý proces výstavby nových přenosových kapacit v Německu probíhá. O tom pojednává dokument vydaný německým energetickým regulátorem Bundesnetzagentur s názvem „Grid Expansion in Germany – What you need to know“ vydaný za účelem informování široké veřejnosti o základních krocích při plánování a realizování projektů a také o příležitostech pro veřejnost zůčastňovat se důležitých plánovacích a schvalovacích řízení.
Kromě obecných informací o transformaci energetického sektoru, vyznačující se odstavováním jaderných elektráren a nahrazování těchto zdrojů základního zatížení intermitentními obnovitelnými zdroji energie, je ve studii představeno tzv. pět kroků realizace projektu výstavby nového přenosového vedení:
- Rámec možného vývoje (Scenario Framework)
- Plán rozvoje sítí a zpráva týkající se životního přístředí (Network Development Plan and Environmental Report)
- Federální plán potřeb (Federal Requirements Plan)
- Federální plánování/regionální plánování (Federal Sector Planning/Regional Planning)
- Schvalovací řízení (Planning Approval Procedure)
Rámec možného vývoje je zpracováván každý rok všemi čtyřmi zmíněnými provozovateli přenosové soustavy (PPS). Je v něm představen pravděpodobný vývoj výroby a spotřeby elektřiny v následujících deseti letech.
V druhém kroku vypracují PPS na základě Rámce možného vývoje Plán rozvoje sítí a plán na rozvoj „offshore“ sítí. Energetický regulátor Bundesnetzagentur poté vypracuje posouzení vlivu na životní prostředí.
Tyto dva dokumenty tvoří základ pro sepsání Federálního plánu potřeb, který stanovuje důležitost a prioritu navržených projektů s cílem uspokojení požadavků na dodávky energie.
Dalším krokem je federální a regionální plánování projektů, při kterém Bundesnetzagentur rozhoduje o vhodnosti koridorů pro výstavbu nových vedení. Posledním krokem je poté samotné schvalovací řízení.
Celý proces je tedy poměrně jasně definován. Dosažené hodnoty stanovených cílů ovšem jasně ukazují, že pokud chce Německo ve své energetické politice pokračovat bez ohrožování bezpečnosti dodávek elektřiny v okolních státech včetně ČR, bude zapotřebí přidat. V opačném případě se můžeme v blízké budoucnosti ocitnout tváří v tvář často skloňovanému termínu – blackoutu.
Vedení na trase Redwitz – Altfeld
Pozitivní zprávou od našich západních sousedů v oblasti výstavby přenosové sítě je výstavba přenosového vedení mezi Redwitzem a Altfeldem, která byla odstartována 19. 2. 2015. Stavba vedení, které má téměř 31 km a skládá se z 83 stožárů vysokého napětí, má být dokončena do konce roku 2015. Toto vedení má sloužit k rozvedení elektrického výkonu, který je produkován na severu Německa a za pomoci současných přenosových kapacit ho není v období vyšší produkce možné přenést do místa spotřeby na jihu země.
Problém potřeby dodávky elektrické energie v průmyslovém Bavorsku bude ještě větší ve chvíli, kdy bude odstavena jaderná elektrárna Grafenrheinfeld. V tu chvíli se předpokládá, že změny v tocích proudů s původem v produkci intermitentních zdrojů, nastanou větší problémy, které budou vyžadovat častější regulaci přenosu provozovatele přenosové soustavy. To samozřejmě znamená i vyšší náklady na provoz.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se