Státem ovládaný provozovatel ropovodů Mero loni meziročně zvýšil čistý zisk o 5,1 procenta na rekordních 597,4 milionu korun. Tržby proti předloňsku vzrostly o 4,2 procenta na téměř dvě miliardy korun. Činily 1,98 miliardy korun. Vyplývá to z údajů účetní závěrky za rok 2019 zveřejněných na <a target="_blank" href="https://mero.cz/files/zav2019.pdf">webu</a> firmy.
<blockquote>&#8222;Situace v roce 2019 byla stabilní a odpovídala plánovanému vývoji. Množství ropy přepravené pro zákazníka (petrochemický holding Unipetrol) během celého roku bylo o sedm procent vyšší než v roce 2018. Tento nárůst byl způsoben zejména zvýšeným zpracování v obou rafinériích (v Litvínově a Kralupech nad Vltavou),&#8220; uvedlo ve zprávě Mero.</blockquote>
Jediným pravidelným odběratelem ropy od Mera zůstala po roce 2012, kdy bylo ukončeno zpracování ropy v pardubické společnosti Paramo, společnost Česká rafinérská. Na začátku roku 2017 Česká rafinérská zanikla. Unipetrol, jehož byla dceřinou firmou, ji sloučil s další svou dcerou Unipetrol RPA. Akciová společnost Mero ČR vznikla k 1. lednu 1994 sloučením společností Petrotrans a Mero IKL. Společnost vlastní a spravuje ropovod IKL a českou část ropovodu Družba.
Od konce dubna do konce května loňského roku řešila firma komplikace spojené s kontaminací ropovodu Družba. Do ropovodu se dostala ropa znečištěná organickým chloridem, která mohla poškodit rafinerie. Země napojené na ropovod proto dovoz ruské ropy zastavily. Do rafinerie Unipetrolu v Litvínově tekla ropa ze státních rezerv.
<figure id="attachement_22620" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/mapa_oba_big-725x423.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/mapa_oba_big-725x423.jpg" alt="Ropovody v ČR, Družba a IKL" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Jediným vlastníkem Mera je prostřednictvím ministerstva financí stát. V aktuální zprávě společnost uvedla, že za roky 2002 až 2018 vyplatila státu dividendy přesahující v hrubém objemu 5,4 miliardy korun. Kromě správy obou ropovodů provozuje Mero centrální tankoviště ropy poblíž Nelahozevsi u Kralup nad Vltavou.
Tržby z přepravy ropy tvoří podle firmy 75 procent tržeb společnosti, zbylých 25 procent jsou tržby ze skladování a ochraňování státních hmotných rezerv ropy pro Správu státních hmotných rezerv (SSHR).
Předsedou představenstva Mera je od začátku loňského dubna Jaroslav Kocián. Dalšími členy vedení firmy jsou podle <a target="_blank" href="https://www.mero.cz/o-spolecnosti/spravni-a-vykonne-organy/">webových stránek</a> společnosti místopředseda představenstva Otakar Krejsa a člen představenstva Milan Hořák. Ministerstvo financí v pondělí <a target="_blank" href="https://www.mfcr.cz/cs/o-ministerstvu/sluzby-verejnosti/uredni-deska/vyberove-rizeni-na-obsazeni-mista-clena-38582">oznámilo</a>, že bylo vypsáno výběrové řízení na obsazení místa člena představenstva a provozně technického ředitele firmy. Do výběrového řízení se zájemci mohou hlásit do poloviny června, předpokládaný nástup je na začátku září.

Ropa

Provozovatel ropovodů MERO dosáhl rekordního zisku. Utržil téměř 2 miliardy Kč

Ruská ropa začala po přerušení dodávek kvůli jejímu znečištění opět proudit do Maďarska. Podle agentury Reuters to dnes oznámila ukrajinská distribuční společnost Ukrtrans<a href='http://oenergetice.cz/ropa/nafta/'>nafta</a>. Česko, Slovensko, Maďarsko a další země v dubnu zastavily dovoz ruské ropy <a href='http://oenergetice.cz/ropa/zasoby-preprava-ropy-v-cr/'>ropovodem</a> Družba kvůli nadměrnému obsahu organického chloridu, který může poškodit zařízení rafinérií. K rychlému obnovení dodávek dnes Moskvu vyzvalo Polsko. 
 Ukrajinský distributor začal posílat ropu jižní větví Družby do Maďarska poté, co sousední země potvrdila, že je schopna ji přijímat. Ropa začala proudit potrubím směrem k východní hranici Ukrajiny již v pondělí, po několika hodinách však Ukrtransnafta dodávku přerušila kvůli problémům ohlášeným maďarskou společností MOL. 
 Polsko, do něhož putuje ruská ropa severní větví ropovodu Družba, dnes podle Reuters vyzvalo Moskvu k urychlenému obnovení dodávek.
Polské ministerstvo energetiky sice oznámilo, že provoz polských rafinerií nebylo nutné přerušit, ministr Krzystof Tchorzewski však zároveň požádal Rusko, aby okamžitě zapracovalo na rychlém návratu čisté ropy do potrubí. 
<figure id="attachement_16293" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/družba-800x532.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/družba-800x532.jpg" alt="Ropovod Družba" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Ruský provozovatel ropovodů Transněfť minulý týden podle agentury Interfax uvedl, že na Slovensko by měla čistá ropa dorazit v průběhu tohoto týdne. Jižní větev ropovodu vede ze Slovenska také do Česka. 
 Reuters dnes s odvoláním na své zdroje napsal, že se obchodníci snaží prodávat znečištěnou ropu odmítnutou evropskými zeměmi na asijských trzích. Společnosti Vitol a Unipec poslali či posílají tankery se zhruba 700 tisíci tun této ropy do čínských rafinerií. Firmy se k informaci odmítly vyjádřit. 
 Asijské kupce motivuje především předpokládaná výrazně nižší cena. Klade však velké nároky na skladování, neboť nečistou ropu je nutno smísit s dvacetinásobně vyšším objemem nezávadné surové tekutiny, díky čemuž se koncentrace organického chloridu sníží na přijatelnější úroveň.

Ruská ropa opět proudí do Maďarska, Polsko se jí dožaduje také

Ruský provozovatel <a href='http://oenergetice.cz/ropa/zasoby-preprava-ropy-v-cr/'>ropovodů</a> Transněfť odškodní všechny, kdo prokážou skutečnou újmu v důsledku kontaminace ropy v ropovodu Družba. Uvedl to dnes podle agentury Reuters místopředseda ruské vlády Dmitrij Kozak. Ropovodem Družba teče ropa i do České republiky. 
 Na konci dubna se do ropovodu Družba dostala ropa znečištěná organickými chloridy, které mohou poškodit rafinerie. Země napojené na Družbu proto dovoz prostřednictvím tohoto ropovodu zastavily. 
 Ruský ministr energetiky Alexander Novak ve středu uvedl, že škody způsobené kontaminací ropovodu Družba by nemusely překročit 100 milionů dolarů (2,3 miliardy Kč). Upozornil nicméně, že ještě chybí vyhodnocení škod v Bělorusku, na Ukrajině a v evropských zemích. 
 Ropovod vedoucí z Ruska se v Bělorusku rozděluje na dvě větve. Severní vede do Polska a Německa, jižní pak přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky. 
 Kozak dnes uvedl, že plné posouzení rozsahu škod a výše kompenzací může trvat tři až čtyři týdny. Dodal, že na poskytnutí seznamu podniků, které by měly odškodné obdržet, je zatím příliš brzy. Pozornost se nyní podle něj soustředí na řešení důsledků kontaminace. 
<figure id="attachement_30394" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/shale-oil-featured.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/shale-oil-featured.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Rafinerie petrochemického holdingu Unipetrol v Litvínově kvůli zastavení dodávek z ropovodu Družba čerpá od 1. května ropu ze státních hmotných rezerv. Předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr dnes uvedl, že po dvou zápůjčkách ropy holdingu Unipetrol má stát stále ještě zásoby ropy a <a href='http://oenergetice.cz/technologie/ropa-prumysl/zpracovani-ropy-1-cast-zakladni-zpracovani-ropy/'>ropných produktů</a> na 68 dní. Před začátkem problémů s kontaminovanou ropou v ropovodu Družba mělo Česko zásoby ropy a ropných produktů zhruba na 84 dní. 
 V pondělí předseda SSHR sdělil, že čistá ruská ropa pro rafinerii v Litvínově by měla přitéct do České republiky nejdříve mezi 20. až 25. květnem. Transněfť ve středu uvedl, že 21. až 22. května by čistá ruská ropa měla ropovodem Družba dorazit na Slovensko.

Transněfť poskytne odškodné za kontaminaci ropovodu Družba

Do rafinerie petrochemického holdingu Unipetrol v Litvínově od středy teče ropa ze státních hmotných rezerv. V Nelahozevsi to dnes řekl novinářům předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. Podle informací ČTK by z rezerv mělo jít více než 100.000 tun ropy. Náklady spojené se zápůjčkou zaplatí Unipetrol, mělo by to být asi 70 milionů korun. Státní ropa dočasně nahradí znečištěnou surovinu z ropovodu Družba. 
<blockquote>
&#8222;Zásoby by měly rafinérii Litvínov stačit na 15 až 20 dnů výroby. Je to přesně to kritické období, ve kterém se dá předpokládat, že ropa (ropovodem Družba) do České republiky prostě nebude proudit,&#8220; sdělil předseda správy.
</blockquote>
 Unipetrol podle něj vrátí ropu zpět do skladů státního správce ropovodů Mero, až se situace vrátí k normálu. Obnovení rezerv trvá déle než jejich vyskladnění, řádově se bude jednat o měsíce. 
 Na cestu čisté ropy, která už je na hranicích Ruska s Běloruskem a v sobotu by měla být na hranicích s Ukrajinou, do ČR je podle Švagra potřeba 13 až 15 dní. V Česku by tak mohla být kolem 15. května, dodal.
Minulý týden se do ropovodu Družba dostala ropa znečištěná organickým chloridem, který může poškodit rafinerie. Země napojené na ropovod proto dovoz sirné ruské ropy zastavily. 
 Předseda správy dnes odmítl spekulace, že by přerušení dodávek z ropovodu Družba vedlo k růstu cen na českém trhu. 
 Poskytnutí ropy pro Unipetrol ze státních hmotných rezerv v pondělí schválila česká vláda. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) bližší informace neposkytla, materiál totiž kabinet projednával v utajeném režimu. Česko má nyní přes přerušení dodávek ruské ropy ropovodem Družba pokryty komerčními subjekty zásoby pohonných hmot na necelý měsíc. Kromě toho má země také zásoby ropy a <a href='http://oenergetice.cz/technologie/ropa-prumysl/zpracovani-ropy-1-cast-zakladni-zpracovani-ropy/'>ropných produktů</a> ve státních rezervách na víc než 80 dní. 
<blockquote>
&#8222;Není žádný důvod k obavě ze zastavení rafinerie v Litvínově, není žádná obava ani z toho, že by zásobování českého trhu mělo být nějakým způsobem narušeno z hlediska dodávek nafty,&#8220; dodal Švagr.
</blockquote>
<figure id="attachement_15237" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/LITVINOV_RAFINERSKA_27-800x531.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/LITVINOV_RAFINERSKA_27-800x531.jpg" alt="Litvínov rafinérie" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Unipetrol v Česku provozuje vedle litvínovské rafinerie také rafinerii v Kralupech nad Vltavou. Ruskou sirnou ropu zpracovává však pouze rafinerie v Litvínově. Roční kapacita obou českých rafinerií je dohromady zhruba devět milionů tun ropy, z čehož na litvínovskou rafinerii připadá téměř šest milionů tun.
Kralupská rafinerie naopak zpracovává nízkosirné ropy přepravované do Česka z italského Terstu přes <a href='http://oenergetice.cz/ropa/zasoby-preprava-ropy-v-cr/'>Ingolstadt ropovodem</a> IKL, který byl uveden do provozu v lednu 1996. Podle odborníků však lze tuto ropu použít v Litvínově jen velmi obtížně. 
 Objem ropy dodané do Česka zveřejňoval státní správce ropovodů Mero do doby, než se Unipetrol stal v roce 2015 jediným vlastníkem někdejší České rafinérské.
V roce 2014 bylo do ČR dodáno 7,48 milionu tun ropy, z toho ropovodem Družba 3,85 milionu tun. Minulý týden Švagr uvedl, že v ropovodu Družba se nachází 250.000 až 300.000 tun kontaminované ropy.

Energetika v ČR

SSHR: Do rafinerie v Litvínově již teče ropa ze státních hmotných rezerv

Dodávky čisté ropy z Ruska ropovodem Družba pro firmu MOL mají být obnoveny do poloviny května. Dohodli se na tom zástupci ruského ministerstva pro energetiku a společností MOL, Slovnaft, Transněfť, Transpetrol a UkrTrans<a href='http://oenergetice.cz/ropa/nafta/'>Nafta</a> na jednání v Budapešti. Tiskové agentuře MTI to řekla maďarská energetická firma MOL. 
 MOL uvedl, že strany se dohodly na krocích, které mají zajistit kvalitu dodávek ropy odpovídající požadavkům Maďarska a Slovenska. MOL vlastní slovenskou petrochemickou firmu Slovnaft. 
 Maďarská vláda v úterý schválila částečné uvolnění strategických rezerv ropy pro rafinerii MOL ve městě Százhalombatta na dva měsíce. 
 Do ropovodu, kterým teče ropa i do České republiky, se minulý měsíc dostala ropa znečištěná organickým chloridem. Ten může poškodit <a href='http://oenergetice.cz/technologie/ropa-prumysl/zpracovani-ropy-1-cast-zakladni-zpracovani-ropy/'>rafinerie</a>. Země napojené na ropovod proto zastavily dovoz ruské ropy. 
<figure id="attachement_2316" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/shale-oil-featured.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/shale-oil-featured.jpg" alt="Břidliová ropa" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Ukrajinská společnost UkrTransNaft v úterý uvedla, že očekává, že čistá ropa by mohla do EU dotéct 18. května. UkrTransNaft má na starosti provoz ropovodu Družba na ukrajinském území. 
 Náměstek ředitele firmy Gomeltransněfť Družba, běloruského provozovatele ropovodu Družba, Andrej Verigo prohlásil, že dodávky ropovodem budou ke konci příštího týdne obnoveny na 60 až 65 procent.
Plné obnovení provozu si však vyžádá nejméně šest měsíců. Uvedl rovněž, že prozatím bude zprovozněna pouze jedna větev ropovodu, druhá zůstane mimo provoz a bude v ní uskladněna kontaminovaná ropa. Neupřesnil však, která větev bude v provozu. 
 <a href='http://oenergetice.cz/ropa/zasoby-preprava-ropy-v-cr/'>Ropovod Družba</a> se v Bělorusku rozděluje na dvě větve &#8211; severní vede do Polska a Německa, jižní pak přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky. Kapacita ropovodu činí až jeden milion barelů ropy denně, což je zhruba jedno procento globální poptávky.

Energetika v zahraničí

Maďarsko čeká obnovení dodávek čisté ropy do poloviny května

Do Česka aktuálně <a href='http://oenergetice.cz/ropa/zasoby-preprava-ropy-v-cr/'>ropovodem</a> Družba neteče žádná ropa. ČTK to řekl předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. V ropodovodu se podle něj nachází 250.000 až 300.000 tun kontaminované ropy. Litvínovská rafinérie, která patří petrochemickému holdingu Unipetrol, má podle něj zásoby komodity asi na sedm dní. 
<blockquote>
&#8222;Pokud do sedmi dnů nenaběhne běžný režim, tak jsou pouze dvě varianty. Buď se bude muset rafinérie odstavit, anebo to bude řešení na vrub zásob hmotných rezerv,&#8220; uvedl Švagr.
</blockquote>
 Polsko, Německo, Bělorusko a Slovensko zastavily ve čtvrtek dovoz ruské ropy ropovodem Družba kvůli jejímu znečištění organickým chloridem. Místopředseda ruské vlády Dmitrij Kozak uvedl, že čistá ropa by se měla dostat ropovodem na hranici s Běloruskem znovu 29. dubna.

Správa státních rezerv: Do Česka aktuálně ropovodem Družba neteče žádná ropa

Bělorusko zastavilo dodávky ruské ropy do Polska, které ji odmítlo odebírat kvůli znečištění organickým chloridem. Informovala o tom běloruská agentura Belta. O problému s kvalitou ropy dopravované z Ruska ve středu informovala agentura Reuters a její informaci potvrdilo ruské ministerstvo energetiky. Znečištěná ropa by mohla poškodit <a href="http://oenergetice.cz/technologie/ropa-prumysl/zpracovani-ropy-1-cast-zakladni-zpracovani-ropy/">rafinerie</a>. 
<blockquote>„Dostali jsme dopis od polského provozovatele (ropovodu Družba), že rafinerie v Polsku a Německu nemohou přijímat a zpracovávat ropu s takovými ukazateli,“ řekl agentuře Belta hlavní inženýr společnosti Gomeltransněfť Andrej Verigo.</blockquote>
<blockquote>„Na západě je ropovod od (rafinerie) Mazyr zcela zastaven, kohoutky jsou zavřené.“ 
Polské úřady uvedly, že dokud se záležitost nevysvětlí a dokud nebude vyčištěn přepravní systém, bude Polsko využívat ropu ze svých zásob.</blockquote>
Rafinerská společnost PKN Orlen, která je majitelem českého Unipetrolu, uvedla, že výroba v rafinerii se nezastaví, a alespoň prozatím ani nebude omezena. Firma bude využívat ropu ze Saúdské Arábie, která se dopravuje po moři do Gdaňsku a pak do rafinerie PKN Orlen v Plocku na severozápad od Varšavy.
Orlen také podle portálu Gazeta.pl připomněl, že v současnosti téměř polovina ropy, kterou odebírá, pochází odjinud než z Ruska. Kromě Saúdské Arábie nakupuje surovinu z Norska, Angoly a Nigérie.
Agentura Reuters uvedla, že dovoz surové ropy z Ruska prostřednictvím klíčového ropovodu zastavilo i Německo. Ruská ropa na Ukrajinu přes Bělorusko podle informací agentury Belta nadále teče bez omezení.
Mluvčí českého státního provozovatele ropovodů Mero Radomíra Doležalová dnes dopoledne ČTK řekla, že ropa nižší kvality zatím na území České republiky nedorazila, přeprava se podle ní uskutečňuje podle <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-cr/jaderna-energetika-v-cr-1-cast/">původního plánu</a>.
<blockquote>„Rozhodnutí o dalším postupu přísluší společnosti Unipetrol, pro kterou je ropa přepravována,“ dodala.</blockquote>
Mluvčí Unipetrolu Pavel Kaidl dnes odkázal na své středeční vyjádření.
<blockquote>„O problému jsme byli informováni. Nyní čekáme na kompletní zprávu a poté rozhodneme o dalších krocích,“ uvedl ve středu.</blockquote>
Unipetrol patří polské PKN Orlen.
Organický chlorid se používá ke zvýšení <a href="http://oenergetice.cz/technologie/ropa-prumysl/ropa-vlastnosti-rozdeleni-a-obchodovani/">produkce ropy</a>. Před transportem je ale potřeba ho od ropy oddělit, protože může poškodit rafinerie. Ruské ministerstvo energetiky sdělilo, že monopolní provozovatel ropovodů Transněfť se snaží problém odstranit co nejdříve.
Blíže se k časovému rámci ale ministerstvo nevyjádřilo. Podle zdroje Reuters obeznámeného se situací by problém mohl být vyřešen do konce týdne.

Bělorusko zastavilo dodávky znečištěné ruské ropy do Polska

Litvínov věří, že se dohodne se státem na kompromisní trase nového <a href='http://oenergetice.cz/ropa/zasoby-preprava-ropy-v-cr/'>ropovodu</a>. Jeho stavbu mezi Litvínovem a státní hranicí s Německem zvažuje státem ovládaný provozovatel ropovodů Mero. S původní navrženou trasou město nesouhlasí, protože vede přes zastavěná území. Radnice předložila Meru vlastní návrh, společnost jej nyní posoudí. Uvedl to po dnešní pracovní schůzce ředitel podniku Stanislav Bruna. 
 O projektu nového ropovodu se mluví v souvislosti se zajištěním dostupnosti ropy pro Česko v případě výpadku dodávek ropovodem Družba přes Bělorusko, Ukrajinu a Slovensko. Nový ropovod by umožnil dodávky ropy ze severní větve Družby, případně z přístavů Gdaňsk a Rostock. 
 V návrhu aktualizace zásad územního rozvoje úředníci krajského úřadu s kolegy z ministerstva průmyslu a obchodu a vlastníkem produktovodu navrhli trasu ropovodu v zastavěném území města Litvínova v souběhu trasy etylenovodu firmy Unipetrol. 
<blockquote>
&#8222;To je pro město nepřijatelné, proto vznikla pracovní skupina, v níž jsou zástupci Mero, města, krajského úřadu a ministerstva průmyslu a obchodu. My jsme předložili náš návrh trasy, k němuž se nyní Mero vyjádří,&#8220; uvedla starostka Kamila Bláhová (ANO).
</blockquote>
 Další schůzka je v plánu 7. září. 
 Možných tras by mohlo vzniknout víc vedle současné a té, kterou předložil Litvínov. 
<blockquote>
&#8222;Domníváme se, že existují i nějaké jiné varianty řešení, na nichž budeme pracovat,&#8220; uvedl Bruna.
</blockquote>
 Posoudit se musí podle něj nákladnost a technická proveditelnost návrhu Litvínova. 
<blockquote>
&#8222;Doufám, že najdeme trasu, na které se shodneme,&#8220; uvedla starostka.
</blockquote>
 Studie proveditelnost by mohla být hotova do jara příštího roku a trasa koridoru by měla být známa do roku 2020, kdy by měli krajští zastupitelé schvalovat aktualizaci zásad územního rozvoje. 
<blockquote>
&#8222;Stanovením koridoru se omezí nakládání s okolními pozemky. Je to veřejně prospěšná stavba, při které se může uplatnit institut vyvlastnění,&#8220; řekla Bláhová.
</blockquote>
 Pokud vzejde kompromisní návrh, obnoví Litvínov podle Bláhové jednání s Unipetrolem o přeložení jeho etynelovodu tak, aby vedl podél budoucího ropovodu, čímž by se uvolnila možnost volně nakládat s některými pozemky. 
 Radka Fialová kš

Litvínov věří v kompromisní dohodu se státem o trase ropovodu

Americké společnosti působící v ropném a plynárenském sektoru kritizují záměr prezidenta Donalda Trumpa zavést vysoká dovozní cla na ocel, která by měla pomoci restartovat tamní hutní průmysl. Podle energetických společností se draží ocel projeví v růstu nákladů na budování rafinérií a infrastruktury pro přepravu ropy a zemního plynu.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že v příštím týdnu plánuje zavést cla na dovoz oceli a hliníku, která mají ochránit tamní průmysl. <a href="https://www.reuters.com/article/usa-trade-energy/update-3-u-s-energy-industry-slams-trumps-job-killing-steel-tariffs-idUSL2N1QJ1Y8" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Podle agentury Reuters</a> však kritici tvrdí, že tento kok nepovede k růstu počtu pracovních pozic a může poškodit obchodní vztahy s Čínou.
Společnosti z dodavatelského řetězce pro výstavbu ropovodů a plynovodů uvedly, že zavedení cel povede ke zvýšení ceny speciální oceli potřebné pro výstavbu páteřních přepravních potrubí, což se samozřejmě projeví i na nákladech nových infrastrukturních projektů.
<h2>Cla nejsou v souladu s plánem energetické renesance</h2>
Americké energetické společnosti jsou v současné době závislé na dovozu oceli potřebné pro výrobu vrtacích zařízení, ropovodů, plynovodů, terminálů pro export zkapalněného zemního plynu či rafinerie. Podle prezidenta Amerického ropného institutu tento krok není v souladu s plánem administrativy pokračovat v energetické renesanci a budování infrastruktury světové třídy.
Obavy ze zavedení cel a jejich dopadů vyslovila i Americká mezistátní asociace pro zemní plyn. Podle její mluvčí je totiž obtížné v USA sehnat domácí ocel potřebnou pro výrobu potrubí pro mezistátní plynovody. Negativně se ke clům na ocel staví i tamní Centrum pro zkapalněný zemní plyn, jelikož speciální ocelové komponenty potřebné pro výstavbu exportních terminálů nejsou podle skupiny v USA vyráběny.

Americké firmy kritizují Trumpova cla na ocel, zdraží rozvoj tamní energetické infrastruktury

I přesto, že v listopadu ropovod Keystone XL získal povolení od regulačního úřadu v Nebrasce, tak se <a href="https://www.reuters.com/article/us-usa-pipelines-keystone/anti-pipeline-group-goes-back-to-work-against-keystone-xl-idUSKBN1E72D6">hlavní opoziční skupina projektu v Nebrasce</a> snaží jeho realizaci stále zabránit. Hlavním argumentem je fakt, že povolení bylo uděleno jiné trase ropovodu, než byla v přihlášce podané společností TransCanada. To mimo jiné znamená, že se nyní ropovod týká jiných pozemků, jejichž majitelé nebyli součástí přípravné fáze. 
Ropovod má přivádět kanadskou ropu do amerických rafinérií na pobřeží Mexického zálivu. Již od svého oznámení před 10 lety je projekt předmětem velkých kontroverzí a čelil mnohým překážkám a kritice. Oponenty projektu jsou mj. i environmentalisté, kteří z něj vytvořili symbol boje proti fosilním palivům a globálnímu oteplování. Na počátku tohoto roku byl projekt <a href="http://oenergetice.cz/ropa/obama-vystavil-stopku-ropovodu-keystone-xl-po-sedmi-letech/">oživen</a> díky podpoře prezidenta <a href="http://oenergetice.cz/ropa/trump-rozhodl-o-obnove-vystavby-ropovodu-keystone/">Donalda Trumpa</a>.
<h2>Změna trasy ropovodu Keystone XL v Nebrasce</h2>
Hlavní opoziční skupina ropovodu Keystone XL v americkém státě Nebraska, Bold Nebraska, se snaží sjednotit všechny oponenty projektu. <a href="http://oenergetice.cz/ropa/ropovodu-keystone-v-usa-jiz-nestoji-v-ceste-zadna-velka-prekazka/">V listopadu</a> byla státem schválena nová trasa plynovodu, která ovšem plně nekoresponduje s původní plánovanou trasou. To vede k tomu, že se projekt nyní dotýká jiných majitelů pozemků, kteří podle této opoziční skupiny ale neměli prostor se během přípravné fáze vyjádřit. Právníci spolupracující s Bold Nebraska kromě toho argumentují, že nebraští regulátoři neměli pravomoci alternativní trasu projektu schválit.
<figure id="attachment_46486" style="width: 480px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-46486" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/keystonesub-blog480-v3.jpg" alt="" width="480" height="416" /><figcaption class="wp-caption-text">Původní (tečkovaná) a schválená (červená) trasa ropovodu Keystone XL ve státě Nebraska. Zdroj: nytimes.com</figcaption></figure>
Keystone XL by tak mohl být zpožděn, pokud by se Bold Nebraska za podpory majitelů nyní dotčených pozemků podařilo prosadit nové schvalovací řízení. TransCanada, jediný majitel projektu, ovšem požádala o retrospektivní změnu trasy v přihlášce regulačnímu úřadu, aby se výše popsaným problémům vyhnula. Úřad tento požadavek nyní zpracovává.
Organizace Bold Nebraska se nyní setkává s majiteli půdy, kterých se nová trasa ropovodu dotýká. Mezi nejčastější obavy majitelů pozemků patří znečištění půdy a podzemních vod, které jsou zdrojem pitné vody.
TransCanada říká, že ropovod by byl dobrý pro ekonomiku USA a že by byl provozován bezpečně. Podle společnosti má ropovod zhruba 90% podporu mezi majiteli půdy podél navrhované trasy Keystone XL, ovšem společnost doposud nezačala hledat podporu u majitelů pozemků podél schválené trasy.