Ropný "bypass": Alternativní trasy, které však nemohou nahradit Hormuzský průliv

Zatímco válka s Íránem pokračuje, cena ropy stoupá strmě vzhůru. Jedním z nejzásadnějších faktorů je bezpochyby citelné omezení provozu v Hormuzském průlivu, který Írán v odvetě blokuje od 28. února, kdy USA a Izrael zahájily útoky. Nic zatím nenasvědčuje tomu, že by měl být provoz v dohledné době obnoven. Částečnou kompenzaci proto představují ropovody v Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech, které umožňují strategickou soutěsku z Perského zálivu obejít.

Narušení stability v tomto geopolitickém bodě by zcela jistě pocítil zbytek světa, a to v podobě enormního růstu cen ropy. To, co bylo před dvěma lety pouze spekulací, je nyní realitou. Ceny ropy atakují hranici sta dolarů za barel a namísto dřívějších bezmála osmdesáti tankerů, které denně průlivem proplouvaly, jich dnes napočítáte na prstech jedné ruky. Nově nastoupivší vůdce Íránu, Modžtaba Chameneí, nyní navíc hrozí úplným uzavřením průlivu.

Zbytek světa na tuto situaci reaguje – otevírají se strategické rezervy a hledají se alternativní řešení. Jedna z těchto alternativ vytáhla do popředí světového zájmu ropovody v Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech, konkrétně saúdskoarabskou ropovodní síť East-West (Petroline) a Abu Dhabi Crude Oil Pipeline (ADCOP), známý také jako Habshan–Fujairah. Jejich kapacita však není neomezená.

Saúdskoarabský ropovod East-West

East-West je ropovodní síť táhnoucí se přes celé území Saúdské Arábie. Systém o celkové délce více než 1200 kilometrů spojuje přístav Abqaiq na východním pobřeží u Perského zálivu s přístavem Yanbu na západě u Rudého moře. Ropovod, který spravuje tamní energetický gigant Aramco, se v nedávné době rozšiřoval a nyní má odhadovanou kapacitu přibližně sedm milionů barelů denně.

Podle vyjádření představitelů však systém může brzy dosáhnout své maximální kapacity. Generální ředitel společnosti Saudi Aramco Amin Nasser proto varuje před dalším pokračováním války a s ním spojeným omezením průlivu. „Čím déle bude přerušení trvat, tím katastrofálnější budou důsledky pro světový ropný trh,“ uvedl Nasser. Současnou válku zároveň označil za „největší krizi, jaké čelil ropný a plynárenský průmysl v regionu“.

ADCOP ve Spojených arabských emirátech

Druhou možnost „bypassu“ Hormuzského průlivu představuje zmíněný ropovod ADCOP ve Spojených arabských emirátech. ADCOP, dlouhý přibližně 400 kilometrů, spojuje ropná zařízení v Habshanu s exportním terminálem ve Fujairahu na pobřeží Ománského zálivu, čímž umožňuje vývoz ropy mimo samotný Perský záliv.

„Ve Spojených arabských emirátech odhadujeme, že ropovod ADCOP s kapacitou 1,5 milionu barelů denně je využíván přibližně na 71 %, což znamená, že zbývá volná kapacita asi 440 000 barelů denně. Společnost ADNOC může v případě potřeby dočasně zvýšit průtok až na 1,8 milionu barelů denně,“ uvedl Naveen Das, analytik pro ropu ve společnosti Kpler.

Ani tyto alternativní trasy však nedokážou plně nahradit význam Hormuzského průlivu, kterým v běžných časech prochází přibližně pětina světového obchodu s ropou. Jakmile se jeho provoz výrazně omezí, globální trh rychle pocítí nedostatek a ceny reagují skokovým růstem. Současná krize tak znovu ukazuje, jak zásadní roli hraje úzký průliv pro stabilitu světových energetických trhů – a jak rychle se z regionálního konfliktu může stát problém s globálními ekonomickými dopady.