Švýcarsko postavilo podzemní přečerpávací elektrárnu
Švýcarsko dokončilo svou novou podzemní přečerpávací vodní elektrárnu Nant de Drance. Elektrárna je jednou z nejvýkonnějších elektráren svého typu v Evropě. Přepnutí z režimu plného čerpání na plnou výrobu elektřiny zvládá za méně než pět minut.
Švýcarsko ve svém energetickém mixu navyšuje podíl elektřiny vyrobené z vody. V kantonu Valais postavilo za 2,2 miliardy švýcarských franků (55,3 miliardy korun) podzemní přečerpávací vodní elektrárnu Nant de Drance. Právě díky schopnosti čerpat vodu funguje také jako obří úložiště energie.
„Množství energie, které lze v tomto zařízení skutečně uložit, je prostě gigantické, asi 20 gigawatthodin. To znamená, že s plnou nádrží ve Vieux Emosson lze současně dobít 400 000 baterií elektromobilů," řekl agentuře Reuters ředitel Alain Sauthier při prohlídce elektrárny tento týden.
Šest turbín umístěných v jeskyni 600 metrů pod zemí mezi nádržemi Emosson a Vieux Emosson disponuje celkem instalovaným výkonem 900 MW. Jedná se tedy o jednu z nejvýkonnějších přečerpávacích vodních elektráren v Evropě. V porovnání s přečerpávací vodní elektrárnou Dlouhé stráně, kterou provozuje ČEZ, je výkon švýcarské elektrárny asi o 250 MW vyšší.
Ze spotřeby k výrobě pod pět minut
V době špičkové spotřeby vyrábí Nant de Drance elektřinu z vodní energie. Když však například podíl výroby obnovitelných zdrojů energie, jako jsou větrné a solární elektrárny, roste, elektrárna přebytečnou elektřinu ukládá přečerpáváním vody do vyšší nádrže Vieux Emosson.
„Přitom dochází ke ztrátám jako při každém skladování, ale výtěžnost je velmi dobrá. V celém cyklu máme účinnost kolem 80 %," objasnil Sauthier.
Přepnutí z režimu plného čerpání na plnou výrobu elektřiny trvá méně než pět minut. Objem vody, který prochází jejími turbínami, odpovídá při 360 metrech krychlových za sekundu letnímu průtoku řeky Rhôny Ženevou.
Více dodávek a vyšší stabilita
Obvykle elektrárna čerpá vodu do zásobníků odpoledne, v noci a o víkendech. Elektřinu potom vyrábí ráno a večer, kdy jsou ceny vyšší.
„Řekl bych, že je to důležité nejen pro Švýcarsko, ale i na evropské úrovni, protože to přispěje ke stabilitě sítě v Evropě a k bezpečnosti dodávek v Evropě," uvedl ředitel elektrárny.
S provozem vodních elektráren mají Švýcaři bohaté zkušenosti. Zhruba 60 % elektřiny totiž generují právě z vody. Následuje jádro s necelými 34 %, malý podíl pak mají i klasické tepelné elektrárny. Ačkoliv je elektrárna již provozuschopná, společnost Nant de Drance SA a její akcionáři Alpiq, SFR , IWB a FMV ji slavnostně otevřou v září.
Mohlo by vás zajímat:
Stavba začala v roce 2008, zabrala tedy 14 let s nákladem 1,5 mld. EUR, takže asi 38mld. Kč . V Krušných horách by to s "poloviční" technickou náročností mohlo jít také u jedné, lépe dvou PVE . V současnosti to vypadá že jak jádro, tak FVT energetika bude rozvíjená v celé střední Evropě. A výkon takových jedné či dvou PVE by bylo jak vyvézt, po hnědouhelných zdrojích je a bude distribuční soustava v místě hustá jak kolem Dukovan. :-)
Ano, to by bylo nejvhodnější, nejlevnější a i relativně nejrychlejší řešení pro ČR. Je třeba začít hned, ne jenom kecy, kecy případně tvrdit: to nééjde.
Možná s polovičními náklady, ale také mnohonásobně menší.
Kapacita 40 GWh je 10x více než PVE dlouhé stráně a pokud v Krušných horách myslíte Kyjice, tak tam je potenciál ještě 2,5x menší než Dlouhé stráně, tedy 25x menší kapacita než toto švýcarské monstrum.
Ta kapacita je 20GWh
Omlouvám se, překouknul jsem se. 20 GWh vs Dlouhé Stráně 3,7 GWh vs. potenciál Kyjice 1,6 GWh
Řeč byla o poloviční technické náročnosti - myslím tím, že by nebylo nutně vše dělat v podzemní verzi jako v SUI.
Před pár lety jsme to u diskutovali s Carlosem a spol., mohlo by jít o vedlejší vrcholky Jedlové nebo něco v okolí pro horní nádrž a dolní nádrž by tvořil zatopený lom ČSA. Dokonce bylo vyčísleno vzhledem k ploše jezera po napuštění na 100% oscilace vodní hladiny snad jen 30cm mezi minimem a maximem. Převýšení cca 500mm, proto zmiňuju spíš dva projekty, než jeden, protože ani u jednoho by nešlo o větší převýšení než PVE Dlouhé Stráně.
Dlouhé Stráně také nejsou v podzemí a po připočtení inflace v dnešních cenách vychází na 20 mld. Kč a to už je částka, která dá návratnost investice přes 20 let po nejbližším možném termínu dokončení, který je po roce 2035.
V tu dobu bude jednodušší, rychlejší, levnější a efektivnější postavit bateriová úložiště ekvivalentní kapacity.
Pardon, převýšení cca 500m ;-)
Kapacita sice je 20 GWh, ale instalovaný výkon 900 MW. Dlouhé stráně mají sice kapacitu asi 4 GWh, ale instalovaný výkon 650 MW. Navíc do plného využití se dokážou dostat za 1,5 minuty.
Takže Dlouhé stráně jsou ve využití efektivnější.
Neměl by být navíc problém doplnit nádrže plovoucí fotovoltaikou zároveň i pro snížený odparu a v těch horních pasážích větrnými elektrárnami pro ještě vyšší využití lokality. V případě Krušných hor by se nemělo otálet, když se začne za nedlouho již s napouštěním dolu Armády. Ten rezervoár vody rovněž není zanedbatelný pro nepříznivé období.
Pokud myslíte vč. horní nádrže, pak si nejsem jistý, jak by to fungovalo, když hrní nádrž jde kolikrát vypustit na dno. A o "polárních" podmínkách např. na Dlouhých stráních v zimě nemluvě - údržbu si neumím představit. Naopak na dolní nádrži a lá zatopený lom ČSA už ano.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se