Domů
Elektřina
Před měsícem zachránily Evropu před blackoutem klasické elektrárny
Komerční sdělení
Zdroj: Elektrárna Chvaletice a.s.

Před měsícem zachránily Evropu před blackoutem klasické elektrárny

Byl pátek 8. ledna 2021, čas 14:04. V chorvatské rozvodně Ernestinovo rozpojila nadproudová ochrana dvě přípojnice. Za normálních okolností by to byla běžná energetická porucha, která by pronikla maximálně na zadní stranu záhřebského Jutarnjiho listu. Kdyby ovšem nevedla k rozdělení celoevropské sítě na dva ostrovy a riziku blackoutu na celém kontinentu. Zatímco příčiny události zůstávají i po druhé zprávě ENTSO-E nejasné, o jejím řešení není sporu: Evropu zachránily před blackoutem klasické elektrárny na jádro, uhlí a plyn.

Je pikantní, že zatímco samotný Balkán, který kaskádové šíření problému odstartoval, měl následně poměrně snadnou úlohu, celý zbytek Evropy se musel vyrovnat s nejzávažnějším incidentem za posledních 14 let. Zatímco jihovýchodní Evropa čelila přebytku elektřiny a nárůstu frekvence, druhý, podstatně rozlehlejší z ostrovů nedostatku elektřiny a poklesu frekvence. Zatímco na Balkáně stačilo „ubrat páru“, ostatní evropské země musely naopak přidat, což je obecně vždy o dost složitější. Ostatně drtivá většina všech blackoutů za posledních 50 let byla způsobená nedostatkem, nikoliv přebytkem energie.

Zdroj: Elektrárna Chvaletice a.s.

Provozovatelé soustav a elektráren se v minulých týdnech shodli na tom, že blackoutu se podařilo předejít díky tzv. „roztočeným“ elektrárenským strojům v klasických zdrojích. Jak to ale probíhalo v praxi? A co se dělo v prvních milisekundách, než stihla první elektrárna automaticky „přidat páru“ a první dispečer zmáčknout knoflík?

V prvních milisekundách a sekundách odvrátila blackout fyzika

„Velkou výhodou tradičních zdrojů jsou tzv. setrvačné hmoty, kterými disponují všechny uhelné a jaderné elektrárny a v omezené míře plynové. Díky nim dokážou velké roztočené stroje v případě potřeby skokově dodat mnohem více energie, než aktuálně produkují, a to s minimálními řídicími zásahy,“ Zdeněk Müller z katedry elektroenergetiky ČVUT a vysvětluje, odkud se tato energie bere: „Když tyto velké turbíny najíždějí, musí se investovat velké množství energie na jejich roztočení. Čím jsou větší, tím více energie je potřeba. A tato energie je během chodu zachována – zůstává v těchto strojích uložena po celou dobu jejich otáčení.“

V pátek 8. ledna 2021 bezprostředně po poruše chorvatské rozvodny nastal v severozápadní části evropské soustavy přesně tento jev: Chybějící energii bleskově dodala do sítě setrvačnost. V prvních zlomcích vteřiny tedy pád frekvence nezachránili dispečeři, a dokonce ani automatické systémy primární regulace, ale prostá fyzika reprezentovaná stovkami velkých roztočených turbín po celé Evropě.

„Díky setrvačným hmotám soustava v kolapsovém stavu ustála první náraz a získala drahocenný čas na řešení problému. Je naprosto jednoznačné, že kdybychom tyto roztočené stroje neměli k dispozici, frekvence by padala mnohem strměji a k blackoutu by velmi pravděpodobně skutečně došlo,“ popisuje Zdeněk Müller a dodává: „Z hlediska energetické bezpečnosti jsou tepelné elektrárny fyzikálně velmi dobře vymyšlené. Další ‚havarijní‘ energie je totiž uložená ve vodní páře, která je natlakovaná v systému od kotle až k turbíně a přirozeně se sama tlačí do turbíny hned v návaznosti na odebírání točivé hmoty. Toto se opět děje v řádu vteřin, aniž by se zvýšil výkon kotle.“

Rozvodna

Jak moc důležitá byla druhý lednový pátek ona fyzikální „záchranná brzda“? Představme si, že by to nebyla skutečná událost, ale sci-fi, a že v Teplárně Kladno seděl u plynové turbíny dispečer  s křišťálovou koulí. Pointa je v tom, že i kdyby skutečně tušil, co a kdy se stane, svým aktivním zásahem by soustavě nepomohl. „Kladno má nejrychlejší turbínu v Česku, ani ona ovšem nereaguje v řádu vteřin, ale v řádu minut. V dynamickém stavu dokážou elektrárny obecně mnohem víc a právě díky fyzikálním zákonům umí chybějící energii dodat.“

Regulace, odhazování zátěže a pak už jen tma

Teprve poté, co jsme si po incidentu v Ernestinově „koupili“ čas fyzikou, nastupují automatické systémy na úrovni sítě i jednotlivých zdrojů. V návaznosti na pokles frekvence elektrárny automaticky aktivovaly primární regulaci a přepnuly se z výkonového režimu do režimu regulace otáček v autonomním řízení. Každý točivý zdroj tedy v rámci svých technických možností začal automaticky přidávat výkon až do okamžiku, než dosáhl svého výkonového maxima nebo než se podařilo frekvenci vrátit zpět na 50 Hz. Dispečeři na úrovni provozovatelů soustav tento typ regulace nakupují jako podpůrnou službu.

V kritickém období elektrárny laicky řečeno automaticky přidaly plyn, aby vyrovnaly frekvenci. V Elektrárně Chvaletice jsme například přidávali na všech výrobních blocích cca 10 MW. Podobně zareagovaly i výrobní bloky v Elektrárně Počerady,“ říká směnový inženýr Milan Prokop z Elektrárny Chvaletice.

V této souvislosti je třeba upozornit na tzv. princip solidarity, který se uplatňuje v rámci vzájemně propojené evropské soustavy. Platí pravidlo, že pokud má nějaký stát málo elektřiny, okolní země by mu měly pomoci, mají-li samozřejmě „z čeho“. V případě událostí 8. ledna 2021 se takto podílely na záchraně rakouské soustavy i české stabilní zdroje.

Vzhledem k závažnosti incidentu ovšem evropská soustava souběžně musela využít i další záchranné mechanismy než jen primární regulaci. Je třeba zdůraznit, že po odpojení Balkánu měl zbytek Evropy deficit ve výši 6,3 GW! To pro představu odpovídá více než polovině špičkového zatížení České republiky v aktuálním mrazivém období…

Elektrárna Chvaletice

„Na úrovni distribučních soustav jsou naistalována tzv. frekvenční relé, která hlídají kritickou úroveň frekvence v síti. Distributor má povinnost při poklesu frekvence odpojit určité nasmlouvané zákazníky. Cílem je snížit zátěž, a ochránit tak přenosovou soustavu před dalším šířením problému. Ale je třeba zdůraznit, že toto řešení už je havarijní a může vést postupně k výpadkům v rozsáhlých regionech,“ říká Zdeněk Müller.

I tento scénář v některých částech Evropy nastal. Francie a Itálie musely odpojit některé velké zákazníky, kteří jsou k takovému kroku smluvně zavázáni v případě, že frekvence poklesne pod určitou hranici.

V soustavě jsou vytipovány vývody, které má smysl vypnout a které zároveň nejsou součástí kritické infrastruktury. Nemá smysl vypnout ve všední den dopoledne prázdné sídliště a je zakázáno odpojovat nemocnice, hasiče či policii. O konkrétním postupu rozhoduje distributor dle přesně stanovených pravidel,“ prozrazuje Zdeněk Müller.

Pokud nepomůže ani odhození této menší zátěže, odhazuje se přirozeně čím dál větší zátěž, odpojují se celé oblasti, a pokud ani to nezabere, evropská soustava nevyhnutelně míří ke kompletnímu blackoutu. Což se naštěstí zatím nikdy nestalo. Ale z událostí 8. ledna 2021 bychom si právě proto měli vzít ponaučení.

Elektrárna Chvaletice

„Soustava to ustála velmi dobře, ale je třeba se dívat po dalších preventivních opatřeních a hledat další stabilizující prvky. Přibývá obnovitelných zdrojů energie, které jsou obtížně řiditelné a obtížně predikovatelné a přispívají do soustavy příliš malým zkratovým výkonem, takže síť obecně destabilizují. S každým nárůstem technologie s negativním vlivem na stabilitu systému proto musíme připojit novou technologii, která naopak bude síť stabilizovat. Možností je celá řada, ovšem ne všechny jsou ekonomicky efektivní. Jako síťař musím konstatovat, že z hlediska fyzikálních zákonů vycházejí stále nejlépe točivé stroje, které jsou připojené natvrdo do sítě. A ještě hodně dlouho tomu tak bude.“

Doc. Zdeněk Müller je vedoucím katedry elektroenergetiky na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Specializuje se mimo jiné na energetickou bezpečnost a elektrická vedení.

Potřebujete být v obraze ohledně elektroenergetiky?

Každý den pečlivě vybíráme nejdůležitější informace z oblasti elektroenergetiky a odesíláme je odběratelům do jejich e-mailové schránky. Přihlaste se k odběru Monitoringu oEnergetice.cz také a nic vám neunikne.
Naposledy jsme informovali o:
Spotřebiče klientů budeme řídit podle aktuální ceny elektřiny i jejího dostatku v síti, říká šéf Nano Green
22. září 2022, 18:00
Ekonom ČEZ: Zimu bychom měli s plynem zvládnout, postupně se otevřou nové zdroje
22. září 2022, 10:29
Vyzkoušejte Monitoring oEnergetice.cz na 14 dní zdarma!

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(83)
Zapletal
17. únor 2021, 08:34

Doufám, že už se dneska nenajde troll, ktrerý bude lhát, že ten skoroblackout způsobily OZE a zachraánil to Temelín.

Vinkler
17. únor 2021, 08:54

Než začnete žvásty a politikařit, tak si článek přečtěte.

Aby se autor vyhnul útokům, takových trolů jako vy, co nečtou ale rozmrazují, nepojmenoval prvotní příčinu.

Ta byla naprostý nedostatek ee na západě z Větrníků.

Následoval nákup v Turecku "čisté ee" z uhlí!!!

Tento přenos nevydrželo vedení v Chorvatsku, nicméně k přetížení došlo na základě obchodu z Turecka.

Po rozpadu sítě podržely Evropu roztočené klasické generátory po dobu několika s a z toho hodně v i JE, ač to popíráte.

Potom klasické elektrárny co přidaly. Ve Francii a Itálii i odpínali.

Co se vám nehodí zapřete. Než začnete rozmrazovat - (trolit) čtete.

blaha.p
17. únor 2021, 09:53

Tak na západě hlavně chyběl výkon 12 odstavených JE bloků ve Francii a také tomu nepřidal jeden odstavený blok v Dukovanech, který byl kvůli poruše neplánovaně odstaven o cca měsíc a půl = ekonomická ztráta této neplánované odstávky se vyšplhala v zisku na cca 450 milionů Kč o tuto částku bude nižší dividenda státu.

Emil
17. únor 2021, 10:07

Výkon jaderných bloků ve Francii 8.1.2021 ve 14:00 - 51727 MW. o rok dříve 8.1.2020 ve 14:00 - 52080 MW. Oproti předchozímu roku tedy chybělo pouhých 353 MW, navzdory definitivnímu odstavení 1720 MW dvou bloků JE Fessenheim. Využití jaderných bloků ve Francii tedy bylo ve zmiňované době dokonce vyšší než o rok dříve.

V ČR situace obdobná, podle dat ENTSO-E byl výkon našich JE o 12 MW vyšší než o rok předtím.

Jaroslav Studnička
17. únor 2021, 12:44

Koukám, že budete pane blaho.p neustále opakovat a opakovat.

Já vám tedy opět opakuji, že prodloužení odstávky B1 v EDU je jistě nepříjemná záležitost, ale chybějící výroba byla nahrazena uhelnými elektrárnami. Ztráta tedy byla v podobě platby za emisní povolenky.

Zbyněk Poisl
17. únor 2021, 18:09

Lhát určitě nebude. Ten Temelín to totiž opravdu zachránil a to z dost podstatné části! Nakolik ten problém vzniknul kvůli OZE se ještě neví, ale určitě v tom budou namočené! Kdyby totiž místo destabilizujících OZE v severozápadní části Evropy byly klasické točivé zdroje, byl by problém mnohem menší!

Omega
17. únor 2021, 20:50

Ano, způsobily to OZE - lépe řečeno to, že nevyráběli.

A ano, zachránil to i Temelín - tím, že za cenu ztráty kinetické energie turbíny a zvýšením výroby dodával více, než je jeho výkon (prostě turbína přešla do energetického dluhu a začala zpomalovat)

A ani ty tisíce FVE, kterým je bráněno dodávat do sítě by nepomohlo, protože nikdo z nich nebyl v přebytku, který by do sítě mohl dodat. U nich se dalo říci díky bohu, alespoň moc nepřekáželi.

pr
19. únor 2021, 15:28

Sice nebyl v přebytku, ale měl minimálně energii rovnající se polovině kapacity akumulátoru (alespoň u hybridních typů). Což by slušně pomohlo. Ale není o to zájem. Takže se klidně chlácholte nesmyslem, který ČEZ prosadil.

energetik
17. únor 2021, 09:00

To mi silně připomíná ty studie z EGÚ Brno vytvořené na předem zadaný výsledek. Aneb jak z nevýhody a problémů synchronních generátorů udělat výhodu a přednosti. A také jak zaměnit následek za příčinu. To že se frekvence musí v přenosové soustavě udržovat v malých výchylkách je dnes už hlavně kvůli těm synchronním generátorům aby nevypadly ze synchronizmu nebo nezačali kývat - kmitat. Nerotační zdroje nemají žádný problém se změnou frekvence od 45-65Hz a tento rozsah jim omezuje pouze požadované nastavení ochran PSD a PPS. Ani je neomezují žádné setrvačné hmoty, viz to požadované roztočení. Až je to směšné jak se z nevýhody dá překroucením udělat jako že je to pozitivní věc.

V síti kde nejsou žádné synchronní generátory tak když chci a nastavím frekvenci na 50Hz tak tam mám těch 50Hz řízených přesným krystalem. Ale na druhou stranu tam nemám potřebu nastavovat těch 50Hz na pevno, když tam nejsou žádné synchronní generátory u kterých by hrozilo že by nějaký vypadl ze synchronizmu nebo začal kývat a tak využívám simulaci synchronního stroje ve střídači ke kolísání frekvence pro regulaci toků energie a účtování plovoucí ceny v elektroměrech která je skutečně v každý okamžik daná poptávkou (spotřebou) a výrobou. Pokud nenastavím těch 50Hz tak u zákazníků byl jediný problém v tom, že se jim některé špatně navržené hodiny na sporácích trochu předbíhali, protože Číňan ušetřil 0,5 dolaru za krystal a časový takt odvodil od síťové frekvence. Nicméně řídící střídač si počítá počet kmitů a když mu bylo dovoleno, tak počet kmitů zase srovnal. Každopádně mám možnost volby jestli nastavit 50Hz na pevno, nebo simulovat synchronní generátor a neomezují mne negativní vlivy a problémy synchronních zdrojů jako je setrvačnost, omezený rozsah účiníku, hrozící výpadek ze synchronizmu, kývání, chybějící deformační výkon který spotřebovávají dnešní spotřebiče a který neumí žádný rotační zdroj poskytnout.

Jo a jádro v ČR nestihlo nepřidalo nic, žádná změna výkonu se nekonala.

Kdyby bylo v síti více akumulačních systémů neomezených setrvačnou hmotou a které by mohli dodávat systémové služby, tak by ta výchylka frekvence byla sotva měřitelná.

Vladimír Šťastný
17. únor 2021, 09:38

Jádro těžko mohlo něco přidat, jelo naplno.

Vinkler
17. únor 2021, 09:56

Jak to víte? Ukaž kde je to napsáno.

Zbyněk Poisl
17. únor 2021, 19:05

Jádro sice nepřidalo, ale dvě 1000MW v Temelíně a šest 220MW turbín v Dukovanech přispěly svoji kinetickou energií k podržení soustavy po nezbytně nutnou dobu k náběhu podpůrných služeb!

energetik
17. únor 2021, 10:03

No právě, takže se na řešení problému nijak zásadně nepodílelo oproti jiným zdrojům které byť se zpožděním na výkonu přidávali.

Mohli nastartovat tu odstavenou 1. v Dukovanech :-). Než by roztočili turbínu - překonali setrvačnost tak by to bylo "s křížkem po funuse". Ale mohli by se po vzoru tohoto článku být do prsou že tam mají pár kW uložených v setrvačnosti které snad při poklesu o 0,2Hz z toho vytáhnou než je od sítě odpojí frekvenční nebo proudová ochrana chránící generátor.

Vladimír Šťastný
17. únor 2021, 12:04

Proč by se mělo podílet? Jede v režimu základního zatížení, tedy více méně na plný výkon a pořád. Proč neštěkáte na OZE, že to nevybalancovaly? Kdyby v síti nebyl ten základ z jaderek, byli bychom potmě ještě teď.

pr
17. únor 2021, 13:35

Milý pane Šťastný,

protože balancování mají domácí OZE finančně zakázané! Brutální množství domácích FVE má naakumulováno. Jakmile však pronikne jediná watthodina do distribuce je majitel po zásluze sankcionován. Tak jsou nastavena pravidla pro mikrozdroje ve zjednodušeném režimu. Takže energetik má s EGÚ pravdu. Domácí OZE by statisticky mohly 90% svého instalovaného výkonu poskytnout síti, neboť po 90% času jsou na méně než 10% zatížení uživatelem. Jenže PPDS řekl NE! No tak nyní už NE po zbytek mého života a života mých dětí. A jestli Vám není něco jasné, nebo nerozumíte o čem píšu můžete se klidně zeptat.

Vinkler
17. únor 2021, 15:59

Pane PR ono to není tak jednoduché jak se tváříte.

Podle mých znalostí jde o regulačnický problém, neboť do jedné soustavy by fungovalo statisíce různých regulátorů a to je situace na průser, kdy se začnou navzájem přetahovat a kmitat. Nevím o tom, že by již byl tento problém vyřešen, ani o Kalifornii se to neuvádí a to je tam špička světa v SW.

pr
17. únor 2021, 17:51

To s tím kmitáním jste mne rozesmál. Pokud hybridní měnič dokáže v ostrovu měniči ongridovému nasimulovat síť a současně si i při proměnné zátěži z přebytků v reálném čase nabíjet akumulátory, tak zvládne i příspěvek do distribuční sítě. Ale co. Je to zakázané. Tedy jakákoli debata o již provedených měřeních a principech je házením perel sviním jak pravili předci. Od doby kdy jste naposledy viděl v souvislosti s OZE technologii krále Klacka tedy pouze ongridové měniče uběhlo dlouhých let. O těch ongridech zde nebylo z mé strany ani písmenko. Jojo, letí to a svět je zdaleka jinde než jste se učili. Začínám přicházet na to jaký pravěk popisují příspěvky zde diskutujících dinosaurů. Opravdu jsem netušil, že historická úroveň ČEZu dokáže uspat tolik zainteresovaných. Obrázek z puzzle se pomalu rýsuje.

Martin V.
18. únor 2021, 14:07

Víte někdo znalý jakou rotační energii má akumulovanou turbína s generátorem v typické tepelné či atomové elektrárně? U rozjetého vlaku to z hmotnosti a rychlosti spočítá každý školák. U turbíny sice znám otáčky, snad bych odhadl i hmotnost rotujících částí, ale její rozložení, a tím tedy moment setrvačnosti, odhadnout nedokážu. Na kolik sekund nominálního výkonu generátoru by vystačila jeho kinetická energie při rotaci? Díky předem!

energetik
19. únor 2021, 08:27

To záleží hlavně na tom, při jakých otáčkách ten odběr setrvačné energie ukončíte (kdy to vypne ochrana). Protože až do nulových otáček jako u těch vysokootáčkových setrvačníkových akumulátorů uložených ve vakuu a připojených přes střídač jít nemůžete.

Tedy při 50Hz se bude dvoupólový generátor točit 3000ot/min. Když frekvence poklesne o těch 250 mHz (jak se stalo) na 49,75Hz tak se otáčky sníží na 2985ot/min, poklesnou tedy o 15ot/min a to je tedy zjednodušeně nějakých cca 0,5% z celkové setrvačné energie kterou ten generátor musel získat aby se roztočil na těch 3000ot/min. Myslím že těmi 0,nic se nemá cenu dále zabývat.

Martin V.
19. únor 2021, 16:39

Dobře, otáčky klesnou o 0,5 %, ale kinetická energie rotace je 1/2*J*omega^2, takže ta klesne dvojnásobně, tedy o 1 %.

Nakonec jsem našel, že hmotnost rotoru 1000 MW turbíny v Temelíně je 326 t, nenašel jsem hmotnost rotoru alternátoru, ale řekněme 400 tun celkem rotující části. Největší neznámá je průměr (lopatky jsou dlouhé, ale oproti hřídeli lehké). Řekněme 1 metr průměr ekvivalentního plného válce. Moment setrvačnosti válce je 1/2*m*R^2, tedy J = 1/2 * 400 t * 0,25 m^2 = 50 000 kg*m^2.

Ek = 1/2 * 50 000 kg*m2 * (2*pi * 50 Hz)^2 = 25 000 kg*m2 * (314 rad/s)^2 = 2,5 GJ

Z toho jedno procento je 25 MJ = 25 MW*s, takže při poklesu otáček o půl procenta může přidat k nominálním 1000 MW ještě 250 MW po dobu 100 ms? No, a teď by mě zajímalo, jestli jsem se trefil aspoň řádově.

Vinkler
17. únor 2021, 09:55

Trolíte a nečtete. Generátor má povolenou jakoukoli frekvenci.

Vypíná ochrana nastavená podle požadavku síťaře, obvykle plus mínus 2 Hz. Ale klidně i 45-65 Hz, bude-li požadováno (to platí pro 60Hz gen., jinak trvale 55Hz).

A generátor může pracovat v rozsahu 0,8-1- nula bez výpadku ze synchronismu, opět vypíná ochrana, podle požadovaného.

Zbytek o čem mluvíte je výhoda v izolované síti.

Jedině co generátor neumí lépe než speciální elektronika je oprava THDI a THDU.

Jak víte, že jádro nepřidalo?

Přidalo z principu, který popíráte. Viz článek. První milisekundy přidá ta vámi poplivaná setrvačnost rotoru. Vteřiny přidá pára akumulovaná v potrubí a minuty už přidá reaktor. Tak jako u plynové nebo huhelné elektrárny.

energetik
17. únor 2021, 10:36

Pro střídače není problém rozsah účinníku 0-1-0. Některé fotovoltaické stabilizují síť dokonce i v noci když je povolena funkce "Q at Night" a dodávají tak nepřetržitě jalovinu ke stabilizaci napětí nebo požadavků distributora, případně mohou i dělat paralelní aktivní filtr harmonických a opravovat deformaci sinusovky napětí. Ovšem to by se v ČR za dnešních legislativních podmínek a podvodníky legalizovaných podvodech v měření energie nikomu nevyplatilo, protože by za to musel ještě zaplatit zvláště například při vyrovnávání fázové nesouměrnosti. Ale technicky to není žádný problém.

Ano ty milisekndy s pár kW navíc, úžasné, ale oproti akumulačním systémům kterým je zde zamezeno podnikat zanedbatelné. Navíc po těch milisekundách o to více musíte přidat na výkonu aby jste tu setrvačnost zase doplnil zpět a mohl se dostat zase na 50Hz, to u nerotačního zdroje odpadá. Navíc ty milisekundy umí kdejaký střídač s trochu větším kondenzátorem, viz lakovny od Škodovky kde to mají pro zkvalitnění sítě. Nemusíte udržovat tuny roztočené hmoty v chodu aby jste z toho mohl využít 0,25% setrvačné energie navíc.

Martin Prokš
17. únor 2021, 10:24

Dobrý den,

Víte pan "energetiku" když čtu Vaše názory, tak si říkám že byť jsem elektro-laik (vystudovaný strojař aerodynamik), tak jsou vaše vývody zcela evidentní šílenosti. A tak bych odhadoval, že Vaše jméno bude za ta léta mezi všemi distributory vyhlášené a známé, takže mě Vaše "problémy" s nimi vůbec nepřekvapují ve smyslu jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.

Kdyby nebyla síť na jednotné synchronní frekvenci, tak to není síť ale velké množství ostrovů s velmi omezeným počtem zdrojů a spotřebitelů a velikými výkyvy parametrů. Vzájemná výpomoc mezi ostrovy by byla možná jen přes frekvenční měniče v rámci nejbližších dvou, nanejvýše tří, ostrovů. V nejlepším případě by to byl model jako Japonsko, které je rozdělené na 50Hz a 60Hz. Jenže těchto ostrovů by bylo hodně a blízko sebe, což by ztěžovalo až znemožňovalo jejich propojení a regulaci aby se navzájem netřískaly.

Většina spotřebičů by se musela upravit, aby dokázala pracovat s vysoce proměnnými parametry napětí a frekvence. Zapomeňte pak na klasické jednoduché elektro-motory pro běžné stroje, vše by muselo být zahozeno a nahraženo frekvenčně řízenými novými motory s frekvenčními měniči. Zapomeňte na klasická trafa, ta s proměnnou frekvencí a vyššími haromonickými mají také velké problémy. O zdroji rušení vyššími harmonickými z drátů nemluvě.

energetik
17. únor 2021, 10:51

Já ale nepsal o žádném množství ostrovů, to není nutnost ani podmínka, k tomu odbočujete vy.

Přesně tak, ty harmonické a deformační výkony pro spotřebiče které už ani odebírají sinusový proud (výkon), kvůli nim se musí čím dám více instalovat aktivní filtry a kondicionéry, protože rotační zdroje a transformátory tyto harmonické nezvládají. No a teď už jen zbývá si připustit že aktivní filtr není nic jiného než paralelně pracující střídač který dodává v protifázi deformační výkon a tím jej "vykompenzuje".

Bizon
17. únor 2021, 11:57

A můžete odkázat na příklad implementace kde střídač zároveň filtruje? Všechny instalace v US, UK, Německu i Austrálii co jsem našel to mají zvlášť. U střídačů staví separátní filtry, kombinaci aktivního filtru s klasickou SVC kompenzací označují jako hybdrid STATCOM, A většinou je poblíž i synchronní mašina, společně jsou prostě efektivnější a zvládají toho víc než zvlášť.

A ten aktivní filtr napůl misreprezentujete, je to klasický filtr, jen krmený/řízený střídačem, filtraci pořád zajišťuje laděný LC obvod na výstupu. Jak alternátor tak filtr reagují instantně díky indukčnosti cívky, rozdíl je až pak v tom jak se energie do cívky doplní.

pr
17. únor 2021, 13:52

Tak si přijďte poslechnout jak hybridní měnič poblíž trafostanice hraje. Prostě sleduje sinusovku a co neodpovídá předpokládanému průběhu to dorovnává. Ty zdarma distributorovi poskytnuté kVArh na 4Q při případně odpojeném zbytku OM hovoří za své.

Carlos
17. únor 2021, 22:00

Dobrý večer, pane Prokši,

obrovsky by záleželo na tom jak velké ty ostrovy budou a jak budou propojené, o jaké době vzniku té ostrovní sítě se budeme bavit atd. Něco jiného by byl provoz ostrovní sítě kdy v jednom městě bude deset ostrovů asynchronních po pár MW, a něco jiného když se bavíme o sítích s pár tisíci MW. Úplně teoreticky se daly v řádu MW/stroj spojovat celkem efektivně sítě už před sto lety přes rotační měniče (neplést s motorgenerátory) a DC meziobvody.

Počet napojitelných ostrovů bude spíš záviset na jejich velikosti, jak územní tak výkonové.

Trafu je celkem jedno jestli běhá na 55, 50, 60, 42, nebo podobném kmitočtu. V USA se sto let dozadu dělala rádia s trafem pro 25 a 60Hz, rozdíl je jenom v mohutnosti jádra a voltech na závit (myslím, nevím teď z hlavy), pokud se budeme pohybovat v nějakém slušném rozmezí, tak se i trafa budou chovat slušně. Běžné co koupíte mají myslím uváděná frekvence 50 a 60 Hz.

Další věc je že předpokládáte asi velké frekvenční rozdíly mezi ostrovy, ale reálně by to spíš bylo rozmezí 4Hz, tedy 48-52. Jak jsem také uváděl, bude záležet na tom jak jsou ostrovy svázané. Pokud máte DC meziobvod, tak nebude asi velký problém. SŽ takto plánuje realizovat vlastní síť, pilotní projekt je v Otrokovicích. Měniče budou 3f převádět na 1f, takže zátěž bude za všech okolností symetrická a navíc se nahradí stejnosměrné napájení a odpadne prostřídání.

Další věc je že pro obyčejné univerzální motory by měl stačit usměrňovač a kondenzátor. Zdroje pro elektroniku mají klidně 90-260V AC nebo 140-370 DC. Takže ani to není problém.

Miloslav Černý
17. únor 2021, 10:48

Důležitý je, že se dokážou tyto problémy dostatečně odborně analyzovat. Nyní nezbývá než použít těchto informací k posílení opatření pro neopakování. Je to součástí tohoto dynamického složitého procesu jako jinde. Rozhodně to není důvodem k Větší propagaci JEDU. Není to nic dlouhodobě neřešitelného pro OZ.

Vinkler
17. únor 2021, 11:40

Jistě že není. Možností je několik.

a) posílit vedení do Turecka a spalovat uhlí mimo EU :-).Ale kdo ho zaplatí? EU nechce.

b) Postavit paroplyny a provozovat je v horké záloze (" na volnoběh"). Ale kdo to zaplatí, pokud bude vyrábět jen trochu EE?

c) Postavit baterie na mnoho hodin. Ale kdo to zaplatí, pokud pojedou jen občas?

d) Postavit JEDU a JETE jet s nimi trvale místo většiny uhelek.

Alex
17. únor 2021, 11:48

Zajímavé, že z toho posledního bodu vám vypadl ten důležitý dovětek, který jste měl všude předtím: "kdo to zaplatí?" :)

Vladimír Šťastný
17. únor 2021, 12:13

Tomu, kdo to zaplatí bude spolehlivý chod a trvalá dodávka výkonu. To samo o sobě znamená i to, že se investice, i když vysoké, vrátí.

Vinkler
17. únor 2021, 13:27

Proč dovětek? JEDU a TETE jedou téměř celý rok a zaplatí se ve vyrobené šalině. Ty ostatní jedou pár hodin v roce, zbytek je v záloze.

Vinkler
17. únor 2021, 13:28

To je pro Alexe co dělá hloupého.

Carlos
17. únor 2021, 22:26

A) Blbina.

B) Blbina, lepší budou synchronní kondenzátory a (P)VE

C) Potřebujte baterie na jednotky hodin, ty by se měly postarat jak o krytí do startu (P)VE, tak plynových turbín.

Dále lze uvažovat o tepelných akumulátorech u tepláren.

JE mají obrovský problém v ceně a tom kdo je do nich s to investovat a kdo to chce udělat, na tisíc MVE najdete investory snáze než na jeden blok JE.

Ivan Novák
18. únor 2021, 19:27

Umístit v ČR tisíc nových MVE bohužel není možné, natož o výkonu 1200MW a s ročním využitím 85%.

Carlos
18. únor 2021, 19:52

Ano, vím, to je jen příklad pro ukázku kde je tak trochu problém - ve velikosti JE a omezeném počtu subjektů schopných investovat do nich.

Bizon
17. únor 2021, 12:06

A co když ta opatření pro stabilizaci OZ budou nákladnější než JEDU? Máte představu kolik budou stát akumulace, zálohy, filtrace a nová vedení pro zajištění robustnosti sítě? Toto je potřeba odborně analyzovat, zadarmo to totiž zdaleka nebude...

Vinkler
17. únor 2021, 14:50

Dělal jsem si přibližný odhad podle údajů dříve uveřejněných zde a vyšlo mi cca 1,5-3x EDU levnější, než ty potřebné investice do robustnosti sítě OZE.

Napsal jsem ho na OE asi před 1/2 rokem.

Zbyněk Poisl
17. únor 2021, 19:02

Vážený pane "energetiku." Vy toho o energetice víte zatraceně málo ale hodně o ní umíte kecat! :-) Je sice pravda, že 50Hz nemusí být dogma, ovšem stabilita frekvence sítě je zcela zákonitým a fundamentálním požadavkem pro její možné provozování. Pokud připustíme "plovoucí" frekgvenci, pak se celá síť během krátké chvíle rozpadne!

Michal Staša
17. únor 2021, 15:19

Děkujeme za fosilní PR.

Dian Hrozek
17. únor 2021, 15:40

A proto Němci plánují v rámci svého "energetického obratu" investice do setrvačníků.

Omega
17. únor 2021, 21:00

Tento princip se používá na hranicích soustav v USA - roztočené hmoty se docela jednoduše a levně dají použít při rozdílu frekvencí.

Ale jako záloha to moc nefunguje - množství energie co se dá uložit do rotujících disků je omezené, ovšem pro podržení sítě na těch potřebných pár vteřin je to dobré a především levné řešení.

Vít Ožana
17. únor 2021, 17:00

O bateriových úložištích, které reagují v milisekundách pan docent ještě asi neslyšel, když se o nich ani slůvkem nezmínil.

Emil
17. únor 2021, 17:09

Asi se o nich nezmínil proto, že na problém 8.1. vzhledem k jejich zatím mizivému podílu neměly žádný vliv.

Navíc nebýt setrvačnosti o které píše, tak jsou i milisekundy příliš pomalé.

Milan Vaněček
17. únor 2021, 17:49

Prosím Vás nechtějte po člověku co celý život dělal tradiční energetiku aby myslel jako Elon Musk. 6 GW v bateriových systémech by problém z 8.1. vyřešilo okamžitě. A cena pro EU zanedbatelná, cca 1miliarda EUR.

To jenom na podporu do energetického přechodu od uhlí nacpe EU jen do naší malé země mnohem více.

Chce to ale čas, v EU se v současnosti staví 2 Gigatovárny na baterie a připravuje stavba dalších 3.

Takže skončí (zmírní se) závislost na Asii.

Omega
17. únor 2021, 21:08

S tím 6GW by se dalo dost udělat - počet EV v EU roste, pokud by byli inteligentně připojené, tak ten potřebný výkon k dispozici bude (dokonce i dneska).

Tím by se vyřešil prostředek úlohy - to jest zajistit stabilizaci sítě po prvních 5ti vteřinách a udržet to po dobu cca 15 minut.

Zbývá jen těch prvních 5 vteřin - zajistit aby se síť nerozpadla, a potom ten čas po 15ti minutách, kdy už musíte potřebný výkon v síti mít.

pr
18. únor 2021, 05:06

A zase socialismus. Budeme privatizovat chudým aby bohatí se dobře měli.

V2G neprojde. Lidi nejsou dementní aby svými penězi za soudružské NAZDAR! sanovali síť pro podnikavce.

Mimochodem stejně mohly sloužit domácí FVE s bateriovými úložišti, ale PPDS řekly NE!

Tak ať si vetknou to své strašení černými výstupy do zadele. Koho to zajímá?

Jira
20. únor 2021, 07:59

pr, srovnejte se, porušujete pravidla diskuse.

Přestaňte urážet, když nemáte pravdu.

Vinkler
17. únor 2021, 17:53

50Hz je 100 půlperiod a to je 10ms. Opravdu ms je to pomalé, je třeba reakce cca 10mikrosekund. Ale to FC v horkém připojení taky umí. Nicméně musí v tomto provozu v daný okamžik jet. To taky není zadarmo.

Mirek
17. únor 2021, 18:48

https://denikreferendum.cz/clanek/32220-medialni-blackout-lez-tykacova-sevenu-se-sirila-ceskymi-medii

Tady čeps říká, že to zase tak žhavé nebylo a že to chce, světě div se, víc baterek

Miloslav Černý
17. únor 2021, 19:17

Když se bude rychlost výroby z OZ zvyšovat (jsme na samém začátku) tak budou mít přednostní odběr zcela jistě před JE, ať to bude z různých důvodů, které ani moc ovlivnit nebudeme moci, když přijdou z EU. Takže nám zbydou jenom oči pro pláč, když bude jejich provoz výhodný pár měsíců v roce. S tímto faktem je tady počítat a ne se tvářit, že se nás to netýká.

Emil
17. únor 2021, 19:22

Na samém začátku jsme už přes dvacet let...

Miloslav Černý
18. únor 2021, 10:01

Správná připomínka. Taky bych chtěl vlastnit auto vyrobený před spousty lety, protože by měl cenu veteránu, ale rozhodně ne pro běžné využití, to by už ztratil hodnotu muzejního kousku a přijmu z toho plynoucího. A nová JEDU by se tím snadno mohla stát, neboť je snahou je stavět na co nejdelší s ekonomických důvodů životnost. O OZ před 20 lety se ještě ani nezačalo mluvit nějak vážně. A dnes si těžko můžeme představit možnosti, které v sobě skrývají za dalších 20 let, což je podpořeno obrovskými celosvětovými investicemi v této kategorii.

Emil
18. únor 2021, 10:22

Už při rozhodování o Temelínu v devadesátých letech se jako protiargument používaly obnovitelné zdroje, je to více než dvacet let. Odpůrci tehdy tvrdili, že se Temelín nevyplatí. Dnes už měly být podle nich OZE dávno bez dotací. Historie ukázala, že se hrubě mýlili. Německý zákon o obnovitelných zdrojích, zavádějící podporu OZE, je rovněž starší než dvacet let, např. instalovaný výkon větrných elektráren vzrostl v Německu v roce 2002 skoro dvojnásobně než v loňském roce. Tolik k tomu jak jsme na začátku a jakou hodnotu mají podobné věštby, co zaručeně bude za 20 let.

energetik
18. únor 2021, 11:05

Pro jistotu ale částečná liberalizace trhu proběhla až po spuštění Temelína, že. Aby se jim do kšeftu nenacpal někdo jiný. A pro další jistotu ještě po roce 2010 na všechny OZE po dobu tří let vyhlásili stopstav který byl následován legalizací měřícího podvodu u měřících míst s OZE.

Nové FVE se staví bez dotací od 1.1.2014 a ty "nelegální" zprovozněné v stopstavu a bez kompenzací pro narovnání trhu které se nedali odmítnout i o několik let dříve. Mezitím se stále navyšovaly dotace např. do těžby uhlí. Se všemi těmito záměrně vytvořenými překážkami a netržními subvencemi do konkurence se zvláště fotovoltaika velmi dobře vyrovnala a jede. Nové Dukovany tak už nebude ochraňovat neexistující částečná liberalizace i když jsou stále velké snahy táhnout vývoj v tomto směrem zpět a neustále pro jadernou energetiku vytvářet stále další netržní výjimky, úlevy, garance a subvence.

Emil
18. únor 2021, 11:26

Staví je trochu silné slovo, podle dat ERÚ měly největší instalovaný výkon v roce 2013, i v roce 2019 byl přírůstek instalovaného výkonu oproti roku 2013 záporný. Ani informace o přírůstcích v loňském roce na tom nic zásadního nemění.

Informace že se staví bez dotací je rovněž nepravdivá, podstatná část nových instalací vznikla díky podpoře z programu Nová zelená úsporám nebo programu OPPIK.

energetik
18. únor 2021, 11:46

Emile, moc dobře víš že ERÚ eviduje pouze ty legální a ty co požádají o licenci a vzhledem k sankcím (platba za spotřebu vlastní elektřiny) které byly po 1.1.2014 (zrušení kompenzací pro nové FVE) se do licence nikdo dobrovolně nehrnul. A od roku 1.1.2016 je povolený provoz výrobny bez licence pouze do 10kW a ty elektrárny pod 10kW jsou stále pod rozlišovací schopností ERÚ a těch aktuálně přibývá nejvíc.

V zimním energetickém balíčku je tato hranice požadována na minimálně 20kW. Jsem zvědavý jak dlouho ještě ještě bude zdejší energetická mafii to obstuovat a odkládat než lidem milostivě dovolí těch 20kW a za jakých absurdních podmínek.

Elektroměrový podvod jim schválil odkláněcí ministr Kocourek (ODS) prakticky okamžitě ze dne na den jen s lživou výmluvou že to požaduje EU. Když jde o podvody a tunely na kterých si nakradou, tak jsou najednou extrémně rychlí.

Emil
18. únor 2021, 12:07

ERÚ samozřejmě eviduje i výrobny pod 10 kW. Stačí se do té zprávy podívat. A docela by mě zajímalo, jak víte že jich přibývá nejvíc, když jsou nelegální.

pr
18. únor 2021, 21:50

Ty argumenty z devadesátých let, které zmiňujete jsou stále platné. Tunelín se nevyplatil. Nebyly odstaveny nepotřebné huhelné elektrárny a tím neustále dochází ke zbytečným ztrátám na životech lidí v ČR, tedy to byla zcela zbytečná investice která dotovala zahraničí a navíc nám zde zbytečně zůstane na statisíce let desítky tun vysoce radioaktivního jaderného bordelu se kterým se budou muset naše děti a následující generace popasovat.

Z OZE minimálně FVE je od roku 2014 ekonomicky výhodnější než NT tarifu D25d (jako investice na důchod). A cena panelů od toho letopočtu neustále klesá.

Co se FVE neregistovaných u ERÚ týká to vyplývá z importu a prodeje FV panelů. Opravdu ty objemy nejsou zanedbatelné. Nejeden kontejner plné velikosti mi prošel rukama a to jsem jen při vykládce zaskakoval. Výkonem vysoce převažují ty evidované. energetik ne zcela výstižně zvolil jejich označení což v uvozovkách je pochopitelné. Není na nich nic nelegálního a co víc, opravdu generují elektrickou energii která je využita.

Co se evidence u ERÚ týká, není se co divit a pokles evidovaných bude nadále prudce klesat protože se připravují další sankce proti evidovaným elektrárnám. Než být sankcionován, tak rozvoj elektrické akumulace po roce 2013 umožňuje takovéto zdroje používat pro čistě soukromé účely a neobtěžovat distribuci až 60% přetokem která byla využita v průmyslu a klimatizacích. (průmysl na rozdíl od domácností odebírá EE převážně ve dne a klimatizace převážně když slunce pálí jak čert)

Takže za nedostatek elektřiny zapřičiněný klimatizacemi a přebytek elektřiny v noci (bojlery se nenahřívají na NT ale přebytky z FVE ve dne, sníží se tedy bazální noční spotřeba po 3/4 roku) nelze podsouvat OZE ale debilitě distributorů, jejich PPDS a taky poblitiků. Kdo jinému jámu jámu, sám do ní sám! Distributoři mohou nadávat pouze sami sobě.

pr
18. únor 2021, 22:06

Jak jsem popsal, zde se ukazuje jak dobře byl napsán zákon který zakazoval majetkové propojení výrobců elektřiny s distribučními společnostmi.

To že ČEZ dokázal zvrátit legislativu ve svůj prospěch a jak mafiánskými praktikami vládne skrze energetiku je jen obžalobou neschopnosti zastupitelské demokracie hájit opravdové zájmy lidu.

I tak díky tvůrcům původního znění zákona za pokus. Dopadlo to jako dycky.

Emil
18. únor 2021, 22:14

Dočetl jsem po druhou větu prvního příspěvku, dál zjevně ztráta času.

pr
17. únor 2021, 19:35

No tak budou mít přednostní odběr. Je nějaký důvod proč by OZ neměly mít přednostní odběr?

Milan Vaněček
17. únor 2021, 19:44

Nakonec to dopadne jak tady píší:

pv-magazine.com/2021/02/17/solar-storage-to-take-over-from-australian-uranium-mine/

cituji: "Solar, storage to take over from Australian uranium mine

The Ranger Uranium Mine ceased production in Australia’s Kakadu National Park in January, following years of financial losses. Now, as part of a multimillion dollar rejuvenation of the park, there are plans to develop a solar and battery storage hybrid project near the town of Jabiru."

Zkrátka, po mnoha létech finančních ztrát budou budovat FVE + storage.

"The Ranger Uranium Mine is owned by Energy Resources Australia, a subsidiary of Rio Tinto. It was once one of the most productive uranium mines in the world. However, the mine ceased production on Jan. 8, after years of losses primarily attributed to the market slump following the 2011 Fukushima nuclear disaster"

Pokrok nezastavíš, časy se mění...

Jaroslav
17. únor 2021, 20:34

Chytří pánové diskutující, co říkáte, na to, že je článek označen jako komerční sdělení?

Milan Vaněček
17. únor 2021, 23:07

Máte úplnou pravdu. Je to (placené) komerční sdělení naší RVHP energetiky (=uhlí plus jádro) zaštítěné členem katedry klasické energetiky a podporované řadou profesionálních diskutérů.

Ale i o tom se dá svobodně diskutovat.

Celá ta akce blackout je placená PR akce naší RVHP energetiky.

Emil
17. únor 2021, 23:16

Dokonce se naší RVHP energetice podařilo podplatit i pana Bloomberga :-)

www. bloomberg. com/news/articles/2021-01-27/green-shift-brings-blackout-risk-to-world-s-biggest-power-grid

energetik
17. únor 2021, 23:59

Ani v komerčním sdělení by se nemělo lhát, např. věta: "Přibývá obnovitelných zdrojů energie, které jsou obtížně řiditelné a obtížně predikovatelné a přispívají do soustavy příliš malým zkratovým výkonem, takže síť obecně destabilizují."

Až na tu první část souvětí je ten zbytek jen samá lež a nesmysly.

"obtížně řiditelné" To jako myslí to, že rotační zdroje dle PPDS stačí regulovat z dispečinku jen rozsahu 50-75-100%, ale OZE ze střídači musí zvládat 0-30-60-100%?

Nebo snad to že doba odezvy u synchronního stroje je povolena až na 5 minut, zatímco střídač musí reagovat na povely z dispečinku do 1 minuty?

Predikce je u všech OZE daleko daleko spolehlivější než jistota toho že ve stejném predikovaném období nevypadne nečekaně např. Temelín a v síti z ničeho nic bude chybět 1GW tak se již stalo.

To že by z ničeho nic nepredikovatelně v síti najednou vypadlo 1GW OZE výkonu je oproti tomu naprostý nesmysl.

Po tři roky zde byl vyhlášen stopstav na připojování jakýchkoliv OZE z důvodu překročené zkratové odolnosti v rozvodně v Albrechticích, zatímco rotační zdroje s vysokým zkratovým výkonem připojované byly. Přitom OZE dle Doc. Zdeňka Müllera mají malý zkratový výkon a přesto jim byl odepřen (na rozdíl od rotačních zdrojů s vysokým zkratovým výkonem) přístup do sítě. Takže kdo tady lže, Müller nebo distributoři? Oba. Müller i distributoři účelově lžou a překrucují jak se jim to zrovna hodí.

Mimochodem a proto je také v PPDS požadavek na střídače aby zůstaly v síti při blízkém zkratu (poklesu napětí) déle připojeny než synchronní zdroje, viz funkce UVRT a FRT křivky, když toho dle Müllera nemohou být schopny?

Ten Doc. Zdeněk Müller je úplně mimo realitu a největší tragédie na tom je, že tyto nesmysly zřejmě i učí studenty na vysoké škole.

pr
18. únor 2021, 05:19

Jak zde již bylo dokázáno, místo rozvoje myšlení bez hranic, protože věda, výzkum a inovace se s myšlenkovými mantinely jaksi nesnáší, je naše školství (včetně univerzitního) neustále tlačeno k výrobě vojáků pro minulé války. Čest jejich památce.

Žádné otevřené hlavy pro budoucnost, pouze tupé lpění na sto let starých technologiích.

Hloupý Honza se kdysi se zkušenostmi ze světa vracel, dnes už mu návrat do muzea s názvem ČR nestojí za námahu přestože zde má předky.

Petr Vytiska
17. únor 2021, 20:49

Prosím informované diskutující. Mám na starosti 2 BPS ve středních Čechách, které dle předepsaných požadavků distributora zareagovali na snížení frekvence odstavením. Generátory mají 30% rezervu a mohly by pomoct. Nevíte prosím někdo proč se mají odstavovat? Po odstavce trvá nejrychlejší náběh 10 minut...

energetik
18. únor 2021, 08:12

Takových případů je bohužel více. Bohužel stále je dost techniků od distributorů kteří vůbec nerozumí tomu co tam dělají a nijak slavné to evidentně není ani v komisi PPDS která jim ty předpisy vytváří.

Podobný problém chybě nastavených ochran dle požadavků distributora způsobil už blackout v Austrálii.

Tady pomůže asi taky jen blackout (i když tady to jsou potom schopni shodit na OZE), nebo snad ty šílenosti co ti správci provádějí s naší sítí více medializovat.

A ten náběh 10 min. je už také spatně, ČEZ Distribuce požaduje prodlevu alespoň 20 minut nebo 5 min s pozvolným náběhem výkonu max. 10% za minutu. Což málokterý rotační zdroj zvládne, to se většinou nastavuje ve střídačích, takže by jste měl podle nových předpisů najíždět BPS až po 20 minutách prodlevy pokud tedy v tomto čekacím intervalu nedojde k dalšímu přeskočení parametrů v síti a pokud dojde, tak se odečet prodlevy nuluje a počítá se znovu 20 min.

V zahraničí žádné nesmyslné čekací prodlevy k připojení zdroje nemají, maximálně tak ten plynulý rozběh. Tam se proti rozkmitání sítě a zdrojů nastavuje na ochranách hystereze (např. při 51,5Hz vypnutí a při 50,1Hz zapnutí, podobně i s napětím) a zdroje které zvládají nižší frekvence a napětí se nijak uměle neomezují, protože je žádoucí aby při tomto stavu zůstaly co nejdéle v síti. Tady jim to může začít kmitat s 20 min. periodou jak vznikne nějaká porucha v síti a bude v té části sítě bude více takových zdrojů nebo větších výkonů.

Petr Vytiska
18. únor 2021, 22:29

Jsem rád že jsou tu lidé co poradí. Jedná se o motory jms312 549kw (technický možný 630kw) s náběhem (0-100% 10 minut včetně 5 minut na start a synchronizaci) se stardatni vyčkávací prodlevou dalších 10 minut v automatu. Tzn plný výkon za 20 minut. Ale chápu, že se připojení počítá nejdříve za těch 20 minut. Poptam se na aktualizaci požadavků u distributora.

Velké díky.

pr
19. únor 2021, 15:39

Je pravděpodobně rozdíl mezi tím co platilo když jste instaloval a máte to ve smlouvě a tím, co platí dnes. Sledujte co se děje a buďte případně připraven, ale iniciativu nechte na distributorovi či ERÚ. Například pro přestavění ochran na historických FVE plánují prvně dotazníkové šetření.

energetik
19. únor 2021, 17:13

Snižování výkonu nebo odpojení při poklesu frekvence na 49Hz je povoleno jen ve zvláštních případech, cituji s PPDS příloha č.4, strana 46:

"V oprávněných případech s ohledem na technické schopnosti výrobních modulů A1, A2, B1, B2, C a D (v souladu s článkem 13 (4) Nařízení komise (EU) [4]) se připouští snížení maximálního výkonu při poklesu frekvence sítě pod hodnotu 49 Hz s maximální mírou snížení 2% P max /Hz. Tato snížení platí pro jmenovité podmínky okolního prostředí stanovené výrobcem zařízení. Pokud výrobní modul není schopen tyto požadavky plnit, musí to být doloženo provozovateli soustavy technickou studií."

Kontaktujte distributora s tím že s jejich požadovaným nastavením ochran nejste v souladu s PPDS přílohou č. 4. A že došlo při nedávné události k zbytečnému odpojení výroby a tím se situace v síti ještě zhoršila. A dohodněte se na přenastavení ochrany podfrekvence na 49Hz nebo i níž, dle toho co zvládá váš zdroj.

Jira
18. únor 2021, 09:54

Pane Vytiska, to je jednoduché, všechny malé zdroje v okamžiku změny frekvence přenosové sítě nebyly schopny zareagovat. Měly špatný účiník, což by jen zatěžovalo síť. Proto to odpojení. Malé zdroje v ten okamžik škodí.

Znám bioplynku u Benešova, největší problém je přifázování k síti a udržování účiníku.

Párkrát si po připojení odpálili sami elektroniku zdroje.

Jsou na konci vedení 10 kV.

energetik
18. únor 2021, 15:22

Všechny zdroje určitě neměly špatný účiník, možná jen ty rotační bez střídačů.

U všech výroben připojených k distribuční síti je požadovaná nijak neomezená funkce v rozsahu 49 – 51 Hz.

Pokud tedy technik distributora požadoval nastavit ochranu na menší rozsah, tak je to chyba distributora.

Dále musí být zdroj schopen pracovat za normálních ustálených provozních podmínek v předepsaném tolerančním pásmu jmenovitého napětí při účinících cos φ = 0,90 odběr jalové energie do 0,90 dodávka jalové energie, když je činný výkon větší nebo roven 20% jmenovitého činného výkonu.

Pokud tedy někomu v tomto rozsahu frekvence ujede účiník mimo stanovený rozsah tak to potom není zdroj vhodný pro připojení do sítě. Pokud tedy není změna účiníku způsobena změnou napětí nebo příkazem z dispečinku (od 100kW výše).

Takže to že se rotačním generátorům se při poklesu frekvence změní účiník je další nevhodná a neoficiálně tolerovaná vlastnost rotačních zdrojů?

Josef
17. únor 2021, 23:17

No dobrý článek až na to, že primární regulace rozhodně v případě výpadku nestabilizuje síť na 50hz. Naopak ona reaguje na pokles frekvence zvýšením výkonu a naopak. Nedokáže to dorovnat zpět protože z principu nemůže. na to je sekundární regulace. Jinak točivé stroje v síti dokáží do budoucna nahradit baterie, protože taková záloha najede prakticky okamžitě. Není problém v krátkodobé akumulaci v řádu minut, problém je v dlouhodobé akumulaci v řádu dní , týdnů měsíců.

pr
18. únor 2021, 05:30

Akumulace v řádu dní je dnes již běžně instalována na úrovni rodinných domů. Zevím zda ji správně označujete jako dlouhodobou.

Než bude v ČR instalován výkon OZ, který přesáhne bazální odběr ČR, to ještě uplyne spoustu H2O a shnije spoustu zbytečných dispečerských řídících modulů na nulovou potřebu řízení OZ. Mám za to, že stahujete slipy příliš brzy před brodem.

Juan
18. únor 2021, 08:02

Podívejte se, jak to dopadne, když se budeme příliš spoléhat v zimě na vítr a slunce. Připravme se i v Evropě na podobný chaos:

Elektrárna Ameriky zamrzla.Ceny elektřiny v Texasu vyskočily o

10 000 %. Texas je v oblasti výroby energie ve Spojených státech jedničkou, vyrábí více elektřiny než kterýkoliv jiný stát. Podle federálních statistik dodává dvakrát víc energie než Florida, druhý stát s největší produkcí.

Texaské pláně také hostí celou řadu větrných parků se stovkami větrníků, Lone Star State jejich prostřednictvím zajistil 28 procent veškeré americké produkce z větrných elektráren. Problém Texasu však spočívá v tom, že ani tato infrastruktura nebyla připravená na teplotní výkyvy.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/elektrarna-ameriky-zamrzla-ceny-elekriny-v-texasu-vyskocily-o-10-000-142872#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=CQ7KlJ3B8bI-202102180613&source=hp&seq_no=2&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Texas se stal zkrachovalým státem uprostřed silné zimní bouře.Izolované a nedostatečně regulované elektrické sítě ohrožují miliony lidí.

https://consortiumnews.com/2021/02/16/texas-becoming-failed-state-amid-historic-winter-storm/

https://weather.com/news/news/2021-02-16-why-so-many-power-outages-in-texas-winter-storm

Milan Vaněček
18. únor 2021, 10:12

Už jsem to zde psal, tak to pro katastrofistu Juana ještě zopakuji: Texas je na stejné rovnoběžce jako sever Afriky, Austin je na 30 rovnoběžce, stejně jako Káhira.

Tak asi mají na zimní období jiná očekávání než třeba ve Skandinávii....

A jednou za x let příroda zazlobí.

Přemýšlejte, netrollujte, jako to zde dělají někteří....

energetik
18. únor 2021, 11:28

A také se podívejte do Japonska jak to dopadlo když se příliš spoléhali na jadernou energii. Jaká tam byla cena energie po několik let po Fukušimě. Nějaký týden s pár zamrzlými větrníky které jejich provozovatelé nepřipravili na mráz, protože vlivem subvencování jadernofosilní energetiky za Tumpety museli šetřit, je oproti tomu plynutí do moře.

Milan Vaněček
18. únor 2021, 10:16

Texas je více na jihu než je naše Evropa, je jako severní Afrika, okolo 30 rovnoběžky.. To jen pro korektní upřesnění.

Milan Vaněček
18. únor 2021, 11:07

Ještě k desinformačnímu titulku v rubrice Monitoring "varování vědců: globální solární elektrárna...

Uvedl jsem to v diskusi v týdeníku Hrot na správnou míru.

Klasický příklad vzniku desinformací nevhodným bulvárním titulkem.

energetik
18. únor 2021, 11:53

Ano ti "vědci" by si měli zopakovat zákon zachování energie a zamyslet se nad tím na co se to světlo přemění, když tam ty panely nebudou. Případně to ještě srovnat s vypouštěným odpadním teplem z jaderné energetiky a její mizernou účinností výroby elektřiny.

Zřejmě takových Doc. Müllerů běhá po světě více.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se