Domů
Energetika v zahraničí
Jak dopadá energetická krize na různé části světa?
Zdroj: Pixabay

Jak dopadá energetická krize na různé části světa?

Ceny energetických komodit, včetně elektřiny a zemního plynu, po celém světě v posledních měsících prudce vzrostly. Energetická krize má již reálné dopady na omezování průmyslové výroby, finanční situaci dodavatelů či v konečném důsledku na výši účtů spotřebitelů. O situaci v klíčových státech světa informuje deník The Guardian. 

Čína, která se potýká s rozsáhlými výpadky elektřiny, uvedla, že umožní uhelným elektrárnám přenést vysoké výrobní náklady na některé spotřebitele, prostřednictvím tržních cen elektřiny. Chce tím podpořit ztrátové výrobce ke zvýšení produkce.

Za nedostatkem elektřiny v zemi stojí málo uhlí, vysoké ceny pohonných hmot a rostoucí poptávka po covidové pandemii. 

Lokální úřady byly vyzvány, aby pomohly malým a středně velkým společnostem a soukromým podnikatelům zvýšené ceny elektřiny pokrýt.

Průmyslovým společnostem bylo doporučeno snížit spotřebu.  Byly zrušeny každoročně pořádané světelné akce. Vláda jedné z provincií dokonce zakázala používání výtahů do nižšího než čtvrtého patra v kancelářských budovách.

Úředníci nařídili více než sedmdesáti uhelným dolům, aby tento měsíc zvýšily těžbu o téměř 100 milionů tun. Region Shanxi, největší čínský region produkující uhlí, slíbil na konci září, že dodá uhlí do dalších 14 regionů, aby pomohl zajistit dostatek elektřiny na nadcházející zimní období.

Vzhledem k nadále trvajícímu nedostatku elektřiny po celé zemi dali čínští lídři najevo, že přehodnotí tempo transformace energetiky. To však odporuje úsilí ostatních světových vlád snížit produkci emisí oxidu uhličitého a jiných skleníkových plynů.

Podle BBC news prohlásil Čínský prezident Si Ťin-pching, že bude Čína usilovat o to, aby její produkce emisí dosáhla nejvyššího bodu do roku 2030 a  do roku 2060 země dosáhla uhlíkové neutrality

Čína se v roce 2006 stala největším světovým emitentem oxidu uhličitého a nyní je zodpovědná za více než čtvrtinu celkových světových emisí skleníkových plynů.

Očekává se, že nedostatečné cíle Číny snížit uhlíkovou stopu budou tématem na listopadovém globálním klimatickém summitu COP26.

Zásoby uhlí v Indii klesly na nebývale nízkou hodnotu. Indie má sice vysoké domácí zásoby uhlí, i tak je ale třetím největším dovozcem uhlí na světě. Dovoz uhlí se však kvůli výraznému nárůstu ceny v posledních měsících snížil. 

Indická vláda taktéž naléhá na spotřebitele, aby snížili spotřebu elektřiny. Rovněž jako v Číně zavádějí plánované přerušování dodávek, některé trvají až šest hodin. To zvedlo vlnu protestů. Indický ministr pro energetiku Rádž Kumár Singh varoval, že krize v dodávkách by mohla trvat až šest měsíců.

Evropské ceny plynu jsou na rekordní úrovni, což v prvních devíti měsících letošního roku zvedlo velkoobchodní ceny elektřiny o 200%.

Spojené království je jedna z nejhůře zasažených zemí. To kvůli ubývajícím dodávkám plynu, omezenému skladování  a vysoké poptávce v Asii. Britská vláda také zvažuje finanční podporu energeticky náročným průmyslovým odvětvím, jako jsou výrobci skla a oceli.

Ve Španělsku, kde se ceny elektřiny od prosince ztrojnásobily, vláda vyhlásila mimořádná opatření ke snížení cen energií a zisků firem.  Francie a Itálie přislíbily finanční pomoc nejchudším domácnostem.

Vedoucí představitelé Evropské unie budou jednat o tom, zda by členské státy měly společně nakupovat nouzové dodávky plynu. Francie a Španělsko jsou okolnostmi vedeny k reformě liberalizovaného trhu s elektřinou, ačkoli představitelé EU na jakékoli rozsáhlé změny mají smíšený názor.

Komisařka EU pro energetiku Kadri Simsonová očekává, že ceny plynu budou od jara postupně klesat. Úředníci také doufají, že Rusko dodrží svůj slib zvýšit dodávky plynu na krátkodobém trhu.

Cena plynu v USA od začátku srpna vzrostla o 47 %, taktéž stoupá cena ropy.  Americká banka předpovídá prudký nárůst poptávky zapříčiněný chladným počasím. To by mohlo posunout cenu ropy Brent nad 100 dolarů za barel, což by bylo sedmileté maximum.

Ministryně energetiky USA Jennifer Granholmová ve snaze snížit ceny ropy a pohonných hmot prohlásila, že povolí využít státní nouzové zásoby. Kvůli rostoucím nákladům vyzval Bílý dům producenty ropy k zvýšení těžby. Tento krok popudil klimatické aktivisty.

Komentáře

(8)

Milan Vaněček

27. říjen 2021, 17:50

Je jasné, že když Čína nestačí uspokojovat poptávku celého světa po jejím zboží, tak potřebuje více uhlí na jejih výrobu, aby zvýšenou poptávku uspokojila. Její elektřina z JE je zanedbatelná, podobně i elektřina z FVE a VtE, i když je jí více a Čína je prvá ve světě ve výstavbě nových FVE a VtE, nestačí. Jediná možnost je zvýšit těžbu domácího uhlí a výrobu v uhelných elektrárnách.

Je vidět obrovské pokrytectví EU, která svoji energeticky náročnou výrobu (a nejen ji) přenesla do Číny a teď volá, ať Čína omezí výrobu v uhelných elektrárnách.

Toto chování (pokrytectví) EU je základní příčinou současných problémů v energetice. EU vyhlašuje "Green deal" a současně svoji reálnou politikou bojuje vůči celosvětovému přechodu na čisté technologie (slunce, vítr, voda).

Dokud EU neprocitne a nezačne se chovat racionálně z celosvětového hlediska, dokud budou trvat "války o energii", viz třeba stálý boj o plynovod NS2, tak budou spekulanti toho využívat a cena elektřiny a plynu a uhlí poroste.

Josef

27. říjen 2021, 23:07

Důvodem je ohromný hospodářský růst v Asii zejména v Číně. výsledkem tohoto růstu je to , že Asie sama spotřebuje to , co dříve vyvážela a samozřejmě potřebuje více energie. Tato situace bude trvat řádově měsíce, protože drahé energie zničí hospodářský růst a růst spotřeby energií se zastaví.

Carlos

28. říjen 2021, 00:04

Jestli to ono spíš není tím že se rozhodli bojkotovat Australské uhlí, lodě jsou bloklé v přístavech a do toho jim to vypláchlo nějaké doly. Vyřazení uhelných přístavů v JAR a Rusku, stejně jako LNG terminálu v USA situaci moc nepřidalo.

Josef

28. říjen 2021, 00:25

Austrálie může vyvážet do Indie a dalších částí světa. Jinak Čína už na svém území situaci stabilizovala a to tím ,že zvedla ceny el. energie a uhelnou produkci vyšponovala na maximum , což zatím pomohlo.

Carlos

28. říjen 2021, 00:52

Nejde o Austrálii, jde o to že se tím Čína střelila do nohy. Přece jenom přichází zima.

Carlos

28. říjen 2021, 01:11

Máte tam ještě alternativu že obnoví dovozy které z ješitnosti zastavili.

Myslím že kořen toho "pokrytectví" lze hledat zpátky v 80. letech kdy se tedy rozhodně nějak moc nejednalo o nějaké snižování emisí, ale jenom o prachsprosté snížení nákladů. Zbytek je snaha o vybalancování nějakých hlavních proudů kdy EU prost nemůže napálit importní cla protože jedna její hlavní myšlenková linie je otevřený trh a dejme, tomu globální kooperace, druhá hlavní linie je zase ekologie, tak ani nemůže ani nedělat nic kolem emisí a znečištění... A do toho se motají obecné zájmy korporací na maximalizaci profitu. Všimněte si že ten přesun se děl i v USA (Rusty belt) a před tím než se vůbec ve velkém najelo na současnou ekologickou vlnu.

Další problém je že se svět nechal napálit politiky v ČLR. Vzhledem k bezpečnostnímu riziku to bude chtít do jisté míry reindustrializaci, to se ale zase neobejde bez změn infrastruktury a ekonomiky...

Josef

28. říjen 2021, 19:26

Reindustrializace je krásný pojem nevím jestli je reálný nebo ne v každém případě je třeba si uvědomit, že výroba se přesouvá po světě tam kde je produkce levnější. Teoreticky s nástupem automatizace se výhody přesunů snižují jenže na druhou stranu roste složitost výrobků a tím tedy tlak na sériovost každý dělá kousek a pak se to složí a nejde jen o auta , ale prakticky o všechno tento druhý trend se silnější než ten první takže podle mě globalizace bude pokračovat, protože tento model nabídne lidem lepší a levnější výrobky navíc vede k rychlému technologickému pokroku kdo se toho nezúčastní tomu ujede vlak. Ale přesto si myslím ,že k určité reindustrializaci v EU dojde , státy západní Evropy se totiž propadnou v celosvětovém měřítku vyspělosti a tím i životní úroveň vůči světovému průměru poklesne a proto se část výrob navrátí zpět do eurozony.

Carlos

28. říjen 2021, 23:30

Trochu Vás opravím, výroba se přesouvá tam kde celý řetězec vygeneruje nejlepší zisk, vozit panely z Argentiny i kdyby nakrásně stály polovic zhavaruje na tom že za loď utratíte majlant.

Proti globalizaci zase jdou na druhou stranu různá rizika spojená s narušením zásobovacích řetězců. Další věc je že v momentě kdy se začnou srovnávat náklady na práci nebude moc důvod mít jenom výrobny vázané v nějaké zemi a jiné v jiné, ale spíš to bude globalizace na bázi firem které budou mít různé výroby v různých zemích, tedy třeba v otázce čipů nemusí být do pěti let situace taková že se jich většina dělá v Asii, ale bude to více rozložené.

No relativně životní úroveň klesne, absolutní je otázka, ale tam bude roli víc než cokoliv jiného hrát demografická bomba, která ale čeká i ČLR, Jižní Koreu a další země a jednou všechny. Tam bych viděl asi největší risk pro životní úroveň a to bude probíhat během dalších 30-40 let. V ničem jiném.

Technologický pokrok není samozřejmost, potřebujete k němu i filosofické pozadí a to třeba v Evropě vzniklo až po renesanci, jinak většina světa od starověku v zásadě stagnovala, nebo šla pozpátku.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.