Jak dopadá energetická krize na různé části světa?

Ceny energetických komodit, včetně elektřiny a zemního plynu, po celém světě v posledních měsících prudce vzrostly. Energetická krize má již reálné dopady na omezování průmyslové výroby, finanční situaci dodavatelů či v konečném důsledku na výši účtů spotřebitelů. O situaci v klíčových státech světa informuje deník The Guardian. 

Čína, která se potýká s rozsáhlými výpadky elektřiny, uvedla, že umožní uhelným elektrárnám přenést vysoké výrobní náklady na některé spotřebitele, prostřednictvím tržních cen elektřiny. Chce tím podpořit ztrátové výrobce ke zvýšení produkce.

Za nedostatkem elektřiny v zemi stojí málo uhlí, vysoké ceny pohonných hmot a rostoucí poptávka po covidové pandemii. 

Lokální úřady byly vyzvány, aby pomohly malým a středně velkým společnostem a soukromým podnikatelům zvýšené ceny elektřiny pokrýt.

Průmyslovým společnostem bylo doporučeno snížit spotřebu.  Byly zrušeny každoročně pořádané světelné akce. Vláda jedné z provincií dokonce zakázala používání výtahů do nižšího než čtvrtého patra v kancelářských budovách.

Úředníci nařídili více než sedmdesáti uhelným dolům, aby tento měsíc zvýšily těžbu o téměř 100 milionů tun. Region Shanxi, největší čínský region produkující uhlí, slíbil na konci září, že dodá uhlí do dalších 14 regionů, aby pomohl zajistit dostatek elektřiny na nadcházející zimní období.

Vzhledem k nadále trvajícímu nedostatku elektřiny po celé zemi dali čínští lídři najevo, že přehodnotí tempo transformace energetiky. To však odporuje úsilí ostatních světových vlád snížit produkci emisí oxidu uhličitého a jiných skleníkových plynů.

Podle BBC news prohlásil Čínský prezident Si Ťin-pching, že bude Čína usilovat o to, aby její produkce emisí dosáhla nejvyššího bodu do roku 2030 a  do roku 2060 země dosáhla uhlíkové neutrality

Čína se v roce 2006 stala největším světovým emitentem oxidu uhličitého a nyní je zodpovědná za více než čtvrtinu celkových světových emisí skleníkových plynů.

Očekává se, že nedostatečné cíle Číny snížit uhlíkovou stopu budou tématem na listopadovém globálním klimatickém summitu COP26.

Zásoby uhlí v Indii klesly na nebývale nízkou hodnotu. Indie má sice vysoké domácí zásoby uhlí, i tak je ale třetím největším dovozcem uhlí na světě. Dovoz uhlí se však kvůli výraznému nárůstu ceny v posledních měsících snížil. 

Indická vláda taktéž naléhá na spotřebitele, aby snížili spotřebu elektřiny. Rovněž jako v Číně zavádějí plánované přerušování dodávek, některé trvají až šest hodin. To zvedlo vlnu protestů. Indický ministr pro energetiku Rádž Kumár Singh varoval, že krize v dodávkách by mohla trvat až šest měsíců.

Evropské ceny plynu jsou na rekordní úrovni, což v prvních devíti měsících letošního roku zvedlo velkoobchodní ceny elektřiny o 200%.

Spojené království je jedna z nejhůře zasažených zemí. To kvůli ubývajícím dodávkám plynu, omezenému skladování  a vysoké poptávce v Asii. Britská vláda také zvažuje finanční podporu energeticky náročným průmyslovým odvětvím, jako jsou výrobci skla a oceli.

Ve Španělsku, kde se ceny elektřiny od prosince ztrojnásobily, vláda vyhlásila mimořádná opatření ke snížení cen energií a zisků firem.  Francie a Itálie přislíbily finanční pomoc nejchudším domácnostem.

Vedoucí představitelé Evropské unie budou jednat o tom, zda by členské státy měly společně nakupovat nouzové dodávky plynu. Francie a Španělsko jsou okolnostmi vedeny k reformě liberalizovaného trhu s elektřinou, ačkoli představitelé EU na jakékoli rozsáhlé změny mají smíšený názor.

Komisařka EU pro energetiku Kadri Simsonová očekává, že ceny plynu budou od jara postupně klesat. Úředníci také doufají, že Rusko dodrží svůj slib zvýšit dodávky plynu na krátkodobém trhu.

Cena plynu v USA od začátku srpna vzrostla o 47 %, taktéž stoupá cena ropy.  Americká banka předpovídá prudký nárůst poptávky zapříčiněný chladným počasím. To by mohlo posunout cenu ropy Brent nad 100 dolarů za barel, což by bylo sedmileté maximum.

Ministryně energetiky USA Jennifer Granholmová ve snaze snížit ceny ropy a pohonných hmot prohlásila, že povolí využít státní nouzové zásoby. Kvůli rostoucím nákladům vyzval Bílý dům producenty ropy k zvýšení těžby. Tento krok popudil klimatické aktivisty.