Domů
Elektřina
USA nadále vsází na plynové elektrárny, loni tvořily většinu nového výkonu
Paroplynová elektrárna Magnum v Nizozemsku
Zdroj: OLE JØRGEN BRATLAND / STATOIL

USA nadále vsází na plynové elektrárny, loni tvořily většinu nového výkonu

Více než polovinu nového výkonu ve velkých zdrojích v USA tvořily v loňském roce elektrárny spalující zemní plyn, zbytek poté obnovitelné zdroje a bateriová úložiště. Naopak uzavírání starých zdrojů se týkalo především uhlí.

Podle dat americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) byly v loňském roce připojeny do tamní soustavy nové zdroje o celkovém výkonu 31,3 GW. Naopak elektrárny, z většiny uhelné, o celkovém výkonu 18,7 GW provoz ukončily. Podle agentury se tak z pohledu výkonu v nově zprovozněných zdrojích jedná o nejsilnější rok od roku 2003, kdy byly do sítě připojeny elektrárny o výkonu 48,8 GW.

Statistiky EIA sledují pouze větší, takzvané utility-scale zdroje, tedy elektrárny o instalovaném elektrickém výkonu přesahujícím 1 MW. Přes 60 % (19,3 GW) z nově instalovaného výkonu tvořily zdroje spalující plyn, zhruba pětina výkonu (6,6 GW) pocházela z větrných elektráren, 16 % (4,9 GW) tvořily elektrárny solární a zbylá 2 % vodní elektrárny a bateriové systémy.

V roce 2018 se největší mírou podílely na novém výkonu plynové zdroje. Naopak provoz byl ukončován zejména v uhelných elektrárnách. Zdroj: EIA
V roce 2018 se největší mírou podílely na novém výkonu plynové zdroje. Naopak provoz byl ukončován zejména v uhelných elektrárnách. Zdroj: EIA

V případě plynových elektráren se s přibližně 90% podílem jednalo vesměs o paroplynové elektrárny, které sice nejsou tak flexibilní jako spalovací turbíny s otevřeným cyklem, nicméně díky parnímu okruhu disponují výrazně vyšší účinností. Stále populárnější jsou v USA i spalovací motory, které jsou díky vysoké flexibilitě a schopnosti pracovat v širokém výkonovém rozsahu vhodným doplňkem k intermitentním obnovitelným zdrojům.

Výstavbě větrných elektráren tradičně dominovaly státy ležící ve středu Spojených států. Další výstavbě větrných elektráren nahrávají klesající náklady, které se v posledních letech přibližují minimu z roku 2004.

Solární elektrárny v minulém roce opět rostly především na jihu země, a to ve slunné Kalifornii, Floridě a Severní Karolíně.

Plynové zdroje v roce 2018 rostly především na východním pobřeží USA. Větrné a solární elektrárny již tradičně dominovaly středu a jihu země. Zdroj: EIA
Plynové zdroje v roce 2018 rostly především na východním pobřeží USA. Větrné a solární elektrárny již tradičně dominovaly středu a jihu země. Zdroj: EIA

Po další vlně odstavování uhlí přijde zpomalení

Rok 2018 byl ve Spojených státech dalším silným rokem ve znamení ukončování provozu uhelných elektráren. Podle EIA byly odstaveny uhelné zdroje o celkovém výkonu bezmála 13 GW. Nejvíce uhelných bloků bylo odstaveno v Texasu, a to 4,3 GW, tedy třetina z veškerého objemu.

Ukončování provozu se v roce 2018 týkalo především uhelných elektráren ve státech Texas, Ohio a Florida. Zdroj: EIA
Ukončování provozu se v roce 2018 týkalo především uhelných elektráren ve státech Texas, Ohio a Florida. Zdroj: EIA

Po několika letech intenzivního odstavování uhelných elektráren, které z trhu vytlačily přísnější emisní limity, levný plyn a obnovitelné zdroje, by v letošním a příštím roce mělo přijít zpomalení. Podle EIA plánují v letech 2019 a 2020 provozovatelé uzavřít uhelné zdroje o výkonu zhruba 3 GW.

Kromě uhelných elektráren byly z provozu vyřazeny i starší či méně účinné plynové zdroje. V loňském roce tak v USA ukončily provoz plynové elektrárny o celkovém výkonu 4,7 GW, z nichž většinu tvořily plynové spalovací turbíny či parní elektrárny s plynovým kotlem.

V loňském roce rovněž ukončila provoz jedna americká jaderná elektrárna. Jaderná elektrárna Oyster Creek s jedním blokem vybaveným varným reaktorem o výkonu 625 MW byla nejstarší jadernou elektrárnou na území USA, v provozu byla bezmála 49 let.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(9)
Milan Vaněček
13. březen 2019, 08:20

To je zajímavé, zatím všechny JE co byly ve světě uzavřeny nedosáhly doby provozu 50 let, nejdelší sloužíci v Rusku i USA skončily na 49 letech.

Ondra
13. březen 2019, 09:04

Možná proto že se jednalo o starý typy reaktorů? Trochu jiný technologie trochu jiný všechno? Skoro 50 let je teda úctyhodná doba.

Dalibor
13. březen 2019, 12:26

životnost reaktoru je dána degradací materiálu vlivem radiace (neutronový tok) materiál křehne.

Novak
14. březen 2019, 09:13

Svůj podstatný díl má i způsob provozování, těmto komponentám nedělají dobře časté a náhlé změny (časté odstavování, manipulace s výkonem, havarijní odstavení...), nicméně nové generace reaktorů budou v tomto pružnější.

Loudil
13. březen 2019, 09:02

To sice vypadá hezky, ale větší úsilí v budování OZE dnes pobíhá v Číně. Loni Čína v soláru nově + 43 000 MW , USA + 4900 MW = Čína 9 krát více, vítr Čína + 20 000 MW , USA + 6600 MW = Čína 3 krát více. Navíc Čína připojila nových 7 jaderných reaktorů, USA nic. Čína sice buduje i nové uhelné kapacity , ale její elektrický mix v delším výhledu je perspektivnější jak v USA. USA nově budují plyn + OZE a odstavují uhlí a atom. Čína nově buduje OZE a atom a zpomaluje v uhlí , jehož podíl na výrobě bude stále klesat. Čínské předběžné plány výkonu elektráren roku 2050 jsou : solar = 2157 GW , vítr = 2062 GW, hydro = 532 GW, atom = 120 GW , fosilní /včetně plynu/ = 622 GW, celkem = 5626 GW. Fosilní tedy asi 10 % výkonu. A to může být méně % jak v USA , kde plyn zažívá bouřlivý rozvoj /loni přes 60 % !! nového výkonu = plyn/. S plynem tak USA zřejmě počítají ještě řadu desetiletí jako s rozhodujícím zdrojem ,proč zavírat - "skoro nové" - elektrárny ??

Novak
14. březen 2019, 09:09

USA mají nadbytek plynu, Čína ho musí dovážet. V absolutních hodnotách samozřejmě Čína má větší potřebu nárůstu výkonu, protože rychleji ekonomicky roste a má více energeticky náročného průmyslu.

Petr
13. březen 2019, 14:26

Tolik k tomu, že by mohla EU dlouhodobě získávat podstatné množství plynu z USA, když ti ho budou co nejvíc spotřebovávat doma, a jejich těžba frakováním bývá v místě maximálně střednědobá.

Jan Veselý
14. březen 2019, 09:11

Jen takový detail. Článek pojednává o "utility scale" elektrárnách, tj. centralizovaných zdrojích. V případě FVE jsou tedy opomenuty sektory C&I (commercial and industrial) a R (residental), celkem další cca 4 GW instalací. zdroj.

Slušný výkon v době, kdy se vám Trumpova administrativ snaží házet klacky pod nohy jak to jde.

markuaaurelius
16. březen 2019, 13:13

Bravo, Rusko rádo dodá plyn i našim nepovedením americkým bratrum. přece nenecháme naše bratry pomrznout...

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se