Ceny ropy se dnes na světových trzích zvyšují. Podpořila je zejména zpráva o poklesu nezaměstnanosti a zásob ropy ve Spojených státech. Zisky však zůstávají slabší kvůli pokračujícímu růstu počtu nových případů nemoci covid-19 v USA, který by mohl podkopat oživení poptávky po pohonných hmotách.
Kolem 17:30 SELČ cena severomořské ropy Brent vykazovala růst asi o 1,2 procenta na 42,54 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si ve stejnou dobu připisovala 0,6 procenta a obchodovala se za 40,07 dolaru za barel.
Americké ministerstvo práce dnes oznámilo, že v USA vzniklo v červnu rekordních 4,8 milionu pracovních míst. To je více, než se čekalo. Míra nezaměstnanosti se pak snížila na 11,1 procenta z květnových 13,3 procenta.
Zásoby ropy v USA se v uplynulém týdnu snížily také více, než se čekalo. Podle údajů vládního Úřadu pro energetické informace (EIA) zásoby klesly o 7,2 milionu barelů, když v předchozích třech týdnech stoupaly na nové rekordy. Analytici očekávali snížení jen o 710.000 barelů. K poklesu zásob přispělo hlavně zvýšení produkce rafinerií, které na jaře kvůli pandemii výrazně omezily činnost.
Zásoby ropy sice klesly, zásoby benzinu se však zvýšily, zatímco analytici čekali pokles. To posiluje obavy, že růst počtu případů covidu-19 bude mít negativní dopad na poptávku po ropě, protože nemoc se šíří hlavně v hustě osídlených státech USA u pobřeží. Právě v těchto oblastech se spotřebovává nejvíce pohonných hmot.
Počet nových případů nemoci covid-19 ve Spojených státech ve středu vzrostl o téměř 50.000, uvedla agentura Reuters. To byl největší denní nárůst od začátku pandemie. Kalifornie kvůli růstu počtu případů nemoci ustoupila od opětovného otevírání ekonomiky a zakázala na většině území stravování uvnitř restaurací, zavřela bary a posílila protikoronavirová opatření, jako je například dodržování minimální vzdálenosti.
Ceny ropy v dolarech za barel (asi 159 litrů):
<table border="1">
<tbody>
<tr valign="top">
<td valign="middle">BURZA</td>
<td valign="middle">TYP</td>
<td valign="middle">KONTRAKT</td>
<td valign="middle">AKTUÁLNÍ CENA</td>
<td valign="middle">PŘEDCHOZÍ ZÁVĚR</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Londýn – ICE</td>
<td valign="middle">Brent</td>
<td valign="middle">září</td>
<td valign="middle">42,54</td>
<td valign="middle">42,03</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">New York – NYMEX</td>
<td valign="middle">WTI</td>
<td valign="middle">srpen</td>
<td valign="middle">40,07</td>
<td valign="middle">39,82</td>
</tr>
</tbody>
</table>

Ropa

Ropa po zprávě o zaměstnanosti a zásobách v USA zdražuje

Zatímco současné rekordně nízké ceny zemního plynu poznamenaly americkou či evropskou poptávku po uhlí, v asijských zemích panuje i kvůli omezeným možnostem pro flexibilní přechod z uhlí na plyn jiná situace. Výjimku může podle analytiků částečně představovat Japonsko. 
Spotové ceny zemního plynu pro asijský cenový benchmark JKM (Japan-Korea-Marker) se od počátku roku propadly o 60 % na 2,2 dolarů za MMBtu (zhruba 6,7 EUR/MWh). <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/061920-analysis-low-gas-prices-not-enough-for-asia-to-move-away-from-coal" target="_blank" rel="noopener">Ani rekordně nízké ceny plynu a dopady onemocnění COVID-19 však nezpůsobily podle zahraničního serveru Platts výraznější propad poptávky po uhlí v asijských zemích</a>. Důvodem je mimo jiné omezený potenciál pro flexibilní nahrazování spotřeby uhlí a plynem.
<blockquote>„Japonsko nabízí určitý potenciál pro přechod z uhlí na plyn. Celkové objemy nicméně budou spíše nižší, jelikož japonské energetické společnosti jsou hodně závislé na dlouhodobých kontraktech na dodávku uhlí a plynu,“ řekl hlavní analytik pro uhlí v S&amp;P Global Platts Analytics Matthew Boyle.</blockquote>
<h2>Infrastrukturní překážky a nové uhelné elektrárny</h2>
Platts upozornil, že přestože například Indie činí kroky pro zvýšení podílu zemního plynu ve svém energetickém mixu, jeho spotřeba nebude pravděpodobně růst takovým tempem, jaké by si představovala tamní vláda, jelikož infrastrukturní a cenové překážky omezují jeho konkurenceschopnost ve srovnání s levnějšími palivy, jako je uhlí.
V případě Číny zase proti zásadnějšímu poklesu spotřeby uhlí hovoří mimo jiné skutečnost, že země v posledních letech zprovoznila řadu nových uhelných elektráren a nové elektrárny jsou i nadále budovány a plánovány.
<blockquote>„Instalovaný výkon uhelných elektráren [v Číně] bude i nadále růst, je klíčový pro udržení nízkých cen elektřiny,“ uvedl konzultant ze společnosti Wood Mackenzie Frank Yu.</blockquote>
Podle dat Platts Analytics dosáhl import uhlí do Číny v období leden-květen 148,7 mil. tun, což je meziročně o 17 % více. Výrazný propad importu uhlí není v letošním roce i přes opatření proti šíření koronaviru očekáván ani v případě Indie, která by mohla dovést kolem 180 mil. tun uhlí. V loňském roce činil import uhlí do Indie kolem 200 mil. tun.
<h2>Robustní poptávka v ostatních asijských zemích</h2>
Analytici dále očekávají, že rekordně nízké ceny plynu výrazněji neovlivní poptávku po uhlí ani v Jižní Koreji či Taiwanu, a to z důvodu omezení na straně importních kapacit pro LNG.
V případě zemí jihovýchodní Asie, jako jsou Thajsko či Vietnam, byla v posledních měsících zaznamenána robustní aktivita v oblasti nákupu uhlí.
Vietnam importoval podle předběžných dat v květnu rekordních 7,5 mil. tun uhlí, meziročně o 105 % více. Thajsko dovezlo mezi lednem a dubnem 9,3 mil. tun uhlí, což je o 18 % více ve srovnání se stejným obdobím v loňském roce.

Uhlí

Ani rekordně nízké ceny plynu nestačí k přechodu asijských zemí z uhlí na plyn

Dodávky zemního plynu ve zkapalněné podobě do Evropy se v červnu snížily pod tlakem nízkých cen a spotřeby téměř o čtvrtinu. Důvodem je mimo jiné i to, že ceny zemního plynu jsou nyní příznivější v USA, a proto tam mohou být některé z dodávek přesměrovány. Řada dodávek do Evropy plánovaných na <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/dovoz-lng-evropy-opet-blizko-maxim-dalsi-mesice-ma-ovsem-byt-vse-jinak">červen a červenec byla navíc zrušena</a>. 
Trh se zkapalněným zemním plynem se kvůli nízké spotřebě plynu v EU podstatně mění. Zatímco ještě před vypuknutím pandemie platila Evropa za balanční trh pro LNG, kam směřovaly dodávky bez lukrativnějšího využití, nyní se kvůli <a href="https://www.reuters.com/article/uk-shell-lng/asia-to-absorb-lng-supply-growth-from-mid-2020-shell-idUKKBN20E0RS">příznivějším cenám v USA může situace změnit</a>.
Takové změně aktuálně nahrávají především ceny zemního plynu na trzích v USA a Evropě, přičemž ceny kontraktů na amerických burzách se <a href="https://www.reuters.com/article/usa-lng-shell/lng-tanker-set-to-deliver-gas-to-us-with-european-stockpiles-near-full-idUSL1N2DN0QJ">pohybují od konce dubna cenově výše než ty evropské</a>. To se projevuje již nyní na dodávkách LNG do EU, které jsou od počátku června v průměru o 25 % nižší než v předchozím měsíci.
Aktuální ceny plynu hraji roli při rozhodování o tom, v kterém místě dodavatel LNG konkrétní dodávku prodá, přičemž změna destinace může přijít i po tom, kdy je již dodávka na cestě. Agentura Reuters již dříve informovala o tom, že kvůli přeplněným zásobníkům v Evropě se tanker pod názvem Madrid Spirit zřejmě rozhodl pro změnu své destinace a zamířil namísto do Evropy do USA.
Taková situace je přitom relativně ojedinělá. Evropa totiž sloužila v poslední době jako balanční trh, na který směřovala řada dodávek zkapalněného zemního plynu v případě, že na jíný trh z regulatorních nebo ekonomických důvodu nešla umístit. Balančním trhem se Evropa stala mimo jiné proto, že evropské importní terminály mají jako jediné povinnost zajistit přístup třetích stran k terminálu. V kombinaci s tím, že evropské terminály nejsou plně využívány, se pak jednalo o ideální trh pro umístění dodávek bez jiného vhodnějšího využití.
Pro srovnání, za celý loňský rok bylo do Spojených států amerických dodáno celkem  21 tankerů se zkapalněným zemním plynem, zatímco z USA bylo vypraveno přes 500 tankerů.

Komoditní trhy

LNG míří do USA místo do Evropy, která tak již nadále nemusí být balančním trhem

Dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy se v prvních pěti měsících letošního roku držel stabilně na úrovni převyšující 100 TWh. Dovoz v květnu byl dokonce druhým nejvyšším nejméně od roku 2012. V průběhu června a července by se nicméně měl dovoz LNG snížit – řada objednávek, zejména z USA, totiž podle údajů agentur Reuters a S&amp;P Global byla zrušena. 
Klesající ceny zemního plynu v Evropě a snížená spotřeba plynu dosud neměla dopad na dodávky zkapalněného zemního plynu do evropských přepravních soustav. I v průběhu května byly dodávky mimořádně silné a přesáhly 107 TWh zemního plynu.
Vysoké množství zemního plynu, které do soustavy proudí z importních terminálů, je ovšem zřejmě důsledek jisté setrvačnosti kvůli již sjednaným dodávkám. Aktuální situace je taková, že cena plynu na evropských burzách je rekordně nízká a místa v zásobnících plynu pro jeho uskladnění rychle ubývá (zásobníky jsou aktuálně plné z cca 73 %, viz následující graf).
Ekonomické důvody pro další dovoz, kdy je nutné započíst nejen náklady těžby, ale především náklady na zkapalnění, přepravu zkapalněného plynu a následné znovuuvedení do plynného stavu, se proto v kontextu nízkých velkoobchodních cen vytrácí.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1591201726.json“}
Dovoz LNG do Evropy by měl ovšem postupně v následujících měsících slábnout, podle informací agentury Reuters a S&amp;P Global již zrušili obchodníci přes 20 dodávek z amerických exportních terminálů na měsíc červen a dalších 40-50 na červenec.
Určitá část z nich přitom zřejmě měla směřovat i do Evropy, a je tak pravděpodobné, že se v příštím měsíci dovoz po delším období propadne pod 100 TWh. O tom ostatně svědčí i  aktuální data zpracovaná S&amp;P Global, podle kterých se dovoz LNG z USA v květnu propadl z dřívějšího 33% podílu na cca 16% (dodávek do Evropy bylo celkem 14, což odpovídá úrovním z roku 2018).
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1591192830.json“}
O tom, že dojde k výraznému poklesu vývozu LNG z USA, svědčí i objem plynu, které je dopravováno do amerických exportních terminálů. Ten na počátku června poklesl na třináctiměsíční minimum, a to zejména kvůli zrušeným dodávkám s místem dodání v Asii a Evropě.
Podle některých analytiků by mělo být v průběhu léta zrušeno až <a href="https://www.reuters.com/article/usa-lng-coronavirus/update-1-coronavirus-demand-destruction-cuts-us-lng-exports-to-13-month-low-idUSL1N2DF0LU">125 dodávek</a> z USA. Zřejmý důsledkem pak bude nízké využití exportních terminálů a tlak na marže jejich provozovatelů. Po výrazném dopadu krize spojené s onemocněním COVID-19 na těžařské podniky tak mají Spojené státy americké další energetický sektor, kterého se krize významně dotýká.
<figure id="attachment_84476" class="wp-caption alignleft" style="width: 1318px;"><img class="size-full wp-image-84476" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/SPGlobals-LNG-import-in-EU-by-country.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/SPGlobals-LNG-import-in-EU-by-country.png 1318w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/SPGlobals-LNG-import-in-EU-by-country-512x307.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/SPGlobals-LNG-import-in-EU-by-country-768x460.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/SPGlobals-LNG-import-in-EU-by-country-1024x613.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/SPGlobals-LNG-import-in-EU-by-country-235x141.png 235w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/SPGlobals-LNG-import-in-EU-by-country-725x434.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/SPGlobals-LNG-import-in-EU-by-country-300x180.png 300w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/SPGlobals-LNG-import-in-EU-by-country-800x479.png 800w" alt="Dovoz LNG dle země původu" width="1318" height="789" /><figcaption class="wp-caption-text">Dovoz LNG do vybraných evropských zemí dle země původu</figcaption></figure>

Dovoz LNG do Evropy byl opět blízko maxim, další měsíce má ovšem být vše jinak

Spotřeba energie z uhlí ve Spojených státech amerických se loni propadla na nejnižší úroveň od roku 1964, zejména z důvodu růstu výroby elektřiny z elektráren spalujících zemní plyn a z obnovitelných zdrojů energie. Celková spotřeba energie z obnovitelných zdrojů byla navíc loni poprvé vyšší než spotřeba energie z uhlí.
<a href="https://www.eia.gov/totalenergy/data/monthly/pdf/sec1_7.pdf" target="_blank" rel="noopener">Podle dat zveřejněných americkou vládní agenturou EIA</a> dosáhla v roce 2019 spotřeba energie z obnovitelných zdrojů rekordních 12,1 exajoulů, z čehož téměř polovina připadala na energii z biomasy. Druhým největším obnovitelným zdrojem byl vítr s 2,9 EJ a třetím voda s 2,6 EJ. Solární elektrárny měly na celkové spotřebě energie z OZE asi 9% podíl. Díky pokračujícímu prudkému poklesu spotřeby energie z uhlí se tak obnovitelné zdroje dostaly poprvé od roku 1885 před uhlí.
<blockquote>„Tento výsledek odráží zejména pokračující pokles spotřeby uhlí při výrobě elektřiny v poslední dekádě a také růst obnovitelných zdrojů, zejména větrných a solárních elektráren,“ uvedla EIA.</blockquote>
Největším zdrojem energie v USA zůstala i loni ropa s 39 EJ, následovaná zemním plynem s 34 EJ. Celková spotřeba primární energie dosáhla 106 EJ. Pro srovnání, spotřeba primární energie v ČR se pohybuje kolem 1,8 EJ.
<figure id="attachment_84368" class="wp-caption aligncenter" style="width: 811px;"><img class="size-full wp-image-84368" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-spotřeby-energie-z-uhlí-a-OZE.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-spotřeby-energie-z-uhlí-a-OZE.jpg 811w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-spotřeby-energie-z-uhlí-a-OZE-512x304.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-spotřeby-energie-z-uhlí-a-OZE-768x455.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-spotřeby-energie-z-uhlí-a-OZE-725x430.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-spotřeby-energie-z-uhlí-a-OZE-800x474.jpg 800w" alt="Vývoj spotřeby energie z obnovitepných zdrojů a uhlí v USA. Zdroj: Platts" width="811" height="481" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj spotřeby energie z obnovitelných zdrojů a uhlí v USA (1 quad = 1,055 EJ). Zdroj: Platts</figcaption></figure>
<h2>Proměna energetiky v USA</h2>
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/052920-renewable-energy-consumption-topped-coal-in-2019-for-the-first-time-since-1885-eia" target="_blank" rel="noopener">Jak upozornil zahraniční server Platts</a>, hlavním zdrojem energie v USA byla do poloviny 19. století dřevní biomasa, která byla po dlouhou dobu jediným využívaným obnovitelným zdrojem energie. V 80. letech 19. století následně začaly vyrábět elektřinu první vodní elektrárny.
Uhlí bylo na začátku 19. století využíváno jako palivo pro parní lodě a parní lokomotivy, v 80. letech 19. století začalo být využíváno také při výrobě elektřiny.
Zhruba 90 % veškeré dnešní spotřeby energie z uhlí připadá na elektroenergetický sektor. Spotřeba energie z obnovitelných zdrojů je více rozložena mezi jednotlivé sektory: 56 % je využíváno v elektroenergetice, 22 % v průmyslu, 12 % v dopravě, 7 % v sektoru domácností a 2 % v sektoru služeb.
<blockquote>„Od roku 2015 je téměř veškerý růst obnovitelných zdrojů tažen růstem využití větrných a solárních elektráren v elektroenergetice. Výroba elektřiny z větrných elektráren překonala v roce 2019 poprvé výrobu elektřiny z vodních elektráren a je nyní nejvyužívanějším zdrojem obnovitelné energie při výrobě elektřiny v zemi,“ uvedl Platts s odvoláním na data EIA.</blockquote>
V loňském roce bylo podle Platts Analytics připojeno k americké síti 11,8 GW nových větrných elektráren a 5,3 GW solárních elektráren. Letos by měl nový instalovaný výkon ve větrných elektrárnách dosáhnout 15,3 GW a u solárních elektráren 10,1 GW.
Naproti tomu instalovaný výkon uhelných elektráren klesl za posledních 12 měsíců o 10 GW, přičemž část z tohoto výkonu byla odstavena a u části proběhla konverze na zemní plyn. Instalovaný výkon plynových elektráren vzrostl za stejné období o více než 8 GW (bez započítání projektů konverze z uhlí na plyn a modernizace či obnovy stávajících plynových zdrojů).

Obnovitelné zdroje

Spotřeba energie z obnovitelných zdrojů v USA loni poprvé od roku 1885 překonala uhlí

Nízké spotřeba ropy a s tím spojený propad cen na trzích ohrožuje finanční zdraví amerických těžařů. Podle dubnového průzkumu až 40 % těžařů může čelit bankrotu, pokud se budou následující rok držet ceny ropy kolem 30 dolarů za barel.  
Před americkými těžaři stojí nebývalá výzva. Současné ceny ropy přímo ohrožují jejich finanční zdraví a řada z nich může v následujících letech zbankrotovat, pokud se ceny nezotaví. Problémy ovšem neočekávají pouze těžaři, ale <a href="https://www.reuters.com/article/us-global-oil-usa-restructuring/bankruptcy-looms-over-u-s-energy-industry-from-oil-fields-to-pipelines-idUSKCN2250FQ?fbclid=IwAR1ff1MSgCNPnwcvMztde-x4AJWl8S96xTQ0lTpEylQWRSgO_1gu_Pc9PCA">například i provozovatelé ropovodů nebo rafinérie, které mají nižší odbyt</a>.
V důsledku pandemie koronvairu se podle odhadů mohla poptávka po ropě propadnout až o 30 %, zejména kvůli propadu spotřeby v dopravě. To má pochopitelně za důsledek přebytek ropy na světových trzích, což přinutilo ropné společnosti veškeré přebytky skladovat v zásobnících. Ty se ovšem začaly rychle plnit a i kvůli tomu jsme měli poprvé v historii možnost vidět cenu americké lehké <a href="https://oenergetice.cz/ropa/ropa-wti-klesla-o-306-procent-obchodovani-skoncilo-na-38-usd-za-barel">ropy WTI v záporných hodnotách</a>.
<blockquote>„Dozvuky propadu cenu budou pociťovat všichni v ropném odvětví a všichni, kteří tomuto odvětví poskytují služby,“ uvedl pro agenturu Reuters Buddy Clark, partner v právní kanceláři Haynes and Boone.</blockquote>
Již před krizí přitom řada těžařů byla značně zadlužená. Někteří v důsledku provozních nákladů a investic, jelikož předvídali spíše zotavení cen ropy, jiní kvůli větším akvizicím. Příkladem společnosti, která si nevybrala pro významnou akvizici ideální dobu, je společnost Occidental Petroleum Corp. Ta koupila na konci loňského roku společnost Anadarko Petroleum Corp v transakci s odhadovanou hodnotou cca 55 mld. USD.
Podle zdrojů agentury Reuters z bankovního sektoru lze v dalších týdnech očekávat nové žádosti o ochranu před věřiteli z ropného sektoru. Jedna z prvních společností tak ostatně učinila již na začátku dubna. Whiting Petroleum se stala jednou z prvních významných společností, která tak v důsledku aktuální krize učinila.
<figure id="attachment_55224" class="wp-caption alignleft" style="width: 1024px;"><img class="size-full wp-image-55224" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/5894614162_a82a72d1f7_b.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/5894614162_a82a72d1f7_b.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/5894614162_a82a72d1f7_b-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/5894614162_a82a72d1f7_b-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/5894614162_a82a72d1f7_b-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/5894614162_a82a72d1f7_b-800x534.jpg 800w" alt="ropa, oil, rig" width="1024" height="683" /><figcaption class="wp-caption-text">Autor: Lindsey G na serveru flick.com</figcaption></figure>
Mnoho dalších společností již činí kroky, aby se podobnému osudu mohly vyhnout. Například Chesapeake Energy si již zajistila služby odborných poradců, kteří jí mají pomoci zvládnout dluhy. O krok dál se již nyní dostala společnost Valaris, která vstoupila do jednání s věřiteli, aby prozkoumala možnosti <a href="https://www.reuters.com/article/valaris-bankruptcy/offshore-driller-valaris-to-explore-bankruptcy-with-its-creditors-sources-idUSL1N2C5208">insolvence a restrukturalizace</a>.
<h2>Bankroty pocítí nejen ropný průmysl, ale i banky</h2>
Podle dubnového průzkumu kansaské centrální banky může <a href="https://www.nytimes.com/reuters/2020/04/23/business/23reuters-global-oil-usa-restructuring.html">až 40 % těžařů žádat ochranu před věřiteli</a>, pokud se v průběhu následujícího roku bude ropa pohybovat kolem 30 dolarů za barel. Právní kancelář Haynes and Boone jde s odhady ještě dále – až polovina z  60 největších těžařů je ohrožena, budou odvracet restrukturalizaci a hledat další zdroje hotovosti.
Případný bankrot těžařů ovšem dopadne i na společnosti, které jsou s výrobou přímo propojeni. Kupříkladu provozovatelé ropovodů jsou nejvíce ohroženi, jelikož řada těžařů se bude snažit zbavit povinností ze smluv na přepravu ropy.
Dopadům se nevyhne ani bankovní sektor. Ten bude zasažen nejen z postavení věřitele, ale jelikož některá těžařská zařízení budou podléhat bankovní zástavě, budou to právě banky, které budou muset řešit další provoz těchto zařízení nebo jejich prodej.
Na podstatný útlum činnosti těžařů již nyní ukazují i počty amerických vrtů k těžbě ropy. Jen od poloviny března poklesl jejich počet o 35 % (pokles z 683 na 438 ke konci minulého týdne).
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1587672465.json“}
Dá se přitom předpokládat, že data na konci tohoto týdne vykážou další pokles, jelikož ceny ropy v tomto týdnu zaznamenaly významný propad a výhled se pro těžaře alespoň na další měsíce spíše zhoršuje. Pokud si některý z těžařů nezajistil prodeje za vyšší ceny dostatečně dopředu, ale spoléhal se pouze na nejbližší termínované kontrakty, může mít existenční problémy.

Američtí těžaři ropy nad propastí, až 40 % z nich může požádat o ochranu před věřiteli

Spojené státy v posledních letech zažívají prudký rozvoj plynových a obnovitelných zdrojů, které nahrazují zejména staré uhelné elektrárny, jež jsou postupně vyřazovány. Plynové, větrné a solární elektrárny tak v loňském roce opět zajistily takřka veškerý nový výkon v tamních sítích.
Díky prudkému rozvoji těžby ropy a zemního plynu z nekonvenčních břidlicových ložisek získaly Spojené státy v posledních letech přístup k velkému množství zemního plynu, což výrazně stlačilo jeho cenu. Výstavba plynových elektráren tak zažívá zlatou éru, díky čemuž tyto zdroje v USA získaly primární postavení ve výrobě elektřiny.
V loňském roce tak <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=43415" target="_blank" rel="noopener">podle dat americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration</a> (EIA) v USA zahájily provoz nové plynové elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 8300 MW.
Podobně s ohledem o snahu přesunu k udržitelné výrobě elektřiny dochází k intenzivnímu rozvoji větrných a solárních elektráren, které rovněž vytlačují z trhu uhelné zdroje. V případě větrných elektráren došlo k nárůstu výkonu o 9100 MW, solárních elektráren bylo uvedeno do provozu 5300 MW.
<figure id="attachment_83203" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-83203" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/rust-instalovaneho-vykonu-v-USA-v-roce-2019.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/rust-instalovaneho-vykonu-v-USA-v-roce-2019.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/rust-instalovaneho-vykonu-v-USA-v-roce-2019-512x212.jpg 512w" alt="Růst instalovaného výkonu v jednotlivých regionech USA v roce 2019. Zdroj: EIA" width="725" height="300" /><figcaption class="wp-caption-text">Růst instalovaného výkonu v jednotlivých regionech USA v roce 2019. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Plynové, větrné a solární elektrárny jsou tak až na malé výjimky jedinými novými zdroji, které jsou ve Spojených státech stavěny. Z geografického pohledu jejich rozvoj nicméně neprobíhá rovnoměrně, kdy různé regiony rozvíjí různé typy zdrojů v závislosti na tamních podmínkách.
<h2>Jiný kraj, jiný mrav</h2>
V případě západní části USA dominují především fotovoltaické elektrárny, jejichž výstavbu táhne zejména slunná jižní Kalifornie. V případě středozápadu dominují díky větrnému počasí a rozlehlým planinám větrné elektrárny. Na severozápadě naopak dochází k výstavbě především plynových elektráren, spolu s menším počtem solárních zdrojů.
Výjimku tvoří jih USA, který nabízí jak vhodné klimatické, tak i geografické podmínky, a zároveň je centrem těžby zemního plynu. Zde tak dochází k relativně rovnoměrné výstavbě všech typů zdrojů.
<h2>Uhlí je mrtvé, ať žije plyn!</h2>
S proměnou zdrojové základny dochází i ke změnám v elektroenergetickém mixu jednotlivých regionů. Zatímco celková výroba elektřiny se v USA za poslední desetiletí nijak významně nezměnila, její struktura ano.
V roce 2010 bylo hlavním zdrojem elektrické energie v USA i jednotlivých regionech země, s výjimkou severovýchodu, uhlí. V loňském roce uhlí dominovalo už pouze na středozápadu, přičemž ve zbylých regionech bylo vytlačeno především levným plynem.
<figure id="attachment_83204" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-83204" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/vyvoj-vyroby-elektriny-v-regionech-USA-mezi-lety-2010-a-2019.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/vyvoj-vyroby-elektriny-v-regionech-USA-mezi-lety-2010-a-2019.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/vyvoj-vyroby-elektriny-v-regionech-USA-mezi-lety-2010-a-2019-512x212.jpg 512w" alt="Vývoj výroby elektrické energie v jednotlivých regionech USA mezi lety 2010 a 2019. Zdroj: EIA" width="725" height="300" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj výroby elektrické energie v jednotlivých regionech USA mezi lety 2010 a 2019. Zdroj: EIA</figcaption></figure>

Energetika v zahraničí

Růst nového elektrického výkonu v USA loni opět táhly větrné a plynové zdroje

Počet aktivních ropných vrtů ve Spojených státech poklesl nejvíce za posledních pět let. V minulém týdnu se přestalo těžit na 62 ropných vrtech a dvou vrtech pro těžbu zemního plynu. Jedná se již o třetí týdenní pokles v řadě.
Počet aktivních ropných vrtů, který se používá jako jeden z hlavních indikátorů budoucí těžby ropy, a je tak cenným údajem pro obchodníky, vykázal nejvyšší pokles od března roku 2015. Ve Spojených státech amerických je aktuálně 562 ropných vrtů, což je nejméně od března 2017.  Ve stejnému týdnu minulého roku bylo v provozu 831 vrtů.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1586012632.json“}
S ohledem na současnou situaci se přitom dá předpokládat, že ropných vrtů bude nadále ubývat. Ceny ropy se po rozpoutání cenové války mezi Ruskem a kartelem OPEC pohybují na historických minimech. Vzhledem k cenovému šoku, který cenová válka vyvolala, se také extrémně <a href="https://oenergetice.cz/ropa/volatilita-cen-americke-ropy-kvuli-koronaviru-cenove-valce-historickem-maximu">zvýšila volatilita cen ropy</a>.
Největší tlak je nyní na ceny na spotovém trhu. Ty se podle <a href="https://www.reuters.com/article/us-usa-rigs-baker-hughes/us-drillers-cut-most-oil-rigs-in-a-week-since-2015-baker-hughes-idUSKBN21L2OQ">agentury Reuters</a> propadly až k 10 dolarům za barel, zatímco futures na rok 2021 se obchodovaly kolem 35 dolarů za barel. Trh tak spíše očekává, že se podaří cenovou válku urovnat a ceny postupně porostou. Právě ceny na spotovém trhu nejvíce trpí současnou nízkou poptávkou způsobenou koronavirem a s tím souvisejícími opatřeními, jako je například omezením cestování a leteckého provozu.
I cena 35 dolarů za barel je ovšem pro udržení současné produkce nedostačující. Z dat společnosti <a href="https://oenergetice.cz/ropa/minimum-americky-tezaru-pri-soucasnych-cenach-ropy-profitabilni-krok-ruska-plni-svuj-ucel">Rystad Energy</a> vyplývá, že pouze minimum amerických těžařů je schopných dlouhodobě vydržet ceny pod 35 dolarů za barel. Někteří těžaři sice mají nyní část své produkce prodánu pomocí futures kontraktů, zpravidla ovšem nepokrývají celou produkci, a proto by mohli i tito  těžaři vrty bez zajištěných prodejů uzavírat.

Ropné společnosti v USA reagují na rekordně nízké ceny ropy, uzavírají desítky ropných vrtů

Přestože cena domácích fotovoltaických systémů v posledních letech výrazně klesla, ani v budoucnu se zřejmě jejich rozvoj ve větší míře neobejde bez podpory. Podle predikcí vládního úřadu by celkový instalovaný výkon domácích solárních elektráren v USA mohl do roku 2050 mohl být při snížení podpory až o čtvrtinu nižší než v případě zachování současného systému.
Většina států v USA v současné době využívá pro podporu rozvoje domácích fotovoltaických elektráren takzvaný net metering, tedy systém, který domácnostem umožňuje síť de facto využívat jako baterii. Domácnosti tak v rámci zúčtovacího období zaplatí pouze za odebraný objem snížený o množství elektřiny, které do sítě dodaly.
V rámci net meteringu tak mají přebytky od samovýrobců obvykle stejnou hodnotu, jakou by zaplatili za její odběr ze sítě. Americká vládní agentura U.S. Energy Information Administration (EIA) tak ve svém letošním energetickém výhledu modelu kromě původního systému <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=43255" target="_blank" rel="noopener">modeluje i scénář, kdy by přebytky domácností byly kompenzovány velkoobchodní cenou</a>, která je obvykle výrazně nižší než konečná cena za dodávku.
Americký úřad tímto alternativním výhledem částečně reaguje na změny systému podpory v některých státech. Například ve státu New York byly domácí fotovoltaiky uvedené do provozu před rokem 2020 podpořeny net meteringem v plné výši, zatímco nové zdroje budou podpořeny v rámci takzvané kompenzace hodnoty decentrálních zdrojů, kdy cena za přebytky bude mnohem blíž velkoobchodním cenám elektřiny. Podobně ve státu Arizona budou nové domácí fotovoltaické systémy podpořeny metodou hodnoty ušetřených nákladů, kdy se budou ceny za přebytky pohybovat někde mezi maloobchodní a velkoobchodní cenou.
Velkoobchodní ceny, za které se elektrická energie obchoduje na jednotlivých regionálních trzích, jsou výrazně nižší než konečná cena za dodávku pro odběratele, jelikož zahrnují pouze náklady na výrobu elektřiny. Koncové ceny naproti tomu zahrnují další položky, především náklady na přenos a distribuci elektřiny.
<figure id="attachment_82360" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-82360" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Predpokladany-vyvoj-vykonu-v-domacich-fotovoltaikach-v-USA-2010-2050.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Predpokladany-vyvoj-vykonu-v-domacich-fotovoltaikach-v-USA-2010-2050.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Predpokladany-vyvoj-vykonu-v-domacich-fotovoltaikach-v-USA-2010-2050-512x212.png 512w" alt="Předpokládaný vývoj instalovaného výkonu v domácích fotovoltaických elektrárnách v USA do roku 2050. Zdroj: EIA" width="725" height="300" /><figcaption class="wp-caption-text">Předpokládaný vývoj instalovaného výkonu v domácích fotovoltaických elektrárnách v USA do roku 2050. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Například pro rok 2050 EIA počítá s průměrnou cenou elektřiny pro domácnosti v USA na úrovni 12,5 centů za kWh (v cenách z roku 2019), zatímco velkoobchodní složka má tvořit pouhých 4,8 centů. Kompenzace přebytků za velkoobchodní ceny namísto konečné ceny za dodávku by tak u domácích fotovoltaik vedla k výrazně delším dobám návratnosti.
V rámci scénáře nízkých cen obnovitelných zdrojů, který počítá s rychlejším poklesem cen domácích fotovoltaik (o 40 % nižší náklady oproti referenčnímu scénáři v roce 2050), by tak celkový instalovaný výkon domácích fotovoltaik v USA měl do roku 2050 dosáhnout 115 GW oproti 96 GW v referenčním scénáři. Pokud by však byla podpora snížena na úroveň velkoobchodních cen, celkový výkon by dle úřadu dosáhl naproti nižším pořizovacím nákladům pouze 88 GW.

Omezení podpory by v USA mohlo znatelně zpomalit rozvoj domácích fotovoltaik

Spojené státy americké jsou stále jedním z hlavních světových vývozců uhlí, v loňském roce nicméně export s ohledem na slabší globální poptávku výrazně poklesl. Nejvíce se propadl vývoz energetického uhlí, více než o desetinu však poklesl i export koksovatelného uhlí.
Spojené státy v roce 2019 exportovaly přibližně 84 milionů tun uhlí, tedy zhruba o 20 % méně než v roce 2018. Podle <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=43195" target="_blank" rel="noopener">dat vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA)</a> zaznamenaly pokles jak energetické uhlí, tak i uhlí užívané pro metalurgické procesy.
V případě energetického uhlí, které slouží jako palivo pro výrobu elektrické energie a tepla, vývoz z USA loni klesl o 30 % na přibližně 34 milionů tun. V případě koksovatelného uhlí, které je využíváno například jako palivo a redukční činidlo při výrobě surového železa, export meziročně klesl o 12 % na 50 milionů tun.
<figure id="attachment_82143" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-82143" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Vyvoj-exportu-uhli-z-USA-mezi-lety-2001-az-2019.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Vyvoj-exportu-uhli-z-USA-mezi-lety-2001-az-2019.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Vyvoj-exportu-uhli-z-USA-mezi-lety-2001-az-2019-512x212.png 512w" alt="Vývoj exportu uhlí z USA mezi lety 2001 až 2019. Zdroj: EIA" width="725" height="300" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj exportu uhlí z USA mezi lety 2001 až 2019. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Nejvíce uhlí ze Spojených států loni směřovalo do Indie, Japonska, Nizozemska, Brazílie či Jižní Koreje, které se na dovozu podílely z více než poloviny. V případě Indie, Nizozemska či Jižní Koreje převažovalo uhlí energetické, naopak Brazílie importuje z USA z většiny koksovatelné uhlí.
Oproti ostatním předním odběratelům amerického uhlí se v Nizozemsku spotřebuje pouze malá část z dovozu, a to zhruba 30 %. Většina uhlí totiž následně směřuje do dalších evropských zemí, a to především do Německa.
<figure id="attachment_82144" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-82144" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Nejvetsi-dovozci-uhli-z-USA-v-roce-2019.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Nejvetsi-dovozci-uhli-z-USA-v-roce-2019.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Nejvetsi-dovozci-uhli-z-USA-v-roce-2019-512x212.png 512w" alt="Největší dovozci uhlí z USA v roce 2019. Zdroj: EIA" width="725" height="300" /><figcaption class="wp-caption-text">Největší dovozci uhlí z USA v roce 2019. Zdroj: EIA</figcaption></figure>