Společnost ČEZ chystá v teplárně Dvůr Králové nad Labem na Trutnovsku odstavení dvou uhelných kotlů a jejich nahrazení dvěma kotli na plyn a jedním na biomasu. Nyní ČEZ připravuje podklady pro výběrové řízení na dodavatele nových kotlů, které by měly přijít na desítky milionů korun. Vše by mělo být hotové do ledna 2023. ČTK to dnes řekla regionální mluvčí společnosti ČEZ Šárka Lapáčková Beránková.
Nové kotle na plyn a biomasu by měly výrazně snížit emise teplárny a zlepšit ovzduší ve Dvoře Králové nad Labem. Teplárna bude po investici splňovat stále se zpřísňující emisní limity. V šestnáctitisícovém Dvoře Králové teplárna zásobuje teplem asi třetinu domácností.
Dva uhelné kotle, které budou odstaveny, mohou spalovat biomasu již nyní. Vedle nich teplárna disponuje dvěma menšími kotli na plyn, které zůstanou funkční. Dva nové kotle budou spalovat zemní plyn, kotel na biomasu bude spalovat dřevní a lesní štěpku.
<figure id="attachement_32826" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/Biomass-800x534.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/Biomass-800x534.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Významnou investici udělal ČEZ ve Dvoře Králové již v letech 2010 až 2012, kdy nákladem čtvrt miliardy korun vyměnil rozvody tepla z teplárny. Dožívající parovodní rozvody nahradila moderní horkovodní soustava se spolehlivějším provozem s nižšími náklady a výrazně menšími ztrátami.
Teplárna Dvůr Králové byla vybudována na počátku 50. let minulého století jako centrální zdroj tepla pro Dvůr Králové nad Labem. Nahradila lokální zdroje ve městě. První dodávky páry pro průmyslové podniky zahájila koncem roku 1955.
V Královéhradeckém kraji již změnu zdroje vytápění udělala teplárna Náchod, která patří firmě innogy Energo. Letos v lednu oficiálně zakončila investici přes čtvrt miliardy korun do přechodu z vytápění uhlím na plyn. Součástí investice zahájené v roce 2017 byla rekonstrukce teplovodů. Změna z vytápění uhlím na plyn významně snížila prašnost a zlepšila kvalitu ovzduší v Náchodě.

Energetika v ČR

ČEZ přestane v teplárně Dvůr Králové nad Labem spalovat uhlí

Do plynárenské soustavy v ČR se bude čím dál více vtláčet i biometan. Nejvhodnější metoda, jak tak činit, by měla být známá do dvou let. Do roku 2030 by mělo být do plynárenských sítí v Česku ročně dodáváno až 500 milionů metrů krychlových biometanu, tedy přibližně šest procent současné spotřeby zemního plynu. Z toho asi 40 procent by mělo pocházet z odpadních surovin, jako jsou čistírenské kaly a nejrůznější bioodpady. V tiskové zprávě to dnes uvedl Český plynárenský svaz (ČPS).
Biometan lze vtlačovat do plynárenské distribuční soustavy díky jeho srovnatelným vlastnostem se zemním plynem. Na společném výzkumném projektu v oblasti spolupracuje svaz s konsorciem firem SEVEn Energy a SIMONE Research Group. Částkou téměř deseti milionů korun ho podpořila Technologická agentura ČR. ČPS upozornil, že zapojení biometanu mezi zdroje energetického mixu je pro Česko nutností pro splnění národního cíle podílu obnovitelné energie v sektoru dopravy, který je EU stanoven na 14 procent.
<blockquote>&#8222;Cílem projektu je vyvinout a ověřit možnost dodávky biometanu do distribučních plynárenských sítí, aniž by bylo nutné zvyšovat spalné teplo biometanu na úroveň zemního plynu přídavkem energeticky hodnotnějšího plynu, kterým je typicky propan. Pokud se nám to podaří, zjednodušíme cestu pro využití biometanu v tuzemském plynárenství,&#8220; řekla dnes výkonná ředitelka ČPS Lenka Kovačovská.</blockquote>
Vše, co funguje na zemní plyn, bude podle ní fungovat i na biometan bez nutnosti jakýchkoli úprav technologie a dalších investic. &#8222;To si u nás mohou už v praxi vyzkoušet majitelé vozidel na stačený zemní plyn (CNG). Biometan v podobě BioCNG do sítě začalo vtláčet Energetické centrum recyklace Rapotín,&#8220; uvedla Kovačovská. Zařízení na výrobu biometanu z bioplynu zprovoznila investiční skupina Energy financial group (EFG) v Rapotíně na Šumpersku loni na podzim.
V rámci aktuálního projektu SmartInject vznikne podle svazu model distribuční plynárenské sítě, kde budou simulovány různé provozní stavy při připojení výrobny biometanu. Model bude postupně upravován na základě měření toků v síti, z čehož vzejde skutečné složení ideální směsi plynu.
<blockquote>&#8222;Výsledkem bude metodický postup ve formě normativního dokumentu a softwarový nástroj, které umožní stanovení správného spalného tepla směsi biometanu a zemního plynu,&#8220; řekl dnes technický ředitel SEVEn Energy Tomáš Voříšek.</blockquote>
ČPS má roli garanta projektu s cílem získané výsledky a postupy vyvinuté v rámci projektu následně napomoci aplikovat u dalších obdobných projektů. &#8222;Využití výsledků projektu je možné očekávat přibližně za dva roky,&#8220; dodala Kovačovská.
rdo mal

Plynárenství

Do plynárenské sítě v ČR se bude čím dál více vtláčet i biometan

Turecké plavidlo Oruç Reis se vrací do sporných vod Středozemního moře, kde bude po deset dní provádět těžební průzkum, informuje dnes BBC s odkazem na oznámení tureckých námořních sil. Řecko na zprávu reagovalo obviněním Ankary, že brání snahám o uvolnění napětí, které mezi oběma zeměmi panuje kvůli sporům ohledně průzkumu těžby ropy a zemního plynu ve východní části Středozemního moře, píše agentura AP.
Konflikt mezi Ankarou a Aténami se vyostřil v srpnu právě kvůli lodi Oruç Reis, která za doprovodu vojenských plavidel operovala ve vodách mezi Krétou a Kyprem. Řecko i Turecko posléze v oblasti uspořádaly námořní vojenská cvičení.
Turecko v září plavidlo stáhlo, což Řecko přivítalo jako vstřícný krok, nicméně šéf tureckého resortu obrany Hulusi Akar řekl, že návrat lodi neznamená, že by se Ankara svých práv vzdala. Turecko ale zároveň uvedlo, že díky tomuto kroku se otevírají dveře pro možná diplomatická jednání před evropským summitem, který se konal 1. a 2. října. Na něm se hovořilo o možných sankcích proti Turecku, pokud bude z pohledu EU pokračovat v nezákonných aktivitách ve vodách, které si nárokuje Kypr a Řecko.
<figure id="attachement_16806" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/8435305475_f529345430_k-725x543.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/8435305475_f529345430_k-725x543.jpg" alt="Ropná plošina" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Právě na rozpor mezi tureckou pozicí před summitem a jeho nynějším jednáním poukázal řecký vládní mluvčí. &#8222;Turecko nyní ukázalo, že postrádá důvěryhodnost. Ti, co věřili jeho slovům před evropským summitem 1.-2. října, jsou nyní vyvedeni z omylu.&#8220;
Tentokrát Oruç Reis míří v doprovodu dvou plavidel k řeckému ostrovu Kastellorizo ležícímu jen asi tři kilometry od jižního pobřeží Turecka. Řecké ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že návrat lodi Oruç Reis znamená &#8222;zásadní eskalaci situace a přímou hrozbu pro mír a bezpečnost v regionu&#8220;.
K napětí v řecko-tureckých vztazích přispělo, když premiér severního Kypru Ersin Tatar v úterý oznámil, že se otevřou pro veřejnost pláže ve městě Varoša. Toto &#8222;město duchů&#8220; leží v severní části rozděleného Kypru a po turecké invazi na ostrov v roce 1974 z něj musely odejít tisíce kyperských Řeků. Už léta do něj smí volně vstoupit jen turecká armáda a bezpečnostní složky severního Kypru. Vláda řecké části Kypru krok odsoudila.

Ropa

Turecká výzkumná loď se vrací do sporných vod, Řecko se ohrazuje

Podle dat americké vládní agentury U. S. Energy Information Administration (<a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=45377">EIA</a>) dosáhly v roce 2019 těžba, spotřeba a hrubý export zemního plynu z USA rekordních hodnot. Na vyšší spotřebě zemního plynu se podílel především elektroenergetický sektor. 
V roce 2019 se podle dat EIA těžba zemního plynu v <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/usa-emise-co2-energetiky-maji-letos-klesnout-10-pristi-rok-ocekavan-5-narust">USA</a> zvýšila o 10 %, a dosáhla tak rekordního ročního průměru 93,1 miliard kubických stop denně (přibližně 2,6 miliard m3 plynu denně). Svůj podíl na tom mají i dva největší těžařské státy Texas a Pensylvánie, které svou meziroční těžbu zvýšily o 15 % a 10 %.
Spotřeba zemního plynu se meziročně zvýšila o 3 %. Důvodem je především zvýšená poptávka po zemním plynu v sektoru elektroenergetiky. Spotřeba plynu při výrobě elektřiny se zvýšila o 7 %. Podle EIA <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/vyroba-elektriny-plynu-oze-usa-prvnim-pololeti-opet-vzrostla-ukor-uhli">spotřeba plynu</a> v elektroenergetice vzrostla zejména kvůli nižším cenám plynu a kvůli plánovaným uzavíráním uhelných elektráren. V ostatních sektorech ekonomiky zůstala spotřeba zemního plynu více méně na stejné úrovni.
<figure id="attachment_88342" class="wp-caption aligncenter" style="width: 956px;"><img class="size-full wp-image-88342" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/spotřeba-plynu-USA.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/spotřeba-plynu-USA.png 956w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/spotřeba-plynu-USA-512x261.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/spotřeba-plynu-USA-768x392.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/spotřeba-plynu-USA-725x370.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/spotřeba-plynu-USA-800x408.png 800w" alt="" width="956" height="488" /><figcaption class="wp-caption-text">Spotřeba zemního plynu v USA v letech 2010 – 2019 dle sektoru. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
<h2>Export plynu z USA roste posledních pět let</h2>
Export zemního plynu, a to plynovody i <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/asijsky-trh-lng-vyhlizi-pred-zimou-cenove-signaly-jednim-nich-muze-byt-i-rust-ceny-plynu-evrope">LNG</a> tankery, z USA se v roce 2019 zvýšil o 29 % ve srovnání s rokem předchozím. Dosáhl tak průměrné výše 12,8 miliard kubických stop denně (přibližně 0,4 miliard m3 plynu denně). Ke zvyšování exportu plynu z USA dochází každoročně posledních pět let.
<figure id="attachment_88343" class="wp-caption aligncenter" style="width: 951px;"><img class="size-full wp-image-88343" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/těžba-spotřeba-export-zemní-plyn-usa.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/těžba-spotřeba-export-zemní-plyn-usa.png 951w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/těžba-spotřeba-export-zemní-plyn-usa-512x255.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/těžba-spotřeba-export-zemní-plyn-usa-768x383.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/těžba-spotřeba-export-zemní-plyn-usa-725x361.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/těžba-spotřeba-export-zemní-plyn-usa-800x399.png 800w" alt="" width="951" height="474" /><figcaption class="wp-caption-text">Těžba, spotřeba a hrubý export zemního plynu USA v letech 2000 – 2019. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
V roce 2019 USA exportovaly více zemního plynu, než importovaly. Čistý export zemního plynu v roce 2019 dosáhl 5,2 miliard kubických stop denně (přibližně 147 milionů m3 plynu denně).
Zároveň v roce 2019 USA poprvé minimálně od roku 1985, od kterého má EIA dostupná data, exportovaly plynovody více zemního plynu, než importovaly, a to především díky zvýšené kapacitě plynovodů do Kanady a Mexika.

EIA: USA v roce 2019 dosáhly rekordní těžby, spotřeby a exportu zemního plynu

Německá energetická společnost Uniper uvažuje o prodeji svého pětinového podílu v plynovodu Opal, který přes Německo přepravuje ruský plyn i do Česka. Agentuře Reuters to řekly zdroje obeznámené se situací.
Opalem proudí ruský plyn přepravený do kontinentální Evropy plynovodem Nord Stream 1, který vede Baltickým mořem. Plynovod Opal je dlouhý 470 kilometrů a jeho přepravní kapacita činí 36 miliard krychlových metrů zemního plynu ročně.
Uniper podle zdrojů s konečným rozhodnutím ohledně prodeje podílu v Opalu počká na výsledek listopadových prezidentských voleb ve Spojených státech. Washington nyní kritizuje přílišnou závislost Evropy na ruském plynu a snaží se zabránit dokončení nového plynovodu Nord Stream 2. To vyvolává nejistotu, která by mohla odradit některé investory.
Společnost Uniper vlastní 20procentní podíl v Opalu prostřednictvím své dceřiné firmy Lubmin-Brandov Gastransport. Zbývajících 80 procent vlastní společnost WIGA Transport, která je společným podnikem ruského Gazpromu a německé ropné firmy Wintershall DEA, píše agentura Reuters.

Reuters: Uniper zvažuje prodej podílu v plynovodu Opal

Podzemní zásobníky zemního plynu v Česku jsou před zimou zcela naplněny. Vyplývá to z vyjádření jejich provozovatelů, společností RWE Gas Storage CZ a MND Gas Storage, pro ČTK. RWE Gas Storage CZ, která je největším provozovatelem těchto zařízení v ČR, uvedla, že celková kapacita jejích zásobníků činí 28,7 terawatthodiny (TWh), což představuje zhruba třetinu celkové roční spotřeby zemního plynu v Česku.
<blockquote>&#8222;Během zimních měsíců zásobníky běžně pokrývají více než polovinu dodávek zemního plynu pro celou Českou republiku. V mimořádně mrazivých dnech však dokážeme vytěžit až 422 gigawatthodin (GWh) zemního plynu za den, což jsou téměř dvě třetiny špičkové spotřeby celé země. Jsme tak plně připraveni na začátek topné sezony 2020/2021,&#8220; řekl dnes jednatel RWE Gas Storage CZ Lubor Veleba.</blockquote>
Firma je největším provozovatelem podzemních zásobníků plynu v České republice, provozuje šest podzemních zásobníků s celkovým provozním objemem přes 2,7 miliardy metrů krychlových. V Čechách je to zásobník v Hájích na Příbramsku, dále jsou to zásobníky Dolní Dunajovice a Tvrdonice na jižní Moravě a Štramberk, Lobodice a Třanovice na severu Moravy. Dalším provozovatelem podzemních zásobníku plynu v ČR je společnost MND Gas Storage, která vlastní a provozuje dvě skladovací struktury v Uhřicích na Hodonínsku.
<blockquote>&#8222;Společnost MND je na přicházející zimní sezónu dobře připravena. Skladovací kapacity nakoupené pro potřeby krytí spotřeby našich zákazníků jsou naplněny, takže případný zvýšený odběr způsobený chladným i velmi chladným počasím nás nepřekvapí,&#8220; uvedl dne ředitel úseku obchodu MND Lukáš Pokrupa.</blockquote>
Podle šéfa MND Gas Storage (MND GS) Karla Lunera má v současné době MND GS naplněné podzemní zásobníky plynu na 98 procent v České republice (Uhřice). V Německu (Stockstadt/Hähnlein), kde zásobníky také provozuje, pak už zcela plně na 100 procent.
Veleba uvedl, že podzemní zásobníky plní nejen roli významné bezpečnostní pojistky, ale vykrývají také sezonní rozdíly ve spotřebě zemního plynu. &#8222;Jedná se o unikátní technologii, která vyžaduje maximální a velmi odbornou péči. Každoročně proto investujeme do spolehlivosti a bezpečnosti zásobníků stovky milionů korun,&#8220; sdělil. Dostatečná kapacita v zásobnících zemního plynu je podle něj důležitá i s ohledem na očekávaný růst využití plynu v teplárenství a také s ohledem na celkový vývoj energetiky směrem k navýšení podílu výroby z obnovitelných zdrojů.
Většina zásobníků plynu v Česku přešla zpět pod německý koncern RWE od začátku letošního července. Šlo o další krok související s dohodou o výměně aktivit mezi skupinami RWE a E.ON z roku 2018. Provozovatel, společnost innogy Gas Storage, změnila název na RWE Gas Storage CZ.
Energetický regulační úřad na začátku září uvedl, že spotřeba plynu v Česku v prvním pololetí letošního roku klesla meziročně o 1,8 procenta na 4,48 miliardy metrů krychlových. Výraznější propad byl ve druhém čtvrtletí, kdy se spotřeba snížila na 1,47 miliardy metrů krychlových a meziroční pokles činil 4,2 procenta. Důvodem podle úřadu byla především pandemie covid-19 a její dopady.

České podzemní plynové zásobníky jsou před zimou zcela naplněny

Berlín 28. září (zpravodaj ČTK) &#8211; Německý sociálnědemokratický vicekancléř a ministr financí Olaf Scholz (SPD) nesouhlasí, aby kvůli případu otravy předáka ruské opozice Alexeje Navalného byla zastavena výstavba plynovodu Nord Stream 2. V rozhovoru se zahraničním korespondenty to dnes v Berlíně zdůvodnil tím, že budování produktovodu je soukromým projektem, nikoliv státním. Reagovat na otravu Navalného by podle Scholze měla celá Evropa, nejen Německo.
<blockquote>&#8222;Je to soukromý projekt. Účastní se ho odhadem asi stovka firem, a to nejen německé,&#8220; řekl Scholz.</blockquote>
Takřka dokončený plynovod, kterým bude proudit do Německa ruský plyn, považuje ministr spíše za evropskou investici.
Zvýšení energetické závislosti Německa, a tím i Evropy, na Rusku Scholz odmítá. &#8222;Německo odebírá plyn z Ruska různými trasami, třeba přes Polsko, odebírá plyn z Norska, z Nizozemska a také z Británie,&#8220; řekl ministr.
Pokud jde o reakci, když Rusko otravu neobjasní, žádá Scholz společnou přiměřenou odpověď. &#8222;Musíme reagovat jako Evropa,&#8220; prohlásil. Otravu Navalného pak označil za &#8222;vražedný útok&#8220;.
<figure id="attachement_14577" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/nature-reserves-along-the-nord-stream-route_2663_20100813-800x535.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/nature-reserves-along-the-nord-stream-route_2663_20100813-800x535.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Němečtí, francouzští a švédští experti dospěli k závěru, že Navalnyj byl otráven látkou ze skupiny novičok, kteroz vyvinul někdejší Sovětský svaz. Berlín vyzval Rusko, aby útok, který se odehrál na jeho území, vyšetřilo. Rusko ale tvrdí, že jeho vlastní testy stopy jedu v organismu Navalného neodhalily.
Postoj k budoucnosti plynovodu Nord Stream 2 není mezi německými politiky jednotný. Dokončit projekt chtějí například východoněmecké země či ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, který se uchází o vedení kancléřčiny Křesťanskodemokratické unie (CDU), ale také zástupci průmyslu. Po zastavení projektu naopak volají někdejší šéf poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz či předseda zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen, kteří by rádi CDU rovněž vedli. Kancléřka Angela Merkelová sice předem nevylučuje žádnou odpověď, diskutovat o konkrétních krocích zatím ale považuje za předčasné.

Německý vicekancléř nechce kvůli Navalnému zastavit výstavbu Nord Stream 2

Šestice zemí východního Středomoří &#8211; Řecko, Itálie, Egypt, Izrael, Kypr a Jordánsko &#8211; dnes zformovala organizaci, která bude spolupracovat v otázkách vývozu zemního plynu z této oblasti. Fórum pro zemní plyn ve východním Středomoří (EMGF) chce vedle prosazování exportu z tohoto regionu také posílit vazby Izraele s arabskými sousedy, uvedla agentura Reuters.
Organizace bude sídlit v Káhiře a chce se soustředit na posilování regionální spolupráce. EMGF sdružuje regionální soky Turecka, které vede vleklý spor s unijními členy, zejména s Řeckem a Kyprem, ohledně práva na těžbu zemního plynu ve východním Středomoří.
Členem fóra je též palestinská samospráva, uvedlo v prohlášení izraelské ministerstvo energetiky. Francie o členství požádala, zatímco Spojené státy a Evropská unie dohodu podepsaly jako pozorovatelé. Do fóra mohou podle prohlášení vystoupit i další země východního Středomoří.
<figure id="attachement_5264" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/gas-pipeline.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/gas-pipeline.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Izraeli fórum &#8222;přináší regionální spolupráci s arabskými a evropskými zeměmi, první svého druhu v historii &#8211; smlouvy za 30 miliard dolarů (asi 692 miliard Kč) na vývoz (izraelského) plynu do Jordánska a Egypta &#8220; uvedl tamní resort energetiky. Zmíněné smlouvy považuje za pouhý začátek.
Egypt začal dovážet izraelský plyn začátkem letošního roku, a to i pro účely zpětného vývozu do Evropy a do Asie. Podmořské naleziště plynu Zohr, objevené u egyptského pobřeží v roce 2015, vyvolalo zájem o tamní energetický trh.
Těžbu plynu v regionu a vývoz suroviny komplikuje místní politické klima, infrastruktura, cena dopravy a soupeření Turecka s ostatními zeměmi východního Středomoří.

Šest zemí bude na východě Středomoří spolupracovat na vývozu plynu z oblasti

Transformace energetiky a snížení emisí oxidu uhličitého i v jiných hospodářských sektorech je dlouhodobě jedním z hlavních bodů agendy Evropské unie. Evropský parlament se však tento týden vyslovil pro umožnění financování vybraných plynárenských projektů z fondu, který má sloužit především k přechodu na obnovitelné zdroje.
Zelená dohoda pro Evropu, která má ve výsledku pomoci Evropské unii dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality, si vyžádá značné finanční prostředky. K financování projektů má sloužit i Fond pro spravedlivou transformaci, který by mohl zprostředkovat desítky miliard eur veřejných financí. Ty by měly pomoci těžkému průmyslu a ocelářskému průmyslu omezit emise CO2.
Navrhovaný fond je srdcem většího plánu nazvaného Mechanismus pro spravedlivou transformaci, který má za úkol zajistit 100 miliard eur v letech 2021 až 2027. Tyto finance mají pomoct regionům, které jsou vysoce závislé na průmyslu produkujícím velké množství uhlíkových emisí.
Přesná pravidla pro čerpání prostředků z toho fondu ještě nebyla stanovena, budou se na nich však muset shodnout jak Evropský parlament, tak Komise i zástupci vlád členských zemí. Ti se však již dříve shodli, že by z fondu neměly být financovány žádné fosilní zdroje.
Parlament však <a href="https://www.reuters.com/article/us-china-energy-coal/eu-parliament-votes-to-allow-some-gas-projects-to-get-green-transition-money-idUSKBN2671VL" target="_blank" rel="noopener">podle agentury Reuters</a> v úterý odhlasoval podporu dodatku, který by umožnil financovat z fondu vybrané plynárenské projekty přípustné pro státní podporu. Projekty se nicméně musí nacházet v uhelných regionech a musí být v souladu s klimatickými cíli pro rok 2030.
Podle Manolise Kefalogiannise, řeckého zákonodárce, tato pravidla umožní pouze omezení čerpání financí na projekty spojené se zemním plynem jakožto přechodným palivem. Podle jiných však investice do plynu odporuje původnímu slibu evropských zákonodárců.
Podle zástupců Evropského parlamentu by přístup k penězům ze „zeleného“ fondu měl být umožněn pouze zemím, které se vyslovily pro dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Jediná členská země, která se k tomuto slibu zatím nepřipojila, je Polsko.

Evropská Unie

Evropský parlament chce umožnit některým plynárenským projektům přístup k penězům ze "zeleného" fondu

Polský premiér Mateusz Morawiecki ve středu 9. září vyzval Německo, aby zastavilo dostavbu plynovodu Nord Stream II, jelikož jej Polsko považuje za hrozbu pro stabilitu regionu a nabízí přístup k vlastní plánované infrastruktuře.
Podmořský plynovod Nord Stream II vedoucí z Ruska do Německa přes Baltské moře je již z 90 % hotový, zbývá dokončit 160 km plynovodu. Jeho spuštění <a href="https://www.euractiv.com/section/global-europe/news/poland-calls-on-germany-to-halt-nord-stream-2-amid-navalny-case/">je prozatím plánováno na příští rok</a>.
Projekt pod záštitou ruského Gazpromu, na kterém se ovšem podílejí také evropské společnosti – Uniper, Wintershall, Royal Dutch Shell, OMV a Engie, nabral již velmi výrazné zpoždění v důsledku <a href="https://oenergetice.cz/plyn/deni-trhu-plynem-nord-stream-2-turkstream-vyjednavani-tranzitu-pres-ukrajinu">čekání na souhlas Dánska</a> s výstavbou plynovodu v jeho vodách a především <a href="https://oenergetice.cz/plyn/termin-dokonceni-plynovodu-nord-stream-2-kvuli-sankcim-nejisty-hovori-se-az-rocnim-zpozdeni">kvůli americkým sankcím</a>, které způsobily stažení lodí od společnosti Allseas.
<h2>Alexej Navalnyj</h2>
Nyní navíc také němečtí politici naznačili, že by mohli pozdržet svou podporu projektu po případu okolo ruského opozičního politika Alexeje Navalného, který je aktuálně v péči německých lékařů. Kancléřka Angela Merkelová tuto možnost v minulých dnech <a href="https://oenergetice.cz/plyn/na-rozhodnuti-o-nord-streamu-2-v-souvislosti-s-pripadem-otravy-navalneho-je-podle-berlina-jeste-brzy/">nevyloučila</a>.
Postoj německých politiků ovšem <a href="https://oenergetice.cz/plyn/postoj-nemeckych-politiku-k-plynovodu-nord-stream-2-nejednotny-dokonceni-stale-nejiste/">není jednotný</a>, a tak je otázka dostavby plynovodu, a případně termín jeho dokončení, velkou neznámou.
Německo konzultuje možné řešení situace v případě, že Rusko nepomůže objasnit Navalného případ, který byl dle německých lékařů otráven vzácným nervovým plynem.
<blockquote>„Tato reakce by měla vést především k zastavení prací na Nord Streamu II, který posiluje moc Ruska, napomáhá prezidentu Putinovi budovat vojenskou moc a napomáhá k zastrašování ostatních národů,“ domnívá se polský premiér Morawiecki.</blockquote>
Dále také upozornil a apeloval na Německo, aby zvážilo rizika dostavby plynovodu vzhledem k dění v Bělorusku a na Ukrajině.
<h2>Baltic Pipe</h2>
Polsko <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/091020-poland-ready-to-offer-germany-access-to-gas-via-baltic-pipe-govt-spokesman">je mimo jiné ochotno</a>, dle mluvčího polské vlády, nabídnout Německu přístup k 10 miliardám m³ zemního plynu ročně, který k nim má dle současného plánu proudit z Norska od října 2022 skrze nový plynovod Balctic Pipe, v případě, že dostavbu zastaví. Polská, státem vlastněná, PGniG má na plynovodu zarezervovánu kapacitu 8,2 miliard m³/rok. Kapacita plynovodu Nord Stream II má být 55 miliard m³/rok.
<blockquote>„Pokud jde o energetickou bezpečnost, musíme zvážit různé možnosti,“ pronesl mluvčí polské vlády Piotr Muller.
„Polsko od začátku zdůrazňovalo, že v této oblasti musí být zachována evropská solidarita. Proto, pokud Německo deklaruje své energetické potřeby, je Polsko otevřeno možnosti využití infrastruktury, kterou si buduje pro vlastní energetickou bezpečnost,“ dodal Muller.</blockquote>