Na trhu s kritickými nerosty loni prudce klesaly ceny a přetrvávala dominance Číny

Ceny klíčových nerostů používaných v "čistých" technologiích, jako je lithium, nikl nebo kobalt, v roce 2023 razantně klesly. Vychází to z dat nové zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA), která zároveň poukazuje na potřebu větších a diverzifikovanějších investic při úsilí o dosažení energetických a klimatických cílů. Ty jsou dnes koncentrované v několika státech v čele s Čínou a zeměmi Latinské Ameriky.

V roce 2023 došlo k uvolnění tlaku na trhu s nerosty, které se používají pro elektrická vozidla, větrné turbíny, solární panely a další "čisté" technologie klíčové pro energetickou transformaci. Do této skupiny minerálů se vedle pravděpodobně nejvíce skloňovaného lithia řadí například měď, nikl, kobalt nebo grafit.

Po dvou letech dramatického růstu ceny kritických nerostů v roce 2023 prudce klesly a vrátily se na úroveň před pandemií. Zvláště výrazné poklesy zaznamenaly materiály používané k výrobě baterií, kdy cena lithia klesla o 75 % a ceny kobaltu, niklu a grafitu o 30 % až 45 %. To dle IEA pomohlo snížit ceny baterií o 14 %.

Dle IEA je hlavním důvodem trendu převis nabídky nad poptávkou. Právě strmý růst nabídky reagující na očekávání poptávky v krátkodobém a střednědobém horizontu zapříčinil strmý růst cen s nerosty v letech 2021 a 2022.

Nižší ceny kritických nerostů zároveň dopadly na celkové investice v těžebním sektoru. Ty i v předešlém roce rostly rozumným tempem, ale jejich objemy se zmenšily v porovnání s rokem 2022. Investice do těžby kritických nerostů vzrostly o 10 %, výdaje na průzkum pak o 15 %. K tomu, aby došlo k naplnění scénáře, kdy je snížena teplota o 1,5 °C, je dle výpočtu IEA zapotřebí celkově investovat asi 800 miliard dolarů do roku 2040.

Dnešní dobře zásobený trh nemusí být dobrým vodítkem pro budoucnost

Současná situace na trhu nemusí nutně reflektovat budoucí vývoj. Ve všech scénářích, které IEA analyzuje ve své zprávě, poptávka po kritických nerostech nadále silně roste, a to díky zavádění "čistých" technologií. Tento trend je mimo jiné ve velkém poháněn politickými cíli a technologickými trendy a změna směru se dnes zdá již nepravděpodobná. Současná kombinovaná velikost trhu klíčových nerostných surovin pro energetiku se tak podle IEA do roku 2040 více než zdvojnásobí na 770 miliard USD. Tento vývoj samozřejmě může oslabit celkové zpomalení ekonomiky s dopadem na vývoj důležitých poptávkových faktorů, jako je růst elektromobility.

Podrobná analýza jednotlivých projektů zároveň naznačuje, že oznámené projekty postačují ke splnění pouze 70 % požadavků na měď a 50 % lithia pro rok 2035 ve scénáři, ve kterém země na celém světě splní své národní klimatické cíle. Trhy s ostatními nerosty ale vypadají vyrovnaněji – tedy za předpokladu, že projekty projdou podle plánu.

K závěru, že současné projekty nemusí být dostačující pro tržní poptávku po lithiu do roku 2030, došla i analýza poradenské společnosti McKinsey z roku 2022. Ta zároveň pracuje s předpokladem, že hlavním faktorem růstu poptávky bude výroba baterií do elektromobilů. Právě zde se dnes vede častá debata o alternativách (například sodíkové baterie), které mohou do budoucna poptávku po lithiu a jiných kovech v tomto odvětví ekonomiky zmírnit.

Nadále dominantní Čína a vzestup Latinské Ameriky

Kromě časového vývoje se report IEA zaměřuje i na otázky energetické bezpečnosti a geografické koncentrace těžby kritických surovin. Dle provedené analýzy ohlášené projekty nemění vysokou geografickou koncentraci nabídky. I nadále se tak předpokládá, že Čína si udrží velmi silnou pozici v rafinérském a zpracovatelském sektoru.

„Bezpečný a udržitelný přístup ke kritickým minerálům je nezbytný pro hladký a cenově dostupný přechod na čistou energii. Světový apetit po technologiích, jako jsou solární panely, elektromobily a baterie, rychle roste – ale nemůžeme ho uspokojit bez spolehlivých a rozšiřujících se dodávek kritických minerálů,“ řekl výkonný ředitel IEA Fatih Birol.

Výrazným geopolitickým rizikům dnes čelí grafit, kobalt, vzácné zeminy a nikl. Zejména v případě grafitu dnešní rozmístění projektů naznačuje, že mimo dominantního hráče bude nabídka schopná pokrýt pouze 10 % celkové poptávky v roce 2030.

Analýza nových projektů ukázala, že celkové prvenství v těžbě získává Latinská Amerika s přibližně 120 miliardami USD do roku 2030. Rychlý růst zaznamená sektor i v Indonésii, která zdvojnásobí svou tržní hodnotu do roku 2030 díky své rostoucí produkci niklu.

Téměř 50 % tržní hodnoty z rafinace se do roku 2030 soustředí v Číně. Čína také zaznamenává nárůst tržní hodnoty těžených materiálů s rostoucí produkcí mědi a lithia a naprosto dominuje downstreamu a midstreamu v globálním dodavatelském řetězci.