Valná hromada australské společnosti European Metals Holdings (EMH) schválila prodej majoritního podílu v české firmě Geomet společnosti Severočeské doly ze skupiny ČEZ. Geomet je držitelem přednostních práv na průzkum a využití ložiska lithia u Cínovce v Krušných horách. ČTK to dnes řekl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Akcionáři EMH podle něj schválili úpravy smlouvy navržené ČEZ a nedávno podepsané oběma společnostmi. Zopakoval, že v další fázi projektu, zhruba do roku 2023, se uskuteční nejrůznější testy horniny a postupu výroby. Budou provedeny mimo lokalitu, těžba zatím nezačne.
<blockquote>&#8222;Rozhodnutí valné hromady EMH je tečkou za dlouhým a náročným vyjednáváním, které jsme vedli. Teď už se můžeme plně soustředit na další kroky jako ověřování konkrétních způsobů získávání lithia z horniny a vypracování finální ekonomické a technologické studie proveditelnosti,&#8220; uvedl dnes generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.</blockquote>
O uzavření dodatku smlouvy na získání 51 procent ve společnosti Geomet už dříve rozhodly představenstvo a dozorčí rada ČEZ. Dosud vlastnila v Geometu 100 procent právě EMH, nyní jí zůstane zbývající podíl. Získání podílu Severočeskými doly se uskuteční zvýšením kapitálu firmy o 29,1 milionu eur (asi 800 milionů korun), peníze budou využity na další rozvoj projektu na Cínovci. Skupina ČEZ bude mít v pětičlenné radě jednatelů Geometu tři zástupce, EMH dva. Volba nového vedení firmy se podle Gazdíka uskuteční v nejbližších dnech.
Mluvčí připomněl, že teprve na základě výsledků studie proveditelnosti a celé druhé fáze projektu se ČEZ a Severočeské doly rozhodnou, zda přistoupí k samotné těžbě. &#8222;Pokud se během příštích let nakonec ukáže projekt jako nerentabilní, mohou z něj ČEZ a Severočeské doly vystoupit. V takovém případě získá automaticky Skupina ČEZ nespotřebované prostředky zpět a zůstává jí podíl odpovídající do té doby spotřebované investici na rozvoj projektu,&#8220; dodal Gazdík.
Možnost těžby lithia v Česku se stala jedním z diskutovaných témat před parlamentními volbami v roce 2017. Bývalá vláda pod vedením ČSSD tehdy krátce před volbami podepsala s EMH memorandum o těžbě. Předloni v březnu Česko memorandum vypovědělo, premiér Andrej Babiš (ANO) ho několikrát označil za nesmyslné a neplatné.
Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) na konci března označil aktuální dohodu, které dosud chyběl souhlas akcionárů EMH, za úspěch. Analytici tehdy uvedli, že stát využil ČEZ, ve kterém má majoritní podíl, aby se dostal zpět k možné těžbě lithia v Česku.
V ČR jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia &#8211; naprostá většina na Cínovci a malé množství ve Slavkovském lese. Ložisko u Cínovce je největší v Evropě. ČEZ dnes uvedl, že odbytištěm pro krušnohorské lithium by mohly být baterie do elektromobilů či baterie systémů pro ukládání elektřiny.

Akumulace energie

ČEZ je blíž těžbě lithia v ČR, stal se majoritním vlastníkem firmy Geomet

Energetická společnost ČEZ bude s australskou společností European Metals Holdings (EMH) pokračovat v přípravě těžby lithia u Cínovce v Krušných horách. Firma Severočeské doly ze skupiny ČEZ vstoupí do české firmy Geomet, která je dceřinou firmou EMH a je držitelem přednostních práv na průzkum a využití ložiska. ČTK to dnes řekl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. V další fázi projektu, zhruba do roku 2023, se podle něj uskuteční nejrůznější testy horniny a postupu výroby. Budou provedeny mimo lokalitu, těžba zatím nezačne.
<blockquote>&#8222;Výsledky našich zkoumání, které jsme konzultovali s domácími i zahraničními odborníky, ukazují, že pro nás projekt může být ziskový. Projekt je potenciálně velmi zajímavou příležitostí pro naši společnost Severočeské doly, která je největší hornickou společností v Česku. Postupy otestované v laboratoři si ale nejdřív musíme vyzkoušet v pilotních provozech,&#8220; uvedl dnes generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.</blockquote>
O uzavření dodatku smlouvy na získání 51 procent ve společnosti Geomet už podle Gazdíka rozhodly představenstvo a dozorčí rada ČEZ. Získání podílu se uskuteční zvýšením kapitálu firmy o 29,1 milionu eur (asi 800 milionů korun), peníze budou využity na další rozvoj projektu na Cínovci. Skupina ČEZ bude mít v pětičlenné radě jednatelů Geometu tři zástupce, EMH dva. Příslušný dodatek smluv mezi ČEZ, Severočeskými doly, Geometem a EMH ještě podléhá schválení valnou hromadou EMH, která by se měla konat v dubnu.
Možnost těžby lithia v Česku se stala jedním z diskutovaných témat před parlamentními volbami v roce 2017. Bývalá vláda pod vedením premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) tehdy krátce před volbami podepsala s EMH memorandum o těžbě. Předloni v březnu Česko memorandum vypovědělo, premiér Andrej Babiš (ANO) ho několikrát označil za nesmyslné a neplatné. Geomet má však v lokalitě přednostní právo k těžbě a v přípravě na těžbu u Cínovce pokračuje.
<blockquote>&#8222;Projekt těžby na Cínovci by mohl dávat dlouhodobou perspektivu práce pro řadu našich odborníků. Kromě získání nejrůznějších povolení, musíme ověřit metody získávání lithia z horniny a zpracovat detailní projekt důlního díla,&#8220; uvedl dnes generální ředitel Severočeských dolů Ivo Pěgřímek.</blockquote>
Druhá fáze projektu, která má trvat zhruba do roku 2023, bude podle ČEZ zahrnovat mimo jiné technické ověření postupu výroby v poloprovozních podmínkách a v pilotních testovacích linkách. Hornina bude zkoumána v testovacích provozech mimo lokalitu. Bude také zpracována finální ekonomická a technologická studie proveditelnosti.
<blockquote>&#8222;Teprve na základě výsledků druhé fáze rozhodnou ČEZ a Severočeské doly, zda přistoupí k samotné těžbě. Pokud se během příštích let nakonec ukáže projekt jako nerentabilní, mohou z něj ČEZ a Severočeské doly vystoupit. V takovém případě získá automaticky skupina ČEZ nespotřebované prostředky zpět a zůstává jí podíl odpovídající do té doby spotřebované investici na rozvoj projektu,&#8220; dodal Gazdík.</blockquote>

Komoditní trhy

ČEZ bude s EMH pokračovat v přípravě těžby lithia na Cínovci

Stát připraví do konce příštího roku program geologického průzkumu s názvem Bez nerostů nevyrostu zaměřený na nerostné suroviny využívané v nových moderních high-tech odvětvích. Vyplývá to z podkladů pro doplnění Surovinové politiky ČR v oblasti nerostných surovin, které v pondělí probere vláda. Materiál dále počítá s ustanovením takzvaných superstrategických surovin, jejichž možnou těžbu zváží vždy nejdříve stát. Půjde o zlato, lithium, uran, rubidium a cesium.
Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) už dříve uvedl, že u zmíněných zdrojů nebude platit současná praxe, že kdokoliv si zažádá o jejich geologický průzkum a udělá ho, tak poté může těžit. &#8222;U těchto pěti surovin to bude ještě tak, že to bude muset jít přes ministerstvo životního prostředí a ministerstvo průmyslu a obchodu na vládu. A vláda bude moci rozhodnout, jestli ano, nebo ne,&#8220; řekl ministr. &#8222;Pokud Česká republika dojde k tomu, že ji tento geologický průzkum nezajímá, tak to půjde na komerční subjekty,&#8220; dodal.
Předkládaný dokument kromě toho zachovává i skupinu takzvaných kritických nerostů, které jsou mimo jiné důležité pro průmysl. Patří mezi ně antimon, beryllium, fluorit, germanium, chróm, indium, kobalt, kovy platinové skupiny, magnesit, niob, prvky lehkých vzácných zemin, prvky těžkých vzácných zemin, přírodní grafit, wolfram, tantal, zirkonium a titan.
Změna, anebo doplnění obou skupin nerostů je možné výhradně v rámci řádné aktualizace Státní surovinové politiky, podotýká materiál. &#8222;Na zkoumání ložisek těchto nerostů a jejich potenciálních ložiskových výskytů a zdrojů na českém území má stát speciální zájem,&#8220; dodává.
Plánovaný program geologického průzkumu vypracují ministerstva průmyslu (MPO) a životního prostředí (MŽP) ve spolupráci s Českou geologickou službou a dalšími státními podniky a institucemi. Program má obsahovat výčet prioritních komodit a lokalit, na které bude připravovaný geologický průzkum zaměřen.
Peníze na úvodní rešeršní práce nezbytné pro přípravu programu poskytne ze své rozpočtové kapitoly MPO. Samotný geologický průzkum nadějných lokalit, které z rešerše vzejdou, má být pak financován ze státního rozpočtu &#8211; například s využitím části peněz, které MPO a MŽP získávají z úhrad z vydobytých nerostů nebo využitím programů aplikovaného výzkumu vyhlašovaných Technologickou agenturou ČR.
O roli státu při těžbě nerostných surovin se v posledních měsících debatuje především v souvislosti s možnou těžbou lithia u Cínovce v Krušných horách. Možnost těžby tohoto kovu v Česku se stala jedním z rozhodujících témat před parlamentními volbami v roce 2017. Bývalá vláda pod vedením premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) tehdy krátce před volbami podepsala s australskou firmou European Metals Holdings (EMH) memorandum o těžbě. Dokument se stal terčem kritiky zejména od hnutí ANO a komunistů.
Předloni v březnu Česko memorandum vypovědělo, premiér Andrej Babiš (ANO) ho několikrát označil za nesmyslné a neplatné. Firma má však v lokalitě přednostní právo k těžbě a v přípravě na těžbu u Cínovce pokračuje. Loni v červenci bylo oznámeno, že možnosti těžby lithia v Česku prozkoumá energetická skupina ČEZ, vlastněná ze 70 procent státem. ČEZ tehdy uvedl, že EMH, která má na těžbu u Cínovce přednostní právo, půjčí dva miliony eur (asi 51 milionu Kč) a následně se rozhodne, zda do EMH vstoupí. Rozhodnutí má padnout do konce letošního března.
V listopadu EMH uvedla, že se s ČEZ podmínečně dohodla na strategickém partnerství a výrazné investici do cínoveckého projektu. V případě dokončení dohody získá ČEZ za 34,06 milionu eur (asi 870 milionu Kč) podíl 51 procent ve firmě Geomet, české dceřiné společnosti EMH, která vlastní práva na těžbu.

Energetika v ČR

Stát chystá program geologického průzkumu surovin pro high-tech

Lithium-iontové baterie jsou dnes součástí každodenního života, přičemž stále širší uplatnění nachází v posledních letech i v energetice či na poli elektromobility. Jedním z jejich hlavních nedostatků je nicméně omezená životnost způsobená jejich postupnou degradací. Mezinárodní tým vědců nyní zkombinoval dvě metody výpočetní tomografie, které <a href="https://www.helmholtz-berlin.de/pubbin/news_seite?nid=20928;sprache=en;seitenid=1" target="_blank" rel="noopener">umožnily virtuálně „rozvinout“ elektrody a zkoumat tak jejich stárnutí za provozu</a>.
Lithium-iontové baterie jsou v dnešní době zdrojem energie pro řadu běžných spotřebičů od mobilních telefonů po notebook, stejně tak se vyskytují v elektromobilech či v bateriových úložištích. Jejich relativně kompaktních rozměrů při zachování dostatečné plochy elektrod pro dosažení vysoké kapacity a rychlého dobíjení je často dosahováno navinutím tenké sendvičové vrstvy elektrod a elektrolytu do válce.
V této podobě je nicméně baterie takřka nemožné zkoumat běžnými metodami za jejich provozu. Mezinárodní tým vědců z Helmholtz-Zentrum Berlin (HZB) a University College London však nyní představil nový postup, který kombinuje dvě metody výpočetní tomografie, což umožnilo zkoumat tyto baterie přímo při nabíjení a vybíjení.
Za pomoci rentgenové tomografie byli vědci schopni analyzovat mikrostrukturu elektrod a zároveň detekovat deformace, které se v elektrodách objevují v průběhu nabíjecího cyklu.
<blockquote>„Neutronová tomografie nám na druhou stranu umožnila přímo pozorovat migraci lithiových iontů a zároveň určit, jak se v průběhu času mění distribuce elektrolytu v bateriovém článku,“ říká Ingo Manke, expert na tomografii u HZB.</blockquote>
Klíčovou roli sehrála i nová matematická metoda vyvinutá v berlínském Zuse-Institut, která vědcům následně umožnila baterie virtuálně rozvinout. Pouze po matematické analýze byli vědci schopni dospět ke konkrétním závěrům o procesech probíhajících v jednotlivých částech bateriového článku.
<blockquote>
„Tento algoritmus byl původně vyvinut pro virtuální rozvinutí papyrusových svitků. Může být ale rovněž použit, abychom zjistili, co se přesně děje v hustě navinutých bateriích,“ uvedl Manke.
</blockquote>
<h2 style="font-weight: 400;">Nové poznatky mají pomoci k vylepšení baterií</h2>
Nová metoda umožnila vědcům prozkoumat charakteristické problémy vinutých baterií. Například vnitřní části spirály dle vědců vykazovaly zcela odlišnou elektrochemickou aktivitu než vnější části. Podobně se odlišovalo chování vrchní a spodní části baterie.
Data z neutronové tomografie rovněž ukázala oblasti s nedostatkem elektrolytu, což výrazně omezuje  funkčnost baterií. Dále vědci pozorovali, že lithium do anody a z ní neproniká rovnoměrně.
<blockquote>„Proces, který jsme vyvinuli, nám poskytuje unikátní nástroj pro nahlédnutí do vnitřku baterie během jejího provozu a analýzu kde a proč dochází ke ztrátě výkonnosti. To nám umožní vyvinout konkrétní strategie pro zlepšení návrhu vinutých baterií,“ dodává Manke.</blockquote>

Vědci zkoumají stárnutí baterií pomocí výpočetní tomografie, své poznatky chtějí využít k jejich vylepšení

Přední světový producent lithia SQM je obžalován za nadměrnou spotřebu vody v chilské poušti Atacama. Společnost se brání tím, že těžební plán byl pečlivě prozkoumán příslušnými orgány na ochranu životního prostředí a dodává, že pro své aktivity vždy zvažuje všechny dostupné možnosti v souladu se zákonem, <a href="https://uk.reuters.com/article/us-chile-sqm/lithium-miner-sqm-considering-options-after-environmental-court-ruling-idUKKBN1YV1JZ">uvedla agentura Reuters.</a>
Obžaloba, která mimo jiné ohrožuje plán společnosti rozšířit svůj výrobní závod, byla vznesena skupinou místních domorodých komunit. Soud uvedl, že jeho rozhodnutí zohledňuje citlivost atacamského ekosystému a nejistotu působící okolo jejich vodních zdrojů.
Solná pánev v nejsušší poušti světa Atacama obsahuje přes 80 % chilských zásob lithia. Lithium se v této oblasti nachází v podzemních vodách, které těžaři přečerpávají na povrch. Ideální přírodní podmínky pak zajistí rychlé odpařování vody a získání vzácných prvků. Navíc získávání lithia ze solných roztoků je mnohem levnější než těžba lithia obsaženého v minerálních rudách.
<blockquote>„Nejlepší solné roztoky na světě jsou v Chile. Ale produkce zde stagnuje, když by měla růst,“ Řekl agentuře Reuters analytik ze společnosti RK Equity.</blockquote>
Chile má nyní zhruba 20% podíl na celosvětové těžbě lithia. Tato hodnota však podle údajů americké geologické služby USGS dosahovala před 4 roky až 36 %.
Jedním z hlavních důvodů poklesu je nedostatek vody, který se stal klíčovým bodem v rozhodování o rozšíření těžby a to nejen pro společnost SQM, ale také jejího hlavního konkurenta společnost Albemarle.
<h2>Využíívání dešťové vody a sněhu z And</h2>
Kvůli těžbě se voda vypařuje výrazně rychleji a nestačí se tak přirozeně vracet do spodních uložišť. Zásoby bohaté na soli v této oblasti se tak musí doplňovat dešťovou vodou a sněhem z And, aby byla těžba nadále možná.
Prudce rostoucí poptávka po lithiu tak přináší otázku, zda-li je v pouštní oblasti únosné podporovat současně tuto těžbu spolu s probíhající těžbou mědi z nedalekých dolů.
Společnost SQM do projektu rozšíření těžebního závodu investovala již 400 milionů dolarů. Plán, který připravila, zahrnoval i nový online systém na monitorování, sledující jednak rychlost extrakce solného roztoku obsahující lithium, ale i dopad těžby na jednu ze sladkovodních nádrží. Ta se nachází pod solnou plošinou a slouží jako zdroj pitné vody právě místnímu obyvatelstvu.
Soud uvedl, že SQM hrozí pokuta a do výše 3 milionů dolarů, odebrání povolení pro budoucí těžbu nebo až uzavření všech operací. Společnost pro ochranu životního prostředí (SMA) v Chile oznámí v nejbližších dnech další kroky, uvedl její mluvčí.

Reuters: Těžba lithia ohrožuje ekosystém v Chile

Zlato, lithium, uran, rubidium a cesium se stanou takzvanými superstrategickými surovinami ČR, jejich možnou těžbu zváží vždy nejdříve stát. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Podle něj s tím počítá připravovaná surovinová politika ČR, která míří do meziresortního připomínkového řízení.
U zmíněných zdrojů nebude podle Havlíčka platit současná praxe, že kdokoliv si zažádá o jejich geologický průzkum a udělá ho, tak poté může těžit. &#8222;U těchto pěti surovin to bude ještě tak, že to bude muset jít přes ministerstvo životního prostředí a ministerstvo průmyslu a obchodu na vládu. A vláda bude moci rozhodnout, jestli ano, nebo ne,&#8220; řekl ministr. &#8222;Pokud Česká republika dojde k tomu, že ji tento geologický průzkum nezajímá, tak to půjde na komerční subjekty,&#8220; dodal.
O roli státu při těžbě nerostných surovin se v posledních měsících debatuje především v souvislosti s možnou těžbou lithia u Cínovce v Krušných horách. Možnost těžby tohoto kovu v Česku se stala jedním z rozhodujících témat před předloňskými parlamentními volbami. Bývalá vláda pod vedením premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) tehdy krátce před volbami podepsala s australskou firmou European Metals Holdings (EMH) memorandum o těžbě. Dokument se stal terčem kritiky zejména od hnutí ANO a komunistů. Loni v březnu Česko memorandum vypovědělo, premiér Andrej Babiš (ANO) ho několikrát označil za nesmyslné a neplatné. Firma má však v lokalitě přednostní právo k těžbě a v přípravě na těžbu u Cínovce pokračuje.
Letos v červenci bylo oznámeno, že možnosti těžby lithia v Česku prozkoumá energetická skupina ČEZ, vlastněná ze 70 procent státem. ČEZ tehdy uvedl, že EMH, která má na těžbu u Cínovce přednostní právo, půjčí dva miliony eur (51,2 milionu Kč) a následně se rozhodne, zda do EMH vstoupí. &#8222;ČEZ má čas se vyjádřit do 31. března,&#8220; řekl dnes Havlíček.
V listopadu EMH uvedla, že se s ČEZ podmínečně dohodla na strategickém partnerství a výrazné investici do cínoveckého projektu. V případě dokončení dohody získá ČEZ za 34,06 milionu eur (870,4 milionu Kč) podíl 51 procent ve firmě Geodet, české dceřiné společnosti EMH, která vlastní práva na těžbu.
ČEZ tehdy v prohlášení zaslaném ČTK upozornil, že velká část lithia se využívá pro baterie do elektromobilů. Vzhledem k očekávanému růstu počtu elektromobilů a baterií by poptávka po lithiu měla do roku 2025 vzrůst trojnásobně. Rozvoj elektromobility je důležitý pro energetické společnosti, a má proto místo i ve strategii ČEZ, uvedla firma.
<blockquote>&#8222;Jde o krok, který jsme již signalizovali. Jde o rámcovou dohodu o exkluzivitě, kdy skupina ČEZ bude mít možnost, ale ne povinnost, na získání 51 procent ve firmě Geomet, která získala přednostní práva k průzkumné těžbě,&#8220; řekl v listopadu ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.</blockquote>
Lithium je považováno za kov budoucnosti, v Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia &#8211; naprostá většina na Cínovci a malé množství ve Slavkovském lese. Ložisko u Cínovce je největší v Evropě.

Ostatní

Zlato, lithium, uran, rubidium a cesium se stanou strategickými zdroji ČR. Těžbu bude schvalovat stát

Australská těžařská společnost European Metals Holdings (EMH) Limited se podmínečně dohodla s českou energetickou firmou ČEZ Group na strategickém partnerství a výrazné investici do projektu těžby lithia na Cínovci. V případě dokončení dohody získá ČEZ za 34,06 milionu eur (870,4 milionu Kč) podíl 51 procent ve firmě Geodet, české dceřiné společnosti EMH, která vlastní práva na těžbu. Oznámila to EMH v dnešním prohlášení.
Před dokončením dohody se musí ještě uskutečnit hloubková kontrola, tzv. due diligence, a věc musí schválit akcionáři.
<blockquote>&#8222;Jsme velmi potěšeni, že jsme uzavřeli další fázi jednání s ČEZ o budoucím vývoji projektu Cínovec,&#8220; uvedl v prohlášení výkonný ředitel EMH Keith Coughlan.</blockquote>
&#8222;Díky kombinaci technické prozíravosti, historických těžařských zkušeností, silné rozvahy a zapojení do rychle rostoucího evropského bateriového průmyslu je ČEZ ideálním partnerem pro firmu,&#8220; dodal.
ČEZ v prohlášení zaslaném ČTK upozornil, že v současnosti se velká část lithia využívá pro baterie do elektromobilů. Vzhledem k očekávanému růstu počtu elektromobilů a baterií by poptávka po lithiu měla do roku 2025 vzrůst trojnásobně. Rozvoj elektromobility je důležitý pro energetické společnosti a má proto místo i ve strategii ČEZ, uvedla firma.
<blockquote>&#8222;Klíčovou roli u elektromobilů hrají baterie, proto máme zájem být přítomni u rozvoje tohoto nového odvětví. Pokud se u nás nachází potenciálně významné evropské ložisko lithia, což je klíčový prvek baterií nejen v elektromobilitě, ale i v ukládání elektřiny obecně, pak je pro nás zajímavé se tím zabývat,&#8220; stojí v prohlášení.</blockquote>
ČEZ upozornil, že zatím se jedná pouze o průzkum, je podle něj ale logické využít znalostí těžební dceřiné společnosti Severočeské doly.
ČEZ, ve kterém vlastní 70 procent stát, avizoval, že má zájem o těžbu lithia, už letos v červenci. Tehdy uvedl že EMH půjčí dva miliony eur a do konce roku se rozhodne, zda do ní vstoupí.
Lithium je považováno za kov budoucnosti, v Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia &#8211; naprostá většina na Cínovci a malé množství ve Slavkovském lese. Ložisko u Cínovce je největší v Evropě.
Analytici však již dříve varovali, že je těžba lithia zpolitizovaná. Lithium bylo jedním z hlavním témat sněmovních voleb v roce 2017 a vyvolalo spory v tehdejší vládě ČSSD, ANO a KDU-ČSL. V minulosti vláda uvažovala o tom, že by stát vstoupil do EMH prostřednictvím státního podniku Diamo.
V EMH má menšinový podíl skupina Krupa Global Investments (KGI) slovenského podnikatele Pavola Krúpy.

ČEZ se předběžně dohodl s EMH na investici do projektu na lithium

Přestože se technologie akumulace elektrické energie, v posledních letech s lithium-iontovými bateriemi v čele, neustále vyvíjí, dlouhá doba dobíjení baterií je stále jednou z překážek pro jejich širší uplatnění v automobilovém průmyslu. Vědci z americké národní laboratoře nyní představili nový mechanismus, který by měl zkrátit dobu nabíjení Li-ion baterií na polovinu, aniž by došlo k jejich urychlené degradaci.
Dlouhá doba dobíjení baterií je jedním z hlavních neduhů vozidel s elektrickým pohonem. Vědci z Národní laboratoře Argonne, spadající pod americké ministerstvo energetiky, <a href="https://www.anl.gov/article/shedding-new-light-on-the-charging-of-lithiumion-batteries" target="_blank" rel="noopener">nyní představili nový mechanismus</a> pro urychlení nabíjení lithium-iontových baterií.
K výraznému zkrácení doby dobíjení, a to až na méně než polovinu, stačilo podle vědců jediné – vystavit katodu paprsku koncentrovaného světla (například bílého světla z xenonové lampy). Pokud by se technologii podařilo dostat na trh, mohla by podle vědců znamenat převrat na poli elektromobility.
<blockquote>„Předpokládali jsme, že během nabíjení bude bílé světlo interagovat příznivě s typickým materiálem katody, což se ukázalo jako pravdivé při našich testech článků,“ uvedl Christopher Johnson, spoluautor výzkumu.</blockquote>
Klíčovým prvkem výzkumu byla interakce mezi světlem a materiálem katody, která byla vyrobena z chemické sloučeniny LiMn2O4. Při osvětlení katody během dobíjení mangan absorbuje fotony z dopadajícího světla, čímž mění svou formu z trivalentní na tetravalentní. V důsledku se lithiové ionty z katody uvolňují výrazně rychleji než bez této excitace
<blockquote>„Naše testy článků prokázaly, že se zapnutým světlem došlo ke zkrácení doby nabíjení na polovinu. Chtěli jsme výrazně zkrátit tuto nabíjecí reakci bez poškození elektrod vlivem zvýšeného toku elektrického proudu,“ dovává Johnson.</blockquote>
Úvodní fotografie: Vizualizace fotoexcitace pro rychlé dobíjení lithium-iontových baterii. Zdroj: Argonne National Laboratory

Američtí vědci našli nový způsob, jak zkrátit dobu nabíjení Li-ion baterií na polovinu

Ceny lithia, klíčového prvku pro výrobu baterií pro elektromobily, nadále klesají a pokles by mohl pokračovat i během roku 2020. Podle účastníků konference LME Week v Londýně přitom není zásadním problémem zpomalení prodejů elektromobilů, ale spíše rostoucí produkce i v době přebytku suroviny na trhu.
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/metals/103119-market-bearish-on-lithium-price-bullish-on-electric-vehicle-outlook" target="_blank" rel="noopener">Zahraniční server Platts informoval</a>, že jedním z hlavních témat na každoroční konferenci<a href="https://www.lme.com/en-GB/Education-and-events/LME-Week" target="_blank" rel="noopener"> LME Week</a> v Londýně byl globální růstový trend elektrifikace.
Přestože je v posledních měsících <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/nejvetsi-trh-elektromobily-hlasi-25-letech-mezirocni-propad-mesicnich-prodeju/" target="_blank" rel="noopener">sledováno zpomalení na největším světovém trhu pro elektromobily v Číně</a>, účastníci konference se shodli na pokračujícím růstu tohoto odvětví, přičemž jako klíčový rok pro skutečný start rozmachu elektromobility byl nejčastěji označován rok 2025.
Podle Joseho Lazuena, analytika z poradenské společnosti Roskill, je hlavní překážkou, kterou musí výrobci elektromobilů překonat, vysoká cená baterií. V současné době se ceny baterií pro elektromobily pohybují podle Platts mezi 150-180 USD/kWh, přičemž pro dosažení tzv. parity mezi elektromobily a vozy se spalovacími motory je třeba cena pod 100 USD/kWh. Právě kolem roku 2025 by přitom mělo dojít k poklesu cen baterií pod tuto hranici.
<h2>Klesající ceny lithia</h2>
Daniel Jimenez, partner v poradenské společnosti iLi Markets ve své prezentaci uvedl, že cena lithia zažívá nyní těžké časy a že výhled není příznivý. Jimenez dodal, že problém není ani tak na straně poptávky, jako spíše na straně producentů, kteří navyšují produkci v době, kdy je trh již těžce přesycen.
Podle odhadů S&amp;P Global Platts se aktuálně pohybuje cena uhličitanu lithného kolem 9 500 USD/t a cena hydroxidu lithného kolem 11 500 USD/t.
Společnost Ablemarle, jeden z členů „lithiové komise“ při LME, v prohlášení uvedla, že očekává pokračující pokles ceny lithia i během roku 2020. Ze čtvrteční panelové diskuze vyplynulo, že za rok by se ceny lithia mohly pohybovat kolem 7000 USD/t či ještě níže.
Podle Platts se nicméně většina účastníků konference shodla, že díky rostoucí poptávce po elektromobilech a klesajícím cenám lithia dojde v budoucnu k nárůstu cen lithia kvůli nedostatku investic do produkčních kapacit.

Ceny lithia i přes očekávaný růst prodejů elektromobilů nadále klesají

Lithiové baterie, které pohání řadu elektronických zařízení, jsou dnes běžnou součástí každodenního života. Přestože se jedná o relativně moderní vynález starý teprve několik desítek let, za tuto dobu technologie urazila velký kus cesty a našla si své místo i v energetice v podobě bateriových systémů pro akumulaci elektrické energie. Není tak divu, že <a href="https://www.nobelprize.org/prizes/chemistry/2019/press-release/" target="_blank" rel="noopener">letošní Nobelovu cenu za chemii obdržela trojice vědců</a>, která stála u jejich zrodu.
Lithium-iontové baterie jsou klíčovou součástí přenosné elektroniky, stejně tak se v posledních letech uplatňují na poli elektromobility či v oblasti akumulace elektrické energie. S rostoucím důrazem na rozvoj obnovitelných zdrojů stoupá u význam akumulace, ve které se lithiové baterie uplatňují stále více.
Počátky technologie lithium-iontových baterií se datují do období ropné krize v 70. letech minulého století. Vědec Stanley Whittingham tehdy pracoval na vývoji metod, které by vedly k energetickým technologiím nezávislým na fosilních palivech.
Při výzkumu supervodičů narazil na unikátní materiál, který využil k výrobě inovativní katody pro lithium-iontovou baterii. Tímto materiálem byl sulfid titaničitý, který na molekulární úrovni dokáže pojmout lithiové ionty. Výsledkem byla baterie, jejíž anoda byla částečně tvořena lithiem, které snadno uvolňuje elektrony. Článek tak poskytoval relativně vysoké napětí 2 V, avšak kovové lithium je vysoce reaktivní, a baterie byla vzhledem ke své výbušnosti prakticky nepoužitelná.
K dalšímu rozvoji lithiových baterií přispěl John Goodenough, který předpověděl, že baterie by mohla poskytnout ještě vyšší napětí, pokud by pro výrobu katody byl namísto sulfidu využit oxid. Po systematickém výzkumu představil v roce 1980 článek, který s využitím oxidu kobaltnatého dokázal vyvinout napětí až 4 V. Tento významný průlom dal vzniknout ještě výkonnějším bateriím.
Na práci Johna Goodenougha později navázal vědec Akira Yoshino, který v roce 1985 stvořil první komerčně využitelnou lithium-iontovou baterii. Místo vysoce reaktivního lithia využil pro výrobu anody ropný koks, který stejně jako oxidu kobaltnatý v katodě dokáže snadno přijímat lithiové ionty.
Vědci tak svou prací dokázali vytvořit relativně lehkou a odolnou baterii, která zvládne stovky nabíjecích cyklů, než její výkonnost začne upadat. Kromě prestižního ocenění si vědci mezi sebou rozdělí rovným dílem 9 milionů Švédských korun, tedy zhruba 21,5 milionů Kč.