Pařížskou dohodu nyní čeká nejdůležitější část - ratifikace

22. dubna 2016 byla Pařížská dohoda dávající si za cíl efektivní boj proti změně klimatu oficiálně otevřena k podpisu. Během několika hodin ji formálně přijalo 175 států včetně Evropské unie.

Dohoda byla podepsána na Den Země při podepisovací ceremonii v sídle OSN v New Yorku, která byla největší událostí tohoto typu v historii. 15 států také rovnou oznámilo ratifikaci dohody (většinou nejvíce ohrožené malé ostrovní státy, ale také Palestina či Somálsko), což je nyní úkolem i pro státy, které s ní prozatím jen formálně souhlasily připojením podpisu svého zástupce.

Pro to, aby se dokument stal právně závazným, je nutno, aby jej ratifikovalo (tedy ne jen formálně podepsalo – jak se stalo v pátek) 55 zemí, které mají dohromady na svědomí 55 % světových emisí skleníkových plynů vypuštěných v roce 2015. Ceremonii lze tedy chápat pouze jako ujištění o platnosti slibů učiněných státy na konferenci v prosinci.

Rychlost při implementaci bude nyní velmi důležitá. Například dle NASA byl 2015 rekordním rokem, co se týče průměrných teplot na Zemi, stejně tak první tři měsíce roku 2016. I přesto, že se stále více vědeckých kapacit shoduje na nutnosti rychlého zásahu, politická diskuze o nich nadále pokračuje.  Aby bylo cíle dohody, tedy zabránit průměrnému oteplení planety v tomto století o 1,5 – 2 °C dosaženo, musí ale být emise GHG prudce sníženy co nejdříve.

Ratifikace se nyní mohou z mnoha důvodů protahovat.  Barrack Obama se nyní bude snažit oficiální zakotvení závazků z dohody uskutečnit co nejrychleji, i kvůli nejistotě v podobě hlavních kandidátů na americkou prezidenturu a jejich možných budoucích výhrad ke smlouvě. Dohoda totiž požaduje, aby stát, v případě takovéhoto odstupu, jí byl ještě čtyři roky vázán, což by mohlo zajistit alespoň částečnou účast USA na Pařížské dohodě, a to i v případě zvolení Donalda Trumpa.

Zástupci Číny, největšího světového emitenta, ujistili, že formální schválení proběhne do září. Společně s USA zodpovídají za téměř 40 % světových emisí. Jejich účast je tedy stěžejní pro překonání hranice 55 % světových GHG. Premiér Kanady Justin Trudeau přislíbil, že návrh předá parlamentu již příští měsíc. Zato Evropská unie, kvůli poměrně složitým vnitřním procesům, by se nyní mohla ocitnout ve značném prodlení. Navíc postoje některých zemí, jako například Polska, jsou stále poměrně nejisté.

Zdroj úvodního obrázku: Thomas Cizauskas