Polovina z 10GW uhelné flotily Španělska byla ve středu o půlnoci oficiálně vyřazena z provozu po desetiletích provozování. Důvodem je na jedné straně zpřísňování emisních limitů a na druhé nízké ceny zemního plynu, které uhelné elektrárny vytlačují z trhu.
V souvislosti se zpřísňujícími se emisními limity pro emise síry a dalších znečišťujících látek <a href="https://www.montelnews.com/en/story/spain-closes-half-coal-fleet-on-green-concerns-cheap-gas/1127582">byla dle portálu Montel odstavena</a> polovina španělské uhelné flotily. K odstavení dojde u uhelných elektráren, které nebyly kvůli své nízké ziskovosti modernizovány tak, aby nové limity splnily.
<blockquote>„Uhlí bylo vytlačeno zvláště cenami plynu. Z části ale také kvůli cenám ETS (systém obchodovaní s emisními povolenkami),“ pronesl Pedro Linares, profesor na madridské Papežské univerzitě Comillas. „Funguje ETS? S těmihle cenami plynu funguje.“</blockquote>
Španělsko zaznamenalo od roku 2019 výrazný přechod z uhlí na plyn, přičemž tomu nenapomohly pouze rekordně nízké ceny zemního plynu, ale také, jako již bylo naznačeno, cena emisní povolenky. Ta vzrostla z 8 EUR/t v roku 2014 na nynějších zhruba 27 EUR/t, přičemž v roce 2019 atakovala hranici 30 EUR/t.
<h2>COVID-19 a útlum výroby uhelných elektráren</h2>
V první polovině letošního roku vyrobily španělské uhelné elektrárny pouhých 3,1 TWh, znamenajících meziroční pokles o 59 %. Oproti tomu produkce plynových elektráren poklesla pouze o 26 % na 14,4 TWh v době, kdy poptávka po elektrické energie byla výrazně utlumena kvůli opatřením spojeným s onemocněním COVID-19.
K dnešnímu dni tak zůstává v provozu pouze 6 uhelných elektráren, které své palivo převážně dovážejí – As Pontes (1,4 GW) a Litoral (1 GW) ve vlastnictví společnosti Endesa, Abono (878 MW) a Soto de Ribera (346 MW) společnosti EDP, Barrios (570 MW) od společnosti Viesgo a Lada 4 (348 MW) od společnosti Iberdrola.
<h2>Odklon od uhlí bude pokračovat</h2>
Společnosti Endesa, Iberdrola a Viesgo již dle mluvčího španělského ministerstva životního prostředí podaly žádost o odstavení jejich zbývajících uhelných jednotek.
Portugalské EDP potom oznámilo přestavbu bloku Abono 1 (342 MW) na plyn do konce roku 2022. Instalovaný výkon bloku má poklesnout na 181 MW. Druhý blok, Abono 2 (536 MW), má i nadále zůstat v provozu.
<blockquote>„Dokud plyn zůstává levnější, je dobré zbavit se emisí z uhlí,“ říká profesor Linares.</blockquote>
<h2>Přechod k obnovitelným zdrojům energie</h2>
Odstavení uhelných elektráren jde ruku v ruce s plánem na zvýšení instalovaného výkonu v solárních a větrných elektrárnách ve Španělsku, a to až na 96,8 GW do roku 2030.
Společnost Endesa v tomto týdnu oznámila svůj plán vybudovat 700 MW instalovaného výkonu celkem v solárech a větrnících v komplexu uhelné elektrárny Compostilla. Mimo to již plánuje <a href="https://www.spglobal.com/marketintelligence/en/news-insights/trending/RPSz2pmlidzWDnYezOU9TQ2">vybudovat 1,7 GW instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích energie</a> v provincii Teruel.
Společnost Iberdrola pak plánuje vystavět 400MW fotovoltaickou elektrárnu v komplexu uhelné elektrárny Velillla.

Uhlí

Španělsko odstavilo polovinu svého instalovaného výkonu v uhelných elektrárnách

Šestimístné letadlo poháněné bateriovým systémem v pondělí poprvé letělo nad Spojeným královstvím. Jedná se o největší evropské elektroletadlo právě v době, kdy letecký průmysl odhalil, že chce po Evropské unii vysoké investice  do inovací v letectví.
Zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/aviation/news/largest-electric-plane-in-europe-takes-to-the-skies-over-the-uk/">EURACTIV</a> informoval o novém evropském rekordu. Americky startup ZeroAvia pokořil v pondělí nový milník ve vývoji komerčního elektroletadla do roku 2040, které by bylo schopno uletět až 5500 km s 200 pasažéry.
<h2>Jde to i bez emisí</h2>
Společnost tvrdí, že žádné „fundamentální vědecké objevy“ nejsou potřeba k dosažení ambiciózního cíle v roce 2040. Společnost má v další fázi v plánu dát na trh <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/rolls-royce-predstavil-sve-letadlo-pohanene-elektrinou-jare-ma-pokorit-rychlostni-rekord/">elektroletadla</a> v kapacitou 20 osob do tří let. Letadla s možností přepravy až stovky cestujících poté do konce současné dekády.
<blockquote>„Všichni chceme, aby se letecký průmysl vrátil po pandemii pevnýma nohama na cestu k bezemisní budoucnosti,“ sdělil k úspěchu zakladatel a předseda ZeroAvia pan Val Miftakhov. „Tento cíl není možný bez reálných, komerčních možností pro bezemisní lety, něco, co přineseme na trh již v roce 2023.“</blockquote>
<h2>Budoucnost je vodík</h2>
Testovací let, který se uskutečnil v pondělí, využil baterie k pohánění motoru. Nicméně ZeroAvia prohlásila, že <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ma-vodikem-velke-plany-chybi-potrebna-infrastruktura/">vodík</a> „má mnohem lepší poměr energie vůči hmotnosti, čímž je dobrou možností pro komerční sektor ve větším měřítku a v kratším časovém úseku“.
Nedávno letecká společnost Airbus opustila své plány na vývoj regionálního letadla poháněného hybridním elektrosystémem. Nicméně letecký gigant by plány mohl obnovit poté, co francouzská vláda ohlásila patnáctimiliardovou injekci celému sektoru včetně fondu speciálně zaměřeného na nízkoemisní a bezemisní letadla.
ZeroAvia má v plánu ještě toto léto testovat letadlo s vodíkovo-elektrickým pohonem, který by měl být i finančně výhodnějším za dobu fungování letadla díky nižším provozním nákladům.
V pondělí studie podpořená Evropskou unií konstatovala, že vodík má ohromný potenciál v letectví, ale značný výzkum a vývoj, investice a speciální regulační nařízení jsou potřeba, aby se potenciál využil.
Autor úvodní fotografie: ZeroAvia

Čistá mobilita

Největší evropské elektroletadlo vzlétlo, má být odrazovým můstkem pro vývoj komerčního elektroletadla

Přestože Německo v posledních letech stabilně snižuje emise oxidu uhličitého v sektoru elektroenergetiky, stejné se nadá říct o dalších oblastech tamní ekonomiky. Dalším impulzem ke snižování emisí má být jejich zpoplatnění v ostatních sektorech, na jehož konkrétní podobě se německá vláda nedávno dohodla. Podle jedné z opozičních stran je nicméně současná podoba návrhu protiústavní.
Německo v posledních letech stabilně snižuje celkové emise skleníkových plynů, přičemž zásadní podíl nesl sektor výroby elektrické energie díky rozvoji obnovitelných zdrojů. Největší překážkou v dalším intenzivním snižování emisí jsou sektory dopravy a vytápění, které až na velké zdroje nespadají pod evropský systém obchodování s emisními povolenkami.
Německá vláda se tak ve snaze podpořit nízkoemisní alternativy rozhodla <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/nemecky-kabinet-se-dohodl-vysi-poplatku-za-emise-co2-sektoru-vytapeni-dopravy" target="_blank" rel="noopener">emise z těchto sektorů zpoplatnit fixní částkou, která má od příštího roku začínat na 25 eurech za tunu CO2</a> a v následujících letech má postupně růst na 55 euro v roce 2025. V dalších letech mají být v systému draženy emisní povolenky za ceny mezi 55 a 65 EUR za tunu CO2. Počet povolenek má být rovněž omezen tak, aby bylo dosaženo klimatických cílů.
Tento systém však jedna z opozičních stran, Svobodná demokratická strana (FDP), <a href="https://www.montelnews.com/en/story/german-co2-pricing-scheme-unconstitutional--opposition/1121484" target="_blank" rel="noopener">podle serveru Montel</a> označila za protiústavní. Podle zástupců strany je sporné právě období do roku 2025, kdy budou emise zpoplatněny fixní částkou. FDP tak podle mluvčího pro klima Lukase Koehlera bude usilovat o soudní přezkum zákona ve snaze čelit potenciálním právním sporům.
<blockquote>„Ústavní právo se vztahuje i na přechodné období,“ uvedl Rainer Wernsmann, odborník na daňové právo z Pasovské univerzity.</blockquote>
Strana nicméně drží pouhých 11 % v německém parlamentu, přičemž pro právní přezkoumání návrhu, které vyžaduje souhlas u čtvrtiny parlamentu, by potřebovala podporu dalších stran.
Podle Koehlera by se ji mohla pokusit získat u například u zelených, přičemž všechny politické strany mají zájem na tom, aby německé zákony byly v souladu s tamní ústavou. Stížnosti ze strany privátního sektoru Koehler očekává nejdříve v příštím roce, kdy má být navrhovanou daní zasažen.

Německo

Návrh zdanění emisí z dopravy a vytápění je podle německé opozice protiústavní

Vláda Spojeného království potvrdila svůj záměr zavést od příštího roku vlastní systém pro obchodování s emisními povolenkami, který by měl nahradit současný evropský EU ETS, jenž země kvůli Brexitu opustí. Stále je však ve hře i možné zavedení uhlíkové daně, která by případný systém nahradila.
S koncem přechodového období opustí Spojené království rovněž evropský systém pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), který je stěžejním nástrojem EU pro snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu a energetice. Britská vláda tak připravuje nástroj, kterým by evropský systém od příštího roku nahradila.
Nový britský systém UK ETS by se měl podle současných návrhů vztahovat na veškerá zařízení s tepelným příkonem alespoň 20 MW (s výjimkou spaloven nebezpečného či komunálního odpadu), stejně tak na ropné rafinerie, těžký průmysl, další výrobu a rovněž na letecký průmysl. Nový systém by tak pokryl zhruba 1000 zařízení, která v současné době spadají pod evropský EU ETS.
<blockquote>„Zajistili jsme dodavatele, kteří nyní budují registr – hlavní IT systém pro UK ETS,“ <a href="https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/889037/Government_Response_to_Consultation_on_Future_of_UK_Carbon_Pricing.pdf" target="_blank" rel="noopener">uvedla v pondělím prohlášení vláda Spojeného království</a>.</blockquote>
Podobně jako v případě evropského systému by i v britském systému byly hlavním zdrojem povolenek pro trh primární aukce. Část povolenek by nicméně byla alokována zdarma, a to v případě průmyslových odvětví, u kterých by hrozil tzv. únik uhlíku, tedy jejich přesun do zemí s nižším či žádným zpoplatněním emisí.
Britská vláda rovněž plánuje snížit celkový počet povolenek v systému, a to o 5 % oproti objemu, který by Spojené království mělo k dispozici v rámci 4. obchodovacího období EU ETS, jež začíná v příštím roce. Součástí nového systému by rovněž mělo být zavedení dočasné minimální ceny ve výši 15 liber za tunu CO2, která má zabránit výraznému propadu cen emisí, než bude britský systém navázán na evropský EU ETS.
<h2>V záloze je i uhlíková daň</h2>
Přestože je primárním cílem zavedení systému obchodování s emisními povolenkami, britská vláda ponechává otevřené i další alternativy. Tou by mohla být i uhlíková daň, která by systém nahradila a zaručila minimální zpoplatnění emisí. Další detaily včetně konzultačního procesu plánuje vláda představit později v tomto roce.

Energetika v zahraničí

Spojené království pokračuje v přípravách vlastního systému pro obchodování s emisními povolenkami

Současná situace způsobená pandemií onemocnění COVID-19 má za následek značný pokles globální poptávky po energetických komoditách, což se podepisuje na jejich ceně, jež padá na historická minima. Podle Francie by EU měla využít veškerá možná opatření, aby zamezila extrémně nízkým nákladům na využívání fosilních paliv, které by mohly ohrozit dosažení klimatických cílů.
Tlak na snižování emisí a vyšší ambice v oblasti klimatické politiky v Evropské unii v posledních letech sílí, přičemž podle současných plánů by unie měla do 30 let dosáhnout uhlíkové neutrality. Současné rekordně nízké ceny fosilních paliv vyvolané globálním poklesem poptávky z důvodu šířícího se koronaviru však snižování jejich využívání příliš nenahrávají.
Před včerejší videokonferencí, na které se sešli ministři energetiky jednotlivých členských zemí, zaslala Francie účastníkům podle agentury Reuters dokument, ve kterém vyzývá EU, aby využila daně či jiné zpoplatnění, včetně současného systému pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), aby <a href="https://af.reuters.com/article/commoditiesNews/idAFL5N2CG55B" target="_blank" rel="noopener">zabránila „extrémně nízkým cenám“ fosilních paliv ohrozit klimatické ambice</a>.
<blockquote>„Cena fosilní energie by měla odpovídat jejímu skutečnému dopadu na životní prostředí,“ stálo podle agentury v dokumentu.</blockquote>
Některé členské země, včetně Nizozemska a Rakouska, podle zdrojů oslovených agenturou záměr Francie podpořily. Jiné země, jako například Polsko, podpořily jiné části návrhu, včetně urychleného zavedení uhlíkových cel na dovoz do unie.
<h2>Zelená dohoda jako motor pro obnovu</h2>
Evropská komise sice plánuje revizi zpoplatnění emisí a současného systému ETS v příštím roce, Francie nicméně žádá, aby EU činila kroky bezodkladně. S možnou ekonomickou recesí by opět mohlo dojít k přebytku emisních povolenek, přičemž pokles jejich ceny by opět byl demotivační pro další významné snižování emisí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová včera uvedla, že její plán na dekarbonizaci Evropy v rámci Zelené dohody by měl sloužit jako „motor pro obnovu“ evropské ekonomiky.

Emise CO2

Francie žádá EU, aby zamezila extrémně nízkým cenám fosilních paliv

Podle společnosti PGE by se polské energetické společnosti na cestě k dosažení klimaticko-energetických cílů bez podpory EU nestaly „zelenými“, ale <a href="https://biznesalert.com/poland-pge-eu-coal-energy-usa-nuclear/">zbankrotovaly</a> by. Dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů alespoň o 50 % pak podle společnosti <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/030520-increased-2030-climate-goal-impossible-for-poland-pge">není možné</a> kvůli technickým, ekonomickým a sociálním překážkám. 
Podle polské státní společnosti Polska Grupa Energetyczna (PGE) budou náklady snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 pro celý polský energetický sektor činit 68,5 miliard euro (přibližně 1,87 bilionu korun). Částka mimo jiné zahrnuje investice nutné k nahrazení bloků spalujících uhlí. Pro společnosti s vysokým podílem fosilních paliv ve jejich portfoliu je zde ale riziko, že by zbankrotovaly, pokud by EU neposkytla dostatečně vysokou podporu.
Podle společnosti PGE by ovšem implementace cílů s vyššími ambicemi neměla vést k tomu, aby firmy krachovaly. Jednotlivé členské státy by si dle vyjádření firmy měly samy stanovovat průběžné klimatické cíle. Klimatická legislativa ovšem obsahuje pravomoci Komise, která bude každých pět let posuzovat opatření jednotlivých států k dosažení klimatických cílů.
<h2>Rok 2030 znamená v energetice zítra</h2>
Dosažení čistých nulových emisí do roku 2050 by pak vyžadovalo významné investice. Pro polský elektroenergetický sektor tyto investice PGE odhaduje na 179 – 206 miliard eur (přibližně 4,9 – 5,6 bilionů korun). Nejzranitelnější regiony a sektory by neměly obrovské výzvě čelit samy.
V návrhu <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/navrh-narizeni-klimatu-environmentalisty-zklamal-polska-pge-ma-za-nerealny">klimatické legislativy</a>, který <a href="https://ec.europa.eu/info/files/commission-proposal-regulation-european-climate-law_en">předložila</a> Evropská komise, podle PGE chybí důležité detaily týkající se plánů, jak sdílet investiční náklady napříč EU v souladu s principem solidarity. Největší obavy pak pro PGE představují návrhy radikálně zvýšit cíl pro rok 2030. To by znamenalo polský elektroenergetický sektor změnit prakticky „ze dne na den“.
<blockquote>„Dostupné analýzy ukazují, že zvýšení klimatického cíle do roku 2030 si vyžádá urychlený odklon od uhlí a masivní nahrazování současných výrobních kapacit v polské energetice, především kvůli zvýšené ceně CO2. To pro nás z technického, ekonomického a sociálního hlediska není reálné. Pokud zohledníme délku investičního procesu v našem sektoru, rok 2030 je zítra.“ 
Wojciech Dabrowski, výkonný ředitel PGE</blockquote>
Podle největší polské opoziční strany je ovšem dosažení čistých nulových emisí v Polsku v roce 2050 <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/polsko-by-podle-opozice-mohlo-roku-2050-dosahnout-kimaticke-neutrality">reálné</a>. V roce 2019 se v Polsku z uhlí vyrobilo téměř 80 % elektřiny.  Sama společnost PGE vyrobila z uhlí 88 % elektřiny. Oznámila sice investiční strategie v oblasti obnovitelných zdrojů, nicméně stále staví nové uhelné elektrárny. Momentálně staví blok s instalovaným výkonem 490 MW v elektrárně <a href="https://oenergetice.cz/uhli/polsko-tvrdi-ze-potrebuje-dul-turow-pro-postupnou-premenu-energetiky">Turow</a>.

Polská PGE: Bez podpory EU některé energetické firmy nezezelenají, ale zbanktrotují

Emise skleníkových plynů v Japonsku ve fiskálním roce do konce března 2019 klesly o 3,9 procenta na rekordní minimum. Přispělo k tomu širší využití obnovitelných zdrojů energie, pozvolný návrat jaderné energie a nižší poptávka po elektřině díky teplejší zimě. Emise v zemi klesly již pátým rokem za sebou a jejich vývoj je v kontrastu s růstem globálních emisí, které loni stouply na rekord, uvedla agentura Reuters.
Podle údajů japonského ministerstva životního prostředí emise ve fiskálním roce 2018/2019 klesly na 1,24 miliardy tun ekvivalentu oxidu uhličitého (CO2) z 1,291 miliardy tun v předchozím roce. Byly tak nejnižší od roku 1990/1991, kdy Japonsko začalo tento údaj sledovat.
Japonsko je pátým největším producentem emisí CO2 na světě. Země si stanovila za cíl snížit do roku 2030 emise ve srovnání s rokem 2013 o 26 procent na 1,042 miliardy tun. Nejnovější údaj představuje snížení proti roku 2013/2014 o 12 procent.
Emise v zemi stouply po jaderném neštěstí ve Fukušimě v roce 2011, kvůli kterému byly odstavené z provozu všechny jaderné elektrárny v zemi a zvýšila se závislost Japonska na fosilních palivech. Od fiskálního roku 2013/2014, kdy se dostaly na 1,41 miliardy tun, však klesají.
Ve finančním roce 2018 se obnovitelné zdroje energie podílely na výrobě elektrické energie v zemi 17 procenty, což představovalo meziroční nárůst o jeden procentní bod. Jaderná energie zdvojnásobila svůj podíl na šest procent. Tepelná energie měla na celkové výrobě elektřiny podíl 77 procent, což bylo o čtyři procentní body méně než v předchozím roce.

Emise skleníkových plynů v Japonsku klesly na rekordní minimum

Španělsko odevzdalo svůj národní klimaticko-energetický plán Evropské komisi tři měsíce po termínu odevzdání. Dalších pět členských zemí EU, Francie, Německo, Irsko, Lucembursko a Rumunsko, své plány doposud nepředložilo. Informoval o tom <a href="https://www.euractiv.com/section/climate-environment/news/spain-finally-sends-2030-climate-plan-to-brussels/">portál Euractiv</a>. 
Povinnost předložit národní klimaticko-energetické plány s výhledem do roku 2030 vyplývá z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu. Termín odevzdání, konec roku 2019, nebyl dodržen mnohými zeměmi, včetně <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/priprava-klimaticko-energetickych-planu-nebyla-byrokratickym-cvicenim">České republiky</a>. Ta jej odevzdala v polovině ledna 2020.
Podobně jako jiné země i Španělsko odevzdalo svůj klimaticko-energetický plán s několikaměsíčním zpožděním. Země cílí na výrobu <a href="https://oenergetice.cz/uhli/vyroba-elektriny-uhli-eu-roce-2019-poklesla-24">elektrické energie</a> v roce 2050 pouze z obnovitelných zdrojů. Aby tohoto cíle bylo dosaženo, tak má být v roce 2030 z obnovitelných zdrojů vyráběno 74 % elektřiny. Za tímto účelem má být instalovaný výkon solárních elektráren zvýšen čtyřnásobně a výkon větrných elektráren dvojnásobně. Podíl OZE má růst například i v dopravě, v roce 2030 má jejich podíl činit 28 %.
<h2>Z plánů bude vycházet hodnocení dopadů zvýšení cíle snížení emisí do roku 2030</h2>
Evropská komise z národních klimaticko-energetických plánů vychází při přípravě hodnocení dopadů zvýšení cíle snížení <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/euractiv-komise-miri-k-zvyseni-cile-snizeni-emisi-55">emisí do roku 2030</a> o 50 %, nebo 55 % ve srovnání s rokem 1990. Pokud nebudou dodaná data i z členských států, které plány doposud neodevzdaly, finální studie bude nekompletní. <a href="https://ec.europa.eu/info/energy-climate-change-environment/overall-targets/national-energy-and-climate-plans-necps_en#final-necps">Jmenovitě</a> se jedná o Francii, Německo, Irsko, Lucembursko a Rumunsko.
Hodnocení dopadů může mimo jiné ovlivnit i momentálně probíhající pandemie konoraviru. Pandemie bude mít nepochybně významné dopady na faktory jako jsou HDP a poptávka po energii. To by výsledné hodnocení dopadů, jež má být zveřejněno v září, mohlo vystavit kritice.
<h2>Státy byly urgovány už v únoru</h2>
Podle portálu Euractiv jsou tyto státy v různých fázích procesu přípravy plánů. Kupříkladu v Lucembursku na konci března skončila veřejná konzultace, přičemž se ale sešlo tolik odpovědí, že podle tamější vlády jejich zpracování zabere nějaký čas. V Rumunsku je plán v interním procesu schvalování vládou a Německo na něm podle ministerstva financí „tvrdě pracuje“.
Frans <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/timmermans-zelena-prumyslova-revoluce-probehne-i-bez-evropy">Timmermans</a>, místopředseda Evropské komise a komisař pro Zelenou dohodu (Green Deal), údajně všechny opožděné vlády kontaktoval již v průběhu února.

Životní prostředí

Pět členských států EU doposud neodevzdalo národní klimaticko-energetické plány Komisi

V evropských městech podle satelitních snímků kleslo znečištění ovzduší, zejména pak <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL4N2BK4RF">koncentrace oxidu dusičitého</a>. Důvodem jsou zavedená opatření, zejména pak uzavření továren a omezení osobní přepravy, v důsledku pandemie koronaviru.  
V průběhu března došlo ve městech jako Brusel, Paříž, Madrid, Milán a Frankfurt k poklesu průměrných hodnot oxidu dusičitého (NO2). Toto období se přitom shoduje se zavedením různých opatření v reakci na šíření koronaviru, která vedla k omezení silniční dopravy, jež je největším zdrojem oxidů dusíku, a ke zpomalení výroby v továrnách. Oxid dusičitý může způsobit respiratorní problémy a rakovinu.
Satelitní snímky byly zveřejněny <a href="https://www.esa.int/Applications/Observing_the_Earth/Copernicus/Sentinel-5P/Coronavirus_lockdown_leading_to_drop_in_pollution_across_Europe">Evropskou kosmickou agenturou</a> (European Space Agency, ESA). <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-svet/jizni-korea-kvuli-znecisteni-ovzdusi-docasne-uzavre-az-15-uhelnych-elektraren-jare-se-ma-pocet-jeste-zvysit">Znečištění ovzduší</a> může být ovlivňováno i vývojem počasí. Z toho důvodu není možné srovnávat denní data. Proto byly satelitní snímky pořízené během několika dnů zprůměrovány a byly vyřazeny údaje, kde výskyt mraků snižoval kvalitu dat. Díky tomuto postupu je možné vypozorovat dopad lidské činnosti a odfiltrovat změny počasí.
<h2>Pokles znečištění potvrdil i sběr dat EEA</h2>
Podobná data zveřejnila i <a href="https://www.eea.europa.eu/highlights/air-pollution-goes-down-as">Evropská agentura pro životní prostředí</a> (European Environmental Agency, EEA). EEA svá data sbírá každou hodinu ze svých přibližně 3 000 monitorovacích stanic. Podle dat EEA byla průměrná koncentrace NO2 v italském Miláně během uplynulých 4 týdnů nižší minimálně o 24 % ve srovnání s předchozími 4 týdny. V Bergamu docházelo k poklesu znečištění NO2 v posledních 4 týdnech konstantně. V týdnu od 16. do 22. 3. byla koncentrace NO2 ve vzduchu o 47 % nižší než ve stejném týdnu v roce 2019.
<figure id="attachment_82512" class="wp-caption aligncenter" style="width: 960px;"><img class="size-full wp-image-82512" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Nitrogen_dioxide_concentrations_over_Italy_article.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Nitrogen_dioxide_concentrations_over_Italy_article.jpg 960w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Nitrogen_dioxide_concentrations_over_Italy_article-512x192.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Nitrogen_dioxide_concentrations_over_Italy_article-768x288.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Nitrogen_dioxide_concentrations_over_Italy_article-725x272.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Nitrogen_dioxide_concentrations_over_Italy_article-800x300.jpg 800w" alt="" width="960" height="360" /><figcaption class="wp-caption-text">Změna koncentrace NO2 nad Itálií ve srovnání března 2019 a období od 14. do 25. 3. 2020. Zdroj: ESA</figcaption></figure>
Podobná data EEA zaznamenala i v jiných evropský městech. Pro ilustraci, v Barceloně průměrná úroveň NO2 v týdnu od 16. do 22. 3. klesla ve srovnání s předchozím týdnem o 40 %. Ve srovnání se stejným týdnem v roce 2019 pak došlo k poklesu o 55 %.
K získání údajů o kvantitativních změnách v <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/eu-nevyslysela-prumysl-puvodni-terminy-reportovani-odevzdani-povolenek-se-nemeni">emisích</a> v ovzduší bude nutné zohlednit i další faktory, například s využitím chemických atmosférických modelů. Analýza těchto dat je ovšem časově náročnější a bude zveřejněna později.
<figure class="wp-caption alignnone" style="width: 532px;"><img src="https://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2020/03/nitrogen_dioxide_concentrations_over_spain/21899973-1-eng-GB/Nitrogen_dioxide_concentrations_over_Spain_article.gif" alt="Nitrogen dioxide concentrations over Spain" width="532" height="399" /><figcaption class="wp-caption-text">Koncentrace NO2 nad Španělskem ve srovnání března 2019 a období od 14. do 25. 3. 2020. Zdroj: ESA</figcaption></figure>

V evropských městech klesá znečištění ovzduší. Jedná se o důsledek omezení zavedených v důsledku pandemie koronaviru

V posledních dnech významně klesla cena emisních povolenek, které platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry. Vyplývá to z <a target="_blank" href="https://www.theice.com/products/197/EUA-Futures/data?marketId=400187&amp;span=2">dat</a> burzy Intercontinental Exchange (ICE), která ceny sleduje. Povolenky se nyní prodávají kolem 17 eur (467 Kč) za tunu, ještě na začátku března přitom byla jejich cena na úrovni 24 eur (659 Kč) za tunu. Podle analytiků jsou důvodem dopady současné koronavirové krize a nízká cena ropy.
<blockquote>&#8222;Pouze za pondělí se cena hlavního sledovaného kontraktu s dodávkou v prosinci letošního roku propadla během dne o více než sedm procent. Důvody propadu souvisí především s obavami o výkonnost ekonomiky a s tím spojenou nižší průmyslovou výrobu a spotřebu energie,&#8220; řekl ČTK analytik portálu oEnergetice.cz Martin Voříšek</blockquote>
Na tak nízkých úrovních se podle něj tento kontrakt obchodoval naposledy v polovině roku 2018. &#8222;Vzhledem k tomu, že se již nyní opatření proti šíření onemocnění COVID-19 začínají na spotřebě elektřiny v některých evropských zemích významně odrážet, bylo pouze otázkou času, kdy se k propadům akcií na burzách přidají i povolenky,&#8220; uvedl. Evropského systému obchodování s emisemi EU ETS se v Česku povinně <a target="_blank" href="https://www.mzp.cz/cz/seznam_zarizeni_euets">účastní</a> asi 250 zařízení.
Analytik společnosti ENA Jiří Gavor ČTK řekl, že ze současného vývoje se mohou radovat zejména uhelné teplárny. &#8222;Nicméně rozhodně nepůjde o dlouhodobý trend, cena povolenek se po odeznění krize vrátí na původní úrovně, přispěje k tomu i celoevropský stabilizační mechanismus (MSR &#8211; Market Stability Reserve). Ale krátkodobě, na tento rok, si teplárny a těžký průmysl od nákladů na povolenky trochu oddechnou,&#8220; uvedl. Cílem MSR je korigovat množství povolenek na trhu.
Také podle hlavního ekonoma společnosti Natland Petra Bartoně stojí za poklesem cen emisních povolenek koronavirus, respektive omezení, která kvůli němu vydávají jednotlivé vlády. &#8222;Již zkolaboval dopravní sektor a ještě dál bude kolabovat průmysl s tím, jak mu budou docházet důležité součástky na vstupu. Tyto dva sektory jsou přitom v normálních časech největšími producenty emisí. Nyní tedy po emisních povolenkách není poptávka,&#8220; řekl ČTK Bartoň. Byť cena povolenek znatelně klesla, v delším období může podle něj být pro některé podniky problémem, že neklesla ještě výrazněji.
Výkonný ředitel investiční skupiny Energy financial group Tomáš Voltr uvedl, že kromě snižování spotřeby elektřiny v důsledku koronavirové krize má současný pokles cen povolenek i další důvody. &#8222;Klesající cena emisních povolenek koresponduje také s klesající cenou ropy, kde je příčinou zejména obchodní válka mezi Saúdskou Arábií a Ruskem. V neposlední řadě trh s emisními povolenkami ovlivňuje také akciový trh, který v posledních týdnech zaznamenává významné poklesy,&#8220; dodal.
Evropský systém EU ETS je největším systémem emisního obchodování. Zahrnuje přes 11.000 zařízení z energetiky, výroby oceli a železa, cementu a vápna, letecké přepravy a dalších. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat.
rdo rot