IEA: Čína musí pro splnění klimatických cílů snížit do roku 2060 spotřebu uhlí o 80 %

Aby Čína dosáhla svého závazku klimatické neutrality do roku 2060, musí během následujících 40 let snížit spotřebu uhlí o 80 %, spotřebu ropy o 60 % a spotřebu zemního plynu o 45 %. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie musí naproti tomu vzrůst na sedminásobek. Uvedená data vycházejí ze studie Mezinárodní energetické agentury (IEA) zkoumající možnosti Číny pro dosažení klimaticky neutrálního energetického sektoru.

IEA uvedla, že bez přispění Číny neexistuje žádná reálná cesta k dosažení cíle omezení růstu teploty pod 1,5 stupně Celsia. Čína v této souvislosti ústy svého prezidenta Si Ťin-pchinga v září 2020 oznámila, že cílí na dosažení uhlíkové neutrality v roce 2060 a na dílčí milník dosažení vrcholu emisí skleníkových plynů v roce 2030.

Základní scénář zpracovaný ve studii IEA nazvaný "Anounced Pledges Scenario" (APS) poukazuje na to, co musí být učiněno, aby Čína dosáhla výše uvedených cílů, a to zejména v oblasti energetického sektoru, který v současné době zodpovídá za 90 % emisí skleníkových plynů v Číně. Studie se přitom zaměřuje na čtyři nejdůležitější oblasti - elektroenergetiku, průmysl, budovy a dopravu.

Obnovitelné zdroje, elektrifikace a energetická účinnost jako základ

Studie odhaduje, že Čína dosáhne v elektroenergetice klimatické neutrality do roku 2055, a to zejména díky nárůstu podílu obnovitelných zdrojů, především solárních a větrných elektráren, na výrobě elektřiny na 80 %.

Dekarbonizace průmyslu by měla být v krátkodobém horizontu hnána zejména elektrifikací a zvyšováním energetické účinnosti. Po roce 2030 by stále větší roli v této oblasti měly hrát vodík a technologie pro zachycování, ukládání a využívání emisí CO2.

Elektrifikace a snižování energetické náročnosti by měly hrát hlavní roli také v dekarbonizaci sektoru budov. Přispět by zde měly i soustavy centrálního zásobování teplem využívající nízkouhlíkové zdroje. S dekarbonizací soustav zásobování teplem má Číně pomoci i jeden z evropských lídrů v této oblasti - Dánsko.

V oblasti dopravy IEA očekává, že Čína vsadí taktéž na elektrifikaci či využití nízkoemisních paliv.

„Nové investice do výstavby metra, tramvají a elektrických autobusů ve městech a vysokorychlostních železnic mezi městy sníží energetickou náročnost osobní dopravy. Snižování emisí v silniční nákladní dopravě, lodní dopravě a letecké dopravě bude plynout ze zvýšení účinnosti využití paliv a využití nízkouhlíkových paliv,“ uvedla agentura.

Finanční náročnost v možnostech Číny

Roční investice v energetickém sektoru potřebné pro naplnění scénáře APS mají do roku 2030 dosáhnout 640 miliard dolarů a do roku 2060 mají následně vzrůst až na 900 miliard dolarů. To by představovalo zhruba 60 % nárůst ve srovnání s investicemi v energetickém sektoru Číny v posledních letech.

„Úroveň investic potřebných pro dosažení cílů Číny je bezpečně v jejích možnostech,“ dodala IEA.

Agentura dodala, že ačkoliv mají absolutní investice významně růst, ve srovnání s celkovou ekonomickou aktivitou Číny mají naopak klesat. Zatímco v období 2016 až 2020 činily investice v energetice v průměru 2,5 % hrubého domácího produktu Číny, podle výhledu IEA by do roku 2060 měl tento podíl klesnout na 1,1 %.