IEA: Čína musí pro splnění klimatických cílů snížit do roku 2060 spotřebu uhlí o 80 %
Aby Čína dosáhla svého závazku klimatické neutrality do roku 2060, musí během následujících 40 let snížit spotřebu uhlí o 80 %, spotřebu ropy o 60 % a spotřebu zemního plynu o 45 %. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie musí naproti tomu vzrůst na sedminásobek. Uvedená data vycházejí ze studie Mezinárodní energetické agentury (IEA) zkoumající možnosti Číny pro dosažení klimaticky neutrálního energetického sektoru.
IEA uvedla, že bez přispění Číny neexistuje žádná reálná cesta k dosažení cíle omezení růstu teploty pod 1,5 stupně Celsia. Čína v této souvislosti ústy svého prezidenta Si Ťin-pchinga v září 2020 oznámila, že cílí na dosažení uhlíkové neutrality v roce 2060 a na dílčí milník dosažení vrcholu emisí skleníkových plynů v roce 2030.
Základní scénář zpracovaný ve studii IEA nazvaný "Anounced Pledges Scenario" (APS) poukazuje na to, co musí být učiněno, aby Čína dosáhla výše uvedených cílů, a to zejména v oblasti energetického sektoru, který v současné době zodpovídá za 90 % emisí skleníkových plynů v Číně. Studie se přitom zaměřuje na čtyři nejdůležitější oblasti - elektroenergetiku, průmysl, budovy a dopravu.
Obnovitelné zdroje, elektrifikace a energetická účinnost jako základ
Studie odhaduje, že Čína dosáhne v elektroenergetice klimatické neutrality do roku 2055, a to zejména díky nárůstu podílu obnovitelných zdrojů, především solárních a větrných elektráren, na výrobě elektřiny na 80 %.
Dekarbonizace průmyslu by měla být v krátkodobém horizontu hnána zejména elektrifikací a zvyšováním energetické účinnosti. Po roce 2030 by stále větší roli v této oblasti měly hrát vodík a technologie pro zachycování, ukládání a využívání emisí CO2.
Elektrifikace a snižování energetické náročnosti by měly hrát hlavní roli také v dekarbonizaci sektoru budov. Přispět by zde měly i soustavy centrálního zásobování teplem využívající nízkouhlíkové zdroje. S dekarbonizací soustav zásobování teplem má Číně pomoci i jeden z evropských lídrů v této oblasti - Dánsko.
V oblasti dopravy IEA očekává, že Čína vsadí taktéž na elektrifikaci či využití nízkoemisních paliv.
„Nové investice do výstavby metra, tramvají a elektrických autobusů ve městech a vysokorychlostních železnic mezi městy sníží energetickou náročnost osobní dopravy. Snižování emisí v silniční nákladní dopravě, lodní dopravě a letecké dopravě bude plynout ze zvýšení účinnosti využití paliv a využití nízkouhlíkových paliv,“ uvedla agentura.
Finanční náročnost v možnostech Číny
Roční investice v energetickém sektoru potřebné pro naplnění scénáře APS mají do roku 2030 dosáhnout 640 miliard dolarů a do roku 2060 mají následně vzrůst až na 900 miliard dolarů. To by představovalo zhruba 60 % nárůst ve srovnání s investicemi v energetickém sektoru Číny v posledních letech.
„Úroveň investic potřebných pro dosažení cílů Číny je bezpečně v jejích možnostech,“ dodala IEA.
Agentura dodala, že ačkoliv mají absolutní investice významně růst, ve srovnání s celkovou ekonomickou aktivitou Číny mají naopak klesat. Zatímco v období 2016 až 2020 činily investice v energetice v průměru 2,5 % hrubého domácího produktu Číny, podle výhledu IEA by do roku 2060 měl tento podíl klesnout na 1,1 %.
Mohlo by vás zajímat:
V případě Číny, země , která spotřebuje ročně 50 % světové spotřeby uhlí a země, která už brzy bude i největším spotřebitelem ropy na světě, jsou to Herkulovské úkoly. Přesto věřím, že to dá. V brzké době tam vypukne masívní výstavba obřích přečerpávacích elektráren, větších jak Dlouhé stráně, které mají podpořit růst využití OZE. Čína nechce spoléhat jenom na bateriové vyrovnávací systémy. Motocyklový park ve městech již přešel prakticky na elektrický pohon, Čína dnes vyrábí 90 % světových elektrických autobusů a v prodeji osobních aut již mají doma 20 % zastoupení elektro. Jestliže je v Číně něco prohlášeno za "národní cíl", tak se po tom jde s brutální zarputilostí.
Co se týče uhlí, pak tam je situace jasná. Čína za takových 30 let na svém území vytěží všechno levné uhlí zbyde jen to drahé a to znamená že pro Čínu bude levnější rozvíjet jiné zdroje, jaké to budou to se teprve uvidí.
Jinak co se týče plánu ČLR pak, jedním z hlavních témat je energetická soběstačnost. Hromadná pozemní doprava bude okolo roku 2030 v Číně prakticky elektrifikovaná patrně většina prodejů osobních vozidel budou po roce 2030 už čistá EV a v roce 35 už přes 90%. Nákladní doprava ta nevím jak se to bude vyvíjet, ale dá se očekávat, že ve 30 tých letech bude Číně klesat spotřeba ropy. Spotřeba zemního plynu naopak poroste - Čína má takový plán. Protože země rychle bohatne dá se očekávat ,že rychle poroste spotřeba zejména elektrické energie, proto v dalších letech je nepravděpodobné, že by klesal objem výroby el. energie z uhlí a tím jak pokračuje modernizace společnosti tak i přes nové technologie patrně poroste i spotřeba ropy. Čína totiž není homogenní země , část země je velmi vyspělá, ale část je pořád zaostalá a právě tyto regiony kde stále probíhá rychlá industrializace budou do roku 30 motorem růstu spotřeby energie. Minimálně proto 5 dalších let porostou v Číně emise CO2 a i dalších 25 let než Čína ekonomicky dožene životní úroveň nejvyspělejších států světa ( nemyslím tím průměr EU , ale USA nebo Švýcarsko zkrátka ekonomickou světovou špičku) bude stoupat spotřeba energie. Čína bude muset jednak vyrobit tuto energii, omezit spotřebu fosilních paliv a ještě si zachovat rychlý hospodářský růst jaké technologie k tomu Čína použije ? ještě nedávno mělo být vystavěno 1000 jaderných reaktorů teď už se o tomto plánu nemluví budou to obnovitelné zdroje , jádro nebo Čína počítá i se zapojením fosilních paliv to zatím nikdo neví ani samotná Ćína , protože plány se stále mění. Existují i studie o rozsáhlém plánu budování přímořských větných parků.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se