Německý stimulační balíček představený na začátku června musí projít posouzením dopadu na klima, aby bylo zajištěno, zda je v souladu se střednědobými a dlouhodobými klimatickými cíli Německa. <a href="https://media.pt-dlr.de/wpks_ot/WPKS-Corona-Konjunktur.pdf">Uvedl to ve svém prohlášení</a> Řídící výbor německé vědecké platformy pro ochranu klimatu (WPKS).
Německá vláda se na začátku června rozhodla restartovat největší evropskou ekonomiku <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-vlada-prisla-balickem-oziveni-ekonomiky-snizi-cenu-elektriny-navysi-premie-nakup-elektromobilu">pomocí stimulačního balíčku</a>, v rámci kterého podpoří německou ekonomiku v následujících dvou letech 130 miliardami eur a který obsahuje kroky k dalšímu prohloubení energetické transformace.
<blockquote>„Vládní a soukromé investice, které plynou ze stimulačního balíčku, ovlivňují nejen krátkodobý ekonomický rozvoj, ale také střednědobé a dlouhodobé dosažení německých klimatických cílů. Pouze pokud jsou dnešní opatření slučitelná s těmito cíli, přispějí udržitelně k hospodářskému oživení. Je proto nezbytné, aby balíček ekonomických pobídek podporoval ambiciózní politiku ochrany klimatu,“ uvádí prohlášení.</blockquote>
Nezávislý poradní orgán WPSK, ve kterém spolupracuje několik výzkumných institucí a který byl zřízen s cílem doprovázet dlouhodobou klimatickou strategii vlády, provedl předběžné hodnocení stimulačního balíčku. Na základě tohoto hodnocení WPSK varoval, že investice ze stimulačního balíčku mohou být v rozporu s dlouhodobými cíli Německa v oblasti klimatu kvůli chybné struktuře pobídek. Uvítal však skutečnost, že balíček považuje opatření v oblasti klimatu za klíčový cíl, zejména prostřednictvím investic do infrastruktury, výzkumu a vývoje, a to i přes časový tlak.
Celkově však WPSK uvedl, že vláda by měla udělat více pro přizpůsobení regulačního rámce na ceny energie a CO₂. Vědci požadují komplexní reformu vnitrostátních daní a poplatků za energii, jakož i evropského systému obchodování s emisemi (EU ETS).
WPSK tvrdí, že vláda by měla „důrazně tlačit“ na zavedení minimální ceny emisí v systému EU ETS, aby zmírnila negativní dopad poklesu ceny povolenek v důsledku pandemie. Mezitím se však cena evropských emisních povolenek (EUA) po propadu z poloviny března na cca 18 eur za tunu ekvivalentu CO2 v pondělí <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/ceny-emisnich-povolenek-klesly-jednanich-cili-oze-eu-mesicni-minima">přehoupla přes 30 eur/t</a>, a dosáhla tak svého 14letého maxima.
<blockquote>„Spolu s klimatickým akčním programem do roku 2030 je balíček ekonomických pobídek nejdůležitějším souborem opatření z hlediska politiky v oblasti klimatu pro toto legislativní období, a proto spadá pod kontrolní mandát, který vláda dala WPKS,“ uvedla spolupředsedkyně výboru Sabine Schlackeová. Dodala, že by měla být provedena rychlá kontrola právních předpisů, o nichž se diskutuje v parlamentu, z pohledu jejich vlivu na klimatické cíle, a poté by mělo být provedeno ex-ante hodnocení dopadu jednotlivých opatření, jako jsou půjčky nebo jiná finanční podpora, které by měla iniciovat vláda.</blockquote>

Životní prostředí

Opatření německého stimulačního balíčku musí být posouzena z pohledu jejich dopadů na klima, uvádí vládní poradci

Zhruba 50 lidí dnes dvě hodiny demonstrovalo před budovou úřadu vlády v Praze, kde od 10:00 poprvé zasedla uhelná komise. Tichým protestem se dožadovali rychlého řešení klimatické krize a konce spalování uhlí. Akci pořádala hnutí Extinction Rebellion ČR a Fridays For Future. Protestující drželi několik transparentů, naproti Strakově akademii vyvěsili plachtu s nápisem „2025 – Konec doby uhelné“. Akci zakončili posezením v parku na Klárově. Demonstraci přihlíželi policisté a členové antikonfliktního týmu, obešla se bez problémů.
Uhelná komise má řešit útlum těžby uhlí v Česku, ale také celkový energetický mix ČR včetně obnovitelných zdrojů či jádra. Devatenáctičlenné komisi, která se bude scházet každý měsíc, předsedají ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). První zásadní výstupy lze podle Brabce očekávat koncem příštího roku.
<blockquote>„My jsme tady proto, abychom podpořili komisi v krocích, které směřují k ukončení spalování uhlí. Chceme upozornit na to, že podle odborníků je reálné dosáhnout uhlíkové neutrality v krátkodobém horizontu, že Česká republika ty možnosti má. Chtěli bychom, aby uhelná komise tuto informaci brala v potaz a jednala tímto směrem,“ řekla ČTK mluvčí Extinction Rebellion ČR Silvie Ledinská. Uhlíková neutralita je stav, kdy je množství vyprodukovaných a zlikvidovaných emisí v rovnováze.</blockquote>
Ekologické organizace Hnutí Duha, Zelený kruh a Greenpeace chtějí od uhelné komise v horizontu zhruba jednoho roku jasné doporučení konkrétního data konce uhelných zdrojů v Česku. Před okamžitým odstavením všech uhelných elektráren varují zaměstnavatelské svazy. Změna na nízkouhlíkovou energetiku musí být systematická, postupná a rozumně plánovaná, uvedly Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy.
Aktivisté z hnutí Extinction Rebellion v pátek zhruba dvě hodiny blokovali vchod do ministerstva pro místní rozvoj. Požadovali, aby stát začal neprodleně snižovat emise z fosilních paliv. Na začátku srpna také zhruba dvě desítky lidí protestovaly před budovou ministerstva životního prostředí a upozorňovaly na nedostatečný postup vlády v boji se změnou klimatu.

Energetika v ČR

Padesátka lidí dnes demonstrovala před úřadem vlády kvůli klimatu

Pozitivním výsledkem světové konference o klimatu COP24 v polských Katovicích je, že byla přijata pravidla pro uplatňování závazků pařížské dohody z roku 2015, shodují se ekologové a experti, které dnes oslovila ČTK. K tomu, aby se zamezilo výraznému růstu teploty, je podle nich ovšem potřeba tyto závazky ještě zpřísnit. Podle Hospodářské komory však patří ČR mezi vyspělé průmyslové země a požadavky na energetiku jsou jiné než u států, jejichž průmysl není tak vyspělý. 
<blockquote>
&#8222;Pokud chceme plnit úkoly dané nutností snížit emise skleníkových plynů, není možné v současné době počítat s tím, že výpadek uhelných energetických zdrojů bude zcela pokryt obnovitelnými zdroji energie,&#8220; uvedl mluvčí komory Miroslav Diro.
</blockquote>
 Za relativně účinná, ale neúplná pravidla pro naplňování pařížské dohody považuje výsledek konference takzvaná Klimatická koalice, jež sdružuje ekologické organizace.
Pokud by státy snížily emise tak, jak slíbily v Paříži, průměrná teplota planety by stoupla zhruba o tři stupně Celsia oproti předindustriálnímu období, tedy na dvojnásobek cíle z Paříže, míní koalice. 
 Podle Klimatické koalice je zásadním závěrem konference, že všechny státy mají příští dva roky na to, aby upravily své závazky ve snižování emisí pro období let 2020 až 2030. Evropská unie by měla emise snížit alespoň o 55 procent proti roku 1990 namísto dosud platných 40 procent. 
<figure id="attachement_24835" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/blue-88068_1280-725x483.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/blue-88068_1280-725x483.jpg" alt="emise co2" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Katovické jednání podle ekologů také přineslo stejné požadavky na vykazování emisí, kontrolu dodržování závazků a jejich revizi pro všechny státy.
Pravidla ale ještě bude potřeba dopracovat příští rok, neboť se nepodařilo dojednat regule pro fungování mezinárodního emisního obchodování. Finanční pomoc ohroženým zemím pak zatím slíbilo zdvojnásobit jen Německo. 
<blockquote>
&#8222;Zástupci pacifických ostrovů to formulovali snad nejsrozumitelněji ze všech: do roku 2030 musí ve vyspělých zemích skončit spalování uhlí a už nyní není možné ani rozšiřovat stávající doly, natož otevírat nové. ČR zatím neplní ani úkoly k útlumu fosilních paliv dané celkem konzervativní Státní energetickou koncepcí,&#8220; poznamenal Jiří Koželouh z Hnutí Duha.
</blockquote>
<blockquote>
&#8222;Konference vyvolává rozporuplné pocity. Hlavně proto, že nenutí rigidní vlády včetně té české k tomu, aby nějak zvyšovaly své úsilí postavit se proti změnám klimatu a ukončit dobu fosilní. Podle vědců přitom máme už jen 12 let do roku 2030, abychom těžbu a spalování fosilních paliv výrazně utlumili,&#8220; poznamenal dále mluvčí Lukáš Hrábek.
</blockquote>
<figure id="attachement_38597" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/05/6741649413_fc84c55fe0_b-725x548.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/05/6741649413_fc84c55fe0_b-725x548.jpg" alt="RWE Německo uhelný důl a elektrárna" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Za nedostatečné považuje závazky vyplývající z Pařížské dohody Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. 
<blockquote>
&#8222;Bohužel jsou málo ambiciózní a bez výrazného zpřísnění oteplení do dvou stupňů Celsia nezabrní. Přesto byla v Katovicích přijata dohoda, která za současných podmínek pravděpodobně nemohla být lepší. Řešení změny klimatu se nadále vzdalujeme,&#8220; uvedl.
</blockquote>
 Mluvčí společnosti ČEZ Alice Horáková ČTK řekla, že legislativní rámec pro působení energetických firem v rámci boje proti klimatickým změnám nastavuje česká vláda a Evropská unie. 
<blockquote>
&#8222;Skupina ČEZ již investovala do snižování emisí oxidu uhličitého více než 120 miliard korun a nadále bude v investicích pokračovat,&#8220; dodala.
</blockquote>
 Podle Strany zelených konference nepřinesla pozitivní výsledek pro planetu. Výsledkem je podle ní jen sada pravidel, jež umožní sledovat naplňování Pařížské dohody. 
<blockquote>
&#8222;Samotná pravidla nás nezachrání. Státy promeškaly možnost přijmout konkrétní ambiciózní závazky snižování emisí skleníkových plynů,&#8220; uvedl předseda strany Petr Štěpánek.
</blockquote>

Rychlé zprávy

Experti: Konference o klimatu COP24 přinesla pravidla, ne řešení

Obnovitelné zdroje energie, zejména větrné a solární elektrárny, jsou často zmiňovány jako prostředek k dekarbonizaci výroby elektrické energie. Postupný odklon od využívání fosilních paliv má zaručit pokles emisí skleníkových plynů, a omezit tak dopady změn klimatu v podobě růstu teploty. Ani obnovitelné zdroje však nemají zcela zanedbatelný vliv na životní prostředí. <a href="https://news.harvard.edu/gazette/story/2018/10/large-scale-wind-power-has-its-down-side/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Poslední analýza vědců z Harvardovy univerzity</a> ukazuje, že pokud by Spojené státy chtěly pokrýt svou spotřebu elektřiny větrnými elektrárnami, jejich masivní využívání by vedlo k změnám proudění vzduchu a nárůstu průměrné teploty v kontinentální části země.
Každý velký energetický zdroj má své výhody i nevýhody, včetně dopadů na životní prostředí ať už na globální, či lokální úrovni. V současné době je hlavním energetickým trendem budování fotovoltaických a větrných elektráren, a tudíž ani v případě těchto zdrojů by jejich potenciální dopady neměly být přehlíženy, i když mohou být ve srovnání s jinými druhy zdrojů výrazně nižší.
Podle poslední analýzy vědců z americké Harvardovy univerzity by si přechod USA k výrobě elektřiny čistě v solárních či větrných elektrárnách vyžádal až 20násobek původně uvažované plochy pro výstavbu těchto elektráren, zároveň v případě masivního využívání větrných elektráren by průměrná teplota v kontinentální části země v důsledku změn proudění vzduchu stoupla o čtvrť stupně Celsia.
<blockquote>
&#8222;Vítr poráží uhlí ve všech environmentálních aspektech, ale to neznamená, že jeho dopady jsou zanedbatelné. Musíme se rychle odklonit od fosilních paliv, abychom zastavili uhlíkové emise. Přitom se ale musíme rozhodovat mezi různými nízko-uhlíkovými technologiemi, přičemž všechny mají nějaké sociální a environmentální dopady,&#8220; říká David Keith z Harvardovy univerzity.
</blockquote>
Autoři studie Lee Miller a David Keith pro posouzení potenciálního dopadu masivního využívání větrných a solárních elektráren stanovili jako výchozí bod klimatický model pro Spojené státy v letech 2012 až 2014. Následně model upravili o vliv větrných elektráren na atmosféru. Pokud by tyto zdroje pokrývaly třetinu rozlohy kontinentální části Spojených států, tak aby pokryly současnou poptávku po elektřině v USA, způsobily by nárůst tamní průměrné teploty o 0,24 °C.
<h2>Snížení emisí by vyvážilo nárůst teploty až za 100 let</h2>
Vědci již ve svém předešlém výzkumu dospěli k závěrům, že dřívější odhady potenciálu výroby elektrické energie ve větrných elektrárnách byly nadhodnoceny, jelikož nebraly v potaz vliv vzájemné interakce mezi větrnými elektrárnami a atmosférou. V současné době jsou větrné elektrárny budovány převážně tak, aby se ovlivňovaly co nejméně, nicméně s předpokladem dalšího rozvoje větrné energetiky budou tyto interakce podle vědců nevyhnutelné.
<blockquote>
&#8222;Větrné turbíny vyrábějí elektřinu, ale také mění pohyb atmosféry. Tyto účinky mění distribuci tepla a vlhkosti v atmosféře, což má dopady na klima. Pokusili jsme se namodelovat tyto účinky v měřítku celého kontinentu,&#8220; uvedl vedoucí studie Lee Miller.
</blockquote>
Podle autorů studie byly některé odhady energetické hustoty, tedy poměru potenciální výroby větrných elektráren vůči jejich rozloze, nadhodnoceny až 100násobně, jelikož nebraly v úvahu vliv větrných turbín na proudění vzduchu. V případě menší větrných parků tyto interakce nejsou významné, nicméně s rostoucí velikostí větrných parků významně ovlivňují jejich energetickou hustotu.
<figure id="attachment_23627" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-23627 size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/NEW_Horns-rev-wind-farm-06_hero-1024x479.jpg" alt="horns rev 3" width="1024" height="479" /><figcaption class="wp-caption-text">V případě offshore větrných parků je změna proudění vzduchu za turbínou patrnější. Zdroj: Vattenfall</figcaption></figure>
Závěry vědců tak ukazují nejen fakt, že pro dosažení stanovených cílů výroby elektrické energie v těchto zdrojích bude zřejmě potřeba výrazně větší plocha pro jejich výstavbu, ale také skutečnost, že takto masivní využívání by pravděpodobně mělo dopady na mikroklima v podobě růstu průměrné teploty. V dlouhodobém horizontu by však takto velký počet větrných elektráren měl díky omezení emisí skleníkových plynů pozitivní přínos, nicméně dle propočtů vědců by trvalo 100 let, než by vyvážil lokální nárůst teploty způsobený vlivem turbín na atmosféru.
<blockquote>
&#8222;Přímé dopady větrné energetiky na změny klimatu jsou okamžité, zatímco přínosy se kumulují pomalu. Pokud je vaší perspektivou následující desetiletí, pak má větrná energetika, v některých ohledech, větší dopad na klima než uhlí nebo plyn. Pokud vám jde o příštích tisíc let, tak je větrná energetika enormně čistší než uhlí nebo plyn,&#8220; dodává David Keith.
</blockquote>
Kromě samotného dopadu využívání větrných elektráren na mikroklima se vědci zaměřili i na jejich srovnání vůči elektrárnám solárním, jejichž dopad je podle jejich závěrů zhruba 10x menší.
<h2>Je potřeba zvážit všechny aspekty</h2>
Sami autoři studie nicméně zdůrazňují, že jejich závěry by neměly být vnímány jako zásadní kritika větrné energetiky. Naopak by měly sloužit jako podnět k důsledné analýze všech potenciálních vlivů využívání obnovitelných zdrojů při strategickém rozhodování o budoucnosti energetického sektoru nejen ve Spojených státech.
<blockquote>
&#8222;Z pohledu změny teploty na jednotku vyrobené energie mají solární elektrárny zhruba 10x menší dopad než větrné. Jsou zde ale i jiná kritéria. Například solární farmy jsou hustě zastavené, zatímco půda mezi větrnými elektrárnami může být rovněž využita pro zemědělství,&#8220; říká Lee Miller.
</blockquote>

Větrné elektrárny

Masivní využívání větrných turbín může podpořit změny mikroklimatu a způsobit růst teploty

V pondělí 8. října se v  Informačním centru OSN v Praze konala prezentace Zvláštní zprávy IPCC ke globálnímu oteplení o 1,5 °C, která představila závěry této zprávy vydané Mezivládním panelem pro změny klimatu (IPCC), která byla publikována stejný den těsně po půlnoci středoevropského času. Studie po vyhodnocení řady modelů především konstatuje, že při současném nastavení politik nelze udržet globální zvýšení teploty pod 1,5 °C, jak vyžaduje Pařížská dohoda.
Zpracování <a href="http://www.ipcc.ch/report/sr15/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">zvláštní zprávy</a> hodnotící možnost dosažení cíle stanoveného Pařížskou dohodou (tedy maximální globální oteplení o 2 °C a snaha o dosažení 1,5 °C) zadali panelu IPCC zástupci států při zasedání v Paříži na konci roku 2015. Vrcholný poradní orgán OSN ve věcech změny klimatu nyní zprávu dokončil, na konečných pracích na reportu pracovali i čeští zástupci, v čele s Radimem Tolaszem z Českého hydrometeorologického úřadu, který na prezentaci v českém centru OSN vystoupil. K reportu se dále vyjádřili také Vít Hladík z České geologické služby a Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu Ministerstva životního prostředí.
<h2>Převratné novinky?</h2>
Zpráva se soustředí na analýzu dopadů zvýšení teploty o 1,5 °C a srovnává je s dopady při zvýšení o 2 °C. Rovněž předkládá možné scénáře snižování emisí skleníkových plynů tak, aby se zvýšení teploty přes tyto dvě hranice nedostalo, a konstatuje, že 1,5 °C je stále scénářem reálným, ne však při současném nastavení redukčních cílů a předpokládaném růstu emisí.
Radim Tolasz, který se účastnil jednání o závěrečné podobě zprávy v Jižní Koreji, na setkání shrnul obsah nového reportu. Ten v první části sumarizuje současnou situaci (např. že rychlost oteplení je v současnosti asi 0,2 °C/10 let), ve druhé nastiňuje další vývoj změny klimatu.
<figure id="attachment_56003" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-56003 size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/IMG_4303-1024x710.jpg" alt="" width="1024" height="710" /><figcaption class="wp-caption-text">Radim Tolasz představil v Informačním centru OSN různé modely, které zpráva IPCC uvažuje.</figcaption></figure>
Další část zvláštní zprávy hodnotí, že pro udržení oteplení pod 1,5 °C oproti preindustriální době je třeba dosáhnout v roce 2030 snížení emisí o 35 % oproti roku 2010 a do roku 2050 musí svět dosáhnout stavu, kdy stejné množství emisí, které je produkováno, je zároveň různými způsoby pohlcováno (tzv. &#8222;net zero emissions&#8220;). Pro udržení oteplení pod 2 °C se emise musí do roku 2030 snížit o 20 % a stav net zero emissons musí být dosažen okolo roku 2075. Oba scénáře předpokládají zavádění opatření, která odebírají CO2 z atmosféry &#8211; tedy CCS technologií.
Poslední čtvrtá část zprávy vyhodnocuje aktuální NDC (national determined contributions), tedy závazky států nahlášené po podepsání Pařížské dohody ohledně snižování emisí. Ty v současnosti stále vedou k navyšování emisí a pravděpodobněji dosažení oteplení o 2 °C, dle některých i více.
<h3>CDR technologie a odpověď Evropské unie</h3>
Vít Hladík se v rámci ČGS věnuje výzkumu technologií na odstraňování uhlíku (CDR &#8211; carbon dioxide removal). Jako nejnadějnější technologie, které jsou v současnosti již ve vyšším stádiu vývoje, jmenoval především se zemědělstvím spojené technologie: zalesňování a změny v užívání půdy a BCCS (produkce bioenergie s <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/nejvetsi-system-zachytavani-co2-ze-spalin-uhelne-elektrarny-uveden-provozu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">CCS</a> pilotní evropský projekt byl spuštěn na elektrárně <a href="http://oenergetice.cz/emise-co2/vyroba-elektriny-se-zapornymi-emisemi-anglii-spousti-pilotni-projekt-zachytavani-emisi-uhliku/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Drax ve Velké Británii</a>). Hladík dále rovněž zmínil technologie na ukládání uhlíku do půdy, podporované zvětrávání či tzv. hnojení oceánů. Promluvil rovněž o technologii Direct Air Capture, která je v Evropě zkoušena pouze ve Švýcarsku, bohužel je ale v současnosti spojena s vysokými náklady (asi 600 USD na tunu zachyceného CO2).
Pavel Zámyslický připomněl, že zpráva přišla v pravý čas &#8211; v prosinci se v polských Katovicích uskuteční další setkání stran Rámcové úmluvy o změně klimatu (na té v roce 2015 byla přijata Pařížská dohoda), která má za cíl přijmout konkrétní pravidla pro plnění cílů dohody z roku 2015. Zpráva byla rovněž zveřejněna den před důležitým jednáním rady ministrů států EU v Lucembursku, kde se schvalovala evropská pozice pro katovickou konferenci. Dle některých zpráv bylo rovněž možné, že se některé státy EU budou na tomto meetingu snažit o stanovení vyšších redukčních cílů pro Evropskou unii. Ty ale nakonec změněny nebyly, celounijní cíle tak zůstávají na hodnotách 40% snížení emisí skleníkových plynů v roce 2030 (ve srovnání s rokem 1990), 32% cíl pro obnovitelné zdroje a 32,5% pro energetickou efektivitu.

Emise CO2

IPCC: Snížení emisí dle Pařížské dohody při současném směřování nedosáhneme

Švédské království čekají příští měsíc parlamentní volby a letní velmi vysoké teploty mají silný dopad na preference voličů. Zaměření se na environmentální politiky je nyní pro švédské voliče v pořadí druhým nejdůležitějším aspektem při rozhodování se, jakou stranu politického spektra budou volit.
Strany, které v letošních volbách kandidují, jsou pod tlakem voličů požadujících přijímání striktnějších klimatických politik. Dle předvolebních <a href="https://www.expressen.se/nyheter/val-2018/miljon-en-av-valets-hetaste-fragor-gynnar-mp-och-c/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">průzkumů agentury Demoskop </a>se otázky životního prostředí dostaly do ohniska zájmu poté, co Švédsko letos v létě zasáhla vlna veder, dlouhodobé sucho a lesní požáry. Volby, které proběhnou 9. září, tak budou nejspíš reflektovat primární zájmy voličů &#8211; na prvním místě s imigrační politikou a otázkami klimatu na místě druhém.
Stejně jako zbytek Evropy, i Švédsko zasáhlo neobvykle horké a suché léto, které způsobilo nejhorší lesní požáry v moderní historii země. Političtí kandidáti na změny klimatu i zájmy voličů reagují. Dle <a href="https://www.ivl.se/toppmeny/pressrum/pressmeddelanden/pressmeddelande---arkiv/2018-08-14-tva-av-tre-riksdagskandidater-ser-klimatforandringen-som-allvarligaste-miljoproblemet.html" target="_blank" rel="noopener noreferrer">organizace IVL</a> (Švédský institut pro otázky životního prostředí) nyní, ve srovnání s průzkumem z roku 2014, dva ze tří kandidátů do švédského parlamentu považují klimatickou změnu za největší environmentální výzvu. Dle institutu vlna veder v poslední době výrazně ovlivnila politické diskuze, a tedy bude mít dopad i na nadcházející volby.
Strana zelených na problémy se změnami klimatu míří jako na hlavní téma své politické kampaně. Zelení upozorňují na to, že extrémní počasí, dlouhotrvající sucha a horka budou v budoucnu nejspíše životní realitou a že se změnami klimatu je třeba začít bojovat již nyní.
Výzkumník institutu IVL Lars Zetterberg uvedl, že v debatě ohledně klimatických změn byly nejvíce slyšet Švédská strana zelených a Centristi. Jelikož se ovšem tradičně environmentálním tématům věnuje <a href="https://www.socialdemokraterna.se/aktuellt/2018/nya-forslag-pa-vagen-mot-varldens-forsta-fossilfria-valfardsland/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Strana sociální demokracie</a> a <a href="https://www.mp.se/politik/klimat" target="_blank" rel="noopener noreferrer">z</a><a href="https://www.mp.se/politik/klimat" target="_blank" rel="noopener noreferrer">elení</a>, je pravděpodobné, že právě tyto strany budou prosazovat tvrdší klimatické politiky a hlasy voličů se tak ve volbách do určité míry přesunou z pravého do levého politického spektra. Aliance pravicových stran pak ve své kampani slibuje snížení emisí, které, paradoxně, vzrostly za dobu vlády předchozí koalice sociálních demokratů a zelených. Naopak sociální demokraté kritizují, že Aliance se postavila proti daňovému zatížení letectví.
Předvolební průzkumy nyní naznačují, že nejlépe u voleb nejspíše dopadnou sociální demokraté, následovaní krajně pravicovými klimaskeptiky strany Švédští demokraté a Aliancí umírněných na místě třetím. Jelikož ale žádná ze stran pravděpodobně nezíská relevantnější většinu křesel, budoucí směřování vlády se bude odvíjet od toho, jak dopadnou následná koaliční jednání.
Zdroj úvodního obrázku: Wikimedia

Energetika v zahraničí

Vlna veder může ovlivnit výsledky voleb ve Švédsku

Americká nezisková organizace Climate Trust oznámila svou každoroční predikci toho, jaké trendy budou ovlivňovat globální nízkouhlíkovou ekonomiku a konkrétněji tzv. uhlíkové obchodování v novém roce 2018. Analýza, která byla vypracována na základě spolupráce s různorodými hráči na poli energetiky (vláda a vládní organizace, developeři, korporace či univerzity), akcentuje především oslabení amerických federálních politik týkajících se změny klimatu či přesun globální pozornosti na emise z námořního a leteckého průmyslu.
<h3>1. Námořní doprava a zvýšení regulace</h3>
Dle Mezinárodní organizace pro civilní letectví ICAO se bude globální nárůst emisí z letectví v roce 2020 ve srovnání s rokem 2005 bez účinné regulace pohybovat okolo 70 %. V říjnu 2016 přijala ICAO rezoluci, díky níž bude možné od roku 2021 mezinárodní emise z letectví účinněji regulovat. Dalším na řadě by nyní měla být oblast námořní dopravy. Průměrné roční emise z tohoto odvětví jsou totiž již dnes o 30 % vyšší než ty z letectví. Účinné plnění závazků z Pařížské dohody si tak bude žádat regulaci i tohoto odvětví a vyvinutí mechanismu snižování emisí v právem téměř neregulované oblasti. Vznikne nový rozsáhlý trh s povolenkami?
<figure id="attachment_27851" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-27851 size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/LNG-laiva_LNG_Ship_Skangas_Pori_Terminal_Finland-e1515530121270-1024x677.jpg" alt="" width="1024" height="677" /><figcaption class="wp-caption-text">Lodní doprava patří mezi odvětví s jen minimální regulací týkající se emisí. To se bude muset změnit.</figcaption></figure>
<h3>2. USA zpět na uhelné vlně</h3>
Pro Spojené státy byl minulý rok, tedy první rok administrativy prezidenta Trumpa, ve znamení odvracení se od velké části environmentálních politik nastavených v minulosti &#8211; mimo jiné i <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/clean-power-plan-prezidenta-obamy-a-jeho-vliv-na-svetovou-energetiku/">Obamova Clean Power Plan</a>, kterýžto měl omezovat emise skleníkových plynů. Lze očekávat, že americké agentury zaměřené na ochranu životního prostředí, včetně například EPA (Environmental Protection Agency), čekají krušné roky v podobě reorganizací, personálních změn a rušení.
Nelze přesto přehlédnout, že v reakci na nové zaměření politiky týkající se environmentální ochrany v USA se jiné státní i nestátní agregáty začaly značně mobilizovat &#8211; například na konferenci COP na podzim minulého roku zastupovaly Spojené státy dvě různé skupiny delegátů (první &#8211; oficiální a druhá zastupující některé americké státy, firmy a organizace, na konferenci vystupovala pod heslem “We are still in”).
Republikáni jsou nyní navíc poslední velkou politickou silou na světě, která popírá základní poznatky týkající se změn klimatu. Zda současná polarizace politiky ovlivní v USA nadcházející midterms (tj. de facto počátek nových voleb konaný v polovině volebního období prezidenta) uvidíme na podzim příštího roku.
<figure id="attachment_29955" style="width: 725px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/Donald-Trump.jpg"><img class="size-full wp-image-29955" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/Donald-Trump.jpg" alt="Donald Trump" width="725" height="483" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Donald Trump, zdroj: Flickr</figcaption></figure>
<h3 style="font-weight: 400">3. Chytré zemědělství a zdravá půda</h3>
Zemědělství je v souhrnu odpovědné za přibližně 21 % globálních emisí. Zaujímá tak po výrobě energie druhou pozici na žebříčku sektorů způsobujících znečištění atmosféry naší planety. Setkání stran Rámcové úmluvy o změně klimatu, které se minulý rok sešlo v Bonnu, vytyčilo zemědělství jako jednu z priorit co se týče financování nízkouhlíkového rozvoje vedoucího ke snižování emisí z tohoto odvětví. Například EU již v úpravě regulace týkající se emisí ze zemědělství a lesnictví pokročila přijetím návrhu takzvaného <a href="http://www.europarl.europa.eu/legislative-train/theme-resilient-energy-union-with-a-climate-change-policy/file-lulucf-regulation" target="_blank" rel="noopener noreferrer">LULUCF rámce</a> (land use, land-use change and forestry).
Lze tedy očekávat značné navýšení investic do nízkouhlíkového zemědělství. Například v USA, po značném růstu ve vývoji tzv. <a href="https://www.regenis.net/features/dairy-farm-digesters" target="_blank" rel="noopener noreferrer">digestorů</a>, především ve státu Kalifornie, lze očekávat zvýšenou poptávku po této technologii, která účinně snižuje produkci methanu.
<figure id="attachment_46952" style="width: 591px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-46952" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/1-s2.0-S0973082612000051-gr2.jpg" alt="" width="591" height="200" /><figcaption class="wp-caption-text">Zjednodušené schéma tzv. plug flow digestoru.</figcaption></figure>
<h3 style="font-weight: 400">4. Přizpůsobování se větším extrémům počasí a přírodním katastrofám</h3>
Rok 2017 patřil například v USA <a href="https://www.usatoday.com/story/weather/2018/01/08/natural-disasters-caused-record-306-billion-damage-u-s-2017/1012924001/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">k rekordním</a> vzhledem k počtu přírodních katastrof a škodám jimi způsobených. Pozornost tedy bude do budoucna směřována na rozvoj a financování takzvaných adaptačních opatření, tedy těch, které nemají za úkol emise a s nimi spojené změny klimatu redukovat (tyto nazýváme opatřeními mitigačními), ale přizpůsobovat společnost na změny, které nastávají či nastanou. Lze očekávat, že na opatření v podobě systémů včasné reakce, stejně jako inovace v oblasti pěstování plodin a další různorodé adaptační technologie, se budou soustředit především nižší územně-správní celky a města.
<a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/hurikan.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-46591" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/hurikan.jpg" alt="" width="1280" height="846" /></a>
<h3 style="font-weight: 400">5. Akcentace dopadů změny klimatu na zdraví obyvatel</h3>
Hlasitější společenskou diskuzi, která by následně mohla vést k vytvoření většího tlaku na státní instituce i soukromé korporace, lze v neposlední řadě očekávat ohledně dopadů změn klimatu na zdraví obyvatelstva. Globální oteplování je již nyní identifikováno jako<a href="https://www.carbonbrief.org/impact-climate-change-health-is-major-threat-21st-century" target="_blank" rel="noopener noreferrer"> jedna z největších zdravotních hrozeb</a> 21. století.  Zvýšení teplot přispěje k šíření onemocnění jako je malárie či viru Zika, vznik škod na zdraví lze také očekávat, společně se zvýšenými majetkovými škodami, díky častějšímu výskytu extrémních jevů počasí. Rok 2018 by se tak rovněž měl nést ve znamení plošných změn ve zdravotnictví a pojišťovnictví, jakožto oblastí, které se na tento dopad globálních změn budou muset připravovat nejvíce.
<a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/China-pollution.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-8056" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/China-pollution.jpg" alt="" width="1024" height="683" /></a>

5 hlavních trendů, které ovlivní obchodování s uhlíkem v roce 2018

Evropská komise oznámila na <a href="https://www.oneplanetsummit.fr/en/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">konferenci</a> v Paříži konané tento týden svůj závazek poskytnout sumu ve výši 9 miliard eur na financování opatření směřujících proti změnám klimatu &#8211; tím plní požadavky Pařížské klimatické úmluvy ohledně krytí nákladů na environmentální opatření a klimatické technologie. Prostředky budou použity primárně na čistou energii, projekty týkající se udržitelnosti měst a zemědělství.
Evropský komisař pověřený oblastí klimatu a energetiky Miguel Arias Cañete uvedl, že Pařížská dohoda již nyní slaví nemalé úspěchy, co se týče investování do opatření na potlačení globálních změn klimatu. Ve svém vyjádření uvedl:
<blockquote>
&#8222;Tyto investice mají zásadní význam, pokud chceme přejít z fáze plánování na fázi akce. Plán EU navýší potřebné investice v sousedních regionech a také v celé Africe.&#8220;
</blockquote>
<h2>Investice a divestice</h2>
Jako vedlejší produkt investování &#8211; mimo jiné &#8211; do technologií a zařízení budou, dle Cañeteho, také vytvořena pracovní místa, v regionech bude snížena chudoba a zlepšen zdravotní stav místních obyvatel. EU a její členské státy jsou největšími poskytovateli financí na ochranu klimatu na světě. V loňském roce dosahovala částka takto uvolněná unijními fondy více než 20 miliard eur.
Na konferenci One Planet představili své plány na změny investičních oblastí i některé z velkých francouzských společností jako nadnárodní pojišťovací společnost AXA či nizozemská skupina ING. Ty částečně upouští od investování do fosilních zdrojů, stejně jako tomu <a href="http://oenergetice.cz/ropa/norska-centralni-banka-doporucuje-vylouceni-ropnych-plynarenskych-akcii-ropneho-fondu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">bude nejspíše i u norského ropného fondu</a>, největšího singulárního investora na světě.
Skupina Světové banky, organizace OSN soustředící se na financování rozvojových projektů, taktéž oznámila vyřazení většiny svých “fosilních investic”, a to již do konce roku 2019. Banka byla v minulosti kritizováno za svou neschopnost investice ospravedlnit a divestovat právě pokud jde o fosilní zdroje.
<figure id="attachment_46150" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-46150 size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/35729919982_90be98987d_b-1024x683.jpg" alt="" width="1024" height="683" /><figcaption class="wp-caption-text">Miguel Arias Cañete vidí budoucnost klimatického financování pozitivně. Zdroj: <a href="https://www.flickr.com/photos/eu2017ee/35729919982" target="_blank" rel="noopener noreferrer">flickr</a></figcaption></figure>
<h2>Adaptace na změny v centru zájmu</h2>
Investice do adaptačních opatření, tedy těch, které lidské společnosti pomáhají se již nastalým změnám přizpůsobovat, byly do současnosti spíše na druhé koleji vzhledem k financování opatření mitigačních (těch, co změny omezují &#8211; například investice do obnovitelných zdrojů). Ovšem s tím, jak výzkumy v poslední době poukazují na fakt, že pařížský cíl nedosáhnout oteplení o více než 2 stupňů Celsia není realistický, financování adaptačních opatření nyní dostává více prostoru.
Do adaptačních opatření investují i další velcí hráči světové technologické scény. Umělá inteligence (AI) má, alespoň dle společnosti Microsoft, vysoký potenciál boji proti změnám klimatu napomoci. Technologická firma oznámila investici 50 milionů dolarů například na projekt, v rámci kterého je vyvíjena AI, jež bude instalována do tzv. <a href="https://www.microsoft.com/en-gb/internet-of-things/smart-building" target="_blank" rel="noopener noreferrer">smart buildings</a>. Budovy budou využívat méně energie díky tomu, že AI bude reagovat a předjímat lidské chování. Jiné formy umělé inteligence budou využívány například v zemědělství.

Evropská Unie

EU poskytne 9 miliard eur na boj proti změnám klimatu

I při dodržení cílů vytyčených Pařížskou klimatickou dohodou nastanou na konci tohoto století na některých místech planety klimatické podmínky ohrožující lidské životy. Uvádí to výzkum <a href="http://advances.sciencemag.org/content/3/8/e1603322">publikovaný v časopise Science Advances</a>.
Problém klimatické migrace (tedy situace, kdy skupiny lidí trvale opouští teplotně nehostinné oblasti a směřují do podnebně příznivějších a většinou vyspělejších zemí) je v poslední době stále ožehavějším a diskutovanějším tématem. Na vážnost celé situace a problematiku globálního oteplování klimatu obecně nyní upozorňuje nejnovější výzkum publikovaný v časopise Science Advances. Studie varuje, že pokud nedojde k rapidnímu poklesu emisí skleníkových plynů, zvyšující se teploty především na asijském kontinentu budou způsobovat smrt tisíců lidí ročně.
Skupina vědců z MIT, Kalifornie a Hongkongu ve své práci shrnuje zdravotní problematiku ohledně zvyšujících se teplot atmosféry. Extrémní vedra v současné době mají za následek smrt pouze v ojedinělých případech &#8211; u starších či oslabených jedinců.
Studie uvádí různé parametry limitů přežití lidského organismu, přičemž pracuje s pojmem &#8222;teplota vlhké baňky&#8220; (wet bulb temperature). Jednotka zahrnuje různé poměry teploty a vlhkosti vzduchu. Vědci nasimulovali různé situace kombinací těchto dvou veličin a došli k výsledku, že smrt člověka nastane během šesti hodin v případě, kdy například teplota vzduchu dosáhne hodnoty 46 stupňů Celsia a relativní vlhkost vzduchu 50 %, nebo když teplota vzduchu je pouhých 38 stupňů a vlhkost na 85% hranici.
<figure id="attachment_41477" style="width: 588px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-41477 " src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/F1.large_-512x392.jpg" alt="" width="588" height="450" /><figcaption class="wp-caption-text">Mezi oblasti s nejvyšší průměrnou wet-bulb teplotou patří Perský záliv a východní pobřeží Indie. Právě to patří mezi nejhustěji obydlené oblasti na světě a zvyšující teploty tam tak mohou mít katastrofální účinky. Zdroj: Science Advances</figcaption></figure>
Pokud totiž kombinace teploty a vlhkosti vzduchu dosáhne určitého poměru, přebytečné teplo z lidského organismu nemůže unikat a organismus se přehřívá. Především v rozvojových zemích a jejich hustě obydlených oblastech jako například indické státy Uttarpradéš a Bihár v regionech kolem řek Indus a Ganga, kde klimatizované prostory jsou spíše ojedinělé a místní, nemá zejména venkovské obyvatelstvo prakticky žádný způsob, jak se ochladit.
Dle výzkumu mohou předvídané teplotní podmínky v některých oblastech nastat již v letech 2070-2100 a to pokud bude pokračováno v hospodaření ve smyslu principu &#8222;business as usual&#8220;. I pokud budou dodrženy <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/cop21-v-parizi-bezuhlikova-ekonomika-v-roce-2050/">cíle vytyčené v Pařížské dohodě</a> o změně klimatu z prosince 2015 (tj. maximální růst průměrné světové teploty v tomto století o 2,25 stupně), dle studie teploty především v jihovýchodní Asii přesto dosáhnou téměř kritických hodnot, a budou tak mít na svědomí životy mnoha lidí.
Zdroj úvodního obrázku: <a class="owner-name truncate" title="Go to Michael Stillwell's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/mjs/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Michael Stillwell, Flickr</a>

Uncategorized

Studie o klimatických změnách varuje před extrémními vedry

Budoucnost setrvání Spojených států v Pařížské dohodě o ochraně klimatu byla rozhodnuta minulý týden prezidentem Trumpem. <a href="http://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/trump-rozhodne-budoucnosti-plneni-parizske-dohody-usa/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Donald Trump zvažoval výhodnost úmluvy</a> pro USA již delší dobu, stejně jako dopad na množství pracovních míst a další rozvoj průmyslu a americké ekonomiky. Prezident se nakonec rozhodl dostát svým předvolebním slibům a oprostit svou zemi od obligací, ke kterým je zavázala vláda jeho předchůdce. Jeho krokům se ale nyní budou snažit oponovat některé jednotlivé americké státy.
Mezi ty, které prohlásily, že plnění závazků z Pařížské dohody budou nadále dostávat, patří státy jako Kalifornie, Washington či New York a další &#8211; ty dohromady vytváří až třetinu národního HDP. Následují tak příklad Evropy a Číny, jejichž představitelé se minulý pátek na EU-China summitu v Bruselu dohodli na utvoření jakési obranné &#8222;zelené aliance&#8220;, která povede snahy o snížení emisí a ochranu klimatu.
Michael Bloomberg, bývalý starosta New Yorku, se po setkání vyjádřil, že řada amerických států, univerzit a podniků bude dále plnit to, k čemu se Spojené státy v Paříži zavázaly.
<figure id="attachment_39405" style="width: 620px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-39405 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/12286363765_87092a46f9_o.jpg" alt="" width="620" height="431" /><figcaption class="wp-caption-text">Michael Bloomberg, bývalý starosta New Yorku, prohlásil, že většina kroků, která již v minulosti vedla ke snížení dopadů klimatických změn, byla iniciována na úrovni businessu a lokálních samospráv.</figcaption></figure>
<h2>Clean Power Plan nejspíš padne také</h2>
Celkem dvanáct amerických států a 187 měst se k začátku týdne vyslovilo pro pokračování v plnění úmluvy a snížení emisí o 26 &#8211; 28 procent ve srovnání s množstvím emisí v roce 2005 (k tomuto snížení se za USA zavázal bývalý prezident Obama). Státy se také rozhodly pro snížení emisí CO2 z výroby elektřiny tak, jak předepisuje Obamův Clean Power Plan, který také čeká díky Trumpově administrativě nejasná budoucnost.
Odpovědnost za energetickou politiku je ve Spojených státech rozdělena mezi federální vládu a státní a lokální samosprávy. Ty tak mohou ovlivňovat například politiku týkající se produktové standardizace a právě především na podporu technologií a investic se státy hodlají zaměřit. Vliv například státu Kalifornie v tomto ohledu není zanedbatelný.
<h2>United States Climate Alliance: co na to Trump</h2>
Většina států, která se ke spontánně nazvané United States Climate Alliance hlásí, má demokratické vedení a dohromady by tvořily třetí největší ekonomiku na světě (po USA a Číně). Zodpovídají ale za pouhých 18 % emisí, které mají svůj původ v energetice &#8211; státy jako Texas, Pennsylvánie nebo Florida myšlenku vytvoření aliance nenásledují.
To, jak se k této &#8222;rebelii&#8220; postaví prezident Trump, zatím není jasné. Například ale Rick Perry, americký ministr energetiky, nyní oznámil zadání studie nazvané &#8222;Trhy s elektřinou a spolehlivost&#8220;, jež znepokojila některé environmentální organizace. Podle některých by totiž mohla být zaměřena na podporu tradičních zdrojů energie a ve výsledku by mohla ospravedlňovat větší zásahy do suverenity jednotlivých států v oblasti energetiky.
Zdroj obrázků: Flickr