IEA: Lodní doprava potřebuje inovace, aby se stala udržitelnější

Podle IEA emise mezinárodní lodní dopravy v roce 2019 dosahovaly 2 % celkových emisí oxidu uhličitého energetického sektoru, to představovalo 714 milionů tun CO2. IEA ve své zprávě predikuje nárůst poptávky po lodní dopravě a rozebírá možné cesty, jak snížit její emise a učinit ji udržitelnější.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) varuje, že pro dosažení klimatických cílů v lodní dopravě je nutné okamžitě nasadit prostředky pro kontrolu a snižování emisí kontejnerových a jiných dopravních lodí. IMO (mezinárodní námořní organizace) přišla se strategií, dle které by do roku 2050 mělo dojít ke snížení emisí skleníkových plynů o 50% a v druhé polovině století je zcela eliminovat.

Snižování emisí spojených s lodní dopravou lze dosáhnout několika způsoby

Musíme zpomalit

Hydrodynamický odpor pohybu určitého předmětu v kapalině je silně závislý na rozdílu rychlosti pohybu, například rychlosti kýlu lodě vůči vodě. Nelze opomenout faktory jako je hmotnost, velikost, hydrodynamický koeficient odporu a další parametry, které mají vliv na spotřebu. Snížením cestovní rychlosti lze uspořit nezanedbatelnou část paliva. Pro zajímavost cesta napříč Atlantikem dnes trvá v průměru 6 dnů.

Podobné zpomalení se událo už v roce 2007, což vedlo ke snížení emisí, které dnes průměrně u kontejnerových lodí činí tři gramy oxidu uhličitého na kilometr přepraveného tunového nákladu. Další variantou je možnost vyvinout efektivnější lodní motory, to je však čím dál tím těžší úkol. Pokroky jsou malé.

Alternativní a nízkouhlíková paliva

Klasická paliva pro dopravní lodě jsou na bázi mazutu (topného oleje), jedná se o "odpad" po frakční destilaci ropy. Tato paliva měla tradičně velký obsah síry (limit z roku 2012 činil 3,5 %), a z toho plynuly vysoké emise škodlivého oxidu siřičitého. Od 1. ledna 2020 IMO vyžaduje použití paliv s maximálním obsahem síry ve výši 0,5 %, nebo systém "čištění spalin", to však emise oxidu uhličitého neovlivňuje.

IMO zavedla na konci roku 2019 1% daň z paliva pro dopravní lodě. Vybrané peníze putují na výzkum alternativních paliv. Zatím však neexistuje komerčně dostupné alternativní palivo pro klasické lodě. V roce 2019 tvořila biosložka lodních paliv pouze 0,1 %. Tankery, které převážejí kapalný zemní plyn, jsou vybaveny motory spalující odpařený zemní plyn z nádrží, a tudíž mají nižší měrné emise.

Novodobé plachetnice

Seriózně jsou myšleny koncepty lodí, které využívají vertikální teleskopické profily křídla, která se budou natáčet tak, aby loď byla větrem tlačena ve směru plavby.

Dalším zajímavým konceptem je využití Magnusova efektu- na loď se umístí vertikální rotující válce, které vyvolávají sílu, která loď tlačí kupředu. Tento systém již byl testován v životním měřítku.

Zajímavý sytém je také pohon pomocí větrného "draka". Na dlouhé lano se umístí flexibilní křídlo podobné tomu, které se využívají při vodním, nebo sněhovém kitingu. Tento systém již byl také v praxí vyzkoušen. Jeho hlavní výhoda spočívá v tom, že na palubě lodi nezabere téměř žádné místo. Čím je větrný drak větší, tím je systém účinnější.

OECD spolupracuje s IMO

OECD (Organization for Economic Co-Operation and Developement) navrhuje aby nové lodě byly o 60 % efektivnější než jediná současná regulace vyžadující zvyšování efektivity přepravy -  EEDI (Energy Effiiciency Design Index).

Také doporučuje vytvořit systém daně za emise oxidu uhličitého z lodního paliva tak, jako je tomu dnes u uhlí a jiných paliv. S tím souvisí také snaha o snížení celkových emisí well-to-wheel. Tedy od momentu vytěžení surové ropy až po spálení paliva v motoru lodě. Zde je do roku 2030 očekávána redukce emisí o 15 % oproti 2015, respektive o 50 % do roku 2050.