IMO odložila rozhodnutí o regulaci fosilních paliv lodní dopravy

Mezinárodní námořní organizace (IMO) jednala v říjnu 2025 o přijetí tzv. Net-zero Frameworku. Jedná se o první globálně závazný systém regulující emise skleníkových plynů z lodní dopravy. Lodní doprava zajišťuje přibližně 90% světového obchodu a zároveň produkuje kolem 3% celosvětových emisí CO₂. Výsledkem jednání je odklad adopce Net-zero Frameworku o jeden rok.

Regulace s ambicí proměnit globální obchod

Většina lodí stále používá těžký topný olej, jeden z nejintenzivnějších fosilních zdrojů z hlediska emisí CO₂. Navrhovaný rámec IMO proto stanovuje postupné snižování povolené uhlíkové intenzity paliv. Projednávaný cenový mechanismus měl motivovat dopravce, aby přešli na čistší alternativy.

Navrhovaný rámec měl zavést cenový mechanismus: poplatek 380 dolarů za tunu emisí CO₂ nad stanovený limit a navíc 100 dolarů za nesplnění přísnějších emisních cílů. Lodě s nižšími emisemi by získávaly kredity, jež by mohly prodávat lodím s emisně intenzivnějším provozem. Odhady hovoří o  11 až 13 miliardách dolarů ročně, které by plynuly do fondu IMO na podporu čistých technologií a rozvojových zemí. Rámec se měl vztahovat na lodě o hrubé tonáži nad 5000 tun, které představují 85% emisí mezinárodní lodní dopravy.

Politické napětí i ekonomická nejistota

Jednání provázely ostré politické spory. Spojené státy, Rusko a Saúdská Arábie vyjádřily odpor vůči návrhu a upozornily, že globální uhlíkový poplatek by mohl narušit obchodní rovnováhu a zvýšit náklady na dopravu. Trumpova administrativa dokonce pohrozila odvetnými kroky vůči státům, které návrh podpoří.

Naopak Evropská unie, Japonsko a většina tichomořských ostrovních států regulaci podpořily. Považují ji za nezbytný krok k dosažení cíle uhlíkové neutrality do roku 2050. Jak upozornil generální tajemník IMO Arsenio Dominguez, absence globální regulace by dlouhodobě zvýšila náklady energetické transformace a prohloubila nerovnosti mezi regiony.

Členské státy nakonec rozhodly o odložení adopce Net-zero Frameworku o jeden rok. Pro odklad hlasovalo 57 států, 49 bylo proti a 21 se zdrželo hlasování. Návrh na odklad podala Saúdská Arábie. Generální tajemník IMO Arsenio Dominguez přesto zdůraznil, že rámec „zůstává velmi živý“ a práce na implementačních směrnicích bude pokračovat. Plánovaný vstup do platnosti rámce je tedy posunut, přičemž první poplatky měly začít platit v roce 2028.

Otazníky kolem paliv a tempa přechodu

Návrh podle ekologických organizací sice představuje zásadní krok vpřed, ale jeho podoba vyvolává obavy. Podle organizace Transport & Environment stávající nastavení návrhu zvýhodňuje biopaliva z potravinových plodin, která mohou vést k odlesňování a růstu cen potravin.

Aktivisté proto vyzývají IMO, aby se více zaměřila na škálovatelné alternativy, jako je zelený amoniak nebo metanol. Tyto technologie však zatím nedosahují finanční dostupnosti – podle modelů se stanou konkurenceschopnými až ve 40. letech.

Budoucnost námořní dopravy

Odklad přijetí Net-zero Frameworku znamená nejistotu ohledně rychlosti implementace globálního uhlíkového poplatku v námořní dopravě, která je odpovědná za významný podíl emisí skleníkových plynů v dopravním sektoru. Celkově tak Net-zero Framework představuje historický, byť dosud neuzavřený krok k regulaci uhlíkových emisí z globální lodní dopravy a signalizuje směr, kterým se bude odvětví v nadcházejících dekádách ubírat.