Začíná platit windfall tax i cenové stropy na elektřinu a plyn
Dnes začíná platit daň z mimořádných zisků firem v energetickém, těžebním, petrochemickém a bankovním sektoru. Výnos z daně má společně s odvodem nadměrného zisku při výrobě elektřiny, který funguje už od prosince, zajistit peníze na stanovení cenových stropů na elektřinu a plyn. Cenové stropy nahrazují takzvaný úsporný tarif, kterým stát od října do prosince dotoval domácnostem ceny energií. Na rozdíl od úsporného tarifu ale bude moct cenový strop využít i většina firem.
Daň z mimořádných zisků, nazývanou také windfall tax, stanovuje zákon jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Firmy budou daň platit zálohově, výše záloh bude vypočtena podle jejich hospodářských výsledků za rok 2022.
Příjmy z daně z mimořádných zisků mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit by měla tři roky. Vláda předpokládá, že do státního rozpočtu vybere na této dani letos asi 45 miliard korun. Další prostředky rozpočet získá z odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny, který je stanoven podle výrobní technologie mezi 70 a 240 eury (1690 a 5790 korunami) za megawatthodinu.
Strop pro ceny elektřiny stanovila vláda na 6000 korun za megawatthodinu elektřiny a 3000 korun za megawatthodinu plynu. Ceny jsou včetně DPH, ale pro odběratele je k nim třeba připočítat ještě distribuční poplatky. Maximální ceny kabinet schválil nejdřív pro domácnosti, malé a střední podniky a veřejné instituce, organizace a firmy bez obchodní povahy. V polovině prosince pak vláda schválila zastropování cen elektřiny a plynu na stejné úrovni také pro velké firmy. Stejně jako v případě malých firem bude zastropování platit do 80 procent nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let, což má motivovat firmy k úsporám.
Cenové stropy nahradí úsporný tarif na energie, který vláda prosadila pro domácnosti v posledním čtvrtletí loňského roku. V rámci úsporného tarifu domácnosti dostaly 3500 korun prostřednictvím dotace na účet za elektřinu. Odpuštěn byl také poplatek za obnovitelné zdroje.
Mohlo by vás zajímat:
Proč se té dani říká "windfall", a ne "daň z mimořádných zisků"?
Je mezi těmito dvěma pojmy nějaký rozdíl?
Protože ne vše je česky.
To je konstatování zjevného.
Nevím ovšem, jak se to týká mého dotazu. Je "windfall tax" něco jiného, než "daň z neočekávaných zisků"?
Dobrý den pane Krátký. Loňské ani případné letošní a další zisky klasických elektroenergetik nejsou zcela neočekávané. Nebo si myslíte, že Tykač kupoval počerady aby prodělal? Stejně tak DK, který investoval do fosilu napříč Evropou. Šli do rizika, pokud by nevyšlo, tak stejní, kteří nyní křičí zdaňte je, by se jim vysmívali.
Současné ceny jsou výsledkem nezvládnutého přechodu na obnovitelné zdroje a spolehnutí na levný CH4. Válka na východě a s ní spojené sankce krizi pouze urychlily a vyhrotily. Ceny nad 200-300€ lze asi za neočekávané nazvat, k jejich vyhlazení je cenový strop, je to i v souladu s Nařízením , s tím souhlas. WFT je trest za předvídavost, za nepodlehnutí nereálným cílům a představám v boji proti CO2. Pro ČEZ je to trest za výstavbu a provozování bezemisních JE. Co je mi známo, tak WFT v této podobě byla schválena pouze v ČR. Pmn jsou že žaloby velmi pravděpodobné. Nejhorší na této dani je, že bude opět prožrána.
Přesně popsáno! Jen dodám, že podle takových schémat by v roce 2019 a 2020 měly platit daň z mimořádných zisků všechny laboratoře co testovaly Covid, lékárny, co prodávaly respirátory a nemocnice, co se staraly o marody. Jen tehdy ještě měli politici plné kasy státních peněz, tak je to netlačilo, ale byla by to stejně ubohá logika!
Na Ukrajině je válka, tak by je taky mohli zdanit, zbrojaře a obchodníky. Telefonní operátory mají také vysoké zisky léta, tak taky zdanit ...a td.
Co k tomu říci optimální to není , ale na druhou stranu každý chápe , že 12kč/kWh ekonomika prostě nevydrží. Bude zajímavé jak se budou vyvíjet ceny el. energie v příštím roce.
Nás ovlivňuje zejména Německý trh, Německo v roce 2021 vyrábělo 69TWh v jaderných elektrárnách to je celá spotřeba v ČR od 2 čtvrtletí příštího roku to bude 0. a náhrada za to bude dovoz fosilních paliv. Proti tomu stojí sice rozvoj OZE ,ale tato výroba odpovídá 39GW výkonu ve větru. Průměr posledních 3 let je přírůstek 1GW výkonu ve větru ročně všechno ostatní je vesměs Fotovoltaika. Průměr růstu výroby z OZE byl v Německu mezi lety 2018-2021 asi 3TWh tímto tempem budou těch 69TWh nahrazovat 23 let. Aby na tom pak byly stejně jako v roce 2021 a kdyby chtěli výrobu v zimě jako měly ty jaderné el. tak by to museli stavět ve větru a to by současným tempem trvalo 39 let. Proč tak dlouho - protože v současné době končí životnost strojů postavených po roce 2000 a tak každý rok se musí nahradit co dožívá což jsou zhruba 2GW výkonu , takže Němci vlastně teď staví 3GW , ale přibývá jen 1GW.
Plány a proklamace jsou takové jako by měli přecházet od fosilních paliv na OZE realita je ovšem taková, že přešli od jádra k uhlí a plynu a to na poměrně dlouhou dobu , plány ,že Německo uzavře uhelné doly do roku 30 jsou nereálné , protože v roce 30 nenahradí Německo ani to co odstavilo v jádru.
Ceny el. energie díky tomuto vývoji asi zůstanou vysoké pokud je nesrazí recese.
Dobrý den,
Měl bych dotaz na někoho ze zasvěcených: Jaké jsou v ČR průměrné náklady na výrobu 1 kWh elektrické energie, pocházející z jaderných, uhelných a vodních elektráren? Děkuji.
Někde jsem zaslechl 0,5 Kč/kWh, ale tomu se zdráhám uvěřit.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se