Vláda v minulém týdnu předložila schválenou podobu návrhu zákona o opatřeních k přechodu ČR k nízkouhlíkové energetice k projednání v Poslanecké sněmovně PČR. Zákon má sloužit jako podklad pro podporu společnosti ČEZ při výstavbě nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany.
Vláda pokročila v přípravách zákona, na jehož základě má být uzavřena s polostátní společností ČEZ smlouva o výkupu elektřiny z nízkouhlíkového zdroje. Návrh byl po řadě vládních změn předložen poslancům 11. srpna.
V textu, který byl předložen poslancům, je i nadále uveden jako předpokládané datum účinnosti 1. ledna 2021. Tento termín je, i přestože se jedná o vládní prioritu, poměrně ambiciózní. Již v průběhu projednávání se objevila řada připomínek, a proto nelze vyloučit, že se nad zákonem bude v poslanecké sněmovně vášnivě debatovat. To by mohlo prodloužit dobu projednávání zákona.
Do nového návrhu byly zapracovány také připomínky, které vzešly z projednávání legislativní rady vlády. Té například vadilo, že v dřívější verzi zákona nebyla řešena situace, kdy by velkoobchodní ceny elektřiny byly vyšší, než výkupní cena (tj. spotřebitelům by se snižovaly ceny za elektřinu).
Návrh zákona proto nově uvádí, že „…; bude-li rozdíl kladný, kdy očekávaná tržní cena elektřiny z nízkouhlíkové výrobny na organizovaných trzích bude vyšší než realizační cena, bude takovýto kladný rozdíl použit na pokrytí nákladů na financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice, přičemž o výši takového kladného rozdílu bude ponížena složka ceny služby distribuční soustavy a složka ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny podle zákona o podporovaných zdrojích energie.“
<h2>Změna tam a zpět ohledně poplatků konečných spotřebitelů</h2>
Návrh zákona přitom prošel řadou změn, především v oblasti financování ze strany konečných spotřebitelů elektřiny. Zákon v prvotní verzi počítal s tím, že se poplatky budou vybírat podle rezervovaného výkonu, resp. podle velikosti jističe.
Poté, co byl poprvé návrh zveřejněn, byl tento způsob financování kritizován. V jeho důsledku by totiž byli znevýhodněni spotřebitelé s nízkou spotřebou, ale relativně vysokým rezervovaným příkonem. Po kritice byl návrh změněn a zdálo se, že případné financování bude zajištěno obdobným způsobem, jako podpora obnovitelných zdrojů energie (pozn. v případě podpory obnovitelných je poplatek stanoven podle velikosti spotřeby).
Konečný návrh, který byl předložen Poslanecké sněmovně, se ovšem vrátil k původnímu návrhu a poplatky by tedy měly být stanoveny podle rezervovaného příkonu, resp. velikosti jističe.

Legislativa ČR

Návrh zákona o opatřeních k přechodu ČR k nízkouhlíkové energetice byl předložen poslanecké sněmovně

Nový energetický zákon chce odrážet zásadní změny na trhu, které vedou k decentralizaci energetiky. Čím dál víc zákazníků totiž elektřinu nejen spotřebovává, ale také vyrábí nebo ukládá. Příkladem mohou být fotovoltaické zdroje na střechách domů nebo bateriové systémy. Vyplývá to z věcného záměru zákona, který ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) <a target="_blank" href="https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBQLGLK0X">vložilo</a> do připomínkového řízení.
Současný energetický zákon z přelomu milénia byl podle MPO novelizován osmadvacetkrát, čímž se stal značně nepřehledným. Z podkladů aktuálního materiálu mimo jiné vyplývá, že na věcný záměr má do poloviny příštího roku navázat návrh nového zákona.
<blockquote>&#8222;Ve srovnání se současným stavem nepochybně dojde k dalšímu významnému posunu v kumulaci rolí fyzických a právnických osob. Zákazník tak může být v jednom okamžiku i výrobcem, provozovatelem zařízení na ukládání energie, poskytovatelem flexibility a současně dodávat elektřinu jinému zákazníkovi. Všechny tyto role pak může i nemusí činit jako nepodnikající osoba nebo osoba podnikající,&#8220; píše v materiálu MPO.</blockquote>
Nová právní úprava podle něj zavede mimo jiné databázi energetických zařízení a subjektů provozujících tato zařízení, dále takzvaný institut aktivního zákazníka nebo takzvané energetické společenství, které pro své členy nebo společníky bude oprávněno vyrábět a dodávat elektřinu nebo zajišťovat dodávku elektřiny nakoupené od jiných účastníků trhu. Místo pojmu spotřebitel věcný návrh zákona používá pojem zákazník v domácnosti.
Ministerstvo slibuje, že nový zákon rozšíří také ochranu zákazníků. Připomíná, že už aktuální novela současného energetického zákona, která je právě v Poslanecké sněmovně, zavádí jako nový druh podnikání v energetice zprostředkovatelskou činnost. Nový registr zprostředkovatelů, který povede Energetický regulační úřad (ERÚ), má pomoci učistit energetický trh od takzvaných šmejdů.
Věcný záměr počítá také s dalším krokem k decentralizaci, a to s rozdělením distribučních soustav podle jejich charakteru. &#8222;V elektroenergetice se zavádí tři typy distribučních soustav na základě jejich rozdílného charakteru: regionální, lokální a uzavřené. V plynárenství pak dva typy: regionální a lokální. Práva a povinnosti provozovatelů jednotlivých distribučních soustav budou strukturována dle typu provozované distribuční soustavy,&#8220; uvedlo v materiálu MPO. Zákon má poprvé řešit také akumulaci a agregaci.
V předkládací zprávě dokumentu ministerstvo doplnilo, že věcný záměr vychází z tezí, které loni v říjnu dostala pro informaci vláda. &#8222;Do přípravy konceptu a návrhu věcného záměru energetického zákona byli zapojeni přední odborníci z oblasti energetiky a zástupci státní správy v rámci několikaměsíčních diskusí na platformě čtyř pracovních skupin a řídicího výboru. Jednání pracovních skupin se tak pravidelně účastnili zástupci subjektů působících na trhu s elektřinou, trhu s plynem a v teplárenství, ERÚ a Státní energetické inspekce. Snahou MPO je vyváženost návrhu z pohledu dopadu na jednotlivé účastníky trhu,&#8220; dodal resort.

Nový energetický zákon má odrážet proměnu energetiky

Ministerstvo životního prostředí poslalo do mezirezortního připomínkového řízení dvě nařízení, která zavádí kompenzace vysokých nákladů na elektřinu způsobených vyšší cenou povolenky pro největší české průmyslové podniky. V současnosti navrhuje kompenzovat firmy částkou 2,4 miliardy korun za rok 2020, v připomínkovém řízení se tato částka ale může ještě změnit.
MŽP vyslalo do mezirezortního připomínkového řízení dvě nařízení. První zavádí systém vyplácení kompenzací, druhé pak stanovuje samotnou částku, která bude podnikům vyplacena.  Obě nařízení vznikla na základě ustanovení § 11 zákona č. 383/2012 Sb., o obchodování s emisemi. Jejich přijetí však nebylo povinností, ale pouze možností – dle současného znění zákona. S novelou, která bude platit od ledna 2021 a která reaguje na revizi směrnice o EU ETS, už MŽP bude povinno podporu vyplácet každoročně.
Aby se podniky kvalifikovaly pro výplatu kompenzací, musí patřit mezi odvětví, u kterých je zjištěno značné riziko tzv. úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny. U těchto firem hrozí, že se kvůli vysokým nákladům na environmentální regulace dostanou do potíží a výroba by se tak mohla přesunout do zemí mimo EU, kde by byla veskrze mnohem neekologičtější. Stát má tedy zájem o zachování těchto sektorů v zemi.
Reálně jde o energeticky náročné průmyslové sektory, které si budou moci o podporu žádat – například ocelářský, chemický či cementářský průmysl. Nařízení rovněž nastavuje, že kompenzace se budou proplácet až od určitého množství spotřebované elektřiny. Na podporu si tak v konečném důsledku sáhnou pouze největší podniky, nikoli malé a střední (ačkoli by mezi ohrožená odvětví jinak spadaly). Kompenzovat by se tak mělo přibližně čtyřiceti českým firmám.
Výše vyplácených prostředků se ale ještě může změnit. V mezirezortním připomínkovém řízení lze očekávat, že do debaty o výši podpory zasáhne ještě Ministerstvo průmyslu a obchodu (s požadavkem na vyšší kompenzace) a Ministerstvo financí. Prostředky totiž poputují ze státního rozpočtu.
Elektřina pro české firmy zdražila kvůli reformě trhu s emisními povolenkami. Cena EUA v posledních třech letech vzrostla z přibližně 5 euro až na 27 euro. Povolenky tak po letech konečně začaly plnit svůj účel. Následkem však bylo zdražení elektřiny, když výrobci elektřiny z fosilních paliv přenesli náklady na povolenky do velkoobchodních cen.

MŽP navrhuje kompenzovat energeticky náročné podniky částkou 2,4 miliardy

Poslanci se budou na své další schůzi zabývat zákonem, který má ochránit Českou republiku před investicemi, které by pro ni mohly představovat bezpečnostní riziko. Prověřovány budou i investice do energetických odvětví přicházející ze zemí mimo Evropskou unii.
Vláda již v dubnu schválila a předložila Poslanecké sněmovně <a href="https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&amp;t=834">návrh zákona</a>, kterým je zaveden zcela nový mechanismus prověřování a povolování investic přicházejících do Česka ze zemí mimo EU.
Podobná úprava v České republice zatím chyběla a stane se tak součástí <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/mohou-byt-zahranicni-investice-energetice-eu-hrozbou/">celoevropské snahy</a> zabránit nebo alespoň omezit vstup investorů z rizikových zemí do klíčových společností. Poslanci se jím začnou zabývat v příštích týdnech.
Investice do kritické infrastruktury, mezi kterou patří také některé projekty v oblasti energetiky, budou nově podléhat předchozímu povolení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Na základě stanoviska vlády pak bude Ministerstvo moci stanovit podmínky provedení investice nebo ji dokonce úplně zakázat. Hlavním kritériem pro rozhodnutí bude, jestli by investice představovala bezpečnostní riziko pro Českou republiku.
Ministerstvo bude mít v průběhu povolovacího procesu široké pravomoci požadovat od investora jak dokumenty o jeho vlastnické struktuře, tak o původu financování. Pokud investor vstoupí na český trh bez povolení, bude mu hrozit nejenom pokuta ve výši desítek milionů korun, ale zejména bude ministerstvo se souhlasem vlády oprávněno celou investici zpětně zakázat. Investor pak bude nucen v rámci stanovené lhůty svůj podíl prodat.
<figure id="attachment_15442" class="wp-caption alignleft" style="width: 1024px;"><img class="size-full wp-image-15442" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/vedeni_12.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/vedeni_12.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/vedeni_12-512x339.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/vedeni_12-768x509.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/vedeni_12-725x480.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/vedeni_12-800x530.jpg 800w" alt="Přenosová soustava ČR. Zdroj: ČEPS" width="1024" height="678" /><figcaption class="wp-caption-text">Přenosová soustava ČR. Zdroj: ČEPS</figcaption></figure>
Na úrovni Evropské unie bylo již na jaře minulého roku přijato <a href="https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32019R0452&amp;from=EN">nařízení</a>, které rámcově stanovuje, jak by se členské státy měly ohledně investic z třetích států chovat. Konečné rozhodnutí, jestli však chtějí omezovat zahraniční investice, je ponecháno na samotných členských státech. Česká republika se pak na základě připravovaného zákona bude moci efektivněji zapojit i do této celoevropské spolupráce.
Již při projednávání v rámci vlády prošel návrh mnohými koncepčními změnami a lze očekávat také širokou diskuzi na plénu Poslanecké sněmovny. Rychlost jeho přijetí a jeho finální podoba pak může být vzhledem k širokému vymezení pojmu „zahraniční investice“ klíčová i pro <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-energetika-ve-stredni-evrope">stavbu nových jaderných bloků</a> v Dukovanech a Temelíně.

Poslanci projednají zákon, který má ochránit ČR před rizikovými investicemi ze zahraničí. Dotkne se i energetiky

Vláda na svém pondělním jednání projednala novelu zákona o podporovaných zdrojích, která zavádí některé nové druhy podpory pro výrobny energií z obnovitelných zdrojů. Novela nyní čeká na podpis premiéra a následně bude předložena Parlamentu. Účinná má být od 1. ledna 2021.
Novela byla zařazena do legislativního plánu vlády již pro rok 2018. Její zpoždění mělo za následek rozdělení materiálu na novelu energetického zákona (ta měla být součástí jednoho balíčku) a novelu zákona o podporovaných zdrojích.
Jak náš web <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-cr/vlada-schvalila-snizeni-podpory-pro-solarni-elektrarny" target="_blank" rel="noopener">již informoval</a>, součástí novely je snížení podpory pro solární zdroje. U ostatních zdrojů zůstává podpora na průměru požadovaném Evropskou komisí.
Novela zároveň ale neobsahuje například pravidla pro záruky původu na biometan, která byla v průběhu legislativního procesu z novely vyňata. Rovněž chybí i ustanovení pro podporu komunitní energetiky. Jejich zavedení ale požaduje směrnice o podporovaných zdrojích RED II, proto budou muset být předmětem následující novely. Termín pro transpozici směrnice je přitom již příští rok v červnu.
<h2>Kontrola překompenzace a aukce</h2>
Novela zákona počítá s kontrolou tzv. překompenzace.  Tím reaguje na pravidla Evropské unie, která toto požadují. Kontrolována bude slučitelnosti podpory energie z obnovitelných zdrojů a dalších podporovaných zdrojů energie s vnitřním trhem Evropské unie – posuzována tedy dle nového zákona bude ziskovost podporovaných elektráren přes takzvané vnitřní výnosové procento (IRR).
Podpora čistých zdrojů bude v budoucnu vyplácena přes tzv. zelené bonusy. Stát bude fakticky dorovnávat rozdíl mezi tržní cenou a cenou výkupní. Výši bonusu bude každoročně určovat ERÚ.
Novela zákona rovněž zavádí pravidlo soutěžení podpory pro zdroje středního a většího rozsahu ve speciálních aukcích. Aukci na podporu OZE dle nových pravidel RED II už například <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/slovensko-vypsalo-historicky-prvni-aukci-obnovitelne-zdroje" target="_blank" rel="noopener">vyhlásilo Slovensko</a>, kvůli virovým opatřením ji ale ministerstvo prozatím odložilo. Do podoby aukcí bude moci poměrně významně přímo zasahovat vláda. Ta bude vydávat nařízení, kterým stanoví např. druhy podporovaných zdrojů, typ zařízení a výkon, či zda se bude aukce konat na podporu nových, či modernizovaných výroben apod.
<h2>Nové druhy podpory</h2>
Stát bude od roku 2021 podporovat výrobu elektřiny v tzv. modernizovaných výrobnách, tedy těch, které projdou rekonstrukcí, ale uvedeny do provozu byly již před lednem 2021. Platí ale, že to, zda bude podpora udělena, bude záviset na vládě. Rovněž podpora modernizované výrobny bude muset být vysoutěžena v aukci.
Novela zákona zavádí i tzv. udržovací podporu (pro elektřinu i teplo). Ta je zbytkovou kategorií podpor pro zdroje, které splní podmínky podzákonného předpisu a na žádnou jinou podporu již nedosáhnou. Účelem podpory je zachování již existujících výroben, které využívají OZE a tím tak čelí vyšším provozním nákladům oproti používání zdrojů fosilních. Tento druh podpory nebude aukcionován.

Obnovitelné zdroje

Novela zákona o podporovaných zdrojích mimo kontroly překompenzace zavede například aukce

Vláda na počátku tohoto týdne předložila poslanecké sněmovně dílčí novelu energetického zákona. Kromě implementace některých evropských nařízení zavádí nový druh podnikání v energetice a pojmy, kterými jsou například vyhrazený zásobník nebo činnost agregátora. Nezávisle na této novele připravuje MPO zvlášť návrh zcela nového energetického zákona – ten současný je dle názoru MPO kvůli častým <a href="https://oenergetice.cz/energetika-v-cr/ministerstvo-prumyslu-chysta-zcela-novy-energeticky-zakon">novelizacím značně nepřehledný.</a> 
Vláda České republiky během pondělí předložila návrh obsáhlejší novely energetického zákona, která má dle současného plánu nabýt účinnosti od prvního ledna příštího roku. Předtím ovšem musí projít standardním legislativním procesem schvalování, který je ukončen podpisem prezidenta ČR a publikací ve sbírce zákonů.
Jedná se o vládní návrh zákona a jeho schválení se proto díky vládní většině v Poslanecké sněmovně dá předpokládat. Navíc některé návrhy obsažené v novele již dříve navrhovali opoziční poslanci. I proto lze shodu napříč Poslaneckou sněmovnou očekávat. Co návrh novely obsahuje?
<h2>Podnikání v energetice: zprostředkovatelská činnost</h2>
Jednou z hlavních plánovaných změn je rozšíření oblastí podnikání v energetice o zprostředkovatelskou činnost v energetických odvětvích, na kterou ovšem nebude nutná licence dle energetického zákona. Jedná se teprve o druhé rozšíření podnikání v energetice – tou první bylo rozšíření o činnost operátora trhu.
Zprostředkovatelskou činností má být například to, pokud někdo jinému obstará příležitost k uzavření smlouvy o dodávkách elektřiny nebo plynu, a to jak ze strany držitele licence, tak i zákazníka.
Zprostředkovatelská činnost nebude podléhat, na rozdíl od většiny ostatních druhů podnikání v energetice, povinnosti obstarat si licenci. Návrh novely počítá pouze s tím, že by zprostředkovatel měl získat oprávnění od Energetického regulačního úřadu. Následně bude zaregistrován do registru zprostředkovatelů.
<blockquote>„Potřebu přijetí této právní úpravy vyvolaly nekalé obchodní praktiky některých subjektů působících na trhu, kteří zneužívali zranitelnost a důvěru spotřebitelů i jejich neznalost o tom, jak funguje energetický trh. Svými nekalými aktivitami se obohacovali na úkor spotřebitelů i poctivých dodavatelů energií, kteří těmito praktikami přicházeli o své zákazníky.“ 
Důvodová zpráva k návrhu novely energetického zákona</blockquote>
Přestože má být na vydání oprávnění k výkonu činnosti zprostředkovatele nárok, a to v případě splnění podmínek v odstavci § 11f návrhu novely, je jednou z podmínek to, aby zprostředkovatel byl „spolehlivý“. Spolehlivost se dokládá písemným prohlášením žadatele, konečné slovo ovšem bude na ERÚ, jelikož zákon má v případě schválení stanovit pouze to, kdy bude spotřebitel vždy považován za nespolehlivého.
<h2>Lepší ochrana spotřebitele</h2>
Kromě omezení činnosti zprostředkovatelů má návrh i dále podpořit ochranu spotřebitele. Jedním z dalších omezení má být, že smlouva o dodávkách elektřiny nebo plynu na dobu určitou je po uplynutí tří let považována za smlouvu na dobu neurčitou. U takové smlouvy potom platí, že zákazník má právo smlouvu vypovědět v tříměsíční lhůtě.
Novela dále počítá s tím, že smlouvy na dodávky bude nutné uzavírat pouze v písemné formě.
<blockquote>„Jedná se o posílení ochrany spotřebitele. U smluv o dodávce elektřiny a u smluv o sdružených službách dodávky elektřiny se vzhledem ke špatným zkušenostem z praxe vyžaduje písemná forma.“ 
Důvodová zpráva k návrhu novely energetického zákona</blockquote>
Již by tedy nemělo být možné smlouvu uzavřít pouze po telefonu nebo prostřednictvím emailu bez ověřeného podpisu. Toho někteří dodavatelé <a href="https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2028648-novy-trik-dodavatelu-energii-zmenu-provedou-i-bez-vedomi-zakaznika">využívali k získání nových zákazníků</a>.
<h2>Agregátor a vyhrazený zásobník</h2>
Nově má mít obchodník s elektřinou, mimo jiné, právo vykonávat činnost agregátora. Toho již nyní některé společnosti na denním trhu využívají a věnuje se mu také program Technologické agentury ČR s názvem Théta.
Ten byl představen v říjnu loňského roku a podílejí se na něm společnosti ČEPS, Pražská energetika, Digital Energy Services ze skupiny Nano Energies a Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT v Praze. Návrh zákona počítá i s případným využitím služeb agregátora pro poskytování podpůrných služeb.
<blockquote>„Obchodník s elektřinou má právo vykonávat činnost agregátora, který sdružuje zatížení sítě nebo vyrobenou elektřinu od více zákazníků nebo výrobců elektřiny za účelem účasti na trhu s elektřinou, trhu s podpůrnými službami nebo pro řízení odchylek, v odběrných nebo předávacích místech účastníků trhu s elektřinou, s nimiž má uzavřenu smlouvu, jejímž předmětem je dodávka elektřiny nebo odběr elektřiny.“</blockquote>
Dalším, zcela novým pojmem je „vyhrazený zásobník“. O jeho vyhrazení může rozhodnout Ministerstvo průmyslu a obchodu v případě, že je to nutné pro zajištění spolehlivého a bezpečného zásobování ČR zemním plynem a požádá o něj společně provozovatel přepravní soustavy a provozovatel dotčeného zásobníku plynu.
MPO současně určí i cenu, za kterou bude zásobník využíván. Hlavní slovo v určení ceny bude mít Energetický regulační úřad, protože MPO má cenu určit právě na základě stanoviska ERÚ. Cena by dle návrhu zákona měla být alespoň nákladová.

Vláda předložila návrh dílčí novely energetického zákona, má za cíl lépe chránit spotřebitele

Průkaz energetické náročnosti budou muset mít na dobře viditelném místě nově všechny budovy s celkovou užitnou plochou větší než 500 metrů čtverečních, které často navštěvuje veřejnost. Dosud musely mít průkaz pouze budovy využívané orgány veřejné moci. Vládní novelu o hospodaření energií, která to předpokládá, schválil po Sněmovně i Senát. Nyní ji dostane k podpisu prezident.
Povinnost zpracovat průkaz energetické náročnosti se bude vztahovat při přestavbách a rekonstrukcích pouze na větší změny dokončených budov, nikoli na všechny změny, jak původně navrhovala vláda.
Sněmovna do novely vložila úpravu povinnosti provozovatelů nebo vlastníků objektů s výrobnou energie. Současné znění zákona podle ní může znamenat, že vlastník by při jakékoli stavební úpravě musel vyhovět požadavkům na rozsáhlou modernizaci a rekonstrukci, i kdyby se stavební úpravy netýkaly výroby energie nebo tepla. Pozměňovací návrh kritizovalo Hnutí Duha, které tvrdí, že fakticky ruší současnou povinnost provozovatelů starých uhelných elektráren investovat při rekonstrukcích do zvyšování účinnosti.
Na návrh sněmovního hospodářského výboru se v zákoně zvyšuje hranice pro kontrolu systému vytápění z nynějších 20 kilowattů na 70 kilowattů a u klimatizací z 12 na 70 kilowattů. Kontroly se budou nově vztahovat i na tepelná čerpadla nebo elektrické odporové vytápění.
Horní komora na návrh svého předsedy Jaroslava Kubery (ODS) před zahájením schůze uctila minutou ticha památku obětí úterní střelby v ostravské nemocnici.

Senát schválil průkaz energetické náročnosti i pro větší budovy

Rada Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vyzvala dopisem ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO), aby resort otevřel český energetický trh novým trendům a legislativně ukotvil například akumulaci energie. V rozhovoru s ČTK to řekl předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček. Úřad podle něj kvůli chybějící legislativě nemůže vydávat pro akumulace licence, tedy povolení k podnikání, aby tyto zdroje mohly vykonávat svou činnost.
<blockquote>„Rádi bychom, aby byly jasně definovány mantinely a pravidla právě pro nové technologie. Jednou z nich je akumulace. Podle mého názoru je to nový prvek v rámci energetické soustavy. Čili podobně, jako je například v zákoně definováno, jaká práva a povinnosti má distributor, výrobce, obchodník, zákazník, tak by tam mělo být definováno, jakou úlohu hraje akumulace,“ uvedl Trávníček.</blockquote>
Havlíčkův náměstek pro oblast energetiky René Neděla ČTK řekl, že ministerstvo v připravované novele energetického zákona s akumulací nepočítá. „Nicméně v Národním akčním plánu pro chytré sítě (NAP SG), který byl aktualizovaný schválený vládou, jsou oblasti, kde chceme akumulaci analyzovat, ať ji můžeme do nadcházející legislativy kompletně zařadit,“ uvedl.
Akumulaci podle něj chce ministerstvo řešit komplexně a maximálně využít její pozitiva. „Proto budeme dělat pilotní projekty a testovat její využití i v oblasti podpůrných služeb pro společnost ČEPS,“ sdělil. Takzvanými podpůrnými službami je možné regulovat rozdíl mezi výrobou a spotřebou elektřiny. Dnes je spolu s uhelnými a plynovými zdroji zajišťují například přečerpávací vodní elektrárny. „Co se týče dopisu ze strany ERÚ, tak doporučujeme na přechodnou dobu využít licenci na výrobnu,“ dodal náměstek.
Akumulace by měla být součástí zcela nového energetického zákona, který ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chystá. Věcný záměr by měl být předložen vládě v polovině roku 2020, následně na něj naváže příprava paragrafového znění. Současný energetický zákon z přelomu milénia byl podle MPO novelizován pětadvacetkrát, čímž se stal značně nepřehledným.
Radní ERÚ v dopise, který má ČTK k dispozici, mimo jiné píšou, že by bylo chybou s ukotvením akumulace čekat na zcela nový zákon, protože to může vést až k zaostávání české energetiky s negativním dopadem do celé ekonomiky, nejen v rovině její konkurenceschopnosti.
Výzvu vedení ERÚ přivítal výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie a baterie AKU-BAT CZ Jan Fousek, který současné nastavení podmínek pro stavbu bateriových systémů v ČR dlouhodobě kritizuje. „Pro dodávku z akumulačního zařízení do soustavy lze na akumulační zařízení bez potíží použít definici výrobny podle energetického zákona. Principiálně se činnost akumulačních zařízení neliší od přečerpávacích vodních elektráren, jejichž provozovatelé jsou běžně držiteli licence na výrobu elektřiny,“ řekl dnes ČTK Fousek.
Už dříve uvedl, že podle kodexu přenosové soustavy ČEPS lze navíc nyní tato zařízení stavět prakticky jenom u takzvaných točivých výroben s turbínou u již postavených tepláren nebo elektráren. Nikoliv však u obnovitelných zdrojů nebo u těch postavených na zelené louce.

Rada ERÚ vyzvala Havlíčka, aby v legislativě ukotvil akumulaci energie

Poslanecká sněmovna schválila 8. listopadu novelu zákona o emisním obchodování. Ta mimo jiné zavádí hlavní pravidla pro fungování tzv. Modernizačního fondu, který má od roku 2021 poskytnout prostředky ve výši kolem 15-20 miliard Kč ročně pro investice do OZE, energetické účinnosti a opatření ke snižování emisí skleníkových plynů.
Modernizační fond vznikne z vydělení určitého množství povolenek z EU ETS trhu. Jejich monetizací, která bude probíhat v rámci Evropské investiční banky, vzniknou prostředky, které bude tato banka následně zasílat na projekty vedoucí ke snižování emisí CO2 v 10 nejchudších zemích EU (Česko se do této desítky těsně vešlo).
Dle schválené české novely zákona o EU ETS bude Modernizační fond obsahovat nejen prostředky určené pro tyto účely Evropskou unií, ale i prostředky vzniklé z povolenek, které by jinak byly rozdány energetickému průmyslu v rámci tzv. derogací (tj. povolenky zdarma výměnou za investice z předchozího roku). Fond bude obsahovat také polovinu tzv. solidárních povolenek, které mají chudší státy EU jinak možnost vydražit.
<h3>Většina prostředků pro subjekty v EU ETS</h3>
Objem fondu bude záviset na ceně povolenky, jelikož prostředky budou vznikat monetizací EU ETS povolenek. Dle pohybu ceny povolenek to tedy může být mezi 130-200 miliardami korun na období let 2021-2030. Až 70 % prostředků by mělo jít na dekarbonizaci odvětví, která jsou zahrnuta do EU ETS.
Značný potenciál ke snižování emisí vidí MŽP, předkladatel návrhu novely zákona, v teplárenství, elektroenergetice (zde bude financován především přechod na OZE) či emisně náročném průmyslu. Fond ale bude nastaven tak, aby z něj bylo možné financovat široké spektrum projektů, a to jak právnických, tak i fyzických osob. Podmínkou je, že musí dojít ke snížení emisí a v zařízení nesmí docházet ke spalování uhlí. Konkrétní pravidla pro Modernizační fond budou ale tvořena ministerstvem až v příštím roce.
<h2>OZE bude financovat nejen Modernizační fond</h2>
Jaké tedy budou možnosti financování OZE od roku 2021? Krom Modernizačního fondu budou opatření určená na ochranu klimatu, včetně investic do OZE, financována z prodeje povolenek v aukcích. Dle zákona musí část výnosů směřovat na klimatická opatření, aby bylo vyhověno pravidlům evropské směrnice o EU ETS. Další prostředky poplynou z operačních programů EU, především z obnoveného Operačního programu pro konkurenceschopnost. Přesná částka, která bude k dispozici, však ještě není známa.
Financování OZE bude klíčové pro splnění cílů ČR, ke kterým se v této oblasti zavázala. Dle energeticko-klimatického plánu bude ČR muset vyrábět v roce 2030 22 % energie z OZE. Z toho například v sektoru vytápění a chlazení se musí podíl  OZE zvýšit na 1 % (Evropská komise požadovala 23 a 1,1 %).

Emise CO2

Nové možnosti financování OZE v ČR: Od roku 2021 až 30 miliard ročně

Horní hranice pokut firmám za přestupky týkající se vykazování emisí a nákupu emisních povolenek se zřejmě zdesetinásobí na 20 milionů korun. Zvýšení postihů předpokládá vládní novela o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, kterou dnes schválila Sněmovna. Předlohu, která zavádí i další změny, ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident.
Při nákupu velkého množství povolenek se nyní firmám podle ministerstva životního prostředí vyplatí spíše zaplatit pokutu než emise správně vykázat. Sankce dostávají provozovatelé zařízení, která významně snížila, nebo částečně ukončila provoz, ale nepředala údaje. Pokuty se ukládají také za nezjišťování nebo nevykazování emisí.
Současná nejvyšší možná sankce není podle ministerstva dostatečnou motivací pro firmy, které musí koupit více než 25.000 emisních povolenek za rok. Cílem zvýšení horní hranice není ukládání neodůvodněně vysokých postihů, ale aspoň takových, aby byly ve výši zamlčených povolenek, uvedlo.
Firmy s menšími emisemi budou moci podle novely zažádat o pětiletou výjimku ze systému povolenek. Výjimky se budou týkat zařízení, jehož roční emise v předchozích třech letech nepřesáhly 2500 tun ekvivalentu oxidu uhličitého. Představují 0,07 procenta všech emisí v rámci systému. U těchto firem by nebylo třeba zavést žádné náhradní opatření. Sněmovna k tomu schválila pozměňovací návrh Vojtěcha Munzara (ODS), který výjimku pro malá zařízení zpřesňuje.
Novela reaguje na změnu evropské směrnice a zavádí i další novinky, například takzvaný modernizační fond. Z prodeje povolenek by mohl v příštích deseti letech dostat zhruba 100 miliard korun, například na snižování emisí a podporu obnovitelných zdrojů energie. O poskytování peněz z fondu bude rozhodovat ministr životního prostředí.
Sněmovna podpořila pozměňovací návrh poslance ANO Jana Schillera, podle kterého by se při rozdělování peněz z fondu zvýhodňovaly projekty v regionech postižených útlumem těžby uhlí. Jsou to Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj. Z novely naopak dolní komora vyškrtla zřízení rady modernizačního fondu jako poradního orgánu ministra životního prostředí včetně jejího složení, jak to navrhovali Schiller a poslanec Pirátů Petr Třešňák. Předkladatelé poukazovali na to, že ministr by mohl ustanovit radu sám bez zákonné úpravy a rozhodovat o využití peněz z fondu.
Sněmovna schválila také úpravu Jana Zahradníka (ODS), aby z výnosu z dražeb povolenek mohla být podporována kogenerační výroba elektřiny a tepla. Třešňák naopak neúspěšně prosazoval i možnost úhrad provozní ztráty elektrické veřejné hromadné dopravy ve výši platby odvedené na podporu obnovitelných zdrojů.
Obchodování s povolenkami je hlavním nástrojem Evropské unie pro snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu a energetice. Cílem revize směrnice i českého zákona je podle ministerstva životního prostředí ekonomicky efektivní snižování emisí v letech 2021 až 2030.