Návrh takzvaného nízkouhlíkového zákona, který se týká výkupu elektřiny z plánovaného bloku Jaderné elektrárny Dukovany, bude Sněmovna schvalovat v únoru. Odklad při dnešním hlasování o změnách programu schůze prosadil předseda poslanců opoziční ODS Zbyněk Stanjura.
Poukazoval na to, že za týden by se mělo kvůli dostavbě Dukovan uskutečnit jednání premiéra Andreje Babiše (ANO) s předsedy ostatních sněmovních stran. Schvalování zákona by se proto mělo uskutečnit podle Stanjury až po tomto jednání, na kterém by se podle něho měla hledat shoda ohledně výběrového řízení.
<figure id="attachement_9092" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/08-dukovany-800x535.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/08-dukovany-800x535.jpg" alt="jaderná elektrárna dukovany" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Výběrové řízení mělo být podle původních plánů společnosti ČEZ vyhlášeno před koncem loňského roku, bylo ale odloženo. Babiše oznámil, že o Dukovanech rozhodne až příští vláda. Mezi možnými uchazeči dukovanského tendru jsou podle dostupných informací ruský Rosatom, čínská společnost CGN, severoamerická firma Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská firma KHNP. Část opozice volá po vyloučení ruských a čínských společností.
Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) už dříve uvedl, že do konce ledna by se mělo rozhodnout o čtyřech variantách tendru. Podle první bude pozváno do tendru všech pět aktuálních zájemců, podle druhé jen zájemci bez Ruska a Číny. Podle třetí varianty, kterou Havlíček preferuje, by se Rusko a Čína mohly zúčastnit v dodavatelských konsorciích. Čtvrtou variantou je odložení výběrového řízení až po sněmovních volbách v příštím roce.

Energetika v ČR

Sněmovna odložila schvalování zákona ohledně Dukovan na únor

Česko zaostává v rozvoji využití bateriových systémů i dalších forem akumulace v elektrizační soustavě. ČTK to řekl výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ Jan Fousek. Na celém světě byly loni podle něj připojeny baterie o celkovém výkonu přesahujícím deset gigawattů, v ČR však stále chybí těmto zdrojům legislativní ukotvení. Pomoci by mohl pozměňovací návrh k novele energetického zákona, který projedná Poslanecká sněmovna, uvedl Fousek.
Připomněl, že v Česku byly dosud postaveny čtyři velkokapacitní bateriové systémy s celkovým výkonem okolo deseti megawattů (MW). Lídr evropského trhu, Británie, proti tomu podle něj už v polovině loňského roku překonal u svých velkých bateriových systémů výkon 1000 MW. Následuje Německo, které mělo koncem roku 2020 nainstalováno 551 MW velkokapacitních bateriových systémů, malých domácích úložišť tam bylo dokonce 750 MW, upozornil Fousek. Instalovaný výkon největší české jaderné elektrárny v Temelíně je přes 2000 MW.
Problémem rozvoje akumulace v Česku je podle Fouska především to, že současný energetický zákon pojmy jako akumulace energie, úložiště elektrické energie nebo jejich ekvivalent vůbec nezná. Uvedl, že situaci teď mohou vyřešit poslanci, pokud by akceptovali pozměňovací návrh Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a skupiny dalších poslanců, který neexistující licence na akumulaci řeší. Prvnímu čtení novely, která mimo jiné má také pomoci v boji s takzvanými energetickými šmejdy, by se měla Sněmovna zabývat v úterý 26. ledna.
<blockquote>&#8222;Díky zahrnutí akumulace do energetického zákona by se Česká republika mohla zařadit mezi země, které chápou význam akumulace jako důležitý nástroj transformace energetiky a bude moct dříve čerpat velké množství technologických, bezpečnostních a finančních výhod, které baterie, ale i další formy ukládání energie přináší,&#8220; uvedl Fousek.</blockquote>
Náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla loni v létě řekl <a target="_blank" href="https://www.seznamzpravy.cz/clanek/obri-baterie-v-cesku-dostanou-sanci-chysta-se-zmena-zakona-116985">webu</a> SeznamZprávy, že resort počítal s tím, že řešení akumulace bude až v komplexním návrhu zcela nového energetického zákona. &#8222;Ale pokud poslanci podmínky pro baterie chtějí, nebudeme se bránit,&#8220; uvedl. Případné zařazení akumulace až do nového zákona by znamenalo uvolnění podmínek pro baterie až za několik let, napsal tehdy web.
Fousek uvedl, že baterie jsou mimo jiné nezbytné pro rozvoj čisté energie, ekologickou dopravu a dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Plnohodnotné zapojení akumulace do trhu s podpůrnými službami navíc umožňuje od počátku letošního roku i ČEPS ve svém zveřejněném Kodexu přenosové soustavy, řekl. Podotkl, že akumulace bude významně podpořena i Modernizačním fondem.
<blockquote>&#8222;Jenom v programu RES+, který podporuje vznik nových obnovitelných zdrojů energie společně s akumulací, je pro tuto dekádu vyčleněno zhruba 60 miliard korun. Z řad našich členů už nyní víme, že v nedávno spuštěných předregistračních výzvách ministerstva životního prostředí indikují investoři velký zájem o akumulaci společně zejména s fotovoltaickými elektrárnami. Akumulace dokonce musí tvořit alespoň část jejich výkonu, přitom pro ni neexistuje možnost zapojení díky chybějící licenci. Tento legislativní pat by měl konečně vyřešit právě námi podporovaný pozměňovací návrh k novele energetického zákona, který by samostatnou licenci pro akumulaci zavedl,&#8220; dodal Fousek.</blockquote>
rdo mal

Akumulace energie

Asociace: ČR zaostává v akumulaci energie, pomoci může Sněmovna

Dneškem nabývá účinnosti převážná část novely o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, respektive ty její části, které nenabyly účinnost už bezprostředně po vyhlášení zákona v lednu 2020. Normu připravilo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Podle úřadu patří mezi klíčové změny předlohy zřízení takzvaného Modernizačního fondu, který bude financován z výnosů dražeb emisních povolenek v EU. Vyhrazena pro něj budou dvě procenta celkového počtu povolenek pro období 2021 až 2030.
<blockquote>&#8222;Státní fond životního prostředí ČR jako příjemce peněz z Modernizačního fondu do jednotlivých oblastí podpory rozdělí v letech 2021 až 2030 přibližně 120 miliard korun. Peníze půjdou mimo jiné na výrobu a distribuci tepelné energie z obnovitelných zdrojů nebo výstavbu solárních elektráren a úspory energií, takže primárně na ekologizaci české energetiky,&#8220; sdělila Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení MŽP.</blockquote>
Předregistrační výzvy spustilo ministerstvo na konci listopadu 2020, projektové záměry mohou zájemci podávat do letošního 1. února. První ostré výzvy by měly být vypsány v prvním čtvrtletí letošního roku. Projekty budou financovány z devíti samostatných programů. Největší alokaci má mít program na podporu nových obnovitelných zdrojů energie.
Ministerstvo už dříve uvedlo, že v závislosti na ceně emisních povolenek, které loni dosáhly rekordních hodnot, může objem peněz, které budou ve z prodeje povolenek ve fondu k dispozici, stoupnout zhruba na 150 miliard korun. &#8222;Druhou významnou novoroční změnou je zavedení mechanismu kompenzací nepřímých nákladů za zvýšené ceny elektřiny pro energeticky náročná odvětví zpracovatelského průmyslu, která jsou ohrožená zahraniční konkurencí,&#8220; uvedla Pospíšilová.
Evropský systém EU ETS je největším systémem emisního obchodování. Zahrnuje přes 11.000 zařízení z energetiky, výroby oceli a železa, cementu a vápna, letecké přepravy a dalších. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Z dat burzy Intercontinental Exchange (ICE), která ceny sleduje, vyplývá, že v posledních dnech <a target="_blank" href="https://www.theice.com/products/197/EUA-Futures/data?marketId=5474736&amp;span=1">stoupla</a> cena povolenek dosud nejvýše &#8211; nad 33 eur (asi 865 Kč) za tunu vypuštěného oxidu uhličitého (CO2).
Aktuální novela dále mimo jiné stanoví, že pokuty firmám za přestupky, které se týkají vykazování emisí a nákupu emisních povolenek, se zvýší desetinásobně až na 20 milionů korun. &#8222;K již platným novinkám novely pak patří například takzvaný opt-out, tedy vyřazení menších zařízení ze systému EU ETS. Těmto zařízením tak odpadají některé náklady na administrativu a nákup povolenek,&#8220; dodala Pospíšilová.

Legislativa ČR

Novela o povolenkách nabývá účinnosti, zřizuje Modernizační fond

Zákon o prověřování zahraničních investic by se měl podle Senátu výslovně vztahovat na dodávky jaderných zařízení od firem mimo NATO a EU. Horní komora tak dnes doplnila novou normu, která má státu umožnit lépe chránit klíčové české firmy před nežádoucím převzetím ze strany rizikových zahraničních investorů. Předlohu tak bude muset znovu projednat Sněmovna. Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) senátní úpravy odmítl.
<blockquote>&#8222;Toto je zákon o prověřování zahraničních investic, toto není zákon o Dukovanech,&#8220; uvedl Havlíček s ohledem na vazbu úprav ohledně plánovaného rozšíření jaderné elektrárny na Třebíčsku.</blockquote>
Podle něj senátní úpravy se zákonem buď bezprostředně nesouvisí, nebo jsou už v zákoně dostatečně upraveny. Předseda senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS) s tím nesouhlasil. Senátní úpravy jsou potřebné i podle předsedy senátního bezpečnostního výboru Pavla Fischera (nezávislý).
Úpravy předložil pirátský senátor Lukáš Wagenknecht. Zahraniční investor ze zemí mimo EU a NATO by podle něj měl předložit a doložit informace o svých skutečných majitelích. Musel by požádat o prověrku Národního bezpečnostního úřadu. Prověření by se vztahovalo i na české firmy, které by koupili zahraniční investoři ze třetích zemí v uplynulých pěti letech. Prověření by se vztahovalo i na subdodavatele.
Zákon vychází z nařízení Evropského parlamentu a přijímají jej i jiné země EU. Zákon má dát státu nástroje v obraně před rizikovými investory ze třetích zemí, kteří by mohli ohrozit bezpečnost nebo vnitřní pořádek země, uvedl Havlíček. Zákon je podle něj navržen tak, aby investice, které nepředstavují riziko, nebyly zdržovány zbytečnou administrativní zátěží a aby celý mechanismus byl předvídatelný.
Zahraniční investoři podle vládního návrhu mohou představovat i jiná než ekonomická rizika. Týká se to investic do odvětví, která jsou z hlediska bezpečnosti strategická, a umožní třetím subjektům získat kontrolu nebo aspoň dostatečný vliv na klíčové prvky těchto odvětví, případně přístup ke klíčovým a citlivým informacím.
Zákon má umožnit kontrolovat přímé zahraniční investice reálně prováděné subjekty ze zemí mimo Evropskou unii. V případě, že bude prověřovaná investice vyhodnocena jako riziková, bude stát moci její podobu ovlivnit nastavením podmínek, za kterých může být učiněna, popřípadě tuto investici zakázat nebo zpětně zrušit. Úřadem, který bude mít prověřování na starosti, bude ministerstvo průmyslu.
Investice do nejcitlivějších odvětví, jako je zbrojní průmysl, kritická infrastruktura nebo vývoj a výroba nejcitlivějšího zboží dvojího užití, budou muset investoři předem nahlásit a získat povolení. Všechny ostatní investice mohou být uskutečněny bez povolení, stát je však rovněž bude moci prověřit, a to až pět let zpětně.
O dostavbu elektrárny v Dukovanech se podle dostupných informací ucházejí ruský Rosatom, čínská společnost CGN, severoamerická společnost Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská firma KHNP. Možnou účast Ruska a Číny v tendru dlouhodobě kritizuje část opozice. Senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost v úterý vyzval vládu hnutí ANO a ČSSD, aby nepřipustila účast Ruska a Číny v soutěži.

Senát chce kvůli Dukovanům zpřísnit zákon o prověřování investic

V novém energetickém zákoně chce ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) promítnout zásadní změny na trhu, které vedou k decentralizaci energetiky. Čím dál více zákazníků totiž elektřinu nejen spotřebovává, ale také vyrábí či ukládá. Příkladem mohou být fotovoltaické zdroje na střechách domů nebo bateriové systémy. Věcný záměr zcela nového zákona, který má nahradit dosavadní normu z přelomu milénia, v pondělí probere vláda.
<blockquote>„Ve srovnání se současným stavem nepochybně dojde k dalšímu významnému posunu v kumulaci rolí fyzických a právnických osob. Zákazník tak může být v jednom okamžiku i výrobcem, provozovatelem zařízení na ukládání energie, poskytovatelem flexibility a současně dodávat elektřinu jinému zákazníkovi. Všechny tyto role pak může i nemusí činit jako nepodnikající osoba nebo osoba podnikající,“ uvedlo v materiálu ministerstvo.</blockquote>
Nová právní úprava podle něj zavede mimo jiné databázi energetických zařízení a subjektů provozujících tato zařízení, dále takzvaný institut aktivního zákazníka nebo takzvané energetické společenství, které pro své členy nebo společníky bude oprávněno vyrábět a dodávat elektřinu nebo zajišťovat dodávku elektřiny nakoupené od jiných účastníků trhu.
Ministerstvo slibuje, že nový zákon rozšíří také ochranu zákazníků. Připomíná, že už aktuální novela současného energetického zákona, která je právě v Poslanecké sněmovně, zavádí jako nový druh podnikání v energetice zprostředkovatelskou činnost. Nový registr zprostředkovatelů, který povede Energetický regulační úřad, má pomoci učistit energetický trh od takzvaných šmejdů.
Věcný záměr počítá také s dalším krokem k decentralizaci, a to s rozdělením distribučních soustav podle jejich charakteru. „V elektroenergetice se zavádí tři typy distribučních soustav na základě jejich rozdílného charakteru: regionální, lokální a uzavřené. V plynárenství pak dva typy: regionální a lokální. Práva a povinnosti provozovatelů jednotlivých distribučních soustav budou strukturována podle typu provozované distribuční soustavy,“ uvedlo v materiálu MPO. Zákon má poprvé řešit také akumulaci a agregaci.
V předkládací zprávě dokumentu ministerstvo doplnilo, že věcný záměr vychází z tezí, které loni v říjnu dostala pro informaci vláda. Z podkladů pro kabinet také vyplývá, že na věcný záměr má do konce příštího roku navázat návrh zákona. Současný energetický zákon byl podle MPO novelizován šestadvacetkrát, čímž se stal značně nepřehledným. „Tato skutečnost je dlouhodobě vytýkána i ze strany odborné veřejnosti a Legislativní rady vlády v rámci posuzování jednotlivých novel,“ dodal resort.

V novém energetickém zákoně se promítne decentralizace energetiky

Již za několik dní bude mít českou premiéru první virtuální veletrh a konference <a href="https://www.smartenergyforum.cz/">Smart Energy Forum</a>, jenž proběhne ve dnech 25.-26. listopadu 2020. Svou premiéru zde budou mít například projekty první české agrofotovoltaické farmy a rovněž gravitační akumulace v bývalých dolech OKD. „Těšit se můžete také na žhavé novinky o připravovaných změnách v legislativě a dotacích, které představí vedení ministerstev,“ slibují pořadatelé.
<h2>Nové technologie vznikající v Česku</h2>
První novinkou, která se letos na <a href="https://www.smartenergyforum.cz/">Smart Energy Forum</a> představí, je zbrusu nový český projekt Agrofotovoltaiky. S využitím vertikálních bifaciálních panelů na bázi technologie Next2Sun vznikne tato instalace na severní Moravě již na počátku příštího roku. Projekt první české Agrofotovoltaiky stát podpoří i novými dotacemi v rámci Energetického fondu.
Druhou novinkou, je průlomová technologie dlouhodobé akumulace energie s využitím gravitace. Tento projekt připravuje britský startup Gravitricity v bývalých dolech společnosti OKD na Ostravsku. Životnost až 50 let, účinnost přes 90 %, reakční doba pod 1s. předurčuje tuto technologii k „malé revoluci“ ve skladování energie, uvádí zástupci Gravitricity.
<h2>Konference: zacíleno na novou legislativu a dotace</h2>
<a href="https://www.smartenergyforum.cz/">Smart Energy Forum</a> se ve své konferenční části zaměřuje na připravovanou legislativu a dotace. Novinky z připravovaných dotací pro fotovoltaické elektrárny  a akumulaci představí ministr životního prostředí Richard Brabec a náměstek pro dotace Jan Kříž. O změnách v legislativě bude ve své přednášce informovat náměstek pro energetiku na Ministerstvu průmyslu a obchodu René Neděla a právní expert Pavel Doucha.
„Smart Energy Forum nebude další nudný webinář. Přednášky a debaty budeme měsíc předtáčet s profesionálními filmaři v televizním studiu. S účastníky konference pak budou naživo debatovat v on-line diskuzi „žhavá témata“ z oblasti fotovoltaiky, akumulace energie, dotací a legislativy,“ uvedl Jaroslav Dorda z portálu <a href="https://www.solarninovinky.cz/">SolárníNovinky</a>, který konferenci pořádá.
<h2>První virtuální výstava</h2>
Ve virtuálních stáncích si budete moct vůbec poprvé v Česku prohlédnout novinky ze světa fotovoltaiky, akumulátorů, střídačů, tepelných čerpadel a dalších řešení pro energetickou soběstačnost, lákají pořadatelé.
Výstava začne 25. listopadu 2020 a potrvá až do konce března příštího roku. Vstup na virtuální výstavu je zdarma.
Konference proběhne ve dnech 25. – 26. listopadu, registrace je již <a href="https://www.smartenergyforum.cz/registrace/">k dispozici</a>.

Obnovitelné zdroje

Umožní nová legislativa provozování první AgroFotovoltaické farmy v Česku?

Energetický regulační úřad (ERÚ) <a href="https://www.eru.cz/cs/-/vyse-podpory-pro-podporovane-zdroje-energie-pristi-rok-vzroste">vydal</a> cenové rozhodnutí stanovující podporu pro podporované zdroje energie (POZE) pro rok 2021. Rovněž vydal, poprvé od roku 2013, nové cenové rozhodnutí pro oblast teplárenství, kterým reaguje na vývoj na trhu s tepelnou energií v rámci <a href="http://www.eru.cz/documents/10540/4614572/Teze+nove+koncepce+regulace+teplarenstvi.pdf/33c01073-8728-4965-ac31-fe9c752d1f5a">své nové koncepce regulace</a>.
<h2>POZE</h2>
Pojem podporované zdroje energie je zakotven v zákoně č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů. Kromě obnovitelných zdrojů energie spadá mezi podporované zdroje také vysokoúčinná kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET), biometan a druhotné zdroje.
Dlouho připravovanou novelu zákona č. 165/2012 Sb. schválila v dubnu letošního roku vláda. Novela reaguje na aktuální cíl EU pro rok 2030, kterým je podíl obnovitelných zdrojů energie ve výši alespoň 32 % na hrubé konečné spotřebě energie. V platnost tak mají být zavedeny takové nástroje a opatření, aby cíle EU bylo dosaženo (zavedení aukcí, nastavení výše podpory a další).
Evropská komise mezitím ovšem předložila návrh nového klimatického plánu, který by cíle EU pro rok 2030 zpřísnil. Ústředním bodem návrhu <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/novy-klimaticky-plan-eu-by-si-vyzadal-transformaci-energetickeho-systemu/">je snížení emisí skleníkových plynů o 55 %</a> v porovnání s rokem 1990. Dle kalkulací Komise by podíl OZE na hrubé konečné spotřebě činil mezi 38 % až 40 %. Jednotlivé nástroje a cíle tak možná bude zapotřebí brzy přenastavit.
Novela zákona o podporovaných zdrojích energie mimo jiné obsahuje záměr na stanovení povolené ziskovosti jednotlivých podporovaných zdrojů energie skrze vnitřní výnosové procento (IRR), nebo jinak řečeno tvz. kontrolu překompenzace. Hodnota IRR se u jednotlivých zdrojů ovšem liší, přičemž <a href="https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/u-podporovanych-zdroju-energie-dojde-ke-zmenam--rozhodla-o-tom-vlada--254264/">např.</a> u FVE je IRR stanoveno na 6,3 % a u bioplynových stanic na 10,6 %. Opozice stanovení rozdílného IRR kritizuje a plánuje přednést pozměňovací návrh. Podvýbor pro energetiku má novelu projednávat 7. 10. 2020.
ERÚ mohl stanovit podporu pro příští rok také pro výrobny, které budou v roce 2021 uvedeny do provozu, a to díky rozhodnutí Evropské komise SA.58041 (2020/N) z 25. srpna 2020, které Česká republika obdržela 28. srpna 2020, a které prodlužuje stávající notifikaci schémat podpory o jeden rok. Další schéma podpory, které vychází právě ze zákona č. 165/2012 Sb., bude muset Evropská komise teprve notifikovat (po schválení novely a předložení schématu podpory s ohledem na cíle EU Komisi).
<h2>Podpora POZE</h2>
Dle tiskové zprávy ERÚ mají náklady na financování podpor pro rok 2021 vzrůst oproti minulému roku přibližně o 2 miliardy Kč.
<blockquote>„Tím hlavním důvodem nárůstu nákladů je pokles cen silové elektřiny na trhu, který musí být kompenzován růstem zeleného bonusu. Tento princip definuje zákon a naše výpočty se jím musí řídit. Dále za očekávaným růstem podpor stojí i tzv. indexace u nepalivových zdrojů, také daná zákonem, dosahující dvou procent ročně, což samo o sobě odpovídá navýšení ve stovkách milionů korun,“ odůvodňuje cenové rozhodnutí předseda Rady ERÚ, Stanislav Trávníček.</blockquote>
Část nákladů je hrazena spotřebiteli v podobě příspěvku na podporované zdroje energie skrze faktury za elektřinu (max. částka je dána součinem 495 Kč/MWh a celkového odebraného množství elektřiny v MWh). Zbytek nákladů připadá na státní rozpočet. Vláda o příspěvku státu na POZE sice již jednou rozhodla, stejně jako v letošním roce má činit 27 miliard Kč, ale náklady pro příští rok budou meziročně vyšší.
V loňském roce činila vyúčtovaná podpora obnovitelných zdrojů energie 42,5 mld. Kč, z toho 68,5 %, nebo přesněji 29,1 mld. Kč, bylo vyplaceno FVE. Na podporu KVET šlo 2,6 mld. Kč, na podporu tepla z OZE 0,2 mld. Kč a druhotným zdrojům putovalo 0,1 miliónů Kč. Celkem tedy 45,4 mld. Kč.
Obnovitelné zdroje vyrobily v roce 2019 celkem 8 393 GWh, z toho výroba FVE byla 2 246 GWh (26,76 % celkové výroby OZE). V režimu KVET bylo vyrobeno 7 107 GWh, tepla z OZE dosáhlo hodnoty 1 102 GWh a druhotné zdroje vyrobily 658 GWh.
<h2>Nová koncepce teplárenství</h2>
ERÚ přiznal, že stávající systém regulace tepelné energie již neodpovídá požadavkům trhu, přičemž chce zabránit masivnímu odpojování od centrálního zásobování teplem (CZT), protože jej z ekologického hlediska shledává jako nejefektivnější variantu a jeho další fungování je dle něj v obecném zájmu.
Zároveň však vnímá zhoršenou pozici menších zákazníků a plánuje tak konkretizovat postupy stanovení cen tepelné energie ve dvou etapách. První vejde v platnost od roku 2021, druhá je plánována od roku 2022.
Pro rok 2021 se změní například tvorba kalkulace předběžné ceny tepla, která bude nově vycházet z odběru spotřebitelů z předchozích tří až pěti let, přičemž se musí zohlednit změny na straně zákazníků (zateplování, odpojení atd.).
Dále se upřesňují ekonomicky oprávněné náklady, které je možné uplatnit v ceně tepelné energie – například dělení nákladů při KVET. Cenové rozhodnutí bude od roku 2021 nově upravovat tři metody dělení nákladů– produktovou, referenční cenovou a metodu poměru dodaného a vyrobeného tepla. Pro rok 2021 je ovšem ještě zachována možnost výrobci uplatit svou vlastní metodu (za splnění podmínek CR).
Od roku 2022 plánuje ERÚ rozdělit zákazníky na dvě skupiny s rozdílnou úrovní regulace. A to na chráněné zákazníky (bytové domy, menší podnikatelé atd.) a oprávněné zákazníky (zákazníky s lepší vyjednávací pozicí). Taktéž by měl být jasněji definován pojem přiměřený zisk, jehož konkrétní výše nebyla dosud v cenových rozhodnutích, blíže než s odkazem na zákon č. 526/1990 Sb., specifikována.

ERÚ počítá s nárůstem podpory pro POZE a poprvé od roku 2013 upravuje regulaci v teplárenství

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) kritizuje rozdílný přístup k povolené ziskovosti jednotlivých obnovitelných zdrojů energie, tak jak s ním počítá vládní návrh, který je na programu aktuální schůze Sněmovny. Zástupci asociace na dnešním setkání s novináři v Praze představili vlastní řešení, které je podle nich založeno na rovném přístupu ke všem subjektům v oboru a na zvýšení zdanění pro větší solární projekty z let 2009 a 2010. Reakci ministerstva průmyslu a obchodu ČTK shání.
Návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE) schválila vláda na konci dubna. MPO v ní počítá s tím, že takzvané vnitřní výnosové procento (IRR) bude pro různé obnovitelné zdroje rozdílné. U solárních zdrojů vláda přímo na jednání upravila přípustnou výši IRR z původně navrhovaných 8,4 procenta na 6,3 procenta.
Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) tehdy uvedl, že jde o nejnižší možnou úroveň v rozpětí stanoveném Evropskou komisí (EK). Dosavadní podporu těchto zdrojů označil za příliš vysokou, odkázal přitom na takzvaný solární boom v letech 2009 a 2010. Dodal, že očekává, že změna podpory pro obnovitelné zdroje povede k roční úspoře na podpoře mezi sedmi a deseti miliardami korun. Celkem každoročně získávají takzvané podporované zdroje energie na podpoře přes 40 miliard Kč. Loni to bylo 45,4 miliardy Kč, solární elektrárny obdržely 29,1 miliardy korun.
U dalších obnovitelných zdrojů stanovila vláda v rámci novely zákona IRR na maximální možnou výši a návrh MPO neupravovala. U vodních, větrných a geotermálních elektráren to bude sedm procent, pro výrobu elektřiny z biomasy 9,5 procenta a u bioplynu 10,6 procenta. &#8222;Jako zástupci podnikatelů v čisté energetice se obáváme, že navržená podoba s rozdílným IRR bude pro stát enormně administrativně a procesně náročná, nepřinese očekávané snížení nákladů a nepostihne například přeprodané projekty,&#8220; uvedl dnes předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.
Z ekonomické a právní analýzy, kterou komora provedla společně s poradenskou společností EY, vyplývá, že aktuální vládní návrh přináší nejistotu pro investory a bankovní sektor včetně pravděpodobnosti velkého počtu soudních sporů a arbitráží. Nevýhodou je podle asociace také zcela nejistá výše výnosu pro stát.
Komora OZE proto předkládá poslancům vlastní návrh řešení. &#8222;Navrhujeme stanovit jednotné IRR pro všechny typy zdrojů ve výši 10,6 procenta, přičemž navýšení IRR pro fotovoltaické elektrárny (FVE) musí být doprovázeno účinným zvýšením solárního odvodu pro větší FVE s výkonem nad nad 30 kilowattů. Pro FVE z roku 2009 ve výši deset procent a u FVE z roku 2010 navýšením z deseti na 20 procent z výnosů z prodeje elektřiny. Toto nastavení sníží náklady na veřejnou podporu obnovitelných zdrojů ve výši 4,7 až 5,5 miliard korun ročně,&#8220; uvedl Chalupa.
Případná kritika toho, že navrhované jednotné IRR se odchyluje od hodnot IRR uvedených v notifikačních rozhodnutích Evropské komise (EK), je podle komory založena na zmatečných podkladech, které Česko dříve EK poskytlo. &#8222;Evropská komise sdělila ČR, že vlastní nastavení IRR je možné, je však nezbytné je vysvětlit,&#8220; dodal Chalupa.
<blockquote>&#8222;Navržené sjednocené sazby IRR pro všechny podporované technologie využívající obnovitelné zdroje v kombinaci s úpravou solárního odvodu je v mnoha ohledech správným kompromisem umožňujícím se administrativně jednoduše a s minimálními riziky pro stát historicky definitivně vypořádat se selháním regulace z období solárního boomu,&#8220; uvedl dnes partner EY pro energetiku Blahoslav Němeček.</blockquote>

Elektrárny v ČR

Komora OZE kritizuje rozdílnou povolenou ziskovost OZE ve vládním návrhu. Nabízí řešení

Veřejnost nemá úplné a pravdivé informace o emisích nebezpečných látek a skleníkových plynů, které produkuje česká energetika a průmysl. To alespoň vyplývá z analýzy, kterou zpracovala advokátní kancelář Frank Bold.
Dle společnosti, která se dlouhodobě zabývá otázkami životního prostředí a energetikou, většímu snižování emisí brání nedostatky české legislativy. Především pak jde o vágní pravidla pro vykazování emisí, nedůslednost a bezzubost státních orgánů a jimi spravovaných institucí či nedostupnost informací o emisích.
<a href="https://frankbold.org/sites/default/files/ke_stazeni/frankbold-emissiongate.pdf" target="_blank" rel="noopener">Analýza Frank Bold</a> se soustředila na polutanty NOx, SO2, rtuť či CO2. Mimo jiné upozorňuje na to, že znečištění ovzduší v ČR každoročně způsobí kolem 10 tisíc předčasných úmrtí a že až 87,3 % obyvatel ČR žije v oblastech, kde jsou dlouhodobě překračovány imisní limity.
<h2>Legislativní kličky</h2>
Právní kancelář se soustředila především na legislativní kličky, které mohou provozovatelé zařízení využívat a snižovat si tak svoje emise. Jde především o možnost odečíst si až 40 % naměřených emisí jako „chybu měření“ či vykazovat nižší emise rtuti kvůli méně přesné metodě měření.
U některých látek je totiž možné si odečíst vyhláškou stanovenou odchylku. Jde konkrétně o hodnotu 40 % u rtuti a 30 % u prachu, 20 % pak u oxidů dusíku a oxidu siřičitého. Frank Bold upozorňuje na nutnost aktualizovat vyhlášku, která vznikala v době, kdy postupy pro měření emisí nebyly příliš přesné.
Dle společnosti na tyto nedostatky legislativy přitom upozornili sami provozovatelé některých elektráren, které zažádali o výjimky z pravidla, které předepisuje, že od srpna příštího roku budou muset všichni využívat důslednější metodiky měření. Díky změnám v metodice by se tak provozovatelům měly značně zvednout vykazované hodnoty za emise rtuti.
U jiných polutantů pak například problém ve vykazování dle advokátní kanceláře tkví v tom, že úřady vyžadují pouze roční průměr množství emisí. Není tak kontrolováno, zda emisní limity nebyly v některých měsících roku překračovány. Veřejnost také, jak Frank Bold upozorňuje, nemá přístup k údajům o emisích prachu, SO2 a NOx.
<h2>Žádosti o výjimky</h2>
Jak upozorňuje Frank Bold, například elektrárna Chvaletice získala v září výjimku na dodržování limitů vypouštěné rtuti (Opatovice o ni nyní <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-cr/elektrarna-opatovice-zada-o-vyjimky-z-emisi-oxidu-dusiku-a-rtuti" target="_blank" rel="noopener">žádají</a>). Díky ní má mít možnost vypouštět do vzduchu o 300 kg rtuti ročně více, než by měla.
Provozovatelé v žádostech o výjimky často argumentují přílišnou finanční náročností nutných opatření a malými benefity pro životní prostředí. Ministerstvo životního prostředí ale odhaduje, že jeden kg rtuti vypuštění do ovzduší způsobí škodu <a href="https://www.mzp.cz/ippc/ippc4.nsf/b8b42dbc0c8637bac125773c0021a91e/bac8b906439804d4c125846b00426e5d?OpenDocument">ve výši 600 tisíc až 1,3 milionu korun.</a>

Životní prostředí

Analýza: Pochybnosti při vykazování emisí v ČR přetrvávají. Elektrárny emise snižují využitím "chyby měření"

Vláda v minulém týdnu předložila schválenou podobu návrhu zákona o opatřeních k přechodu ČR k nízkouhlíkové energetice k projednání v Poslanecké sněmovně PČR. Zákon má sloužit jako podklad pro podporu společnosti ČEZ při výstavbě nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany.
Vláda pokročila v přípravách zákona, na jehož základě má být uzavřena s polostátní společností ČEZ smlouva o výkupu elektřiny z nízkouhlíkového zdroje. Návrh byl po řadě vládních změn předložen poslancům 11. srpna.
V textu, který byl předložen poslancům, je i nadále uveden jako předpokládané datum účinnosti 1. ledna 2021. Tento termín je, i přestože se jedná o vládní prioritu, poměrně ambiciózní. Již v průběhu projednávání se objevila řada připomínek, a proto nelze vyloučit, že se nad zákonem bude v poslanecké sněmovně vášnivě debatovat. To by mohlo prodloužit dobu projednávání zákona.
Do nového návrhu byly zapracovány také připomínky, které vzešly z projednávání legislativní rady vlády. Té například vadilo, že v dřívější verzi zákona nebyla řešena situace, kdy by velkoobchodní ceny elektřiny byly vyšší, než výkupní cena (tj. spotřebitelům by se snižovaly ceny za elektřinu).
Návrh zákona proto nově uvádí, že „…; bude-li rozdíl kladný, kdy očekávaná tržní cena elektřiny z nízkouhlíkové výrobny na organizovaných trzích bude vyšší než realizační cena, bude takovýto kladný rozdíl použit na pokrytí nákladů na financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice, přičemž o výši takového kladného rozdílu bude ponížena složka ceny služby distribuční soustavy a složka ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny podle zákona o podporovaných zdrojích energie.“
<h2>Změna tam a zpět ohledně poplatků konečných spotřebitelů</h2>
Návrh zákona přitom prošel řadou změn, především v oblasti financování ze strany konečných spotřebitelů elektřiny. Zákon v prvotní verzi počítal s tím, že se poplatky budou vybírat podle rezervovaného výkonu, resp. podle velikosti jističe.
Poté, co byl poprvé návrh zveřejněn, byl tento způsob financování kritizován. V jeho důsledku by totiž byli znevýhodněni spotřebitelé s nízkou spotřebou, ale relativně vysokým rezervovaným příkonem. Po kritice byl návrh změněn a zdálo se, že případné financování bude zajištěno obdobným způsobem, jako podpora obnovitelných zdrojů energie (pozn. v případě podpory obnovitelných je poplatek stanoven podle velikosti spotřeby).
Konečný návrh, který byl předložen Poslanecké sněmovně, se ovšem vrátil k původnímu návrhu a poplatky by tedy měly být stanoveny podle rezervovaného příkonu, resp. velikosti jističe.