Reforma EU ETS: ČR a další země se obávají o svůj těžký průmysl

Česká republika, Slovensko, Francie a Velká Británie žádají úpravu systému emisních povolenek EU ETS. Kvůli zvýšenému tlaku na snížení globálních emisí se obávají nutnosti uzavření či přemístění těžkého průmyslu do zahraničí.

Ministři životního prostředí EU se v pondělí 26. října sešli v Lucemburku, aby projednali reformu systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) poprvé od 15. července, kdy Evropská komise předložila její návrh.

Systém EU ETS je největším světovým systémem obchodování emisních povolenek, jeho cílem je zpoplatnit emise CO2 ve snaze podpořit investice do nízkouhlíkových technologií.

Nicméně při méně než 8 eurech za tunu je cena uhlíkových emisí příliš nízká na to, aby byla podnětem k přechodu na čisté energie.

Navrhovaná reforma systému ETS má za úkol vyřešit tento problém snížením počtu povolenek na trhu. Počínaje rokem 2021 se bude počet povolenek snižovat každý rok o 2,2 %, namísto současných 1,74 %. Cílem je postupně „utahovat opasek“ znečišťujícím odvětvím, která jsou podle vědců z velké části odpovědná za globální oteplování.

Vše o systému EU ETS se dozvíte v našem dvoudílném článku 1. díl, 2. díl.

Srovnávací systém

Některá odvětví jako výroba oceli, hliníku, chemických prostředků, papíru, hnojiv, vápna a skla budou v rámci nového režimu pravděpodobně mít stále nárok na bezplatné povolenky.

Energeticky náročná odvětví namítají, že byla v reformě obětována za účelem financování dekarbonizace polského energetického sektoru.

„Zbývá nám bojovat s jinými energeticky náročnými průmyslovými odvětvími o to, kdo si ukrojí z menšího dortu,“ zní tvrzení jednoho z lobbistů.

Zejména oceláři v souvislosti s reformovaným systémem ETS varují před často skloňovaným „únikem uhlíku“ (carbon leakage), neboli přesunem investic do jiných částí světa z důvodu zvýšení nákladů.

„Návrh Komise ohrožuje životaschopnost ocelářského průmyslu, včetně nejefektivnějších výrobců,“ tvrdí Eurofer, evropské sdružení ocelářského průmyslu.

Pro odměnění nejčistší produkce je využito srovnávacího systému, který přiděluje bezplatné povolenky na pokrytí 100 % emisních nákladů 10 % nejúčinnějších zařízení.

Dosažení 10% úrovně je ovšem pro ocelářské odvětví nemožné, tvrdí Eurofer. „Vzhledem k tomu, že se ocelářský průmysl nachází v blízkosti technických možností, výrobci v EU mají velmi omezený potenciál snižování emisí do roku 2030.“ Podle výpočtů konzultantů Ecofys, okolo 50 % emisí z ocelářství by podle současného návrhu Evropské komise nemělo být pokryto bezplatně přidělovanými povolenkami, či jinými formami vyrovnání.

„To by znamenalo náklady ve výši až téměř 30 € za tunu surové oceli v roce 2030, což by zničilo většinu ziskových marží v odvětví,“ tvrdí Eurofer ve studii ze 24. září.

Přehnaná tvrzení?

Tvrzení průmyslu o již zmiňovaném „úniku uhlíku“ nejsou ničím novým. Argument dosáhl úspěchu před současným obdobím ETS , které probíhá v letech 2013-2020, a měl za následek nadbytek volně přidělovaných povolenek pro velké znečišťovatele, který srazil jejich cenu. Politici proto nyní přistupují k takovým tvrzením opatrněji.

Přesto se argumenty energeticky náročných odvětví zdá se uchytily, alespoň částečně.

Minulý týden Česká republika, Slovensko, Francie a Velká Británie předali poziční dokument, v němž navrhují pozvolnější srovnávací systém, který by umožnil širšímu spektru společností využívání bezplatných kvót.

Podle současného návrhu Evropské komise budou kvóty rozděleny do dvoustupňového systému, aby byly bezplatné povolenky přiděleny zařízením, které jsou nejvíce vystaveny riziku „úniku uhlíku“. Pro zařízení nejvíce vystavené riziku se bude vztahovat přidělení povolenek pro 100% pokrytí emisí uhlíku, v dalším stupni, pro zařízení s menším rizikem, bude pokrytí činit 30 %.

Návrh čtyř zemí

Navrhovaný systém předložený výše zmíněnými zeměmi žádá přidání postupných kroků přidělování bezplatných povolenek. Mimo 100 % a 30 % navrhuje přidat 70 % a 50 %.

„Pod stupňovitým přístupem bezplatného přidělování by jednotlivé sektory byly klasifikovány jako (například) vysoce-, středně-, nízko- , nebo bezrizikové (co se týče ‚úniku uhlíku‘, v závislosti na prahových hodnotách stanovených na základě emisí a kritérií intenzity obchodu,“ uvádí poziční dokument.

Rozvrstvení by zajistilo efektivnější rozdělování bezplatných povolenek, než je tomu v rámci současného systému. Bylo by zajištěno, že přidělování volných povolenek je zaměřeno na odvětví s největší potřebou, a současně zamezuje nadměrnému přidělování některým odvětvím, argumentuje návrh.

„To, čeho chceme dosáhnout, je cílenější přístup k zajištění toho, aby pouze společnosti skutečně nejvíce vystavené riziku „úniku uhlíku“ získaly 100 % pokrytí emisí volnými povolenkami. Při současném návrhu Evropské komise bude ve skutečnosti 93% zařízení (nejvíce vystavených riziku) dostávat 100 % bezplatných povolenek,“ tvrdí vysoce postavený diplomat EU, který se podílí na jednáních o revizi systému ETS.

Komise z obav před velkými znečišťovateli navíc vypracovala speciální korekční faktor napříč odvětvími, který se vztahuje na každé průmyslové odvětví v rámci ETS. Namísto obdržení 100 % alokací bezplatných povolenek, obdrží tato odvětví jako celek 80 %, Eurofer situaci označuje jako nespravedlivou a žádá plné pokrytí pro odvětví ve velmi vysokém riziku pro „únik uhlíku“.

Pozice čtyř zemí, zdá se, bere některé z těchto obav v úvahu.

„Při pohledu na odvětví je jasné, že nemůžeme mít homogenní systém, ve kterém 10 % nejúčinnějších zařízení má nárok na plné krytí,“ řekl diplomat, upozorňující na velké rozdíly mezi aktivitami, jako je rafinace a výroba oceli. „Takže budeme muset určit nejúčinnější zařízení v každém sektoru,“ řekl diplomat a dodal, že to bude vyžadovat vysoce technické debaty a dolaďování v příštím roce.

Úvodní fotografie: Mikael Miettinen