Domů
Legislativa EU
Komise zveřejní návrh na zavedení uhlíkového cla na hranicích EU
Zdroj: Evropský parlament

Komise zveřejní návrh na zavedení uhlíkového cla na hranicích EU

Ve středu je očekáváno zveřejnění konečné verze návrhu uhlíkového cla, které má za cíl především ochránit unijní průmysl před levným dovozem ze zahraničí. Detaily návrhu jsou ale již nyní známé.

V rámci představení balíčku Fit for 55 bude zveřejněn i návrh nařízení o zavedení takzvaného uhlíkového cla na hranicích EU. Shrnutí jeho dosavadní verze přinesla v minulém týdnu organizace IETA (International Emissions Trading Association).

První fáze uhlíkového cla (carbon border adjustment mechanism – „CBAM“) bude trvat po dobu tří let, konkrétně od roku 2023 do 2026. Mechanismus bude pokrývat dovoz některých druhů zboží ze zemí mimo Evropskou unii, konkrétně zpočátku oceli, cementu, hnojiva, hliníku a energie.

Cílem opatření je ochrana domácího průmyslu, který je regulován poměrně přísnou environmentální legislativou. Bude také zdrojem prostředků pro evropský rozpočet a fakticky bude nutit výrobu mimo EU, aby byla v souladu s přísnějšími evropskými standardy. Pokud nebude, budou dovozci muset platit clo.

Cena v rámci CBAM bude kopírovat cenu povolenky systému EU ETS a fungovat bude na podobných principech jako právě systém obchodování s povolenkami. Dotčené subjekty budou nuceny nakupovat předem určené množství kreditů. Povinnost bude odrážet uhlíkovou náročnost daného zboží a zemi jeho původu.

Subjekty regulované CBAM nebudou mít určenou volnou alokaci kreditů. Pokud ale dovozce dokáže nízkou uhlíkovou náročnost daného zboží, bude moci žádat o zpětné proplacení kreditů. Zároveň je možné požádat o snížení povinnosti nakupovat kredity, pokud je v zemi původu nastavena určitá cena uhlíku.

Návrh Komise bude po jejím zveřejnění, které je očekáváno ve středu, muset projít schvalovacím procesem v rámci takzvaného trialogu. Rada, Komise a Parlament s ním budou muset vyslovit souhlas. Očekává se dlouhá debata i vzhledem k tomu, že nová pravidla mohou mít dopad na zahraniční obchod. Očekává se, že největší dopad bude CBAM mít na dovoz z Ruské federace, Velké Británie, Turecka, Číny a Koreji.

Komentáře

(24)

Jenda Stehlik

12. červenec 2021, 19:11

To je zajímavé. Jsem zvědav jaké cla nasadí postižené země.

Ivan Novák

12. červenec 2021, 21:06

Na konci se "postižené" země obejdou bez EU lépe, než dekarbonizovaná EU bez nich.

hellokitty

13. červenec 2021, 14:16

jj, mozu svoje produkty predavat do vyspelych ekonomik bangladese alebo kambodze, ti maju kopu volnych penazi, ktore cakaju iba na nakup tovaru, ktory nikto nechce

Josef

14. červenec 2021, 00:32

Svět není statický. Co nabízí EU světu ? proti tomu co neumí nabídnout Čína ? Já vám to povím jsou to sice dražší , ale svojí kvalitu ještě cenově přijatelné výrobky - tedy auta , stroje a u spotřebičů pro domácnosti firmy typu Miele a pak jen potraviny za dampingové ceny. Nic více světu neumíme nabídnout. Naopak dovážíme výrobky chemického a elektrotechnického průmyslu, suroviny , ocel, energie. Oni se bez nás snadno obejdou , protože naše výrobky nahradí domácí produkcí , ale my se bez jejich surovin a energií neobejdeme , protože už jsme to tady dávno přestali těžit. Takže když bude clo, pak náš vývoz klesne , ale jejich vývoz k nám neklesne, protože my nedokážeme ty suroviny tady začít těžit ani za týden ani za rok a když jednou začneme tak budou násobně dražší než za co se dají ve světě koupit. Otázka je co nás nutí tento hloupý krok jako je clo na naše životně důležité dodavatele dělat - nenutí nás nic je to jen další výplod zelené ideologie.

T

13. červenec 2021, 00:36

Zdimani penez od spotrebitelu,bez zadouciho efektu.Dalsi na rade bude zdimani pri nedostatku ee a to bude co nevidet...

Q

13. červenec 2021, 08:15

Likvidace evropského průmyslu v přímém přenosu. Umělé zvýšení cen vstupních materiálů bude z dlouhodobého hlediska znamenat jediné a to je zdražení koncových výrobků. Evropské výrobky budou nekonkurenceshopné na světových trzích a bude velký tlak na to dovážet do Evropy místo clem zatížených vstupních materiálů (ocel, hliník) rovnou ty hotové výrobky (auta) bez cla.

Jan Veselý

13. červenec 2021, 08:36

Tyhle kecy jsou ze strany průmyslové lobby používané minimálně posledních 60 let. Je to už taková tradice. A jak vidím, ještě stále se najde dost hejlů, kteří jim to baští.

Q

13. červenec 2021, 14:17

Výroba v mnoha průmyslových odvětvích v EU setrvale klesá a je nahrazována importem.

Třeba ocelářství. V roce 2005 byla EU čistým vývozcem oceli. Vyvezlo se o zhruba 40 % oceli než se dovezlo. Nyní je tomu naopak, zhruba o 40 % více se doveze než vyveze. Třeba takové Japonsko si si svůj obchodní přebytek s ocelí drží na plus minus stejné úrovni.

Jan Veselý

13. červenec 2021, 15:31

A víte proč klesá? Protože jsou to obory s minimální marží, na které je škoda plýtvat lidmi, obzvláště když jich má Evropa relativní nedostatek. I v ČR je na práci takový nedostatek Čechů, že cizinci tvoří celých 15% pracovních sil, přes 600 tisíc lidí. A kolik tu práci dělá mimo systém, to můžeme jenom spekulovat. Slyšel jsem statistiky, že Evropě chybí bratru desítky milionů lidí na práci. Za takových podmínek neplýtváte lidmi na masovou produkci s minimální marží, naopak si necháváte jen to opravdu výnosné, což třeba výroba oceli není, tam je obludný globální přebytek produkčních kapacit a marže tomu odpovídají.

A když už jsme u výroby oceli. Jsem rád, že se z ní stala normální komodita, a už to není "strategická surovina, kde si musíme produkci držet za každou cenu". Zmizela tak pravidelná "nutnost" obrovských finančních injekcí do krachujících hutí, kterou země západní Evropy zažívaly už někdy od 60. let. To, co dneska přežilo, jsou mimořádně (finančně i energeticky) efektivní provozy, které mají dostatek volných produkčních kapacit, aby navýšily výrobu. Třeba kdyby jim zeslábla smradlavá konkurence odjinud, doteď dotovaná ochotou místních vlád tolerovat jim negativní externality.

Q

14. červenec 2021, 08:00

V principu máte pravdu. Nemá smysl dotovat odvětví, která nic nepřinášejí a v budoucnu nic nepřinesou.

Ale odkud čerpáte data? Pojďme třeba na data ČSÚ o českém průmyslu. Přidaná hodnota na jednoho zaměstnance v metalurgickém průmyslu je srovnatelná například se strojírenským průmyslem, nebo s elektrotechnickým průmyslem. Nejvyšší přidanou hodnotu na jednoho zaměstnance má chemický průmysl, což je další z těch, které v Evropě nesmírně trpí.

Ještě jednou zmíním země jako Japonsko nebo Jižní Korea. Ačkoliv jsou to střediska nejmodernějších průmyslů (polovodiče apod), tak si stále drží svá ocelářství i chemický průmysl.

Evropa je na špici už jen v automotive. Ale to taky asi skončí. Pokud opravdu nastoupí elektromobilita, tak polovinu ceny auta budou tvořit baterky. Prakticky veškeré know-how a výrobní řetezec, který je postaven právě na chemickém průmyslu, je v Asii. Na Evropu zbude jen konečná montáž s malou přidanou hodnotou.

Tomaš

14. červenec 2021, 15:46

Pane Veselý to se od Vás nedá číst. Nepište kraviny. yážně. Vy jen teoreticky plácáte. Nemáte potuchy o just in time, o ocelářském strategickèm sortimentu, o přidané hodnotě automobilové oceli

Tomaš

14. červenec 2021, 15:58

P.Veselý, vás bych chtěl mít za podnikového ekonoma:((. Tyhle čítankové kecy. Pokud víte jak se počítá přidaná hodnota z celého řetězce tak vám budu tleskat. Rozhoduje finalizace ocelových výrobků a marže. Ta není jen zdaleka určena technologicky náročnou výrobou. I na automobilovém plechu , jakostní " tyčové" oceli nebo oceli speciálních vlastností se dá dobře " zarábať".

Carlos

14. červenec 2021, 23:25

Q, jenže český průmysl se už přeorientoval z výroby balotooceli po řekách na ocel s vyšší přidanou hodnotou. U Japonska a Korei musíte započítat do úvahy ještě velmi snadný přístup k surovinám po moři. To by odpovídalo tomu kdyby v Evropě byly ocelárny dostupné ideálně mořskými loděmi. Kolik jich tu ale je?

Další věc je že roli hraje i fáze vývoje společnosti, pokud oblast rapidně buduje a industrializuje, tak má vysokou produkci ocele a to sníží její cenu, mimo jiné. V takové situace se dovoz běžné ocele vyplatí více než ji vyrábět. A to platí pro všechny obory, všechny ty ekonomické tygry. Podívejte se v jaké fázi ty společnosti jsou. Evropa je tak, nevím padesát let napřed? Tedy asi krom Japonska, to je tak nějak na rovině s Evropou. Ale má zase kompletně jinou geografii a podmínky.

Nevyhnutelně se tu díky formátu tohoto fóra a do jisté míry limitovaným znalostem, asi nikdo z nás není Baťa a Sedláček v jednom, ale bez zahrnutí cyklů obnovy v ekonomice a demografie se nepohneme a budeme dostávat silně zkreslený obraz. Evropa je na počátku sestupné demografické křivky, i když se to pokouší státy vyfutrovat jak to jde, s tím neudrží nikdo pořádně to co bylo postavené v době explozivního růstu. My jsme fakticky celou budoucnost vypálili v obrovském ohňostroji babyboomu trvajícím asi sto let. A ten před padesáti nebo tak definitivně skončil.

Evropa a každá společnost rostla v historii, nebo stagnovala, tak nějak konstantně že to bylo skoro lineární. Jenže v Evropě se stalo něco divného, Životní podmínky poddaných se postupně zhoršovaly i přes značný export populace až do poloviny 19. století kdy došlo ke startu rapidních změn a zlepšování situace, voda, kanalizace, lékařská péče. Vyřadil se regulační mechanismus a sto let se přes války nestíhalo budovat, všechno jaksi rostlo velmi rychle, Baťa uvažoval že v ČSR může být až 40 milionů lidí. Ale někdy v 60. začínáme brzdit a to tak že porodnost klesá pod 2. Dosáhlo se pomalého růstu z prodlužování délky života a ta loni narazila do zdi. Industrializovaný svět bude co do populace klesat a v takové situaci se nedá udržet poměrně dost výrob. Sice se něco podaří udělat zlepšováním v provozech, ale ne všechno. Takže se prostě začne nějaký materiál dovážet. Ale s tím nic moc udělat nejde.

Jan Veselý

15. červenec 2021, 08:56

@Q Dík, že potvrzujete moje slova. V ocelářském průmyslu EU se totiž před 10-15 lety víceméně vykašlali na produkci ocelí s nízkou přidanou hodnotou (např. konstrukční oceli) a od té doby se tvrdě jde po výrobě s vyšší přidanou hodnotou (nástrojařská, pevnostní, nerez, ... Tohle drží v zisku TŽ i Liberty.

Prezentovali to (nejen) přede mnou sami zástupci významných evropských hutí. Uhlíková daň je navíc donutila tvrdě šlápnout do energetické efektivity, takže snížili spotřebu uhlí na jednotku vyrobené oceli asi o třetinu a pořád mají nápady jak jít dál. Za uhlíkové clo sama ocelářská lobby už několik let intenzivně lobbuje.

A uměl byste blíže popsat jak konkrétně "nesmírně trpí" chemický průmysl v EU, já nic takového nepozoruji, alespoň ne od té doby co hořekovali na zaváděním REACH, to byly stejné kecy jako vždy, ale jejich prosperitu to nijak neohrozilo.

Jan Veselý

15. červenec 2021, 09:05

@Tomaš) Já vím moc dobře, co drží nad vodu české hutě. A je to právě ta ocel s vyšší přidanou hodnotou. Unikátní třinecké know-how je válcování kolejnic, unikátní know-how na Liberty jsou tandemové pece, které jim svou specifičností (nikdo jiný na světě je už neprovozuje) umožňují vyrábět některé oceli levněji než konkurence. Jenže tandemové pece byly stavěny před 53 lety jako provizorka na 10-15 let a jak Mittal, tak dnes Gupta tu ostravskou huť akorát dojili od zisky a do podniku reinvestovali zpět úplné minimum. Je celkem slušná šance, že během příštích 10 let ta huť padne ekonomicky na hubu. Ale nebude za to moci zlá EU, ale chování jejich majitelů. Koksovny mají v ubohém stavu, ocelárna technologicky dožívá, vysoké pece budou potřebovat generálku, ... Ale majitele zajímají akorát miliardy na kontě.

Ivan Novák

15. červenec 2021, 09:45

Pane Veselý, prvním zájmem vlastníka je majetek zhodnocovat, a teprve když by takové chování bylo neperspektivní, dojde na to vyždímání.

Jan Veselý

15. červenec 2021, 10:48

@Ivan Novák: Máte pravdu, prvotním zájmem vlastníka je SVŮJ majetek rozmnožovat. Záleží ovšem na specifických okolnostech, jaké chování to vyvolá vzhledem k vlastněné firmě.

Pro Chrenka jsou TŽ to největší a nejlepší, co vlastní. A navíc je místňák a kdyby to tam šlo do háje, nemohl by ani na ulici.

Pro Mittala/Guptu je "NHáčko" jenom jedna z fabrik, kterou vlastní někde na Východě (oba sídlí v Londýně). A ta fabrika není moc perspektivní, protože (jak psal Carlos) nemá přístav kvůli levné dopravě.

Tomaš

14. červenec 2021, 15:38

V každém případě New Deal a spolu s cly a nesmyslnou ideologicky zdůvodněnou dekarbonizací je krok zpět a povede to k masivní deinduszrialitaci a bídě. To nejsou tržní proncipy, to je buzerace, daně a buzerace nikým nevolených byrokratů. Odvažme se to takto nazvat.

Jan Veselý

15. červenec 2021, 09:10

Co je na zdanění negativních externalit netržního? A co je netržního na narovnání tržních podmínek mezi domácí výrobou a importem? Vždyť po tom volají průmyslové lobby už několik let.

Tyhlety hysterické výlevy se opakují minimálně posledních 60 let při každé regulaci. Už volali "vlk" tolikrát a vlk nikde, to se pak na mě nesmíte zlobit, že jim nevěřím.

Je to totiž pokus "řešit" problémy pomocí PR, je to levné a občas to i vyjde. A když to nevyjde, řeší se následně problém doopravdy, pomocí techniků a inženýrů.

Martin Prokš

13. červenec 2021, 09:27

Dobrý den,

Tak a to bude další rána pro průmysl. Zdraží veškeré vstupy, velice výrazně. To podrazí i ten zbytek průmyslu v EU.

Takže dalším krokem Evropské Komise budou cla na veškerý dovoz veškerého průmyslového i zemědělského zboží aby se cenová hladina dovozu nejméně srovnala s produkcí EU. Ale to nastartuje strmou spirálu inflace, kterou odnesou v největší míře koncoví lidé - jako vždy. Nejdříve začnou padat na hubu země EU co jsou již dnes HDP na hlavu průměrní a podprůměrní, což je v první řadě Balkán, pobaltí, V4 - zkrátka "nové členské země". Ty bohatší země to ještě nějakou dobu udrží, ale pak začnou padat viditelně také.

Egypt měl 7 morových ran, my máme EU.

Tomaš

14. červenec 2021, 15:41

Přesně.

Energetik 007

13. červenec 2021, 10:18

Největší uhlíkové clo by měli platit země se zvýšenou sopečnou činností: Řecko, Itálie, Island... ale i ČR za ty mokré louky a Soos u Františkových lázní.

Rusko by uhlíkovou daň nemělo platit žádnou protože ZP alespoň těží a předává ke smysluplnému využití..

Marek

13. červenec 2021, 13:05

Doufám že postižené země zavedou pořádný odvetný opatření proti EU Čína by měla dát cla na auta zEU a všechno zboží a znemožnit aby firmy z EU dostávali zakázky, při kupování letadel upřednostnit Boeing před Erbasem atd... Jediný co tyhle zelený nacisté způsobí, že bude vše drahé a inflaci možná už hyperinflaci. Pryč z EU!!

Jan Veselý

15. červenec 2021, 09:12

Číňanům to vadit nebude. Oni taky dekarbonizují a zavádění uhlíkové daně. Jsou největší investor do OZE, jaderné energie i energetické efektivity na světě.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.