Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Trump rozhodl o obnově výstavby ropovodu Keystone

Americký prezident Donald Trump dnes v Bílém domě exekutivním příkazem rozhodl o pokračování výstavby sporného ropovodu Keystone XL, který má spojovat naleziště v Kanadě s americkými rafineriemi na břehu Mexického zálivu. Projekt, který kritizují ochránci životního prostředí, předloni zrušil Trumpův předchůdce Barack Obama.

Při podpisu exekutivního příkazu prezident řekl, že v případě ropovodu Keystone XL „ještě znovu dojednáme některé podmínky“.

2. EDF souhlasí s kompenzací za uzavření JE Fessenheim

Představenstvo EDF na svém úterním jednání vydalo souhlasné stanovisko s plánem finanční kompenzace za uzavření jaderné elektrárny (JE) Fessenheim. Nejstarší francouzská jaderná elektrárna bude muset být odstavena před uvedením JE Flamanville (FL3) do provozu. Fixní složka kompenzace za odstavení má být 490 milionů euro (13,2 mld. Kč), variabilní složka se bude odvíjet od tržní ceny silové elektřiny.

Francie má zastropovaný výkon jaderných elektráren na úrovni 63,2 GWe. Zbývající výkon do naplnění stropu je v současnosti asi 800 MWe, pro spuštění  Flamanville 3 (1630 MWe) tedy bude muset být odstavena jedna z aktuálně provozovaných jaderný elektráren. Odstavenou elektrárnou, která uvolní místo novému reaktoru ve Flamanville, by měla být nejstarší francouzská jaderná elektrárna Fessenheim s výkonem 900 MWe.

3. ČEZ chce zmapovat zájem o svá aktiva v Bulharsku

Energetická skupina ČEZ chce na základě zájmu investorů zmapovat zájem o svá aktiva v Bulharsku. ČTK to dnes řekla mluvčí společnosti Barbora Půlpánová. Zda firma plánuje aktiva prodat, nechtěla blíže komentovat. ČEZ má delší dobu problémy s bulharskými úřady. Loni v červenci zahájil proti zemi mezinárodní investiční arbitráž.

„Na základě zájmu několika investorů se skupina ČEZ rozhodla otestovat trh ve vztahu k jejím majetkovým účastem v Bulharsku,“ řekla dnes ČTK bez bližších podrobností Půlpánová.

4. EU minulý rok snížila emise v energetice o 4,5 %. Pomohl i částečný přechod na plyn

Podle nové analýzy poklesly v EU za minulý rok emise z energetiky o 4,5 %. Jedním z hlavních důvodů tohoto poklesu byl i částečný přechod od uhlí ke spalování zemního plynu. Plyn i přesto nedosáhl své rekordní výroby z roku 2010 a další výrazný přechod se v následujících letech nedá očekávat. Jen mírný nárůst výroby zaznamenaly OZE a spotřeba elektřiny v EU pak nerostla téměř vůbec.

Nová zpráva dvou sdružení, Sandbag a Agora Energiewende, o stavu evropského energetického sektoru, přináší zprávu o mírném poklesu emisí z energetiky v minulém roce. Jako jeden z hlavních důvodů analytici daných sdružení uvádějí přechod od využívání uhelných elektráren směrem k šetrnějším plynovým zdrojům. Meziročně poklesla produkce elektřiny z uhlí o 94 TWh a výroba z plynu naopak narostla o 101 TWh.

5. Polsko hodlá rozvíjet jadernou energetiku a tím snížit závislost na uhlí

Jaderná energetika by mohla hrát významnou roli v polském energetickém mixu, jak uvadí Mezinárodní energetická agentura (IEA – International Energy Agency). Použitím energie z jádra by umožnilo Polsku zvýšit svou kapacitu pro výrobu elektrické energie z čistých zdrojů a zároveň posílit energetickou bezpečnost.

Polsko je vysoce závislé na uhlí, ze kterého vyrábí kolem 80 % své elektrické energie. Emise skleníkových plynů vztažené k hrubému domácímu produktu a uhlíková náročnost Polska patří mezi nejvyšší mezi členskými zeměmi IEA. Výroba elektrické energie je postavena na elektrárnách, které jsou z velké části již přes 30 let staré (62 %) a další velká část elektráren je pouze o necelých 5 let mladší (13 %).

6. Evropské plynové zásobníky dlouhodobě čelí obtížné ekonomické situaci

Evropské plynové zásobníky již delší dobu bojují s obtížnou ekonomickou situací. Řada z nich by mohla být v dohledné době uzavřena. Vyplývá to ze závěrů z Evropské plynové konference konané ve středu ve Vídni.

Problémem pro provozovatele zásobníků je klesající rozdíl cen plynu v letním a zimním období, neboli tzv. summer-winter spread. Ekonomicky se tak přestává vyplácet sezónní využívání zásobníků, kdy je plyn do zásobníků vtlačován v době nízké poptávky v letních měsících a čerpán při vysoké poptávce v zimě.

7. Tureckou elektrárnu Yunus Emre by mohla získat ČEB

Česká exportní banka (ČEB) možná získá rozestavěnou tureckou elektrárnu Yunus Emre, na jejíž stavbu poskytla úvěr. Uvedly to dnešní Hospodářské noviny (HN). Podle nich ministr financí Andrej Babiš (ANO) chce, aby byla na prodej dvou rozestavěných bloků elektrárny vypsána veřejná soutěž s minimální cenou 11,7 miliardy korun, které odpovídají pohledávce ČEB za tureckou stranou. Do tendru se přihlásí i ČEB. Pokud někdo nabídne víc, elektrárnu získá a zaplatí pohledávku ČEB, v opačném případě elektrárnu dostane banka.

HN uvedly, že turecká strana s plánem souhlasí. Ministru zahraničí Lubomíru Zaorálkovi a ministru průmyslu Janu Mládkovi (oba ČSSD) se podle HN ale nelíbilo, že Babišův poradce s plánem jel do Turecka, aniž o tom dopředu věděli.

8. BP: Elektromobilita nezastaví růst poptávky po ropě

British Petrol (BP) v tomto týdnu uveřejnil svůj každoroční Energetický výhled (Energy Outlook). Společnost předpokládá, že zemní plyn do roku 2035 předstihne uhlí na druhém místě světových energetických zdrojů. Spotřeba ropy i nadále poroste. Nic na tom nezmění ani předpokládaný dramatický rozvoj elektromobility.

Britská ropná společnost British Petrol vydala v tomto týdnu svůj Energy Outlook. V něm se každoročně snaží predikovat budoucí vývoj světové energetiky. Mezi lety 2015 a 2035 předpokládá BP zdvojnásobení světové ekonomiky. Světová spotřeba energie vzroste však jen o 30 %.

9. Spotřeba CNG pro dopravu v Česku loni meziročně stoupla o více než třetinu

Spotřeba stlačeného zemního plynu (CNG) pro dopravu v Česku loni meziročně stoupla o 36 procent na 59,35 milionu metrů krychlových. Za posledních deset let se zvýšila více než šestnáctkrát. ČTK to dnes sdělil výkonný ředitel Českého plynárenského svazu (ČPS) Jan Ruml.

V Česku podle plynařů jezdí přes 15.000 vozidel na CNG, o 3500 více než před rokem. Více než 1000 z toho jsou autobusy městské a meziměstské hromadné dopravy. Podle dat Sdružení automobilového průmyslu je v Česku celkově registrováno kolem sedmi milionů vozidel. Podíl těch s pohonem na CNG tak činí necelé dvě desetiny procenta.

10. ČEZ posunul začátek odstávky 1. bloku Temelína na 30. prosince

O necelé dva měsíce posunul ČEZ začátek odstávky prvního bloku jaderné elektrárny Temelín. Měla kvůli výměně paliva původně začít 4. listopadu, bude to ale až 30. prosince. Délka odstávky se nemění, potrvá necelé tři měsíce. Plánovanou délku odstávky druhého bloku zkrátili energetici o dva dny, kvůli výměně paliva bude odstaven ve druhé polovině května, stejně jako první blok na necelé tři měsíce. Vyplývá to z údajů, které ČEZ kvůli energetické burze zveřejňuje na svých webových stránkách. ČTK dnes informaci potvrdil i temelínský mluvčí Marek Sviták.

Důvodem je podle něj jednak to, že první blok najel v závěru loňského roku později, jednak koordinace s odstávkami v dukovanské jaderné eletrárně.

Téma

Zelená vlna a současný trh s elektřinou

Situace na trzích s elektřinou se nejen v Evropě rychle mění. Nástup neflexibilních obnovitelných zdrojů vyvolává řadu otázek, které musí být vyřešeny, má-li být zajištěna vysoká spolehlivost dodávek elektřiny pro všechny zákazníky. Jakub Kučera, analytik investiční společnosti RSJ, shrnul pro oenergetice.cz hlavní z nich.

Ve třetí části série článků půjde o financování zdrojů elektřiny, které budou flexibilně vyrovnávat výrobu ve slunečních a větrných elektrárnách. Konkrétně se zaměří na současný tržní model, shrne jeho kritiku, ale slovo dá i jeho zastáncům.

Odsolování mořské vody pomocí jaderných elektráren

S přebytkem mořské vody a nedostatkem pitné vody se lidstvo již nějakou dobu potýká, a tak mnoho vědců čelí výzvě jak tento problém řešit – konkrétně, jak zajistit nové zásoby pitné vody pomocí nových technologií. Mezi tyto technologie můžeme zařadit i jaderné odsolování a úpravu mořské vody.