Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Německo: První vlna odstavování uhelných elektráren má proběhnout do roku 2022

Německá uhelná komise v prvním návrhu doporučuje začít s první vlnou odstavování uhelných elektráren do roku 2022. Mezi řádky se objevuje doporučení zaměřit se na černouhelné elektrárny, aby byl omezen dopad na těžbu v hnědouhelných dolech. Konečný termín odklonu od výroby elektřiny z uhlí a jeho přesnější průběh by měl být znám po jednání komise 28. listopadu.

Práce tzv. německé uhelné komise vstupuje do rozhodující fáze. Poté, co orgán zřízený federální vládou nedávno předložil doporučení pro strukturální změny v regionech nejvíce postižených odklonem od uhlí, je dalším hlavním bodem stanovení konkrétního časového harmonogramu odklonu výroby elektřiny z uhlí v Německu.

2. Demontáž Černobylu pokračuje, v elektrárně vyjmuli první palivové kanály z neporušených bloků

První palivové kanály, spolu s kontrolními a ochrannými systémy kanálů, byly vyjmuty z reaktoru prvního bloku ukrajinské jaderné elektrárny Černobyl. Práce jsou součástí výzkumu pro vytvoření plánu na rozebrání tří neporušených bloků této elektrárny.

Jaderná elektrárna Černobyl se skládá ze čtyř reaktorů typu RBMK-1000. Bloky 1 a 2 byly vybudovány mezi lety 1970 a 1977 zatímco bloky 3 a 4 stejného typu byly dokončeny v roce 1983. Další dva reaktory RBMK umístěné uvnitř areálu byly v době havárie čtvrtého bloku v roce 1986 ve výstavbě. Poté, co byl odstaven poslední z černobylských reaktorů v prosinci roku 2000, byl v průběhu následujícího roku zřízen nový podnik, SSE ChNPP, aby převzal správu nad elektrárnou od dosavadního správce, společnosti Energoatom, a provedl konečné vyřazení elektrárny z provozu.

3. Státem s nejvyššími emisemi CO2 na obyvatele je Island

Island je zemí s nejvyššími emisemi oxidu uhličitého (CO2) na jednoho obyvatele v rámci EU a Evropského sdružení volného obchodu (EFTA). Na konci října to Islandský statistický úřad zveřejnil ve své zprávě a za hlavní viníky označil rostoucí leteckou dopravu a výrobu kovů. Mezi roky 2008 a 2014 se ostrovní země vždy umisťovala v čele žebříčku největších znečišťovatelů, od roku 2012 ale emise strmě vzrostly ze 13,3 na 16,9 tun na obyvatele.

Hlavním důvodem je především houstnoucí lodní a letecká doprava jak osobní, tak nákladní. Poslední dostupná data, za rok 2016, navíc neberou v potaz zařízení pro zpracování křemíku, která začala fungovat teprve v průběhu roku 2016.

4. USA varují Maďarsko, aby neodebíralo ruský plyn z plynovodu Turkish Stream

Americký ministr energetiky Rick Perry při své návštěvě odrazoval Maďarsko a okolní země od toho, aby odebíraly zemní plyn z nového plynovodu Turkish Stream. Jedná se o další ruský plynovod, který administrativa amerického prezidenta Trumpa bojkotuje.

Zpravodajský portál EURACTIV informoval o výroku amerického tajemníka pro energetiku Ricka Perryho. Ministr Rick Perry vzkázal Maďarsku a jeho sousedům, aby odmítli ruský zemní plyn z nového plynovodu Turkish Stream.

5. Evropská komise chce zrušit plně regulované ceny elektřiny, státy se obávají energetické chudoby

Evropská komise obnovila snahy postupně zrušit regulované ceny za dodávku elektrické energie. Argumentuje přitom, že regulované ceny deformují trh a zpomalují transformaci na čistou energetiku. Některé členské země EU jsou ovšem skeptické. To vedlo k tomu, že Komise chce umožnit regulovat ceny pouze dočasně a na základě společné unijní definice energetické chudoby. Informoval o tom portál Euractiv.

Součástí energetického legislativního balíčku, který Komise předložila v listopadu 2016, bylo postupné upouštění od regulovaných cen energie, které jsou pod výrobními náklady. Cenová regulace podle Komise omezuje rozvoj efektivní konkurence, odrazuje investice a vstup nových hráčů na trh.

6. OZE budou o podporu v ČR soutěžit v aukcích, stojí to v návrhu zákona

Výrobci energií z obnovitelných zdrojů energie budou po roce 2021 soutěžit o výši provozní podpory v energetických aukcích. Myšlenkou je to, že stát si určí, kolik chce mít například větrných elektráren, a výrobci budou v aukci soutěžit o to, kdo dokáže dodat do sítě daný objem elektřiny s nejnižší veřejnou podporou. Vyplývá to z návrhu novely zákona o podporovaných zdrojích energie a energetického zákona. Materiál vypracovaný ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) je v připomínkovém řízení. Podobné aukce se uskutečňují v některých evropských státech.

Ministerstvo v důvodové zprávě uvádí, že u zdrojů do jednoho megawattu má být i do budoucna podpora poskytována formou hodinového „zeleného bonusu“ úředně stanoveného v cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Bonus může výrobce elektřiny z podporovaných zdrojů získat za to, že elektřinu získanou z těchto zdrojů využívá pro svou osobní spotřebu a případné přebytky odevzdává do sítě. Aukce a takzvaný aukční bonus se bude podle resortu týkat zdrojů větších.

7. Europoslanci schválili nové závazné cíle pro OZE

Europoslanci dnes schválili nové závazné cíle pro rok 2030 v oblastech obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti. Soubor předpisů má mimo jiné přispět k ochraně životního prostředí. Na konečném znění energetického balíčku se poslanci předběžně dohodli s Radou EU již v červnu.

Energetická účinnost by se podle odhlasovaných směrnic měla do roku 2030 zlepšit o 32,5 procenta. Podobně by i v této lhůtě měl poměr energie z obnovitelných zdrojů v EU vzrůst minimálně na 32 procent. Cíle mohou být zvýšeny při přezkoumání v roce 2023 v souvislosti s technologickým vývojem. Sníženy však být nemohou.

8. Německo chce 30% podíl na trhu s bateriemi, jejich výrobu podpoří miliardou eur

Německá vláda představila návrh vyhradit na podporu výroby baterií 1 miliardu eur. Země chce tímto krokem dohnat technologické manko a do 12 let zvýšit podíl Německa a zbytku Evropy na tomto rychle se rozvíjejícím trhu na 30 %.

Náš západní soused tak chce reagovat na fakt, že asijští výrobci baterií získávají stále dominantnější pozici,a evropští výrobci automobilů se tak pomalu ale jistě ocitají v nevýhodné pozici. Tímto krokem by Němci rádi snížili závislost svého automobilového průmyslu na Asii a podpořili tvorbu nových pracovních míst doma, potažmo v Evropě.

9. ČEPS zahájila výstavbu zaústění vedení ZVN do rozvodny Mírovka za 790 mil. Kč

Provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS zahájil výstavbu zaústění doposud nejdelšího vedení zvláště vysokého napětí, které spojuje rozvodnu Řeporyje na okraji Prahy s rozvodnou Prosenice v Olomouckém kraji, do rozvodny Mírovka u Havlíčkova Brodu. Investiční náklady činí zhruba 790 milionů korun, dokončení je plánováno na příští rok. ČTK to dnes sdělila mluvčí ČEPS Hana Klímová.

Nové zaústění v délce zhruba 23 kilometrů podle firmy rozdělí téměř 300 kilometrů dlouhé vedení linky V413 na dvě části, přičemž v úseku z Mírovky do Prosenic nové vedení ponese označení V416.

10. Studie: Britské solární elektrárny vyrábí kvůli degradaci až o čtvrtinu méně elektřiny

Ani fotovoltaické elektrárny, stejně jako jiné zdroje elektrické energie, nejsou ušetřeny různých druhů poruch či degradací, které mají vliv na jejich provoz, a tudíž je důležité dbát na jejich pravidelnou kontrolu a údržbu. Podle rozsáhlé studie vědců z Huddersfieldské univerzity totiž takzvané hot spoty způsobují pokles výkonu fotovoltaických elektráren až o 25 %.

Hot spoty, neboli horká místa, jsou oblasti na fotovoltaických panelech s vyšší teplotou ve srovnání se zbytkem panelu. Hot spoty mohou vznikat například při zastínění části stringu, neboli řetězce několika propojených článků. Zastíněný článek se poté přestává chovat jako zdroj elektrické energie, a naopak spotřebovává elektřinu vyráběnou dalšími články, čímž dochází k jeho výraznému zahřívání.

Inovativní technologie

Nad supravodivostí si vědci lámou hlavu již sto let. Řešení může nabídnout obyčejný uhlík ve formě grafenu

Nad fenoménem supravodivosti, tedy stavu, kdy různé materiály dosahují téměř nulového elektrického odporu a dokáží vést elektrický proud v podstatě beze ztrát, si vědci lámou hlavu již sto let. Poslední objevy vědců nyní ukazují, že kromě běžně užívaných keramických materiálů by řešení mohl nabídnout i obyčejný uhlík, a to ve formě grafenu, který má potenciál stát se materiálem budoucnosti.

Uhlík je běžný prvek, který se hojně vyskytuje na celém světe. Čistý uhlík se může vyskytovat v různých formách, jako grafit či diamant, které mu zajišťují unikátní vlastnosti. V posledních letech vědci zaměřují svou pozornost stále častěji na grafen, který je svou strukturou podobný grafitu, ale na výšku měří pouze jediný atom. Unikátní, v podstatě dvourozměrná struktura tvořená atomy uhlíku nabízí řadu předností, ať už se jedná o vysokou pevnost či propustnost světla. Grafen je i vynikající vodič elektrické energie, avšak k supravodivosti má daleko. To by se nicméně mohlo v budoucnu změnit.

Kanárské ostrovy si připisují prvenství v oblasti energetiky: První teleskopickou offshore větrnou elektrárnu

V blízkosti ostrova Gran Canaria byla instalována první offshore větrná elektrárna na světě, která může být smontována na souši a poté přepravena na místo určení kdekoli na moři. Využití speciálního teleskopického stožáru vyrobeného z betonu umožnilo snazší a levnější instalaci elektrárny. Replikování tohoto postupu umožní snížit náklady na instalaci offshore větrných elektráren až o 35 %. 

Oproti instalacím na souši mají offshore větrné elektrárny výhodu v tom, že nezabírají místo na pevnině a navíc mají zpravidla i významně vyšší dobu využití. Jejich nevýhodou je vyšší pořizovací cena daná vyššími náklady na připojení k síti a dražší instalací elektráren na moři. Nyní byla u španělských Kanárských ostrovů vybudována větrná elektrárna, jejíž podoba a způsob instalace může být využita pro významné snížení nákladů offshore větrných elektráren.

Téma

Výrobci baterií zvyšují ceny a demonstrují tak svůj vliv nad automobilkami. Období, kdy soutěžili o zakázky, končí

Poptávka po elektrických vozidlech celosvětově roste, ruku v ruce s tím roste i poptávka po bateriích respektive bateriových článcích. Jen v roce 2017 byly využity články o kapacitě 30 GWh. To je stejně jako za předchozích pět let dohromady.

Téměř všichni němečtí výrobci automobilů oznámili pro příští roky nové modely s elektrickým pohonem. Po několika letech váhání chtějí VW, Daimler, BMW a další od roku 2020 vyrábět několik stovek tisíc elektromobilů ročně. Elektromobily jsou na cestě na masový trh a nejdůležitější složka, baterie, se stávají vzácnou komoditou.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu