Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Čínský reaktor AP-1000 dosáhl nominálního výkonu

První blok jaderné elektrárny Sanmen v čínské provincii Če-ťiang dosáhl poprvé plného výkonu. Světově první reaktor typu AP-1000 byl připojen k síti, do které začal dodávat elektrickou energii.

Sanmen 1 dosáhl 100% výkonu poprvé v úterý 14. 8. 2018 ve 14:10, oznámily to China National Nuclear Corporation a State Nuclear Technology Corporation.

2. V britském Sellafieldu testují přepracování jaderných odpadů z „nejrizikovější budovy“ (video)

V lokalitě Sellafield byl proveden první transfer radioaktivních odpadů z dočasných sil k dalšímu zpracování. Jde o projekt, který si vyžádal desetiletí příprav a jehož cílem je zbavení se meziskladu radioaktivních odpadů, které vzniky při provozu anglických reaktorů Magnox. K najetí do plného provozu má dojít na počátku příštího roku.

V jaderném středisku Sellafield, které se nachází na severozápadě Anglie v hrabství Cumbria, byl proveden test prvního ze tří unikátních strojů, které jsou určeny na speciální činnost v oblasti zpracování jaderného odpadu. V prostoru nazvaném Magnox Swarf Storage Silo (MSSS) je od roku 1964 skladován odpad po přepracování paliva z reaktorů Magnox. Tato budova je samotnými britskými úřady označována jako nejrizikovější v oblasti.

3. Německu se stále nedaří rozvíjet přenosovou soustavu dostatečně rychle, pomoci má nový plán

Německý ministr energetiky Peter Altmaier přišel s plánem, jak urychlit rozvoj elektrické sítě v zemi. Německo se v současnosti potýká s komplikacemi týkajícími se přetížení sítě. Síť je totiž rozvíjena nedostatečně rychle ve srovnání s výrobnami elektřiny z obnovitelných zdrojů. Nový plán adresuje jak snahu zvýšit flexibilitu existující sítě, tak zefektivnit plánování budování nových vedení.

Peter Altmaier představil Power Grid Action Plan, který je zaměřen na problém přetížení přenosové soustavy v Německu. Na severu země je mj. v offshore větrných elektrárnách a zejména onshore větrných elektrárnách vyráběno více elektřiny, než kolik je oblast schopná spotřebovat. Průmyslové oblasti, kde je spotřeba vysoká, jsou na jihu země a stávající přenosová soustava není dostatečná. Tento problém se týká i České republiky, protože přebytek elektrické energie v Německu může vést k přetokům elektřiny do sousedních zemí.

4. Americká JE Vogtle čelí dalšímu prodražení a riziku ukončení projektu

Georgia Power oznámila kromě pokroků výstavby JE Vogtle typu AP1000 také další zvýšení očekávaných nákladů celkem o 2,3 miliardy dolarů. Georgia Power převzala projekt od Westinghouse minulý rok. V návaznosti na nové informace snížila agentura Moody’s rating Georgia Power a vlastníci projektu by měli do konce třetího čtvrtletí rozhodnout, zda v projektu výstavby pokračovat.

V minulém týdnu vydala Georgia Power, dceřiná společnost Southern Company a největší podílník na projektu americké JE Vogtle, zprávu o vývoji projektu. Kromě splnění dalších milníků výstavby ovšem oznámila i další zdražení projektu. Očekávané náklady Georgia Power vzrostly o 1,1 miliardy dolarů na 8,4 miliardy, ostatní vlastníci pocítí zvýšení nákladů o dalších 1,2 miliardy dolarů.

5. Cena emisní povolenky prolomila hranici 18 EUR/t CO2, roste také cena silové elektřiny

Cena emisních povolenek pokračuje v prudkém růstu, který započal začátkem letošního roku, a včera prolomila již hranici 18 EUR/t CO2. Od začátku roku vzrostla její cena o více než 10 euro, což se promítá také do ceny silové elektřiny. Zatímco na začátku letošního roku se cena ročního kontraktu na elektřinu s dodávkou v roce 2019 pohybovala na pražské energetické burze PXE kolem 35 EUR/MWh, aktuálně je cena tohoto kontraktu nad 47 EUR/MWh.

Cena emisních povolenek nadále roste a od mírného poklesu v druhé polovině června, kdy její cena klesla k hranici 14 EUR/t CO2, vzrostla její cena o téměř 4 eura.

6. Spojené království zkoumá možnost zapojení obnovitelných zdrojů do kapacitního trhu

Spojené království zahájilo přezkoumání svého kapacitního trhu, který byl zaveden před pěti lety. Součástí je i zodpovězení otázky, zda a jakým způsobem by do trhu mohly být začleněny jiným způsobem nepodporované větrné a solární elektrárny.

Ve středu zahájený konzultační proces je prvním krokem v procesu revize kapacitního trhu Spojeného království. Přezkoumání kapacitního trhu má odpovědět na otázky, zda je kapacitní mechanismus stále potřebný, zda plní cíle v oblasti zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny nebo zda je nákladově efektivní.

7. Největší evropský emitent CO2 uniká zvýšené ceně emisních povolenek

RWE uniká vyšší ceně emisních povolenek. Jak vyplývá ze zveřejněné zprávy o hospodaření, německý energetický gigant si zajistil množství povolenek nutné k pokrytí svých emisí již v období, kdy cena byla velmi nízká, a to až do roku 2021.

Německá společnost RWE AG, největší evropský producent emisí CO2, tvoří asi dvě třetiny instalovaného výkonu v Německu, přičemž většina energie je vyráběna v černouhelných či hnědouhelných elektrárnách.

8. Těžba uhlí v Číně v červenci klesla, kvůli vedrům ale spotřeba uhelných elektráren rostla

Čínská domácí těžba uhlí v minulém měsíci meziročně klesla, a dostala se tak na nejnižší hodnoty za poslední dva roky. Dlouhé období horkého počasí však v červenci vyhnalo nahoru spotřebu elektřiny, potřebné uhlí pro elektrárny ale Čína zajistila z dovozu.

Čínští těžaři uhlí podle dat tamního statistického úřadu vytěžili během letošního července 281,5 milionů tun uhlí, tedy o 2 % méně než v červenci 2017. Celkově se jedná o nejnižší měsíční těžbu od září 2016. Pokles v domácí těžbě přišel navzdory nárůstu spotřeby elektřiny kvůli vlně veder, který musely pokrýt zejména právě uhelné ale i vodní elektrárny. Vyšší spotřebu uhlí nicméně pokryl import, který podle dat agentury Reuters vzrostl na nejvyšší hodnoty za poslední více než 4 roky.

9. Je to v mokru, norské vodní elektrárny budou díky dešťům na zimu připraveny

Norsko, které téměř veškerou elektrickou energii vyrábí ve vodních elektrárnách, bude na letošní zimu dostatečně připraveno. Před nižším stavem vodních zásob varoval norský energetický regulátor již v průběhu června, podle nějž se kvůli nezvykle teplému jaru vypařil či vsákl velký objem sněhu, který je hlavním zdrojem vody pro tamní vodní elektrárny. Situaci však nyní zachraňují dlouho očekávané deště, které plní tamní přehrady.

Nezvykle dlouhé období sucha, které trvalo až do začátku srpna, spolu s nízkým objemem sněhu, vedlo během letošního léta v Norsku k rekordnímu růstu spotových cen elektřiny, dovozu elektrické energie z okolních skandinávských zemí a obavám z nedostatku vody pro výrobu elektřiny během následující zimy.

10. Za poslední století bylo na území ČR vybudováno 250 tisíc km elektrického vedení

Za posledních sto let bylo v Česku vybudováno téměř 250.000 kilometrů elektrického vedení. ČTK to řekla mluvčí energetické společnosti ČEZ Soňa Holingerová. V době vzniku republiky bylo podle ní v Československu postaveno 1500 kilometrů vedení, v průměru se tak každý rok postavilo přes 2460 kilometrů sítě. Páteřní přenosovou soustavu provozuje nyní ČEPS, distribuční území je rozděleno mezi tři firmy – ČEZ Distribuce, E.ON Distribuce a PREdistribuce.

Ředitel divize nová energetika a distribuce ČEZ Tomáš Pleskač k začátkům tuzemské elektrizace uvedl, že elektrické rozvodné sítě se před první světovou válkou rozvíjely živelně a chaoticky. Používaly se mimo jiné různé hodnoty napětí a u střídavého proudu i různé hodnoty kmitočtu.

Inovativní technologie

Palivové články jako součást transformace energetiky? V Koreji této technologii věří

Pod pojmem palivový článek se rozumí elektrochemické zařízení přeměňující chemickou energii paliva na energii elektrickou. Takováto zařízení se už dnes využívají i k výrobě elektřiny v měřítku relevantním z pohledu provozu přenosové soustavy. Jedním z pionýrů takovéhoto využití palivových článků je Jižní Korea, kde v současnosti dosahuje instalovaný výkon těchto zařízení téměř 300 MW. Dle plánu korejského ministerstva průmyslu by se pak výkon v palivových článcích měl do 5 let zvýšit více než dvaapůlkrát.

Korejská energetika se musí vypořádat s několika specifiky této asijské země. Jižní Korea má nejvyšší hustotu zalidnění z rozvinutých ekonomik. V Jižní Korei připadá zhruba 500 obyvatel na kilometr čtvereční, což je téměř 4x více než v České republice (133 obyv./km2).

Nový katalyzátor otevírá cestu k udržitelné výrobě vodíku z mořské vody

Akumulace přebytečné elektrické energie z obnovitelných zdrojů v době příznivých podmínek pro její výrobu je s růstem výkonu v těchto zdrojích stále aktuálnější. Jednou z možností je i výroba vodíku z vody pomocí elektrolýzy. Většinu světových zásob vody tvoří slaná mořská voda, avšak při její elektrolýze může docházet k uvolňování nebezpečného chlóru. Nový katalyzátor má tento nežádoucí jev odstranit.

Elektrolýza vody je jednou z možných cest akumulace energie v podobě výroby vodíku, který může být následně využit v palivových článcích pro výrobu elektrické energie. Přestože moře a oceány pokrývají přibližně 70 % zemského povrchu, a nabízí tak dostatečné zdroje vody pro případnou výrobu vodíku, slaná mořská voda není pro přímou elektrolýzu příliš vhodná.

Téma

Jaké jsou ceny za jaderné reaktory III+ generace?

V současné době se dokončují další reaktory III+ generace a  vedení čínské společnosti SNPTC zároveň uveřejnilo celkové náklady na vybudování reaktorů AP1000 v Číně. Celkové náklady jsou už jasné i u dalších bloků. Proto je zajímavé se podívat na to, za kolik se takové reaktory dají pořídit. Zvláště, když se o jejich budování v Česku uvažuje.