Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Další generace baterií? Keramický elektrolyt otvírá cestu lithium-kovovým bateriím

Michiganská univerzita vyvinula technologii, která by mohla zdvojnásobit kapacitu li-ion baterií. Výsledkem by bylo zvýšení dojezdu elektromobilů a oddálení potřeby nabíjení v přenosných zařízení, to vše při zachování rozměrů baterie. Využitím keramického elektrolytu v pevném skupenství odpadají dřívější problémy lithium-kovových baterií, a to nízká výdrž a zkraty v obvodech. Výsledkem je koncept, který by mohl být další generací baterií.

„Tohle by mohl být game changer, změna paradigmatu v tom, jak baterie funguje,“ uvedl Jeff Sakamoto, docent strojního inženýrství na Michiganské univerzitě.

2. Virtuální elektrárna pomůže stabilizovat britskou síť. Ukáže směr do budoucna?

Britská společnost Limejump jako první uspěla na trhu s podpůrnými službami Velké Británie s nabídkou služeb virtuální elektrárny. Portfolio společnosti Limejump se skládá z baterií, decentrálních výrobních zdrojů a jednotek řízení spotřeby (tzv. demand side response).

K významnému a současně inovativnímu kroku se rozhodl britský provozovatel přenosové soustavy National Grid. Poprvé totiž umožnil vstup na trh s podpůrnými službami společnosti, která funguje v podobě virtuální elektrárny, tedy jako agregátor většího množství výrobních a spotřebních jednotek. Účast Limejumpu na trhu s podpůrnými službami již potvrdil i britský regulátor Ofgem.

3. Srpnová aukce pro onshore větrné elektrárny v Německu přinesla další růst cen

Německý síťový regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) zveřejnil výsledky letošní třetí aukce pro výstavbu onshore větrných elektráren, která proběhla na začátku tohoto měsíce. Po květnové aukci, ve které vůbec poprvé celkový výkon přihlášených projektů ani nedosáhl maxima soutěženého objemu, se situace sice mírně zlepšila, průměrná vysoutěžená cena však opět vzrostla.

Na začátku srpna v Německu proběhlo další, letos již třetí kolo aukcí pro výstavbu onshore větrných elektráren. I v tomto kole německý regulátor nabídl celkem 670 MW výkonu. Po minulém kole, kdy limit nebyl vůbec poprvé ani vyčerpán, developeři do aukce přihlásili 91 projektů o celkovém výkonu 709 MW. Srpnového kola se podle dat regulátora mohly účastnit projekty o celkovém výkonu až 1 288 MW. Z přihlášených nabídek regulátor musel nicméně vyřadit 5 projektů o výkonu 42 MW, díky čemuž v aukci uspěly všechny přípustné nabídky.

4. Nižší náklady a snažší instalace. Uspějí teleskopické větrné turbíny na trhu?

U pobřeží španělského ostrova Gran Canaria byla instalována první teleskopická větrná turbína na světě. Tříletý projekt ELICAN, v rámci kterého turbína vznikla, je spolufinancovaný Evropskou komisí v rámci programu H2020 určeného pro výzkum a vývoj. Koordinátorem projektu je španělská společnost Esteyco, na projektu se ale podílí další společnosti, například Gamesa Eólica. S.A. nebo ALE Heavy-Lift (R&D) BV.

Cílem projektu Elican je navrhnout, postavit, certifikovat a v provozním prostředí plně demonstrovat cenově rentabilní prototyp hlubinné podkladové konstrukce, která je schopná nést 5MW větrnou turbínu. Celkový rozpočet projektu, který byl zahájen v lednu 2016, činí přes 17 milionů EUR, z toho přes 11 milionů EUR přispěla právě EU. Jedná se o první samoinstalační pobřežní větrnou elektrárnu v jižní Evropě, která je ukotvena v mořském dně, a první turbínu na světě, sestavenou bez pomoci těžkých jeřábových plavidel.

5. Přenosová kapacita mezi Nizozemskem a Německem v listopadu vzroste o 1,5 GW

Nové HVDC vedení s přenosovou kapacitou 1 500 MWe propojí německou a nizozemskou přenosovou soustavu. Plné přenosové kapacity by mělo být dosaženo během listopadu tohoto roku. Nové vedení vzniklo ve spolupráci operátorů sítí TenneT a Amprion.

Společný projekt operátorů sítí TenneT a Amprion byl zahájen v dubnu 2017. Za necelý rok a půl bylo dokončeno HVDC vedení o celkové délce 35 kilometrů. Nové přeshraniční propojení sestává ze dvou 380 kV HVDC vedení s celkovou přenosovou kapacitou 1 500 MW. První část vedení bude uvedena do provozu tento měsíc, druhá v listopadu.

6. BDEW: Německo by se nemělo spoléhat na dovoz elektřiny ze zahraničí

Německý Spolkový svaz energetiky a vodohospodářství (BDEW) vydal novou analýzu mapující předpokládaný vývoj zabezpečeného výkonu v zemích západní, střední, jižní a severní Evropy. S blížícím se uzavřením posledních jaderných elektráren a následným plánovaným uzavíráním uhelných zdrojů se Německo pravděpodobně bude muset v budoucnu při nepříznivých podmínkách pro výrobu v obnovitelných zdrojích spoléhat na dovoz elektřiny ze zahraničí. BDEW před touto cestou nicméně varuje, jelikož vyřazování uhelných zdrojů z provozu se týká i dalších evropských zemí.

Analýzu předpokládaného vývoje výkonu elektráren v evropských zemích svaz vytvořil na základě dat Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) a dat Evropské unie. Výsledky tak na základě již oznámených či diskutovaných krocích v jednotlivých zemích ukazují obecný trend snižování výkonu v uhelných a jaderných zdrojích a naopak růst výkonu v obnovitelných zdrojích.

7. Již 13 zemí v Evropě má zavedené aukce pro podporované zdroje, Česko je pozadu

Již 13 evropských států má zavedené aukce pro poskytování podpory podporovaným zdrojům energie. Dalších 5 států má již pro aukce připravenou legislativu, nicméně nezveřejnilo konkrétní plány pro jednotlivá aukční kola. Česká republika se řadí mezi 11 států, které podle reportu Rady evropských energetických regulátorů (CEER) z konce června letošního roku nepředstavily žádné konkrétní plány pro zavedení aukcí vyžadovaných evropskou legislativou.

Poskytování podpory na základě jednoznačných, transparentních a nediskriminačních kritérií v rámci soutěžního nabídkového řízení požadují od 1. ledna 2017 Pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014-2020. Výjimkou jsou výrobny s instalovaným výkonem do 1 MW, pro které může být podpora i nadále poskytována bez soutěžního nabídkového řízení.

8. Evropská unie od září zakazuje výrobu halogenových žárovek

Po téměř 60 letech bude výroba halogenových žárovek v Evropské unii definitivně zakázána. Zákaz výroby začne platit od 1. září. Od září bude možný pouze doprodej skladových zásob. Halogenové žárovky mají být nahrazeny LED světelnými zdroji.

Od 1. září definitivně skončí výroba halogenových žárovek v Evropské unii. Hlavním cílem je zvýšit energetickou účinnost a snížit emise skleníkových plynů v celé EU. Zákaz měl původně začít platit již v roce 2016, ale technologie nebyly tehdy zcela připraveny. Ze zákazu jsou vyňaty halogenové kapsle, lineární a nízkonapěťové žárovky.

9. ICIS: Nizozemsko bude letos poprvé čistým dovozcem zemního plynu

Nizozemsko se z důvodu postupného omezování těžby zemního plynu letos poprvé od padesátých let stane importérem zemního plynu. Ke změně bilance přispělo především postupné omezování těžby na ložisku Groningen z důvodu častého výskytu zemětřesení spojených právě s těžbou zemního plynu.

Těžba zemního plynu v Nizozemsku postupné klesá. Na celkové těžbě plynu se postupně projevuje pokles těžby na ložisku Groningen, kde má byt těžba ukončena nejpozději do roku 2030. Současná úroveň těžby je již nyní postupně snižována a za poslední tři roky klesla na méně než polovinu.

10. Vláda USA má nový plán na prodloužení životnosti uhelných elektráren

Americká vláda v úterý přišla s plánem na prodloužení životnosti stovek uhelných elektráren, s jejichž existencí chtěl naopak rychleji skoncovat předchozí prezident Barack Obama. Se záměrem, směřujícím k snížení emisí skleníkových plynů v USA, ale nesouhlasí nynější prezident Donald Trump.

Navrhovanému souboru opatření ale podle agentur bude trvat měsíce nebo dokonce roky, než začne platit, protože bude čelit zdlouhavému legislativnímu procesu a patrně i blokování ze strany soudů, na které se obrátí odpůrci změn.

Téma

Český fúzní reaktor převezme štafetu od Američanů

Budou tomu dva roky, co z proslulé americké výzkumné univerzity Massachusetts Institute of Technology (MIT) přišla zpráva o světovém rekordu. Týkal se výzkumu jaderné fúze, která by mohla výhledově zajistit energetické potřeby lidstva na celá tisíciletí – a to z ekologického hlediska velmi šetrným způsobem. Štafetu by měl v rámci takového výzkumu převzít nový fúzní reaktor COMPASS-U v Praze. Směřuje k tomu také česká vědecká diplomacie.

O jaký světový rekord v MIT šlo? Ve fúzním reaktoru Alcator C-mod dosáhli američtí vědci tlaku plazmatu 2,05 atmosféry, což se nikomu jinému nepodařilo. Právě schopnost dosáhnout vysokého tlaku vodíkového plazmatu díky jeho vysoké hustotě a teplotě (v tomto případě více než 35 milionů stupňů Celsia) je jedním z klíčových parametrů pro využití fúze jader atomů lehkých prvků k výrobě energie – na rozdíl od dnes známějšího štěpení jader atomů těžkých prvků v jaderných elektrárnách.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu