Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

DomůEnergetický týdeníkTop 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Keňa oficiálně uvedla do provozu největší větrnou farmu v Africe

Keňský prezident Uhuru Kenyatta dnes slavnostně uvedl do provozu rozsáhlou větrnou farmu, zřejmě největší v Africe. Farmu tvoří 365 větrných turbín v údolí u jezera Turkana na severozápadě země, které mají zemi dodávat až 17 procent veškeré elektrické energie. Jejich provoz má také snížit cenu elektřiny a přilákat do východoafrické země zahraniční investory, píší zahraniční agentury.

Náklady na výstavbu farmy o výkonu 310 megawattů dosáhly výše 680 milionů dolarů (téměř 15,5 miliard korun) a jedná se tak o největší soukromou investici v historii země. Na projektu se podílela půjčkou ve výši 200 milionů dolarů (asi 4,5 miliardy korun) Evropská unie a dále jí financovalo konsorcium evropských a afrických soukromých společností.

2. Zelení nepodpoří von der Leyenovou jako prezidentku Evropské komise

Posílená zelená frakce Evropského parlamentu vydala prohlášení, dle kterého nepodpoří v úterní volbě předsedy Komise německou ministryni obrany Ursulu von der Leyenovou. Rozhodnutí přišlo po středečním meetingu s německou ministryní, které již předtím kandidátce nepříliš nakloněná frakce označila za „zklamání“.

Ačkoli při středečním „grilování“ nové kandidátky von der Leyenová uvedla, že je pro navýšení klimatických cílů pro rok 2030 a bojkot obchodních dohod s jakoukoli zemí, která by vystoupila z Pařížské klimatické dohody, zelená frakce Parlamentu, která z posledních parlamentních voleb vzešla výrazně posílená, přesto není s kandidátkou spokojena a nepodpoří ji. Je přitom na Evropském parlamentu, aby budoucího předsedu Evropské komise v hlasování, které se bude konat již příští úterý, konečně potvrdil.

3. Umělá inteligence pomáhá při návrhu účinnějších kompresorů pro tepelná čerpadla

Tepelná čerpadla se v posledních letech stávají neustále oblíbenější technologií pro vytápění, stále je zde však mnoho prostoru pro jejich zlepšování. Tým švýcarských vědců nyní představil novou metodu, která využívá umělou inteligenci pro návrh účinnějších turbokompresorů.

Přestože tepelná čerpadla v současné době dokáží konkurovat jiným způsobům vytápění, vědci neustále pracují na zvyšování jejich účinnosti. Jedním ze způsobů, jak snížit energetickou náročnost provozu tepelného čerpadla, je náhrada konvenčních pístových kompresorů turbokompresory.

4. Jaderná energetika jinak: Životnost reaktorů 80 let a rozvoj malých modulárních reaktorů

Energetika Spojených států amerických se má v oblasti energetiky zaměřit především na další prodloužení životnosti jaderných elektráren a nové technologie, jako jsou malé modulární reaktory. Na konferenci Mezinárodní energetické agentury to prohlásil náměstek ministra pro energetiku spojených států amerických Dan Brouillette.

Jaderná energetika ve Spojených státech amerických momentálně neprožívá své nejúspěšnější období. Hned několik jaderných reaktorů bylo v posledních letech uzavřeno kvůli zvyšující se konkurenci ze strany levnějších plynových a obnovitelných zdrojů.

5. Trump odmítl požadavek těžařů nařídit elektrárnám v USA povinný nákup uranu z domácí produkce

Americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne zamítl požadavek tamních těžařů uranu, kteří žádali, aby si jaderné elektrárny v USA musely povinně zajišťovat část jaderného paliva z domácí produkce. Nařídil však přezkoumání vlivu řetězce zásobování jaderným palivem na národní bezpečnost.

Administrativa Donalda Trumpa nevyslyšela prosby amerických těžařů uranu, podle kterých dovoz ze zahraničí poškozuje jejich a národní zájmy. Prezident se tak přiklonil na stranu provozovatelů jaderných elektráren v USA, kteří se nyní potýkají s levnou konkurencí v podobě plynových elektráren a obnovitelných zdrojů.

6. Nová předsedkyně Komise slibuje navýšení cílů pro snižování emisí CO2

Ursula von der Leyenová byla v úterý zvolena předsedkyní Evropské komise. Jedním ze slibů, které německé ministryni obrany pomohly získat nejspíš nejvlivnější pozici v EU, je navýšení cílů pro snižování emisí skleníkových plynů na 50 % v roce 2030.

Klimatická politika byla jedním z rozhodujících faktorů, dle kterých se frakce Evropského parlamentu rozhodovaly, zda kandidátce dát svůj hlas či ne. Zelení a radikální levice sliby nové předsedkyně zhodnotili jako nedostatečné, kandidátka tak musela zapůsobit především na nerozhodnutou socialistickou frakci.

7. Německá ekonomická rada doporučuje rozšíření EU ETS

Německá rada ekonomických expertů vydala minulý pátek speciální zprávu, ve které na základě své analýzy představuje návrhy na úpravu německé a částečně i unijní klimatické politiky. Report s názvem „Setting Out for a New Climate Policy“ byl předán německé vládě, která jej může použít jako podkladový dokument pro návrhy reforem.

Hlavní myšlenkou navrhovaných bodů bylo nastavení efektivní ceny emisí CO2, která by měla být hlavním nástrojem politiky v oblasti klimatu. Dle předsedy rady Christopha M. Schmidta by se Německo mělo poučit z minulých chyb, kvůli kterým je klimatická politika spolkové republiky „roztříštěná, nákladná a často neefektivní“. Zpoplatnění emisí by mělo stát ve středu veškerých reforem systému.

8. Doosan Škoda Power zmodernizuje jadernou elektrárnu Mochovce

Bratislava 18. července (zpravodaj ČTK) – Plzeňská společnost Doosan Škoda Power získala od největšího výrobce elektřiny na Slovensku, společnosti Slovenské elektrárne (SE), zakázku za 28 milionů eur (717 milionů Kč) bez daně z přidané hodnoty na modernizaci turbín druhého bloku jaderné elektrárny Mochovce na jihu Slovenska. ČTK to zjistila z registru zakázek.

Cílem projektu je také zvýšit výkon jaderného bloku elektrárny asi na 501 megawattů z nynějších 470 megawattů. Práce jsou naplánovány na podzim příštího roku během plánované odstávky zařízení.

9. EDF musí do roku 2022 opravit vodní přivaděč jaderné elektrárny Tricastin, aby odolal zemětřesení

Společnost EDF, provozující francouzskou jadernou elektrárnu Tricastin, musí do konce roku 2022 opravit a zabezpečit kanál, který k ní přivádí chladicí vodu. Již v roce 2017 francouzský jaderný regulační úřad nařídil odstavení elektrárny kvůli bezpečnosti kanálu, jehož protržení by pro elektrárnu mělo fatální následky, EDF však ještě tentýž rok provedla požadovaná dočasná opatření a elektrárnu opět spustila. 

Francouzská společnost EDF musí na základě rozhodnutí jaderného úřadu (Autorité de Sûreté Nucléaire – ASN) dále posílit břeh kanálu, který dodává chladicí vodu do své jaderné elektrárny Tricastin s instalovaným výkonem 3820 MW v jižní Francii, a to nejpozději do konce roku 2022.

10. EIA: Výkon velkých bateriových úložišť v USA do roku 2023 několikanásobně vzroste

Velké bateriové systémy pro akumulaci elektrické energie jsou jedním z relativně novějších součástí elektrizačních soustav, jejich využívání nicméně v posledních letech stabilně roste. Za posledních 5 let jejich výkon v USA několikanásobně vzrostl, do roku 2023 by měl přesáhnout 2500 MW.

Podle amerického vládního úřadu U.S. Energy Information Administration (EIA) výkon v tamních velkých bateriových systémech, tedy úložištích s instalovaným výkonem přesahujícím 1 MW, za posledních 5 let vzrostl více než čtyřnásobně z 214 MW v roce 2014 na 899 MW k letošnímu březnu.

Inovativní technologie

Vědci z MIT přišli s novou metodou, která posouvá teoretický limit účinnosti solárních článků

Přestože technologický pokrok přináší stabilní růst účinnosti křemíkových fotovoltaických článků, i pro ni existuje teoretický limit. Ten je částečně dán skutečností, že každý foton tvořící záření dopadající na článek dokáže uvolnit pouze jeden elektron a to i v případě, kdy má dvojnásobek potřebné energie. Vědci z americké MIT nyní představili inovativní metodu, která umožňuje jednomu fotonu „vyrazit“ dva elektrony, a otevírá tak cestu k novému typu článků s vyšší maximální účinností, než kterou se vědci doposud počítali.

Zatímco běžné křemíkové články mohou teoreticky dosáhnout účinnosti až 29,1 %, vědci z MIT nyní představili novou metodu, která by mohla tuto hranici prolomit a posunout ji o několik procentních bodů.

Studie: Jaderná fúze může být „mnohem levnější“ než ostatní zdroje elektřiny pro základní zatížení

Jaderná fúze má potenciál být výrazně levnější než ostatní čisté zdroje pracující do základního zatížení, proto by ji politici a investoři měli zvážit při volbě zdrojů elektřiny pro zmírnění změn klimatu. Vyplývá to z analýzy zaměřené na výrobu a spotřebu elektřiny zadanou britským průkopníkem v oblasti fúze, společností First Light Fusion.

Analýza navrhuje, že cíl dosažení bezuhlíkového (nulová produkce CO2) energetického systému do roku 2050 je dosažitelný, ale bude vyžadovat jak značné investice do solárních a větrných elektráren, tak i nové čisté způsoby výroby energie, jakým je například fúze.

Téma

Vyšla čtvrtletní zpráva o stavu trhu s elektřinou a plynem v Evropské unii

Na konci června vyšla zpráva o stavu trhu s elektřinou a plynem v Evropské unii za první kvartál roku 2019. První kvartál na trhu s plynem byl ve znamení zvyšujícího se importu a snižujících se cen. Trh s elektřinou zažíval výrazný coal-to-gas switching společně se snižující se velkoobchodní cenou elektřiny.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

 

Výroba elektřiny v tomto týdnu v České republice.

 

Energostat: výroba elektřiny v Německu

 

Výroba elektřiny v tomto týdnu v Německu.

 

Monitoring
Loading interface...Loading interface...Loading interface...Loading interface...Loading interface...