Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Demontáž německé jaderné elektrárny Brokdorf byla zahájena

Demontáž odstavené jaderné elektrárny Brokdorf byla oficiálně zahájena 13. prosince. Informaci zveřejnila společnost PreussenElektra, která je majoritním vlastníkem elektrárny. Brokdorf byla poslední jadernou elektrárnou v Německu, u níž dosud nezačala demontáž.

PreussenElektra, dceřiná společnost skupiny E.ON, požádala už v prosinci 2017 o povolení k vyřazení z provozu a demontáži elektrárny Brokdorf s tlakovodním reaktorem KWU PWR-1300 s instalovaným výkonem 1410 MWe. Samotná elektrárna byla definitivně odstavena 31. prosince 2021.

Celý článek najdete ZDE.

2. Výstavba jaderné elektrárny Hinkley Point C: Tlaková nádoba reaktoru je na místě

Výstavba nové jaderné elektrárny ve Spojeném království zaznamenala další z důležitých milníků. V prvním bloku elektrárny Hinkley Point C technici usadili 500tunovou tlakovou nádobu reaktoru. Elektrárna se dvěma bloky a instalovaným výkonem 3,2 GW, jejíž výstavba začala v roce 2018, se podle posledních plánů dočká komerčního provozu nejdříve v roce 2030.

Energetická společnost EDF Energy oznámila, že na stavbě prvního bloku britské jaderné elektrárny Hinkley Point C dosáhla důležitého milníku. Dělníci na stavbě úspěšně umístili 13 metrů vysokou a 500 tun vážící ocelovou tlakovou nádobu reaktoru typu EPR. EDF Energy uvádí, že tento milník přichází ani ne rok poté, co na své místo usadili poslední část reaktorové budovy.

Celý článek najdete ZDE.

3. Ukrajina je ochotna nadále tranzitovat plyn. Jen ne ten ruský

Premiér Denys Šmyhal v pondělí prohlásil, že Ukrajina je ochotna vypracovat dohodu, která by umožnila tranzit plynu přes její území do západní Evropy. Vyloučil však jakékoli prodloužení stávající dohody s Ruskem.

Za zhruba dva týdny vyprší současná rusko-ukrajinská dohoda, díky které  přes propojovací bod Sudža na ukrajinských hranicích stále proudí do Evropy přibližně 42 milionů m3 ruského plynu denně.

Celý článek najdete ZDE.

4. Neshody s EU: Německo stoplo vodíkovou aukci za stovky milionů eur

Německo zrušilo plánovanou aukci obnovitelného vodíku v hodnotě 350 milionů eur, která měla využít evropské schéma "Aukce jako služba".  Aukce, navržená podle modelu Evropské vodíkové banky, však ztroskotala na neshodách mezi německým ministerstvem hospodářství a Evropskou komisí ohledně přísných specifikací, informuje agentura Bloomberg.

Vodíková aukce je klíčový nástroj Evropské vodíkové banky (EHB), který poskytuje finanční podporu výrobcům obnovitelného vodíku splňujícího kritéria obnovitelného paliva nebiologického původu  (RFNBO). Cílem je podpořit výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů energie pro evropské spotřebitele.

Celý článek najdete ZDE.

5. Boom fotovoltaiky v ČR pokračuje, podporu čekají změny

ČEZ Distribuce za rok 2024 připojila do své sítě nové zdroje s celkovým instalovaným výkonem 658 MW, což odráží rekordní zájem o obnovitelné zdroje energie v České republice v posledních letech. Drtivá většina těchto přírůstků pocházela ze střešních fotovoltaických elektráren, které se staly klíčovým nástrojem pro decentralizovanou výrobu energie a přispěly k růstu udržitelné energetiky.

Celkově je v distribuční síti ČEZ připojeno téměř 133 000 zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie, jejichž kombinovaný instalovaný výkon činí 8 GW. Nejvíce nových střešních fotovoltaických elektráren (FVE) bylo letos zprovozněno ve Středočeském kraji, což potvrzuje význam tohoto regionu v rámci české energetiky.

Tento růst je z velké části podpořen vládními dotacemi z programů, jako je Nová zelená úsporám, a legislativními změnami, které usnadňují připojování nových instalací.

Celý článek najdete ZDE.

6. Vysoké ceny elektřiny během Dunkelflaute: Německý regulátor prověří možnou manipulaci s trhem

Náhlý a prudký nárůst cen elektřiny v Německu během 12. prosince přiměl tamní regulační orgán k prošetření možné manipulace s trhem. Podle regulátora nebyly v době nízké výroby větrných a solárních elektráren konvenční elektrárny spuštěny v dostatečném rozsahu, což přispělo k nárůstu cen. Německá cena elektřiny ovlivnila cenu i na okolních trzích a vysloužila si kritiku například ze strany Švédska.

12. prosince zažilo Německo tzv. Dunkelflaute, neboli období bez dostatečného větru a slunečního svitu, a tedy s nízkou výrobou solárních a větrných elektráren. Velkoobchodní ceny elektřiny vlivem vysoké spotřeby, nízké výroby obnovitelných zdrojů energie a vysoké ceny plynu vzrostly krátce nad 900 EUR/MWh. Německý síťový regulátor (BNetzA) uvedl, že k nárůstu cen mohla přispět možná manipulace s trhem a že situaci prošetří.

Celý článek najdete ZDE.

7. Ve Francii připojili k síti nový reaktor v elektrárně ve Flamanville

Ve francouzské jaderné elektrárně Flamanville dnes připojili k síti nový reaktor. Jeho budování doprovázelo zpoždění a navyšování rozpočtu na výstavbu. Krok přivítal jako velkou událost pro Francii prezident Emmanuel Macron, uvedla agentura AFP. Ve Francii připojili k síti nový jaderný reaktor po 25 letech.

Reaktor ve Flamanville je nového typu EPR (European Pressurized Reactor). Ve světě stojí jen další tři reaktory tohoto typu – jeden ve Finsku a dva v Číně. Jeho výkon je 1600 megawattů.

Celý článek najdete ZDE.

8. ČR se bude snažit zmírnit systém EU ETS II, ten přitom sama pomáhala prosadit

Premiér Petr Fiala s Petrem Hladíkem, ministrem životního prostředí, společně v tomto týdnu na tiskové konferenci oznámili, že ČR bude usilovat o úpravu podmínek a odložení ostrého náběhu druhého systému pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS II). Jeho zavedení bylo odsouhlaseno v prosinci 2022 za českého předsednictví v Radě EU. Vládní představitelé tehdy považovali dosažení dohody v ohledu úprav systému pro obchodování s emisními povolenkami za obrovský úspěch českého předsednictví.

Česká republika bude usilovat o úpravu podmínek a odklad ostrého náběhu systému EU ETS II. Systém se má vztahovat na sektor vytápění a sektor silniční dopravy.  S jeho ostrým náběhem se dosud počítá od roku 2027, přičemž je dle odsouhlasených podmínek možný odklad o jeden rok za podmínky extrémních cen energií. Monitorovací fáze ke sběru dat o množství emisí v druhém systému začne již v příštím roce.

Celý článek najdete ZDE.

9. Zájem o soláry kvůli úpravě dotací prudce vzrostl, lidé chtěli staré podmínky

Chystané změny ve státní podpoře domácích solárních zdrojů, která se má v příštím roce snížit, razantně zvýšily počet objednávek nových fotovoltaik, v posledních týdnech až několikanásobně. Domácnosti chtěly stihnout ještě staré dotační podmínky, peníze na fotovoltaiku pro rodinné domy jsou už vyčerpány. Vyplývá to z informací firem, oborových svazů a Státního fondu životního prostředí (SFŽP).

Ministerstvo životního prostředí na začátku prosince ohlásilo chystané změny v dotačním programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Úřad plánuje omezit podporu dotace na solární elektrárny. Nově budou určeny pro zařízení s výkonem maximálně do pěti kilowattů, tedy polovinu dosud podporovaného výkonu.

Celý článek najdete ZDE.

10. První švýcarská jaderná elektrárna bude vyrábět elektřinu až do roku 2033

Provozovatel švýcarské jaderné elektrárny Beznau investuje do prodloužené životnosti téměř 10 mld. Kč, aby bezpečně vyráběla elektřinu až do roku 2033. Dvoubloková elektrárna o výkonu 730 MW je první švýcarskou jadernou elektrárnou a zároveň nejstarší komerčně provozovanou jadernou elektrárnou na světě. Celková doba provozu od jejího spuštění v roce 1969 tak dosáhne až 64 let s každoroční výrobou elektřiny okolo 6 TWh.

Švýcarská energetická společnost Axpo oznámila, že vynaloží 350 milionů švýcarských franků (zhruba 9,3 miliardy Kč), aby udržela svou jadernou elektrárnu Beznau v provozu až do roku 2033. Elektrárna disponuje dvěma tlakovodními bloky o výkonu 365 MW (netto), které vstoupily do komerčního provozu v letech 1969 a 1971.

Celý článek najdete ZDE.

Názor

Německo v tomto roce vidí dopady své Energiewende

Německo letos razantně pocítilo dopady své Energiewende. V létě se významně zvýšil počet a délka období se zápornými cenami. Německo v té době nevědělo, co s přebytkem elektřiny. Naopak v zimě jsme pocítily dvě delší období bez větru, s minimálním svitem slunce a velmi vysokými cenami elektřiny, kdy Německo dováželo vše, co bylo k dispozici.

Již druhá letošní Dunkekelflaute, tedy období, kdy nesvítí a nefouká v našem regionu, je dalším zásadním varováním. Ukazuje, kam nás zavede spoléhání čistě na obnovitelné zdroje a odstavení fosilních zdrojů dříve, než bude dokončena jejich nízkoemisní náhrada. A to opravdu ekvivalentní náhrada, která zajistí v síti potřebný výkon v každém okamžiku jejího provozu.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu