Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Co čekat od cen elektřiny a plynu v roce 2025? Pohled společnosti TEDOM energie

Od krachu Bohemia Energy, jednoho z největších dodavatelů energií, uplynuly tři roky. Pro statisíce zákazníků, kteří si tehdy zvolili tříleté fixace cen, nyní nastává klíčový moment rozhodování. Současně už uběhla delší doba od energetické krize z roku 2021, ale trh stále nese její dozvuky. K tomu se přidává rostoucí tlak na regulovanou složku ceny elektřiny kvůli potřebným investicím do infrastruktury, která ovlivňuje náklady domácností i firem.

Celý článek najdete ZDE.

2. České solární elektrárny loni vyrobily rekordní objem elektřiny, z toho téměř 15 % „zadarmo“

Výroba solárních elektráren v roce 2024 dosáhla 3,9 TWh, ukazují předběžná data předávaná společností ČEPS v systému ENTSO-E. Jedná se o rekordní roční výrobu solárních zdrojů. Rekordní výroba má ovšem také jednu negativní souvislost. Téměř 15 % objemu výroby tyto elektrárny „vyráběly zadarmo“, tedy při nulových nebo záporných cenách elektřiny.

Solární elektrárny v Česku mají za sebou rekordní rok. Loni totiž byly poprvé třetím největším zdrojem elektřiny v České republice. Před solární elektrárny se dostala pouze výroba z hnědouhelných a jaderných elektráren, které dlouhodobě dominují českému energetickému mixu.

Celý článek najdete ZDE.

3. 2024: Klíčové trendy v rozvoji energetiky ve střední a východní Evropě

V roce 2024 ovlivnilo globální energetickou scénu několik významných událostí: červnové volby v EU, americké volby, ale také Draghiho zpráva ovlivní energetiku nejen globálně, ale i lokálně. Co tedy formovalo energetiku ve střední a východní Evropě v uplynulém roce?

Jak informoval server CEEnergyNews, jaderná energie se v roce 2024 stala klíčovým tématem v regionu střední a východní Evropy, a to také díky pokroku v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR). Česká republika upevnila své jaderné ambice výběrem společnosti Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP) pro dostavbu lokality Dukovany. Společnost ČEZ rovněž zahájila přípravné práce na výstavbě SMR.

Celý článek najdete ZDE.

4. Evropa buduje LNG terminály, ale dovoz zaostává: Co čekat v roce 2025

Evropa nadále investuje do LNG terminálů, i když tempo růstu v roce 2024 zpomalilo a dovoz LNG do regionu klesl. Obchodníci však předpokládají změnu v roce 2025 poté, co na přelomu roku vypršela dohoda o tranzitu plynu mezi Ruskem a Ukrajinou. To by mohlo zvýšit dovoz LNG, který by kompenzoval výpadky způsobené omezením ruských plynovodních dodávek, uvádí server S&P Global Commodity Insights.

Strategický význam zkapalněného zemního plynu (LNG) v Evropě vzrostl v důsledku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 a s ní spojené energetické krize. Evropské státy začaly intenzivně hledat alternativní zdroje energie a diverzifikovat dovozní trasy, aby zajistily energetickou bezpečnost regionu.

Celý článek najdete ZDE.

5. Ukrajina zvýší poplatky za dopravu plynu pro domácí zákazníky

Ukrajina od 1. ledna zečtyřnásobí poplatky za dopravu plynu pro domácí zákazníky, aby tak kompenzovala výpadek v příjmech způsobený vypršením dohody o tranzitu ruského plynu do Evropy. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na ukrajinské představitele.

Ukrajinský úřad pro regulaci energetického sektoru schválil zvýšení poplatků na zhruba 502 hřiven (téměř 300 Kč) za 1000 krychlových metrů plynu z dosavadních 124 hřiven.

Celý článek najdete ZDE.

6. EU se bude zabývat zastavením tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu

Brusel 2. ledna (zpravodajka ČTK) – O dopadech zastavení tranzitu ruského plynu do Evropy přes ukrajinské území bude v pátek na svém mimořádném zasedání jednat pracovní skupina pro energetiku v rámci Rady EU, tedy experti z příslušných ministerstev zemí EU či ze Stálých zastoupení při Evropské unii. Jednání pracovní skupiny, která je přípravným orgánem Rady EU, se uskuteční prostřednictvím videokonference. Před drastickými dopady zastavení tranzitu plynu varoval zejména slovenský premiér Robert Fico. Podle zdrojů ČTK by se měla příští týden v úterý konat i schůzka zástupců Slovenska, Evropské komise a Ukrajiny.

Ukrajina 1. ledna podle očekávání zastavila tranzit ruského plynu do Evropy přes své území. Stalo se tak po ukončení pětiletého kontraktu mezi ukrajinskou společností Naftohaz a ruským Gazpromem. Kyjev svůj krok odůvodnil ukrajinskou národní bezpečností, protože Moskva prodejem surovin částečně financuje své válečné tažení proti Ukrajině. Slovenský premiér Robert Fico varoval před „drastickými dopady“ přerušení tranzitu na celou EU, jako vítězství ho naopak přivítal polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovoří o jedné z největších porážek Moskvy. Čeští představitelé soudí, že ukrajinský krok nebude mít vliv na Česko a že se negativně projeví hlavně na Slovensku.

Celý článek najdete ZDE.

7. Do LNG exportních terminálů v USA na konci roku proudil rekordní objem plynu

Situace na globálním trhu se zkapalněným zemním plynem (LNG) je v posledních letech pro evropské trhy důležitější než kdykoliv dříve. S poklesem dodávek ruského plynu do Evropy, který dále klesl se zastavením přepravy plynu přes Ukrajinu, bude Evropa spoléhat na dovoz LNG ještě více. Kromě poptávky je však pro ceny na globálním trhu stejně klíčová i nabídka, která by měla nadále růst. K dalšímu růstu exportních kapacit by mělo dojít i ve Spojených státech, kde postupně nabíhají nové zkapalňovací linky. Na konci loňského roku tak do tamních terminálů proudil rekordní objem plynu.

Dodávky zkapalněného zemního plynu jsou v posledních letech klíčové pro pokrytí energetické poptávky Evropy. Na pozici největšího dodavatele LNG na globální trh se přitom v nedávné době dostaly Spojené státy, přestože ještě do roku 2016 nijak zásadní objemy neexportovaly. S rozvojem domácí těžby ropy a zemního plynu pomocí hydraulického štěpení břidlic nicméně začal export plynu z USA prudce růst.

Celý článek najdete ZDE.

8. Rok 2024 přinesl rekordní počet záporných cen elektřiny v EU, nejvíce jich bylo ve Finsku

Rok 2024 byl rekordním z pohledu výskytu hodin se zápornou cenou elektřiny na spotových trzích v zemích Evropské unie. Ve srovnání s předchozím rekordním rokem 2023 jejich počet vzrostl na téměř dvojnásobek. Ještě více (na trojnásobek) vzrostl meziročně počet hodin s nulovou cenou elektřiny. Vyplývá to z dat zveřejňovaných na Energostatu, který čerpá data z ENTSO-E Transparency Platform.

S rostoucím instalovaným výkonem solárních a větrných elektráren roste na evropských denních trzích s elektřinou také počet hodin s nulovou či zápornou cenou. Důvodem pro jejich výskyt je nedostatečná poptávka po elektřině v hodinách s vysokou výrobou elektřiny z uvedených zdrojů.

Celý článek najdete ZDE.

9. Ukrajina ukončila tranzit ruského plynu do Evropy

Ukrajina zastavila tranzit ruského plynu do Evropské unie a do Moldavska, napsal dnes server RBK-Ukrajina s odvoláním na operátora plynovodů. Stalo se tak po ukončení pětiletého kontraktu mezi společnostmi Gazprom a Naftohaz. Ruský Gazprom podle agentury Reuters potvrdil, že vývoz plynu do Evropy přes Ukrajinu skončil v 08:00 moskevského času (06:00 SEČ), protože dohoda o tranzitu vypršela. Ukončení tranzitu od sedmé hodiny kyjevského času (06:00 SEČ) ohlásilo také ukrajinské ministerstvo energetiky, a to s odvoláním na „národní bezpečnost“, napsal Reuters. „Zastavili jsme tranzit ruského plynu. To je historická událost,“ prohlásil ministr energetiky Herman Haluščenko.

Kohouty byly v sedm ráno uzavřeny jak na vstupu do soustavy ukrajinských plynovodů na rusko-ukrajinské hranici, tak na výstupu na hranici Ukrajiny se Slovenskem, napsal RBK-Ukrajina.

Celý článek najdete ZDE.

10. Slovensko dosud na nabídku přepravy plynu nereagovalo, ČR je připravena

Slovensko zatím na českou nabídku na poskytnutí přepravních kapacit plynu neodpovědělo. V případě zájmu je tuzemská infrastruktura okamžitě připravená dodávat plyn na Slovensko bez nutnosti dalších úprav, řekl dnes na dotaz ČTK mluvčí českého ministerstva průmyslu a obchodu Marek Vošahlík.

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) na konci loňského roku prostřednictvím dopisu slovenské místopředsedkyni vlády a ministryni hospodářství Denise Sakové nabídl Slovensku tuzemské přepravní a zásobníkové kapacity plynu. Učinil tak v reakci na zastavení tranzitu plynu na Slovensko přes Ukrajinu.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu