Jaký je stav trhu se zkapalněným plynem v EU a jeho budoucnost?
Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) vydala první report o situaci na trhu se zkapalněným zemním plynem (LNG) v Evropské unii. Po ruské invazi na Ukrajinu se Evropa stala největším trhem pro dovoz LNG na světě, předčila tradiční giganty jako Čínu a Japonsko. Spojené státy zároveň překonaly Katar a Austrálii, a staly se tak největším vývozcem LNG na světě.
Od února 2022 zažívá EU významný rozvoj kapacit pro dovoz LNG, které se zvýšily o 50 miliard krychlových metrů (bcm) ročně. 75 % z této kapacity přitom připadá na plovoucí terminály, ostatně v plovoucím terminálu si kapacitu pro dodávky zajistila i ČR.
V roce 2023 členské státy EU importovaly 134 bcm LNG, což představuje 42 % celkového dovozu plynu do EU. Rozložení dovozu LNG se lišilo podle jednotlivých zemí, přičemž největším dovozcem byla Francie s 30 bcm, odsud však plyn mohl rovněž putovat do dalších zemí.
Diagram globálního trhu se zkapalněným zemním plynem. Zdroj: ACER
Budoucí rozvoj trhu s LNG
Na globálním trhu s LNG probíhá masivní rozšíření produkčních kapacit, přičemž prognózy naznačují růst přes 200 milionů tun do roku 2030. Tento objem představuje ekvivalent poloviny současného ročního obchodu s LNG. Spojené státy jsou v čele rozšiřování těchto kapacit, které v nejbližší době nebude zasaženo nedávnou pauzou v udělování nových povolení k vývozu LNG.
Cílený scénář snížení poptávky po plynu plánu REPowerEU (pokud se uskuteční do roku 2030) by mohl změnit závislost EU na spotovém trhu LNG. V roce 2023 bylo 49 bcm zakoupeno mimo dlouhodobé kontrakty a kupující byli vystaveni volatilitě krátkodobého trhu. Ke změně situace by mohlo dojít mezi lety 2027 až 2030, kdy by dodávky z dlouhodobých kontraktů mohly převýšit poptávku o 30 až 40 bcm. Přebytek dlouhodobých kontraktů by neměl představovat problém díky flexibilitě smluv FOB (free-on-board), které umožňují přebytečné LNG prodat na spotovém trhu nebo přesměrovat jinam.
Základní tržní faktory nadále podporují klesající cenový trend, přičemž ceny plynu se v prvním čtvrtletí roku 2024 vrátily na úroveň před ruskou invazí. V tomto kontextu Agentura pro spolupráci energetických regulátorů (ACER) vydala sérii doporučení k dalšímu zlepšení efektivity a transparentnosti trhu s LNG:
- Zlepšení operační flexibility: ACER vyzývá provozovatele systémů LNG, aby optimalizovali operační flexibilitu pro uživatele terminálů a zajistili tak hladký a efektivní provoz.
- Přidělení kapacity na základě trhu: Regulátoři jsou vyzváni, aby dávali přednost tržním mechanismům při přidělování kapacity, jako jsou aukce, zejména v obdobích vysoké poptávky převyšující nabízenou kapacitu.
- Zlepšení transparentnosti: ACER podporuje pravidelné reportování provozovateli systémů LNG k zlepšení transparentnosti a regulačního dohledu, což přispívá k důvěře a efektivitě na trhu s LNG.
Koordinační úsilí EU při výstavbě nových kapacit LNG, spojené s transformačním dopadem plánu REPowerEU, hraje klíčovou roli při posilování energetické odolnosti Evropy v době geopolitických nejistot. Způsob, jakým se EU dokázala přeorientovat v krátké době z ruského plynu na dodávky LNG a jaký rozvoj tento trh celosvětově zaznamenal v tak krátkém čase, je něco o čem by řada odborníků před ruskou invazí na Ukrajinu tvrdila, že je to prakticky nemožné. Další rozvoj tohoto trhu zůstává klíčovým pro diverzifikaci dodávek a posílení energetické bezpečnosti EU.
Mohlo by vás zajímat:
Budoucnost trhu se zkapalněným plynem je výborná. Jen se postupně bude do zemního CH4 přímíchávat stále více vodíku. Terminály se také v budoucnu budou přizpůsobovat na přijímání kaplaného amoniaku, který se bude distribuovat buď jako surovina pro chemickou výrobu, nebo se opět po dekompozici na vodík a dusík bude opět přidávat do zemního plynu. Jenom dovozci a vývozci se poněkud promění a z některých dovozců budou vývozci. :-)
Až na to že vůbec: "Nová evropská legislativa je skeptická ke směsi vodíku a zemního plynu", "Evropské země by neměly přimíchávat vodík do zemního plynu, ale mají jej využívat přednostně v jeho čisté podobě. A to hlavně tam, kde je dekarbonizace jinak těžko řešitelná. Tedy v ocelářském a chemickém průmyslu a také v námořní a letecké dopravě", "„přimíchávání vodíku do soustavy zemního plynu by mělo být až poslední možností, neboť je méně účinné ve srovnání s použitím vodíku v čisté podobě a snižuje jeho hodnotu.“"
budoucnost bude patřit metanolu, jeho skladování je na rozdíl od vodíku bezproblémové, jeho výroba není o moc nákladnější než výroba vodíku, teď myslím tu zelenou - elektrolýza, metanol se pak vyrobí ze zeleného vodíku a co2, v dopravě nahradí benzín, v průmyslu nahradí zamýšlený vodík, nevýhodou je že nelze míchat s ch4, metanol bude muset mít vlastní infrastrukturu
Tak to nás čekají „zajímavé časy". Už jenom náhrada metanu (výhřevnost 33 806 kJ/m³ (20 °C)) vodíkem (výhřevnost 10 748 kJ/m³ (20 °C)) je zajímavá.
A s tím azanem... Asi energeticky náročnější cestu jak z EE vyrobit jinou EE (ale málo) byste fakt nenašel. Schválně se podívejte, jak je energeticky náročný Haberův–Boschův proces výroby azanu (NH3). A kolik energie musíte vložit do toho, abyste z NH3 získal zase H2.
Jedinou výhodou NH3 je snadné zkapalnění (oproti vodíku) a skladování.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se